5.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 176/37

(1)

Dne 17. října 2008 zahájila Komise šetření z vlastního podnětu ohledně pojištění proti kurzovému riziku, jež poskytla společnost Coface dodavatelům v leteckém průmyslu (dále jen opatření či záruka „Aero 2008“) (CP 294/08).

(2)

Žádosti o informace byly zaslány Francouzské republice dne 4. listopadu 2008, 15. května 2009 a 30. září 2009. Francouzská republika na ně odpověděla dne 8. prosince 2008, 18. června 2009 a 30. října 2009. Ve stejný den byla každá z odpovědí také zaevidována.

(3)

Dne 17. prosince 2009 proběhlo jednání mezi útvary Komise a francouzskými orgány. Po tomto jednání předložila Francouzská republika dne 22. února 2010 doplňující informace.

(4)

Dopisem ze dne 20. července 2010 oznámila Komise Francouzské republice své rozhodnutí zahájit řízení o tomto opatření podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy.

(5)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek k dotčenému opatření.

(6)

Komise k této věci neobdržela žádné připomínky zúčastněných stran.

(7)

Dne 20. září 2010 předložila Komisi své připomínky Francouzské republiky.

(8)

Dopisem ze dne 15. listopadu 2010 si Komise vyžádala od Francouzské republiky doplňující informace. Francouzská republika odpověděla dopisem ze dne 15. prosince 2010, jenž byl ve stejný den zaevidován útvary Komise.

(9)

Francouzská republika předložila doplňující informace dopisem ze dne 31. ledna 2011, který byl ve stejný den zaevidován útvary Komise.

(10)

Francouzské orgány tvrdily, že právní základ opatření představují články L 432-1, L 432-2, R 442-1 a R442-8-4 zákona o pojišťovnictví.

(11)

Možnými příjemci opatření jsou dodavatelé v leteckém průmyslu třídy 2 a nižší (3).

(12)

Velikost příjemců není omezena. Způsobilými nejsou dodavatelé, v nichž výrobce letadel vlastní podíl vyšší než 25 %.

(13)

Podniky v potížích nemají k dotčenému opatření přístup.

(14)

Opatření mohou využít dodavatelé, kteří působí ve Francii, a to včetně těch, kteří zde mají pobočku nebo sídlo a kteří přitom zásobují výrobce letadel se sídlem mimo Francii. Opatření se ale nevztahuje na dodavatele, kteří nemají pobočku ve Francii a dodávají výrobcům letadel usazeným v jiné zemi.

(15)

Podle informací poskytnutých Francií jsou v současnosti příjemci tohoto opatření společnosti AD Industrie, Aerofonctions, Axon Cable a Exameca. Jedná se o dodavatele v leteckém průmyslu se sídlem ve Francii, jimž společnost Coface poskytla koncem roku 2008 pojištění proti kurzovému riziku.

(16)

Podle Francie vyžadují výrobci letadel od svých dodavatelů v rostoucí míře, aby předkládali nabídky v amerických dolarech (dále jen „dolar“ či „USD“). V případě slabého dolaru způsobují středně- či dlouhodobé dodavatelské smlouvy problémy jak francouzským, tak i jiným dodavatelům, jejichž hlavní náklady vznikají v eurozóně.

(17)

Podle vysvětlení Francie mají některé společnosti v leteckém průmyslu potíže získat pojištění proti kurzovému riziku EUR/USD, jež by odpovídalo jejich potřebám. Ačkoli jsou produkty pojištění proti kurzovému riziku na finančních trzích běžné, konkrétní podmínky nabízených pojistek vždy neodpovídají zvláštním potřebám některých podniků. Podle francouzských orgánů tak zejména banky nejčastěji nabízejí pojištění proti kolísání kurzu EUR/USD maximálně na dobu dvou let.

(18)

Záruka „Aero 2008“ spočívá v pojišťovacím mechanismu proti riziku kolísání kurzu mezi dolarem a eurem. Dodavatelé v leteckém průmyslu, kteří uzavřeli dodavatelské smlouvy v dolarech, získávají v případě silného dolaru, ale ztrácejí, je-li dolar slabý. Uvedená záruka jim umožňuje pojistit se proti ztrátám pro případ slabého dolaru a na silném dolaru do určité míry vydělávat.

(19)

Dotčené opatření spravuje společnost Coface. Coface je jednou z hlavních francouzských společností v oblasti pojištění vývozních úvěrů. Od roku 2002 patří do skupiny Natixis. Natixis je dceřinou společností skupiny BPCE, jež vznikla v roce 2009 spojením banky Banque Populaire a spořitelny Caisse d’Épargne.

(20)

Celkový objem financování je omezen na kurzové riziko u dodávek v hodnotě do 500 milionů EUR. Skutečně pojištěné částky zatím představují jen malou část (přibližně 10 milionů EUR) nejvyšší možné částky. Zainteresované podniky mohou požádat o tuto záruku až do 15. prosince 2012.

(21)

Každý dodavatel pro letecký průmysl, který má zájem o záruku „Aero 2008“, si musí zažádat o pojištění kurzového rizika a prokázat, že se pojištění týká dodávek fakturovaných v dolarech. Poté obdrží od Coface nabídku, ve které je uvedena výše obchodního obratu v dolarech a „zaručený“ kurz vůči dolaru, přičemž záruční komise stanoví tyto dva parametry při zohlednění původní žádosti podané dodavatelem. Pojištěné částky jsou omezeny na zlomek všech smluv vyjádřených v dolarech, které pojištěnec uzavřel. Nabídka platí nejvýše na dobu 5 let. Dodavatel může nabídku Coface přijmout nebo odmítnout. Výši pojištěného obchodního obratu nelze po vydání souhlasu s pojištěním společností Coface měnit.

(22)

Je-li dolar slabší než zaručený kurz, vyplatí Coface pojištěným podnikům vyrovnání ve výši 100 % utrpěné kurzové ztráty. V případě silného dolaru podniky vyplatí Coface určitou účast na zisku. Pojištěnec si může zvolit mezi 25 % a 50 % navýšení kurzu dolaru zjištěného během aktualizace kurzu. Příspěvek, jenž bude muset podnik zaplatit Coface, se potom vypočte na základě tohoto revidovaného kurzu. U účasti na zisku existují dvě možnosti:

(23)

Částka, kterou zaplatí dodavatelé, kteří jsou příjemci pojištění proti kurzovému riziku, bude v případě silného dolaru nižší než částka, již dostanou při srovnatelném oslabení dolaru. Vyplácení účasti na zisku umožňuje dodavatelům využít do určité míry silného dolaru. Postoupení části zisku obdrženého při silném dolaru umožňuje na oplátku snížení nutného pojistného na krytí rizika pro případ slabého dolaru.

(24)

Pojistné, jež musí dodavatelé zaplatit, aby mohli využít záruky Aero 2008, je stanoveno a fakturováno v okamžiku upsání pojištění. Pojištěnci se mohou rozhodnout pro okamžité splacení pojistného nebo ho uhradit ve splátkách. Dodavatelé, kteří se rozhodnou pro tuto možnost, musí zaplatit 25 % hodnoty pojistného v okamžiku uzavření smlouvy a zbytek za každý pojištěný rok k 31. lednu daného roku. V tomto případě je kvůli zajištění úvěrového rizika při splácení pojistného účtován úrok rovnající se 12měsíční sazbě EURIBOR navýšené o 60 bazických bodů (4). Ze čtyř podniků, které uzavřely toto pojištění, dva zvolily úhradu ve splátkách: AD Industrie a Exameca.

(25)

Dodavatelé musí jako doklad předložit daňové doklady potvrzující částky placené v USD.

(26)

Podle francouzských orgánů jsou všechny transakce uskutečňované společností Coface v rámci záruky Aero 2008 prováděny na účet francouzského státu. Coface používá pro tyto transakce zvláštní bankovní účet francouzského státu. Francouzský stát je sice majitelem tohoto účtu, ale Coface k němu má přístup, aby mohla provádět finanční transakce, jako je nákup opcí. Pojistné hrazené příjemci se převádí přímo na tento účet. To znamená, že Coface jako společnost nenese žádné riziko, protože opatření spravuje pro francouzský stát. Ten tedy nese v tomto konkrétním případě finanční riziko.

(27)

Výpočet pojistného požadovaného Coface probíhá pro každý případ zvlášť. Podle Francie odráží pojistné tržní cenu příslušných nástrojů na krytí kurzového rizika. Finanční nástroje kupuje společnost Coface jménem a na účet francouzského státu. V okamžiku nabídky záruky dodavateli tyto nástroje pokrývají veškeré její kurzové riziko po celou dobu trvání záruky.

(28)

V případě silného dolaru musí dodavatel uhradit Coface částku spojenou s rozdílem mezi zaručeným kurzem a referenčním směnným kurzem platným v den splatnosti. Pokud se pojištěnec ocitne v platební neschopnosti, bude muset Coface na účet státu splnit svůj smluvní závazek a pokrýt záruku. Třetí strana, jež si koupila příslib platby v případě silného dolaru, obdrží tuto platbu z bankovního účtu francouzského státu, který však od dodavatele v platební neschopnosti pravděpodobně nedostane žádnou nebo úplnou náhradu.

(29)

Francouzskému státu hrozí také ztráty v případě, kdy dodavatelé hradí část platby pojistného ve splátkách, pokud dlužný zůstatek za pojistné není uhrazen během pojistného roku.

(30)

Opatření začalo platit na podzim roku 2008. O formální nabídku Coface požádalo jedenáct podniků a čtyři z nich ji přijaly, zatímco dva poté snížily částku, o kterou původně žádaly. Všechny tyto nabídky byly přijaty v listopadu a prosinci roku 2008. Podle informací poskytnutých francouzskými orgány nebyla v letech 2009 a 2010 přijata žádná nabídka.

(31)

Dvě ze čtyř záruk platí až do konce roku 2013 (tj. pět let), platnost jedné skončila v roce 2010 (tj. po dvou letech) a jedna vypršela v roce 2009 (tj. po jednom roce). Záruky platné až do roku 2013 se týkají objemů dodávek za rok. Celkový objem potenciálně dotčených dodávek se blíží 19 milionům USD. Jelikož se ale někteří dodavatelé rozhodli pojistit jen část svých dodávek, záruky se týkají přibližně 12 milionů USD. Tři ze čtyř dodavatelů obdrželi pojištění na dodávky, jež jsou vždy nižší než 2,8 milionu USD. Společnost Axon Cable si zachovává „účast na zisku“ v případě silného dolaru ve výši 25 %, zatímco ostatní dodavatelé mají „účast na zisku“ 50 %.

(32)

Následující tabulku předložila Francie během jednání, jež se konalo v prosinci roku 2009. Tabulka uvádí přehled dotčených dodavatelů, záruk poskytnutých na každý rok a zaručený roční směnný kurz. Celkovou částku nabídnutou Coface nepřijaly společnosti AD Industrie a Axon Cable.

(33)

Rozhodnutí o zahájení řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU bylo odůvodněno určitými pochybnostmi ohledně nepřítomnosti státní podpory a případné slučitelnosti přezkoumávané podpory s pravidly státní podpory.

(34)

Zaprvé měla Komise pochybnosti o tom, zda pojistné hrazené příjemci odpovídá tržním cenám. Přesněji řečeno se Komise domnívala, že francouzské orgány neprokázaly, že placené pojistné pokrývá následující prvky: správní náklady Coface spojené se správou pojištění, riziko platební neschopnosti dodavatele, úvěrové riziko v případě hrazení pojistného ve splátkách a ziskové rozpětí. Nešlo proto vyloučit, že se nejedná o selektivní hospodářské zvýhodnění dodavatelů, kteří získali záruku. Vzhledem k tomu, že opatření „Aero 2008“ se dalo považovat za přičitatelné Francii, nebylo možné vyloučit, že by mohlo představovat státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(35)

Zadruhé Komise pochybovala, že došlo k narušení trhu, pokud jde o pojišťovací nástroje proti kurzovému riziku, poskytované malým a středním podnikům a velkým společnostem v souvislosti s krátko- a dlouhodobými dopady kolísání kurzu mezi eurem a dolarem.

(36)

Zatřetí Komise pochybovala, že opatření má motivační účinek, protože dodavatelé mohli získat pojištění proti kurzovému riziku, i pokud si žádost podali až po podpisu dodavatelské smlouvy.

(37)

Začtvrté vyjádřila Komise pochybnosti o přiměřenosti opatření, jelikož není omezeno na podniky, které prokáží potíže se získáním pojištění proti kurzovému riziku od své banky.

(38)

Zapáté Komise pochybovala, zda případný kladný účinek této podpory může převážit nad zápornými účinky tak, aby nedošlo ke změnám obchodních podmínek v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

(39)

Komise neobdržela žádné připomínky zúčastněných stran.

(40)

Francie se domnívá, že pojistné účtované v rámci záruky Aero 2008 odpovídá tržní hodnotě poskytnutého pojištění proti kurzovému riziku, a dotčené opatření tak nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(41)

Francouzské orgány předložily Komisi podrobný popis metodiky, na jejímž základě jsou určovány výše pojistného účtovaného v rámci záruky Aero 2008.

(42)

Francie poskytla informace, které umožňují zjistit přesnou tržní hodnotu finančních produktů, jež jsou nutné pro zavedení pojištění. Toto pojištění se skládá z finančních nástrojů, jejichž kombinací vzniká jeho platební profil: forwardové nákupy EUR a USD, nákupy a prodej opcí na EUR a USD.

(43)

Tržní hodnota těchto finančních nástrojů se vypočítává na základě údajů softwaru Bloomberg, jednoho z předních světových nástrojů v oblasti finančních informací. Francie dodala výpisy ze softwaru Bloomberg pro všechny finanční nástroje, jež tvoří pojištění poskytnuté čtyřem dodavatelům, kteří získali záruku „Aero 2008“.

(44)

Takto stanovené tržní hodnoty zahrnují ziskové rozpětí ve prospěch finančních institucí, u kterých Coface tyto nástroje kupuje. Podle informací poskytnutých Francií produkty pojištění proti kurzovému riziku nabízené bankami obvykle nezahrnují úhradu pojistného, protože bankovní sektor si bere svou odměnu ze zaručených kurzů a cen opcí. Dotčená rozpětí jsou zahrnuta do tvorby cen finančních produktů tvořících pojištění nabízené dodavatelům, a jsou proto kryta pojistným, které si Coface účtuje. Coface při stanovení kurzu navíc vždy vybírá zaručený forwardový kurz, jenž je vyšší než nejvyšší tržní forwardový kurz daného roku.

(45)

K pokrytí dodatečných správních nákladů, které Coface vznikají v souvislosti se správou opatření, je do částky pojistného zahrnuto rozpětí ve výši 40 bazických bodů. Toto rozpětí představuje 17 % až 32 % (6) celkové hodnoty pojistného účtovaného čtyřem podniků, které získaly záruku „Aero 2008“.

(46)

Francouzské orgány poskytly rovněž podrobné vysvětlení zohlednění rizika platební neschopnosti dodavatele v rámci výpočtu účtovaného pojistného. Jak je popsáno v 28. bodě odůvodnění, platební neschopnost dodavatele může v případě silného dolaru znamenat ztrátu pro francouzský stát.

(47)

Coface stanovuje riziko platební neschopnosti dodavatele na základě ratingového systému francouzských podniků Score @rating, který začala používat v roce 2002 a jenž vychází z její dvacetileté zkušenosti v oblasti hodnocení podniků. Díky systému Score @rating získala společnost Coface pro výkon své ratingové činnosti ve Francii od bankovní komise (Commission bancaire) status „External Credit Assesment Institution“ (ECAI). Toto osvědčení bylo vystaveno v souladu s předpisy dohody Basilej II. Následující tabulka uvádí srovnání mezi různými uznávanými ratingovými systémy (7):

(48)

Systém Score @rating uděluje rizikovou známku, jež odpovídá rozdělení pravděpodobnosti platební neschopnosti na jednotlivá pásma. Analyzovaným rizikem je zákonný úpadek podniku nebo jeho platební neschopnost stejné závažnosti. Každé známce na stupnici od 1 do 10 odpovídá průměrná míra jednoroční platební neschopnosti. Níže uvedená tabulka uvádí míry jednoroční platební neschopnosti, jež odpovídají jednotlivým známkám systému Score @rating (8):

(49)

Aby Coface mohla čelit riziku platební neschopnosti pojištěnce v případě silného dolaru, musí se pomocí finančních nástrojů (9) pojistit až do výše pravděpodobnosti platební neschopnosti. Pomocí softwaru Bloomberg je možno vypočítat cenu nástrojů nutných k pokrytí úvěrového rizika ke dni kótování určitého pojištění. Výše pojistného se tudíž upravuje podle rizika platební neschopnosti stanoveného na základě systému Score @rating a ceny nástrojů nutných ke krytí tohoto rizika.

(50)

Základ pro stanovení pojistného používaného v rámci záruky „Aero 2008“ tvoří prvky popsané ve 40. až 49. bodě odůvodnění. Francouzské orgány předložily podrobné složení pojistného účtovaného čtyřem dodavatelům, kteří záruku získali. Je uvedeno v následující tabulce:

(51)

Podle francouzských orgánů je kvůli takto stanovené struktuře pojistného toto pojištění méně atraktivní než produkty nabízené bankovním sektorem. Podmínky nabízené v rámci záruky „Aero 2008“ tak nejsou výhodnější než tržní podmínky a pojistné tak zahrnuje tržní hodnotu finančních produktů nutných pro zavedení pojištění, a to včetně ziskového rozpětí, správních nákladů společnosti Coface a hodnoty rizika platební neschopnosti dodavatelů. Francie proto tvrdí, že opatření neobsahuje selektivní hospodářskou výhodu, a nepředstavuje tak státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(52)

Francie také uvedla, že z jedenácti podniků, které dostaly nabídku Coface, se jich sedm rozhodlo ji odmítnout. Podle informací poskytnutých francouzskými orgány dva z dotčených podniků prohlásily, že bankovní podmínky jsou výhodnější (zejména se nemusí platit žádné pojistné), a dva další tvrdily, že podmínky nabízené Coface nejsou zajímavé (především neatraktivní zaručený kurz). Jeden podnik uvedl, že platební podmínky nejsou v souladu s navrhovanou zárukou, další, že se mu nakonec podařilo uzavřít smlouvu v EUR, a třetí, že do konce platnosti příslibu záruky nebyla dosud ukončena jednání s kupcem.

(53)

Určité opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, pokud splňuje čtyři podmínky: je poskytováno státem nebo ze státních prostředků, selektivně zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví hospodářské činnosti, narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy.

(54)

Jak je upřesněno v 34. bodě odůvodnění, rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení se v první řadě zakládalo na pochybnostech, zda pojistné zaplacené příjemci odpovídá tržní ceně. Přesněji řečeno se Komise domnívala, že francouzské orgány neprokázaly, že placené pojistné pokrývá následující prvky: správní náklady Coface spojené se správou pojištění, riziko platební neschopnosti dodavatele, úvěrové riziko v případě hrazení pojistného ve splátkách a ziskové rozpětí. Nebylo proto možno vyloučit, že se nejedná o selektivní hospodářské zvýhodnění dodavatelů, kteří záruku získali.

(55)

Po zahájení řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU provedly útvary Komise analýzu informací poskytnutých francouzskými orgány, aby zjistily, zda je opatření v souladu se zásadou soukromého investora v tržním hospodářství, tzn. zda podmínky nabízené společností Coface jsou ve shodě s tržními podmínkami nabízenými soukromými hospodářskými subjekty.

(56)

Komise předně konstatuje, že se francouzské orgány zavázaly k tomu, že Coface stanoví pro všechny podniky, jež si o záruku zažádají, výši použitelného pojistného na základě metodologie podrobně popsané v oddílu IV (11).

(57)

Komise zjišťuje, že produkty srovnatelné s produkty nabízenými Coface jsou rovněž dostupné na trhu.

(58)

Komise poté ověřila, zda tržní cena účtovaná společností Coface za záruku je v souladu s tržními cenami uplatňovanými soukromými hospodářskými subjekty.

(59)

Komise se domnívá, že ceny finančních nástrojů nutných pro zavedení záruky jsou skutečně tržními cenami, jak to potvrzuje výpis ze softwaru Bloomberg poskytnutý Francií, a že se věrně odrážejí v pojistném účtovaném společností Coface.

(60)

Tržní cena těchto finančních produktů k tomu zahrnuje ziskové rozpětí ve prospěch finančních institucí, u nichž Coface dotčené nástroje zakoupila.

(61)

Francouzské orgány rovněž prokázaly, že k pokrytí správních nákladů Coface je účtováno dodatečné rozpětí ve výši 40 bazických bodů. Jak je popsáno v 45. bodě odůvodnění, představuje toto rozpětí podstatnou část hodnoty účtovaného pojistného. Komise se proto domnívá, že účtované pojistné skutečně zahrnuje ziskové rozpětí a rozpětí umožňující pokrýt správní náklady Coface, což umožňuje vyvrátit pochybnosti vyjádřené při zahájení formálního vyšetřovacího řízení. Komise zaznamenává, že soukromé banky podobné dodatečné rozpětí neuplatňují a spokojují se s rozpětím zahrnutým do ceny vyplývající z databáze Bloomberg. Toto rozpětí proto může být považováno za rozpětí v souladu s tržní cenou. Komise se domnívá, že Francie také úspěšně prokázala, že riziko platební neschopnosti dodavatele (12) bylo řádně zohledněno při stanovení výše účtovaného pojistného. Aby se společnost Coface pojistila pro případ platební neschopnosti pojištěnce, musí se totiž krýt až do výše pravděpodobnosti této platební neschopnosti, a to pomocí:

(62)

Hodnota úvěrového rizika za daný pojištěný rok se tedy rovná výnosu z ceny opcí vynásobenému pravděpodobností platební neschopnosti v dotčeném roce. Tuto pravděpodobnost platební neschopnosti stanoví mezinárodně uznávaný ratingový systém popsaný ve 47. a 48. bodě odůvodnění, jenž používá společnost Coface a její zákazníci při obchodních transakcích. Komise se domnívá, že používání vlastního ratingu společností Coface místo externích ratingů je odůvodněno dosahováním vyšší efektivity.

(63)

Na základě dodatečných informací poskytnutých francouzskými orgány a jejich závazku uvedeného v 56. bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí dochází Komise k závěru, že cena požadovaná společností Coface za záruku „Aero 2008“ je v souladu s tržními podmínkami nabízenými soukromými hospodářskými subjekty.

(64)

Fungování záruky „Aero 2008“ tak lze považovat za odpovídající zásadě investora v tržním hospodářství. Dodavatelům, kteří získali tuto záruku, se proto nedostalo žádného hospodářského zvýhodnění.

(65)

Není proto nutno analyzovat další pochybnosti, které byly důvodem pro zahájení formálního vyšetřovacího řízení. Jelikož je existence selektivní hospodářské výhody nutnou podmínkou pro prokázání státní podpory, lze uzavřít, že záruka „Aero 2008“ opatření státní podpory nepředstavuje.

(66)

Pokud ale jde o podmínky uplatňované společností Coface při úhradě pojistného ve splátkách, Komise se domnívá, že použitou úrokovou míru, tzn. 12měsíční sazbu EURIBOR navýšenou o 60 bazických bodů, nelze považovat za odpovídající tržním postupům. Zejména u pojistného ve výši 60 bazických bodů se jedná o pevnou částku, která se nemění v závislosti na riziku platební neschopnosti dodavatele nebo míře zajištění. Vzhledem k tomu, že Francie neuvedla zvláštní odůvodnění, uplatňuje Komise pro stanovení referenční sazby metodu výpočtu referenčních a diskontních sazeb stanovenou ve sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (13) (dále jen „sdělení o referenčních sazbách“). Dopisem ze dne 31. ledna 2011 se francouzské orgány zavázaly, že rozdíl mezi pojistným vyplývajícím z uplatnění úrokové míry Coface a pojistným stanoveným na základě referenčních sazeb uvedených ve sdělení o referenčních sazbách zůstane vždy pod hranicí de minimis a že budou dodržena všechna ustanovení nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis  (14).

(67)

Na základě tohoto závazku tak Komise může dospět k závěru, že úroky účtované v případě platby ve splátkách nesplňují všechna kritéria čl. 107 odst. 1 SFEU, a nepředstavují tak opatření státní podpory.

(68)

Komise vzhledem k předchozímu soudí, že záruka „Aero 2008“ nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU,