25.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 79/13

(1)

Komisi byla dopisem ze dne 21. února 2000 předložena stížnost ohledně opatření Veterinární zdravotní služby Bavorsko (něm. zkr. „TGD“). Od téhož stěžovatele následovaly další dopisy vztahující se k té samé stížnosti. Věc státní podpory byla zaevidována pod číslem NN 75/00.

(2)

S ohledem na tuto stížnost adresovala Komise Německu několik dopisů. Německo reagovalo na tyto dopisy poskytnutím informací dne 4. července 2000, 22. prosince 2000, 22. listopadu 2002, 10. dubna 2003, 1. prosince 2003 a 27. června 2005. Setkání se zástupci Německa se konalo dne 17. července 2003.

(3)

Opatření bylo zavedeno v roce 1974. I přes vznesení dotazu se nepodařilo prokázat oznámení tohoto opatření. Podpora byla proto zapsána do seznamu neohlášených podpor.

(4)

Dopisem ze dne 7. července 2006 informovala Komise Německo o svém rozhodnutí zahájit kvůli této podpoře řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (1).

(5)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise vyzvala zúčastněné strany k vyjádření.

(6)

Komisi byla dopisy ze dne 30. října 2006, 2. listopadu 2006 a 7. listopadu 2006 doručena stanoviska zúčastněných stran.

(7)

Německo se vyjádřilo dopisy ze dne 6. listopadu 2006, 22. ledna 2007, 25. července 2008 a 9. února 2009.

(8)

Opatření bude provedeno podle čl. 14 odst. 1 zákona o podpoře bavorského zemědělství (něm. zkr. „LwFöG“).

(9)

Cílem opatření je zajištění a zlepšení hygienické hodnoty potravin živočišného původu.

(10)

Příjemci podpory jsou zemědělci a rybáři (obě skupiny dále společně jen jako zemědělci).

(11)

Dalším příjemcem podpory je Veterinární zdravotní služba Bavorsko (něm. zkr. „TGD“).

(12)

Opatření bude financováno z prostředků spolkové země Bavorsko a Bavorské pojišťovny pro choroby zvířat (něm. zkr. „BTSK“).

(13)

Tato opatření ve prospěch zemědělců jsou sice označována za „globální“, jedná se však o opatření, z nichž těží pouze zemědělci se sídlem v Bavorsku. Navíc se podle informací Německa jedná o zcela specifická opatření výhradně preventivního charakteru ve prospěch produkce mléka a masa, chovu prasat, drůbeže a ovcí, jakož i chovu ryb. Stavy zvířat jsou kontrolovány podle stanoveného programu, který zohledňuje speciální rizika nemocí zvířat, resp. kritéria prevence a potírání nemocí zvířat. Německo kromě toho uvedlo, že podpora je poskytována pouze na globální opatření v zájmu veřejného blaha, která překračují rámec běžných právních ustanovení pro jednotlivé chovatele (dopis ze dne 6. listopadu 2006, s. 4).

(14)

V zemědělských podnicích jsou realizovány následující druhy opatření: průběžné kontroly prostřednictvím testů, resp. preventivních vyšetření, statistická šetření a (laboratorní/hromadná) vyšetření, konzultace se zvěrolékařem, sestavování plánů prevence, resp. asanačních plánů a vývoj očkovacích programů.

(15)

Podle argumentace Německa tvoří aktivity uvedené ve 14. bodu odůvodnění podklad pro poskytování poradenství zemědělcům ohledně přiměřených preventivních a kurativních opatření. Podle informací Německa však výkony nabízené obvykle zvěrolékaři s vlastní ordinací (např. podávání léčiv nebo ochranná očkování) netvoří součást těchto „globálních opatření“.

(16)

„Globální opatření“ jsou pro zemědělce bezplatná. Tato opatření si však nelze vyžádat, pověřená TGD je provede z vlastní iniciativy.

(17)

Náklady na tato opatření jsou TGD uhrazeny spolkovou zemí Bavorsko. Podle čl. 14 odst. 1 věty 2 LwFöG jsou „státní služby poskytovány ve výši 50 procent potřebných nákladů“.

(18)

Další část osobních a věcných nákladů TGD je hrazena z jiných státních prostředků, totiž z prostředků Bavorské pojišťovny pro choroby zvířat (viz věci státní podpory NN 23/07, N 426/03 a N 81/04). Dohromady to dává úhradu nákladů ve výši až 100 %.

(19)

Ve prospěch TGD jsou prováděny následující výkony.

(20)

Podle znění LwFöG je TGD hrazena pouze polovina „potřebných nákladů“ ze státních prostředků. Ve skutečnosti lze však podle informací Německa dosáhnout náhrady až ve výši 100 %.

(21)

Tato podpora je TGD poskytována od roku 1974. Podle čl. 15 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (3), platí oprávnění Komise požadovat vrácení podpory po dobu deseti let. Ověřovací řízení Komise bylo zahájeno v roce 2000. Desetiletá lhůta stanovená v čl. 15 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 tak sahá zpět až do roku 1990. Z tohoto důvodu nejsou podpory uhrazené před tímto okamžikem dále zkoumány.

(22)

Německem zaslané a v příloze uvedené rozpočtové údaje se tedy týkají plateb poskytnutých TGD za účelem plnění závazků v rámci obecného hospodářského zájmu v období od roku 1990 do roku 2008.

(23)

Po prvním prověření nebylo jasné, zda TGD získává díky platbám z rozpočtových prostředků a platbám Bavorské pojišťovny pro choroby zvířat konkurenční výhodu.

(24)

Stěžovatel mimoto uvedl, že určité klinicko-diagnostické a terapeutické (kurativní) výkony zvěrolékařů zaměstnaných u TGD jsou nabízeny až o 90 % levněji než jsou výrobní náklady. V této oblasti odpovídá činnost TGD ziskové činnosti.

(25)

To je podle stěžovatele možné jen z toho důvodu, že TGD dostává dotace na „globální opatření“ a proto je schopná nabízet klinicko-diagnostické a terapeutické výkony mnohem levněji než soukromí zvěrolékaři, kteří se musí obejít bez dotací. Navíc to poukazuje na výhodnou příležitost k uzavření smlouvy a odpadající cestovní náklady zvěrolékařů zaměstnaných u TGD, kteří již v místě působí.

(26)

V souladu se sdělením Komise o stanovení pravidel pro hodnocení protiprávně poskytnuté státní podpory (4) hodnotí Komise slučitelnost podpor se společným trhem vždy na základě kritérií, která jsou stanovena v ustanoveních platných v okamžiku poskytnutí podpor. V době zahájení řízení neměla Komise k dispozici dostatečné informace, aby se mohla přesvědčit, že podpory ve prospěch zemědělců odpovídají příslušným ustanovením Unie, tzn. pokynům pro státní podpory v odvětví zemědělství a pokynům pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury. Komise proto vyzvala Německo k poskytnutí potřebných informací.

(27)

Dopisem ze dne 12. prosince 2008 požádala Komise Německo o potvrzení, zda budou posuzované podpory poskytovány i po 1. lednu 2008, a pokud ano, pak o zaslání potřebných podkladů k ověření slučitelnosti podpor s pokyny Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013 (5) (dále jen: „pokyny ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví“), kterými byly s účinností od 1. ledna 2007 nahrazeny pokyny Společenství ke státní podpoře v odvětví zemědělství ze dne 1. února 2000 (6) (dále jen: „pokyny z roku 2000“), a s pokyny pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury (7) (dále jen „pokyny z roku 2008“). Dopisem ze dne 9. února 2009 sdělilo Německo, že podpory v odvětví zemědělství budou poskytovány i po roce 2008 a zaslalo požadované informace.

(28)

Německo uvedlo, že se u plateb poskytovaných spolkovou zemí Bavorsko a Bavorskou pojišťovnou pro choroby zvířat za účelem provádění globálních opatření jedná o kompenzační platby na poskytování veřejných služeb obecného zájmu. Německo odkázalo na judikaturu, podle níž kompenzační platby od státu za účelem plnění závazků v rámci obecného hospodářského zájmu nejsou za určitých okolností státními podporami. Tato opatření tak nelze podle názoru Německa považovat za státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(29)

Německo zastávalo názor, že globální opatření slouží pro zdraví a blaho zvířat, jakož i ochranu spotřebitele a zvířat. Proto je podle jeho názoru realizace globálních opatření především v zájmu veřejnosti.

(30)

Podle argumentací Německa jsou v rámci realizace globálních opatření získávány rozsáhlé poznatky, které jsou následně poskytnuty v četných národních i mezinárodních odborných publikacích a vědeckých přednáškách. Podstatná část výsledků těchto globálních opatření je tak přístupná odborné veřejnosti v zemích Unie.

(31)

Podle vyjádření Německa nebyly v rámci programu globálních opatření poskytovány žádné kurativní výkony, tzn. výkony, které jsou obvykle nabízeny soukromými zvěrolékaři (např. podávání léčiv nebo ochranná očkování). Kromě tohoto podporovaného programu vykonává TGD i některé ziskové činnosti (kurativní výkony). Ty však činily méně než 5 % celkových veterinárních výkonů. Na ziskové činnosti TGD připadal ročně podíl ve výši 2,6–2,85 % z jejího celkového obratu.

(32)

Jasným a transparentním oddělením oblasti „globálních opatření“ od oblasti „ziskových činností“ lze vyloučit křížové dotace. Je to zajištěno velmi náročným a podrobným způsobem účtování a rozsáhlými kontrolami.

(33)

Zúčastněné strany zopakovaly své vyjádření, že TGD prostřednictvím svých zvěrolékařů nerealizuje pouze preventivní opatření, ale poskytuje i kurativní výkony.

(34)

Zúčastněné strany netvrdily, že by byla pro tyto kurativní výkony poskytována přímá finanční podpora, zdůraznily však, že TGD je schopna nabízet srovnatelné výkony za podstatně výhodnějších podmínek, než soukromí zvěrolékaři.

(35)

Zúčastněné strany netrvaly na vyjádření, že by podpory ve prospěch zemědělců odporovaly pokynům pro státní podpory v odvětví zemědělství nebo uplatnitelným zákonným předpisům. Nic nenamítaly ani proti poskytnutí prostředků.

(36)

Podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie jsou podpory poskytované v jakékoliv formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, neslučitelné se společným trhem, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy.

(37)

Soudní dvůr rozhodl, že pro otázku, zda státní opatření představuje podporu ve smyslu článku 107 Smlouvy o fungování Evropské unie, je rozhodující stanovení, zda zvýhodněný podnik získá ekonomický prospěch, který by za normálních tržních podmínek nezískal (8), nebo zda tím bude podnik zbaven nákladů, které by normálně musel uhradit z vlastních prostředků (9).

(38)

Na první pohled se zdá, že byly podmínky splněny.

(39)

Opatření je financováno ze státních prostředků. Přináší prospěch určitým podnikům, totiž bavorským zemědělcům, kteří tyto dotované služby obdrží bezplatně. Jelikož tyto podniky působí na trhu s vysokým mezinárodním konkurenčním tlakem, opatření narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž (10) a kromě toho ovlivňuje obchod mezi členskými státy (11).

(40)

Z tohoto důvodu se v případě opatření jedná o podporu a lze uplatnit ustanovení čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Následně musí být prověřeno, zda se lze odchýlit od čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie a udělat výjimku z všeobecné zásady neslučitelnosti státních podpor se společným trhem.

(41)

„Globální opatření“ pro zemědělce (od roku 1990) a kompenzační platby TGD na realizaci „globálních opatření“ v období od roku 1990 do roku 2004 byly poskytovány bez ohlášení Komisi. Jsou protiprávní, jelikož jejich poskytování odporuje čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(42)

Zákaz poskytování státních podpor podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie však neplatí bez výjimky. Komise prověřila, zda lze uplatnit některou z těchto výjimek, resp. některé osvobození od zásadního zákazu podpory podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(43)

Skutkové podstaty výjimek v čl. 107 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se sociálních podpor poskytovaných jednotlivým spotřebitelům, podpor k odstranění škod vzniklých v důsledku přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí a podpor pro určitá hospodářská odvětví Spolkové republiky Německo nepřicházejí v této souvislosti v úvahu.

(44)

Komise zastává názor, že skutkové podstaty osvobození od zákazu uvedené v čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie ohledně vývoje určitých oblastí nelze na tuto úpravu podpor uplatnit, jelikož tato opatření nejsou podporou za účelem podporování ekonomického vývoje oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo výraznou nezaměstnaností.

(45)

Pokud jde o skutkové podstaty osvobození podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, postačuje informace, že se v případě sporné podpory nejedná ani o důležitý projekt společného evropského zájmu a tato nemá sloužit ani k odstranění závažného narušení německé ekonomiky. Záměrem je i podpora kultury a zachování kulturního dědictví ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie.

(46)

Německo ani ostatní zúčastnění se v průběhu ověřovacího řízení na uvedené skutkové podstaty výjimek nebo osvobození neodvolávali.

(47)

Jedinou skutkovou podstatu osvobození, kterou by bylo možné brát v úvahu, tvoří proto čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie; podle tohoto ustanovení lze považovat podporu za slučitelnou se společným trhem, pokud slouží k podpoře vývoje určitých hospodářských odvětví nebo oblastí, za předpokladu, že nemění obchodní podmínky v rozsahu, který by odporoval společnému zájmu.

(48)

Jelikož se jedná o podporu ve prospěch zemědělců, uplatní se pokyny Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a pokyny pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury. Jak je vysvětleno v bodu 26, zkoumá Komise vzhledem k tomu, že tato opatření představují protiprávní státní podpory, jejich slučitelnost se společným trhem na základě kritérií, která jsou stanovena v ustanoveních platných v době poskytnutí podpor.

(49)

Podle sdělení Komise o stanovení pravidel pro hodnocení protiprávně poskytnuté státní podpory se na sporná opatření uplatní pokyny z roku 2000, zatímco podpory poskytnuté před nabytím platnosti těchto pokynů (tedy před 1. lednem 2000) jsou posuzovány na základě pracovního dokumentu Komise ze dne 10. listopadu 1986 (12).

(50)

V bodu 11.4.1 pokynů z roku 2000 se píše: „Utrpí-li zemědělec ztráty dobytka v důsledku choroby zvířat nebo budou-li jeho plodiny napadeny rostlinnou chorobou, zpravidla se nejedná o přírodní katastrofu nebo mimořádnou událost ve smyslu Smlouvy o ES.“

(51)

V těchto případech může Komise schválit podpory jako vyrovnání vzniklých ztrát a podpory za účelem zamezení budoucích ztrát jen na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, který považuje podpory poskytované za účelem podporování určitých hospodářských odvětví nebo oblastí za slučitelné se společným trhem, za předpokladu, že nemění obchodní podmínky v rozsahu, který by odporoval společnému zájmu.

(52)

V daném případě platí pro podporu ve prospěch zemědělců bod 11 pokynů z roku 2000, neboť opatření slouží k prevenci a potírání chorob zvířat. Komise se při posuzování podpor k prevenci a potírání chorob zvířat opírá o bod 11.4 pokynů z roku 2000. Na takové podpory je nahlíženo jako na slučitelné s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jsou splněny následující předpoklady.

(53)

Opatření musí být součástí programu pro prevenci, potírání nebo hubení nákazy či nemoci (bod 11.4.2 pokynů z roku 2000) realizovaného na úrovni Unie nebo na národní či regionální úrovni. Podle bodu 11.4.2 pokynů z roku 2000 je nutno zřídit varovný systém, případně ve spojení s podporami, k přimění jednotlivých postižených subjektů k dobrovolné účasti na preventivních opatřeních. Proto mohou být předmětem opatření podpory pouze nemoci, resp. nákazy, jejichž potírání je v zájmu úřadů, a nikoliv opatření, za která musí podle obecného uvážení převzít odpovědnost sami zemědělci.

(54)

Opatření podpory by měla sloužit buď prevenci, nebo usilovat o vyrovnání, anebo propojovat prevenci a vyrovnání (bod 11.4.3 pokynů z roku 2000).

(55)

Podpory by měly být slučitelné se specifickými ustanoveními veterinárního zákona a zákona o ochraně rostlin Unie (bod 11.4.4 pokynů z roku 2000).

(56)

Podpory mohou být poskytnuty až do maximální výše 100 % nákladů (bod 11.4.5 pokynů z roku 2000). Podpory nelze poskytnout tam, kde právo Unie stanoví, že náklady opatření musí nést sami zemědělci.

(57)

Tyto předpoklady jsou splněny následovně.

(58)

Opatření jsou součástí programu realizovaného na regionální úrovni (Bavorsko). Jejich účelem je prevence a potírání chorob zvířat. Vyplývá to z cíle vysloveně stanoveného v LwFöG („Zajištění a zlepšení hygienické hodnoty potravin živočišného původu“) a z realizovaných „globálních opatření“. Šetřená opatření slouží k potírání infekčních chorob zvířat včetně faktoriálních onemocnění a zoonóz. Mají navíc optimalizovat a redukovat používání léčiv. K nejdůležitějším onemocněním určitých skupin zvířat patří: u skotu a ovcí: zoonózy, horečka Q, paratuberkulóza, přenosná spongiformní encefalopatie a mastitida; u prasat a drůbeže: zoonózy, salmonely, escherichia coli a enteritida. Mimoto jsou vyvíjeny a zkoušeny metody a postupy sloužící k rozpoznání a diagnóze virových infekcí.

(59)

Globální opatření přispívají k cíli Unie, který spočívá v zajištění vysoké úrovně zdraví zvířat. Navíc nemá Komise k dispozici žádné důkazy, že by mohla odporovat příslušnému veterinárnímu zákonu Unie.

(60)

Program předpokládá maximální intenzitu podpor ve výši 100 %. Program nepředpokládá podpory v případech, kdy musí podle unijního práva náklady hradit sami zemědělci.

(61)

50 % nákladů na globální opatření v odvětví zemědělství a rybolovu hradí spolková země Bavorsko. Ve svém stanovisku předloženém po zahájení řízení oznámilo Německo Komisi, že další část nákladů hradí Bavorská pojišťovna pro choroby zvířat. V případě Bavorské pojišťovny pro choroby zvířat se jedná o veřejnou instituci, která je financována z daním podobných poplatků. Společné financování podpory z prostředků spolkové země Bavorsko a Bavorské pojišťovny pro choroby zvířat je omezeno na 100 % a v praxi se pohybuje dokonce pod touto hodnotou. V minulosti Komise financování Bavorské pojišťovny pro choroby zvířat z daním podobných poplatků několikrát schválila (13). Proto nemá Komise důvod tyto daním podobné poplatky znovu podrobovat detailnímu zkoumání. Stěžovatel ani jiní zúčastnění proti tomuto modelu financování BTSK (tzn. této části financování podpory) nic nenamítali.

(62)

Pokyny z roku 2000 se zakládají na stejných zásadách jako pracovní dokument Komise ze dne 10. listopadu 1986. Proto platí stejné hodnocení i pro podpory poskytnuté zemědělcům od roku 1990 do roku 1999, na které lze tedy rovněž nahlížet jako na slučitelné s těmito zásadami. Proto lze státní podpory považovat za slučitelné se společným trhem.

(63)

S ohledem na situaci po roce 2007 stanoví bod 133 pokynů ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví, že Komise deklaruje státní podpory k potírání chorob zvířat a rostlin za slučitelné s čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud budou splněny předpoklady článku 10 nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů a o změně nařízení Komise (ES) č. 70/2001 (14). V této souvislosti je nutno zohlednit jen opatření k prevenci chorob, neboť nejsou poskytovány žádné podpory pro kurativní opatření nebo kompenzační platby za ztráty.

(64)

Pokud by podpora ve prospěch zemědělců zahrnovala náklady na poradenství, jednalo by se o poskytnutí technické pomoci ve smyslu bodu 103 pokynů ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví. Proto deklaruje Komise státní podpory pro poskytnutí technické pomoci za slučitelné s čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie tehdy, pokud jsou splněny předpoklady článku 15 nařízení Komise (ES) č. 1857/2006.

(65)

Podle článku 10 nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 jsou podpory přípustné v následujících případech.

(66)

Podpory poskytované pro vyrovnání nákladů, které zemědělcům vzniknou v důsledku zdravotních prohlídek, testů a jiných opatření k včasnému rozpoznání, v důsledku nákupu a aplikace očkovacích látek, léčiv a výrobků na ochranu rostlin, v důsledku porážky a likvidace zvířat, jakož i v důsledku likvidace plodin v souvislosti s prevencí a hubením chorob zvířat, rostlinných chorob nebo napadení škůdcem, jsou slučitelné se společným trhem. Podpora musí být poskytnuta formou služeb dotovaných až do výše 100 % a nesmí zahrnovat žádnou přímou peněžní platbu producentům (čl. 10 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1857/2006).

(67)

Eventuální pojistné platby a náklady, které nevznikly na základě vypuknutí nákazy, resp. choroby je nutno od dotovaných nákladů a ztrát odečíst (čl. 10 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 1857/2006).

(68)

Platby musí být poskytovány v souvislosti s chorobami zvířat, chorobami rostlin nebo rozsáhlým napadením škůdci, k nimž existují právní nebo správní předpisy Unie či jednotlivých členských zemí. Platby musí být tedy součástí veřejného programu Unie nebo jednoho ze členských států, popřípadě regionálního veřejného programu pro prevenci, potírání nebo hubení dotčené nákazy, choroby nebo napadení škůdci. Program musí dotčenou nákazu, chorobu nebo napadení škůdci jednoznačně specifikovat a obsahovat i popis příslušných opatření (čl. 10 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1857/2006).

(69)

Podpora se nesmí týkat choroby zvířat nebo rostlin, na jejíž potírání stanoví unijní právo specifické poplatky nebo jejíž náklady musí podle unijního práva hradit zemědělské provozy samy, ledaže by byly náklady těchto opatření podpory v plné výši kompenzovány povinnými poplatky hrazenými producenty (čl. 10 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1857/2006).

(70)

Pokud se jedná o podpory v souvislosti se zvířecími nákazami, musí být dotčená zvířecí nákaza zapsána na seznamu chorob Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat a/nebo uvedena v příloze rozhodnutí Rady 90/424/EHS ze dne 26. června 1990 o některých výdajích ve veterinární oblasti (15) (čl. 10 odst. 7 nařízení Komise (ES) č. 1857/2006).

(71)

Opatření podpory musí být zavedena do tří let po vzniku výdajů nebo ztrát. Podpora musí být vyplacena do čtyř let po vzniku výdajů nebo ztrát (čl. 10 odst. 8 nařízení Komise (ES) č. 1857/2006).

(72)

Tyto předpoklady jsou splněny následovně:

(73)

Jak je uvedeno ve 14. bodu odůvodnění, zahrnuje podpora různá opatření (průběžné kontroly, statistická šetření a (laboratorní/hromadná) vyšetření, konzultace se zvěrolékařem, sestavování plánů prevence, resp. asanačních plánů a vývoj očkovacích programů), jejichž bezprostředním cílem je prevence chorob. Dopisem ze dne 9. února 2009 Německo potvrdilo, že podpora probíhá formou dotovaných služeb. Proto jsou podpory na úhradu takovýchto nákladů podle čl. 10 odst. 7 nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 přípustné.

(74)

Německo potvrdilo dopisem ze dne 9. února 2009, že u projektů v souvislosti se zvířecími nákazami jsou dotčené choroby uvedeny na seznamu chorob Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat a/nebo v příloze rozhodnutí Rady 90/424/EHS.

(75)

Ustanovení čl. 10 odst. 7 nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 nelze v tomto případě uplatnit, jelikož jsou poskytovány pouze podpory na preventivní opatření.

(76)

Tam, kde se jedná o platby vztahující se k určitým onemocněním, jsou podpory součástí regionálního programu, v němž jsou dotčené nákazy, resp. choroby a příslušná opatření jednoznačně specifikovány. Ustanovení čl. 10 odst. 7 nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 je tedy splněno.

(77)

Náklady, které musí podle unijního práva hradit sami producenti, nejsou dotovány. Ustanovení čl. 10 odst. 5 a 6 nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 jsou tedy splněny.

(78)

Náklady vzniklé před poskytnutím služeb nejsou dotovány. Ustanovení čl. 10 odst. 8 nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 je tedy splněno.

(79)

Německo nevyloučilo, že opatření uvedená ve 14. bodu odůvodnění by mohla souviset i s jinými aspekty zdraví zvířat než jsou speciální a jednoznačně specifikované nákazy, choroby nebo rozsáhlá napadení škůdci (např. s hygienou výroby). V případě opatření by se tak jednalo o poradenské služby, v jejichž rámci se doporučení a plány přizpůsobují situaci určitých zemědělců nebo skupin zemědělců.

(80)

Podle čl. 15 odst. 2 písm. c) nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 jsou podpory na úhradu odměn za poradenské služby poskytované třetími osobami přípustné, přičemž tyto poradenské služby nesmí být využívány – jako např. rutinní daňové a právní poradenství nebo reklama – nepřetržitě či v pravidelných časových intervalech nebo patřit k běžným provozním výdajům. Ustanovení čl. 15 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 stanoví, že podpora může tyto náklady pokrývat ze 100 % a musí být poskytnuta prostřednictvím dotovaných služeb.

(81)

Tyto předpoklady jsou splněny následovně:

(82)

Z podkladů předložených Německem (viz 14. bod odůvodnění) vyplývá, že dotované poradenské služby byly poskytovány formou projektů v souvislosti se speciálními a bodovými potřebami v oblasti zdraví zvířat obecného zájmu. I když pro určitá opatření mohou být vyžadovány průběžné kontroly nebo pravidelné testy, zdá se, že jsou přiřaditelná příslušnému projektu a nepředstavují obvyklou průběžnou veterinární nebo kvalitativní kontrolu stavu zvířat. I náklady na taková opatření nelze považovat za běžné provozní výdaje ve smyslu čl. 15 odst. 2 písm. c) nařízení Komise (ES) č. 1857/2006, jelikož náklady na rutinní návštěvy zvěrolékařů za účelem prevence a ošetření nejsou dotovatelné. Kompletní podpora je poskytována formou dotovaných služeb a smí činit maximálně 100 % přípustných nákladů. Proto lze státní podpory považovat za slučitelné se společným trhem.

(83)

Opatření byla realizována i v odvětví rybolovu. V pokynech pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury z let 1988, 1992, 1994, 1997 a 2001, které odpovídají pokynům ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví, jsou stanovena následující kritéria pro slučitelnost státních podpor se společným trhem ve veterinární a zdravotnické oblasti (16): Orgán státní správy musí proti chorobě zakročit, aby bylo zajištěno, že nebude jednáno pouze v definovaném zájmu, nýbrž v obecném zájmu. Cíle opatření podpory musí sloužit buď prevenci, nebo usilovat o vyrovnání, anebo propojovat prevenci a vyrovnání. TGD byla pověřena spolkovou zemí Bavorsko realizací opatření a provádí je samostatně, jak již bylo uvedeno v jiné souvislosti v 16. bodu odůvodnění. Tato opatření slouží k prevenci. Z tohoto důvodu lze státní podpory považovat za slučitelné se společným trhem.

(84)

Státní podpory poskytnuté mezi 1. listopadem 2004 a 31. březnem 2008 jsou v jednotlivém případě ověřovány podle bodu 3.10 pokynů pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury (17) (dále jen „pokyny z roku 2004“), které odkazují na článek 4 nařízení Komise (ES) č. 1595/2004 (18), který zase odkazuje na čl. 15 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 2792/1999 ze dne 17. prosince 1999 o pravidlech a podmínkách pro strukturální pomoc Společenství v odvětví rybolovu (19). Podle bodu 3.1 odst. 2 pokynů z roku 2004 jsou tyto státní podpory slučitelné se společným trhem a v souladu s cíli společné politiky hospodářské soutěže a společné politiky v oblasti rybolovu ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 (20) a (ES) č. 2792/1999: Podle čl. 15 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 2792/1999 lze podporovat opatření obecného zájmu se širším rozsahem, než mají činnosti běžně vykonávané soukromými podniky. Příklady takových opatření jsou uvedeny v čl. 15 odst. 3 písm. e) a l). Komise zaprvé konstatuje, že účel „globálních opatření“ se shoduje s cíli těchto příkladů. Zadruhé provádí TGD tyto činnosti z vlastní iniciativy a nikoliv na žádost zemědělců. Navíc zemědělci opatření neprovádějí nutně jen za tržních podmínek – viz bod 3.4 pokynů z roku 2004. A nakonec tato opatření vedou i k trvalým zlepšením v odvětví ve smyslu bodu 3.5 pokynů z roku 2004.

(85)

Dopisem ze dne 9. února 2009 potvrdilo Německo, že podpory v odvětví zemědělství budou nadále poskytovány a uvedlo příklady typických projektů. Tyto příklady nezahrnovaly žádné projekty z odvětví rybolovu. Jelikož však není vyloučeno, že po 1. dubnu 2008 budou poskytnuty podpory ve prospěch odvětví rybolovu, musí být prověřeno, zda by byly takovéto podpory slučitelné s předpisy v odvětví zemědělství a rybolovu platnými po tomto datu. Bod 4.2 pokynů z roku 2008 odkazuje ohledně podpor v rozsahu platnosti jiných předpisů na podmínky těchto předpisů, v tomto případě na podmínky nařízení Komise (ES) č. 736/2008 ze dne 22. července 2008 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podpory malým a středním podnikům působícím v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu na trh (21). V souvislosti s podporami pro veterinární opatření platí článek 14 nařízení Komise (ES) č. 736/2008. Podle tohoto článku jsou podpory pro veterinární opatření slučitelné se společným trhem, pokud splňují podmínky článků 28 a 32 nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 (22), jakož i článku 12 nařízení Komise (ES) č. 498/2007 (23). Co se týče sporných podpor, zůstaly podmínky těchto nařízení a všeobecné zásady bodu 3 pokynů z roku 2008 obsahově stejné jako předpisy, které platily pro podpory poskytnuté před 1. dubnem 2008. Proto lze hodnocení provedené u těchto podpor uplatnit i na podpory poskytnuté po 1. dubnu 2008. Jelikož podpory poskytnuté před 1. dubnem 2008 jsou slučitelné s platnými předpisy a tyto podpory i způsob jejich poskytování zůstaly po 1. dubnu 2008 stejné, dospěla Komise k závěru, že tyto podpory splňují podmínky předpisů platných v odvětví rybolovu a akvakultury.

(86)

Podle toho všeho splňují státní podpory poskytnuté zemědělcům v rámci ověřovaného opatření podmínky stanovené v platných unijních předpisech pro odvětví zemědělství a rybolovu. V této souvislosti Komise konstatuje, že stěžovatelé ani ostatní zúčastnění neprokázali porušení příslušných předpisů Unie. Proto lze státní podpory považovat za slučitelné se společným trhem.

(87)

Aby se jednalo o státní podporu, musí příjemci z opatření získat prospěch.

(88)

Z judikatury Soudního dvora je zřejmé, že vyrovnání za závazek veřejné služby není státní podporou ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jsou splněny určité podmínky (24). Pokud však nejsou podmínky dodrženy, ale jsou splněna všeobecná kritéria pro uplatnění čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, jedná se v případě takového vyrovnání o státní podporu.

(89)

V rozsudku Altmark uvedl Soudní dvůr, za jakých předpokladů nepředstavuje vyrovnání za poskytnutí veřejných služeb státní podporu (zásada 3):

(90)

Jsou-li splněny tyto čtyři předpoklady, nejedná se v případě vyrovnání na poskytnutí veřejných služeb o státní podporu, takže nelze uplatnit čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie ani článek 108 Smlouvy o fungování Evropské unie. Pokud členské státy tyto předpoklady nedodrží a jsou splněna všeobecná kritéria pro uplatnění čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, představuje vyrovnání na poskytnutí veřejných služeb státní podporu, kterou je podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie nutno ohlásit Komisi.

(91)

V době zahájení řízení existovaly pochybnosti především o tom, zda byly splněny předpoklady písmen c) a d).

(92)

Ohledně předpokladu písmena a) odkazuje Komise na to, že čl. 14 odst. 1 LwFöG stanoví závazek vůči veřejnému blahu tím, že stanoví jasný cíl (zdravou výživu) a udává možnosti (vysoce kvalitní zemědělské a lesnické produkty) k dosažení tohoto cíle pomocí řady opatření (viz 14. bod odůvodnění). Podle stanov slouží TGD k podpoře a zajištění zdraví zvířat, zejména v zájmu produkce zdravotně nezávadných potravin živočišného původu a ochrany spotřebitelů a zvířat. Ke splnění tohoto účelu využívá toto sdružení vlastního personálu a vlastních zařízení. Opatření prováděná TGD jsou upravena v dohodě č. R1-4010/1393 z roku 1974 a v rámcové dohodě č. T-7482-100 ze dne 13. července 1993, které byly uzavřeny mezi Svobodným státem Bavorsko a TGD. Podrobnosti jsou každý rok stanovovány v ročních dohodách a správních rozhodnutích.

(93)

Ohledně předpokladu písmena b) je nutno konstatovat, že každá jednotlivá činnost byla předem definována a finanční vyrovnání bylo vypočteno pomocí bodového systému na základě předvídatelné časové náročnosti a předpokládaných nákladů. V následujících letech bylo u nových služeb postupováno obdobně. V této souvislosti je nutno poukázat na to, že činnost TGD byla přezkoumána a schválena Bavorským nejvyšším účetním dvorem. Kromě toho byly za období dotčené předloženým rozhodnutím provedeny účetní audity nezávislými auditorskými společnostmi.

(94)

Ohledně předpokladu písmena c) předložilo Německo informace, z nichž vyplývá, že vyrovnání nepřesáhlo náklady vynaložené k plnění povinností veřejné služby (viz příloha). Ve skutečnosti čísla dokládají, že TGD v letech 1990 až 2004 nedosáhla žádných zisků. Náklady na globální opatření jsou zjišťovány na základě bodového systému, přičemž každý bod odpovídá určité hodnotě v EUR. Tato metoda výpočtu byla vyvinuta na základě iniciativy Bavorského účetního dvora. Je srovnatelná s metodou používanou k vyúčtování výkonů v humánním lékařství. Německo sdělilo, že metoda výpočtu používaná od roku 2002 splňuje požadavky směrnice Komise 2005/52/ES (25).

(95)

Ohledně předpokladu písmena c) pověřilo Bavorsko TGD na základě otevřeného řízení k zadávání veřejných zakázek k 1. lednu 2005 plněním povinnosti veřejné služby. Po projednání s Komisí zahájilo Bavorsko zadávací řízení vypsáním celounijní veřejné soutěže na dohodu o poskytování služeb týkající se „Projektovaných opatření v oblasti zdraví užitkových zvířat v Bavorsku“ v červnu 2004. Náklady na celková opatření byly odhadnuty na 8 milionů EUR ročně po dobu pěti let. Veřejná soutěž byla zveřejněna v příloze k Úřednímu věstníku Evropské unie (řada S) (26) a v Bavorské sbírce zákonů a nařízení. Veřejné soutěže se zúčastnili tři potenciální dodavatelé. Pětiletá smlouva byla zadána TGD, jelikož TGD je schopna poskytnout požadované služby nejvýhodněji. V roce 2009 bude zahájeno nové výběrové řízení.

(96)

Pokud jde o druhé alternativy předpokladu písmena d), Německo připustilo, že pro období do 31. prosince 2004 nemůže uvést žádný běžný podnik, který by byl zcela srovnatelný s TGD.

(97)

Německo tedy neprokázalo, že vyrovnání poskytnuté TGD v období od roku 1990 do roku 2004 bylo určeno na základě analýzy nákladů, které by průměrný, správně řízený podnik vynaložil při plnění těchto povinností. Proto lze vycházet z toho, že sporným opatřením TGD získala do 31. prosince 2004 ekonomický prospěch ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(98)

Vyrovnání poskytnuté TGD ročně v období od roku 1990 do 2004 proto představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, zatímco roční vyrovnání od 1. ledna 2005 poskytované na základě veřejného zadávacího řízení odpovídá všem předpokladům uvedeným v rozsudku Altmark a nejedná se tudíž o státní podporu ve prospěch TGD. V této souvislosti bere Komise na vědomí, že z podkladů předložených Německem vyplývá, že platby uhrazené TGD od 1. ledna 2005 do konce roku 2008 nepokrývaly celkové náklady globálních opatření.

(99)

Ohledně splnění předpokladů uvedených v rozsudku Altmark není k dispozici žádná konkrétní stížnost ani vyjádření ostatních zúčastněných stran.

(100)

K hodnocení slučitelnosti vyrovnání poskytnutého TGD na plnění povinností veřejné služby se Smlouvou o fungování Evropské unie se použijí ustanovení platná v době poskytnutí podpory.

(101)

Podle sdělení Komise o službách obecného zájmu v Evropě (27) (dále jen „sdělení“), které je podle bodu 26 písm. b) Rámce Společenství pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (28) použitelné pro neohlášené podpory, je nutno přezkoumat otázku finančních vyrovnání poskytovaných státem ve světle následujících zásad:

(102)

Prvním principem – principem nestrannosti – se rozumí, že Komise nepředepisuje, zda mají být služby obecného zájmu poskytovány veřejnými nebo soukromými podniky. Dodržení tohoto principu není v tomto případě zpochybňováno.

(103)

Svoboda členských států definovat znamená, že definice toho, co má být na základě specifických vlastností činnosti považováno za službu obecného hospodářského zájmu, přísluší v první řadě členským státům. Ohledně této definice zasáhne Komise jen v případě zneužití nebo zjevných chyb. Výjimky uvedené v čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie lze však v jednotlivém případě uplatnit jen tehdy, pokud byla zakázka na dodávku služeb jasně definována a výslovně zadána prostřednictvím výsostného aktu (včetně smluv). To je nezbytné z důvodu právní jistoty a transparentnosti vůči veřejnosti a navíc je to nutné i k tomu, aby mohla Komise ověřit přiměřenost opatření.

(104)

Globální opatření, kterými byla TGD pověřena, lze klasifikovat jako službu obecného hospodářského zájmu a jsou, jak uvádí 92. bod odůvodnění, jasně definována a zadána TGD.

(105)

Ve světle zásady přiměřenosti lze čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie interpretovat tak, že prostředky použité k plnění zakázky na dodávku služeb nesmí zbytečně zkreslovat obchodní činnost a přesahovat míru nutnou ke skutečnému splnění zakázky. Podle bodu 26 sdělení a judikatury Soudního dvora k tomuto datu nesmí vyrovnání přesáhnout netto vícenáklady spojené se zadaným úkolem. Poskytování služeb obecného zájmu musí být zajištěno a pověřené podniky musí být schopny uhradit dodatečné náklady spojené s plněním úkolu.

(106)

V tomto případě je navíc nutné vypočítat netto vícenáklady TGD spojené s poskytováním veřejných služeb (globálních opatření) na základě obou dohod a výsledek nakonec porovnat se státními podporami. Není-li vyrovnání poskytnuté TGD vyšší než vícenáklady vzniklé v důsledku zakázky na dodávku služeb, nelze považovat zásadu přiměřenosti za splněnou.

(107)

V rozhodném období od roku 1990 do roku 2004 přesahovaly vícenáklady v souvislosti s globálními opatřeními podpory poskytnuté TGD, jak vyplývá z přílohy tohoto rozhodnutí.

(108)

Platby poskytnuté TGD za globální opatření, která jsou předmětem tohoto rozhodnutí, proto neměly za následek překompenzování vícenákladů vzniklých TGD jejím plněním.

(109)

V důsledku toho představuje vyrovnání poskytnuté TGD v období od roku 1990 do roku 2004 na realizaci veřejných služeb státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1, která je slučitelná s čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(110)

Komise v této souvislosti konstatuje, že není jasné, jak mělo být vyrovnání od státu, které nepokrývalo ani celkové vícenáklady zakázky na dodávku služeb, použito k dotaci ziskové činnosti TGD, jak uvádí stěžovatel. Tvrzení stěžovatele, že zvěrolékaři zaměstnaní u TGD provádějí určité klinické, diagnostické a terapeutické výkony až o 90 % pod výrobními náklady, nebylo navíc stěžovatelem ani jinými zúčastněnými stranami dokázáno.

(111)

Kvůli tomuto tvrzení provedlo Německo u TGD speciální kontrolu. Přitom nebyly zjištěny žádné důkazy, které by toto tvrzení potvrzovaly. Německo požádalo o sdělení případných nových konkrétních informací, aby mohlo jednotlivý případ přezkoumat.

(112)

Komise mimoto konstatuje, že Bavorská komora veterinárních lékařů a Spolkový svaz praktických zvěrolékařů – Zemský svaz Bavorsko práci TGD včetně její ziskové činnosti podporují.

(113)

Komise konstatuje, že Německo poskytnutím sporné podpory porušilo čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(114)

Na základě zhodnocení však Komise dospěla k závěru, že státní podpora ve formě „globálních opatření“ ve prospěch zemědělců (od roku 1990) specifikovaná ve 13. a 14. bodu odůvodnění a státem poskytnuté vyrovnání ve prospěch TGD na poskytování veřejné služby v období od roku 1990 do roku 2004 specifikované v 17. a 18. bodu odůvodnění jsou slučitelné se Smlouvou o fungování Evropské unie. Ve skutečnosti se nejedná zčásti vůbec o státní podpory, jak je uvedeno. Roční vyrovnání specifikované v 17. a 18. bodu odůvodnění, které je TGD poskytováno od 1. ledna 2005 na poskytování veřejné služby, odpovídá všem předpokladům uvedeným v rozsudku Altmark a nepředstavuje tak státní podporu,