JEDNACÍ ŘÁD RADY

Článek 1

Obecná ustanovení, svolání a místo konání zasedání

1.   Radu svolává k zasedání její předseda z vlastního podnětu, na žádost některého z jejích členů nebo na žádost Komise (1).

2.   Sedm měsíců před začátkem příslušného šestiměsíčního období oznámí předsednictví, pro jednotlivá složení Rady a po náležitých konzultacích, předpokládané termíny zasedání, která má Rada uskutečnit v rámci plnění svých legislativních úkolů nebo za účelem přijetí operativních rozhodnutí. Tyto termíny uvede v jediném dokumentu platném pro všechna složení Rady.

3.   Rada má sídlo v Bruselu. Během měsíců dubna, června a října zasedá v Lucemburku (2).

Ve výjimečných a náležitě opodstatněných případech může Rada nebo Výbor stálých zástupců vlád členských států (Coreper) jednomyslně rozhodnout o jiném místě konání zasedání Rady.

4 (3).   Předsednictví Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci, vykonávají předem určené skupiny tří členských států po dobu osmnácti měsíců. Tyto skupiny jsou vytvořeny rovnou rotací členských států, přičemž se vezme v úvahu jejich rozmanitost a zeměpisná rovnováha v Unii.

Každý člen skupiny postupně předsedá po dobu šesti měsíců všem složením Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci. Ostatní členové skupiny jsou předsedajícímu členovi nápomocni ve všech jeho funkcích na základě společného programu. Členové skupiny mohou mezi sebou dohodnout jinou úpravu.

5.   Rada nebo Výbor stálých zástupců přijímají rozhodnutí podle tohoto jednacího řádu prostou většinou, s výjimkou případů, kdy jednací řád stanoví jiný způsob hlasování.

Není-li stanoveno jinak, vztahují se odkazy na předsednictví nebo na předsedu uvedené v tomto jednacím řádu na osobu, jež předsedá některému ze složení Rady nebo případně některému z jejích přípravných orgánů.

Článek 2

Různá složení Rady, úloha složení pro obecné záležitosti a složení pro zahraniční věci a plánování práce

1.   Rada se schází v různých složeních podle předmětu jednání. Seznam složení Rady jiných než složení pro obecné záležitosti a složení pro zahraniční věci přijímá Evropská rada kvalifikovanou většinou (4). Seznam složení Rady je uveden v příloze I.

2.   Rada pro obecné záležitosti zajišťuje soudržnost prací jednotlivých složení Rady. Ve spojení s předsedou Evropské rady a Komisí připravuje zasedání Evropské rady a zajišťuje jejich návaznost (5). Odpovídá ze celkovou koordinaci politik, institucionální a správní otázky, průřezová témata týkající se více politik Evropské unie, jako je například víceletý finanční rámec a rozšíření, jakož i za všechna další témata, která jí svěří Evropská rada, s ohledem na pravidla fungování hospodářské a měnové unie.

3.   Pravidla pro přípravu zasedání Evropské rady jsou stanovena v článku 3 jednacího řádu Evropské rady takto:

a)

Za účelem přípravy podle čl. 2 odst. 2 jednacího řádu Evropské rady a nejméně čtyři týdny před každým řádným zasedáním Evropské rady podle čl. 1 odst. 1 jednacího řádu Evropské rady její předseda v úzké spolupráci s členem Evropské rady zastupujícím členský stát, který vykonává šestiměsíční předsednictví Rady, a s předsedou Komise předkládá Radě pro obecné záležitosti komentovaný návrh pořadu jednání. Příspěvky dalších složení Rady k jednání Evropské rady se zasílají Radě pro obecné záležitosti alespoň dva týdny před zahájením zasedání Evropské rady. Předseda Evropské rady v úzké spolupráci podle prvního pododstavce připraví návrh hlavních směrů pro závěry Evropské rady a popřípadě návrhy závěrů a návrhy rozhodnutí Evropské rady, které projedná Rada pro obecné záležitosti. Závěrečné zasedání Rady pro obecné záležitosti se koná během pěti dnů, které předcházejí zasedání Evropské rady. Na základě jednání na tomto zasedání sestavuje předseda Evropské rady předběžný pořad jednání.

b)

S výjimkou naléhavých a nepředvídatelných důvodů, spojených například s aktuální mezinárodní situací, nejedná žádné složení Rady nebo přípravný orgán o tématu předloženém Evropské radě mezi zasedáním Rady pro obecné záležitosti, na jehož základě byl předběžný pořad jednání Evropské rady vypracován, a zasedáním Evropské rady.

c)	Evropská rada přijímá svůj pořad jednání na začátku zasedání. Body zařazené na pořad jednání by zpravidla měly být předem projednány v souladu s tímto odstavcem.

4.   Rada pro obecné záležitosti zajišťuje ve spolupráci s Komisí soudržnost a pokračování prací jednotlivých složení Rady v rámci víceletých programů v souladu s odstavcem 6 (6).

5.   Rada pro zahraniční věci vytváří vnější činnost Unie podle strategických směrů vymezených Evropskou radou a zajišťuje soudržnost vnější činnosti Unie (7). Odpovídá za veškerou vnější činnost Evropské unie, totiž společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, společnou bezpečnostní a obrannou politiku, společnou obchodní politiku, rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc.

Radě pro zahraniční věci předsedá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, jehož může v případě potřeby nahradit člen tohoto složení zastupující členský stát, který vykonává šestiměsíční předsednictví Rady. (8)

6.   Každých osmnáct měsíců připraví předem určená skupina tří členských států, které vykonávají předsednictví Rady během tohoto období v souladu s čl. 1 odst. 4, návrh plánu práce Rady na dotyčné období. Návrh plánu práce Rady pro zahraniční věci na dotyčné období se připraví spolu s předsedou Rady tohoto složení. Návrh plánu práce se připravuje v úzké spolupráci s Komisí a předsedou Evropské rady a po náležitých konzultacích. Předkládá se v jediném dokumentu nejpozději jeden měsíc před začátkem dotyčného období ke schválení Radě pro obecné záležitosti (9).

7.   Předsednictví, které bude tuto funkci vykonávat během dotyčného období, vypracuje pro každé složení Rady a po náležitých konzultacích návrhy pořadu jednání Rady na období příštích šesti měsíců, uvádějící plánované legislativní úkoly a operativní rozhodnutí. Tyto návrhy se sestavují nejpozději jeden týden před začátkem dotyčného šestiměsíčního období na základě osmnáctiměsíčního programu Rady a po konzultaci s Komisí. Uvedou se v jediném dokumentu platném pro všechna složení Rady. V nezbytných případech se vedle předem naplánovaných zasedání mohou konat i mimořádná zasedání Rady.

Ukáže-li se v průběhu šestiměsíčního období, že některé ze zasedání plánovaných na toto období pozbylo opodstatnění, předsednictví je nesvolá.

Článek 3 (10)

Pořad jednání

1.   Předseda sestavuje předběžný pořad každého zasedání Rady se zřetelem na její osmnáctiměsíční program. Pořad jednání se zasílá ostatním členům Rady a Komisi alespoň čtrnáct dní před zahájením zasedání. Zároveň se předá vnitrostátním parlamentům členských států.

2.   Předběžný pořad jednání obsahuje body a s nimi související dokumenty, o jejichž zařazení požádal generální sekretariát člen Rady nebo Komise alespoň šestnáct dnů před zahájením daného zasedání. V předběžném pořadu jednání jsou hvězdičkou označeny body, k nimž může předsednictví, člen Rady nebo zástupce Komise požadovat hlasování. Uvedené označení se provede, jakmile jsou splněny všechny procedurální náležitosti stanovené Smlouvami.

3.   V případech, kdy platí osmitýdenní lhůta stanovená v Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii a v Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality, se body týkající se přijetí legislativního aktu nebo postoje v prvním čtení v rámci řádného legislativního postupu nezařazují na předběžný pořad jednání ke schválení, dokud uvedená osmitýdenní lhůta neuplyne.

Rada může rozhodnout o neuplatnění osmitýdenní lhůty uvedené v prvním pododstavci, podléhá-li zařazení bodu výjimce z důvodu naléhavosti stanovené v článku 4 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii. Rada rozhoduje způsobem hlasování platným pro přijetí dotyčného aktu nebo postoje.

Kromě náležitě odůvodněných naléhavých případů musí mezi zařazením návrhu legislativního aktu na předběžný pořad jednání Rady a přijetím postoje uplynout lhůta deseti dní (11).

4.   Na předběžný pořad jednání mohou být zařazeny pouze body, k nimž byla členům Rady a Komisi zaslána dokumentace nejpozději ke dni odeslání tohoto pořadu jednání.

5.   Generální sekretariát doručí členům Rady a Komisi žádosti o zařazení záležitostí na pořad jednání a dokumenty, u nichž nebyly dodrženy výše uvedené lhůty.

Pokud Výbor stálých zástupců nedokončil posuzování bodů týkajících se návrhů legislativních aktů do konce týdne předcházejícího týdnu před konáním zasedání Rady, předsednictví tyto body vyřadí, aniž je dotčen odstavec 3, z předběžného pořadu jednání, nevyžadují-li naléhavé důvody jinak.

6.   Předběžný pořad jednání se dělí na dvě části, kdy první je určena k projednávání legislativních aktů a druhá nelegislativním činnostem. První část je označována jako „projednávání legislativních aktů“ a druhá jako „nelegislativní činnosti“.

Body zařazené do těchto dvou částí předběžného pořadu jednání se dělí na body A a body B. Jako body A se zařazují body, které může Rada schválit bez rozpravy, což ale nevylučuje možnost, aby kterýkoli člen Rady nebo zástupce Komise vyjádřil při schvalování uvedených bodů stanovisko a dal do zápisu uvést své prohlášení.

7.   Pořad jednání přijímá Rada na začátku každého zasedání. Zařazení dalšího bodu, který není obsažen v předběžném pořadu jednání, vyžaduje jednomyslnost v Radě. O takto zařazených bodech lze hlasovat, pokud byly splněny všechny procedurální náležitosti stanovené Smlouvami.

8.   Bod A se však z pořadu jednání stáhne, nerozhodne-li Rada jinak, pokud by postoj k tomuto bodu mohl vést k další rozpravě o něm nebo pokud tak požaduje člen Rady či zástupce Komise.

9.   Každá žádost o zařazení určitého bodu mezi „Jiné záležitosti“ se doloží vysvětlujícím dokumentem.

Článek 4

Zastoupení nepřítomného člena Rady

S výhradou článku 11 o přenesení hlasovacích práv je člen Rady, který se nemůže zasedání účastnit, oprávněn dojednat si zastoupení.

Článek 5

Zasedání

1.   Rada zasedá veřejně, pokud projednává návrh legislativního aktu a hlasuje o něm (12). V ostatních případech jsou zasedání Rady neveřejná, s výjimkou případů uvedených v článku 8.

2.   Komise je zvána k účasti na zasedáních Rady. Totéž platí pro Evropskou centrální banku v případech, kdy uplatňuje své právo podávat návrhy. Rada však může rozhodnout, že bude jednat bez přítomnosti Komise nebo Evropské centrální banky.

3.   Členy Rady nebo Komise mohou doprovázet asistující úředníci. Jména a funkce těchto úředníků se sdělují generálnímu sekretariátu předem. Rada může stanovit pro každou delegaci maximální počet osob, včetně členů Rady, přítomných ve stejné chvíli v zasedací místnosti Rady.

4.   Ke vstupu na zasedání Rady je nutné předložit průkaz vydaný generálním sekretariátem.

Článek 6

Služební tajemství a předkládání dokumentů v soudním řízení

1.   Aniž jsou dotčeny články 7, 8 a 9 a ustanovení o přístupu veřejnosti k dokumentům, vztahuje se na jednání Rady povinnost zachovávat služební tajemství, pokud Rada nerozhodne jinak.

2.   Rada nebo Výbor stálých zástupců mohou povolit předložení opisu dokumentů Rady, jejichž zpřístupnění nebylo dosud povoleno v souladu s ustanoveními o přístupu veřejnosti k dokumentům, nebo výňatku z nich pro účely soudního řízení.

Článek 7

Legislativní postup a transparentnost

1.   Rada zasedá veřejně, pokud projednává návrh legislativního aktu a hlasuje o něm. Za tím účelem obsahuje její pořad jednání část „projednávání legislativních návrhů“.

2.   Dokumenty předložené Radě, které jsou uvedeny pod bodem jejího pořadu jednání v části nazvané „projednávání legislativních návrhů“, se zveřejňují spolu s oddíly zápisu z jednání Rady, které se této části pořadu jednání týkají.

3.   Zpřístupnění jednání a rozprav Rady, které se týkají části pořadu jednání „projednávání legislativních návrhů“, veřejnosti se uskutečňuje prostřednictvím veřejného přímého audiovizuálního přenosu, zejména do prostor náslechového sálu a prostřednictvím internetu ve všech úředních jazycích orgánů Evropské unie (tzv. video streaming). Záznam je k dispozici na internetové stránce Rady po dobu nejméně jednoho měsíce. Výsledek hlasování se oznamuje vizuálními prostředky.

Generální sekretariát se snaží informovat veřejnost v co největším předstihu o datu a přibližném čase konání uvedených audiovizuálních přenosů a přijímá veškerá praktická opatření k zajištění řádného provádění tohoto článku.

4.   Výsledky hlasování a odůvodnění hlasování členů Rady nebo jejich zástupců v dohodovacím výboru, zřízeném v rámci řádného legislativního postupu, jakož i prohlášení uvedená v zápisu z jednání Rady a body uvedeného zápisu týkající se jednání dohodovacího výboru se zveřejňují.

5.   Jsou-li Radě předkládány legislativní návrhy nebo podněty, zdrží se přijímání aktů, které nejsou stanoveny Smlouvami, například usnesení, závěrů nebo prohlášení, kromě těch které provázejí přijetí aktu a které jsou určeny k uvedení do zápisu z jednání Rady.

Článek 8

Jiná veřejná jednání Rady a veřejné rozpravy

1.   Je-li Radě předložen nelegislativní návrh týkající se přijetí právních norem, které jsou závazné v členských státech nebo pro členské státy, ve formě nařízení, směrnic nebo rozhodnutí na základě odpovídajících ustanovení Smluv, s výjimkou vnitřních opatření, správních aktů, rozpočtových opatření, aktů týkajících se interinstitucionálních nebo mezinárodních vztahů a nezávazných aktů (například závěrů, doporučení nebo usnesení), jsou první jednání Rady o významných nových návrzích veřejná. Předsednictví stanoví, které nové návrhy jsou významné, přičemž Rada nebo Výbor stálých zástupců mohou v případě potřeby rozhodnout jinak.

Předsednictví může v jednotlivých případech rozhodnout, že následná jednání Rady o některém z návrhů uvedených v prvním pododstavci budou veřejná, pokud Rada nebo Výbor stálých zástupců nerozhodnou jinak.

2.   Na základě rozhodnutí přijatého Radou nebo Výborem stálých zástupců kvalifikovanou většinou pořádá Rada veřejné rozpravy o významných otázkách ovlivňujících zájmy Evropské unie a jejích občanů.

Náměty nebo konkrétní témata těchto rozprav může navrhnout předsednictví, kterýkoli člen Rady nebo zástupce Komise s přihlédnutím k významu projednávané otázky a její důležitosti pro občany.

3.   Rada pro obecné záležitosti pořádá veřejnou politickou rozpravu o osmnáctiměsíčním programu Rady. Politické rozpravy Rady v jiných složeních o jejích prioritách jsou rovněž veřejné. Představení pětiletého plánu Komise, jejího ročního pracovního programu a roční politické strategie, jakož i následná rozprava v Radě jsou veřejné.

4.   Od okamžiku zaslání předběžného pořadu jednání podle článku 3 se

a)	body pořadu jednání Rady, které jsou veřejné v souladu s odstavcem 1, označí slovy „veřejné jednání“;

b)	body pořadu jednání Rady, které jsou veřejné v souladu s odstavci 2 a 3, označí slovy „veřejná rozprava“.

Zpřístupnění jednání a rozprav Rady veřejnosti podle tohoto článku se uskutečňuje prostřednictvím veřejného přenosu obdobného tomu, který je uveden v čl. 7 odst. 3.

Článek 9

Zveřejňování hlasování, odůvodnění hlasování a zápisů z jednání v ostatních případech

1.   Jestliže Rada přijímá nelegislativní akty uvedené v čl. 8 odst. 1, zveřejní se výsledky hlasování a odůvodnění hlasování členů Rady, jakož i prohlášení uvedená v zápisu z jednání Rady a body uvedeného zápisu týkající se přijetí dotyčných aktů.

2.   Výsledky hlasování se dále zveřejňují

a)	v případech, kdy Rada rozhoduje na základě hlavy V SEU, jestliže o tom Rada nebo Výbor stálých zástupců jednomyslně rozhodne na žádost některého ze svých členů;

b)	v ostatních případech, jestliže o tom Rada nebo Výbor stálých zástupců rozhodne na žádost některého ze svých členů.

Jsou-li výsledky hlasování v Radě zveřejněny podle prvního pododstavce písm. a) a b), zveřejní se rovněž na žádost dotyčných členů Rady odůvodnění hlasování učiněná při hlasování, a to v souladu s tímto jednacím řádem a při zachování právní jistoty a respektování zájmů Rady.

Prohlášení uvedená v zápisu z jednání Rady a body tohoto zápisu týkající se přijetí aktů uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b) se zveřejňují, jestliže o tom Rada nebo Výbor stálých zástupců rozhodne na žádost některého ze svých členů.

3.   Výsledky hlasování se nezveřejňují v případě jednání vedoucího k předběžnému hlasování nebo k přijetí přípravných aktů, s výjimkou případů, kdy je jednání Rady veřejné v souladu s články 7 a 8.

Článek 10

Přístup veřejnosti k dokumentům Rady

Zvláštní ustanovení o přístupu veřejnosti k dokumentům Rady jsou obsažena v příloze II.

Článek 11

Způsoby hlasování a usnášeníschopnost

1.   Rada hlasuje z podnětu svého předsedy.

Předseda je dále povinen zahájit hlasování z podnětu některého člena Rady nebo zástupce Komise, pokud se pro to vysloví většina členů Rady.

2.   Členové Rady odevzdávají své hlasy podle pořadí členských států stanoveného v seznamu po sobě následujících předsednictví, počínaje členem, který podle uvedeného pořadí následuje za členem zastávajícím funkci předsedy.

3.   Při hlasování může být každý člen Rady zmocněn hlasovat nejvýše za jednoho z ostatních členů (13).

4.   Pro hlasování Rady je nezbytné, aby mu byla přítomna většina jejích členů, kteří jsou podle Smluv k hlasování oprávněni. Před odevzdáním hlasů ověří předseda za pomoci generálního sekretariátu, zda je Rada usnášeníschopná.

5.   Až do 31. října 2014 se při přijímání rozhodnutí Rady kvalifikovanou většinou na žádost kteréhokoli člena Rady ověří, zda členské státy tvořící tuto kvalifikovanou většinu zastupují alespoň 62 % celkového počtu obyvatel Evropské unie vypočteného podle údajů o počtu obyvatel uvedených v článku 1 přílohy III, přičemž toto ověřování se bude provádět až do 31. října 2014. Tento odstavec se použije rovněž mezi 1. listopadem 2014 a 31. březnem 2017, jestliže o to požádá některý člen Rady podle čl. 3 odst. 2 Protokolu o přechodných ustanoveních.

Článek 12

Běžný písemný postup a zjednodušený písemný postup

1.   Akty Rady k naléhavým záležitostem se mohou přijímat písemným hlasováním, rozhodne-li Rada nebo Výbor stálých zástupců jednomyslně o použití tohoto postupu. Za zvláštních okolností může použití tohoto postupu navrhnout rovněž předseda; v tom případě se písemné hlasování provede, vyjádří-li s tímto postupem souhlas všichni členové Rady.

Souhlas Komise s písemným postupem se vyžaduje, má-li být písemným hlasováním rozhodnuto o záležitosti, kterou Radě předložila Komise.

Generální sekretariát vypracuje každý měsíc souhrnný přehled aktů přijatých písemným postupem. Tento souhrnný přehled obsahuje případná prohlášení do zápisu z jednání Rady. Části souhrnného přehledu týkající se přijetí legislativních aktů se zveřejní.

2.   Z podnětu předsednictví může Rada jednat zjednodušeným písemným postupem v těchto případech:

a)	přijetí znění odpovědi na otázku k písemnému nebo ústnímu zodpovězení podanou Radě poslancem Evropského parlamentu poté, co návrh odpovědi projednal Výbor stálých zástupců (14);

b)	jmenování členů a náhradníků Hospodářského a sociálního výboru a členů a náhradníků Výboru regionů poté, co návrh rozhodnutí projednal Výbor stálých zástupců;

c)	rozhodnutí o konzultaci s jinými orgány, institucemi a subjekty, vyžadují-li tuto konzultaci Smlouvy;

d)	opatření k provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky prostřednictvím sítě „COREU“ („zjednodušený písemný postup COREU“) (15).

V takovém případě se daný text považuje za přijatý uplynutím lhůty stanovené předsednictvím v závislosti na naléhavosti dané věci, nevyjádří-li žádný člen Rady námitky.

3.   Generální sekretariát potvrdí dokončení písemného postupu.

Článek 13

Zápis

1.   Z každého zasedání Rady se pořizuje zápis, který po schválení podepisuje generální tajemník. Generální tajemník může své podpisové právo přenést na generální ředitele generálního sekretariátu.

V zápise se ke každému bodu pořadu jednání zpravidla uvádějí

—	dokumenty předložené Radě,

—	rozhodnutí přijatá Radou nebo závěry, k nimž Rada dospěla,

—	prohlášení Rady a prohlášení, o jejichž uvedení požádal některý člen Rady nebo zástupce Komise.

2.   Návrh zápisu vypracovává generální sekretariát do patnácti dnů a předkládá jej Radě nebo Výboru stálých zástupců ke schválení.

3.   Před schválením zápisu může kterýkoli člen Rady nebo zástupce Komise požádat, aby byl do zápisu ke kterémukoli bodu pořadu jednání učiněn podrobnější záznam. Takovou žádost lze vznést ve Výboru stálých zástupců.

4.   Zápisy z částí zasedání Rady týkajících se „projednávání legislativních návrhů“ se po schválení předávají přímo vnitrostátním parlamentům a současně vládám členských států.

Článek 14

Jednání a rozhodnutí na základě dokumentů a návrhů vypracovaných v jazycích stanovených platnými pravidly pro užívání jazyků

1.   Nerozhodne-li Rada z důvodu naléhavosti jednomyslně jinak, vede svá jednání a přijímá rozhodnutí pouze na základě dokumentů a návrhů vypracovaných v jazycích stanovených platnými pravidly pro užívání jazyků.

2.   Každý člen Rady je oprávněn vznést námitku proti jednání, není-li znění navrhovaných změn vypracováno v jazycích podle odstavce 1, které určí.

Článek 15

Podepisování aktů

Znění aktů přijatých Evropským parlamentem a Radou řádným legislativním postupem, jakož i znění aktů přijatých Radou podepisuje předseda úřadující při jejich přijetí a generální tajemník. Generální tajemník může své podpisové právo přenést na generální ředitele generálního sekretariátu.

Článek 16 (16)

Chybějící oprávnění k účasti na hlasování

Pro účely použití tohoto jednacího řádu se v souladu s přílohou IV bere náležitý ohled na případy, kdy na základě Smluv nemá jeden nebo několik členů Rady právo účastnit se hlasování.

Článek 17

Zveřejňování aktů v Úředním věstníku

1.   V Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „Úřední věstník“) zveřejňuje generální tajemník

a)	akty uvedené v čl. 297 odst. 1 a odst. 2 druhém pododstavci SFEU;

b)	postoje v prvním čtení přijaté Radou v rámci řádného legislativního postupu a jejich odůvodnění;

c)	podněty předložené Radě v souladu s článkem 76 SFEU k přijetí legislativního aktu;

d)	mezinárodní dohody uzavřené Unií. V Úředním věstníku se uvede vstup v platnost těchto dohod;

e)

mezinárodní dohody uzavřené Unií v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, pokud Rada nerozhodne jinak na základě článků 4 a 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (17). V Úředním věstníku se uvede vstup v platnost dohod v něm zveřejněných.

2.   Pokud Rada nebo Výbor stálých zástupců nerozhodnou jinak, zveřejňuje generální tajemník v Úředním věstníku

a)	podněty předložené Radě v souladu s článkem 76 SFEU v jiných případech, než jsou uvedeny v odst. 1 písm. c);

b)	směrnice a rozhodnutí uvedené v čl. 297 odst. 2 třetím pododstavci SFEU, doporučení a stanoviska, kromě rozhodnutí uvedených v odstavci 3 tohoto článku.

3.   Rada nebo Výbor stálých zástupců rozhodnou jednomyslně v jednotlivých případech, zda má generální tajemník v Úředním věstníku zveřejnit rozhodnutí uvedená v článku 25 SEU.

4.   Rada nebo Výbor stálých zástupců rozhodnou v jednotlivých případech a se zřetelem k případnému zveřejnění základního aktu, zda má generální tajemník v Úředním věstníku zveřejnit

a)	rozhodnutí, kterými se provádějí rozhodnutí uvedená v článku 25 SEU;

b)	rozhodnutí přijatá v souladu s čl. 31 odst. 2 první a druhou odrážkou SEU;

c)	ostatní akty Rady, jako jsou závěry nebo usnesení.

5.   Zřizuje-li se dohodou uzavíranou Unií nebo Evropským společenstvím pro atomovou energii a jedním nebo více státy nebo mezinárodními organizacemi orgán s rozhodovací pravomocí, rozhodne Rada při uzavření takové dohody, zda budou rozhodnutí přijímaná uvedeným orgánem zveřejňována v Úředním věstníku.

Článek 18

Oznamování aktů

1.   Směrnice a rozhodnutí uvedené v čl. 297 odst. 2 třetím pododstavci SFEU oznamuje těm, komu jsou určeny, generální tajemník nebo generální ředitel jednající jeho jménem.

2.   Nejsou-li zveřejněny v Úředním věstníku, oznamuje následující akty těm, komu jsou určeny, generální tajemník nebo generální ředitel jednající jeho jménem:

a)	doporučení;

b)	rozhodnutí uvedená v článku 25 SEU.

3.   Generální tajemník nebo generální ředitel jednající jeho jménem zašle vládám členských států a Komisi ověřené opisy směrnic a rozhodnutí Rady uvedených v čl. 297 odst. 2 třetím pododstavci SFEU a doporučení Rady.

Článek 19 (18)

Výbor stálých zástupců, výbory a pracovní skupiny

1.   Výbor stálých zástupců odpovídá za přípravu práce všech zasedání Rady a za plnění úkolů, které mu Rada svěří. Za všech okolností (19) dbá na soulad politik a činností Evropské unie a dodržování těchto zásad a pravidel:

a)	zásad legality, subsidiarity, proporcionality a odůvodňování aktů;

b)	pravidel týkajících se pravomocí orgánů, institucí a jiných subjektů Unie;

c)	rozpočtových předpisů;

d)	procesních pravidel, průhlednosti a redakční kvality.

2.   Všechny body pořadu jednání Rady předem projednává Výbor stálých zástupců, nerozhodne-li tento výbor jinak. Výbor stálých zástupců usiluje o dosažení dohody na své úrovni, aby mohl Radě předložit dotčený text k přijetí. Zajišťuje, aby byly spisy předkládány Radě v náležité formě, a případně jí předkládá objasnění, alternativy nebo doporučovaná řešení. V naléhavých případech může Rada jednomyslně rozhodnout o vyřízení záležitosti bez tohoto předchozího projednání.

3.   Výborem stálých zástupců nebo s jeho souhlasem mohou být zřízeny výbory nebo pracovní skupiny s cílem provést některé předem vymezené přípravné práce nebo studie.

Generální sekretariát aktualizuje a zveřejňuje seznam přípravných orgánů. Pouze výbory a pracovní skupiny uvedené v tomto seznamu se mohou scházet jako přípravné orgány Rady.

4.   Výboru stálých zástupců předsedá v závislosti na bodech pořadu jednání stálý zástupce nebo zástupce stálého zástupce členského státu, který vykonává předsednictví Rady pro obecné záležitosti.

Politickému a bezpečnostnímu výboru předsedá zástupce vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Ostatním přípravným orgánům jednotlivých složení Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci, předsedá delegát členského státu, který vykonává předsednictví Rady v daném složení, pokud Rada kvalifikovanou většinou nerozhodne jinak. Na seznamu uvedeném v odst. 3 druhém pododstavci jsou rovněž vyjmenovány přípravné orgány, u nichž Rada v souladu s článkem 4 rozhodnutí Evropské rady o výkonu předsednictví Rady rozhodla o jiném typu předsedání.

5.   Pokud jde o přípravu zasedání složení Rady, která se scházejí každých šest měsíců a konají se v průběhu první poloviny šestiměsíčního období, předsedá zasedáním výborů, kromě Výboru stálých zástupců, a pracovních skupin konaným v průběhu předcházejících šesti měsíců delegát toho členského státu, který je na řadě, aby předsedal uvedeným zasedáním Rady.

6.   Má-li být spis v podstatě projednán během určitého šestiměsíčního období, může delegát členského státu vykonávajícího předsednictví v tomto šestiměsíčním období předsedat během předcházejících šesti měsíců výborům a pracovním skupinám, kromě Výboru stálých zástupců, při projednávání uvedeného spisu, není-li předsedání danému výboru nebo skupině upraveno jinak. Na praktickém uplatňování tohoto pododstavce se dohodnou obě dotčená předsednictví.

Ve zvláštním případě projednávání rozpočtu Unie na určitý rozpočtový rok předsedá přípravným orgánům Rady, kromě Výboru stálých zástupců, zabývajícím se přípravou bodů pořadu jednání Rady k posouzení rozpočtu delegát členského státu, který bude vykonávat předsednictví Rady během druhého pololetí roku, jenž danému rozpočtovému roku předchází. Totéž platí, se souhlasem druhého předsednictví, i pro předsedání zasedáním Rady při projednávání uvedených položek rozpočtu. Dotčená předsednictví projednají praktická opatření.

7.   V souladu s níže uvedenými odpovídajícími ustanoveními může Výbor stálých zástupců přijímat následující procedurální rozhodnutí, pokud byly související body zařazeny na předběžný pořad jednání alespoň tři pracovní dny před zasedáním. Od této lhůty se lze odchýlit pouze jednomyslným rozhodnutím Výboru stálých zástupců (20):

a)	rozhodnutí o svolání zasedání Rady jinde než v Bruselu nebo Lucemburku (čl. 1 odst. 3);

b)	povolení předložení opisu dokumentu Rady nebo výňatku z něj pro účely soudního řízení (čl. 6 odst. 2);

c)	rozhodnutí o uspořádání veřejné rozpravy v Radě nebo uzavření jednání Rady pro veřejnost (čl. 8 odst. 1, 2 a 3);

d)	rozhodnutí o zveřejnění výsledků hlasování a prohlášení uvedených v zápisu z jednání Rady v případech uvedených v čl. 9 odst. 2;

e)	rozhodnutí o použití písemného postupu (čl. 12 odst. 1);

f)	schválení nebo doplnění zápisu z jednání Rady (čl. 13 odst. 2 a 3);

g)	rozhodnutí o zveřejnění nebo nezveřejnění textu nebo aktu v Úředním věstníku (čl. 17 odst. 2, 3 a 4);

h)	rozhodnutí o konzultaci s jiným orgánem nebo jiným subjektem v případech, kdy tato konzultace není podle Smluv povinná;

i)	rozhodnutí stanovící nebo prodlužující lhůtu ke konzultaci s určitým orgánem nebo jiným subjektem;

j)	rozhodnutí o prodloužení lhůt stanovených v čl. 294 odst. 14 SFEU;

k)	schválení znění dopisu zasílaného některému orgánu nebo jinému subjektu.

Článek 20

Předsednictví a řádný průběh jednání

1.   Předsednictví zajišťuje uplatňování tohoto jednacího řádu a dbá na řádný průběh jednání. Zejména dbá na to, aby byla dodržována ustanovení přílohy V týkající se pracovních metod Rady.

Aby jednání probíhalo řádně, může předsednictví, pokud Rada nerozhodne jinak, přijímat veškerá opatření vhodná k co nejúčelnějšímu využití vymezeného času zasedání, a zejména

a)	omezit u každé delegace počet osob přítomných v zasedací místnosti při projednávání určitého bodu a rozhodnout o otevření náslechového sálu;

b)	stanovit pořadí projednávaných bodů a délku jejich projednávání;

c)	uspořádat čas určený k projednání určitého bodu, zvláště omezením délky příspěvků jednotlivých účastníků a stanovením pořadí jejich vystoupení;

d)	požádat delegace, aby do určitého dne předložily písemné návrhy na změny projednávaného textu a případně je doplnily stručným výkladem;

e)	požádat delegace, které zaujímají stejné nebo podobné stanovisko k určitému bodu, textu nebo části textu, aby si mezi sebou zvolily jednu, která vyjádří jejich společné stanovisko na zasedání nebo písemně před začátkem zasedání.

2.   Aniž je dotčen čl. 19 odst. 4, 5 a 6 a pravomoci a celková politická odpovědnost šestiměsíčního předsednictví, jsou mu ve všech jeho funkcích na základě osmnáctiměsíčního programu nebo na základě jiných vzájemně dohodnutých ujednání nápomocni ostatní členové předem určené skupiny tří členských států podle čl. 1 odst. 4 Předsednictví je rovněž případně nápomocen zástupce členského státu, který bude vykonávat předsednictví v následujícím období. Na žádost předsednictví a na základě jeho pokynů je posledně jmenovaný nebo člen uvedené skupiny podle potřeby vystřídá, vykoná za ně, je-li to nezbytné, některé úkoly a zajistí kontinuitu práce Rady.

Článek 21 (21)  (22)

Zprávy výborů a pracovních skupin

Bez ohledu na ostatní ustanovení tohoto jednacího řádu pořádá předsednictví schůze jednotlivých výborů a pracovních skupin tak, aby jejich zprávy byly k dispozici před zasedáním Výboru stálých zástupců, na němž mají být projednávány.

Nevyžadují-li naléhavé důvody jinak, odloží předsednictví na následující zasedání Výboru stálých zástupců projednání všech bodů pořadu jednání týkajících se legislativních aktů, jejichž projednávání nebylo v příslušném výboru nebo pracovní skupině ukončeno nejméně pět pracovních dnů před zasedáním Výboru stálých zástupců.

Článek 22

Redakční kvalita (23)

V rámci pomoci Radě při plnění úkolu zajištění redakční kvality legislativních aktů, které Rada přijímá, má právní služba v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 22. prosince 1998 o společných pokynech k redakční kvalitě právních předpisů Společenství (24) za úkol včas prověřovat kvalitu návrhů a předloh aktů a předkládat Radě a jejím orgánům návrhy redakčních úprav.

V rámci celého legislativního procesu věnují všichni, kteří v rámci činnosti Rady předkládají texty, zvláštní pozornost redakční kvalitě.

Článek 23

Generální tajemník a generální sekretariát

1.   Radě je nápomocen generální sekretariát pod vedením generálního tajemníka, kterého jmenuje Rada kvalifikovanou většinou.

2.   Rada rozhoduje o organizaci generálního sekretariátu (25).

Pod tímto vedením činí generální tajemník veškerá nezbytná opatření k zajištění plynulého chodu generálního sekretariátu.

3.   Generální sekretariát se úzce a nepřetržitě podílí na organizaci, koordinaci a zajišťování souladu jednotlivých složek práce Rady a na plnění jejího osmnáctiměsíčního programu. V rámci odpovědnosti předsednictví a pod jeho vedením mu napomáhá při hledání řešení.

4.   Generální tajemník předkládá Radě včas návrh výdajů Rady, aby tak zajistil dodržení lhůt stanovených finančními předpisy.

5.   Generální tajemník plně odpovídá za správu rozpočtových prostředků uvedených v oddíle II – Evropská rada a Rada – rozpočtu a přijímá veškerá opatření nezbytná k zajištění řádného hospodaření s těmito prostředky. Nakládá s uvedenými prostředky v souladu s finančním nařízením o rozpočtu Unie.

Článek 24

Bezpečnost

Bezpečnostní pravidla přijímá Rada kvalifikovanou většinou.

Článek 25

Povinnosti depozitáře dohod

Je-li generální tajemník určen depozitářem dohody uzavřené mezi Unií nebo Evropským společenstvím pro atomovou energii a jedním nebo více státy nebo mezinárodními organizacemi, ukládají se listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení k uvedeným dohodám v sídle Rady.

V těchto případech vykonává generální tajemník úkoly depozitáře a rovněž zajišťuje, aby dny vstupu uvedených dohod v platnost byly zveřejněny v Úředním věstníku.

Článek 26

Zastupování před Evropským parlamentem

Radu před Evropským parlamentem nebo jeho výbory zastupuje předsednictví nebo s jeho souhlasem člen předem určené skupiny tří členských států uvedených v čl. 1 odst. 4, následující předsednictví nebo generální tajemník. Z pověření předsednictví mohou Radu před výbory Evropského parlamentu zastupovat také vyšší úředníci generálního sekretariátu.

V případě Rady pro zahraniční věci zastupuje Radu před Evropským parlamentem a jeho výbory její předseda. V případě potřeby jej může nahradit člen tohoto složení zastupující členský stát, který vykonává šestiměsíční předsednictví Rady. Z pověření předsedy mohou Radu pro zahraniční věci před výbory Evropského parlamentu zastupovat také vyšší úředníci Evropské služby pro vnější činnost nebo případně vyšší úředníci generálního sekretariátu.

Rada může rovněž předkládat své názory Evropskému parlamentu písemně.

Článek 27

Ustanovení o formě aktů

Ustanovení o formě aktů jsou obsažena v příloze VI.

Článek 28

Korespondence určená Radě

Korespondence určená Radě se zasílá k rukám předsedy v sídle Rady na tuto adresu:

Rada Evropské unie

rue de la Loi, 175

B-1048 Bruxelles

PŘÍLOHA I

Seznam složení Rady

1.	Obecné záležitosti (26)

2.	Zahraniční věci (27)

3.	Hospodářské a finanční věci (28)

4.	Spravedlnost a vnitřní věci (29)

5.	Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele

6.	Konkurenceschopnost (vnitřní trh, průmysl a výzkum) (30)

7.	Doprava, telekomunikace a energetika

8.	Zemědělství a rybolov

9.	Životní prostředí

10.	Vzdělávání, mládež a kultura (31)

Každý členský stát rozhoduje o způsobu svého zastoupení v Radě v souladu s čl. 16 odst. 2 SEU.

Jednání jednoho složení Rady se může účastnit více ministrů v postavení plnoprávných členů, přičemž se v důsledku toho upraví pořad a organizace jednání (32).

PŘÍLOHA II

Zvláštní ustanovení o přístupu veřejnosti k dokumentům Rady

Článek 1

Oblast působnosti

Každá fyzická nebo právnická osoba má přístup k dokumentům Rady na základě zásad, podmínek a omezení stanovených nařízením (ES) č. 1049/2001 a zvláštních ustanovení obsažených v této příloze.

Článek 2

Konzultace týkající se dokumentů třetích osob

1.   Pro účely použití čl. 4 odst. 5 a čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 1049/2001, a pokud není na základě posouzení dokumentu z hlediska čl. 4 odst. 1 až 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 zřejmé, že nesmí být zpřístupněn, je věc konzultována s dotyčnou třetí osobou, jestliže

a)	se jedná o citlivý dokument ve smyslu čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1049/2001;

b)	dokument pochází z členského státu a — byl předložen Radě před 3. prosincem 2001 nebo — dotyčný členský stát požádal, aby nebyl zpřístupněn bez jeho předchozího souhlasu.

2.   Ve všech případech jiných než uvedených v odstavci 1, obdrží-li Rada žádost o přístup k dokumentu třetí osoby, jejž má v držení, konzultuje generální sekretariát žádost pro účely použití čl. 4 odst. 4 nařízení (ES) č. 1049/2001 věc s dotyčnou třetí osobou, pokud není na základě posouzení dokumentu z hlediska čl. 4 odst. 1 až 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 zřejmé, že uvedený dokument musí nebo nesmí být zpřístupněn.

3.   Konzultace s třetí osobou probíhá písemně (též elektronickou poštou) a je jí poskytnuta přiměřená lhůta k vyjádření s ohledem na lhůtu stanovenou v článku 7 nařízení (ES) č. 1049/2001. V případech uvedených v odstavci 1 tohoto článku se třetí osoba vyzve k písemnému vyjádření.

4.   Nevztahuje-li se na dokument odst. 1 písm. a) nebo b) a není-li generální sekretariát vzhledem k zamítavému stanovisku třetí osoby přesvědčen o použitelnosti čl. 4 odst. 1 nebo 2 nařízení (ES) č. 1049/2001, předloží věc Radě.

Jestliže se Rada vyjádří ve prospěch zpřístupnění dokumentu, je třetí osoba neprodleně písemně vyrozuměna o záměru Rady zpřístupnit dokument po uplynutí lhůty alespoň deseti pracovních dnů. Třetí osoba je zároveň upozorněna na článek 279 SFEU.

Článek 3

Žádosti o konzultaciod jiných orgánů nebo od členských států

Žádosti o konzultaci týkající se žádostí o zpřístupnění dokumentu Rady zasílají jiné orgány nebo členské státy Radě elektronickou poštou na adresu access@consilium.europa.eu nebo faxem na číslo +32(0)2 281 63 61.

Generální sekretariát vydá jménem Rady stanovisko neprodleně se zřetelem na dobu nezbytnou k tomu, aby mohl dotyčný orgán nebo členský stát rozhodnout, vždy však do pěti pracovních dnů.

Článek 4

Dokumenty pocházející z členských států

Žádosti členského státu podle čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1049/2001 se podávají písemně generálnímu sekretariátu.

Článek 5

Žádosti postoupené členskými státy

Postoupí-li členský stát žádost Radě, vyřizuje se tato žádost v souladu s články 7 a 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 a odpovídajícími ustanoveními této přílohy. V případě úplného nebo částečného zamítnutí přístupu je žadatel vyrozuměn, že případná potvrzující žádost musí být zaslána přímo Radě.

Článek 6

Adresa pro zasílání žádostí

Žádosti o přístup k dokumentu se zasílají písemně k rukám generálního tajemníka Rady na adresu rue de la Loi 175, B-1048 Bruxelles, elektronickou poštou na adresu access@consilium.europa.eu nebo faxem na číslo +32(0)2 281 63 61.

Článek 7

Vyřizování původních žádostí

Nestanoví-li čl. 9 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 jinak, vyřizuje každou žádost o přístup k dokumentu Rady generální sekretariát.

Článek 8

Vyřizování potvrzujících žádostí

Nestanoví-li čl. 9 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 jinak, rozhoduje o každé potvrzující žádosti Rada.

Článek 9

Poplatky

Poplatky za vyhotovování a zasílání opisů dokumentů Rady stanoví generální tajemník.

Článek 10

Veřejně přístupný rejstřík dokumentů Rady

1.   Generální sekretariát má za úkol poskytovat veřejnosti přístup k rejstříku dokumentů Rady.

2.   Vedle odkazů na dokumenty je v rejstříku vyznačeno, které dokumenty vypracované po 1. červenci 2000 již byly zpřístupněny. S výhradou nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (33) a článku 16 nařízení (ES) č. 1049/2001 se jejich obsah zpřístupní na internetu.

Článek 11

Dokumenty přímo přístupné veřejnosti

1.   Tento článek se vztahuje na všechny dokumenty Rady, pokud nejsou utajované a aniž je dotčena možnost podání písemné žádosti v souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 1049/2001.

2.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

—	„rozesláním“ rozeslání konečného znění dokumentu členům Rady, jejich zástupcům nebo delegátům,

—	„legislativním dokumentem“ dokument vypracovaný nebo obdržený v rámci postupu přijímání legislativních aktů.

3.   Generální sekretariát umožní veřejnosti okamžitě po rozeslání přístup k těmto dokumentům:

a)	dokumentům, jejichž původcem není Rada ani členský stát a které byly zpřístupněny svým původcem nebo s jeho souhlasem;

b)	předběžnému pořadu jednání Rady v jednotlivých složeních;

c)	každému textu, který Rada přijala a hodlá zveřejnit v Úředním věstníku.

4.   Za předpokladu, že se na ně jednoznačně nevztahuje žádná z výjimek stanovených v článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001, může generální sekretariát zpřístupnit veřejnosti okamžitě po rozeslání tyto dokumenty:

a)	předběžný pořad jednání výborů a pracovních skupin;

b)	další dokumenty, například informativní poznámky, zprávy, průběžné zprávy a zprávy o stavu projednávání v Radě nebo v některém z jejích přípravných orgánů, které neobsahují jednotlivé postoje delegací, s výjimkou stanovisek a příspěvků právní služby.

5.   Vedle dokumentů uvedených v odstavcích 3 a 4 zpřístupní generální sekretariát veřejnosti okamžitě po rozeslání legislativní dokumenty a tyto další dokumenty:

a)	průvodní poznámky a opisy dopisů týkající se legislativních aktů a aktů uvedených v čl. 8 odst. 1 jednacího řádu, které Radě zaslaly jiné orgány nebo jiné subjekty Evropské unie nebo, s výhradou čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1049/2001, členský stát;

b)	dokumenty předložené Radě, které jsou uvedeny pod bodem jejího pořadu jednání obsaženým v části nazvané „projednávání legislativních návrhů“ nebo označeným jako „veřejné jednání“ nebo „veřejná rozprava“ v souladu s článkem 8 jednacího řádu;

c)	poznámky předložené Výboru stálých zástupců nebo Radě ke schválení (poznámky k bodům I/A a A) týkající se návrhů legislativních aktů a aktů uvedených v čl. 8 odst. 1 jednacího řádu a návrhy legislativních aktů a aktů uvedených v čl. 8 odst. 1 jednacího řádu, jichž se uvedené poznámky týkají;

d)	akty přijaté Radou v průběhu řádného nebo zvláštního legislativního postupu a společné návrhy schválené dohodovacím výborem v rámci řádného legislativního postupu.

6.   Po přijetí některého z aktů uvedených v odst. 5 písm. d) nebo po konečném přijetí daného aktu zpřístupní generální sekretariát veřejnosti veškeré dokumenty související s uvedeným aktem, které byly vypracovány dříve než daný akt a na něž se nevztahuje žádná z výjimek stanovených v čl. 4 odst. 1 a 2 a odst. 3 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1049/2001, například informativní poznámky, zprávy, zprávy o pokroku a zprávy o stavu projednávání v Radě nebo v některém z jejích přípravných orgánů („výsledky jednání“), s výjimkou stanovisek a příspěvků právní služby.

Na žádost členského státu se dokumenty, na něž se nevztahuje první pododstavec a které obsahují individuální postoj delegace uvedeného členského státu v Radě, veřejnosti nezpřístupňují.

PŘÍLOHA III

Prováděcí pravidla k ustanovením o přidělení váhy hlasům v Radě

Článek 1

K provedení čl. 16 odst. 5 SEU a čl. 3 odst. 3 a 4 Protokolu o přechodných ustanoveních je celkový počet obyvatel každého členského státu na dobu od 1. prosince 2009 do 31. prosince 2010 tento:

Členský stát	Počet obyvatel (v tisících)
Německo	82 002,4
Francie	64 350,8
Spojené království	61 576,1
Itálie	60 045,1
Španělsko	45 828,2
Polsko	38 135,9
Rumunsko	21 498,6
Nizozemsko	16 485,8
Řecko	11 260,4
Belgie	10 750,0
Portugalsko	10 627,3
Česká republika	10 467,5
Maďarsko	10 031,0
Švédsko	9 256,3
Rakousko	8 355,3
Bulharsko	7 606,6
Dánsko	5 511,5
Slovensko	5 412,3
Finsko	5 326,3
Irsko	4 450,0
Litva	3 349,9
Lotyšsko	2 261,3
Slovinsko	2 032,4
Estonsko	1 340,4
Kypr	796,9
Lucembursko	493,5
Malta	413,6
Celkem	499 665,1
Práh (62 %)	309 792,4

Článek 2

1.   Členské státy sdělí Statistickému úřadu Evropské unie před 1. zářím každého roku údaje o celkovém počtu svých obyvatel k 1. lednu dotyčného roku.

2.   Rada upraví údaje uvedené v článku 1 s účinkem od 1. ledna každého roku na základě údajů, které má Statistický úřad Evropské unie k dispozici k 30. září předchozího roku. Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku.

PŘÍLOHA IV

Podle článku 16

1.

Při uplatnění následujících ustanovení jednacího řádu se v případě rozhodnutí, o nichž není jeden nebo více členů Rady nebo Výboru stálých zástupců oprávněn v souladu se Smlouvami hlasovat, nebere na hlasy uvedených členů zřetel: a) čl. 1 odst. 3 druhý pododstavec (konání zasedání na jiném místě než v Bruselu či Lucemburku); b) čl. 3 odst. 7 (zařazení bodu, který není obsažen v předběžném pořadu jednání, na pořad jednání); c) čl. 3 odst. 8 (ponechání bodu A pořadu jednání, který by jinak musel být z pořadu jednání stažen, na pořadu jednání jakožto bod B); d) čl. 5 odst. 2, pouze pokud jde o přítomnost Evropské centrální banky (jednání bez přítomnosti Evropské centrální banky); e) čl. 9 odst. 2 první pododstavec písm. b) a druhý a třetí pododstavec (zveřejňování výsledků hlasování, odůvodnění hlasování, prohlášení uvedených v zápisu z jednání Rady a bodů uvedeného zápisu týkajících se případů, jež nejsou uvedeny v odstavci 1); f) čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec (zahájení hlasování); g) čl. 12 odst. 1 (užití písemného postupu); h) čl. 14 odst. 1 (rozhodnutí projednávat a přijímat rozhodnutí výjimečně na základě dokumentů a předloh nevypracovaných ve všech jazycích) (34); i) čl. 17 odst. 2 písm. a) (nezveřejnění podnětu předloženého členským státem na základě článku 76 SFEU v Úředním věstníku); j) čl. 17 odst. 2 písm. b) (nezveřejnění některých směrnic, rozhodnutí, doporučení a stanovisek v Úředním věstníku); k) čl. 17 odst. 5 (zveřejnění nebo nezveřejnění rozhodnutí přijatých orgánem zřízeným na základě mezinárodní dohody v Úředním věstníku).

2.

Člen Rady nebo Výboru stálých zástupců nemůže uplatnit následující ustanovení tohoto jednacího řádu v souvislosti s rozhodnutími, o nichž není v souladu se Smlouvami oprávněn hlasovat: a) čl. 3 odst. 8 (možnost člena Rady požádat o stažení bodu A z pořadu jednání); b) čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec (možnost člena Rady požadovat zahájení hlasování); c) čl. 11 odst. 3 (možnost člena Rady hlasovat na základě zmocnění jiným členem); d) čl. 14 odst. 2 (možnost, aby kterýkoli člen Rady vyjádřil námitky proti jednání, není-li znění navrhovaných změn vypracováno v jazycích, které určí).

PŘÍLOHA V

Pracovní metody Rady

Příprava zasedání

1.

Předsednictví zajistí, aby byl spis předán pracovní skupinou nebo výborem Výboru stálých zástupců až tehdy, když je možno odůvodněně předpokládat pokrok v postojích nebo vyjasnění postojů na této úrovni. Spisy mohou být naopak vráceny pracovní skupině nebo výboru, pouze je-li to nezbytné, a v každém případě jen k řešení přesných a jasně vymezených otázek.

2.

Předsednictví učiní nezbytné kroky k zajištění pokroku v práci mezi zasedáními. Může například se souhlasem pracovní skupiny nebo výboru konzultovat nejúčinnějším způsobem konkrétní otázky, aby mohlo podat dotyčné pracovní skupině nebo výboru zprávu o možných řešeních. Může také provést písemné konzultace tak, že vyzve delegace, aby se vyjádřily písemně k návrhu před příští schůzí pracovní skupiny nebo výboru.

3.	Kdykoli je to vhodné, vyjádří delegace písemně před zasedáním nebo schůzí své postoje, které na něm pravděpodobně zaujmou. Pokud postoj obsahuje návrh na změnu textu, navrhnou delegace konkrétní znění. Kdykoli je to možné, podají písemný návrh společně delegace, které zastávají stejné postoje.

4.

Výbor stálých zástupců se vyhne projednávání toho, co již bylo vyřešeno při přípravě jeho jednání. To se týká zejména bodů I, informací o uspořádání a pořadí projednávaných bodů a informací o pořadu jednání a organizaci příštích zasedání Rady. Kdykoli je to možné, vznesou delegace další body pro část „Jiné záležitosti“ spíše při přípravě jednání Výboru stálých zástupců než při jednání samotném.

5.

Předsednictví poskytne delegacím při přípravě jednání Výboru stálých zástupců co nejdříve všechny informace nezbytné k důkladné přípravě jednání Výboru stálých zástupců, včetně informací o tom, čeho předsednictví hodlá dosáhnout při projednávání jednotlivých bodů pořadu jednání. Předsednictví na druhou stranu podle potřeby vyzývá delegace, aby ostatní delegace při přípravě jednání Výboru stálých zástupců informovaly o postojích, které hodlá ve Výboru stálých zástupců zaujmout. V návaznosti na to dokončí předsednictví pořad jednání Výboru stálých zástupců. Předsednictví může svolat skupiny připravující jednání Výboru stálých zástupců častěji, pokud to okolnosti vyžadují.

Vedení zasedání

6.	Na pořad jednání Rady se nezařadí bod výlučně k přednesení Komisí nebo Radou, ledaže je plánována rozprava o nových zásadních podnětech.

7.

Předsednictví nezařadí na pořad jednání Výboru stálých zástupců body určené pouze pro informaci. Takové informace, například o výsledku jednání v jiném orgánu nebo se třetím státem nebo jinou institucí, procedurální nebo organizační otázky atd., se místo toho poskytnou delegacím při přípravě jednání Výboru stálých zástupců, pokud možno písemně, a nejsou již při jeho zasedání opakovány.

8.	Na začátku zasedání předsednictví poskytne veškeré další účelné informace o průběhu zasedání, a zejména oznámí dobu, jakou hodlá věnovat každé otázce. Vyhne se dlouhému úvodu a opakování informací, které jsou delegacím již známy.

9.	Na začátku rozpravy k určitému bodu předsednictví s ohledem na druh rozpravy, která je zapotřebí, oznámí delegacím maximální délku jejich vystoupení k tomuto bodu. Ve většině případů by vystoupení neměla přesáhnout dvě minuty.

10.	Vystoupení všech přítomných delegací jsou v zásadě vyloučena a může k nim být přistoupeno pouze ve výjimečných případech ke konkrétním otázkám, přičemž délku vystoupení pak stanoví předsednictví.

11.	Předsednictví co nejvíce věcně usměrňuje rozpravu, zejména tím, že vyzývá delegace, aby se vyjádřily ke kompromisním zněním nebo konkrétním návrhům.

12.	Během zasedání a na jeho závěru se předsednictví vyhne dlouhým shrnutím rozprav a omezí se na stručný závěr shrnující dosažené věcné nebo procedurální výsledky.

13.	Delegace se vyhnou opakování argumentů, které byly uvedeny předchozími řečníky. Jejich vystoupení jsou krátká, přesná a týkající se předmětu rozpravy.

14.	Delegace s podobným názorem se vyzývají, aby se společně konzultovaly a vyjadřovaly společný postoj k určitému bodu prostřednictvím jediného mluvčího.

15.	Při projednávání textů delegace spíše písemně navrhují konkrétní znění, než aby jen vyjadřovaly nesouhlas s určitým návrhem.

16.	Neuvede-li předsednictví jinak, neujímají se delegace slova, chtějí-li vyjádřit souhlas s určitým návrhem; v takovém případě je zdržení se vyjádření považováno za souhlas s podstatou návrhu.

PŘÍLOHA VI

Ustanovení týkající se formy aktů

A.   Forma nařízení

1.

Nařízení přijímaná společně Evropským parlamentem a Radou a nařízení Rady obsahují a) v názvu označení „nařízení“, po němž následuje pořadové číslo, datum přijetí a předmět. Pokud se jedná o prováděcí nařízení přijaté Radou podle čl. 291 odst. 2 SFEU, obsahuje nařízení v názvu označení „prováděcí nařízení“; b) slova „Evropský parlament a Rada Evropské unie“ anebo „Rada Evropské unie“; c) odkaz na ustanovení, podle nichž se nařízení přijímá, jemuž předcházejí slova „s ohledem na“; d) odkazy na předložené návrhy a získaná stanoviska; e) odůvodnění nařízení, jemuž předcházejí slova „vzhledem k těmto důvodům:“; jednotlivé body odůvodnění jsou číslovány; f) slova „přijaly toto nařízení“ anebo „přijala toto nařízení“, po nichž následuje normativní část nařízení.

2.	Nařízení jsou členěna na články, které jsou případně sdružovány v kapitoly a oddíly.

3.	V posledním článku nařízení je stanoven den vstupu v platnost, pokud předchází dvacátému dni po vyhlášení nebo po něm následuje.

4.

Za posledním článkem nařízení se uvádějí a) i) slova „Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.“ nebo ii) ve všech případech, kdy akt není použitelný pro všechny členské státy a ve všech členských státech (35), slova „Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.“; b) slova „V … dne …“, po nichž následuje datum přijetí nařízení, a c) v případě i) společného přijetí nařízení Evropským parlamentem a Radou náležitá varianta této formulace: „Za Evropský parlament předseda nebo „předsedkyně““, „Za Radu předseda nebo „předsedkyně““, po níž následuje jméno předsedy (předsedkyně) Evropského parlamentu a předsedy (předsedkyně) Rady úřadujícího (úřadující) v době přijetí nařízení, ii) nařízení Rady odpovídající varianta této formulace: „Za Radu předseda nebo “předsedkyně““, po níž následuje jméno předsedy (předsedkyně) Rady úřadujícího (úřadující) v době přijetí nařízení.

B.   Forma směrnic, rozhodnutí, doporučení a stanovisek

1.

Směrnice a rozhodnutí přijímané společně Evropským parlamentem a Radou a směrnice a rozhodnutí Rady obsahují v názvu označení „směrnice“ nebo „rozhodnutí“. Pokud se jedná o prováděcí směrnici nebo prováděcí rozhodnutí přijaté Radou podle čl. 291 odst. 2 SFEU, obsahuje tato směrnice nebo rozhodnutí v názvu označení „prováděcí směrnice“ nebo „prováděcí rozhodnutí“.

2.	Doporučení a stanoviska vydávaná Radou obsahují v názvu označení „doporučení“ nebo „stanovisko“.

3.	Ustanovení týkající se nařízení uvedená v oddílu A se použijí obdobně, nestanoví-li ustanovení Smluv platná pro směrnice a rozhodnutí jinak.

C.   Forma rozhodnutí uvedených v článku 25 SEU

Tato rozhodnutí obsahují v názvu označení „rozhodnutí Rady“, pořadové číslo (rok/číslo/SZBP), datum přijetí a předmět.