24.7.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/1

---

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 683/2008

ze dne 9. července 2008

o dalším provádění evropských programů družicové navigace (EGNOS a Galileo)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 156 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Cílem evropské politiky družicové navigace je poskytnout Společenství dva systémy družicové navigace (dále jen „systémy“). Tyto systémy jsou uskutečňovány v rámci programů EGNOS a Galileo (dále jen „programy“). Obě infrastruktury sestávají ze satelitů a sítě pozemních stanic.

(2)	Cílem programu Galileo je vytvořit první globální infrastrukturu družicové navigace a určování polohy, která je zvláště navržena pro civilní účely. Systém vytvořený v rámci programu Galileo je plně nezávislý na ostatních stávajících či budoucích systémech.

(3)	Cílem programu EGNOS je zlepšit kvalitu signálu stávajících globálních systémů družicové navigace (dále jen „GNSS“).

(4)	Evropský parlament, Rada a Evropský hospodářský a sociální výbor programy trvale podporovaly.

(5)

Vývoj družicové navigace je plně v souladu s lisabonskou strategií a dalšími politikami Společenství jako dopravní politikou, jak je formulována v bílé knize Komise ze dne 12. září 2001 nazvané „Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout“. Bude-li to vhodné, měla by Komise ve svém pracovním programu věnovat zvláštní pozornost vývoji aplikací a služeb GNSS.

(6)

Programy představují prioritní projekty zahrnuté do Lisabonského akčního programu pro růst a zaměstnanost, který navrhla Komise a schválila Evropská rada. Jsou rovněž považovány za jeden z hlavních pilířů budoucího evropského vesmírného programu, jak je uveden ve sdělení Komise ze dne 26. dubna 2007 o evropské vesmírné politice.

(7)	Program Galileo zahrnuje definiční fázi, fázi vývoje a ověření, zaváděcí fázi a fázi využití. Zaváděcí fáze by měla začít v roce 2008 a skončit v roce 2013. Systém by měl být funkční do roku 2013.

(8)

Definiční fáze a fáze vývoje a ověření programu Galileo, které tvoří fáze programu věnované výzkumu, byly významně financovány z rozpočtu Společenství na transevropské sítě a Evropskou kosmickou agenturou (European Space Agency, dále jen „ESA“). Zaváděcí fáze by v zásadě měla být plně financována Společenstvím. Je možné, že později bude rozhodnuto, že pro provoz, údržbu, zdokonalování a obnovu systému po roce 2013 je vhodné partnerství veřejného a soukromého sektoru či jiná forma smluv se soukromým sektorem.

(9)

Středisko pro zajištění bezpečnosti života v Madridu může rozhodnout, že se rozvine v plně kvalifikované a rovnocenné středisko družicové kontroly systému Galileo, jehož majetek bude ve vlastnictví Společenství. Investice nezbytná pro tento rozvoj nebude znamenat žádné další náklady pro dohodnutý rozpočet Společenství pro programy na období let 2007 až 2013. Komise v takovém případě zajistí, aniž to bude mít vliv na provozuschopnost středisek družicové kontroly systému Galileo v Oberpfaffenhofenu a Fucinu, aby středisko v Madridu, pokud bude schopno splnit všechny podmínky, které platí pro všechna střediska, bylo z hlediska provozu plně kvalifikováno jako středisko družicové kontroly systému Galileo do konce roku 2013 a bylo začleněno do sítě Galileo spolu s výše uvedenými středisky.

(10)	Je důležité, aby financování systému EGNOS včetně jeho fungování, trvalosti a uvádění na trh zajišťovalo Společenství. Provoz EGNOS může být až do začlenění do provozu systému Galileo předmětem jedné nebo více veřejných zakázek na služby, zejména zadaných soukromým subjektům.

(11)	Jelikož programy dosáhly pokročilého stadia vývoje a výrazně přesahují rámec pouhých výzkumných projektů, je nutné jim dát zvláštní právní základ, který by mohl lépe uspokojit jejich potřeby a odpovídal požadavku řádného finančního řízení.

(12)

Systémy vybudované v rámci programů jsou infrastruktury zřízené jako transevropské sítě, jejichž využití výrazně přesahuje hranice členských států. Kromě toho přispívají služby nabízené těmito systémy zejména k rozvoji transevropských sítí v oblasti dopravních, telekomunikačních a energetických infrastruktur.

(13)

Řádná veřejná správa programů Galileo a EGNOS vyžaduje, aby existovalo přesné rozdělení pravomocí mezi Komisi, Úřad pro dohled nad evropským globálním navigačním družicovým systémem (dále jen „úřad“) a ESA, a dále pak, aby Společenství zastupované Komisí zajišťovalo řízení programů. Komise by měla zavést vhodné nástroje a mít k dispozici nezbytné zdroje, zejména pokud jde o pomoc, kterou bude vyžadovat.

(14)

Vzhledem k významu, jedinečnosti a složitosti programů a vzhledem k tomu, že systémy vzniklé z těchto programů náleží Společenství a že programy jsou pro období let 2008 až 2013 plně financovány z rozpočtu Společenství, uznávají Evropský parlament, Rada a Komise užitečnost úzké spolupráce těchto tří orgánů. Za tímto účelem zasednou Evropský parlament, Rada a Komise v interinstitucionální skupině odborníků pro Galileo v souladu se společným prohlášením o interinstitucionální skupině odborníků pro Galileo ze dne 9. července 2008.

(15)

Nařízení Rady (ES) č. 1321/2004 ze dne 12. července 2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy (3) zřizuje úřad. Úřad je agenturou Společenství, jež má jako subjekt ve smyslu článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (4) (dále jen „finanční nařízení“), povinnosti stanovené pro agentury Společenství.

(16)

S ohledem na úlohu Komise jako správce programů a v souladu s pokyny vydanými Komisí by měl úřad zajistit bezpečnostní akreditaci systému a provoz bezpečnostního střediska systému Galileo a měl by přispět k přípravě uvedení systémů na trh za účelem řádného fungování, plynulého poskytování služeb a širokého uplatnění na trhu. Úřad by měl kromě toho být schopen vykonávat další úkoly, které mu Komise v souladu s finančním nařízením svěří, zejména propagaci aplikací a služeb a zajištění certifikace prvků systémů.

(17)	Evropský parlament a Rada vyzývají Komisi, aby předložila návrh, jehož cílem bude uvést řídící struktury programů stanovené v nařízení Rady (ES) č. 1321/2004 do souladu s novými úlohami Komise a úřadu.

(18)

Aby bylo zaručeno pokračování programů, je nezbytné zavést vhodný právní a finanční rámec, aby Společenství mohlo nadále tyto programy financovat. Rovněž by se měla pro období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 určit částka požadovaná na financování zbývající části fáze vývoje a ověření a zaváděcí fáze Galileo, provoz systému EGNOS a přípravu fáze využití programů.

(19)

Evropský parlament a Rada rozhodly, že celková odhadovaná částka na provozní náklady systémů Galileo a EGNOS na období let 2007 až 2013 činí 3 405 milionů EUR. Částka 1 005 milionů EUR již byla původně vyčleněna ve víceletém finančním rámci (2007–2013). Tato částka byla zvýšena o 2 000 milionů EUR (5). Dále byla vyčleněna částka 400 milionů EUR prostřednictvím sedmého rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) (6) (dále jen „sedmý rámcový program“), čímž celková částka rozpočtu pro programy na období let 2007 až 2013 dosáhne 3 405 milionů EUR.

(20)

Pro přidělování těchto prostředků Společenství jsou nezbytné účinné postupy zadávání zakázek a jednání o smlouvách, kterými se docílí hospodářsky nejvýhodnějších nabídek a spolehlivého splnění zadání, plynulé kontinuity programů, řízení rizik a plnění navrženého časového harmonogramu. To by měla zajišťovat Komise.

(21)	Podle finančního nařízení mají členské státy, třetí země a mezinárodní organizace možnost přispět na programy na základě příslušných dohod finančními prostředky nebo ve formě věcného plnění.

(22)

Je třeba zdůraznit, že investiční náklady a náklady na provoz systémů Galileo a EGNOS, odhadované v současnosti na období 2007 až 2013, nezohledňují nepředpokládané finanční závazky, které mohou Společenství vzniknout, především ve spojení s režimem mimosmluvní odpovědnosti vzhledem k veřejné povaze vlastnictví systémů, zejména s ohledem na vyšší moc a katastrofické selhání.

(23)

Příjmy z provozu systémů Galileo a EGNOS, plynoucí především z obchodních služeb programu Galileo, by měly být vybírány Společenstvím, aby bylo zajištěno uhrazení předchozích investic. Ve smlouvách uzavřených se soukromými subjekty by však mělo být možné stanovit mechanismus rozdělení těchto příjmů.

(24)

Společenství by mělo s ESA uzavřít víceletou pověřovací smlouvu týkající se technických a programových aspektů programů. Aby Komise jakožto zástupce Společenství mohla plně vykonávat své právo auditu, měla by pověřovací smlouva zahrnovat obecné podmínky pro správu finančních prostředků svěřených ESA.

(25)

Vzhledem k tomu, že programy bude financovat Společenství, mělo by být zadávání veřejných zakázek v jejich rámci v souladu s pravidly Společenství pro veřejné zakázky a mělo by být především zaměřeno na zhodnocování finančních prostředků, kontrolu nákladů, snížení rizik, zvýšení účinnosti a snížení závislosti na jednotlivých dodavatelích. Všechny členské státy by měly usilovat o otevřený přístup a spravedlivou hospodářskou soutěž v průmyslovém dodavatelském řetězci umožňující vyváženou účast průmyslových odvětví na všech úrovních, zejména malých a středních podniků. Je třeba zabránit možnému zneužití dominace a zabránit dlouhodobé závislosti na jednom dodavateli. S cílem zmírnit rizika programů, zabránit závislosti na jediném dodavateli a zajistit lepší celkovou kontrolu programů, jejich nákladů a harmonogramu je třeba usilovat o zajištění dodávek ze dvou zdrojů, kdykoli je to možné. Evropská průmyslová odvětví by měla mít možnost využívat v případě určitých prvků a služeb i jiných než evropských zdrojů v případě prokazatelných zásadních výhod, pokud jde o kvalitu a náklady, ovšem při zohlednění strategické povahy evropských programů GNSS a požadavků Evropské unie na bezpečnost a kontrolu vývozu. Mělo by být využito investic veřejného sektoru i získaných zkušeností a odborné způsobilosti v oblasti průmyslu včetně těch, které byly získány v průběhu fáze definování, vývoje a ověřování programů, a zároveň být zajištěno, že nedojde k narušení pravidel pro výběrová řízení.

(26)

Všechny pracovní balíčky v rámci činností souvisejících se zaváděcí fází programu Galileo by měly být co nejvíce otevřeny hospodářské soutěži v souladu se zásadami Evropské unie pro zadávání zakázek a měly by zajistit, aby zadávání zakázek v oblasti vesmírných programů bylo více otevřeno novým účastníkům a malým a středním podnikům, při současném zajištění technologické dokonalosti a nákladové efektivity.

(27)	V zájmu řádné veřejné správy, která vyžaduje, aby byla zaručena jednotnost řízení programů, rychlejší přijímání rozhodnutí a rovný přístup k informacím, mohou zástupci úřadu a ESA spolupracovat s Výborem pro evropské programy GNSS (dále jen „výbor“), jenž má být nápomocen Komisi.

(28)	Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7).

(29)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijímání opatření nezbytných k zajištění slučitelnosti a interoperability systémů. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(30)	Společenství by mělo být vlastníkem veškerého hmotného a nehmotného majetku vytvořeného nebo vyvinutého v rámci těchto programů. Aby byla plně dodržena veškerá základní vlastnická práva, měly by být se stávajícími vlastníky uzavřeny patřičné dohody.

(31)	Je třeba věnovat bedlivou pozornost certifikaci systému EGNOS pro všechny druhy dopravy, zejména pro letectví, aby mohl být systém prohlášen za zprovozněný a aby bylo co nejdříve umožněno jeho používání.

(32)	Toto nařízení stanoví pro pokračování programů finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení.

(33)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení systémů družicové navigace, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, protože přesahuje finanční a technické možnosti jednotlivých členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(34)	Je důležité pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o provádění programů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT A OBECNÉ ZÁSADY

Článek 1

Evropské systémy a programy globální družicové navigace

1.   Programy EGNOS a Galileo (dále jen „programy“) zahrnují všechny činnosti nezbytné k definování, vývoji, ověřování, výstavbě, provozu, obnově a zdokonalování systémů GNSS, totiž systému EGNOS a systému vytvořeného na základě programu Galileo (dále jen „systémy“).

2.   Systém EGNOS je infrastruktura sledující a opravující signály vysílané stávajícími globálními družicovými navigačními systémy. Systém sestává z pozemních stanic a několika transpondérů umístěných na geostacionárních družicích.

3.   Systém zřízený na základě programu Galileo je samostatná infrastruktura GNSS, která sestává ze satelitů a celosvětové sítě pozemních stanic.

4.   Zvláštní cíle programů jsou stanoveny v příloze.

Článek 2

Předmět

Toto nařízení stanoví podmínky dalšího provádění programů včetně správy a finančního příspěvku Společenství.

Článek 3

Fáze programu Galileo

Program Galileo sestává z těchto fází:

a)	definiční fáze, během které byla navržena architektura systému a určeny jeho prvky a která skončila v roce 2001;

b)	fáze vývoje a ověřování, která zahrnuje výrobu a vypuštění prvních družic, zavedení prvních pozemních infrastruktur a všechny činnosti a kroky, které umožňují ověřování systému na oběžné dráze. Cílem je, aby tato fáze byla ukončena v roce 2010;

c)	zaváděcí fáze, která zahrnuje zavedení veškeré vesmírné a pozemní infrastruktury a činnosti s tím spojené. Cílem je, aby tato fáze probíhala v období let 2008 až 2013. Tato fáze zahrnuje přípravy na fázi využití;

d)

fáze využití, která zahrnuje řízení infrastruktury, údržbu, trvalé zdokonalování a obnovu systému, certifikaci a normalizaci spojené s programem, uvádění systému na trh a všechny další činnosti nezbytné pro vývoj systému a řádný průběh programu. Zahájení fáze využití je stanoveno nejpozději na okamžik ukončení zaváděcí fáze.

Článek 4

Financování programu Galileo

1.   Fáze vývoje a ověřování je financována Společenstvím a ESA.

2.   Zaváděcí fáze je financována Společenstvím, aniž jsou dotčeny odstavce 4 a 5.

3.   Bude-li to vhodné, předloží Komise v roce 2010 Evropskému parlamentu a Radě společně se svým přezkumem v polovině období i návrh týkající se veřejných finančních prostředků a závazků potřebných k financování programového období od roku 2014, včetně finančních závazků pro fázi využití vyplývajících z odpovědnosti související s veřejnou povahou vlastnictví systému, mechanismu rozdělení příjmů pro fázi využití a cílů cenové politiky, jež spotřebitelům zajistí vysoce kvalitní služby za přiměřené ceny. Tento návrh bude zejména zahrnovat podloženou studii proveditelnosti týkající se výhod a nevýhod využití koncesních smluv na služby se soukromými subjekty nebo veřejných zakázek na služby zadaných soukromým subjektům.

Ve vhodných případech Komise také spolu s přezkumem v polovině období navrhne veškerá vhodná opatření vedoucí k usnadnění rozvoje aplikací a služeb družicové navigace.

4.   Členské státy mohou poskytnout další financování programu Galileo tak, aby byly pokryty investice nezbytné pro rozvoj schválené architektury systému ve zvláštních případech. Příjmy vzniklé z těchto příspěvků představují účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 18 odst. 2 finančního nařízení. V souladu se zásadou průhledného řízení Komise informuje výbor o všech dopadech vyplývajících z použití tohoto odstavce na program Galileo.

5.   Dodatečné financování programu Galileo mohou poskytnout i třetí země nebo mezinárodní organizace. Podmínky a podrobná pravidla pro jejich účast jsou stanoveny v dohodách uzavřených Společenstvím s těmito subjekty podle článku 300 Smlouvy.

Článek 5

Provoz systému EGNOS

Provoz systému EGNOS zahrnuje především řízení této infrastruktury, údržbu a trvalé zdokonalování a obnovu systému, certifikaci a normalizaci spojené s programem a uvádění na trh.

Článek 6

Financování provozu systému EGNOS

1.   Společenství zajišťuje financování provozu EGNOS, aniž je dotčena případná účast kterýchkoliv jiných zdrojů, včetně zdrojů uvedených v odstavci 3 a 4.

2.   Provoz systému EGNOS je na začátku předmětem jedné nebo několika veřejných zakázek na služby.

3.   Členské státy mohou poskytnout dodatečné financování programu EGNOS v souladu s čl. 18 odst. 2 finančního nařízení.

4.   Dodatečné financování programu mohou poskytnout i třetí země a mezinárodní organizace. Podmínky a podrobná pravidla pro jejich účast jsou stanoveny v dohodách uzavřených Společenstvím s těmito subjekty podle článku 300 Smlouvy.

Článek 7

Slučitelnost a interoperabilita systémů

1.   Komise vyvíjí veškeré úsilí, aby zajistila slučitelnost a interoperabilitu systémů, sítí a služeb EGNOS a Galileo, a využívá výhod slučitelnosti a interoperability systémů EGNOS a Galileo s jiným navigačními systémy a pokud možno i s klasickými prostředky navigace.

2.   Nezbytná související opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 19 odst. 5.

Článek 8

Vlastnictví

Společenství je vlastníkem veškerého hmotného i nehmotného majetku vytvořeného nebo vyvinutého v rámci programů a za tímto účelem případně se třetími stranami uzavírá dohody o stávajících vlastnických právech.

KAPITOLA II

ROZPOČTOVÝ PŘÍSPĚVEK A MECHANISMUS

Článek 9

Dotčené činnosti

1.   Rozpočtové prostředky Společenství přidělené na programy podle tohoto nařízení se udělují k financování:

a)	činností spojených s dokončením fáze vývoje a ověřování programu Galileo,

b)	činností spojených se zaváděcí fází programu Galileo včetně řízení této fáze a dohledu nad ní,

c)	činností spojených s provozem systému EGNOS a předběžných a přípravných úkonů vztahujících se k fázi využití programů.

2.   S cílem umožnit jasné stanovení nákladů na programy a různé fáze programů Komise v souladu se zásadou průhledného řízení informuje každý rok výbor o přidělení finančních prostředků Společenství na každou z činností uvedených v odstavci 1.

Článek 10

Rozpočtové zdroje

1.   Částky přidělené k provádění činností podle článku 9 činí 3 405 milionů EUR v běžných cenách pro období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013. To zahrnuje částku 400 milionů EUR poskytnutých ze sedmého rámcového programu.

2.   Rozpočtové prostředky schvaluje každoročně rozpočtový orgán v mezích víceletého finančního rámce. Jsou poskytovány v souladu s finančním nařízením.

3.   Rozpočtové závazky na programy se přidělují v ročních částkách.

Článek 11

Příjmy z provozu

1.   Příjmy z provozu systémů vybírá Společenství. Jsou placeny do rozpočtu Společenství a vyhrazeny na programy. Jsou-li tyto příjmy vyšší, než je pro programy zapotřebí, musí každou úpravu zásady vyhrazení těchto částek schválit rozpočtový orgán na základě návrhu Komise.

2.   V případných smlouvách sjednaných se soukromými subjekty může být stanoven mechanismus rozdělování příjmů.

KAPITOLA III

VEŘEJNÁ SPRÁVA PROGRAMŮ

Článek 12

Obecný rámec veřejné správy programů

1.   Veřejná správa programů se zakládá na zásadě přesného rozdělení pravomocí mezi Společenství zastupované Komisí, úřad a ESA.

2.   Komise za pomoci výboru odpovídá za řízení programů, jež provádí průhledným způsobem. Zabrání zdvojování struktur a funkcí prostřednictvím jasného rozdělení úkolů s úřadem a ESA. Komise provádí finanční nebo technické audity a mohou jí být nápomocni odborníci z členských států.

3.   Komise vytvoří vhodné nástroje, včetně provádění integrovaného řízení rizik na všech úrovních programů a strukturálních opatření ke zjištění, řízení, zmírnění a sledování rizik, a zajistí, že bude mít zdroje potřebné k provedení tohoto úkolu. Komise za tímto účelem stanoví poradním postupem podle čl. 19 odst. 2 kritické fáze rozhodování pro přezkum provádění programů.

Článek 13

Správa bezpečnostních záležitostí

1.   Komise řeší všechny otázky související s bezpečností systému, přičemž řádně zohlední potřebu dohledu a začlenění bezpečnostních požadavků do celkových programů.

2.   Komise přijme regulativním postupem podle čl. 19 odst. 4 prováděcí opatření, která stanoví hlavní technické požadavky pro kontrolu přístupu k technologiím zajišťujícím bezpečnost systémů a zacházení s nimi.

3.   Komise při plném zohlednění doporučení odborníků zajistí, aby byly učiněny kroky nezbytné pro dodržování opatření uvedených v odstavci 2 a aby byly splněny veškeré další požadavky týkající se bezpečnosti daných systémů.

4.   V případě, kdy může mít provoz systémů vliv na bezpečnost Evropské unie nebo členských států, použijí se postupy stanovené společnou akcí Rady 2004/552/SZBP ze dne 12. července 2004 o aspektech provozu Evropského družicového navigačního systému majících dopad na bezpečnost Evropské unie (8).

5.   Záležitosti spadající výlučně do působnosti hlavy V nebo hlavy VI Smlouvy o Evropské unii nespadají do působnosti výboru.

Článek 14

Použití bezpečnostních předpisů

1.   Každý členský stát zajistí, aby se na všechny fyzické osoby s bydlištěm na jejich území a na všechny právnické osoby usazené na jejich území, jež přicházejí do styku s utajovanými informacemi EU týkajícími se programů, vztahovaly bezpečnostní předpisy zajišťující stupeň ochrany přinejmenším rovnocenný stupni zaručenému bezpečnostními předpisy Komise stanovenými v příloze rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom (9) a bezpečnostními předpisy Rady stanovenými v příloze rozhodnutí Rady 2001/264/ES (10).

2.   Členské státy neprodleně informují Komisi o přijetí vnitrostátních bezpečnostních předpisů uvedených v odstavci 1.

3.   Fyzické osoby s bydlištěm ve třetích zemích a právnické osoby usazené ve třetích zemích mohou přicházet do styku s utajovanými informacemi EU týkajícími se programů, pouze pokud se na ně v těchto zemích vztahují bezpečnostní předpisy zajišťující stupeň ochrany přinejmenším rovnocenný stupni zaručenému bezpečnostními předpisy Komise stanovenými v příloze rozhodnutí 2001/844/ES, ESUO, Euratom a bezpečnostními předpisy Rady stanovenými v příloze rozhodnutí 2001/264/ES. Bezpečnostní předpisy ESA se považují za rovnocenné uvedeným bezpečnostním předpisům. Rovnocennost bezpečnostních předpisů použitých ve třetí zemi je možno uznat v dohodě s touto zemí.

Článek 15

Plánování programů

1.   Komise spravuje finanční prostředky přidělené na programy na základě tohoto nařízení.

2.   Komise přijme opatření pro stanovení strategického rámce za účelem vypracování pracovního programu v souladu s požadavky tohoto nařízení. Tento strategický rámec obsahuje hlavní akce, odhadovaný rozpočet a související harmonogram, které jsou nutné pro dosažení cílů uvedených v příloze.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 19 odst. 5.

3.   Komise přijme pracovní program, který zahrnuje plán provádění programu a související financování a který je každoročně podroben přezkumu, a veškeré jeho případné změny řídícím postupem podle čl. 19 odst. 3.

4.   Opatření financovaná na základě tohoto nařízení jsou prováděna v souladu s finančním nařízením.

Článek 16

Úloha Úřadu pro dohled nad evropským GNSS

S výhradou článku 12 a s ohledem na úlohu Komise jako správce programů vykonává úřad v rámci programů v souladu s pokyny vydanými Komisí tyto úkoly:

a)

pokud jde o bezpečnost programů, a aniž jsou dotčeny články 13 a 14, zajišťuje: i) bezpečnostní akreditaci; za tímto účelem dává podnět k zavádění bezpečnostních postupů a sleduje je a provádí bezpečnostní prověrky systému, ii) provoz bezpečnostního střediska systému Galileo v souladu s oběma rozhodnutími přijatými podle článku 13 a s pokyny stanovenými společnou akcí 2004/552/SZBP;

b)	přispívá k přípravě uvedení systémů na trh, včetně nezbytné analýzy trhu;

c)

vykonává rovněž další úkoly, které mu Komise v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. b) finančního nařízení může svěřit v souvislosti s konkrétními otázkami spojenými s programy, jako jsou například: i) propagace aplikací a služeb na trhu v oblasti družicové navigace, ii) zajištění toho, aby prvky systému měly certifikaci vydanou příslušnými řádně pověřenými certifikačními orgány.

Článek 17

Zásady zadávání zakázek související se zaváděcí fází programu Galileo

1.   Pro zaváděcí fázi programu Galileo se použijí pravidla Společenství pro zadávání veřejných zakázek, zejména otevřený přístup a spravedlivá hospodářská soutěž v rámci celého průmyslového dodavatelského řetězce, nabídková řízení na základě poskytování průhledných a včasných informací, jasné sdělování platných pravidel pro zadávání zakázek, kritérií výběru a jakýchkoliv dalších důležitých informací umožňující rovné podmínky všem potenciálním uchazečům, aniž jsou dotčena opatření požadovaná pro ochranu základních zájmů v oblasti bezpečnosti Evropské unie nebo veřejné bezpečnosti nebo pro soulad s požadavky Evropské unie na kontrolu vývozu.

2.   Při zadávání zakázek se sledují tyto cíle:

a)	podporovat vyváženou účast průmyslu na všech úrovních, včetně zejména malých a středních podniků, ve všech členských státech;

b)	zabránit možnému zneužití dominace a zabránit dlouhodobé závislosti na jednom dodavateli;

c)	využít předchozích investic veřejného sektoru a získaných zkušeností, jakož i odborných zkušeností a způsobilostí v oblasti průmyslu, včetně těch, které byly získány v průběhu fází definování a vývoje a ověřování programů, a zároveň zajistit, aby nedošlo k porušení pravidel pro výběrová řízení.

3.   Za tímto účelem se použijí tyto zásady pro zajištění činností zaváděcí fáze programu Galileo:

a)

zakázky na infrastrukturu se rozdělí do souboru šesti hlavních pracovních balíčků (podpora systémového inženýrství, dokončení infrastruktury pozemního zajištění mise, dokončení infrastruktury pozemního řízení, družice, nosné rakety a operace), jakož i řady doplňkových pracovních balíčků, a to prostřednictvím komplexního rozčlenění celkového procesu zadávání zakázek; nevylučuje se tím možnost několika současných výběrových řízení pro jednotlivé pracovní balíčky, včetně balíčku týkajícího se družic;

b)

bude zajištěno výběrové řízení u všech balíčků a v případě šesti hlavních pracovních balíčků se použije jednotný postup, v jehož průběhu se může jakýkoliv nezávislý právní subjekt nebo skupina zastoupená pro tento účel právním subjektem, který je součástí skupiny, ucházet o pozici hlavního dodavatele pro nejvýše dva ze šesti hlavních pracovních balíčků;

c)

nejméně 40 % celkové hodnoty činností, jejichž provedení má být zadáno dodavatelům prostřednictvím výběrového řízení na různých úrovních, musí být zadáno jiným společnostem, než jsou společnosti náležející do skupin, jejichž subjekty budou hlavními dodavateli pro některý z hlavních pracovních balíčků; Komise pravidelně podává zprávu výboru o plnění této zásady. Pokud na základě plánování zjistí, že nebude možné dosáhnout úrovně 40 %, přijme Komise řídícím postupem podle čl. 19 odst. 3 vhodná opatření;

d)	ve vhodných případech se zajistí dva zdroje za účelem zabezpečení celkově lepší kontroly programu, nákladů a harmonogramu.

Článek 18

Úloha Evropské kosmické agentury

1.   Na základě zásad stanovených v článku 17 uzavře Společenství zastupované Komisí na základě rozhodnutí o pověření přijatého Komisí v souladu s čl. 54 odst. 2 finančního nařízení s ESA víceletou pověřovací smlouvu, kterou se řídí přidělené úkoly a plnění rozpočtu v souvislosti s prováděním programu Galileo, zejména během zaváděcí fáze.

2.   Je-li to nezbytné pro úkoly a plnění rozpočtu, kterými je ESA pověřena podle odstavce 1, stanoví pověřovací smlouva obecné podmínky pro správu peněžních prostředků, které jsou ESA svěřeny, a zejména pro činnosti, které mají být provedeny, pro s nimi spojené financování, pro řídicí postupy, pro opatření pro dohled a kontrolu, pro opatření, která se použijí v případě nedostatečného plnění smluv, a pro úpravu vlastnictví veškerého hmotného a nehmotného majetku.

3.   Výbor je ve věci rozhodnutí o pověření uvedeného v odstavci 1 tohoto článku konzultován poradním postupem uvedeným v čl. 19 odst. 2. Výbor je informován o víceleté pověřovací smlouvě, jež má být uzavřena mezi Společenstvím zastoupeným Komisí a ESA.

4.   Výbor je informován Komisí o průběžných a konečných výsledcích posouzení výběrových řízení na zadávání zakázek a smluv, které má ESA uzavřít se soukromými subjekty.

Článek 19

Postupy projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro evropské programy GNSS.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

5.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

6.   Zástupci úřadu a ESA se mohou jako pozorovatelé podílet na činnosti výboru za podmínek stanovených jeho jednacím řádem.

7.   Dohody uzavřené Společenstvím podle čl. 4 odst. 5 a čl. 6 odst. 4 mohou obsahovat ustanovení o účasti třetích zemí nebo mezinárodních organizací na práci výboru za podmínek stanovených jeho jednacím řádem.

Článek 20

Ochrana osobních údajů a soukromí

Komise zajistí, aby ochrana osobních údajů a soukromí byla zaručena a aby její záruky byly začleněny do technických struktur příslušných systémů.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 21

Ochrana finančních zájmů Společenství

1.   Komise zajistí, aby při provádění činností financovaných na základě tohoto nařízení byly finanční zájmy Společenství chráněny použitím opatření k předcházení podvodům, korupci a jiným nezákonným činnostem, a to prostřednictvím účinných kontrol a zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek a v případě zjištění nesrovnalostí prostřednictvím účinných, přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (11), nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (12) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (13).

2.   Pokud se jedná o činnosti Společenství financované na základě toho nařízení, rozumí se „nesrovnalosti“ ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 jakékoli porušení práva Společenství nebo jakékoli nesplnění smluvního závazku vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Evropské unie nebo rozpočty jí spravované, a to formou neoprávněného výdaje.

3.   Dohody vyplývající z tohoto nařízení, včetně dohod uzavřených se zúčastněnými třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, upravují především dohled a finanční kontrolu ze strany Komise nebo jí pověřeného zástupce a audity Účetního dvora, které jsou v případě potřeby prováděny na místě.

Článek 22

Informace Evropskému parlamentu a Radě

Komise zajistí provádění tohoto nařízení. Každý rok při předkládání předběžného návrhu rozpočtu předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění programů. V roce 2010 bude proveden střednědobý přezkum zahrnující přezkum nákladů, rizik a pravděpodobných příjmů ze služeb nabízených programem Galileo, mimo jiné s ohledem na technologický rozvoj a vývoj trhu, aby Evropský parlament a Rada získaly informace o pokroku dosaženém při provádění programů.

Článek 23

Zrušení

Článek 7 nařízení Rady (ES) č. 876/2002 ze dne 21. května 2002 o zřízení společného podniku Galileo (14) se zrušuje s účinkem ode dne 25. července 2009.

Článek 24

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. C 221, 8.9.2005, s. 28.

(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 3. července 2008.

(3)  Úř. věst. L 246, 20.7.2004, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1942/2006 (Úř. věst. L 367, 22.12.2006, s. 18).

(4)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1525/2007 (Úř. věst. L 343, 27.12.2007, s. 9).

(5)  Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1). Dohoda ve znění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2008/29/ES (Úř. věst. L 6, 10.1.2008, s. 7).

(6)  Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(8)  Úř. věst. L 246, 20.7.2004, s. 30.

(9)  Rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád (Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1). Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2006/548/ES (Úř. věst. L 215, 5.8.2006, s. 38).

(10)  Rozhodnutí Rady ze dne 19. března 2001, kterým se přijímají bezpečnostní předpisy Rady (Úř. věst. L 101, 11.4.2001, s. 1). Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2007/438/ES (Úř. věst. L 164, 26.6.2007, s. 24).

(11)  Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 1233/2007 (Úř. věst. L 279, 23.10.2007, s. 10).

(12)  Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(13)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

(14)  Úř. věst. L 138, 28.5.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1943/2006 (Úř. věst. L 367, 22.12.2006, s. 21).

---

---

---