3.6.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 143/1

---

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 485/2008

ze dne 26. května 2008

o kontrole opatření tvořících součást systému financování Evropského zemědělského záručního fondu, prováděné členskými státy

(kodifikované znění)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (EHS) č. 4045/89 ze dne 21. prosince 1989 o kontrole opatření tvořících součást systému financování záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), prováděné členskými státy, a o zrušení směrnice 77/435/EHS (2) bylo několikrát podstatně změněno (3). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.

(2)

Podle článku 9 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (4) mají členské státy přijímat opatření nezbytná k zajištění účinné ochrany finančních zájmů Společenství, a zejména ke kontrole skutečného a řádného provádění operací financovaných Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), k zabránění nesrovnalostem a jejich postihování a k zpětnému získání ztrát, které nastaly v důsledku nesrovnalostí nebo nedbalosti.

(3)

Kontrola obchodní dokumentace podniků, které přijímají nebo provádějí platby, může být velmi účinným prostředkem dohledu nad operacemi tvořícími součást financování z EZZF. Tato kontrola doplňuje ostatní kontroly prováděné členskými státy. Tímto nařízením navíc nejsou dotčeny vnitrostátní předpisy týkající se kontroly, která jsou širší než ustanovení tohoto nařízení.

(4)	Dokumenty, na jejichž základě se uskutečňuje dotyčná kontrola, by měly být určeny tak, aby byla umožněna úplná kontrola.

(5)	Podniky, které mají být kontrolovány, by měly být vybrány zejména s ohledem na povahu operací prováděných v jejich odpovědnosti a rozložení podniků přijímajících anebo provádějících platby podle jejich finančního významu v systému financování EZZF.

(6)

Dále je nutné stanovit minimální počet kontrol obchodní dokumentace. Tento počet by měl být stanoven způsobem, který vylučuje podstatné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy v důsledku rozdílné skladby jejich výdajů v rámci EZZF. Tento způsob lze stanovit na základě počtu podniků o určitém stupni finančního významu v systému financování EZZF.

(7)	Je třeba vymezit pravomoci úředníků pověřených prováděním kontrol, jakož i povinnost podniků zpřístupnit jim po určitou dobu obchodní dokumentaci a podávat jim informace, které si vyžádají. Též by mělo být stanoveno, že obchodní dokumentace může být v některých případech zabavena.

(8)

S ohledem na mezinárodní skladbu obchodu se zemědělskými produkty a s ohledem na fungování vnitřního trhu je nezbytné organizovat spolupráci mezi členskými státy. Je rovněž nezbytné vytvořit na úrovni Společenství centralizovaný dokumentační systém podchycující podniky přijímající anebo uskutečňující platby usazené ve třetích zemích.

(9)

Zatímco přijímání programů kontroly náleží na prvním místě členským státům, je nutné sdělovat tyto programy Komisi, aby mohla převzít koordinační a dohlížecí úlohu a zajistit, že tyto programy jsou přijímány na základě vhodných kriterií. Kontroly lze tudíž soustředit na odvětví a podniky, u nichž je nebezpečí zpronevěr vysoké.

(10)	Je nezbytné, aby každý členský stát měl zvláštní orgán pověřený sledováním uplatňování tohoto nařízení a koordinací kontrol prováděných na jeho základě. Zástupci tohoto orgánu mohou provádět kontroly podniků na základě tohoto nařízení.

(11)	Orgány vykonávající kontroly podle tohoto nařízení by měly být organizovány nezávisle na orgánech provádějících kontroly před vyplacením.

(12)	Na informace získané v průběhu kontrol obchodní dokumentace by se mělo vztahovat služební tajemství.

(13)	Je třeba zavést výměnu informací na úrovni Společenství, aby výsledků uplatňování tohoto nařízení bylo možno využívat s vyšší účinností,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Toto nařízení se týká kontroly obchodní dokumentace subjektů nebo jejich zástupců, kteří přijímají nebo provádějí platby, které se přímo nebo nepřímo vztahují k systému financování Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF), (dále jen „podniky“) za účelem zjištění, zda byla opatření tvořící součást systému financování EZZF skutečně a řádně provedena.

2.   Toto nařízení se nevztahuje na opatření, na které se vztahuje integrovaný administrativní a kontrolní systém spadající pod nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (5). Postupem podle čl. 41 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005 vypracuje Komise seznam ostatních opatření, na která se toto nařízení nevztahuje.

3.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„obchodní dokumentací“ všechny účetní knihy, evidence, záznamy a související podpůrné dokumenty, účetnictví a korespondence související s obchodní činností podniku, jakož i obchodní údaje v jakékoli podobě včetně elektronické, pokud tyto dokumenty a údaje souvisejí přímo anebo nepřímo s operacemi uvedenými v odstavci 1;

b)	„třetí osobou“ fyzická nebo právnická osoba, která má přímý nebo nepřímý vztah k operacím prováděným v rámci systému financování EZZF.

Článek 2

1.   Členské státy provádějí kontroly obchodní dokumentace podniků, s přihlédnutím k povaze operací, jichž se kontrola týká. Členské státy zajistí, aby výběr podniků ke kontrole poskytoval nejlepší záruku účinnosti opatření pro předcházení nesrovnalostí v systému financování EZZF a jejich vyšetřování. Výběr přihlíží mimo jiné k finančnímu významu podniků v této oblasti a k ostatním rizikovým faktorům.

2.   Kontroly uvedené v odstavci 1 jsou během každého kontrolního období uvedeného v odstavci 7 prováděny v počtu podniků, který nesmí být menší než polovina počtu podniků, které v rozpočtovém roce EZZF předcházejícím počátku daného kontrolního období obdržely nebo vyplatily v rámci systému financování EZZF více než 150 000 EUR.

3.   Pro každé kontrolní období, a aniž jsou dotčeny jejich povinnosti vymezené v odstavci 1, vybírají členské státy podniky ke kontrole podle výsledků analýzy rizik uplatněné na oblast vývozních náhrad a všech ostatních opatření, na která ji lze použít. Členské státy předloží Komisi své návrhy na využití analýzy rizik. Návrhy musí obsahovat všechny užitečné informace související s navrhovaným postupem, technikami, kritérii a metodou zavádění. Musí být předloženy nejpozději k 1. prosinci roku předcházejícího počátku kontrolního období, na které se mají vztahovat. Členské státy přihlédnou k připomínkám, které Komise k jejich návrhům podá do osmi týdnů po obdržení daného návrhu.

4.   Pokud jde o opatření, o nichž členské státy usoudí, že na ně nelze metodu analýzy rizik použít, musí být kontrolovány podniky, u nichž výše příjmů nebo výdajů nebo součtu příjmů a výdajů v rámci systému financování EZZF přesahuje 350 000 EUR a které nebyly kontrolovány podle tohoto nařízení v průběhu některého ze dvou předcházejících kontrolních období.

5.   Podniky, které obdržely nebo vyplatily méně než 40 000 EUR, jsou kontrolovány podle tohoto nařízení pouze na základě kritérií, které uvedou členské státy ve svém ročním programu uvedeném v článku 10 anebo Komise v jakémkoliv návrhu na změnu tohoto programu.

6.   Ve vhodných případech je kontrola uvedená v odstavci 1 rozšířena i na fyzické a právnické osoby, s nimiž jsou podniky ve smyslu článku 1 ve spojení, a na všechny další fyzické a právnické osoby, které mohou mít zájem na sledování cílů stanovených v článku 3.

7.   Kontrolní období trvá od 1. července do 30. června následujícího roku.

Kontrola se týká období alespoň dvanácti měsíců, které končí v průběhu předcházejícího kontrolního období; může být rozšířena na období stanovené členským státem, která předcházejí tomuto dvanáctiměsíčnímu období nebo je následují.

8.   Kontrolami prováděnými podle tohoto nařízení nejsou dotčeny kontroly prováděné na základě článků 36 a 37 nařízení (ES) č. 1290/2005.

Článek 3

1.   Přesnost základních údajů podrobených kontrole je ověřována křížovými kontrolami, včetně porovnání s obchodní dokumentací třetích osob, jejichž počet je dostatečný s ohledem na úroveň rizika a které zahrnují zejména

a)	porovnávání s obchodní dokumentací dodavatelů, zákazníků, dopravců a jiných třetích osob;

b)	případně fyzické kontroly množství a povahy zásob;

c)	porovnání s účetnictvím finančních toků předcházejících příslušným operacím prováděným v rámci systému financování EZZF nebo je následujících a

d)	prověrky vedení účetnictví nebo záznamů o finančních pohybech, ze kterých v době provádění kontroly vyplývá, že podklady, které má platební agentura k dispozici jako doklad výplaty podpor ve prospěch příjemce, jsou správné.

2.   Zejména mají-li podniky povinnost vést zvláštní účetnictví v souladu s předpisy Společenství nebo vnitrostátními předpisy, zahrne kontrola tohoto účetnictví, je-li to vhodné, porovnání s obchodní dokumentací a případně se skutečným stavem zásob.

3.   Při výběru operací ke kontrole se plně přihlíží k existující úrovni rizika.

Článek 4

Podniky uchovávají obchodní dokumentaci po dobu nejméně tří let od konce roku, v němž byla vystavena.

Členské státy mohou stanovit delší dobu uchovávání této dokumentace.

Článek 5

1.   Osoby odpovědné za chod podniků nebo třetí osoba zajistí, aby byly úředníkům pověřeným prováděním kontroly anebo osobám k tomu zmocněným předány veškerá obchodní dokumentace a doplňující informace. Elektronicky uchovávané údaje se poskytují na vhodném nosiči.

2.   Úředníci pověření prováděním kontroly anebo osoby k tomu zmocněné si mohou vyžádat předání výtahů nebo kopií dokumentace uvedené v odstavci 1.

3.   Pokud je v průběhu kontroly prováděné podle tohoto nařízení obchodní dokumentace uchovávaná podnikem shledána nepřiměřenou pro účely kontroly, je podnik požádán, aby v budoucnu vedl záznamy podle pokynů členského státu příslušného ke kontrole, aniž jsou dotčeny povinnosti vymezené v ostatních nařízeních týkajících se této oblasti.

Členské státy určí den, od nějž musí být záznamy vedeny.

Pokud se veškerá obchodní dokumentace, která má být předmětem kontroly prováděné na základě tohoto nařízení nebo její část, nachází v podniku téže obchodní skupiny, téže společnosti nebo téhož sdružení podniků řízených na jednotném základě s kontrolovaným podnikem bez ohledu na to, zda se nachází na území Společenství nebo mimo ně, je kontrolovaný podnik povinen danou dokumentaci poskytnout úředníkům pověřeným provedením kontroly, a to na místě a v den, které určí členský stát příslušný k provedení kontroly.

Článek 6

1.   Členské státy zajistí, aby úředníci pověření prováděním kontroly byli oprávněni zabavit nebo dát zabavit obchodní dokumentaci. Toto právo je třeba vykonávat v souladu s odpovídajícími vnitrostátními předpisy a není jím dotčeno použití předpisů trestního řízení o zajištění dokumentů.

2.   Členské státy přijmou přiměřená opatření umožňující potrestání fyzických anebo právnických osob, které neplní své povinnosti vyplývající z tohoto nařízení.

Článek 7

1.   Členské státy si navzájem poskytují pomoc při provádění kontrol uvedených v článcích 2 a 3,

a)	jsou-li podnik nebo třetí osoba usazeny v jiném členském státě, než ve kterém byla anebo měla být vyplacena nebo obdržena dotyčná částka;

b)	jsou-li podnik nebo třetí osoba usazeny v jiném členském státě, než ve kterém se nacházejí dokumentace a informace nezbytné k provedení kontroly.

Komise může koordinovat společné činnosti zahrnující vzájemnou pomoc mezi dvěma nebo více členskými státy. Předpisy pro tuto koordinaci budou vypracovány postupem podle čl. 41 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005.

Zahrnou-li dva nebo více členských států do programu sděleného Komisi podle čl. 10 odst. 2 návrh na společné opatření, které vyžaduje značnou vzájemnou pomoc, může Komise na žádost povolit dotyčným členským státům snížení minimálního počtu kontrol stanoveného v čl. 2 odst. 2 až 5 o nejvýše 25 %.

2.   V průběhu prvního čtvrtletí následujícího po rozpočtovém roce EZZF, v němž byla vyplacena nebo obdržena dotyčná částka, předají členské státy seznam podniků uvedený v odst. 1 písm. a) každému členskému státu, v němž je podnik usazen. Seznam obsahuje všechny podrobnosti umožňující oslovenému členskému státu zjistit totožnost podniků a splnit své kontrolní povinnosti. Oslovený členský stát je příslušný k provádění kontrol podniků v souladu s článkem 2. Opis každého seznamu je předán Komisi.

Členský stát, ve kterém byla vyplacena nebo obdržena finanční částka, může v souladu s článkem 2 požádat členský stát, v němž je podnik usazen, o kontrolu některých podniků, které jsou uvedeny v seznamu, s uvedením důvodů této žádosti a zejména rizik, která jsou s ní spojena.

Členský stát, který obdrží tuto žádost, náležitě přihlédne k rizikům spojeným s tímto podnikem, která mu sdělil členský stát, jenž o kontrolu požádal.

Dožádaný členský stát uvědomí členský stát, který o kontrolu požádal, o opatřeních, která učinil po obdržení jeho žádosti. Provede-li kontrolu některého z podniků uvedených v seznamu, uvědomí žádající členský stát, který kontrolu provedl, o výsledcích kontroly členský stát, který danou žádost vznesl, a to do tří měsíců po skončení kontrolního období.

Přehled těchto žádostí se čtvrtletně zasílá Komisi, a to do jednoho měsíce po uplynutí každého čtvrtletí. Komise může požadovat předložení kopií jednotlivých žádostí.

3.   V průběhu prvého čtvrtletí následujícího po rozpočtovém roce EZZF, v němž byla provedena platba, zašlou členské státy Komisi seznam podniků usazených ve třetí zemi, pro něž byla nebo měla být vyplacena nebo obdržena částka v tomto členském státě.

4.   Požadují-li se v jiném členském státě doplňující informace jako součást kontroly podniku v souladu s článkem 2, a zejména křížových kontrol prováděných v souladu s článkem 3, je možné vypracovat zvláštní kontrolní žádosti s uvedením důvodů. Přehled těchto zvláštních žádostí se čtvrtletně zasílá Komisi, a to do jednoho měsíce po uplynutí každého čtvrtletí. Komise může požadovat předložení kopií jednotlivých žádostí.

Žádosti o kontrolu se vyhoví do šesti měsíců od jejího obdržení; výsledky kontroly jsou neprodleně sděleny dožadujícímu členskému státu a Komisi. Sdělení se zasílá Komisi čtvrtletně, a to do jednoho měsíce po uplynutí každého čtvrtletí.

5.   Postupem podle čl. 41 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005 stanoví Komise obsah minimálních požadavků kladených na obsah žádostí uvedených v odstavcích 2 a 4 tohoto článku.

Článek 8

1.   Na informace získané v průběhu kontroly obchodní dokumentace podle tohoto nařízení se vztahuje služební tajemství. Nesmějí být sděleny jiným osobám kromě těch, které je musí znát pro výkon povinností vyplývajících z jejich postavení v členských státech anebo v orgánech Společenství.

2.   Tímto článkem nejsou dotčeny vnitrostátní předpisy o soudním řízení.

Článek 9

1.   Do 1. ledna roku následujícího po kontrolním období zašlou členské státy Komisi podrobnou zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

Tato zpráva musí uvést veškeré obtíže, s nimiž se kontrola setkala, jakož i opatření přijatá k jejich překonání a musí obsahovat případné návrhy na zlepšení.

2.   Členské státy a Komise si pravidelně vyměňují názory na uplatňování tohoto nařízení.

3.   Komise každoročně vyhodnotí dosažený pokrok ve výroční zprávě o řízení fondu uvedené v článku 43 nařízení (ES) č. 1290/2005.

Článek 10

1.   Členské státy vypracují program kontrol, které budou prováděny v souladu s článkem 2 v průběhu následujícího kontrolního období.

2.   Do 15. dubna každého roku sdělí členské státy Komisi svůj program uvedený v odstavci 1 a blíže určí

a)	počet podniků, v nichž bude provedena kontrola, a jejich rozčlenění podle odvětví s ohledem na související částky;

b)	kritéria sledovaná při vypracování programu.

3.   Programy vypracované členskými státy a sdělené Komisi členské státy provádějí, pokud k nim Komise nepodá ve lhůtě osmi týdnů připomínky.

4.   Na změny programů provedené členskými státy se vztahuje stejný postup.

5.   Ve výjimečných případech si Komise může na kterémkoliv stupni vyžádat zařazení určité kategorie podniků do programu kontrol jednoho či více členských států.

Článek 11

1.   V každém členském státě je zvláštní orgán pověřen sledováním uplatňování tohoto nařízení a

a)	prováděním kontrol podle něj úředníky přímo zaměstnanými tímto zvláštním orgánem anebo

b)	koordinací a obecným dohledem nad kontrolami prováděnými úředníky zaměstnanými jinými orgány.

Členské státy mohou rovněž stanovit, že kontroly prováděné podle tohoto nařízení jsou rozděleny mezi zvláštní orgán a jiné vnitrostátní orgány, pokud zvláštní orgán zajišťuje jejich koordinaci.

2.   Orgán nebo orgány pověřené uplatňováním tohoto nařízení musí být organizovány tak, aby byly nezávislé na orgánech anebo odděleních orgánů pověřených platbami a předběžnou kontrolou.

3.   Zvláštní orgán uvedený v odstavci 1 přijme veškerá potřebná opatření, aby zaručil řádné uplatňování tohoto nařízení.

4.   Zvláštní orgán dále zajišťuje

a)	školení vnitrostátních úředníků pověřených prováděním kontrol podle tohoto nařízení určené k tomu, aby jim umožnilo získat znalosti dostatečné k výkonu jejich povinností;

b)	zpracovávání zpráv o provedených kontrolách a dalších dokumentů souvisejících s prováděnými kontrolami, pokud tak stanoví toto nařízení;

c)	zpracovávání a projednávání zpráv podle čl. 9 odst. 1 a programů podle článku 10.

5.   Zvláštnímu orgánu svěří příslušný členský stát veškerou pravomoc nezbytnou k výkonu úkolů uvedených v odstavcích 3 a 4.

Tvoří jej dostatečný počet úředníků, kteří jsou vhodným způsobem odborně vzděláni k výkonu těchto úkolů.

6.   Tento článek se nepoužije, je-li minimální počet podniků, které mají být kontrolovány na základě čl. 2 odst. 2 až 5, menší než deset.

Článek 12

Částky v eurech uváděné v tomto nařízení se podle potřeby přepočítávají na národní měny za použití směnných kurzů platných k prvnímu pracovním dni kalendářního roku, ve kterém začíná kontrolní období, a zveřejněných v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

Článek 13

Prováděcí pravidla k tomuto nařízení se přijímají postupem podle čl. 41 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005.

Článek 14

Pro kontrolu konkrétních výdajů hrazených Společenstvím na základě tohoto nařízení se použijí články 36 a 37 nařízení (ES) č. 1290/2005.

Článek 15

1.   V souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátních právních předpisů mají zástupci Komise přístup ke všem dokumentům vypracovaným v souvislosti s kontrolami uskutečněnými na základě tohoto nařízení nebo v jejich důsledku, jakož i ke shromážděným údajům, včetně údajů uložených v informačních systémech. Tyto údaje jsou na požádání poskytnuty na vhodném nosiči.

2.   Kontroly uvedené ve článku 2 provádějí úředníci členského státu.

Úředníci Komise se mohou těchto kontrol účastnit. Nemohou vykonávat kontrolní pravomoci vnitrostátních úředníků; mají však přístup do týchž prostor a k téže dokumentaci jako úředníci členského státu.

3.   Probíhají-li kontroly způsoby uvedenými v článku 7, mohou být úředníci členského státu, který o kontrolu požádal, přítomni se souhlasem dožádaného státu při kontrolách prováděných v dožádaném členském státě a mohou mít přístup do týchž prostor a k téže dokumentaci jako úředníci tohoto členského státu.

Úředníci žádajícího členského státu přítomní při provádění kontrol v dožádaném členském státě musí být vždy schopni prokázat svou úřední způsobilost. Kontrolu však vždy provádějí úředníci dožádaného členského státu.

4.   Pokud vnitrostátní předpisy o trestním řízení vyhrazují některé úkony činitelům zvlášť určeným vnitrostátním právem, úředníci Komise ani úředníci členského státu uvedení v odstavci 3 se tohoto úkonu neúčastní. V žádném případě se neúčastní domovních prohlídek a formálních výslechů osob, které jsou prováděny na základě trestního práva daného členského státu. Mají však přístup k takto získaným informacím.

Článek 16

Nařízení (EHS) č. 4045/89 ve znění nařízení uvedených v příloze I se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

Článek 17

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Stanovisko ze dne 19. června 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. L 388, 30.12.1989, s. 18. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2154/2002 (Úř. věst. L 328, 5.12.2002, s. 4).

(3)  Viz příloha I.

(4)  Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1437/2007 (Úř. věst. L 322, 7.12.2007, s. 1).

(5)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 293/2008 (Úř. věst. L 90, 2.4.2008, s. 5).

---

---

---