This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32007D0134
2007/134/EC: Commission Decision of 2 February 2007 establishing the European Research Council (Text with EEA relevance )
2007/134/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 2. února 2007 , kterým se zřizuje Evropská rada pro výzkum (Text s významem pro EHP )
2007/134/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 2. února 2007 , kterým se zřizuje Evropská rada pro výzkum (Text s významem pro EHP )
Úř. věst. L 57, 24.2.2007, p. 14–19
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV) Dokument byl zveřejněn v rámci zvláštního vydání
(HR)
Úř. věst. L 219M, 24.8.2007, p. 286–291
(MT)
No longer in force, Date of end of validity: 31/12/2013; Zrušeno 32013D1220(01)
24.2.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 57/14 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 2. února 2007,
kterým se zřizuje Evropská rada pro výzkum
(Text s významem pro EHP)
(2007/134/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (1), a zejména na články 2 a 3 uvedeného rozhodnutí,
s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/972/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Myšlenky“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) (2), a zejména na čl. 4 odst. 2 a 3 uvedeného rozhodnutí,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Cílem zvláštního programu „Myšlenky“, kterým se provádí sedmý rámcový program, je podpora hraničního výzkumu vycházejícího z potřeb výzkumných pracovníků ve všech oborech vědy, techniky a v akademické sféře, a je jimi prováděn v oblastech dle jejich vlastního výběru. |
(2) |
Rozhodnutí 2006/972/ES stanoví, že Komise by měla k vlastnímu provádění zvláštního programu „Myšlenky“ zřídit Evropskou radu pro výzkum (dále jen „ERV“). |
(3) |
Evropská rada pro výzkum by se podle čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 2006/972/ES měla skládat z nezávislé vědecké rady (dále jen „vědecká rada“), kterou podporuje specializovaná prováděcí struktura. |
(4) |
Vědecká rada by měla být složena z nejuznávanějších vědců, inženýrů a akademických pracovníků jmenovaných Komisí, kteří jednají svým jménem, nezávisle na cizích zájmech. Podle mandátu daného článkem 5 rozhodnutí 2006/972/ES by měla jednat výlučně v zájmu dosažení vědeckých, technologických a akademických cílů zvláštního programu „Myšlenky“. |
(5) |
Vědecká rada by měla nezávisle zvolit generálního tajemníka, který podléhá její pravomoci. Generální tajemník bude mimo jiné napomáhat vědecké radě při zajišťování účinného spojení se specializovanou prováděcí strukturou a s Komisí a při sledování účinného provádění strategie vědecké rady a zastávání jejích stanovisek ze strany specializované prováděcí struktury. |
(6) |
Vědecká rada by měla pracovat v souladu se zásadami vědecké excelence, samostatnosti, účinnosti a transparentnosti. Komise by měla ručit za samostatnost a bezúhonnost vědecké rady a její řádné fungování. |
(7) |
Měla by být stanovena pravidla týkající se zveřejňování informací členy vědecké rady, aniž by byly dotčeny bezpečnostní předpisy Komise uvedené v příloze rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom (3). |
(8) |
Osobní údaje týkající se členů vědecké rady by se měly zpracovávat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (4). |
(9) |
Byl vytvořen nezávislý výbor složený z odborníků na vysoké úrovni, jehož úkolem bylo vyhledat zakládající členy vědecké rady. Tento výbor konzultoval vědeckou a akademickou obec a doporučil jednak kvalifikační předpoklady, jež mají být východiskem při hledání členů vědecké rady, a jednak samotné zakládající členy této rady. |
(10) |
Je nezbytné vytvořit specializovanou prováděcí strukturu jako vnější strukturu ve formě výkonné agentury, která se zřídí samostatným právním předpisem podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství (5). |
(11) |
Prováděcí úkoly této výkonné agentury by měl do jejího zřízení a provozuschopnosti zajistit specializovaný útvar Komise. |
(12) |
Rozpočtový dopad tohoto rozhodnutí bude zohledněn v rozhodnutí o financování v rámci zvláštního programu „Myšlenky“ a v legislativním finančním výkazu k návrhu Komise týkajícím se vnější struktury, |
ROZHODLA TAKTO:
KAPITOLA 1
EVROPSKÁ RADA PRO VÝZKUM
Článek 1
Zřízení
Na období ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost do 31. prosince 2013 se zřizuje Evropská rada pro výzkum s cílem zajistit provádění zvláštního programu „Myšlenky“. V souladu s níže uvedenými ustanoveními ji tvoří vědecká rada a specializovaná prováděcí struktura.
KAPITOLA 2
VĚDECKÁ RADA
Článek 2
Zřízení
Zřizuje se vědecká rada.
Článek 3
Úkoly
1. Vědecká rada zajišťuje úkoly stanovené v čl. 5 odst. 3 rozhodnutí 2006/972/ES.
2. Vědecká rada mimo jiné stanoví celkovou vědeckou strategii, má plně ve své pravomoci rozhodnutí o typu výzkumu, který má být financován v souladu s čl. 6 odst. 6 rozhodnutí 2006/972/ES, a ručí za kvalitu činnosti z vědeckého hlediska. Její úkoly zahrnují zejména sestavení ročního pracovního programu, vytváření postupů vzájemného hodnocení, jakož i sledování a kontrolu kvality provádění zvláštního programu „Myšlenky“, aniž je dotčena odpovědnost Komise.
Článek 4
Členové
1. Vědecká rada má nejvýše 22 členů.
2. Skládá se z nejuznávanějších představitelů evropské vědecké obce, kteří mají odpovídající odborné znalosti zajišťující různorodost výzkumných oblastí a kteří jednají svým jménem a nezávisle na politických či jiných zájmech.
3. Jmenují se zakládající členové vědecké rady uvedení na seznamu v příloze II tak, jak byli navrženi v souladu s kvalifikačními předpoklady definovanými v příloze I.
4. Členy jmenuje v budoucnosti Komise, jež přitom vychází z kvalifikačních předpokladů stanovených v příloze I; při jejich výběru postupuje nezávisle a transparentně a v dohodě s vědeckou radou; součástí výběru je i konzultace s vědeckou obcí a zpráva Parlamentu a Radě. Jmenování členů bude v budoucnu zveřejňováno podle nařízení (ES) č. 45/2001.
5. Členové jednají nezávisle bez jakéhokoli vnějšího vlivu. Včas informují Komisi o jakémkoliv střetu zájmů, jenž by mohl ohrozit jejich nezávislost.
6. Členové jsou jmenováni na čtyřleté funkční období, jež může být jednou prodlouženo, a to na základě rotačního systému zajišťujícího kontinuitu práce vědecké rady. Je-li však třeba zajistit postupnou obnovu vědecké rady, může být člen jmenován i na kratší období, než je stanovené maximum. Členové zůstávají ve funkci, dokud nedojde k jejich výměně nebo dokud neskončí jejich funkční období.
7. Dojde-li k odstoupení člena nebo ke skončení jeho funkčního období, jež nelze prodloužit, jmenuje Komise nového člena.
8. Komise může ve výjimečných případech a za účelem zajištění bezúhonnosti a/nebo kontinuity vědecké rady ukončit funkční období člena ze své vlastní iniciativy.
9. Členové vědecké rady nepobírají za svoji činnost odměnu.
Článek 5
Zásady a způsob práce
1. Vědecká rada jedná samostatně a nezávisle.
2. Je-li to vhodné, konzultuje vědecká rada s vědeckou, technickou a akademickou obcí.
3. Vědecká rada jedná výlučně v zájmu dosažení vědeckých, technických a akademických cílů zvláštního programu „Myšlenky“. Jedná bezúhonně a poctivě a pracuje efektivně a s nejvyšší možnou transparentností.
4. Vědecká rada je odpovědná Komisi, je neustále v úzkém kontaktu s Komisí i se specializovanou prováděcí strukturou a k tomu podniká veškerá nezbytná opatření.
5. Týkají-li se informace získané při plnění úkolů vědecké rady podle názoru Komise nebo předsedy vědecké rady důvěrných záležitostí, vědecká rada je nezveřejňuje.
6. Komise poskytne vědecké radě k její práci nezbytné informace a podporu tak, aby rada mohla pracovat samostatně a nezávisle.
7. Vědecká rada pravidelně podává zprávy Komisi a poskytuje informace a pomoc, které jsou nezbytné pro povinnosti Komise v oblasti podávání zpráv (např. výroční zpráva, výroční zpráva o činnosti).
Článek 6
Činnost
1. Vědecká rada volí ze svého středu předsedu a dva místopředsedy, kteří ji zastupují v souladu s jednacím řádem, vedou její práci a napomáhají ji, a to včetně přípravy programu zasedání a podkladových materiálů pro tato zasedání.
2. Předseda a místopředsedové vědecké rady mohou mít také titul prezidenta a viceprezidentů Evropské rady pro výzkum.
3. Vědecká rada přijme svůj jednací řád, jenž obsahuje podrobná ustanovení ohledně volby uvedené v odstavci 1, a také kodex pro řešení případného střetu zájmů.
4. Vědecká rada se schází na plenárním zasedání podle potřeby.
5. Předseda vědecké rady může rozhodnout, že účast na zasedání je omezena.
Článek 7
Generální tajemník ERV
1. Vědecká rada volí nezávisle generálního tajemníka, který podléhá její pravomoci. Generální tajemník napomáhá vědecké radě mimo jiné při zajišťování účinného spojení s Komisí a se specializovanou prováděcí strukturou.
2. Povinnosti generálního tajemníka stanoví vědecká rada. Součástí těchto povinností je sledování účinného provádění strategie vědecké rady a zastávání jejích stanovisek ze strany specializované prováděcí struktury.
3. Podporu pro ustanovení a činnosti generálního tajemníka zajišťuje zvláštní program „Myšlenky“.
4. Funkční období generálního tajemníka nesmí být delší než 30 měsíců a je jednou obnovitelné.
Článek 8
Výdaje na zasedání
1. V souladu s pravidly Komise pro poskytování náhrad externím odborníkům uhradí Komise členům vědecké rady cestovní výdaje a případně též diety nezbytné pro výkon její činnosti. Po předchozím schválení ze strany Komise může Komise uhradit i cestovní výdaje a diety na další zasedání nezbytná pro práci vědecké rady; toto ustanovení platí pro zasedání členů vědecké rady s externími odborníky a se zainteresovanými stranami.
2. Náklady na zasedání se hradí na základě každoroční žádosti vědecké rady, aniž je dotčena odpovědnost Komise.
KAPITOLA 3
Článek 9
Specializovaná prováděcí struktura
Specializovaná prováděcí struktura se zřídí jako vnější struktura; prováděcí úkoly této vnější struktury do jejího zřízení a provozuschopnosti zajistí specializovaný útvar Komise.
KAPITOLA 4
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 10
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Bruselu dne 2. února 2007.
Za Komisi
Janez POTOČNIK
člen Komise
(1) Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.
(2) Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 242.
(3) Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2006/548/ES, Euratom (Úř. věst. L 215, 5.8.2006, s. 38).
(4) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.
(5) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
PŘÍLOHA I
Kvalifikační předpoklady pro výběr členů vědecké rady
Složení vědecké rady musí prokázat, že je schopna zajistit věrohodné, zcela nezávislé vedení vědecké obce a že je schopna skloubit moudrost a zkušenosti s vizí a nápaditostí. Důvěryhodnost vědecké rady bude založena na vyvážených kvalitách mužů a žen, kteří ji tvoří a kteří jako celek odrážejí v plné šíři výzkumnou obec Evropy. Jednotliví členové vědecké rady musí mít nespornou pověst průkopníků v oblasti výzkumu a musí být o nich jednoznačně známo, že jsou nezávislí a odhodlaně se věnují výzkumu. Obecně se musí jednat o výzkumníky s praktickou zkušeností, ať již ze současnosti nebo z minulosti, a také o vědce se zkušenostmi s vedením vědecké obce na celoevropské či celosvětové úrovni. Je třeba uvažovat i o mladších vedoucích pracovnících z nastupující generace.
Složení členů musí odrážet celou rozmanitost výzkumných disciplín a zahrnovat jak exaktní vědy a technickou sféru, tak i společenské a humanitní vědy. Přitom však nesmí být bráni jako představitelé určité disciplíny nebo oboru výzkumu a ani se sami nesmí za takové považovat. Musí být schopni širšího pohledu, který společně vyjadřuje pochopení významných vývojových trendů ve výzkumu, včetně interdisciplinárního a multidisciplinárního výzkumu, a musí chápat potřeby výzkumu na evropské úrovni.
Musí to být nejenom vědci a výzkumníci s prokazatelnou pověstí, ale společně by měli mít zkušenosti v širším slova smyslu získané jak na evropské úrovni, tak i v dalších částech světa, kde probíhá intenzivní výzkum. Jedná se například o zkušenosti s podporou základního výzkumu, organizací a řízením výzkumu a s předáváním znalostí na univerzitách, ve vědeckých společnostech a v podnicích, o porozumění činnostem v oblasti výzkumu na národní i mezinárodní úrovni, příslušným způsobům financování výzkumu i o chápání širších politických souvislostí, v nichž Evropská rada pro výzkum pracuje.
Členové by měli pocházet z různých oblastí výzkumné obce a z nejrůznějších vědeckých ústavů, jež se zabývají výzkumem. Měli by mezi nimi být i lidé se zkušenostmi získanými na univerzitách, ve výzkumných ústavech, vědeckých společnostech, subjektech zabývajících se financováním a při výzkumu v podnikové sféře. Zkušenosti některých členů by měly pocházet z několika zemí a měli by být mezi nimi i lidé z výzkumné obce mimo Evropu.
PŘÍLOHA II
Seznam 22 zakládajících členů vědecké rady:
|
Dr. Claudio BORDIGNON, Vědecký ústav San Raffaele, Milán |
|
Prof. Manuel CASTELLS, Otevřená univerzita Katalánie |
|
Prof. Paul J. CRUTZEN, Ústav Maxe Plancka pro chemii, Mohuč |
|
Prof. Mathias DEWATRIPONT, Université Libre de Bruxelles |
|
Dr. Daniel ESTEVE, CEA Saclay |
|
Prof. Pavel EXNER, Dopplerův ústav, Praha |
|
Prof. Hans-Joachim FREUND, Ústav Fritze Habera, Berlín |
|
Prof. Wendy HALL, University of Southampton |
|
Prof. Carl-Henrik HELDIN, Ludwigův ústav pro výzkum rakoviny |
|
Prof. Fotis C. KAFATOS, Imperial College London |
|
Prof. Michal KLEIBER, Polská akademie věd |
|
Prof. Norbert KROO, Maďarská akademie věd |
|
Prof. Maria Teresa V.T. LAGO, Univerzita Porto |
|
Dr. Oscar MARIN PARRA, Instituto de Neurociencias de Alicante |
|
Prof. Lord MAY, University of Oxford |
|
Prof. Helga NOWOTNY, Wissenschaftszentrum, Vídeň |
|
Prof. Christiane NÜSSLEIN-VOLHARD, Ústav Maxe Plancka pro vývojovou biologii, Tübingen |
|
Prof. Leena PELTONEN-PALOTIE, Univerzita Helsinky a Národní ústav veřejného zdraví |
|
Prof. Alain PEYRAUBE, CNRS, Paříž |
|
Dr. Jens R. ROSTRUP-NIELSEN, Haldor Topsoe A/S |
|
Prof. Salvatore SETTIS, Scuola Normale Superiore, Pisa |
|
Prof. Rolf M. ZINKERNAGEL, Univerzita Curych |