Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32007D0134

    2007/134/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 2. února 2007 , kterým se zřizuje Evropská rada pro výzkum (Text s významem pro EHP )

    Úř. věst. L 57, 24.2.2007, p. 14–19 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
    Úř. věst. L 219M, 24.8.2007, p. 286–291 (MT)

    Dokument byl zveřejněn v rámci zvláštního vydání (HR)

    Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 31/12/2013; Zrušeno 32013D1220(01)

    ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2007/134(1)/oj

    24.2.2007   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    L 57/14


    ROZHODNUTÍ KOMISE

    ze dne 2. února 2007,

    kterým se zřizuje Evropská rada pro výzkum

    (Text s významem pro EHP)

    (2007/134/ES)

    KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

    s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

    s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (1), a zejména na články 2 a 3 uvedeného rozhodnutí,

    s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/972/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Myšlenky“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) (2), a zejména na čl. 4 odst. 2 a 3 uvedeného rozhodnutí,

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1)

    Cílem zvláštního programu „Myšlenky“, kterým se provádí sedmý rámcový program, je podpora hraničního výzkumu vycházejícího z potřeb výzkumných pracovníků ve všech oborech vědy, techniky a v akademické sféře, a je jimi prováděn v oblastech dle jejich vlastního výběru.

    (2)

    Rozhodnutí 2006/972/ES stanoví, že Komise by měla k vlastnímu provádění zvláštního programu „Myšlenky“ zřídit Evropskou radu pro výzkum (dále jen „ERV“).

    (3)

    Evropská rada pro výzkum by se podle čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 2006/972/ES měla skládat z nezávislé vědecké rady (dále jen „vědecká rada“), kterou podporuje specializovaná prováděcí struktura.

    (4)

    Vědecká rada by měla být složena z nejuznávanějších vědců, inženýrů a akademických pracovníků jmenovaných Komisí, kteří jednají svým jménem, nezávisle na cizích zájmech. Podle mandátu daného článkem 5 rozhodnutí 2006/972/ES by měla jednat výlučně v zájmu dosažení vědeckých, technologických a akademických cílů zvláštního programu „Myšlenky“.

    (5)

    Vědecká rada by měla nezávisle zvolit generálního tajemníka, který podléhá její pravomoci. Generální tajemník bude mimo jiné napomáhat vědecké radě při zajišťování účinného spojení se specializovanou prováděcí strukturou a s Komisí a při sledování účinného provádění strategie vědecké rady a zastávání jejích stanovisek ze strany specializované prováděcí struktury.

    (6)

    Vědecká rada by měla pracovat v souladu se zásadami vědecké excelence, samostatnosti, účinnosti a transparentnosti. Komise by měla ručit za samostatnost a bezúhonnost vědecké rady a její řádné fungování.

    (7)

    Měla by být stanovena pravidla týkající se zveřejňování informací členy vědecké rady, aniž by byly dotčeny bezpečnostní předpisy Komise uvedené v příloze rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom (3).

    (8)

    Osobní údaje týkající se členů vědecké rady by se měly zpracovávat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (4).

    (9)

    Byl vytvořen nezávislý výbor složený z odborníků na vysoké úrovni, jehož úkolem bylo vyhledat zakládající členy vědecké rady. Tento výbor konzultoval vědeckou a akademickou obec a doporučil jednak kvalifikační předpoklady, jež mají být východiskem při hledání členů vědecké rady, a jednak samotné zakládající členy této rady.

    (10)

    Je nezbytné vytvořit specializovanou prováděcí strukturu jako vnější strukturu ve formě výkonné agentury, která se zřídí samostatným právním předpisem podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství (5).

    (11)

    Prováděcí úkoly této výkonné agentury by měl do jejího zřízení a provozuschopnosti zajistit specializovaný útvar Komise.

    (12)

    Rozpočtový dopad tohoto rozhodnutí bude zohledněn v rozhodnutí o financování v rámci zvláštního programu „Myšlenky“ a v legislativním finančním výkazu k návrhu Komise týkajícím se vnější struktury,

    ROZHODLA TAKTO:

    KAPITOLA 1

    EVROPSKÁ RADA PRO VÝZKUM

    Článek 1

    Zřízení

    Na období ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost do 31. prosince 2013 se zřizuje Evropská rada pro výzkum s cílem zajistit provádění zvláštního programu „Myšlenky“. V souladu s níže uvedenými ustanoveními ji tvoří vědecká rada a specializovaná prováděcí struktura.

    KAPITOLA 2

    VĚDECKÁ RADA

    Článek 2

    Zřízení

    Zřizuje se vědecká rada.

    Článek 3

    Úkoly

    1.   Vědecká rada zajišťuje úkoly stanovené v čl. 5 odst. 3 rozhodnutí 2006/972/ES.

    2.   Vědecká rada mimo jiné stanoví celkovou vědeckou strategii, má plně ve své pravomoci rozhodnutí o typu výzkumu, který má být financován v souladu s čl. 6 odst. 6 rozhodnutí 2006/972/ES, a ručí za kvalitu činnosti z vědeckého hlediska. Její úkoly zahrnují zejména sestavení ročního pracovního programu, vytváření postupů vzájemného hodnocení, jakož i sledování a kontrolu kvality provádění zvláštního programu „Myšlenky“, aniž je dotčena odpovědnost Komise.

    Článek 4

    Členové

    1.   Vědecká rada má nejvýše 22 členů.

    2.   Skládá se z nejuznávanějších představitelů evropské vědecké obce, kteří mají odpovídající odborné znalosti zajišťující různorodost výzkumných oblastí a kteří jednají svým jménem a nezávisle na politických či jiných zájmech.

    3.   Jmenují se zakládající členové vědecké rady uvedení na seznamu v příloze II tak, jak byli navrženi v souladu s kvalifikačními předpoklady definovanými v příloze I.

    4.   Členy jmenuje v budoucnosti Komise, jež přitom vychází z kvalifikačních předpokladů stanovených v příloze I; při jejich výběru postupuje nezávisle a transparentně a v dohodě s vědeckou radou; součástí výběru je i konzultace s vědeckou obcí a zpráva Parlamentu a Radě. Jmenování členů bude v budoucnu zveřejňováno podle nařízení (ES) č. 45/2001.

    5.   Členové jednají nezávisle bez jakéhokoli vnějšího vlivu. Včas informují Komisi o jakémkoliv střetu zájmů, jenž by mohl ohrozit jejich nezávislost.

    6.   Členové jsou jmenováni na čtyřleté funkční období, jež může být jednou prodlouženo, a to na základě rotačního systému zajišťujícího kontinuitu práce vědecké rady. Je-li však třeba zajistit postupnou obnovu vědecké rady, může být člen jmenován i na kratší období, než je stanovené maximum. Členové zůstávají ve funkci, dokud nedojde k jejich výměně nebo dokud neskončí jejich funkční období.

    7.   Dojde-li k odstoupení člena nebo ke skončení jeho funkčního období, jež nelze prodloužit, jmenuje Komise nového člena.

    8.   Komise může ve výjimečných případech a za účelem zajištění bezúhonnosti a/nebo kontinuity vědecké rady ukončit funkční období člena ze své vlastní iniciativy.

    9.   Členové vědecké rady nepobírají za svoji činnost odměnu.

    Článek 5

    Zásady a způsob práce

    1.   Vědecká rada jedná samostatně a nezávisle.

    2.   Je-li to vhodné, konzultuje vědecká rada s vědeckou, technickou a akademickou obcí.

    3.   Vědecká rada jedná výlučně v zájmu dosažení vědeckých, technických a akademických cílů zvláštního programu „Myšlenky“. Jedná bezúhonně a poctivě a pracuje efektivně a s nejvyšší možnou transparentností.

    4.   Vědecká rada je odpovědná Komisi, je neustále v úzkém kontaktu s Komisí i se specializovanou prováděcí strukturou a k tomu podniká veškerá nezbytná opatření.

    5.   Týkají-li se informace získané při plnění úkolů vědecké rady podle názoru Komise nebo předsedy vědecké rady důvěrných záležitostí, vědecká rada je nezveřejňuje.

    6.   Komise poskytne vědecké radě k její práci nezbytné informace a podporu tak, aby rada mohla pracovat samostatně a nezávisle.

    7.   Vědecká rada pravidelně podává zprávy Komisi a poskytuje informace a pomoc, které jsou nezbytné pro povinnosti Komise v oblasti podávání zpráv (např. výroční zpráva, výroční zpráva o činnosti).

    Článek 6

    Činnost

    1.   Vědecká rada volí ze svého středu předsedu a dva místopředsedy, kteří ji zastupují v souladu s jednacím řádem, vedou její práci a napomáhají ji, a to včetně přípravy programu zasedání a podkladových materiálů pro tato zasedání.

    2.   Předseda a místopředsedové vědecké rady mohou mít také titul prezidenta a viceprezidentů Evropské rady pro výzkum.

    3.   Vědecká rada přijme svůj jednací řád, jenž obsahuje podrobná ustanovení ohledně volby uvedené v odstavci 1, a také kodex pro řešení případného střetu zájmů.

    4.   Vědecká rada se schází na plenárním zasedání podle potřeby.

    5.   Předseda vědecké rady může rozhodnout, že účast na zasedání je omezena.

    Článek 7

    Generální tajemník ERV

    1.   Vědecká rada volí nezávisle generálního tajemníka, který podléhá její pravomoci. Generální tajemník napomáhá vědecké radě mimo jiné při zajišťování účinného spojení s Komisí a se specializovanou prováděcí strukturou.

    2.   Povinnosti generálního tajemníka stanoví vědecká rada. Součástí těchto povinností je sledování účinného provádění strategie vědecké rady a zastávání jejích stanovisek ze strany specializované prováděcí struktury.

    3.   Podporu pro ustanovení a činnosti generálního tajemníka zajišťuje zvláštní program „Myšlenky“.

    4.   Funkční období generálního tajemníka nesmí být delší než 30 měsíců a je jednou obnovitelné.

    Článek 8

    Výdaje na zasedání

    1.   V souladu s pravidly Komise pro poskytování náhrad externím odborníkům uhradí Komise členům vědecké rady cestovní výdaje a případně též diety nezbytné pro výkon její činnosti. Po předchozím schválení ze strany Komise může Komise uhradit i cestovní výdaje a diety na další zasedání nezbytná pro práci vědecké rady; toto ustanovení platí pro zasedání členů vědecké rady s externími odborníky a se zainteresovanými stranami.

    2.   Náklady na zasedání se hradí na základě každoroční žádosti vědecké rady, aniž je dotčena odpovědnost Komise.

    KAPITOLA 3

    Článek 9

    Specializovaná prováděcí struktura

    Specializovaná prováděcí struktura se zřídí jako vnější struktura; prováděcí úkoly této vnější struktury do jejího zřízení a provozuschopnosti zajistí specializovaný útvar Komise.

    KAPITOLA 4

    OBECNÁ USTANOVENÍ

    Článek 10

    Vstup v platnost

    Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

    V Bruselu dne 2. února 2007.

    Za Komisi

    Janez POTOČNIK

    člen Komise


    (1)  Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.

    (2)  Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 242.

    (3)  Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2006/548/ES, Euratom (Úř. věst. L 215, 5.8.2006, s. 38).

    (4)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

    (5)  Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.


    PŘÍLOHA I

    Kvalifikační předpoklady pro výběr členů vědecké rady

    Složení vědecké rady musí prokázat, že je schopna zajistit věrohodné, zcela nezávislé vedení vědecké obce a že je schopna skloubit moudrost a zkušenosti s vizí a nápaditostí. Důvěryhodnost vědecké rady bude založena na vyvážených kvalitách mužů a žen, kteří ji tvoří a kteří jako celek odrážejí v plné šíři výzkumnou obec Evropy. Jednotliví členové vědecké rady musí mít nespornou pověst průkopníků v oblasti výzkumu a musí být o nich jednoznačně známo, že jsou nezávislí a odhodlaně se věnují výzkumu. Obecně se musí jednat o výzkumníky s praktickou zkušeností, ať již ze současnosti nebo z minulosti, a také o vědce se zkušenostmi s vedením vědecké obce na celoevropské či celosvětové úrovni. Je třeba uvažovat i o mladších vedoucích pracovnících z nastupující generace.

    Složení členů musí odrážet celou rozmanitost výzkumných disciplín a zahrnovat jak exaktní vědy a technickou sféru, tak i společenské a humanitní vědy. Přitom však nesmí být bráni jako představitelé určité disciplíny nebo oboru výzkumu a ani se sami nesmí za takové považovat. Musí být schopni širšího pohledu, který společně vyjadřuje pochopení významných vývojových trendů ve výzkumu, včetně interdisciplinárního a multidisciplinárního výzkumu, a musí chápat potřeby výzkumu na evropské úrovni.

    Musí to být nejenom vědci a výzkumníci s prokazatelnou pověstí, ale společně by měli mít zkušenosti v širším slova smyslu získané jak na evropské úrovni, tak i v dalších částech světa, kde probíhá intenzivní výzkum. Jedná se například o zkušenosti s podporou základního výzkumu, organizací a řízením výzkumu a s předáváním znalostí na univerzitách, ve vědeckých společnostech a v podnicích, o porozumění činnostem v oblasti výzkumu na národní i mezinárodní úrovni, příslušným způsobům financování výzkumu i o chápání širších politických souvislostí, v nichž Evropská rada pro výzkum pracuje.

    Členové by měli pocházet z různých oblastí výzkumné obce a z nejrůznějších vědeckých ústavů, jež se zabývají výzkumem. Měli by mezi nimi být i lidé se zkušenostmi získanými na univerzitách, ve výzkumných ústavech, vědeckých společnostech, subjektech zabývajících se financováním a při výzkumu v podnikové sféře. Zkušenosti některých členů by měly pocházet z několika zemí a měli by být mezi nimi i lidé z výzkumné obce mimo Evropu.


    PŘÍLOHA II

    Seznam 22 zakládajících členů vědecké rady:

     

    Dr. Claudio BORDIGNON, Vědecký ústav San Raffaele, Milán

     

    Prof. Manuel CASTELLS, Otevřená univerzita Katalánie

     

    Prof. Paul J. CRUTZEN, Ústav Maxe Plancka pro chemii, Mohuč

     

    Prof. Mathias DEWATRIPONT, Université Libre de Bruxelles

     

    Dr. Daniel ESTEVE, CEA Saclay

     

    Prof. Pavel EXNER, Dopplerův ústav, Praha

     

    Prof. Hans-Joachim FREUND, Ústav Fritze Habera, Berlín

     

    Prof. Wendy HALL, University of Southampton

     

    Prof. Carl-Henrik HELDIN, Ludwigův ústav pro výzkum rakoviny

     

    Prof. Fotis C. KAFATOS, Imperial College London

     

    Prof. Michal KLEIBER, Polská akademie věd

     

    Prof. Norbert KROO, Maďarská akademie věd

     

    Prof. Maria Teresa V.T. LAGO, Univerzita Porto

     

    Dr. Oscar MARIN PARRA, Instituto de Neurociencias de Alicante

     

    Prof. Lord MAY, University of Oxford

     

    Prof. Helga NOWOTNY, Wissenschaftszentrum, Vídeň

     

    Prof. Christiane NÜSSLEIN-VOLHARD, Ústav Maxe Plancka pro vývojovou biologii, Tübingen

     

    Prof. Leena PELTONEN-PALOTIE, Univerzita Helsinky a Národní ústav veřejného zdraví

     

    Prof. Alain PEYRAUBE, CNRS, Paříž

     

    Dr. Jens R. ROSTRUP-NIELSEN, Haldor Topsoe A/S

     

    Prof. Salvatore SETTIS, Scuola Normale Superiore, Pisa

     

    Prof. Rolf M. ZINKERNAGEL, Univerzita Curych


    Top