(i)

Vliv událostí z 11. září 2001

Dne 1. října 2001, ještě před zahájením stavby lodě, majitel lodí požádal loděnici Cantieri Navali Termoli S.p.A. o pozastavení plnění Smlouvy do 30. září 2003, místo jejího zrušení. Majitel lodí nakonec odvolal žádost o pozastavení plnění Smlouvy 29. září 2003.

(ii)

Potřeba upravit loď a tak ji přizpůsobit změněným technicko-obchodním požadavkům

K výše uvedeným událostem se připojuje i skutečnost, že v době odvolání pozastavení plnění Smlouvy, majitel lodí zároveň požádal o úpravu projektu lodě – a odklonil se od specifikací původně obsažených ve Smlouvě – s cílem jejich přizpůsobení změněným technicko-obchodním požadavkům. Tyto úpravy se týkaly rozměrů a počtu nádrží, jakož i celkové délky a šířky lodě, jejíž pozměněné projekční plány byly podrobené autorizaci od R.I.NA, italského certifikačního orgánu. Úpravy byly nakonec 10. prosince 2003 definovány dodatkem k původní smlouvě o stavbě lodě.

(iii)

Vliv přírodních katastrof

Region Molise byl 31. října 2002 zasažen zemětřesením, což mělo negativní vliv na loděnici, zaměstnance i dodavatele. Následně mezi 23. lednem 2003 a 25. lednem 2003 postihly region záplavy s dalšími devastačními účinky na loděnici, zaměstnance a dodavatele. Tyto dvě přírodní katastrofy způsobily loděnici přímou škodu z důvodu nečinnosti zaměstnanců a nepřímou z důvodu jednostranného zrušení smluv ze strany místních podniků, které byly subdodavateli prací souvisejících s lodí C.180 a které uvedly jako důvod na jejich zrušení fakt, že vznik přírodních katastrof narušil výrobní infrastrukturu jejich dodavatelů. Italské orgány zejména tvrdily, že uvedené události negativně ovlivnily přípravné inženýrské práce závazné pro stavbu lodě.

Připouštějíce fakt, že obě přírodní katastrofy se staly v době pozastavení plnění Smlouvy na stavbu lodě, italské orgány tvrdí, že tyto události přesto narušily výrobní programy loděnice a zdůrazňují, že v případě obou přírodních katastrof byl vyhlášen krizový stav do 1. února 2004 prostřednictvím vyhlášky předsedy Rady ministrů.

Italské orgány zdůraznily naléhavost podpory odůvodněné omezenými finančními a průmyslovými zdroji loděnice (4), vzhledem k tomu, že smluvní cena lodě byla stanovená na základě předpokladu o podpoře, která měla být poskytnutá podle zákona. Italské orgány též tvrdí, že jestliže se nepovoluje prodloužení lhůty na dodávku lodě (která byla v stupni provedení na 25,65 % k 16. prosinci 2003) a loděnice tedy nevyužije podpory, loď nemůže být dokončena bez obrovských ekonomických škod pro loděnici s následnou ztrátou pracovních míst a úrovně, ať už loděnice nebo podniků, které pro loděnici pracují. Italské orgány totiž upřesnily, že majitel lodí, společnost Marnavi, a loděnice se dohodly zrušit Smlouvu o stavbě další lodi pod názvem C.173, jejíž stavba byla negativně ovlivněna uvedenými událostmi, a přesunout už disponibilní dodávky na stavbu lodě C.180.

Tabulka 1 –

Přehledná tabulka prodlení vzniklých při dodávce lodě C.180

(i)

Vliv událostí z 11. září 2001

Italské orgány tvrdí, že jde o události, které jsou mimořádné, nepředvídatelné a externí ve vztahu k loděnici a že, na rozdíl od tvrzení Komise, způsobily neočekávané, vážné a zdůvodnitelné narušení výrobního programu loděnice.

Svou analýzu obhajují zejména na základě tvrzení, že hodnocení Komise se zakládá na zprávě vypracované na podzim 2003 (5), tedy dva roky po událostech, zatímco uvedené události mají vliv na obchodní strategie hospodářských subjektů, které jsou nuceny rozhodnout se v momentě, kdy tyto události nastanou – v tomto případě v září 2001 – nebo v následujících měsících.

Podle italských orgánů bylo známo a následně potvrzeno zprávami Clarksen (6), že takové události měly vliv na celý segment trhu námořní přepravy zboží, nejen na jednu typologii lodí, tj. námořní turistické výletní lodě. Italské orgány poskytly na podporu své teze nové informace jako důkaz vlivu uvedených událostí na stavbu lodě zasláním kopií nájemných smluv dojednaných mezi majitelem lodí Marnavi a společností Novamar se sídlem v Houstone (USA) na pronájem dvou petrochemických lodí objednaných majitelem lodí v loděnici Cantieri Navali Termoli (7) a odstoupení společnosti Novamar od těchto smluv následkem událostí z 11. září 2001. Italské orgány tedy tvrdí, že tyto tragické události měly podobný vliv na předmětnou loď a že na rozdíl od tvrzení Komise, vliv událostí nebyl omezený jen na námořní výletní turistické lodě. Italské orgány proto trvají na svém tvrzení, podle kterého vliv uvedených událostí je v souladu s ustanovením čl. 3 odst. 2 druhého pododstavce třetí věty nařízení o stavbě lodí.

(ii)

Potřeba upravit loď a tak ji přizpůsobit změněným technicko-obchodním požadavkům

Italské orgány poskytly informace týkající se úpravy lodě C.180.

Objasnily zejména fakt, že v roce 2000 se majitel lodí a loděnice dohodly na smlouvách o stavbě dvou petrochemických lodí označených jako C.173 a C.180. Lhůty na dodávku byly v těchto smlouvách původně stanoveny na 31. březen 2002 a 30. červen 2003, následně byly posunuty na 31. březen 2003 a 31. prosinec 2003. Vedle toho vysvětlily, že události z 11. září 2001 a dvě následně šetřené přírodní katastrofy, měly takový negativní vliv na výrobní program loděnice, že do 31. prosince 2003 se mohla uskutečnit dodávka jen jedné lodě.

V listopadu 2002 se tedy majitel lodí rozhodl upustit od stavby jedné z lodí už v procesu výstavby v loděnici, aby se loděnice mohla věnovat dokončení jen jedné lodě. V praxi to znamenalo přejmenování lodě C.173 na loď C.180 – větší z lodí objednaných majitelem lodí a uskutečnění požadovaných úprav základních strukturálních charakteristik souvisejících s lodí C.180 (8) , (9) , (10) a nakonec zrušení smlouvy o stavbě lodě C.173. Následkem toho se loď C.180 (dříve C.173) stala větší, rychlejší, s větší kapacitou a s vyšší smluvní cenou vzhledem k původní lodi C.173, ale celkové charakteristiky byly nižší v porovnání s počáteční smlouvou týkající se lodě C.180.

Italské orgány prohlásily, že uvedené úpravy přispěly jen nepřímo k prodlení stavby lodě a že prodlení byla ve skutečnosti zapříčiněna přírodními katastrofami, což vedlo ke zrušení smlouvy ze strany poradenské společnosti zodpovědné za projektování úprav lodě C.180 (dříve C.173).

(iii)

Vliv přírodních katastrof (zemětřesení 31. října 2002 a záplavy od 23. ledna 2003 do 25. ledna 2003)

Italské orgány zdůrazňují význam a následky uvedených katastrof, které postihly region, kde se nachází loděnice.

Z obecného hlediska italské orgány připomínají, že s přihlédnutím na rozsah plochy zasažené přírodními katastrofami a zvýšené nebezpečí pro veřejné i osobní zdraví a blahobyt, byl v regionu vyhláškou předsedy Rady z 31. října 2002 vyhlášen krizový stav, který trval do 30. června 2003 a následně byl vyhláškou z 31. ledna 2003 prodloužen do 1. února 2004. Zmíněné orgány upírají pozornost Komise na fakt, že po těchto událostech, v rámci revize map regionální státní podpory, Komise (11) povolila prodloužení lhůty z důvodu následků přírodních katastrof, které postihly Molise a Termoli, tedy v oblasti, kde se nachází loděnice.

Co se týká loděnice, italské orgány předložily informace, podle kterých následkem uvedených přírodních katastrof v období od listopadu 2002 do února 2003 byl výrobní program loděnice zpomalen z důvodu počátečního prodlení a následného zrušení mnohých smluv ze strany různých dodavatelů, kteří dodávali loděnici materiál a služby důležité (12) pro stavbu lodě C.180 (13) (dříve C.173).

(iv)

Pozastavení prací na lodi C.180 (dříve C.173) v roce 2004

V červenci 2005 reagujíce na zahájení řízení, italské orgány oznámily Komisi, že bylo dokončeno asi 66 % stavby lodě, ale že loděnice pozastavila stavbu a loď byla spuštěna na vodu v srpnu 2004 v očekávání, že Komise schválí prodloužení lhůty na její dodávku. Majitel lodí a loděnice se proto domnívají, že prodloužení o 10 měsíců začíná plynout od momentu rozhodnutí Komise, kterým se povolí žádané prodloužení lhůty.

(i)

Vliv událostí z 11. září 2001

Pokud jde o tento důvod, Komise uznává nepředvídatelnost takovýchto událostí, externích ve vztahu k loděnici. V souladu s předcházejícími rozhodnutími Komise, se však v předmětném případě tento důvod nemůže akceptovat. Na základě způsobu uvažování Komise týkajícím se rozhodnutí (15)„zpomalení hospodářského růstu nebo zhoršení tržní situace ve vztahu k nějakému typu lodě se nemůže považovat za mimořádnou událost ve smyslu článku 3 odst. 2 nařízení o stavbě lodí“. Je nutné připomenout, že tento důvod byl akceptován jen v případě námořních výletních turistických lodí z důvodu přímého vlivu těchto událostí na tento typ lodí, zatímco se předpokládá, že u ostatních typů lodí mají nepřímý a všeobecnější vliv.

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise připomíná, že podle zprávy vypracované institutem Clarksen Research v listopadu 2003 (16), „Události z 11. září 2001 bezpochyby zhoršily problémy světového hospodářství, které se už nacházelo ve fázi zpomalení“. Pokud jde o investice na petrochemické lodě s hrubou nosností nižší než 20 000 tun, jakou je i loď C.180, v téže zprávě z Clarksen Research se uvádí: „V období od roku 1998 do roku 2000 došlo k poklesu hospodářské činnosti a přes oživení začátkem roku 2001 došlo opětovně k poklesu hospodářské činnosti v posledním čtvrtletí 2001, což dosvědčuje obdobný průběh u ostatních podniků v odvětví. Objednávky zaznamenaly rychlý růst začátkem roku 2002 a od tohoto momentu úroveň růstu už zůstala vysoká“.

Kromě toho, pokud jde o tvrzení italských orgánů, v kterém vyjadřují pochybnosti o náležitosti úsudku Komise o vlivu takovýchto událostí, který se zakládá na zprávě ex post, Komise především podotýká, že vycházela ze zprávy, kterou předložily samotné italské orgány. Taktéž zdůrazňuje, že v rámci předmětného řízení si uvedené orgány zakládají na zprávách z konce roku 2003. Nakonec Komise zdůrazňuje, že žádná z posledních zpráv, na které se italské orgány odvolávají, není v rozporu s rozhodnutím Komise.

Komise připomíná, že toto hodnocení předmětného důvodu je v souladu s dalšími rozhodnutími v analogických případech oznámených Itálií a vztahujících se na prodloužení tříleté lhůty stanovené na dodávku petrochemických lodí a na přepravu tekutého plynu.

(ii)

Potřeba upravit loď a tak ji přizpůsobit změněným technicko-obchodním požadavkům

Pokud jde o tento druhý důvod, především se zdůrazňuje, že technické úpravy byly realizovány na žádost majitele lodí, na její přizpůsobení měnícím se technicko-obchodním požadavkům. Na základe ustanovení v doložce z 10. prosince 2003 k původní smlouvě o stavbě lodě, loděnice měla v úmyslu požádat majitele lodí o prodloužení lhůty na dodávku lodě C.180 přičemž se zavázala nést všechny výdaje a rizika spojená s eventuálním poskytnutím státní podpory v jeho prospěch.

Komise podotýká, že majitel lodí může vždy požádat o úpravu Smlouvy o stavbě lodě. Takové úpravy jsou v odvětví stavby lodí častým jevem a patří do běžné obchodní činnosti loděnice. Tento důvod se proto nemůže v předmětném případe akceptovat.

Pro úplné doplnění, Komise rovněž zdůrazňuje, že v průběhu řízení v předmětném případe italské orgány vysvětlily, že takové úpravy – týkající se jak lodě C.173, tak C.180 –už byly oznámeny americkou společností Novamar, která je půjčuje, v dopise majitelovi lodí z února 2001 a byly odsouhlaseny mezi loděnicí a majitelem lodí ještě před pozastavením plnění smlouvy v roku 2001. Rovněž se zdůrazňuje, jak prohlásily italské orgány, že loď C.173 mohla být ve své původní konfiguraci zhotovena mnohem dříve jinou loděnicí, která se dostala do krize v 90. letech a že tato loď tedy patřila ke generaci lodí předcházejících nové generaci lodí mnohem větších co se týká velikosti i kapacity.

Vzhledem k uvedenému je evidentní, že uvedené úpravy nebyly ani výjimečné ani neočekávané. Komise proto usoudila, že předmětný důvod, který uvádí Itálie, nemůže být akceptován.

(iii)

Vliv přírodních katastrof, které postihly region Molise, kde se nachází loděnice

Uznává se, že zemětřesení, záplavy a jiné „příčiny vyšší moci“ obecně představují oprávněné důvody. Rovněž se uznává, že tyto události měly negativní vliv na činnosti regionu Molise – jak potvrzuje krizový stav vyhlášený předsedou Rady ministrů – a potenciálně na interní činnosti loděnice.

Přesto ve smyslu nařízení o stavbě lodí, prodloužení tříleté lhůty na dodávku představuje výjimku z běžných předpisů týkajících se poskytování provozní podpory související se smlouvou, a tím i výjimku z pravidel Společenství o státní podpoře. Následně, zásada, která říká, že pravidla týkající se výjimek, se musí vykládat omezeně, stanoví povinnost prokázat spojení mezi přímými okolnostmi, které byly důvodem prodlení a samotným prodlením při stavbě lodě. Naproti tomu, informace poskytnuté Komisi, zahrnující informace poskytnuté italskými orgány po zahájení řízení ve věci formálního šetření, mají spíše nejistý charakter a obecně se odvolávají na vlivy přírodních katastrof bez prokázání či kvantifikace přesného vlivu těchto událostí na výrobní program loděnice a na stavbu předmětné lodě.

Komise zdůrazňuje, že přes výslovné žádosti o informace a značné prodloužení lhůt na odpověď, nedostala žádné podrobné informace týkající se vlivu těchto přírodních katastrof na výrobní program loděnice obecně, ani na úzký příčinný vztah související se specifickým výrobním programem týkajícím se lodě C.180 (dříve C.173). Italské orgány předložily kopie dopisů, kterými několik podniků dodávajících materiál a služby loděnici zrušilo smlouvy; avšak nezdokumentovaly podrobným způsobem kauzální vztah, ani přesně nekvantifikovaly následné prodlení výrobního programu loděnice a stavby lodě C.180 (dříve C.173) na účely odůvodnění žádosti na prodloužení lhůty na dodávku o 10 měsíců.

(iv)

Pozastavení prací na lodi C.180 (dříve C.173) v roce 2004

Kromě jiného Komise podotýká, že italské orgány oznámily, že stavba lodě C.180 (dříve C.173) byla dokončena asi na 66 %, ale že práce byly pozastaveny a loď spuštěna na vodu v srpnu 2004. Italské orgány se tedy domnívaly, že prodloužení o 10 měsíců by mělo plynout od rozhodnutí, kterým Komise schválí požadované prodloužení lhůty.

Žádost předložená italskými orgány, aby prodloužení o 10 měsíců začalo plynout od data rozhodnutí Komise, nemůže být považována za žádost v souladu s nařízením o stavbě lodí, protože to by způsobilo další neoprávněné prodlení. Podotýká se, že rozhodnutí pozastavit stavbu lodě bylo přijato loděnicí na vlastní zodpovědnost a že zapříčinilo další prodlení, které nemůže být odůvodněno ve smyslu nařízení o stavbě lodí.

Komise rovněž zdůrazňuje, že jak vyplývá z oznámení, loď C.180 (dříve C.173) měla být dodána do 31. října 2004. Avšak zvažujíc žádost předloženou italskými orgány, aby prodloužení o 10 měsíců začalo plynout od přijetí rozhodnutí Komise s přihlédnutím k tomu, že loděnice spustila na vodu nedokončenou loď C.180 (dříve C.173) v srpnu 2004 je zjevné, že loděnici by se nepodařilo dodat loď ani v rámci původně žádaného prodloužení lhůty o 10 měsíců.

Žádost italských orgánů proto musí být v každém případě zamítnuta kvůli nezdůvodnitelnosti pozastavení prací v srpnu 2004.