8.12.2006

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 345/24

---

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 18. července 2005

o uzavření Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků jménem Evropského společenství

(2006/871/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou, čl. 300 odst. 3 prvním pododstavcem a čl. 300 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropské společenství je smluvní stranou Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (dále jen „Bonnská úmluva“) (2).

(2)	Článek IV Bonnské úmluvy upravuje uzavírání regionálních dohod, které by pro druhy s nepříznivým záchovným statusem (druhy uvedené v příloze II) měly být uzavřeny co nejdříve.

(3)	Druhy vodního ptactva s africko-euroasijskou dráhou letu uvedené v příloze II si zaslouží okamžitou pozornost, aby se zlepšil stav jejich záchovný status a shromáždily se informace, které budou základem pro vhodná strategická rozhodnutí.

(4)	První konference stran Bonnské úmluvy rozhodla o vypracování Dohody o ochraně západopalearktických druhů čeledi Anatidae. Návrh dohody byl následně vypracován a přejmenován tak, aby zahrnoval i další druhy stěhovavých vodních ptáků.

(5)	V oblasti, které se tato dohoda týká, přijalo Společenství směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (3) a 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (4).

(6)

Komise se jménem Společenství a v souladu se směrnicemi pro vyjednávání vydanými Radou dne 7. června 1995 zúčastnila jednání, které proběhlo ve dnech 12. až 16. června 1995 v Haagu. Na tomto jednání byla obecnou shodou přijata Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (dále jen „dohoda“).

(7)	Dohoda byla otevřena k podpisu dnem 16. října 1995. Jménem Společenství byla podepsána dne 1. září 1997. V platnost vstoupila dne 1. listopadu 1999.

(8)	Článek X dohody stanoví, že změny příloh vstoupí v platnost devadesát dnů po zasedání stran, na kterém jsou přijaty, a to pro všechny strany s výjimkou těch, které uplatní výhradu v souladu s odstavcem 6 uvedeného článku.

(9)	Přílohy dohody byly změněny usneseními na prvním zasedání stran, které proběhlo v listopadu 1999 v jihoafrickém Kapském městě, a na druhém zasedání stran, které proběhlo v září 2002 v německém Bonnu.

(10)	Dohoda by měla být schválena,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků se schvaluje jménem Společenství.

Znění dohody je připojeno k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu anebo osoby zmocněné uložit listinu o schválení u vlády Nizozemského království, které je podle článku XVII dohody depozitářem dohody.

Článek 3

1.   Pokud jde o záležitosti spadající do pravomoci Společenství, je Komise oprávněna schvalovat změny příloh dohody přijaté v souladu s čl. X odst. 5 dohody jménem Společenství.

2.   Při plnění tohoto úkolu je Komisi nápomocen zvláštní výbor jmenovaný Radou.

3.   Oprávnění podle odstavce 1 je omezeno na změny, které jsou slučitelné s právními předpisy Společenství o ochraně volně žijících ptáků a jejich přírodních stanovišť a neznamenají změnu těchto předpisů.

4.   Kdykoli nebude změna příloh dohody provedena v příslušném právním předpisu Společenství do devadesáti dnů ode dne jejího přijetí na zasedání stran, uplatní Komise před uplynutím této devadesátidenní lhůty formou písemného oznámení depozitáři výhradu k této změně v souladu s čl. X odst. 6 dohody. Pokud bude změna následně provedena, Komise výhradu neprodleně odvolá.

Článek 4

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(2)  Úř. věst. L 210, 19.7.1982, s. 10.

(3)  Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

(4)  Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

---

DOHODA

o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků

SMLUVNÍ STRANY,

ODVOLÁVAJÍCE SE na skutečnost, že Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (1979) vybízí k mezinárodní spolupráci na ochranu stěhovavých druhů;

ODVOLÁVAJÍCE SE dále na to, že první zasedání konference stran této úmluvy, které se konalo v říjnu 1985 v Bonnu, dalo sekretariátu této úmluvy pokyn přijmout vhodná opatření k vypracování dohody o západopalearktických druzích čeledi Anatidae;

BEROUCE V ÚVAHU, že stěhovaví vodní ptáci představují důležitou součást globální biologické rozmanitosti, která by v souladu s duchem Úmluvy o biologické rozmanitosti (1992) a Agendy 21 měla být chráněna ku prospěchu současných i budoucích generací;

JSOUCE SI VĚDOMY ekonomických, sociálních, kulturních a rekreačních přínosů plynoucích z lovu některých druhů stěhovavých vodních ptáků a environmentálních, ekologických, genetických, vědeckých, estetických, rekreačních, kulturních, vzdělávacích, sociálních a ekonomických hodnot vodních ptáků obecně;

JSOUCE PŘESVĚDČENY, že jakýkoli lov stěhovavých vodních ptáků musí být prováděn na trvale udržitelném základě, s ohledem na ochranný status dotyčného druhu v celém areálu jeho rozšíření a také k jeho biologickým vlastnostem;

JSOUCE SI VĚDOMY, že stěhovaví vodní ptáci jsou obzvláště zranitelní, protože migrují na dlouhé vzdálenosti a jsou závislí na soustavách mokřadů, jejichž rozloha se zmenšuje a které jsou ničeny v důsledku neudržitelné činnosti člověka, jak je vyjádřeno v Úmluvě o mokřadech majících mezinárodní význam, zejména jako přírodní stanoviště vodního ptactva (1971);

UZNÁVAJÍCE potřebu podniknout okamžité kroky k zastavení úbytku stěhovavých druhů vodních ptáků a jejich stanovišť v zeměpisné oblasti migračních systémů africko-euroasijských vodních ptáků;

JSOUCE PŘESVĚDČENY, že uzavření vícestranné dohody a její provádění prostřednictvím koordinovaných nebo společných činností nejúčinnějším a nejvýraznějším způsobem přispěje k ochraně stěhovavých vodních ptáků a jejich stanovišť a bude mít doplňkový přínos pro mnoho dalších druhů živočichů a rostlin, a

UZNÁVAJÍCE, že účinné provádění této dohody si vyžádá, aby některým státům, na jejichž území se tyto druhy vyskytují, byla poskytnuta podpora na výzkum, vzdělávání a monitorování stěhovavých druhů vodních ptáků a jejich stanovišť, na správu těchto stanovišť a také na zřízení nebo zlepšení vědeckých a správních institucí pro provádění této dohody,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek I

Oblast působnosti, definice a výklad

1.   Zeměpisnou oblastí působnosti této dohody je oblast migračních systémů africko-euroasijských vodních ptáků definovaná v příloze 1 této dohody, dále jen „oblast dohody“.

2.   Pro účely této dohody se:

a)	„úmluvou“ rozumí Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (1979);

b)	„sekretariátem úmluvy“ rozumí orgán zřízený podle článku IX úmluvy;

c)	„vodními ptáky“ rozumějí ty druhy ptáků, které jsou alespoň část svého ročního cyklu ekologicky závislé na mokřadech, oblast jejich výskytu se nachází zcela nebo částečně v oblasti dohody a jsou uvedeny v příloze 2 této dohody;

d)	„sekretariátem dohody“ rozumí orgán zřízený podle čl. VI odst. 7 písm. b) této dohody;

e)	„stranami“ rozumějí strany této dohody, pokud z kontextu nevyplývá jinak, a

f)	„stranami přítomnými a hlasujícími“ rozumějí strany přítomné, které odevzdaly souhlasný nebo nesouhlasný hlas; strany, které se zdržely hlasování, se mezi strany přítomné a hlasující nepočítají.

Pojmy vymezené v čl. I odst. 1 písm. a) až k) úmluvy mají navíc v této dohodě obdobný význam.

3.   Tato dohoda je dohodou ve smyslu čl. IV odst. 3 úmluvy.

4.   Přílohy této dohody tvoří její nedílnou součást. Jakýkoli odkaz na tuto dohodu zahrnuje odkaz na její přílohy.

Článek II

Základní zásady

1.   Strany přijmou koordinovaná opatření k udržení příznivého ochranného statusu stěhovavých druhů vodních ptáků nebo k jejich navrácení do takového statusu. Za tímto účelem uplatní v mezích své vnitrostátní působnosti opatření stanovená v článku III a provedou též konkrétní kroky určené v akčním plánu stanoveném v článku IV této dohody.

2.   Při provádění opatření stanovených v odstavci 1 výše by strany měly brát v úvahu zásadu předběžné opatrnosti.

Článek III

Všeobecná ochranná opatření

1.   Strany podniknou opatření na ochranu stěhovavých vodních ptáků, přičemž budou věnovat zvláštní pozornost ohroženým druhům a druhům, jejichž ochranný status je nepříznivý.

2.   Za tímto účelem strany:

a)	poskytnou ohroženým druhům stěhovavých vodních ptáků v oblasti dohody stejně přísnou ochranu, jaká je stanovena v čl. III odst. 4 a 5 úmluvy;

b)	zajistí, aby jakékoli využívání stěhovavých vodních ptáků vycházelo z posouzení nejlepších dostupných poznatků o jejich ekologii a bylo udržitelné pro dané druhy i pro ekologické systémy, na které jsou tyto druhy vázány;

c)	určí lokality a přírodní stanoviště stěhovavých vodních ptáků nacházející se na jejich území a podpoří ochranu, správu, údržbu a obnovu těchto stanovišť ve spolupráci s orgány zabývajícími se ochranou stanovišť uvedenými v čl. IX písm. a) a b) této dohody;

d)	budou koordinovat své snahy o to, aby byla v celé oblasti výskytu každého dotyčného druhu stěhovavých vodních ptáků udržována nebo v příslušných případech obnovena síť vhodných stanovišť, zejména tehdy, rozprostírají-li se mokřady na území více než jedné strany této dohody;

e)	budou zkoumat problémy, které představují nebo by mohly představovat lidské činnosti, a usilovat o provedení nápravných opatření, včetně obnovy stanovišť a kompenzačních opatření při ztrátě stanovišť;

f)

budou spolupracovat při mimořádných situacích vyžadujících spojené mezinárodní úsilí a při identifikaci druhů stěhovavých vodních ptáků, které jsou za takovýchto situací nejvíce zranitelné, a též při stanovování vhodných postupů při mimořádných událostech, které těmto druhům v takových situacích zajistí zvýšenou ochranu, a při přípravě pokynů, jež pomohou jednotlivým stranám pomoci při řešení těchto situací;

g)

zabrání záměrnému vysazování nepůvodních druhů vodních ptáků do životního prostředí a podniknou veškerá vhodná opatření zamezující neúmyslnému vypuštění takových druhů, pokud by takové vysazení nebo vypuštění poškodilo ochranný status volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin; pokud již došlo k vysazení nepůvodních druhů vodních ptáků, podniknou strany veškerá vhodná opatření, která těmto druhům znemožní, aby ohrozily původní druhy;

h)	zahájí nebo podpoří biologický a ekologický výzkum stěhovavých vodních ptáků, včetně harmonizace metod výzkumu a monitorování a v příslušných případech zavedení společných programů výzkumu a monitorování nebo takovýchto programů založených na spolupráci;

i)	provedou analýzu požadavků na vzdělávání, mimo jiné v oblasti výzkumu, monitorování a kroužkování stěhovavých vodních ptáků a správy mokřadů s cílem určit prioritní témata a oblasti pro vzdělávání a budou spolupracovat při vytváření a poskytování vhodných vzdělávacích programů;

j)	vytvoří a budou udržovat programy ke zvýšení povědomí a pochopení problematiky ochrany stěhovavých vodních ptáků obecně a o konkrétních cílech a ustanoveních této dohody;

k)	budou si vyměňovat informace a výsledky výzkumu, monitorování i ochranářských a vzdělávacích programů a

l)	budou spolupracovat s cílem pomáhat si navzájem při provádění této dohody, zejména v oblastech výzkumu a monitorování.

Článek IV

Akční plán a pokyny pro ochranu

1.   Akční plán je připojen k této dohodě jako příloha 3. V kapitolách následujících názvů stanoví tento plán opatření, která strany podniknou ve vztahu k prioritním druhům a problémům, v souladu s všeobecnými ochrannými opatřeními stanovenými v článku III této dohody:

a)	ochrana druhů;

b)	ochrana stanovišť;

c)	řízení lidských činností;

d)	výzkum a monitorování;

e)	vzdělávání a informace a

f)	provádění.

2.   Akční plán bude s přihlédnutím k pokynům pro ochranu přezkoumán na každém řádném zasedání smluvních stran.

3.   Jakoukoli změnu akčního plánu schvaluje zasedání smluvních stran s přihlédnutím k ustanovením článku III této dohody.

4.   Pokyny pro ochranu budou předloženy k přijetí na prvním zasedání smluvních stran a budou pravidelně přezkoumávány.

Článek V

Provádění a financování

1.   Každá strana:

a)	určí orgán nebo orgány, které budou provádět tuto dohodu a které budou mimo jiné monitorovat všechny činnosti, jež mohou mít vliv na ochranný status těch druhů stěhovavých vodních ptáků, pro něž je daná strana areálovým státem;

b)	určí kontaktní místo pro ostatní strany a bezodkladně sdělí jeho název a adresu sekretariátu dohody, aby je neprodleně předal ostatním stranám, a

c)

připraví na každé řádné zasedání smluvních stran, počínaje druhým, zprávu o provádění této dohody, v níž se zmíní zejména o ochranných opatřeních, která podnikla. Podoba těchto zpráv bude určena na prvním zasedání smluvních stran a může být dle potřeby upravena na jakémkoli dalším zasedání. Každá zpráva musí být předložena sekretariátu dohody nejméně sto dvacet dnů před řádným zasedáním smluvních stran, pro něž byla vypracována, a sekretariát dohody neprodleně rozešle opisy zprávy ostatním stranám.

2.

a) Každá strana přispívá do rozpočtu dohody podle příspěvkové stupnice OSN. Příspěvek jakékoli strany, která je areálovým státem, nesmí být vyšší než 25 procent celkového rozpočtu. Žádná organizace regionální hospodářské integrace nemusí přispět více než 2,5 % správních nákladů. b) Rozhodnutí týkající se rozpočtu a jakýchkoli změn příspěvkové stupnice, která mohou být shledána nezbytnými, přijímá zasedání smluvních stran vzájemnou dohodou.

3.   Zasedání smluvních stran může z dobrovolných příspěvků stran a z jakýchkoli jiných zdrojů zřídit fond pro účely financování monitorování, výzkumu, vzdělávání a projektů, které se vztahují k zachování vodních ptáků, včetně jejich ochrany a péče o ně.

4.   Strany se vybízejí, aby na vícestranném nebo dvoustranném základě poskytovaly jiným stranám vzdělávání a technickou a finanční podporu, a pomohly jim tak při provádění ustanovení této dohody.

Článek VI

Zasedání smluvních stran

1.   Rozhodovacím orgánem této dohody je zasedání smluvních stran.

2.   Depozitář po poradě se sekretariátem úmluvy svolá zasedání smluvních stran nejpozději do jednoho roku od vstupu této dohody v platnost. Poté sekretariát svolává řádná zasedání smluvních stran v intervalech ne delších než tři roky, nerozhodne-li zasedání smluvních stran jinak. Je-li to možné, měla by se tato zasedání konat společně s řádnými zasedáními konference smluvních stran úmluvy.

3.   Na písemnou žádost alespoň jedné třetiny stran svolá sekretariát dohody mimořádné zasedání smluvních stran.

4.   Organizace spojených národů, její specializované agentury, Mezinárodní agentura pro atomovou energii, jakýkoli stát, který není stranou této dohody, a sekretariáty mezinárodních úmluv, které se týkají mimo jiné zachování stěhovavých vodních ptáků, včetně jejich ochrany a péče o ně, mohou být na zasedání smluvních stran zastoupeny pozorovateli. Jakákoli agentura nebo orgán odborně kvalifikovaný pro tyto záležitosti ochrany nebo pro výzkum stěhovavých vodních ptáků může být na zasedání smluvních stran rovněž zastoupen/a pozorovateli, nemá-li vůči tomu nejméně jedna třetina přítomných stran výhrady.

5.   Právo hlasovat mají jenom strany této dohody. Každá strana má jeden hlas, avšak regionální organizace pro hospodářskou integraci, které jsou stranami této dohody, mohou uplatnit v záležitostech spadajících do jejich kompetence právo hlasovat s počtem hlasů rovným počtu jejich členských států, které jsou stranami této dohody. Regionální organizace pro hospodářskou integraci neuplatní své právo hlasovat, využijí-li svého práva její členské státy, a naopak.

6.   Nestanoví-li tato dohoda jinak, přijímají se rozhodnutí zasedání smluvních stran vzájemnou dohodou nebo, pokud vzájemné dohody nelze dosáhnout, dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících stran.

7.   První zasedání smluvních stran:

a)	přijme vzájemnou dohodou svůj jednací řád;

b)	ustanoví v rámci sekretariátu úmluvy sekretariát dohody, který bude vykonávat funkce sekretariátu uvedené v článku VIII této dohody;

c)	ustanoví technický výbor stanovený v článku VII této dohody;

d)	schválí podobu zpráv, které mají být připravovány podle čl. V odst. 1 písm. c) této dohody, a

e)	schválí kritéria vymezující mimořádné situace, které vyžadují naléhavá ochranná opatření, a určí postupy pro stanovení odpovědnosti za opatření, jež mají být podniknuta.

8.   Každé řádné zasedání smluvních stran:

a)	zváží skutečné a možné změny ochranného statusu stěhovavých vodních ptáků a stanovišť důležitých pro jejich přežití a také faktory, které je mohou ovlivňovat;

b)	posoudí dosažený pokrok a případné obtíže, jež se při provádění této dohody projevily;

c)	schválí rozpočet a zváží jakékoli záležitosti vztahující se k finančním ujednáním této dohody;

d)	projedná jakoukoli záležitost týkající se sekretariátu dohody a členství v technickém výboru;

e)	schválí zprávu, která bude předána stranám této dohody a konferenci smluvních stran úmluvy, a

f)	stanoví čas a místo příštího zasedání.

9.   Jakékoli zasedání smluvních stran může:

a)	vydat stranám doporučení, která považuje za nezbytná nebo vhodná;

b)	přijmout zvláštní opatření ke zlepšení účinnosti této dohody a dle potřeby mimořádná opatření podle čl. VII odst. 4 této dohody;

c)	projednat návrhy na úpravu této dohody a rozhodnout o nich;

d)	pozměnit akční plán v souladu s čl. IV odst. 3 této dohody;

e)	ustanovit takové pomocné orgány, jejichž pomoc považuje za nezbytnou pro provádění této dohody, zejména pro koordinaci se subjekty zřízenými v rámci jiných mezinárodních smluv, úmluv a dohod s překrývajícím se zeměpisným a taxonomickým pokrytím, a

f)	rozhodnout o jakékoli jiné záležitosti, která se týká provádění této dohody.

Článek VII

Technický výbor

1.   Technický výbor tvoří:

a)	devět odborníků zastupujících různé regiony oblasti dohody, v souladu s vyrovnaným zeměpisným rozložením;

b)	jeden zástupce ze Světového svazu ochrany přírody (IUCN), jeden z Mezinárodního úřadu pro výzkum vodních ptáků a mokřadů (IWRB) a jeden z Mezinárodní rady pro lov a ochranu zvěře (CIC) a

c)	jeden odborník z každé z těchto oblastí: ekonomika zemědělství, myslivost a právo v oblasti životního prostředí.

Postup pro jmenování těchto odborníků, dobu, na niž jsou jmenováni, a postup pro jmenování předsedy technického výboru určí zasedání smluvních stran. Předseda může povolit přístup maximálně čtyřem pozorovatelům ze specializovaných mezinárodních mezivládních a nevládních organizací.

2.   Nerozhodne-li zasedání smluvních stran jinak, svolává zasedání technického výboru sekretariát dohody společně s každým řádným zasedáním smluvních stran a alespoň jednou mezi řádnými zasedáními smluvních stran.

3.   Technický výbor:

a)	bude poskytovat vědecké a technické poradenství a informace zasedání smluvních stran a prostřednictvím sekretariátu dohody stranám;

b)	bude vydávat pro zasedání smluvních stran doporučení týkající se akčního plánu, provádění této dohody a dalšího výzkumu, který se má provést;

c)	připraví pro každé řádné zasedání smluvních stran zprávu o svých činnostech, kterou předloží sekretariátu dohody nejméně sto dvacet dnů před zasedáním smluvních stran, a sekretariát dohody neprodleně rozešle opisy zprávy stranám a

d)	bude vykonávat jakékoli další úkoly, které mu postoupí zasedání smluvních stran.

4.   Nastala-li podle názoru technického výboru mimořádná situace, která vyžaduje přijetí okamžitých opatření, aby se zabránilo zhoršení ochranného statusu jednoho nebo více druhů stěhovavých vodních ptáků, může technický výbor požádat sekretariát dohody, aby naléhavě svolal zasedání dotčených stran. Tyto strany se poté sejdou co možná nejdříve, aby urychleně stanovily mechanismus, který poskytne ochranu druhům, jež budou shledány zvláště ohroženými. Přijme-li se na takovém zasedání doporučení, dotyčné strany se informují navzájem a informují také sekretariát dohody o opatřeních přijatých k jeho provedení nebo o důvodech, proč doporučení nemohlo být provedeno.

5.   Technický výbor může zřídit takové pracovní skupiny, které jsou nezbytné pro řešení konkrétních úkolů.

Článek VIII

Sekretariát dohody

Úkolem sekretariátu dohody je:

a)	organizovat a zajišťovat zasedání smluvních stran a zasedání technického výboru;

b)	vykonávat rozhodnutí, která jsou mu určena zasedáním smluvních stran;

c)	podporovat a koordinovat činnosti v rámci této dohody, včetně akčního plánu, v souladu s rozhodnutími zasedání smluvních stran;

d)	udržovat kontakt s areálovými státy, které nejsou smluvními stranami, a usnadňovat koordinaci mezi stranami a koordinaci s mezinárodními a vnitrostátními organizacemi, jejichž činnosti se přímo či nepřímo týkají zachování stěhovavých vodních ptáků, včetně jejich ochrany a péče o ně;

e)	shromažďovat a vyhodnocovat informace, které podpoří cíle a provádění této dohody, a zajišťovat vhodné šíření těchto informací;

f)	upozorňovat zasedání smluvních stran na záležitosti, které se týkají cílů této dohody;

g)	předávat každé straně opisy zpráv orgánů uvedených v čl. V odst. 1 písm. a) této dohody a zpráv technického výboru spolu s opisy zpráv, které musí poskytovat podle písmena h) tohoto článku, a to nejméně šedesát dnů před zahájením každého řádného zasedání smluvních stran;

h)	připravovat každoročně a pro každé řádné zasedání smluvních stran zprávy o činnosti sekretariátu a o provádění této dohody;

i)	spravovat rozpočet dohody a její fond ochrany, pokud byl takový fond zřízen;

j)	poskytovat široké veřejnosti informace týkající se této dohody a jejích cílů a

k)	vykonávat další úkoly, které mu mohou být svěřeny touto dohodou nebo zasedáním smluvních stran.

Článek IX

Vztahy s mezinárodními subjekty, které se zabývají stěhovavými vodními ptáky a jejich stanovišti

Sekretariát dohody bude konzultovat:

a)

pravidelně se sekretariátem úmluvy a v příslušných případech se subjekty odpovědnými za funkce sekretariátu v rámci dohod uzavřených podle čl. IV odst. 3 a 4 úmluvy, které jsou relevantní pro stěhovavé vodní ptáky, Úmluvy o mokřadech majících mezinárodní význam (1971), Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (1973), Africké úmluvy o ochraně přírody a přírodních zdrojů (1968), Úmluvy o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť (1979) a Úmluvy o biologické rozmanitosti (1992), aby zasedání smluvních stran spolupracovalo se stranami těchto úmluv ve všech záležitostech společného zájmu a zejména na přípravě a provádění akčního plánu;

b)	se sekretariáty dalších relevantních úmluv a mezinárodních nástrojů ve věcech společného zájmu a

c)	s ostatními příslušnými organizacemi v oblasti zachování stěhovavých vodních ptáků a jejich stanovišť, včetně jejich ochrany a péče o ně, a také v oblastech výzkumu, vzdělávání a zvyšování povědomí.

Článek X

Změny dohody

1.   Tato dohoda může být změněna na jakémkoli řádném nebo mimořádném zasedání smluvních stran.

2.   Návrhy změn může předkládat kterákoli strana.

3.   Text každé navrhované změny a jejího zdůvodnění musí být sdělen sekretariátu dohody nejméně sto padesát dnů před zahájením zasedání. Sekretariát dohody neprodleně předá opisy stranám. Jakékoli připomínky stran k textu musí být sděleny sekretariátu dohody nejpozději šedesát dnů před zahájením zasedání. Sekretariát co možná nejdříve po uplynutí posledního dne lhůty pro předkládání připomínek sdělí stranám všechny připomínky předložené do tohoto dne.

4.   Jakákoli změna dohody vyjma změn jejích příloh musí být schválena dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících stran a pro strany, které ji přijaly, vstoupí v platnost třicátý den ode dne, k němuž dvě třetiny stran dohody, jež byly stranami k datu přijetí změny, uložily u depozitáře své listiny o přijetí změny. Pro každou stranu, která uloží své listiny o přijetí po datu, k němuž své listiny o přijetí uložily dvě třetiny stran, vstoupí změna v platnost třicátý den od data, k němuž tato strana uloží své listiny o přijetí.

5.   Jakékoli dodatečné přílohy a jakákoli změna některé přílohy musejí být schváleny dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících stran a vstoupí v platnost devadesát dnů po zasedání smluvních stran, na němž jsou přijaty, a to pro všechny strany s výjimkou těch, které uplatnily výhradu podle odstavce 6 tohoto článku.

6.   Během devadesátidenní lhůty stanovené v odstavci 5 tohoto článku může vznést kterákoli strana písemným oznámením depozitáři výhradu k dodatečné příloze nebo změně přílohy. Tato výhrada může být kdykoli stažena písemným oznámením depozitáři a dodatečná příloha nebo změna přílohy poté pro dotyčnou stranu vstoupí v platnost třicátý den ode dne stažení výhrady.

Článek XI

Účinky této dohody na mezinárodní úmluvy a právní předpisy

1.   Ustanovení této dohody nemají vliv na práva a povinnosti kterékoli strany vyplývající ze stávajících mezinárodních smluv, úmluv nebo dohod.

2.   Ustanovení této dohody žádným způsobem neovlivní právo kterékoli strany zachovat nebo přijmout přísnější opatření na ochranu stěhovavých vodních ptáků a jejich stanovišť.

Článek XII

Urovnání sporů

1.   Jakýkoli spor, který vznikne mezi dvěma nebo více stranami v otázce výkladu nebo uplatňování ustanovení této dohody, bude projednán mezi stranami, které jsou účastníky sporu.

2.   Nepodaří-li se spor urovnat podle odstavce 1 tohoto článku, mohou strany po vzájemné dohodě předložit spor k rozhodčímu řízení, zejména u Stálého rozhodčího soudu v Haagu, a strany, které tento spor předloží, budou rozhodčím výrokem vázány.

Článek XIII

Podpis, ratifikace, přijetí, schválení, přístup

1.   Tato dohoda je otevřena k podpisu každému areálovému státu bez ohledu na to, zda oblasti spadající pod jeho jurisdikci leží v oblasti dohody, nebo regionální organizaci pro hospodářskou integraci, jejíž alespoň jeden člen je areálovým státem, a to buď:

a)	k podpisu bez výhrady, pokud jde o ratifikaci, přijetí nebo schválení nebo

b)	k podpisu s výhradou, pokud jde o ratifikaci, přijetí nebo schválení, po kterém následuje ratifikace, přijetí nebo schválení.

2.   Tato dohoda zůstává otevřena k podpisu v Haagu do data jejího vstupu v platnost.

3.   Tato dohoda je otevřena k přistoupení pro jakýkoli areálový stát nebo regionální organizaci pro hospodářskou integraci uvedené v odstavci 1 výše k datu vstupu této dohody v platnost a po něm.

4.   Listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení se ukládají u depozitáře.

Článek XIV

Vstup v platnost

1.   Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem třetího měsíce poté, co alespoň čtrnáct areálových států nebo regionálních organizací pro hospodářskou integraci, zahrnujících alespoň sedm z Afriky a sedm z Eurasie, podepíše bez výhrady, pokud jde o ratifikaci, přijetí nebo schválení, nebo uloží své listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení v souladu s článkem XIII této dohody u depozitáře.

2.   Pro každý areálový stát nebo organizaci regionální hospodářské integrace, které tuto dohodu:

a)	podepsaly bez výhrady, pokud jde o ratifikaci, přijetí nebo schválení;

b)	ratifikovaly, přijaly nebo schválily, nebo

c)

k ní přistoupily po datu, k němuž ji bez výhrady ratifikoval, přijal nebo schválil počet areálových států a regionálních organizací pro hospodářskou integraci potřebný pro umožnění jejího vstupu v platnost, tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem třetího měsíce následujícího po podpisu bez výhrady nebo poté, co dotyčný stát nebo organizace uloží své listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu.

Článek XV

Výhrady

Vůči ustanovením této dohody nelze vznášet všeobecné výhrady. Stát nebo regionální organizace pro hospodářskou integraci však může při podpisu bez výhrady, pokud jde o ratifikaci, přijetí nebo schválení, nebo v příslušných případech při uložení svých listin o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu vznést zvláštní výhradu ohledně kteréhokoli druhu, na nějž se vztahuje tato dohoda, nebo kteréhokoli konkrétního ustanovení akčního plánu. Stát nebo regionální organizace pro hospodářskou integraci, které výhradu vznesly, ji mohou kdykoli stáhnout podáním písemného oznámení depozitáři; ustanovení, která jsou předmětem výhrady, se stanou pro takový stát nebo organizaci závaznými třicet dnů ode dne stažení výhrady.

Článek XVI

Vypovězení

Kterákoli ze stran může tuto dohodu kdykoli vypovědět podáním písemného oznámení depozitáři. Výpověď nabude účinku dvanáct měsíců ode dne, kdy depozitář obdržel oznámení.

Článek XVII

Depozitář

1.   Prvopis této dohody v jazyce arabském, anglickém, francouzském a ruském, přičemž všechna znění jsou stejně závazná, se uloží u vlády Nizozemského království, která bude depozitářem. Depozitář předá ověřený opis těchto znění všem státům a regionálním organizacím pro hospodářskou integraci uvedeným v čl. XIII odst. 1 této dohody a sekretariátu dohody poté, co bude zřízen.

2.   Jakmile tato dohoda vstoupí v platnost, depozitář předá její ověřený opis sekretariátu Organizace spojených národů k registraci a zveřejnění podle článku 102 Charty Organizace spojených národů.

3.   Depozitář informuje všechny státy a regionální organizace pro hospodářskou integraci, které tuto dohodu podepsaly nebo k ní přistoupily, a sekretariát dohody:

a)	o jakémkoli podpisu;

b)	o jakémkoli uložení listin o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu;

c)	o datu, kdy vstupuje v platnost tato dohoda a jakákoli dodatečná příloha a také jakákoli změna této dohody nebo jejích příloh;

d)	o jakékoli výhradě k dodatečné příloze nebo změně přílohy;

e)	o jakémkoli oznámení o stažení výhrady a

f)	o jakémkoli vypovězení této dohody.

Depozitář předá všem státům a regionálním organizacím pro hospodářskou integraci, které tuto dohodu podepsaly nebo k ní přistoupily, a sekretariátu dohody text každé výhrady, dodatečné přílohy a změny této dohody nebo jejích příloh.

Na důkaz čehož připojili níže podepsaní zástupci řádně za tímto účelem zplnomocnění k této dohodě své podpisy.

PŘÍLOHA 1

DEFINICE OBLASTI DOHODY

Hranice oblasti dohody je vymezena takto: od severního pólu na jih podél poledníku 130° západní délky po 75° severní šířky; odtud na východ a jihovýchod přes Melvillův průliv, průliv prince Waleského, záliv Boothia, Foxův záliv, Foxův průliv a Hudsonův průliv do bodu v severozápadním Atlantiku na 60° severní šířky a 60° západní délky; odtud na jihovýchod přes severozápadní Atlantik do bodu 50° severní šířky a 30° západní délky; odtud na jih podél poledníku 30° západní délky po 10° severní šířky; odtud na jihovýchod po rovník na 20° západní délky; odtud na jih podél poledníku 20° západní délky po 40° jižní šířky; odtud na východ podél rovnoběžky 40° jižní šířky po 60° východní délky; odtud na sever podél poledníku 60° východní délky po 35° severní šířky; odtud na východoseverovýchod velkým kruhem do bodu v západním Altaji na 49° severní šířky a 87° 27' východní délky; odtud na severovýchod velkým kruhem k pobřeží Severního ledového oceánu na 130° východní délky; odtud na sever podél poledníku 130°o východní délky k severnímu pólu. Hranice oblasti dohody je znázorněna na následující mapě.

PŘÍLOHA 2

DRUHY VODNÍCH PTÁKŮ, NA KTERÉ SE VZTAHUJE TATO DOHODA (1)

SPHENISCIDAE (tučňákovití)
Spheniscus demersus	tučňák brýlový
GAVIIDAE (potáplicovití)
Gavia stellata	potáplice malá
Gavia arctica	potáplice severní
Gavia immer	potáplice lední
Gavia adamsii	potáplice žlutozobá
PODICIPEDIDAE (potápkovití)
Tachybaptus ruficollis	potápka malá
Podiceps cristatus	potápka roháč
Podiceps grisegena	potápka rudokrká
Podiceps auritus	potápka žlutorohá
Podiceps nigricollis	potápka černokrká
PELECANIDAE (pelikánovití)
Pelecanus onocrotalus	pelikán bílý
Pelecanus rufescens	pelikán africký
Pelecanus crispus	pelikán kadeřavý
SULIDAE (terejovití)
Sula (Morus) capensis	terej jihoafrický
PHALACROCORACIDAE (kormoránovití)
Phalacrocorax coronatus	kormorán černý
Phalacrocorax pygmeus	kormorán malý
Phalacrocorax neglectus	kormorán pobřežní
Phalacrocorax carbo	kormorán velký
Phalacrocorax nigrogularis	kormorán arabský
Phalacrocorax capensis	kormorán jihoafrický
ARDEIDAE (volavkovití)
Egretta ardesiaca	volavka černá
Egretta vinaceigula	volavka rudohrdlá
Egretta garzetta	volavka stříbřitá
Egretta gularis	volavka útesová
Egretta dimorpha	volavka madagaskarská
Ardea cinerea	volavka popelavá
Ardea melanocephala	volavka africká
Ardea purpurea	volavka červená
Casmerodius albus	volavka bílá
Mesophoyx intermedia	volavka prostřední
Bubulcus ibis	volavka rusohlavá
Ardeola ralloides	volavka vlasatá
Ardeola idae	volavka modrozobá
Ardeola rufiventris	volavka hnědobřichá
Nycticorax nycticorax	kvakoš noční
Ixobrychus minutus	bukáček malý
Ixobrychus sturmii	bukáček zakrslý
Botaurus stellaris	bukač velký
CICONIIDAE (čápovití)
Mycteria ibis	nesyt africký
Anastomus lamelligerus	zejozob africký
Ciconia nigra	čáp černý
Ciconia abdimii	čáp simbil
Ciconia episcopus	čáp bělokrký
Ciconia ciconia	čáp bílý
Leptoptilos crumeniferus	marabu africký
BALAENICIPITIDAE (člunozobcovití)
Balaeniceps rex	člunozobec africký
THRESKIORNITHIDAE (ibisovití)
Plegadis falcinellus	ibis hnědý
Geronticus eremita	ibis skalní
Threskiornis aethiopicus	ibis posvátný
Platalea leucorodia	kolpík bílý
Platalea alba	kolpík africký
PHOENICOPTERIDAE (plameňákovití)
Phoenicopterus ruber	plameňák růžový
Phoenicopterus minor	plameňák malý
ANATIDAE (kachnovití)
Dendrocygna bicolor	husička dvoubarvá
Dendrocygna viduata	husička vdovka
Thalassornis leuconotus	kachnice bělohřbetá
Oxyura leucocephala	kachnice bělohlavá
Oxyura maccoa	kachnice africká
Cygnus olor	labuť velká
Cygnus cygnus	labuť zpěvná
Cygnus columbianus	labuť malá
Anser brachyrhynchus	husa krátkozobá
Anser fabalis	husa polní
Anser albifrons	husa běločelá
Anser erythropus	husa malá
Anser anser	husa velká
Branta leucopsis	berneška bělolící
Branta bernicla	berneška tmavá
Branta ruficollis	berneška rudokrká
Alopochen aegyptiacus	husice egyptská
Tadorna ferruginea	husice rezavá
Tadorna cana	husice šedohlavá
Tadorna tadorna	husice liščí
Plectropterus gambensis	pižmovka ostruhatá
Sarkidiornis melanotos	pižmovka hřebenatá
Nettapus auritus	kachnička pestrá
Anas penelope	hvízdák eurasijský
Anas strepera	kopřivka obecná
Anas crecca	čírka obecná
Anas capensis	čírka popelavá
Anas platyrhynchos	kachna divoká
Anas undulata	kachna žlutozobá
Anas acuta	ostralka štíhlá
Anas erythrorhyncha	ostralka rudozobá
Anas hottentota	čírka hottentotská
Anas querquedula	čírka modrá
Anas clypeata	lžičák pestrý
Marmaronetta angustirostris	čírka úzkozobá
Netta rufina	zrzohlávka rudozobá
Netta erythrophthalma	zrzohlávka rudooká
Aythya ferina	polák velký
Aythya nyroca	polák malý
Aythya fuligula	polák chocholačka
Aythya marila	polák kaholka
Somateria mollissima	kajka mořská
Somateria spectabilis	kajka královská
Polysticta stelleri	kajka bělohlavá
Clangula hyemalis	hoholka lední
Melanitta nigra	turpan černý
Melanitta fusca	turpan hnědý
Bucephala clangula	hohol severní
Mergellus albellus	morčák malý
Mergus serrator	morčák prostřední
Mergus merganser	morčák velký
GRUIDAE (jeřábovití)
Balearica pavonina	jeřáb paví
Balearica regulorum	jeřáb královský
Grus leucogeranus	jeřáb bílý
Grus virgo	jeřáb panenský
Grus paradisea	jeřáb rajský
Grus carunculatus	jeřáb bradavičnatý
Grus grus	jeřáb popelavý
RALLIDAE (chřástalovití)
Sarothrura elegans	chřástal žlutoskvrnný
Sarothrura boehmi	chřástal Böhmův
Sarothrura ayresi	chřástal Ayresův
Rallus aquaticus	chřástal vodní
Rallus caerulescens	chřástal rákosní
Crecopsis egregia	chřástal africký
Crex crex	chřástal polní
Amaurornis flavirostris	chřástal žlutozobý
Porzana parva	chřástal malý
Porzana pusilla	chřástal nejmenší
Porzana porzana	chřástal kropenatý
Aenigmatolimnas marginalis	chřástal žíhaný
Porphyrio alleni	slípka Allenova
Gallinula chloropus	slípka zelenonohá
Gallinula angulata	slípka drobná
Fulica cristata	lyska hřebenatá
Fulica atra	lyska černá
DROMADIDAE (pobřežníkovití)
Dromas ardeola	pobřežník černobílý
HAEMATOPODIDAE (ústřičníkovití)
Haematopus ostralegus	ústřičník velký
Haematopus moquini	ústřičník jihoafrický
RECURVIROSTRIDAE (tenkozobcovití)
Himantopus himantopus	psila čáponohá
Recurvirostra avosetta	tenkozobec opačný
BURHINIDAE (dytíkovití)
Burhinus senegalensis	dytík africký
GLAREOLIDAE (ouhorlíkovití)
Pluvianus aegyptius	běhulík pestrý
Glareola pratincola	ouhorlík stepní
Glareola nordmanni	ouhorlík černokřídlý
Glareola ocularis	ouhorlík madagaskarský
Glareola nuchalis	ouhorlík skalní
Glareola cinerea	ouhorlík bělolící
CHARADRIIDAE (kulíkovití)
Pluvialis apricaria	kulík zlatý
Pluvialis fulva	kulík pacifický
Pluvialis squatarola	kulík bledý
Charadrius hiaticula	kulík písečný
Charadrius dubius	kulík říční
Charadrius pecuarius	kulík africký
Charadrius tricollaris	kulík třípásý
Charadrius forbesi	kulík Forbesův
Charadrius pallidus	kulík krotký
Charadrius alexandrinus	kulík mořský
Charadrius marginatus	kulík proměnlivý
Charadrius mongolus	kulík menší
Charadrius leschenaultii	kulík pouštní
Charadrius asiaticus	kulík kaspický
Eudromias morinellus	kulík hnědý
Vanellus vanellus	čejka chocholatá
Vanellus spinosus	čejka trnitá
Vanellus albiceps	čejka laločnatá
Vanellus senegallus	čejka hnědá
Vanellus lugubris	čejka šedoprsá
Vanellus melanopterus	čejka černokřídlá
Vanellus coronatus	čejka korunkatá
Vanellus superciliosus	čejka hnědoprsá
Vanellus gregarius	keptuška stepní
Vanellus leucurus	keptuška běloocasá
SCOLOPACIDAE (slukovití)
Scolopax rusticola	sluka lesní
Gallinago stenura	bekasina asijská
Gallinago media	bekasina větší
Gallinago gallinago	bekasina otavní
Lymnocryptes minimus	slučka malá
Limosa limosa	břehouš černoocasý
Limosa lapponica	břehouš rudý
Numenius phaeopus	koliha malá
Numenius tenuirostris	koliha tenkozobá
Numenius arquata	koliha velká
Tringa erythropus	vodouš tmavý
Tringa totanus	vodouš rudonohý
Tringa stagnatilis	vodouš štíhlý
Tringa nebularia	vodouš štíhlý (šedý)
Tringa ochropus	vodouš kropenatý
Tringa glareola	vodouš bahenní
Tringa cinerea	vodouš malý
Tringa hypoleucos	pisík obecný
Arenaria interpres	kamenáček pestrý
Calidris tenuirostris	jespák velký
Calidris canutus	jespák rezavý
Calidris alba	jespák písečný
Calidris minuta	jespák malý
Calidris temminckii	jespák šedý
Calidris maritima	jespák mořský
Calidris alpina	jespák obecný
Calidris ferruginea	jespák křivozobý
Limicola falcinellus	jespáček ploskozobý
Philomachus pugnax	jespák bojovný
Phalaropus lobatus	lyskonoh úzkozobý
Phalaropus fulicaria	lyskonoh ploskozobý
LARIDAE (rackovití)
Larus leucophthalmus	racek bělooký
Larus hemprichii	racek arabský
Larus canus	racek bouřní
Larus audouinii	racek zelenonohý
Larus marinus	racek mořský
Larus dominicanus	racek jižní (dominikánský)
Larus hyperboreus	racek šedý
Larus glaucoides	racek polární
Larus argentatus	racek stříbřitý
Larus heuglini	racek západosibiřský
Larus armenicus	racek arménský
Larus cachinnans	racek bělohlavý
Larus fuscus	racek žlutonohý
Larus ichthyaetus	racek velký
Larus cirrocephalus	racek šedohlavý
Larus hartlaubii	racek kapský
Larus ridibundus	racek chechtavý
Larus genei	racek tenkozobý
Larus melanocephalus	racek černohlavý
Larus minutus	racek malý
Xema sabini	racek Sabinův
Sterna nilotica	rybák černozobý
Sterna caspia	rybák velkozobý
Sterna maxima	rybák královský
Sterna bengalensis	rybák oranžovozobý
Sterna bergii	rybák chocholatý
Sterna sandvicensis	rybák severní
Sterna dougallii	rybák rajský
Sterna vittata	rybák jižní
Sterna hirundo	rybák obecný
Sterna paradisaea	rybák dlouhoocasý
Sterna albifrons	rybák malý
Sterna saundersi	rybák arabský
Sterna balaenarum	rybák damarský
Sterna repressa	rybák bělolící
Chlidonias hybridus	rybák bahenní
Chlidonias leucopterus	rybák bělokřídlý
Chlidonias niger	rybák černý
RYNCHOPIDAE (zobounovití)
Rynchops flavirostris	zoboun africký

---

(1)  Přijaté na druhém zasedání smluvních stran, které se uskutečnilo ve dnech 25.–27. září 2002 v Bonnu, Německo.

PŘÍLOHA 3

AKČNÍ PLÁN (1)

1.   Oblast působnosti

1.1   Akční plán se vztahuje na populace stěhovavých vodních ptáků uvedené v tabulce 1 této přílohy (dále jen „tabulka 1“).

1.2   Tabulka 1 tvoří nedílnou součást této přílohy. Jakýkoli odkaz na tento akční plán zahrnuje odkaz na tabulku 1.

2.   Ochrana druhů

2.1   Právní opatření

2.1.1   Strany s populacemi uvedenými ve sloupci A tabulky 1 poskytnou těmto populacím ochranu v souladu s čl. III odst. 2 písm. a) této dohody. Tyto strany zejména a s ohledem na odstavec 2.1.3 níže:

a)	zakáží lov ptáků a sběr vajec těchto populací na jejich území;

b)	zakáží úmyslné rušení, pokud by takové rušení mohlo být významné pro dotyčné populace z hlediska jejich ochrany, a

c)	zakáží držení a využívání ptáků a nebo vajec těchto populací, kteří byli získáni/která byla získána v rozporu se zákazem stanoveným v písmenu a) výše, a obchod s nimi a také držení a využívání jakýchkoli snadno rozpoznatelných částí nebo odvozenin těchto ptáků a jejich vajec a obchod s nimi.

Lov na trvale udržitelném základě může formou výjimky pokračovat pouze u populací uvedených v kategoriích 2 a 3 ve sloupci A, které jsou označeny hvězdičkou, pokud je lov těchto populací dlouho zavedenou kulturní zvyklostí. Toto trvale udržitelné využívání bude probíhat v rámci zvláštních ustanovení akčního plánu pro daný druh na příslušné mezinárodní úrovni.

2.1.2   Strany s populacemi uvedenými v tabulce 1 budou regulovat lov ptáků a odběr vajec u všech populací uvedených ve sloupci B tabulky 1. Cílem těchto právních opatření je udržet příznivý ochranný status těchto populací nebo přispět k jejich návratu do tohoto statusu a zajistit na základě nejlepších dostupných znalostí o populační dynamice trvalou udržitelnost jakéhokoli lovu nebo jiného využívání. Tato právní opatření, s výhradou odstavce 2.1.3 níže, zejména:

a)	zakáží lov ptáků náležejících k dotyčným populacím během různých fází jejich reprodukce, péče o mláďata a návratu na hnízdiště, má-li tento lov nepříznivý dopad na ochranný status dotyčných populací;

b)	upraví způsoby lovu;

c)	stanoví v náležitých případech kvóty úlovků a zajistí odpovídající kontrolu dodržování těchto kvót a

d)	zakáží držení a využívání ptáků a vajec z těchto populací, kteří byli získáni/která byla získána v rozporu s jakýmkoli zákazem stanoveným podle ustanovení tohoto odstavce, a obchod s nimi a také držení a využívání jakýchkoli částí těchto ptáků a jejich vajec a obchod s nimi.

2.1.3   Neexistuje-li jiné uspokojivé řešení, mohou strany udělit výjimky ze zákazů stanovených v odstavcích 2.1.1 a 2.1.2 bez ohledu na ustanovení čl. III odst. 5 úmluvy, a to pro tyto účely:

a)	aby se zabránilo závažným škodám na úrodě, vodním hospodářství a rybolovu;

b)	v zájmu letecké bezpečnosti nebo jiném prvořadém veřejném zájmu;

c)	pro účely výzkumu a vzdělávání, obnovy populací a pro chov nezbytný pro tyto účely;

d)	aby se za přísně kontrolovaných podmínek, na výběrovém základě a v omezené míře umožnil odchyt a držení nebo jiné uvážlivé využití určitých ptáků v malém množství;

e)	aby se podpořilo rozmnožování nebo přežití dotyčných populací.

Tyto výjimky musejí být přesně definované a omezené v prostoru a čase a nesmí působit ke škodě populací uvedených v tabulce 1. Strany co možná nejdříve informují sekretariát dohody o jakýchkoli výjimkách udělených podle tohoto ustanovení.

2.2   Akční plány pro jednotlivé druhy

2.2.1   Strany budou spolupracovat s cílem vypracovat a provádět mezinárodní akční plány pro jednotlivé druhy, a to přednostně pro populace uvedené v kategorii 1 sloupce A tabulky 1 a také pro populace, které jsou ve sloupci A tabulky 1 uvedeny s hvězdičkou. Sekretariát dohody bude koordinovat vytváření, harmonizaci a provádění těchto plánů.

2.2.2   Pro populace uvedené ve sloupci A tabulky 1 strany vypracují a budou provádět národní akční plány pro jednotlivé druhy s cílem zlepšit jejich celkový ochranný status. Tento akční plán bude zahrnovat zvláštní ustanovení pro populace označené hvězdičkou. V náležitých případech by se měl zvážit problém náhodných zabití ptáků lovci v důsledku nesprávného určení jejich druhu.

2.3   Mimořádná opatření

Kdykoli to bude možné a relevantní, strany ve vzájemné úzké spolupráci vypracují a budou provádět mimořádná opatření pro populace uvedené v tabulce 1, vyskytnou-li se kdekoli v oblasti dohody mimořádně nepříznivé nebo ohrožující podmínky.

2.4   Obnova populací

Strany věnují maximální péči obnově populací uvedených v tabulce 1 v částech jejich tradičního areálu, kde se již nevyskytují. Budou usilovat o vytvoření a dodržování podrobného plánu obnovy založeného na vhodných vědeckých studiích. Plány obnovy by měly tvořit nedílnou součást národních a v náležitých případech mezinárodních akčních plánů pro jednotlivé druhy. Plán obnovy by měl obsahovat posudek dopadu na životní prostředí a měl by být dostupný pro širokou veřejnost. Strany předem informují sekretariát dohody o všech programech obnovy pro populace uvedené v tabulce 1.

2.5   Vysazování nepůvodních druhů

2.5.1   Strany, považují-li to za nezbytné, zakáží vysazování nepůvodních druhů živočichů a rostlin, které by mohly mít nepříznivý vliv na populace uvedené v tabulce 1.

2.5.2   Strany budou, považují-li to za nezbytné, požadovat přijetí vhodných preventivních opatření, aby se zabránilo náhodnému úniku v zajetí držených ptáků patřících k nepůvodním druhům.

2.5.3   Strany budou v přiměřené a vhodné míře provádět opatření, včetně lovu, která zajistí, aby, pokud již byly na jejich území vysazeny nepůvodní druhy nebo jejich kříženci, tyto druhy nebo jejich kříženci neohrožovali populace uvedené v tabulce 1.

3.   Ochrana přírodních stanovišť

3.1   Inventarizace přírodních stanovišť

3.1.1   Strany, v příslušných případech ve spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi, provedou inventarizaci a zveřejní vnitrostátní soupis stanovišť na svém území, která jsou významná pro populace uvedené v tabulce 1.

3.1.2   Strany přednostně určí všechna stanoviště mezinárodního nebo vnitrostátního významu pro populace uvedené v tabulce 1.

3.2   Územní ochrana

3.2.1   Strany budou nadále usilovat o zřizování chráněných oblastí za účelem zachování přírodních stanovišť významných pro populace uvedené v tabulce 1 a o vypracování a provádění plánů řízení těchto oblastí.

3.2.2   Strany budou usilovat o zavedení zvláštní ochrany těch mokřadů, které splňují mezinárodně uznávaná kritéria pro mokřady mající mezinárodní význam.

3.2.3   Strany budou usilovat o rozumné a trvale udržitelné využívání všech mokřadů na svém území. Zvláště se budou snažit zamezit degradaci a ztrátě přírodních stanovišť, na která jsou vázány populace uvedené v tabulce 1, a to prostřednictvím zavádění vhodných předpisů nebo standardů a regulačních opatření. Zejména se budou snažit:

a)

zajistit, kde je to možné, aby existovaly vhodné zákonné kontrolní mechanismy upravující používání zemědělských chemikálií, metody regulace škůdců a nakládání s odpadními vodami, které jsou v souladu s mezinárodními normami, za účelem minimalizace jejich negativních dopadů na populace uvedené v tabulce 1, a

b)	ve vhodných jazycích připravit a distribuovat informační materiály popisující tyto platné předpisy, standardy a kontrolní mechanismy a jejich přínos pro lidi a volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny.

3.2.4   Strany budou na základě ekosystémového přístupu usilovat o vytvoření strategií pro ochranu přírodních stanovišť všech populací uvedených v tabulce 1, včetně stanovišť populací, které jsou rozptýlené.

3.3   Obnova

Strany budou, je-li to proveditelné a vhodné, usilovat o obnovu oblastí, které byly původně významné pro populace uvedené v tabulce 1.

4.   Usměrňování lidské činnosti

4.1   Lov

4.1.1   Strany budou spolupracovat, aby zajistily soulad svých právních předpisů regulujících lov se zásadou trvale udržitelného využívání, které předpokládá tento akční plán, s přihlédnutím k celé zeměpisné oblasti rozšíření populací dotčených vodních ptáků a berouce v úvahu jejich bionomii.

4.1.2   Strany budou průběžně informovat sekretariát dohody o svých právních předpisech, které se týkají lovu populací uvedených v tabulce 1.

4.1.3   Strany budou spolupracovat s cílem vytvořit spolehlivý a harmonizovaný systém získávání údajů o úlovcích za účelem posouzení ročního úlovku populací uvedených v tabulce 1. Sekretariátu dohody poskytnou odhady celkového ročního úlovku pro každou populaci, jsou-li tyto k dispozici.

4.1.4   Strany budou usilovat o postupné zastavení používání olověných broků pro lov v mokřadech do roku 2000.

4.1.5   Strany vypracují a budou provádět opatření s cílem omezit a pokud možno odstranit používání otrávených návnad.

4.1.6   Strany vypracují a budou provádět opatření s cílem omezit a pokud možno odstranit nezákonný lov.

4.1.7   Strany budou v náležitých případech podporovat lovce na místní, vnitrostátní a mezinárodní úrovni, aby vytvářeli kluby nebo organizace, které by koordinovaly jejich činnost a pomáhaly zajistit trvalou udržitelnost.

4.1.8   Strany budou v náležitých případech prosazovat požadavek zkoušky odborné způsobilosti lovců, které by zahrnovaly mimo jiné poznávání ptáků.

4.2   Ekoturistika

4.2.1   Strany budou podporovat, kde je to vhodné, avšak nikoli v případě hlavních pásem chráněných oblastí, všechny zainteresované strany v přípravě programů za účelem rozvoje citlivé a vhodné ekoturistiky na mokřadech, kde se soustředí populace uvedené v tabulce 1.

4.2.2   Strany budou ve spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi usilovat o vyhodnocení nákladů, přínosů a dalších důsledků, které mohou vyplynout z ekoturistiky na vybraných mokřadech, kde se soustředí populace uvedené v tabulce 1. Výsledky těchto hodnocení sdělí sekretariátu dohody.

4.3   Další lidské činnosti

4.3.1   Strany posoudí vliv navrhovaných projektů, které by mohly vést ke konfliktům mezi populacemi uvedenými v tabulce 1, jež se vyskytují v oblastech uvedených v odstavci 3.2, a zájmy člověka, a výsledky tohoto posouzení zpřístupní veřejnosti.

4.3.2   Strany se budou snažit shromažďovat informace o škodách, zejména na úrodě a rybolovu, které jsou způsobovány populacemi uvedenými v tabulce 1, a výsledky budou hlásit sekretariátu dohody.

4.3.3   Strany budou spolupracovat s cílem stanovit vhodné techniky pro minimalizaci škod nebo ke zmírnění účinků škod, zejména na úrodě a rybolovu, které jsou způsobovány populacemi uvedenými v tabulce 1, přičemž budou čerpat ze zkušeností nabytých jinde ve světě.

4.3.4   Strany budou spolupracovat na přípravě akčních plánů pro jednotlivé druhy u populací, které působí významné škody, zejména na úrodě a rybolovu. Přípravu a harmonizaci těchto plánů bude koordinovat sekretariát dohody.

4.3.5   Strany budou co nejvíce prosazovat dodržování přísných environmentálních norem při plánování a výstavbě struktur s cílem minimalizovat jejich dopad na populace uvedené v tabulce 1. Měly by podniknout kroky k minimalizaci dopadu již existujících struktur tam, kde začíná být zjevné, že tyto mají nepříznivý dopad na dotčené populace.

4.3.6   V případech, kdy rušení ze strany člověka ohrožuje ochranný status populací vodních ptáků uvedených v tabulce 1, měly by se strany snažit přijmout opatření, která omezí stupeň ohrožení. Zvláštní pozornost by měla být věnována problému rušení hnízdních kolonií vodních ptáků, kteří hnízdí v koloniích, zejména tehdy, nacházejí-li se tyto v oblíbených rekreačních oblastech. Vhodná opatření mohou mimo jiné zahrnovat zřizování klidových pásem v chráněných oblastech, kam není povolen přístup veřejnosti.

5.   Výzkum a monitorování

5.1   Strany budou usilovat o průzkum málo známých oblastí, kde se mohou významně soustřeďovat populace uvedené v tabulce 1. Výsledky těchto průzkumů budou zveřejňovány.

5.2   Strany budou usilovat o monitorování populací uvedených v tabulce 1. Výsledky tohoto monitorování budou zveřejňovány nebo zasílány příslušným mezinárodním organizacím, aby bylo možné posoudit status a trendy populací.

5.3   Strany budou spolupracovat za účelem zlepšit metody určování trendů ptačích populací jakožto kritéria pro popis statusu těchto populací.

5.4   Strany budou spolupracovat s cílem určit tažné trasy všech populací uvedených v tabulce 1, s využitím dostupných informací o rozšíření a početnosti v hnízdním i mimohnízdním období a prostřednictvím zapojení do koordinovaných programů kroužkování.

5.5   Strany se budou snažit iniciovat a podporovat společné výzkumné projekty týkající se ekologie a dynamiky populací uvedených v tabulce 1 a jejich stanovišť za účelem určení jejich specifických potřeb a též technik, které jsou nejvhodnější pro jejich ochranu a péči o ně.

5.6   Strany budou usilovat o vypracovávání studií důsledků úbytku, degradace a narušování mokřadů na nosnou kapacitu mokřadů využívaných populacemi uvedenými v tabulce 1 a na tažné trasy těchto populací.

5.7   Strany budou usilovat o vypracovávání studií dopadů lovu a obchodu na populace uvedené v tabulce 1 a významu těchto forem využívání pro místní a národní hospodářství.

5.8   Strany budou usilovat o spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi a o podporu výzkumných a monitorovacích projektů.

6.   Vzdělávání a informace

6.1   Strany v případě potřeby zabezpečí vzdělávací programy, které zajistí, aby pracovníci odpovědní za provádění tohoto akčního plánu měli odpovídající znalosti potřebné pro jeho účinné provádění.

6.2   Strany budou spolupracovat mezi sebou navzájem a se sekretariátem dohody na vývoji vzdělávacích programů a výměně podkladů.

6.3   Strany budou usilovat o vytváření programů, informačních materiálů a mechanismů, které zlepší míru povědomí nejširší veřejnosti, pokud jde o cíle, ustanovení a obsah tohoto akčního plánu. V tomto ohledu bude zvláštní pozornost věnována lidem žijícím uvnitř a v okolí významných mokřadů, uživatelům těchto mokřadů (lovcům, rybářům, turistům atd.) a místním úřadům a jiným subjektům s rozhodovací pravomocí.

6.4   Strany se budou snažit provádět speciální osvětové kampaně zaměřené na ochranu populací uvedených v tabulce 1.

7.   Provádění

7.1   Při provádění tohoto akčního plánu budou strany v náležitých případech dávat přednost populacím uvedeným ve sloupci A tabulky 1.

7.2   Jestliže se v případě populací uvedených v tabulce 1 vyskytuje na území nějaké strany více než jedna populace stejného druhu, uplatní tato strana metody ochrany, které jsou vhodné pro tu populaci nebo ty populace, jejichž ochranný status je nejméně příznivý.

7.3   Sekretariát dohody bude v koordinaci s technickým výborem a za pomoci odborníků z areálových států koordinovat vypracování pokynů pro ochranu v souladu s čl. IV odst. 4 této dohody, které pomohou stranám při provádění tohoto akčního plánu. Sekretariát dohody tam, kde je to možné, zajistí soulad pokynů s pokyny schválenými v rámci jiných mezinárodních nástrojů. Tyto pokyny pro ochranu budou usilovat o zavedení zásady trvale udržitelného využívání. Budou upravovat mimo jiné:

a)	akční plány pro jednotlivé druhy;

b)	mimořádná opatření;

c)	přípravu inventarizace přírodních stanovišť a metody péče o ně;

d)	metody lovu;

e)	obchod s vodními ptáky;

f)	cestovní ruch;

g)	snižování škod na úrodě, a

h)	protokol pro monitorování vodních ptáků.

7.4   Sekretariát dohody v koordinaci s technickým výborem a stranami připraví sérii mezinárodních přezkumů potřebných pro provádění tohoto akčního plánu, jejíž součástí budou:

a)	zprávy o statusu a trendech populací;

b)	přehled chybějících informací z průzkumů;

c)	sítě přírodních stanovišť využívaných jednotlivými populacemi, včetně posouzení statusu ochrany každého stanoviště a opatření přijatých k péči o každé stanoviště;

d)	relevantní právní předpisy upravující v každé zemi lov a obchod ve vztahu k druhům uvedeným v příloze 2 této dohody;

e)	stav příprav a provádění akčních plánů pro jednotlivé druhy;

f)	projekty obnovy populací a

g)	situace, pokud jde o vysazené nepůvodní druhy vodních ptáků a jejich křížence.

7.5   Sekretariát dohody se bude snažit zajistit, aby přehledy uvedené v odstavci 7.4 byly aktualizovány v intervalech ne delších než tři roky.

7.6   Technický výbor bude vyhodnocovat pokyny a přehledy připravované podle odstavců 7.3 a 7.4 a vypracovávat návrhy doporučení a řešení, která se vztahují k jejich sestavování, obsahu a provádění, ke zvážení na zasedáních smluvních stran.

7.7   Sekretariát dohody bude pravidelně přezkoumávat potenciální mechanismy pro poskytnutí dalších zdrojů (finanční a technické pomoci) na provádění tohoto akčního plánu a vypracuje zprávu pro každé řádné zasedání smluvních stran.

TABULKA 1

STATUS POPULACÍ STĚHOVAVÝCH VODNÍCH PTÁKŮ (1)

Klasifikační klíč

Následující klíč k tabulce 1 je základem pro provádění akčního plánu.

Sloupec A

Kategorie 1:

a) Druhy zahrnuté v příloze I Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů; b) druhy, které jsou uvedeny jako „ohrožené“ na seznamu ohrožených ptáků světa (BirdLife International 2000), nebo c) populace s početností menší než cca 10 000 jedinců.

Kategorie 2:

Populace čítající od cca 10 000 do cca 25 000 jedinců.

Kategorie 3:

Populace čítající od cca 25 000 do cca 100 000 jedinců a považované za ohrožené vlivem: a) shromažďování se na malém počtu lokalit v kterékoli fázi jejich ročního životního cyklu; b) závislosti na typu přírodního stanoviště, který je vážně ohrožen; c) významného dlouhodobého snižování početnosti nebo d) mimořádného kolísání početnosti populace či vývojových trendů.

Pro druhy uvedené v kategorii 2 a 3 výše viz odstavec 2.1.1 akčního plánu obsaženého v příloze 3 dohody.

Sloupec B

Kategorie 1:

Populace čítající od cca 25 000 do cca 100 000 jedinců a nesplňující výše uvedená kritéria pro sloupec A.

Kategorie 2:

Populace čítající více než cca 100 000 jedinců a považované za populace vyžadující zvláštní pozornost z důvodu: a) shromažďování se na malém počtu lokalit v kterékoli fázi jejich ročního životního cyklu; b) závislosti na typu přírodního stanoviště, který je vážně ohrožen; c) významného dlouhodobého snižování početnosti nebo d) mimořádného kolísání početnosti populace či vývojových trendů.

Sloupec C

Kategorie 1:

Populace čítající více než cca 100 000 jedinců, které by mohly mít významný užitek z mezinárodní spolupráce a které nesplňují výše uvedená kritéria pro sloupec A nebo B.

Revize tabulky 1

Tato tabulka bude:

a)	pravidelně přezkoumávána technickým výborem v souladu s čl. VII odst. 3 písm. b) dohody a

b)	dle potřeby upravována zasedáním smluvních stran v souladu s čl. VI odst. 9 písm. d) dohody na základě závěrů těchto přezkumů.

Definice zeměpisných pojmů použitých v popisech areálů

Severní Afrika	Alžírsko, Egypt, Libyjská arabská džamáhírije, Maroko, Tunisko.
Západní Afrika	Benin, Burkina Faso, Kamerun, Čad, Pobřeží slonoviny, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Libérie, Mali, Mauretánie, Niger, Nigérie, Senegal, Sierra Leone, Togo.
Východní Afrika	Burundi, Džibuti, Eritrea, Etiopie, Keňa, Rwanda, Somálsko, Súdán, Uganda, Sjednocená republika Tanzanie.
Severovýchodní Afrika	Džibuti, Egypt, Eritrea, Etiopie, Somálsko, Súdán.
Jižní Afrika	Angola, Botswana, Lesotho, Malawi, Mosambik, Namibie, Jihoafrická republika, Svazijsko, Zambie, Zimbabwe.
Střední Afrika	Kamerun, Středoafrická republika, Kongo, Konžská demokratická republika, Rovníková Guinea, Gabon, Svatý Tomáš a Princův ostrov.
Subsaharská Afrika	Všechny africké státy ležící na jih od Sahary.
Tropická Afrika	Subsaharská Afrika vyjma Lesotha, Namibie, Jihoafrické republiky a Svazijska.
Západní palearktická oblast	Podle definice použité v Handbook of the Birds of Europe, the Middle East and North Africa (Cramp & Simmons 1977).
Severozápadní Evropa	Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Island, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska.
Západní Evropa	Severozápadní Evropa a Portugalsko a Španělsko.
Severovýchodní Evropa	Severní část Ruské federace na západ od Uralu.
Východní Evropa	Bělorusko, Ruská federace na západ od Uralu, Ukrajina.
Střední Evropa	Rakousko, Česká republika, Estonsko, Německo, Maďarsko, Lotyšsko, Lichtenštejnsko, Litva, Polsko, Ruská federace kolem Finského zálivu a Kaliningradu, Slovensko, Švýcarsko.
Severní Atlantik:	Faerské ostrovy, Grónsko, Island, Irsko, Norsko, severozápadní pobřeží Ruské federace, Špicberky, Spojené království Velké Británie a Severního Irska.
Východní Atlantik	Atlantické pobřeží Evropy a severní Afriky od Norska po Maroko.
Západní Sibiř	Ruská federace na východ od Uralu po řeku Jenisej a na jihu po hranici s Kazachstánem.
Střední Sibiř	Ruská federace od řeky Jenisej po východní hranici poloostrova Taimyr a na jihu po pohoří Altaj.
Západní Středomoří	Alžírsko, Francie, Itálie, Malta, Monako, Maroko, Portugalsko, San Marino, Španělsko, Tunisko.
Východní Středomoří	Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Kypr, Egypt, Řecko, Izrael, Libanon, Libyjská arabská džamáhírije, Slovinsko, Syrská arabská republika, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Turecko, Jugoslávie.
Černé moře	Arménie, Bulharsko, Gruzie, Moldavská republika, Rumunsko, Ruská federace, Turecko, Ukrajina.
Kaspické moře	Ázerbájdžán, Írán (Íránská islámská republika), Kazachstán, Ruská federace, Turkmenistán, Uzbekistán.
Severozápadní Asie	Bahrajn, Írán (Íránská islámská republika), Irák, Izrael, Jordánsko, Kazachstán, Kuvajt, Libanon, Omán, Saúdská Arábie, Syrská arabská republika, východní Turecko, Turkmenistán, Spojené arabské emiráty, Uzbekistán, Jemen.
Západní Asie	Západní části Ruské federace na východ od Uralu a země kolem Kaspického moře.
Střední Asie	Afghánistán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán.
Jižní Asie	Bangladéš, Bhútán, Indie, Maledivy, Nepál, Pákistán, Srí Lanka.

Klíč zkratek a symbolů

hnízd	:	hnízdění
S	:	severní
J	:	jižní
SV	:	severovýchodní
JV	:	jihovýchodní
zim	:	zimování
V	:	východní
Z	:	západní
SZ	:	severozápadní
JZ	:	jihozápadní

()	Neznámý status populace. Odhadovaný ochranný status.
*	U populací označených hvězdičkou může lov pokračovat na trvale udržitelném základě formou výjimky tam, kde je lov těchto populací dlouho zavedenou kulturní zvyklostí (viz odstavec 2.1.1 přílohy 3 dohody).

Poznámky

1.	Údaje o populacích použité při sestavování tabulky 1 co nejvěrohodněji odpovídají počtu jedinců v potenciální hnízdní populaci v oblasti dohody. Status vychází z dostupných publikovaných populačních odhadů.

2.	Zkratky (hnízd) nebo (zim) ve výčtu populací jsou pouze pomůckou k identifikaci populace. Neznamenají, že by činnosti zaměřené na tyto populace dle dohody a akčního plánu měly být omezeny pouze na uvedené sezóny.

3.	Stručné popisy použité k identifikaci populací vycházejí z popisů použitých ve třetím vydání Waterbird Population Estimates.

4.	Lomítky (/) jsou odděleny oblasti hnízdění od oblastí zimování.

5.	Je-li populace některého druhu zařazena v tabulce 1 ve více kategoriích, povinnosti, které ukládá akční plán, se vztahují na nejpřísnější z uvedených kategorií.

	A	B	C
SPHENISCIDAE – tučňákovití
Spheniscus demersus – tučňák brýlový
– Jižní Afrika	1b	2a 2c
GAVIIDAE – potáplicovití
Gavia stellata – potáplice malá
– Severozápadní Evropa (zim)		2c
– Kaspické moře, Černé moře a východní Středomoří (zim)		(1)
Gavia arctica arctica – potáplice severní evropská
– Severní Evropa a západní Sibiř/Evropa		2c
Gavia arctica suschkini – potáplice severní
– Střední Sibiř/Kaspické moře			(1)
Gavia immer – potáplice lední
– Evropa (zim)	1c
Gavia adamsii – potáplice žlutozobá
– Severní Evropa (zim)	1c
PODICIPEDIDAE – potápkovití
Tachybaptus ruficollis ruficollis – potápka malá evropská
– Evropa a severozápadní Afrika			1
Podiceps cristatus cristatus – potápka roháč palearktický
– Severozápadní a západní Evropa			1
– Černé moře a Středomoří (zim)			1
– Kaspické moře a severozápadní Asie (zim)	2
Podiceps grisegena grisegena – potápka rudokrká evropská
– Severozápadní Evropa (zim)		1
– Černé moře a Středomoří (zim)		(1)
– Kaspické moře (zim)	2
Podiceps cristatus infuscatus – potápka roháč africký
– Východní Afrika (od Etiopie po S Zambii)	1c
– Jižní Afrika	1c
Podiceps auritus auritus – potápka žlutorohá evropská
– Severozápadní Evropa (velkozobá)	1c
– Severovýchodní Evropa (malozobá)		1
– Kaspické moře a jižní Asie (zim)	2
Podiceps nigricollis nigricollis – potápka černokrká euroasijská
– Evropa/jižní a západní Evropa a severní Afrika			1
– Západní Asie/jihozápadní a jižní Asie		1
Podiceps nigricollis gurneyi – potápka černokrká africká
– Jižní Afrika	2
PELECANIDAE – pelikánovití
Pelecanus onocrotalus – pelikán bílý
– Jižní Afrika	2
– Západní Afrika		1
– Východní Afrika			1
– Evropa a západní Asie (hnízd)	1a 3c
Pelecanus rufescens – pelikán africký
– Tropická Afrika a JZ Arabského poloostrova		1
Pelecanus crispus – pelikán kadeřavý
– Černé moře a Středomoří (zim)	1a 1c
– Severozápadní Asie a jižní Asie (zim)	1a 2
SULIDAE – terejovití
Sula (Morus) capensis – terej jihoafrický
– Jižní Afrika	1b	2a 2c
PHALACROCORACIDAE – kormoránovití
Phalacrocorax coronatus – kormorán černý
– Pobřeží jihozápadní Afriky	1c
Phalacrocorax pygmeus – kormorán malý
– Černé moře a Středomoří		1
– Severozápadní Asie		1
Phalacrocorax neglectus – kormorán pobřežní
– Pobřeží jihozápadní Afriky	1b 1c
Phalacrocorax carbo carbo – kormorán velký severní
– Severozápadní Evropa			1
Phalacrocorax carbo sinensis – kormorán velký eurasijský
– Severní a střední Evropa			1
– Černé moře a Středomoří			1
– Západní a severozápadní Asie			(1)
Phalacrocorax carbo lucidus – kormorán velký
– Pobřeží západní Afriky		1
– Střední a východní Afrika			1
– Pobřeží jižní Afriky	2
Phalacrocorax nigrogularis – kormorán arabský
– Záliv a Arabské moře	1b	2a 2c
Phalacrocorax capensis – kormorán jihoafrický
– Pobřeží jižní Afriky		2a 2c
ARDEIDAE – volavkovití
Egretta ardesiaca – volavka černá
– Subsaharská Afrika	3c
Egretta vinaceigula – volavka rudohrdlá
– Jižní-střední Afrika	1b 1c
Egretta garzetta garzetta – volavka stříbřitá euroasijská
– Subsaharská Afrika			(1)
– Evropa, Černé moře a Středomoří/Z a střední Afrika			1
– Západní Asie/JZ Asie, SV a V Afrika		(1)
Egretta gularis gularis – volavka útesová
– Západní Afrika		(1)
Egretta gularis schistacea – volavka útesová
– Severovýchodní Afrika a Rudé moře		(1)
– Severozápadní Asie a jižní Asie	2
Egretta dimorpha – volavka madagaskarská
– Pobřeží východní Afriky	2
Ardea cinerea cinerea – volavka popelavá evropská
– Subsaharská Afrika			1
– Evropa a severní Afrika (hnízd)			1
– Západní a severozápadní Asie (hnízd)			(1)
Ardea melanocephala – volavka africká
– Subsaharská Afrika			(1)
Ardea purpurea purpurea – volavka červená evropská
– Tropická Afrika		1
– Západní Evropa a západní Středomoří/Z Afrika	2
– V Evropa a SZ Asie/subsaharská Afrika		(2c)
Casmerodius albus albus – volavka bílá eurasijská
– Z, střední a JV Evropa/Černé moře a Středomoří	2
– Západní Asie/severozápadní Asie		(1)
Casmerodius albus melanorhynchos – volavka bílá africká
– Subsaharská Afrika a Madagaskar			(1)
Mesophoyx intermedia brachyrhyncha – volavka prostřední
– Subsaharská Afrika		1
Bubulcus ibis ibis – volavka rusohlavá
– Jižní Afrika			1
– Tropická Afrika			1
– Jihozápadní Evropa a severozápadní Afrika			1
– Východní Středomoří a severozápadní Asie	2
Ardeola ralloides ralloides – volavka vlasatá
– Středom., Černé moře a S Afrika/subsaharská Afrika	3c
– Západní a severozápadní Asie/subsaharská Afrika		(1)
Ardeola ralloides paludivaga – volavka vlasatá
– Subsaharská Afrika a Madagaskar			(1)
Ardeola idae – volavka modrozobá
– Madagaskar a Aldabra/střední a východní Afrika	1b 1c
Ardeola rufiventris – volavka hnědobřichá
– Tropická východní a jižní Afrika		(1)
Nycticorax nycticorax nycticorax – kvakoš noční starosvětský
– Subsaharská Afrika a Madagaskar		(1)
– Evropa a SZ Afrika/Středomoří a Afrika		2c
– Západní Asie/JZ Asie a SV Afrika		(1)
Ixobrychus minutus minutus – bukáček malý evropský
– Evropa a severní Afrika/subsaharská Afrika		2c
– Západní a severozápadní Asie/subsaharská Afrika		(1)
Ixobrychus minutus payesii – bukáček malý africký
– Subsaharská Afrika		(1)
Ixobrychus sturmii – bukáček zakrslý
– Subsaharská Afrika		(1)
Botaurus stellaris stellaris – bukač velký eurasijský
– Evropa (hnízd)	3c
– Severozápadní Asie (zim)	2
Botaurus stellaris capensis – bukač velký jihoafrický
– Jižní Afrika	1c
CICONIIDAE – čápovití
Mycteria ibis – nesyt africký
– Subsaharská Afrika (kromě Madagaskaru)		1
Anastomus lamelligerus lamelligerus – zejozob africký
– Subsaharská Afrika			1
Ciconia nigra – čáp černý
– Jižní Afrika	1c
– Jihozápadní Evropa/západní Afrika	1c
– Střední a východní Evropa/subsaharská Afrika	2
Ciconia abdimii – čáp simbil
– Subsaharská Afrika a JZ Arabského poloostrova		(2c)
Ciconia episcopus microscelis – čáp bělokrký
– Subsaharská Afrika		(1)
Ciconia ciconia ciconia – čáp bílý evropský
– Jižní Afrika	1c
– Iberie a severozápadní Afrika/subsaharská Afrika	3b
– Střední a východní Evropa/subsaharská Afrika			1
– Západní Asie/severozápadní Asie	2
Leptoptilos crumeniferus – marabu africký
– Subsaharská Afrika			1
BALAENICIPITIDAE – člunozobcovití
Balaeniceps rex – člunozobec africký
– Střední tropická Afrika	1c
THRESKIORNITHIDAE – ibisovití
Plegadis falcinellus falcinellus – ibis hnědý evropský
– Subsaharská Afrika (hnízd)			1
– Černé moře a Středomoří/západní Afrika	3c
– Severozápadní Asie/východní Afrika		(1)
Geronticus eremita – ibis skalní
– Maroko	1a 1b 1c
– Severozápadní Asie	1a 1b 1c
Threskiornis aethiopicus aethiopicus – ibis posvátný
– Subsaharská Afrika			1
– Irák a Írán	1c
Platalea leucorodia leucorodia – kolpík bílý eurasijský
– Z Evropa/Z Středomoří a Z Afrika	1c
– Střední a JV Evropa/Středomoří a tropická Afrika	2
Platalea leucorodia archeri – kolpík bílý východoafrický
– Rudé moře a Somálsko	1c
Platalea leucorodia balsaci – kolpík bílý mauretánský
– Pobřeží západní Afriky (Mauretánie)	1c
Platalea leucorodia major – kolpík bílý velký
– Západní Asie/jihozápadní a jižní Asie	2
Platalea alba – kolpík africký
– Subsaharská Afrika	2*
PHOENICOPTERIDAE – plameňákovití
Phoenicopterus ruber roseus – plameňák růžový starosvětský
– Západní Afrika	3a
– Východní Afrika	3a
– Jižní Afrika (po Madagaskar)	3a
– Západní Středomoří		2a
– Východní Středomoří, jihozápadní a jižní Asie		2a
Phoenicopterus minor – plameňák malý
– Západní Afrika	2
– Východní Afrika		2a 2c
– Jižní Afrika (po Madagaskar)	3a
ANATIDAE – kachnovití
Dendrocygna bicolor – husička dvoubarvá
– Západní Afrika (od Senegalu po Čad)			(1)
– Východní a jižní Afrika			(1)
Dendrocygna viduata – husička vdovka
– Západní Afrika (od Senegalu po Čad)			1
– Východní a jižní Afrika			1
Thalassornis leuconotus leuconotus – kachnice bělohřbetá
– Západní Afrika	1c
– Východní a jižní Afrika	2*
Oxyura leucocephala – kachnice bělohlavá
– Západní Středomoří (Španělsko a Maroko)	1a 1b 1c
– Alžírsko a Tunisko	1a 1b 1c
– Východní Středomoří, Turecko a severozápadní Asie	1a 1b 1c
Oxyura maccoa – kachnice africká
– Východní Afrika	1c
– Jižní Afrika	1c
Cygnus olor – labuť velká
– Severozápad pevninské části Evropy a střední Evropa			1
– Černé moře		1
– Západní a střední Asie/Kaspické moře		2a 2d
Cygnus Cygnus – labuť zpěvná
– Island/UK a Irsko	2
– Severozápad pevninské části Evropy		1
– S Evropa a Z Sibiř/Černé moře a V Středomoří	2
– Západní a střední Sibiř/Kaspické moře	2
Cygnus columbianus bewickii – labuť malá eurasijská
– Západní Sibiř a SV Evropa/severozápadní Evropa	3c
– Severní Sibiř/Kaspické moře	1c
Anser brachyrhynchus – husa krátkozobá
– Východní Grónsko a Island/UK		2a
– Špicberky/severozápadní Evropa		1
Anser fabalis fabalis – husa polní evropská
– Severovýchodní Evropa/severozápadní Evropa		1
Anser fabalis rossicus – husa polní jamalská
– Západní a střední Sibiř/SV a JZ Evropa			(1)
Anser fabalis johanseni – husa polní západosibiřská
– Západní a střední Sibiř/od Turkmenistánu po Z Čínu			(1)
Anser albifrons albifrons – husa běločelá eurosibiřská
– SZ Sibiř a SV Evropa/severozápadní Evropa			1
– Západní Sibiř/střední Evropa	3c*
– Západní Sibiř/Černé moře a Turecko			1
– Severní Sibiř/Kaspické moře a Irák	2
Anser albifrons flavirostris – husa běločelá grónská
– Grónsko/Irsko a UK	3a*
Anser erythropus – husa malá
– S Evropa a Z Sibiř/Černé moře a Kaspické moře	1a 1b 2
Anser anser anser – husa velká evropská
– Island/UK a Irsko		1
– SZ Evropa/JZ Evropa			1
– Střední Evropa/severní Afrika		1
Anser anser rubrirostris – husa velká asijská
– Černé moře a Turecko		1
– Západní Sibiř/Kaspické moře a Irák			1
Branta leucopsis – berneška bělolící
– Východní Grónsko/Skotsko a Irsko		1
– Špicberky/jihozápadní Skotsko	2
– Rusko/Německo a Nizozemsko			1
Branta bernicla bernicla – berneška tmavá severoevropská
– Západní Sibiř/západní Evropa		2b 2c
Branta bernicla hrota – berneška tmavá atlantská
– Špicberky/Dánsko a UK	1c
– Kanada a Grónsko/Irsko	2
Branta ruficollis – berneška rudokrká
– Severní Sibiř/Černé moře a Kaspické moře	1a 1b 3a
Alopochen aegyptiacus – husice egyptská
– Západní Afrika	2
– Východní a jižní Afrika			1
Tadorna ferruginea – husice rezavá
– Severozápadní Afrika	1c
– Východní Středomoří a Černé moře/SV Afrika	2
– Západní Asie a Kaspické moře/Írán a Irák		1
Tadorna cana – husice šedohlavá
– Jižní Afrika		1
Tadorna tadorna – husice liščí
– Severozápadní Evropa		2a
– Černé moře a Středomoří	3c
– Západní Asie/Kaspické moře a Střední východ		1
Plectropterus gambensis gambensis – pižmovka ostruhatá
– Západní Afrika			1
– Východní Afrika (od Súdánu po Zambii)			1
Plectropterus gambensis niger – pižmovka ostruhatá
– Jižní Afrika		1
Sarkidiornis melanotos melanotos – pižmovka hřebenatá
– Západní Afrika		1
– Jižní a východní Afrika			1
Nettapus auritus – kachnička pestrá
– Západní Afrika	1c
– Jižní a východní Afrika			(1)
Anas capensis – čírka popelavá
– Východní Afrika (Rift Valley)	1c
– Kotlina Čadského jezera2	1c
– Jižní Afrika (na severu po Angolu a Zambii)			1
Anas strepera strepera – kopřivka obecná holarktická
– Severozápadní Evropa		1
– Severovýchodní Evropa/Černé moře a Středomoří		2c
– Západní Sibiř/JZ Asie a SV Afrika			(1)
Anas penelope – hvízdák eurasijský
– Západní Sibiř a SV Evropa/SZ Evropa			1
– Z Sibiř a SV Evropa/Černé moře a Středomoří		2c
– Západní Sibiř/JZ Asie a SV Afrika		2c
Anas platyrhynchos platyrhynchos – kachna divoká holarktická
– Severozápadní Evropa			1
– Severní Evropa/západní Středomoří			1
– Východní Evropa/Černé moře a východní Středomoří		2c
– Západní Sibiř/severozápadní Asie			(1)
Anas undulata undulata – kachna žlutozobá
– Jižní Afrika			1
Anas clypeata – lžičák pestrý
– Severozápadní a střední Evropa (zim)		1
– Z Sibiř, SV a V Evropa/J Evropa a západní Afrika		2c
– Z Sibiř/JZ Asie, SV a východní Afrika		2c
Anas erythrorhyncha – ostralka rudozobá
– Jižní Afrika			1
– Východní Afrika			1
– Madagaskar	2
Anas acuta – ostralka štíhlá
– Severozápadní Evropa		1
– Z Sibiř, SV a V Evropa/J Evropa a západní Afrika		2c
– Západní Sibiř/JZ Asie a východní Afrika			(1)
Anas querquedula – čírka modrá
– Západní Sibiř a Evropa/západní Afrika		2c
– Západní Sibiř/JZ Asie, SV a východní Afrika			(1)
Anas crecca crecca – čírka obecná eurasijská
– Severozápadní Evropa			1
– Z Sibiř a SV Evropa/Černé moře a Středomoří			1
– Západní Sibiř/JZ Asie a SV Afrika		2c
Anas hottentota – čírka hottentotská
– Kotlina Čadského jezera	1c
– Východní Afrika (na jihu po S Zambii)		1
– Jižní Afrika (na severu po J Zambii)		1
Marmaronetta angustirostris – čírka úzkozobá
– Západní Středomoří/Z Středomoří a Z Afrika	1a 1b 1c
– Východní Středomoří	1a 1b 1c
– Severozápadní Asie	1a 1b 2
Netta rufina – zrzohlávka rudozobá
– SZ a střední Evropa/západní Středomoří		1
– Černé moře a východní Středomoří	3c
– Západní a střední Asie/severozápadní Asie			1
Netta erythrophthalma brunnea – zrzohlávka rudooká
– Jižní a východní Afrika			1
Aythya ferina – polák velký
– Severovýchodní Evropa/severozápadní Evropa			1
– Střední a SV Evropa/Černé moře a Středomoří			1
– Západní Sibiř/severozápadní Asie		2c
Aythya nyroca – polák malý
– Západní Středomoří/severní a západní Afrika	1a 1c
– Východní Evropa/V Středomoří a Sahelská Afrika	1a 3c
– Západní Asie/JZ Asie a SV Afrika	1a 3c
Aythya fuligula – polák chocholačka
– Severozápadní Evropa (zim)			1
– Střední Evropa, Černé moře a Středomoří (zim)			1
– Západní Sibiř/JZ Asie a SV Afrika			(1)
Aythya marila marila – polák kaholka eurosibiřská
– Severní Evropa/západní Evropa			1
– Západní Sibiř/Černé moře a Kaspické moře			1
Somateria mollissima mollissima – kajka mořská evropská
– Baltské moře, Dánsko a Nizozemsko			1
– Norsko a Rusko			1
Somateria mollissima borealis – kajka mořská atlantská
– Špicberky a Ostrovy Františka Josefa (hnízd)		1
Somateria spectabilis – kajka královská
– Východní Grónsko, SV Evropa a západní Sibiř			1
Polysticta stelleri – kajka bělohlavá
– Západní Sibiř/severovýchodní Evropa	1a	1
Clangula hyemalis – hoholka lední
– Island a Grónsko			1
– Západní Sibiř/severní Evropa			1
Melanitta nigra nigra – turpan černý evropský
– Z Sibiř a S Evropa/Z Evropa a SZ Afrika		2a
Melanitta fusca fusca – turpan hnědý evropský
– Západní Sibiř a severní Evropa/SZ Evropa		2a
– Černé moře a Kaspické moře	1c
Bucephala clangula clangula – hohol severní eurosibiřský
– Severozápadní a střední Evropa (zim)			1
– Severovýchodní Evropa/Jaderské moře		1
– Západní Sibiř a severovýchodní Evropa/Černé moře	2
– Západní Sibiř/Kaspické moře	2
Mergellus albellus – morčák malý
– Severozápadní a střední Evropa (zim)	3a
– Severovýchodní Evropa/Černé moře a východní Středomoří		1
– Západní Sibiř/severozápadní Asie	3c
Mergus serrator serrator – morčák prostřední
– Severozápadní a střední Evropa (zim)			1
– Severovýchodní Evropa/Černé moře a Středomoří		1
– Západní Sibiř/jihozápadní a střední Asie	1c
Mergus merganser merganser – morčák velký eurosibiřský
– Severozápadní a střední Evropa (zim)			1
– Severovýchodní Evropa/Černé moře	1c
– Západní Sibiř/Kaspické moře	2
GRUIDAE – jeřábovití
Balearica pavonina pavonina – jeřáb paví
– Západní Afrika (od Senegalu po Čad)	2
Balearica pavonina ceciliae – jeřáb paví
– Východní Afrika (od Súdánu po Ugandu)	3c
Balearica regulorum regulorum – jeřáb královský
– Jižní Afrika (na severu po Angolu a J Zimbabwe)	1c
Balearica regulorum gibbericeps – jeřáb královský
– Východní Afrika (od Keni po Mosambik)	3c
Grus leucogeranus – jeřáb bílý
– Írán (zim)	1a 1b 1c
Grus virgo – jeřáb panenský
– Černé moře (Ukrajina)/severovýchodní Afrika	1c
– Turecko (hnízd)	1c
– Kalmykie/severovýchodní Afrika		1
Grus paradisea – jeřáb rajský
– Výběžek jižní Afriky	1b 2
Grus carunculatus – jeřáb bradavičnatý
– Střední a jižní Afrika	1b 1c
Grus grus – jeřáb popelavý
– Severozápadní Evropa/Iberie a Maroko		1
– Severovýchodní a střední Evropa/severní Afrika		1
– V Evropa/Turecko, Střední východ a SV Afrika	3c
– Turecko a Gruzie (hnízd)	1c
– Západní Sibiř/jižní Asie		(1)
RALLIDAE – chřástalovití
Sarothrura elegans elegans – chřástal žlutoskvrnný
– SV, východní a jižní Afrika			(1)
Sarothrura elegans reichenovi – chřástal žlutoskvrnný
– JZ až střední Afrika			(1)
Sarothrura boehmi – chřástal Böhmův
– Střední Afrika	1c
Sarothrura ayresi – chřástal Ayresův
– Etiopie a jižní Afrika	1a 1b 1c
Rallus aquaticus aquaticus – chřástal vodní evropský
– Evropa a severní Afrika			1
Rallus aquaticus korejewi – chřástal vodní středoasijský
– Západní Sibiř/severozápadní Asie			(1)
Rallus caerulescens – chřástal rákosní
– Jižní a východní Afrika			(1)
Crecopsis egregia – chřástal africký
– Subsaharská Afrika			(1)
Crex crex – chřástal polní
– Evropa a západní Asie/subsaharská Afrika	1b	2c
Amaurornis flavirostris – chřástal žlutozobý
– Subsaharská Afrika			1
Porzana parva parva – chřástal malý
– Západní Eurasie/Afrika		2c
Porzana pusilla intermedia – chřástal nejmenší evropský
– Evropa (hnízd)	2
Porzana porzana – chřástal kropenatý
– Evropa/Afrika		2c
Aenigmatolimnas marginalis – chřástal žíhaný
– Subsaharská Afrika	(2)
Porphyrio alleni – slípka Allenova
– Subsaharská Afrika			(1)
Gallinula chloropus chloropus – slípka zelenonohá euroasijská
– Evropa a severní Afrika			1
– Západní a severozápadní Asie			(1)
Gallinula angulata – slípka drobná
– Subsaharská Afrika			(1)
Fulica cristata – lyska hřebenatá
– Subsaharská Afrika			1
– Španělsko a Maroko	1c
Fulica atra atra – lyska černá palearktická
– Severozápadní Evropa (zim)			1
– Černé moře a Středomoří (zim)			1
– Severozápadní Asie (zim)			(1)
DROMADIDAE – pobřežníkovití
Dromas ardeola – pobřežník černobílý
– Severozápadní Indický oceán, Rudé moře a Záliv	3a
HAEMATOPODIDAE – ústřičníkovití
Haematopus ostralegus ostralegus – ústřičník velký evropský
– Evropa/jižní a západní Evropa a SZ Afrika			1
Haematopus ostralegus longipes – ústřičník velký středoasijský
– JV Eur a Z Asie/JZ Asie a SV Afrika			(1)
Haematopus moquini – ústřičník jihoafrický
– Pobřeží jižní Afriky	1c
RECURVIROSTRIDAE – tenkozobcovití
Himantopus himantopus himantopus – psila čáponohá euroasijská
– Subsaharská Afrika (kromě jihu)			(1)
– Jižní Afrika („meridionalis“)	2
– JZ Evropa a severozápadní Afrika/západní Afrika		1
– Střední Evropa a V Středomoří/S-střední Afrika		1
– Z, C a JZ Asie/JZ Asie a SV Afrika		(1)
Recurvirostra avosetta – tenkozobec opačný
– Jižní Afrika	2
– Východní Afrika		(1)
– Západní Evropa a severozápadní Afrika (hnízd)		1
– Jihovýchodní Evropa, Černé moře a Turecko (hnízd)	(3c)
– Západní a severozápadní Asie/východní Afrika	2
BURHINIDAE – dytíkovití
Burhinus senegalensis senegalensis – dytík africký
– Západní Afrika	(2)
Burhinus senegalensis inornatus – dytík africký
– Severovýchodní a východní Afrika	(2)
GLAREOLIDAE – ouhorlíkovití
Pluvianus aegyptius aegyptius – běhulík pestrý
– Západní Afrika		(1)
– Východní Afrika	(2)
Glareola pratincola pratincola – ouhorlík stepní středomořský
– Západní Evropa a SZ Afrika/západní Afrika	2
– Černé moře a V Středomoří/V Sahelské oblasti	2
– JZ Asie/JZ Asie a SV Afrika		(1)
Glareola nordmanni – ouhorlík černokřídlý
– JV Evropa a západní Asie/jižní Afrika	3b 3c
Glareola ocularis – ouhorlík madagaskarský
– Madagaskar/východní Afrika	(2)
Glareola nuchalis nuchalis – ouhorlík skalní
– Východní a střední Afrika		(1)
Glareola nuchalis liberiae – ouhorlík skalní
– Západní Afrika	(2)
Glareola cinerea cinerea – ouhorlík bělolící
– JV Západní Afrika a střední Afrika	(2)
CHARADRIIDAE – kulíkovití
Pluvialis apricaria apricaria – kulík zlatý západoevropský
– Velká Británie, Irsko, Dánsko, Německo a Balt (hnízd)	3c*
Pluvialis apricaria altifrons – kulík zlatý severoevropský
– Island a Faerské ostrovy/východní pobřeží Atlantiku			1
– Severní Evropa/západní Evropa a SZ Afrika			1
– Severní Sibiř/Kaspické moře a Malá Asie		(1)
Pluvialis fulva – kulík pacifický
– Severní-střední Sibiř/jižní a JZ Asie, SV Afrika		(1)
Pluvialis squatarola – kulík bledý
– Z Sibiř a Kanada/Z Evropa a Z Afrika			1
– C a V Sibiř/JZ Asie, východní a jižní Afrika		1
Charadrius hiaticula hiaticula – kulík písečný evropský
– Severní Evropa/Evropa a severní Afrika		1
Charadrius hiaticula psammodroma – kulík písečný
– Kanada, Grónsko a Island/Z a J Afrika		(2c)
Charadrius hiaticula tundrae – kulík písečný sibiřský
– SV Evropa a Sibiř/JZ Asie, V a J Afrika			(1)
Charadrius dubius curonicus – kulík říční eurosibiřský
– Evropa a severozápadní Afrika/západní Afrika			1
– Západní a severozápadní Asie/východní Afrika			(1)
Charadrius pecuarius pecuarius – kulík africký
– Jižní a východní Afrika			(1)
– Západní Afrika		(1)
Charadrius tricollaris tricollaris – kulík třípásý
– Jižní a východní Afrika			1
Charadrius forbesi – kulík Forbesův
– Západní a střední Afrika		(1)
Charadrius pallidus pallidus – kulík krotký
– Jižní Afrika	2
Charadrius pallidus venustus – kulík krotký
– Východní Afrika	1c
Charadrius alexandrinus alexandrinus – kulík mořský euroasijský
– Západní Evropa a západní Středomoří/západní Afrika	3c
– Černé moře a V Středomoří/V Sahelské oblasti	3c
– JZ a střední Asie/JZ Asie a SV Afrika		(1)
Charadrius marginatus mechowi – kulík proměnlivý
– Jižní a východní Afrika	2
– Západní až Z-střední Afrika	2
Charadrius mongolus pamirensis – kulík menší
– Z-střední Asie/JZ Asie a východní Afrika		(1)
Charadrius leschenaultii columbinus – kulík pouštní
– Turecko a JZ Asie/V Středomoří a Rudé moře	1c
Charadrius leschenaultii crassirostris – kulík pouštní
– Kaspické moře a JZ Asie/Arabský pol. a SV Afrika		(1)
Charadrius leschenaultii leschenaultii – kulík pouštní
– Střední Asie/východní a jižní Afrika		(1)
Charadrius asiaticus – kulík kaspický
– JV Evropa a západní Asie/V a J-střední Afrika	3c
Eudromias morinellus – kulík hnědý
– Evropa/severozápadní Afrika	(3c)
– Asie/Střední východ		(1)
Vanellus vanellus – čejka chocholatá
– Evropa/Evropa a severní Afrika		2c
– Západní Asie/severozápadní Asie			(1)
Vanellus spinosus – čejka trnitá
– Černé moře a Středomoří (hnízd)		1
Vanellus albiceps – čejka laločnatá
– Západní a střední Afrika		(1)
Vanellus senegallus senegallus – čejka hnědá
– Západní Afrika		(1)
Vanellus senegallus solitaneus – čejka hnědá
– Jihozápadní Afrika		(1)
Vanellus senegallus lateralis – čejka hnědá
– Východní a jihovýchodní Afrika		1
Vanellus lugubris – čejka šedoprsá
– Jihozápadní Afrika	2
– Střední a východní Afrika	3c
Vanellus melanopterus minor – čejka černokřídlá
– Jižní Afrika	1c
Vanellus coronatus coronatus – čejka korunkatá
– Východní a jižní Afrika			1
– Střední Afrika	(2)
Vanellus coronatus xerophilus – čejka korunkatá
– Jihozápadní Afrika		(1)
Vanellus superciliosus – čejka hnědoprsá
– Západní a střední Afrika	(2)
Vanellus gregarius – keptuška stepní
– JV Evropa a západní Asie/severovýchodní Afrika	1a 1b 1c
– Středoasijské republiky/SZ Indie	1a 1b 1c
Vanellus leucurus – keptuška běloocasá
– JZ Asie/JZ Asie a severovýchodní Afrika	2
– Středoasijské republiky/jižní Asie		(1)
SCOLOPACIDAE – slukovití
Scolopax rusticola – sluka lesní
– Evropa/jižní a západní Evropa a severní Afrika			1
– Západní Sibiř/severozápadní Asie (Kaspické moře)			(1)
Gallinago stenura – bekasina sibiřská
– Severní Sibiř/jižní Asie a východní Afrika			(1)
Gallinago media – bekasina větší
– Skandinávie/pravděpodobně Západní Afrika		1
– Západní Sibiř a SV Evropa/jihovýchodní Afrika		2c
Gallinago gallinago gallinago – bekasina otavní euroasijská
– Evropa/jižní a západní Evropa a SZ Afrika		2c
– Západní Sibiř/severozápadní Asie a Afrika			1
Gallinago gallinago faeroeensis – bekasina otavní islandská
– Island, Faerské ostrovy a severní Skotsko/Irsko			1
Lymnocryptes minimus – slučka malá
– Severní Evropa/J a Z Evropa a západní Afrika		2b
– Západní Sibiř/JZ Asie a SV Afrika		(1)
Limosa limosa limosa – břehouš černoocasý evropský
– Západní Evropa/SZ a západní Afrika		2c
– Východní Evropa/střední a východní Afrika		2c
– Západní-střední Asie/JZ Asie a východní Afrika		(1)
Limosa limosa islandica – břehouš černoocasý islandský
– Island/západní Evropa	3a*
Limosa lapponica lapponica – břehouš rudý eurosibiřský
– Severní Evropa/západní Evropa		2a
Limosa lapponica taymyrensis – břehouš rudý
– Západní Sibiř/západní a jihozápadní Afrika		2a 2c
Limosa lapponica menzbieri – břehouš rudý
– Střední Sibiř/jižní a JZ Asie a východní Afrika			(1)
Numenius phaeopus phaeopus – koliha malá eurosibiřská
– Severní Evropa/západní Afrika			(1)
– Západní Sibiř/jižní a východní Afrika			(1)
Numenius phaeopus islandicus – koliha malá islandská
– Island, Faerské ostrovy a Skotsko/západní Afrika			1
Numenius phaeopus alboaxillaris – koliha malá
– Severozápadní Asie/východní Afrika	1c
Numenius tenuirostris – koliha tenkozobá
– Střední Sibiř/Středomoří a JZ Asie	1a 1b 1c
Numenius arquata arquata – koliha velká evropská
– Evropa/Evropa, severní a západní Afrika			1
Numenius arquata orientalis – koliha velká sibiřská
– Západní Sibiř/JZ Asie, V a J Afrika	3c
Numenius arquata suschkini – koliha velká
– Jihovýchodní Evropa a severozápadní Asie (hnízd)	2
Tringa erythropus – vodouš tmavý
– S Evropa/jižní Evropa, severní a západní Afrika			(1)
– Západní Sibiř/JZ Asie, SV a východní Afrika		(1)
Tringa totanus totanus – vodouš rudonohý evropský
– SZ Evropa/Z Evropa, SZ a západní Afrika		2c
– Střední a východní Evropa/východní Středomoří a Afrika		2c
Tringa totanus britannica – vodouš rudonohý anglický
– Velká Británie a Irsko/Velká Británie, Irsko, Francie		2c
Tringa totanus ussuriensis – vodouš rudonohý
– Západní Asie/JZ Asie, SV a východní Afrika			(1)
Tringa totanus robusta – vodouš rudonohý islandský
– Island a Faerské ostrovy/západní Evropa			1
Tringa stagnatilis – vodouš štíhlý
– Východní Evropa/západní a střední Afrika		(1)
– Západní Asie/JZ Asie, východní a jižní Afrika		(1)
Tringa nebularia – vodouš štíhlý (šedý)
– Severní Evropa/JZ Evropa, SZ a západní Afrika			1
– Západní Sibiř/JZ Asie, V a J Afrika			(1)
Tringa ochropus – vodouš kropenatý
– Severní Evropa/J a Z Evropa, západní Afrika			1
– Západní Sibiř/JZ Asie, SV a východní Afrika			(1)
Tringa glareola – vodouš bahenní
– Severozápadní Evropa/západní Afrika		2c
– SV Evropa a Z Sibiř/východní a jižní Afrika			(1)
Tringa cinerea – vodouš malý
– SV Evropa a Z Sibiř/JZ Asie, V a J Afrika			1
Tringa hypoleucos – pisík obecný
– Západní a střední Evropa/západní Afrika			1
– V Evropa a Z Sibiř/střední, V a J Afrika			(1)
Arenaria interpres interpres – kamenáček pestrý
– SV Kanada a Grónsko/Z Evropa a SZ Afrika		1
– Severní Evropa/západní Afrika		1
– Západní a střední Sibiř/JZ Asie, V a J Afrika			(1)
Calidris tenuirostris – jespák velký
– Východní Sibiř/JZ Asie a Z Jižní Asie	1c
Calidris canutus canutus – jespák rezavý severosibiřský
– Severní Sibiř/Západní a jižní Afrika		2a 2c
Calidris canutus islandica – jespák rezavý islandský
– SV Kanada a Grónsko/západní Evropa		2a 2c
Calidris alba – jespák písečný
– Východní Atlantik Evropa, západní a jižní Afrika (zim)			1
– Severozápadní Asie, východní a jižní Afrika (zim)			1
Calidris minuta – jespák malý
– S Evropa/J Evropa, severní a západní Afrika		(2c)
– Západní Sibiř/JZ Asie, V a J Afrika			(1)
Calidris temminckii – jespák šedý
– Fennoskandie (Baltský štít)/severní a západní Afrika		(1)
– SV Evropa a Z Sibiř/JZ Asie a východní Afrika			(1)
Calidris maritima maritima – jespák mořský
– Severní a západní Evropa (kromě Islandu) (zim)		1
Calidris alpina alpina – jespák obecný severoevropský
– SV Evropa a SZ Sibiř/Z Evropa a SZ Afrika			1
Calidris alpina centralis – jespák obecný
– Střední Sibiř/JZ Asie a SV Afrika			(1)
Calidris alpina schinzii – jespák obecný baltský
– Island a Grónsko/SZ a západní Afrika			1
– Velká Británie a Irsko/JZ Evropa a SZ Afrika	2
– Baltské moře/JZ Evropa a SZ Afrika	1c
Calidris alpina arctica – jespák obecný grónský
– SV Grónsko/západní Afrika	3a
Calidris ferruginea – jespák křivozobý
– Západní Sibiř/západní Afrika			1
– Střední Sibiř/JZ Asie, V a J Afrika			1
Limicola falcinellus falcinellus – jespáček ploskozobý evropský
– Severní Evropa/JZ Asie a Afrika	3c
Philomachus pugnax – jespák bojovný
– Severní Evropa a západní Sibiř/západní Afrika		2c
– Severní Sibiř/JZ Asie, V a J Afrika		(2c)
Phalaropus lobatus – lyskonoh úzkozobý
– Západní Eurasie/Arabské moře			1
Phalaropus fulicaria – lyskonoh ploskozobý
– Kanada a Grónsko/Atlantické pobřeží Afriky			(1)
LARIDAE – rackovití
Larus leucophthalmus – racek bělooký
– Rudé moře a přilehlá pobřeží	1a 2
Larus hemprichii – racek arabský
– Rudé moře, Záliv, Arabský poloostrov a V Afrika		2a
Larus canus canus – racek bouřní severoevropský
– SZ a stř. Evropa/Atlantické pobřeží a Středomoří		2c
Larus canus heinei – racek bouřní západosibiřský
– SV Evropa a Z Sibiř/Černé moře a Kaspické moře		(1)
Larus audouini – racek zelenonohý
– Středomoří/S a Z pobřeží Afriky	1a 3a
Larus marinus – racek mořský
– Severní a západní Evropa			1
Larus dominicanus vetula – racek jižní (dominikánský)
– Pobřeží jižní Afriky		1
Larus hyperboreus hyperboreus – racek šedý atlantský
– Špicberky a S Rusko (hnízd)			(1)
Larus hyperboreus leuceretes – racek šedý
– Kanada, Grónsko a Island (hnízd)			(1)
Larus glaucoides glaucoides – racek polární
– Grónsko/Island a severozápadní Evropa			1
Larus argentatus argentatus – racek stříbřitý severoevropský
– Severní a severozápadní Evropa			1
Larus argentatus argenteus – racek stříbřitý
– Island a západní Evropa			1
Larus heuglini – racek západosibiřský
– SV Evropa a Z Sibiř/JZ Asie a SV Afrika			(1)
Larus (heuglini) barabensis – racek (západosibiřský)
– Jihozápadní Sibiř/severozápadní Asie			(1)
Larus armenicus – racek arménský
– Arménie, východní Turecko a SZ Írán	3a
Larus cachinnans cachinnans – racek bělohlavý
– Černé moře a západní Asie/JZ Asie, SV Afrika			1
Larus cachinnans michahellis – racek bělohlavý
– Středomoří, Iberie a Maroko			1
Larus fuscus fuscus – racek žlutonohý skandinávský
– SV Evropa/Černé moře, JZ Asie a východní Afrika		(2c)
Larus fuscus graellsii – racek žlutonohý anglický
– Západní Evropa/Středomoří a západní Afrika			1
Larus ichthyaetus – racek velký
– Černé moře a Kaspické moře/severozápadní Asie	3a
Larus cirrocephalus poiocephalus – racek šedohlavý
– Západní Afrika		(1)
– Střední a východní Afrika			(1)
– Pobřeží jižní Afriky (kromě Madagaskaru)		(1)
Larus hartlaubii – racek kapský
– Pobřeží jihozápadní Afriky		1
Larus ridibundus – racek chechtavý
– Z Evropa/Z Evropa, Z Středomoří, západní Afrika			1
– East Evropa/Černé moře a východní Středomoří			1
– Západní Asie/JZ Asie a SV Afrika			(1)
Larus genei – racek tenkozobý
– Západní Afrika (hnízd)	2
– Černé moře a Středomoří (hnízd)		2a
– Západní, jihozápadní a jižní Asie (hnízd)		2a
Larus melanocephalus – racek černohlavý
– Z Evropa, Středomoří a SZ Afrika		2a
Larus minutus – racek malý
– Střední a V Evropa/JZ Evropa a Z Středomoří		1
– Z Asie/V Středomoří, Černé moře a Kaspické moře		(1)
Xema sabini sabini – racek Sabinův
– Kanada a Grónsko/JV Atlantik			(1)
Sterna nilotica nilotica – rybák černozobý euroasijský
– Západní Evropa/západní Afrika	2
– Černé moře a východní Středomoří/východní Afrika	3c
– Západní a střední Asie/severozápadní Asie	2
Sterna caspia caspia – rybák velkozobý
– Jižní Afrika (hnízd)	1c
– Západní Afrika (hnízd)		1
– Evropa (hnízd)	1c
– Kaspické moře (hnízd)	2
Sterna maxima albidorsalis – rybák královský
– Západní Afrika (hnízd)		2a
Sterna bengalensis bengalensis – rybák oranžovozobý
– Záliv/jižní Asie		2a
Sterna bengalensis par – rybák oranžovozobý
– Rudé moře/východní Afrika	3a
Sterna bengalensis emigrata – rybák oranžovozobý
– J Středomoří/pobřeží SZ a západní Afriky	1c
Sterna bergii bergii – rybák chocholatý
– Jižní Afrika (od Angoly po Mosambik)	2
Sterna bergii enigma – rybák chocholatý
– Madagaskar a Mosambik/jižní Afrika	1c
Sterna bergii thalassina – rybák chocholatý
– Východní Afrika a Seychely	1c
Sterna bergii velox – rybák chocholatý
– Rudé moře a severovýchodní Afrika	3a
Sterna sandvicensis sandvicensis – rybák severní evropský
– Západní Evropa/západní Afrika		2a
– Černé moře a Středomoří (hnízd)	3a 3c
– Západní a střední Asie/jihozápadní a jižní Asie		2a
Sterna dougallii dougallii – rybák rajský
– Jižní Afrika	1c
– Východní Afrika	3a
– Evropa (hnízd)	1c
Sterna dougallii arideensis – rybák rajský
– Madagaskar, Seychely a Maskarény	2
Sterna dougallii bangsi – rybák rajský
– S Arabské moře (Omán)	1c
Sterna vittata vittata – rybák jižní
– Ostrov prince Edwarda, Marion, Crozet a Kerguelenovy ostrovy/jižní Afrika	1c
Sterna vittata tristanensis – rybák jižní
– Ostrovy Tristan da Cunha a Gough/jižní Afrika	1c
Sterna hirundo hirundo – rybák obecný holarktický
– Jižní a západní Evropa (hnízd)			1
– Severní a východní Evropa (hnízd)			1
– Západní Asie (hnízd)			(1)
Sterna paradisaea – rybák dlouhoocasý
– Západní Eurasie (hnízd)			1
Sterna albifrons albifrons – rybák malý euroasijský
– Východní Atlantik (hnízd)	3b
– Černé moře a východní Středomoří (hnízd)	3c
– Kaspické moře (hnízd)	2
Sterna albifrons guineae – rybák malý nigerský
– Západní Afrika (hnízd)	1c
Sterna saundersi – rybák arabský
– Z jižní Asie, Rudé moře, Záliv a východní Afrika		(1)
Sterna balaenarum – rybák damarský
– Namibie a jižní Afrika/Atlantické pobřeží po Ghanu	2
Sterna repressa – rybák bělolící
– Z jižní Asie, Rudé moře, Záliv a východní Afrika		2c
Chlidonias hybridus hybridus – rybák bahenní evropský
– Západní Evropa a severozápadní Afrika (hnízd)	3c
– Černé moře a východní Středomoří (hnízd)			(1)
– Kaspické moře (hnízd)		(1)
Chlidonias hybridus sclateri – rybák bahenní africký
– Východní Afrika (Keňa a Tanzanie)	1c
– Jižní Afrika (od Malawi a Zambie po jižní Afriku)	(2)
Chlidonias leucopterus – rybák bělokřídlý
– Východní Evropa a západní Asie/Afrika			(1)
Chlidonias niger niger – rybák černý euroasijský
– Evropa a západní Asie/atlantické pobřeží Afriky		2c
RYNCHOPIDAE – zobounovití
Rynchops flavirostris – zoboun africký
– Pobřeží západní Afriky a střední Afrika	2
– Východní a jižní Afrika	2

---

(1)  Přijatý na druhém zasedání smluvních stran, které se uskutečnilo ve dnech 25.–27. září 2002 v Bonnu, Německo.

---