(1)

Rozhodnutí je určeno společnostem:

(2)

Adresáti rozhodnutí se podíleli na jediném komplexním a trvajícím protiprávním jednání v rozporu s článkem 81 Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „Smlouva o ES“ nebo „Smlouva“) a ode dne 1. ledna 1994 s článkem 53 Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“) na celém území EHP stanovováním cen, rozdělováním trhů a výměnou důvěrných informací na trhu s měděnými sanitárními trubkami alespoň ode dne 3. června 1988 do dne 22. března 2001.

(3)

Societa Metallurgica Italiana SpA (dále jen „SMI“) je italská holdingová společnost skupiny KME, do které patří společnosti Europa Metalli SpA (dále jen „EM“ nebo „EM/LMI“ nebo „Europa Metalli“) a Tréfimétaux SA (dále jen „Tréfimétaux“ nebo „TMX“). Po prozkoumání hledisek vyjádřených společnostmi SMI a KME s ohledem na postavení SMI v tomto řízení dospěla Komise k závěru, že by toto rozhodnutí nemělo být určeno SMI.

(4)

Na základě důkazů uvedených společností KME se ukázalo vhodným rozlišit dvě samostatná období pro účely imputace odpovědnosti ve skupině SMI. V průběhu prvního období zahrnujícího léta 1988 až 1995 se musí KME považovat za podnik oddělený od EM a TMX bez ohledu na to, že společnost SMI získala v roce 1990 76,9 % KME. Správní rada KME byla jiná než správní rada jejích sesterských společností a zdá se, že provozní řízení bylo koordinováno s provozním řízením EM a TMX až po restrukturalizaci skupiny v roce 1995, kdy společnost KME získala 100 % akcií EM a TMX. Lze tedy dospět k závěru, že v období od roku 1988 do roku 1995 je společnost KME odpovědná pouze za své jednání, nikoli však za jednání svých sesterských společností.

(5)

Na druhou stranu musí být společnost EM a její dceřiná společnost TMX, kterou zcela vlastnila až do roku 1995, považovány za jednu hospodářskou jednotku, a tedy za jeden podnik odlišený od KME až do restrukturalizace skupiny. Kromě 100 % kontroly společnosti EM nad TMX podpořila domněnku, že dceřiná společnost nedodržovala autonomní obchodní politiku, řada jiných prvků (např. manažeři EM byli uvedeni do správní rady TMX, jejich obchodní strategie byly sladěné a v roce 1993 byla vytvořena společná prodejní organizace; účast ve stejném kartelu na trhu se stejným výrobkem od roku 1989). Proto EM v období 1989–1995 nese odpovědnost za své jednání a společně a nerozdílně s TMX odpovídá za protiprávní jednání TMX.

(6)

Pokud jde o období 1995–2001, kdy společnost KME kontrolovala 100 % kapitálu EM i TMX, musí se mít za to, že subjekty ve skupině KME jednaly na trhu jako jeden podnik. Domněnka o kontrole vycházející ze 100 % držby akcií společností KME v EM a TMX, kterou dále podporují významné řídicí vazby a hospodářská skutečnost, nebyla vyvrácena dostatečnými důkazy. KME, EM a TMX tedy nesou společnou a nerozdílnou odpovědnost za své protiprávní jednání v období od roku 1995 do roku 2001.

(7)

S ohledem na společnost Outokumpu (Finsko) činí Komise společně a nerozdílně odpovědnou za jednání její zcela vlastněné dceřiné společnosti Outokumpu Copper Products Oy (dále jen „OCP“) mateřskou společnost Outokumpu Oyj. Společnost Outokumpu Oyj kontrolovala po celou dobu trvání protiprávního jednání veškerý kapitál OCP. Navíc mateřská společnost se podle společnosti Outokumpu podílela na protiprávním jednání prostřednictvím své divize měděných výrobků před květnem 1988, a byla si jej tedy vědoma také poté, kdy mezi květnem a prosincem 1988 byla vytvořena dceřiná společnost, která přebrala její funkce. Mateřská společnost však své dceřiné společnosti neuložila ukončit protiprávní jednání. Lze tedy předpokládat úplnou a skutečnou kontrolu společnosti Outokumpu Oyj nad obchodní politikou své dceřiné společnosti, což společnost Outokumpu nebyla schopna vyvrátit. Komise omezila své posuzování s ohledem na společnost Outokumpu na období po září 1989 z důvodu omezených důkazů pro léta 1987 a 1988.

(8)

Společnosti Mueller, IMI, Wieland a Boliden nenapadly odpovědnost svých příslušných holdingových a mateřských společností za jednání dceřiných společností zapojených do podnikání s měděnými sanitárními trubkami.

(9)

Podniky se podílely na protiprávním jednání alespoň v těchto obdobích:

(10)

Měděné trubky se obvykle dělí na dvě skupiny produktů: i) průmyslové trubky, které se rozdělují do podskupin na základě konečného využití (klimatizace a chlazení, armatury, plynové ohříváky, sušičky filtrů a telekomunikace), a ii) sanitární trubky (nazývané také vodovodní trubky nebo instalační trubky). Sanitární trubky se používají na vodovodní, ropovodní, plynová a vytápěcí zařízení ve stavebnictví (2).

(11)

Sanitární trubky se obvykle vyráběly hlavně z mědi, tj. z recyklované mědi, z nově rafinované mědi (katodová měď) nebo z měděných ingotů, a do určité míry z oceli. Od počátku 90. let se sanitární trubky čím dál tím častěji vyrábějí z plastu nebo ze směsí (plast s vrstvami hliníku). Proces nahrazování zlepšila veřejná diskuse o normách jakosti pro pitnou vodu a následné přijetí evropské směrnice o pitné vodě v roce 1998.

(12)

Hlavními odběrateli sanitárních trubek jsou distributoři, velkoobchodníci a maloobchodníci, kteří prodávají sanitární trubky instalatérům a jiným konečným spotřebitelům, kdežto průmyslové trubky obvykle používají průmysloví odběratelé, výrobci originálního vybavení nebo výrobci součástek a jsou jim přímo prodávány.

(13)

Odhadovaná tržní hodnota sanitárních trubek z obyčejné mědi činila v EHP v roce 2000 přibližně 1 miliardu EUR a měděných sanitárních trubek izolovaných plastem přibližně 200 milionů EUR (3). Hlavními výrobci měděných sanitárních trubek v Evropě jsou adresáti rozhodnutí. Jejich odhadované tržní podíly v EHP (obyčejné trubky) v roce 2000, což byl poslední celý rok provádění kartelové dohody, byly zhruba takovéto: KME […] (*1) %, IMI […] %, Outokumpu […] %, Wieland Werke […] %, Mueller […] %, Boliden […] %, Buntmetall […] % (1998), HME […] %, Halcor […] %. Odhadovaný souhrnný tržní podíl v EHP (obyčejné sanitární trubky i izolované plastem) v roce 2000, což byl poslední celý rok provádění kartelové dohody, byl zhruba takovýto: KME […] % a Wieland […] %. Z celkového trhu s obyčejnými měděnými sanitárními trubkami v EHP tvořily tyto podniky společně přibližně 80–90 %. Je však třeba upozornit, že ne všechny strany se účastnily po celé období.

(14)

Adresáti tohoto rozhodnutí se podíleli na jediném trvajícím, komplexním, a co se týče společnosti Boliden, skupiny KME a společnosti Wieland, mnohotvárném protiprávním jednání v rozporu s článkem 81 Smlouvy a s článkem 53 Dohody o EHP na většině území EHP, jímž si rozdělovali objemy a tržní podíly, dohodli se v některých případech na cenových cílích, zvyšování cen nebo na jiných obchodních podmínkách pro obyčejné měděné sanitární trubky (a co se týče společnosti KME a Wieland, pro měděné sanitární trubky povrstvené plastem) a sledovali provádění svých protisoutěžních ujednání výměnou informací o prodejích, objednávkách, tržních podílech a cenových praktikách a ujednáním o podniku ovládajícím trh. Protiprávní jednání začalo v červnu 1988 a skončilo v březnu 2001. V různých časových obdobích se na něm podílely různé společnosti.

(15)

Jednalo se o jediné protiprávní jednání, protože existoval trvalý cíl a trvalé kroky a opatření za účelem rozdělení objemů a koordinace cen. Bylo komplexní, protože sestávalo jak z dohod, tak z jednotných praktik.

(16)

Protisoutěžní chování představovalo také mnohotvárné protiprávní jednání, protože bylo organizováno na třech úrovních s cílem vyhnout se hospodářské soutěži v odvětví měděných sanitárních trubek.

(17)

Spolupráce na první úrovni začala nejpozději v červnu 1988 (trvala do března 2001) a podíleli se na ní tzv. výrobci „SANCO®“ (klub „SANCO“): KME, Tréfimétaux, Europa Metalli, Boliden a Wieland. Společnost Boliden svou spolupráci SANCO v červenci 1995 omezila a pokračovala v systému výměny informací do března 2001. Výrobci SANCO® si rozdělili tržní podíly trubek SANCO®, vyměňovali si důvěrné informace a stanovovali a koordinovali ceny a rabaty. Ukázalo se, že se jednalo o nejužší spolupráci, která sloužila jako příprava na jednání s jinými výrobci než SANCO. Společnosti KME a Wieland spolupracovaly také, pokud jde o měděné sanitární trubky izolované plastem WICU® a Cuprotherm alespoň od počátku roku 1991 do března 2001.

(18)

Spolupráce na druhé úrovni začala nejpozději v září 1989 a podíleli se na ní největší evropští výrobci (dále jen „skupina pěti“) (včetně výrobců SANCO i jiných výrobců než SANCO): KME (včetně společnosti Tréfimétaux a Europa Metalli), Wieland, Outokumpu, IMI a od října 1997 Mueller. Hlavním cílem bylo stabilizovat a rozdělit si tržní podíly a koordinovat ceny a rabaty. Schůzky se konaly u příležitosti schůzek svazu tohoto výrobního odvětví (např. schůzky Mezinárodní rady pro tvářenou měď (dále jen „IWCC“)) nebo samostatně v Curychu. Spolupráce zahrnovala schůzky vrcholného vedení a schůzky na operativní úrovni. Tyto kontakty se vyvíjely ve třech fázích: od září 1989 do června/července 1994 (zavedení výměny informací a koordinace); od července 1994 do června 1997 (méně intenzivní kontakty); od června 1997 do března 2001 (účinné a efektivní znovuzavedení koordinace).

(19)

Spolupráce na třetí úrovni začala v srpnu 1998 a trvala od srpna 1999 do března 2001. Podílela se na ní výše uvedená skupina pěti a čtyři menší výrobci (společně „skupina devíti“): Halcor do srpna 1999 a HME Nederland BV, Boliden (tato společnost se neúčastnila trvale) a Buntmetall do března 2001. Skupina devíti jednala o tržních podílech a o cenových cílích nebo o rozpětí.

(20)

Toto protiprávní jednání spočívalo hlavně v praktikách stanovování cen a rozdělování trhu, které jsou svou povahou velmi závažným porušením čl. 81 odst. 1 Smlouvy o ES a čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP. Bylo zjištěno, že kartelové dohody se také prováděly v praxi a že alespoň po některá období zvýšily ceny na trhu. Kartel se týkal celého společného trhu a po jeho vytvoření většiny EHP.

(21)

Vezmeme-li v úvahu samotnou povahu zkoumaného jednání, skutečný dopad na trh s měděnými sanitárními trubkami a skutečnost, že se spolupráce týkala zeměpisného trhu významné velikosti (většina EHP), dopustili se adresáti tohoto rozhodnutí velmi závažného porušování čl. 81 odst. 1 Smlouvy o ES a čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP.

(22)

Za okolností tohoto případu, který zahrnoval několik podniků, byla při stanovení základní výše pokut zvážena konkrétní váha každého podniku na trhu, aby se zohlednil skutečný dopad porušujícího jednání každého podniku na hospodářskou soutěž.

(23)

Pro účely výpočtu pokuty byly společnosti rozděleny do čtyř kategorií na základě jejich tržního podílu v EHP pro dotčený výrobek v posledním celém roce protiprávního jednání (2000). Do první kategorie patřila společnost KME; druhá kategorie sestávala ze společnosti Outokumpu, IMI, Mueller a ze skupiny Wieland Werke včetně BMA (zhruba polovina tržního podílu KME); třetí kategorie sestávala ze společnosti Boliden (zhruba dvě třetiny tržního podílu druhé skupiny); a čtvrtá skupina sestávala ze společnosti HME a Halcor (zhruba polovina tržního podílu druhé skupiny).

(24)

Jelikož společnosti EM a TMX tvořily v období 1988–1995 jeden podnik, jsou společně a nerozdílně odpovědné za svou příslušnou část protiprávního jednání. Podobně společnosti KME, EM a TMX tvořily jeden podnik („skupina KME“) v období 1995–2001 a jsou společně a nerozdílně odpovědné za tuto část protiprávního jednání. Základní výše pokuty byla tedy rozdělena na dvě části, jedna za období 1988–1995 a jedna za období 1995–2001. V důsledku toho byla společnosti KME udělena individuální pokuta 17,96 milionu EUR; společnosti EM a TMX jsou společně a nerozdílně odpovědné za zaplacení pokuty 16,37 milionu EUR; a společnosti KME, EM a TMX (neboli skupina KME) jsou společně a nerozdílně odpovědné za zaplacení pokuty 32,75 milionu EUR.

(25)

Podobně byla rozlišena dvě různá období pro účely rozdělení odpovědnosti ve skupině Wieland. Společnost Wieland Werke AG nabyla výhradní kontrolu nad skupinou Buntmetall v roce 1999. Se společností Wieland Werke AG a skupinou Buntmetall se tedy zacházelo jako s jedním podnikem se společnou a nerozdílnou odpovědností za protiprávní jednání až od roku 1999.

(26)

Aby se zajistilo, že uložené pokuty měly dostatečný odstrašující účinek, byl u počáteční částky pokuty stanovené pro společnost Outokumpu použit násobící koeficient 1,5. Při tomto posuzování bylo vhodné vzít v úvahu celkový celosvětový obrat skupiny (asi 5 miliard EUR), neboť mateřská společnost (Outokumpu Oyj) se účastnila na protiprávním jednání v roce 1988 prostřednictvím své divize měděných výrobků, a poté nenařídila své zcela vlastněné dceřiné společnosti OCP toto protiprávní jednání ukončit. Pokud jde o ostatní strany, je společnost Outokumpu více než dvakrát větší než každá z nich z hlediska celkového celosvětového obratu.

(27)

Různé společnosti se na tomto jednání podílely po různá období. Protiprávní jednání začalo nejpozději dne 3. června 1988 a pokračovalo alespoň do 22. března 2001. Tyto společnosti se dopouštěly trvajícího protiprávního jednání po uvedenou příslušnou dobu:

(28)

Vyskytovala se období různé intenzity kartelové kázně. Období od poloviny roku 1994 do poloviny roku 1997 označila společnost Outokumpu za „tiché období“. Společnosti KME a Wieland pokračovaly ve své spolupráci u značek WICU, Cuprotherm a SANCO. Společnosti IMI, Wieland, Outokumpu a KME se v roce 1996 mnohokrát setkaly. Ačkoliv kartel očividně fungoval méně efektivně, pokračovala výměna důvěrných informací alespoň příležitostně. Společnost Outokumpu potvrdila období méně intenzivních kontaktů. Z těchto důvodů bylo toto období charakterizováno jako období omezené kartelové činnosti, a ne jako úplné přerušení. Délky protiprávního jednání (12 let a 9 měsíců) jako takové se tedy období omezené kartelové činnosti nedotkla.

(29)

V případě společnosti Outokumpu zvýšila závažnost protiprávního jednání skutečnost, že tato společnost byla adresátem předchozího rozhodnutí, které shledalo protiprávní jednání stejného typu, tj. rozhodnutí Komise 90/417/ESUO (4) týkající se za studena válcovaných plochých výrobků z korozivzdorné oceli, které se týkalo kartelu v odvětví válcovaných výrobků z nerezové oceli. V tomto rozhodnutí však společnosti Outokumpu nebyla uložena žádná pokuta.

(30)

Společnost Outokumpu toto zjištění napadla z důvodů, že tento případ se týkal zcela jiné situace, neboť i) společnost Outokumpu jednala pod vládním vlivem a v přesvědčení, že ujednání byla veřejně schválena; ii) Komise sama přiznala, že se nejedná o přímé porušování právních předpisů, a neuložila žádnou pokutu; iii) byly dotčeny jiné podniky, které zahrnovaly jiné jednotky a zaměstnance na jiných místech, stejně jako iv) ustanovení jiné smlouvy (článek 65 Smlouvy o ESUO).

(31)

Žádost společnosti Outokumpu nebyla přijatelná, neboť jednou z funkcí rozhodnutí Komise určených podnikům je varovat je a odstrašit od podobného protiprávního jednání v budoucnu, i když z nějakého důvodu není uložena pokuta. To, že společnost Outokumpu pokračovala v protiprávním jednání v odvětví měděných sanitárních trubek poté, co jí rozhodnutí Komise nařídilo ukončit protiprávní jednání v odvětví nerezové oceli, zřetelně dokazuje, že předchozí rozhodnutí nemělo na tržní chování společnosti Outokumpu dostatečně odstrašující účinek. Muselo být tedy zajištěno budoucí odstrašení zvýšením pokuty v tomto případě. Stejný typ protiprávního jednání v této souvislosti navíc znamenal porušování stejného článku ve Smlouvě. V tomto ohledu odpovídá článek 65 Smlouvy o ESUO čl. 81 odst. 1 Smlouvy o ES. Toto stanovisko již Komise zaujala v rozhodnutí o průmyslových trubkách ze dne 16. prosince 2003.

(32)

Tvrzení o nátlaku vznesené společností Halcor proti KME, Outokumpu, Wieland a Mueller nebylo prokázáno. Ani tvrzení společnosti Boliden o nátlaku proti KME nebylo dokázáno.

(33)

Strany prohlásily, že by řada faktorů měla být považována za polehčující okolnosti, včetně mj. neprovádění ujednání v praxi, omezeného prospěchu z protiprávního jednání a hospodářských potíží v odvětví měděných sanitárních trubek.

(34)

Komise každý z těchto argumentů v rozhodnutí vyvrátila a našla důkazy, že ujednání měla vliv na ceny. U žádného podniku se tedy v tomto případě žádné polehčující okolnosti nepoužijí.

(35)

Oznámení o shovívavosti z roku 1996 nestanoví žádnou konkrétní odměnu pro žadatele o shovívavost, který informuje o skutečnostech, jež Komisi nebyly dříve známy a ovlivňují závažnost nebo trvání kartelu. Tato spolupráce již byla uznána jako polehčující faktor v případě průmyslových trubek.

(36)

Proto se mělo za to, že se spolupráce společnosti Outokumpu kvalifikuje v této souvislosti jako polehčující faktor. Společnost Outokumpu jako první informovala o celém trvání evropského kartelu v odvětví měděných sanitárních trubek a zejména jako první poskytla rozhodující důkazy a vysvětlení, které dokazují nepřetržitost protiprávního jednání v období od července 1994 do července 1997 (a v období od roku 1990 do konce roku 1992). Komise nemohla zjistit trvání a nepřetržitost protiprávního jednání od září 1989 na základě důkazů získaných od žadatele o imunitu a z kontrol provedených před žádostí společnosti Outokumpu o shovívavost. Společnost Outokumpu by neměla být penalizována za svou spolupráci uložením vyšší pokuty, než kterou by musela zaplatit bez spolupráce. Ve světle výše uvedeného byla základní výše pokuty, která bude společnosti Outokumpu uložena, snížena o paušální částku 40,17 milionu EUR za účinnou spolupráci mimo rozsah působnosti oznámení o shovívavosti z roku 1996.

(37)

Komise se také domnívala, že se jako polehčující faktor kvalifikuje v této souvislosti spolupráce KME. Ačkoliv Komise měla určité izolované náznaky, že se protiprávní jednání týká také trubek povrstvených plastem, a spolehlivější důkazy v souvislosti s výměnou informací týkajících se trubek povrstvených plastem ve fázi sdělení o námitkách, pouze s přispěním KME byla schopná zjistit existenci jediného trvajícího a komplexního protiprávního jednání týkajícího se trubek WICU/Cuprotherm alespoň od počátku roku 1991. Komise se domnívá, že by skupina KME neměla být za svou spolupráci penalizována. Příslušným záchytným bodem pro snížení základní výše pokuty, která bude uložena KME, je relativní význam odvětví trubek povrstvených plastem v porovnání s obyčejnými měděnými trubkami. Na základě tohoto kritéria byla základní výše pokuty snížena o paušální částku 7,93 milionu EUR.

(38)

Všichni adresáti tohoto rozhodnutí s Komisí v různých fázích šetření spolupracovali za účelem získání zvýhodněného zacházení stanoveného v oznámení Komise o shovívavosti. Oznámení o shovívavosti z roku 1996 bylo použito takto:

(39)

Mueller Industries Inc. („Mueller“) byl první podnik, který informoval Komisi (v lednu 2001) o existenci kartelu v evropském odvětví měděných sanitárních trubek v 90. letech. Důkazy, které společnost Mueller poskytla před šetřením Komise, umožnily Komisi zjistit existenci, obsah a účastníky řady kartelových schůzek konaných v roce 1989, 1994 a od roku 1997 do roku 2001 i podniknout kontroly dne 22. března 2001 a později. Společnost Mueller svou účast okamžitě ukončila a po celé šetření plně spolupracovala a poskytla Komisi řadu podání a dokumentů, které dále popisovaly ujednání. Společnost Mueller tedy byla úplně osvobozena od jakékoliv pokuty.

(40)

Společnost Mueller poskytla příležitostné důkazy na období před rokem 1997 a informovala o existenci kartelu v období 1997 až 2001. Spolu s dokumenty shromážděnými během kontrol měla Komise dostatečné důkazy k zahájení řízení vedoucího k rozhodnutí proti všem zúčastněným stranám. Proto se pro snížení podle oddílu C oznámení o shovívavosti z roku 1996 nekvalifikovala žádná jiná strana.

(41)

Než Komise přijala sdělení o námitkách, poskytly společnosti Outokumpu (duben 2001), KME (říjen 2002), Wieland (leden 2003) a Halcor (duben 2003) Komisi informace a dokumenty, které přispěly ke zjištění existence protiprávního jednání. Žádná z nich podstatným způsobem nenapadla skutečnosti, na kterých Komise založila své sdělení o námitkách, s výjimkou těch, které nejsou v rozhodnutí obhajovány. Tyto společnosti se tedy kvalifikovaly pro snížení mezi 10 % a 50 % podle oddílu D oznámení o shovívavosti.

(42)

Společnost Outokumpu první předložila rozhodující důkazy pro období od roku 1989 do poloviny roku 1997. O období od poloviny roku 1997 do března 2001 již informovala společnost Mueller a materiál shromážděný během kontrol. Příspěvek společnosti Outokumpu byl klíčový zejména pro zjištění nepřetržitosti protiprávního jednání. Proto byla společnost Outokumpu odměněna největším možným snížením, a to snížením o 50 % z pokuty, která by jinak byla uložena, kdyby s Komisí nespolupracovala.

(43)

Bylo považováno za správné poskytnout menší snížení v porovnání se společností Outokumpu, ale podobné snížení ve vzájemném porovnání společnostem KME a Wieland (včetně společnosti Buntmetall). I když společnost Wieland jako první informovala o podrobném seznamu schůzek za období 1993 až 2001 a poskytla vysvětlení, která Komisi umožnila použít jako důkaz řadu současných dokumentů, společnost KME jako první poskytla úplná vysvětlení v souvislosti se všemi aspekty protiprávního jednání (národní kartely, schůzky SANCO, celoevropské schůzky). Společnosti KME bylo proto poskytnuto 35 % snížení pokuty, která by byla uložena, kdyby s Komisí nespolupracovala. Společnosti Wieland (včetně společnosti Buntmetall) poskytla Komise 35 % snížení pokuty, která by jinak byla uložena.

(44)

Společnost Halcor poskytla množství současných dokumentů za období své účasti (srpen 1998 až srpen 1999). Období, za které společnost Halcor dokumenty poskytla, však již bylo dobře zdokumentované. Společnost Halcor navíc neobjasnila svou spolupráci na kartelových mechanismech před srpnem 1998. Proto se kvalifikuje pouze pro podstatně menší snížení než Outokumpu, KME nebo Wieland. Zároveň Komise musela vzít v úvahu, že společnost Halcor nabídla svou spolupráci bezprostředně po obdržení žádosti o informace a že v prostorách společnosti Halcor neproběhlo žádné šetření. Proto se společnost Halcor kvalifikovala pro 15 % snížení pokuty, která by jinak byla uložena.

(45)

Po obdržení oznámení o námitkách požádala o shovívavost skupina Boliden. Společnost Boliden protiprávní jednání přiznala a nenapadla fakta. Navíc společnost Boliden objasnila některé věcné podrobnosti. Avšak vzhledem k předchozí spolupráci společností Mueller, Outokumpu, skupiny KME, společnosti Wieland a Halcor i ke kontrolám bylo již protiprávní jednání zjištěno v celém rozsahu. Komise tedy poskytla společnosti Boliden 10 % snížení pokuty, která by jinak byla uložena, kdyby s Komisí nespolupracovala.

(46)

Po obdržení oznámení o námitkách požádala o shovívavost skupina IMI. Společnost IMI protiprávní jednání přiznala a nenapadla fakta. Vzhledem ke spolupráci společností Mueller, Outokumpu, skupiny KME, společnosti Wieland a Halcor i ke kontrolám bylo již protiprávní jednání zjištěno v celém rozsahu. Komise tedy poskytla skupině IMI 10 % snížení pokuty, která by jinak byla uložena, kdyby s Komisí nespolupracovala.

1.

2.