16.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 98/27

(1)

Tetra Laval B.V. („Tetra“) je nizozemská soukromá skupina společností, která působí v oblasti designu a výroby zařízení, spotřebního materiálu a podpůrných služeb pro zpracování, balení a distribuci tekutých potravin. Sidel S.A. („Sidel“) je francouzská společnost zabývající se designem a výrobou balícího zařízení a systémů, zejména vyfukovacích strojů na výrobu PET lahví, bariérové technologie a plnících strojů pro polyetylénové tereftalátové plastové lahve („PET lahve“).

(2)

Dne 18. května 2001 přijala Komise oznámení („původní oznámení“) podle článku 4 nařízení Rady (EHS) č. 4064/89 („nařízení o spojování“) o spojení, na jehož základě Tetra získala ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování kontrolu nad společností Sidel na základě návrhu smlouvy o koupi akcií zveřejněného dne 27. března 2001.

(3)

Po prozkoumání původního oznámení dospěla Komise k závěru, že oznámená operace spadá do oblasti působnosti nařízení o spojování a že vyvolává vážné pochybnosti ohledně své slučitelnosti se společným trhem a Dohodou o EHP. Dne 5. července 2001 Komise rozhodla v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení o spojování o zahájení řízení v této věci.

(4)

Dne 30. října 2001 na základě podrobného šetření („Tetra I“) prohlásila Komise operaci za neslučitelnou se společným trhem. Rozsudkem („rozsudek“) vydaným dne 25. října 2002 zrušil Soud prvního stupně Evropských společenství rozhodnutí Komise v celém rozsahu. Po rozsudku Komise obnovila své šetření oznámeného spojení podle čl. 10 odst. 1 a čl. 10 odst. 5 nařízení o spojování. Dne 13. ledna 2003 Komise rozhodla, že nebude bránit oznámené operaci a prohlásila ji za slučitelnou se společným trhem a Dohodou o EHP podle čl. 6 odst. 1 písm. b) a čl. 6 odst. 2 nařízení o spojování za podmínky plného souladu se závazkem a povinnostmi („Tetra II“).

(5)

V průběhu zkoumání navrhovaného spojení po rozsudku Soudu prvního stupně vyšlo najevo, že Tetra neposkytla příslušné informace týkající se aktivně probíhajícího vývoje technologie Tetra Fast, včetně jejího možného dopadu na podmínky soutěže na trhu vyfukovacích strojů na výrobu PET lahví. Tetra tyto informace nesdělila

(6)

Technologii Tetra Fast vyvinula a nechala patentovat společnost Tetra. Tato technologie umožňuje, aby vyfukovací stroje na výrobu PET lahví vyfukovaly plastové PET lahve pomocí nové metody využívající výbušné materiály. Komerční výhody této nové metody jsou značné, jak zjistila Komise v rámci řízení Tetra II, uvádějící (v bodě 63), že: „…jak se zdá, tato technologie nabízí celou škálu ekonomických, provozních a ekologických výhod ve srovnání s konvenčním vyfukováním PET lahví“.

(7)

V průběhu řízení Tetra I společnost Tetra nesdělila informace o existenci technologie Tetra Fast ve formuláři CO ani v odpovědích na žádný z dopisů požadujících podle článku 11 informace o trhu PET obalů. Komise vůbec nevěděla o existenci uvedené technologie, a tedy ani o jejím významu.

(8)

Komise se dozvěděla o existenci technologie Tetra Fast poprvé před několika měsíci po přijetí Tetra I. Byla na ni upozorněna svým zmocněncem provádějícím sledování. Společnost Tetra následně sdělila informace o technologii Tetra Fast v průběhu řízení Tetra II.

(9)

Neposkytnutí příslušných informací ze strany společnosti Tetra spadá do oblasti působnosti čl. 14 odst. 1 písm. b) a c) nařízení o spojování, kde je stanoveno, že Komise může uložit pokuty ve výši 1 000 až 50 000 EUR podnikům, které úmyslně či z nedbalosti poskytly nesprávné nebo zavádějící informace v oznámení nebo poskytly nesprávné informace v odpovědi na žádost o informace podle článku 11.

(10)

Komise zakládá rozhodnutí o pokutách na následujících porušeních:

(11)

Porušení ze strany společnosti Tetra jsou závažná zejména proto, že informace byly důležité pro hodnocení, které Komise prováděla, a společnost Tetra si měla být jejich významu vědoma. Kdyby byly informace o technologii Tetra Fast sděleny v průběhu řízení Tetra I, byly by důležitým prvkem pro hodnocení Komise. Takto byla Komise při své první analýze vážně dezinformována.

(12)

Tetra začala vyvíjet technologii Tetra Fast již v roce 1996. Pro novou technologii získala švýcarský patent (1996) a evropský patent (1997) a do doby původního oznámení v rámci řízení Tetra I (18. května 2001) podala nejméně 4 další patentové přihlášky. Na vývoj technologie Tetra Fast bylo vynaloženo do konce roku 2000 více než (0–10) milionů EUR a další investice ve výši (0–10) milionů EUR byla plánována pro rok původního oznámení. Tetra provedla nebo zadala studie této technologie v roce 2000. V roce 2000 a 2001 byly testy prováděny též v rámci univerzitních středisek a institutů. Tetra dosáhla požadavků na schválení bezpečnosti pro tuto technologii v roce 2000 a zahájila předběžné testy několik měsíců předtím, než byl formulář CO předložen Komisi.

(13)

Formulář CO v oddíle 8.10 požaduje, aby strany podávající oznámení poskytly informace o výzkumu a vývoji na dotčených trzích, zejména o výzkumu a vývoji prováděném samotnými stranami. Požaduje tyto informace:

„Vysvětlete povahu výzkumu a vývoje na dotčených trzích prováděného účastníky spojení.“

Přitom mají strany vzít v úvahu: „b) průběh technologického vývoje u těchto trhů v průběhu příslušné doby (včetně vývoje výrobků a/nebo služeb, výrobních procesů, distribučních systémů atd.)“ a „c) hlavní inovace, které byly provedeny na těchto trzích, a podniky odpovědné za tyto inovace;“

(14)

Oznámení neobsahuje žádný odkaz na technologii Tetra Fast.

(15)

Jako hlavní argument společnost Tetra uvádí, že technologie Tetra Fast není součástí žádného trhu dotčeného touto operací a nemá úzký vztah k dotčenému trhu vyfukovacích strojů na výrobu PET lahví a že proto nebylo nutné ji v oddíle 8.10 formuláře CO zmiňovat. Společnost Tetra má za to, že technologie Tetra Fast nahrazuje vnější část zařízení zajišťující tlak potřebný pro vyfukování lahve ve vyfukovacím stroji. Tradičně je tento tlak zajišťován pomocí stlačeného vzduchu z kompresoru (nejčastěji dodávaného jiným dodavatelem, než jsou dodavatelé vyfukovacích strojů na výrobu PET lahví), zatímco technologie Tetra Fast využívá tlaku vyvíjeného výbušným spalováním směsi vodíku a kyslíku.

(16)

Komise považuje tento argument za prokazatelně mylný. Je zřejmé, že technologie, která přináší významnou změnu ve výkonu vyfukovacích strojů na výrobu PET lahví, patří do dotčeného trhu těchto strojů, pokud není uvedená technologie skutečně prodávána samostatně (v tomto případě by byla Tetra musela předložit informace na základě tohoto samostatného trhu uvedené technologie). Přehled výzkumu a vývoje společnosti Tetra na rok 2000 zveřejněný až v průběhu řízení Tetra II ukazuje, že sama společnost Tetra považovala Tetra Fast za součást trhu vyfukovacích strojů na výrobu PET lahví.

(17)

Komise též odmítá argument společnosti Tetra, že uvedená technologie je nepodstatná, neboť nepřináší významné zdokonalení způsobu fungování vyfukovacích strojů na výrobu PET lahví. Interní dokumenty společnosti Tetra jasně ukazují, že společnost viděla značný potenciál kromě jiného pro snížení spotřeby energie.

(18)

Podle čl. 14 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování může Komise na základě svého rozhodnutí uložit pokuty od 1 000 do 50 000 EUR, pokud určitý podnik úmyslně či z nedbalosti poskytne nesprávné nebo zavádějící informace v oznámení podle článku 4.

(19)

Je zřejmé, že neuvedením informací o technologii Tetra Fast v oddíle 8.10 formuláře CO předložila společnost Tetra nesprávné informace. Ačkoli Komise nemá důkaz, že společnost Tetra jednala úmyslně, musí být porušení ze strany společnosti Tetra považováno za hrubou nedbalost.

(20)

V průběhu šetření Tetra I, které Komise prováděla, byly provedeny předběžné testy a proběhlo několik schůzek vedení. Do doby, kdy Komise přijala rozhodnutí o zákazu, byly vyrobeny pomocí technologie Tetra Fast milióny lahví. I když si společnost Tetra nebyla vědoma významu technologie v době oznámení, měla v průběhu správního řízení Tetra I dostatek příležitostí si uvědomit, že ve formuláři CO uvedla nesprávné informace. V této souvislosti je třeba poznamenat, že čl. 4 odst. 3 prováděcího nařízení obsahuje povinnost informovat Komisi o všech „podstatných změnách ve skutečnostech“, k nimž došlo v průběhu správního řízení.

(21)

V žádosti podle článku 11 ze dne 13. července 2001 Komise požaduje od stran následující:

(22)

V odpovědi na předchozí otázky strany předložily 6 příloh, včetně technických dokumentů. Avšak ve své odpovědi ze dne 26. července 2002 Tetra neposkytla žádný dokument obsahující odkaz na samotnou technologii Tetra Fast nebo na bariérovou technologii či technologii ochranné vrstvy (PCT/EP02/02160), kterou společnost Tetra Laval vyvinula pro použití s technologií Tetra Fast.

(23)

Tetra Fast není jen inovovanou metodou vyfukování PET lahví (pomocí výbuchu), ale má další dvě výhody: i) výbuch má sterilizační účinek na láhev a ii) zavedením speciálních plynů do výbušného procesu umožní potažení vnitřku lahve látkami působícími jako bariéra.

(24)

Společnost Tetra si byla plně vědoma obou skutečností. Dne 23. března 2001 podala patentovou přihlášku na novou bariérovou technologii týkající se Tetra Fast, která zdůrazňovala aseptickou vlastnost lahve vyfouknuté pomocí technologie Tetra Fast, a žádala o patentování vlastností nové technologie zvyšujících kvalitu plynové bariéry. Také interní analýza společnosti Tetra zdůraznila tyto aseptické vlastnosti.

(25)

Tetra se opírá o to, co považuje za odlišnou povahu formuláře CO a žádosti o informace. Podle názoru společnosti Tetra stanoví formulář CO řadu předem formulovaných faktických otázek umožňujících hodnocení úplnosti oznámení, zatímco žádosti o informace jsou vypracovány v závislosti na informačních požadavcích Komise v daném momentu procesu rozhodování a musí být vykládány s ohledem na tento kontext a zpravidla požadují, aby adresáti vyjádřili své osobní názory na přednesené otázky. Navíc má Tetra za to, že žádosti o informace mají méně formální charakter a poskytují možnost diskuze a výměny názorů mezi Komisí a stranami. Podle společnosti Tetra je toto uznáno v čl. 14 odst. 1 písm. c), který ukládá pokutu za poskytnutí nesprávných informací, nikoli zavádějících informací, zatímco čl. 14 odst. 1 písm. b) ukládá pokutu za poskytnutí nesprávných nebo zavádějících informací. Na tomto základě považuje Tetra rozsah ukládání pokut podle čl. 14 odst. 1 písm. c) za značně omezenější než podle čl. 14 odst. 1 písm. b).

(26)

Komise má za to, že argumenty společnosti Tetra musí být zamítnuty na základě toho, že norma požadovaná ve formuláři CO a v žádosti podle článku 11 se neliší, alespoň co se týče poskytnutí správných informací. Z téhož důvodu je neopodstatněné tvrzení společnosti Tetra, že rozsah ukládání pokut podle čl. 14 odst. 1 písm. c) je omezenější.

(27)

Pokud jde o otázku 4, domnívá se Tetra, že uvedená technologie „by nebyla nutná“ pro balení džusů a tekutých mléčných výrobků, a proto nebylo třeba zveřejňovat její existenci v odpovědi na tuto otázku. Avšak Komise poznamenává, že otázka požadovala uvedení všech studií a interních dokumentů zabývajících se možným využitím PET v odvětví tekutých mléčných výrobků a džusů a zjišťovala, co je potřeba pro balení tekutých mléčných výrobků a džusů pro úspěšnou hospodářskou soutěž na trhu. Požadovala též, aby Tetra popsala své činnosti a činnosti soutěžitelů v této oblasti. To vyžadovalo popis technologií, které uvedené strany a jejich soutěžitelé vlastní nebo vyvíjejí, aby mohli v budoucnu úspěšně soutěžit.

(28)

Jak bylo uvedeno výše, Tetra podala patentovou přihlášku na novou bariérovou technologii týkající se technologie Tetra Fast, výslovně uvádějící džus, která zdůrazňuje vlastnosti nové technologie zvyšující kvalitu plynové bariéry a podtrhuje její aseptické vlastnosti, které jsou vysoce důležité pro komerčně úspěšné balení džusů i tekutých mléčných výrobků. Sama společnost Tetra naznačuje, že zdokonalení plynových bariérových technologií má velký význam pro balení džusů v budoucnu a že aseptické plnění má velký potenciální význam pro balení džusů a tekutých mléčných výrobků. Proto měla uvést technologii Tetra Fast ve své odpovědi na otázku 4 dotazující se na technologie, které by byly potřeba pro to, aby mohl být PET úspěšně používán pro balení džusů a tekutých mléčných výrobků, a požadující na společnosti Tetra, aby popsala své vlastní činnosti.

(29)

Pokud jde o otázku 5, společnost Tetra argumentuje, že Tetra Fast není bariérová technologie jako taková, a proto nebylo nutné v odpovědi na uvedenou otázku zmiňovat její existenci. Komise poznamenává, že patentová přihláška technologie aplikace ochranné vrstvy podaná společností Tetra dne 23. března 2001 jednoznačně řadí Tetra Fast mezi bariérové technologie. Patentová přihláška popisuje metodu vyfukování lahví s použitím výchozí plynné směsi pro aplikaci ochranné vrstvy na vnitřní straně lahve zároveň s vyfukováním lahve, což, ačkoli se to též týká vyfukování lahve, je stále technologií pro aplikaci bariéry na vnitřní povrch lahve. Skutečnost, že není vstřikována nebo aplikována na povrch lahve stejným způsobem jako u ostatních bariérových technologií, neznamená, že by tato technologie nesouvisela s PET bariérovými technologiemi.

(30)

Podle čl. 14 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování může Komise na základě svého rozhodnutí uložit pokuty od 1 000 do 50 000 EUR, pokud určitý podnik úmyslně či z nedbalosti poskytne nesprávné nebo zavádějící informace v odpovědi na žádost o informace podle článku 11.

(31)

Pokud jde o otázku 4, je jasné, že úplný popis budoucího potenciálního soutěžního prostředí měl zahrnovat podrobné vysvětlení technologie Tetra Fast z hlediska jejích možností pro aplikaci bariérových ochranných vrstev prostřednictvím této technologie a jejich zvýšené aseptické vlastnosti. Technologie plynové bariéry, jak přiznává Tetra, má význam pro balení džusů a aseptické plnění je důležité pro balení džusů i tekutých mléčných výrobků. Odpověď společnosti Tetra byla nesprávná v tom smyslu, že neposkytla Komisi úplný obraz budoucího potenciálu pro rozvoj hospodářské soutěže na uvedeném trhu.

(32)

Pokud jde o otázku 5, Tetra si byla v této době vědoma potenciálu využití technologie Tetra Fast jako prostředku pro aplikaci ochranné vrstvy na vnitřní straně PET lahve. Vzhledem k tomu, že Tetra technologii Tetra Fast nezmínila, je její odpověď nesprávná.

(33)

Ačkoli neexistují žádné náznaky, že Tetra jednala úmyslně, její porušení musí být považováno ze hrubé zanedbání. V odpovědi na oznámení námitek Tetra závažnost porušení nekomentovala. Stejně tak Tetra neuvedla žádné polehčující faktory.

(34)

Podle názoru Komise jsou porušení v tomto případě velmi závažná. Oznámení je základem a východiskem pro šetření Komise týkající se spojení. Určuje ve značné míře přístup Komise k danému případu a zaměření jejího šetření. Nesprávné informace vytváří riziko, že Komise nevyšetří důležité aspekty významné pro hodnocení transakce z hlediska hospodářské soutěže ani neprovede jejich analýzu, což má za následek chybné konečné rozhodnutí Komise, neboť vychází z nesprávných nebo neúplných informací. Totéž lze říci o neposkytnutí správných informací v odpovědi podle článku 11, což zabránilo Komisi provést úplné a náležité posouzení spojení.

(35)

Vývoj technologie Tetra Fast byl důležitý pro analýzu podmínek hospodářské soutěže na trhu PET obalů, kterou Komise prováděla. Neposkytnuté informace byly velice významné pro hodnocení získání společnosti Sidel společností Tetra v řízení Tetra I. Potenciál uvedené technologie by byl měl významný dopad na hodnocení Komise týkající se: a) trhů PET obalů, a zejména trhů vyfukovacích strojů na výrobu PET lahví; a b) budoucího postavení spojeného subjektu na trzích PET obalů, zejména na příslušných trzích vyfukovacích strojů na výrobu PET lahví.

(36)

Dalším faktorem, který je třeba vzít v úvahu při rozhodnutí o tom, že porušení čl. 14 odst.1 písm. c) je velmi závažné, je fakt, že Tetra uvedla nesprávné odpovědi na dvě otázky v žádosti Komise podle článku 11 mající odlišný rozsah, zatímco v odpovědi na každou z těchto dvou otázek měly být informace o technologii Tetra Fast poskytnuty z různých důvodů.

(37)

Za porušení čl. 14 odst. 1 písm. b) a čl. 14 odst. 1 písm. c) může Komise uložit pokuty od 1 000 do 50 000 EUR.

(38)

S ohledem na výše uvedené považuje Komise pokutu ve výši 45 000 EUR za každé ze dvou porušení ze strany společnosti Tetra, tj. čl. 14 odst. 1 písm. b) a čl. 14 odst. 1 písm. c), za přiměřenou.

(39)

Komise ukládá společnosti Tetra za porušení čl. 14 odst. 1 písm. b) a čl. 14 odst. 1 písm. c) dvě pokuty po 45 000 EUR (v celkové výši 90 000 EUR).