Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32002D0971

    Rozhodnutí Rady ze dne 18. listopadu 2002, kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Společenství ratifikovaly Mezinárodní úmluvu o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři z roku 1996 nebo aby k této úmluvě přistoupily (Úmluva HNS)

    Úř. věst. L 337, 13.12.2002, p. 55–56 (ES, DA, DE, EL, EN, FR, IT, NL, PT, FI, SV)

    Dokument byl zveřejněn v rámci zvláštního vydání (CS, ET, LV, LT, HU, MT, PL, SK, SL, BG, RO, HR)

    Legal status of the document In force

    ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2002/971/oj

    Related international agreement

    32002D0971



    Úřední věstník L 337 , 13/12/2002 S. 0055 - 0056


    Rozhodnutí Rady

    ze dne 18. listopadu 2002,

    kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Společenství ratifikovaly Mezinárodní úmluvu o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři z roku 1996 nebo aby k této úmluvě přistoupily (Úmluva HNS)

    (2002/971/ES)

    RADA EVROPSKÉ UNIE,

    s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 61 písm. c), čl. 67 odst. 1 a čl. 300 odst. 2 této smlouvy,

    s ohledem na návrh Komise [1],

    s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1) Mezinárodní úmluva o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři z roku 1996 (dále jen "Úmluva HNS") směřuje k zajištění dostatečného, rychlého a účinného vyrovnání s osobami, které utrpěly škodu způsobenou únikem nebezpečných a škodlivých látek při jejich přepravě po moři. Úmluva HNS zaplňuje významnou mezeru v mezinárodní regulaci odpovědnosti za znečišťování moří.

    (2) Články 38, 39 a 40 Úmluvy HNS ovlivňují sekundární legislativu Společenství o soudní příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí podle nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech [3].

    (3) Ve vztahu k článkům 38, 39 a 40 Úmluvy HNS má proto výhradní pravomoc Společenství, pokud uvedená úmluva ovlivňuje pravidla stanovená v nařízení (ES) č. 44/2001. Členské státy si ponechávají svou pravomoc ve věcech zahrnutých do uvedené úmluvy, kterými právo Společenství není dotčeno.

    (4) Na základě Úmluvy HNS mohou být jejími stranami pouze suverénní státy; nejsou žádné plány znovu otevřít v dohledné jednání za účelem zvážení pravomoci Společenství v této záležitosti. V současné době proto není možné, aby Společenství ratifikovalo Úmluvu HNS nebo přistoupilo k Úmluvě HNS, ani není vyhlídka, že by tak mohlo učinit v nejbližší budoucnosti.

    (5) Úmluva HNS je z hlediska zájmů Společenství a jeho členských států důležitá zejména proto, že v přímé návaznosti na Úmluvu Organizace spojených národů o námořním právu z roku 1982 zlepšuje ochranu obětí podle mezinárodních pravidel o odpovědnosti za znečišťování moří.

    (6) Rozhodující pravidla systému zřízeného podle Úmluvy HNS spadají do vnitrostátní pravomoci členských států a pouze ustanovení o soudní příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí jsou věci vztahující se k výhradní pravomoci Společenství. Vzhledem k předmětům a cíli Úmluvy HNS nemůže být přijetí ustanovení této úmluvy, která jsou v pravomoci Společenství, odděleno od ustanovení, která jsou v pravomoci členských států.

    (7) Rada by proto měla zmocnit členské státy, aby v zájmu Společenství ratifikovaly Úmluvu HNS nebo k ní za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí přistoupily.

    (8) Členské státy by měly v zájmu Společenství v přiměřené době dokončit své postupy ratifikace Úmluvy HNS nebo přistoupení k ní. Členské státy by si měly vyměnit informace o stavu svých postupů ratifikace nebo přistoupení s cílem připravit uložení svých ratifikačních listin nebo listin o přistoupení k úmluvě.

    (9) Spojené království a Irsko se účastní přijetí a uplatnění tohoto rozhodnutí.

    (10) V souladu s články 1 a 2 protokolu o postavení Dánska, který je připojen k Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijetí tohoto rozhodnutí, není jím vázáno a ani nepodléhá jejího uplatnění,

    PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

    Článek 1

    1. Aniž je dotčena dosavadní pravomoc Evropského společenství v této věci zmocňuje Rada členské státy, aby v zájmu Společenství ratifikovaly Úmluvu HNS nebo aby k Úmluvě HNS přistoupily za podmínek stanovených v dalších článcích.

    2. Znění Úmluvy HNS je připojeno k tomuto rozhodnutí.

    3. V tomto rozhodnutí se termínem "členský stát" rozumí všechny členské státy kromě Dánska.

    Článek 2

    Při ratifikaci Úmluvy HNS nebo přistoupení k Úmluvě HNS učiní členské státy toto prohlášení:

    "Soudní rozhodnutí vydaná soudem ( …) [4] o věcech zahrnutých do úmluvy jsou uznávána a vykonávána v ( …) [5] podle příslušných vnitřních pravidel Společenství týkajících se daného předmětu. [6]

    Článek 3

    1. Členské státy přijmou v přiměřené době nezbytné kroky k uložení ratifikačních listin Úmluvy HNS nebo listin o přistoupení k Úmluvě HNS u generálního tajemníka Mezinárodní námořní organizace, pokud možno před 30. červnem 2006.

    2. Členské státy nejpozději do 30. června 2004 uvědomí Radu a Komisi o předpokládaném datu dokončení svých postupů ratifikace a nebo přistoupení.

    3. Členské státy usilují o vzájemnou výměnu informací o stavu svých postupů ratifikace nebo přistoupení.

    Článek 4

    Jakmile členské státy ratifikují Úmluvu HNS nebo k ní přistoupí, informují písemně generálního tajemníka Mezinárodní námořní organizace o tom, že tato ratifikace nebo přistoupení se uskutečnily v souladu s tímto rozhodnutím.

    Článek 5

    Členské státy při nejbližší příležitosti vyvinou co nejvíce úsilí k zajištění, aby Úmluva HNS byla změněna v zájmu umožnit Společenství stát se smluvní stranou Úmluvy.

    V Bruselu dne 18. listopadu 2002.

    Za Radu

    předseda

    P. S. Møller

    [1] Úř. věst. C 51 E, 26.2.2002, s. 370.

    [2] Stanovisko ze dne 11. června 2002 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

    [3] Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1.

    [4] Všechny členské státy, na které se toto rozhodnutí vztahuje, kromě prohlašujícího členského státu a Dánska.

    [5] Stát, který činí prohlášení.

    [6] V současné době jsou tato pravidla stanovena v nařízení (ES) č. 44/2001."

    --------------------------------------------------

    Top