Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 31975L0117

    Směrnice Rady ze dne 10. února 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy

    Úř. věst. L 45, 19.2.1975, p. 19–20 (DA, DE, EN, FR, IT, NL)

    Dokument byl zveřejněn v rámci zvláštního vydání (EL, ES, PT, FI, SV, CS, ET, LV, LT, HU, MT, PL, SK, SL, BG, RO)

    Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 14/08/2009; Zrušeno 32006L0054

    ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1975/117/oj

    31975L0117



    Úřední věstník L 045 , 19/02/1975 S. 0019 - 0020
    Finské zvláštní vydání: Kapitola 13 Svazek 4 S. 0078
    Řecké zvláštní vydání: Kapitola 05 Svazek 2 S. 0042
    Švédské zvláštní vydání: Kapitola 13 Svazek 4 S. 0078
    Španělské zvláštní vydání: Kapitola 05 Svazek 2 S. 0052
    Portugalské zvláštní vydání Kapitola 05 Svazek 2 S. 0052


    Směrnice Rady

    ze dne 10. února 1975

    o sbližování právních předpisů členských států týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy

    (75/117/EHS)

    RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

    s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 100 této smlouvy,

    s ohledem na návrh Komise,

    s ohledem na stanovisko Shromáždění [1],

    s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

    vzhledem k tomu, že uplatnění zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy, která je uvedena v článku 119 Smlouvy, je nedílnou součástí vytvoření a fungování společného trhu;

    vzhledem k tomu, že je především úkolem členských států, aby zajistily uplatňování této zásady prostřednictvím odpovídajících právních a správních předpisů;

    vzhledem k tomu, že usnesení Rady ze dne 21. ledna 1974 o sociálním akčním programu [3] s cílem umožnit vyrovnání životních a pracovních podmínek a vyrovnaný hospodářský a sociální rozvoj a sociální rovnováhu Společenství uznalo přednostní povahu akcí, které mají být provedeny ve prospěch žen, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělání a zvyšování odborné kvalifikace a o pracovní podmínky včetně odměny za práci;

    vzhledem k tomu, že je žádoucí posílit základní právní předpisy ustanoveními zaměřenými na usnadnění praktického uplatňování zásady rovnosti tak, aby všichni zaměstnanci ve Společenství mohli požívat ochrany v této oblasti;

    vzhledem k tomu, že i přes úsilí směřující k provedení usnesení konference členských států o vyrovnání mezd pro muže a ženy, konané dne 30. prosince 1961, přetrvávají v členských státech rozdíly; že je tedy nutné sblížit vnitrostátní právní předpisy týkající se uplatňování zásady stejné odměny za práci,

    PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

    Článek 1

    Zásadou stejné odměny za práci pro muže a ženy uvedenou v článku 119 Smlouvy (dále jen "zásada stejné odměny") se rozumí pro stejnou práci nebo pro práci, které je přiznána stejná hodnota, odstranění veškeré diskriminace na základě pohlaví ve všech hlediscích a podmínkách odměňování.

    Zejména pokud se pro stanovení odměny používá systém klasifikace prací, musí být založen na stejných kritériích pro muže i pro ženy a musí být sestaven tak, aby vyloučil diskriminaci na základě pohlaví.

    Článek 2

    Členské státy zavedou do svých vnitrostátních právních řádů nezbytná opatření, která umožní všem zaměstnancům, kteří se cítí poškozeni v důsledku neuplatnění zásady stejné odměny, domáhat se svých práv soudní cestou, případně po využití opravných prostředků u jiných příslušných orgánů.

    Článek 3

    Členské státy odstraní diskriminaci mezi muži a ženami vyplývající z právních a správních předpisů, které odporují zásadě stejné odměny.

    Článek 4

    Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby ustanovení kolektivních smluv, mzdových tarifů, dohod o mzdě nebo individuálních pracovních smluv, která jsou v rozporu se zásadou stejné odměny, byla neplatná, mohla být prohlášena za neplatná nebo mohla být změněna.

    Článek 5

    Členské státy přijmou opatření nezbytná na ochranu zaměstnanců proti propouštění, které by bylo reakcí zaměstnavatele na stížnost podanou v podniku nebo na jakékoli soudní řízení zaměřené na dodržování zásady stejné odměny.

    Článek 6

    Členské státy přijmou v souladu se svými vnitrostátními podmínkami a právními řády opatření nezbytná k zajištění uplatňování zásady stejné odměny. Ujistí se o existenci účinných prostředků, které umožňují dbát na dodržování této zásady.

    Článek 7

    Členské státy zajistí, aby opatření přijatá k provedení této směrnice i předpisy již v této oblasti platné byly oznámeny zaměstnancům všemi vhodnými prostředky, například oznámením na jejich pracovišti.

    Článek 8

    1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do jednoho roku od oznámení této směrnice a neprodleně o nich uvědomí Komisi.

    2. Členské státy sdělí Komisi znění právních a správních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

    Článek 9

    Do dvou let po uplynutí období jednoho roku podle článku 8 předají členské státy Komisi veškeré potřebné údaje, které jí umožní sestavit zprávu o uplatňování této směrnice, kterou předloží Radě.

    Článek 10

    Tato směrnice je určena členským státům.

    V Bruselu dne 10. února 1975.

    Za Radu

    předseda

    G. Fitzgerald

    [1] Úř. věst. C 55, 13.5.1974, s. 43.

    [2] Úř. věst. C 88, 26.7.1974, s. 7.

    [3] Úř. věst. C 13, 12.2.1974, s. 1.

    --------------------------------------------------

    Top