1. Do 31. března 2024 stanoví belgické opatření, které se uplatňuje v souladu s článkem 133 směrnice 2013/36/EU, sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 9 % pro retailové expozice IRB vůči fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Belgii (jak expozice bez selhání, tak expozice v selhání).

2. Od 1. dubna 2024 stanoví belgické opatření, které se uplatňuje v souladu s článkem 133 směrnice 2013/36/EU, sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 6 % pro retailové expozice IRB vůči fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Belgii (jak expozice bez selhání, tak expozice v selhání).

3. Příslušným orgánům se doporučuje, aby belgické opatření recipročně uplatnily na retailové expozice IRB vůči fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Belgii (jak expozice bez selhání, tak expozice v selhání). Alternativně lze tohoto opatření recipročně uplatnit s použitím následujícího rozsahu v rámci výkazů COREP: retailové expozice IRB vůči fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi, které se nacházejí v Belgii (jak expozice bez selhání, tak expozice v selhání).

4. Není-li stejné opatření makroobezřetnostní politiky v jejich jurisdikci k dispozici, příslušným orgánům se doporučuje, aby po konzultaci s ESRB uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, které je k dispozici v jejich jurisdikci a jehož účinek je v nejvyšší míře rovnocenný uvedenému opatření, jež se doporučuje recipročně uplatnit, a to včetně přijetí opatření a uplatnění pravomocí v oblasti dohledu stanovených v hlavě VII kapitole 2 oddíle IV směrnice 2013/36/EU. Příslušným orgánům se doporučuje přijmout rovnocenné opatření nejpozději do čtyř měsíců od zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie.

5. Pro účely případného uplatnění zásady de minimis příslušnými orgány uplatňujícími reciproční postup je spolu s tímto opatřením stanoven práh podstatnosti, který se vztahuje na každou jednotlivou instituci. Instituce mohou být osvobozeny od požadavku na kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika, pokud jejich příslušné sektorové expozice nepřesahují 2 miliardy EUR. Reciproční uplatnění se proto požaduje pouze v případě, že je překročena prahová hodnota pro danou instituci.

6. V souladu s oddílem 2.2.1. doporučení ESRB/2015/2 představuje práh podstatnosti ve výši 2 miliard EUR doporučenou maximální prahovou úroveň. Příslušné orgány uplatňující reciproční postup proto mohou namísto použití doporučené prahové hodnoty podle potřeby stanovit nižší prahovou hodnotu pro svou jurisdikci nebo opatření recipročně uplatnit bez jakéhokoli prahu podstatnosti.

1. Německé opatření uplatňované v souladu s článkem 133 směrnice 2013/36/EU ukládá sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 2 % pro všechny expozice (tj. retailové i neretailové expozice) vůči fyzickým a právnickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Německu. Toto opatření se uplatňuje v případě i) úvěrových institucí povolených v Německu, které pro výpočet objemů svých rizikově vážených expozic používají přístup IRB, pokud jde o expozice zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Německu, a ii) úvěrových institucí povolených v Německu, které pro výpočet objemů svých rizikově vážených expozic používají standardizovaný přístup, pokud jde o expozice plně a zcela zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Německu, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013.

2. Příslušným orgánům se doporučuje, aby německé opatření recipročně uplatnily ve vztahu k úvěrovým institucím s tuzemským povolením.

3. Není-li stejné opatření makroobezřetnostní politiky v jejich jurisdikci k dispozici, příslušným orgánům se doporučuje, aby po konzultaci s ESRB uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, které je k dispozici v jejich jurisdikci a jehož účinek je v nejvyšší míře rovnocenný uvedenému opatření, jež se doporučuje recipročně uplatnit, a to včetně přijetí opatření a uplatnění pravomocí v oblasti dohledu stanovených v hlavě VII kapitole 2 oddíle IV směrnice 2013/36/EU.

4. Příslušným orgánům se doporučuje zajistit, aby se reciproční opatření uplatnilo a aby se podle něj postupovalo od 1. února 2023.

5. Pro účely případného uplatnění zásady de minimis příslušnými orgány uplatňujícími reciproční postup je spolu s tímto opatřením stanoven práh podstatnosti, který se vztahuje na každou jednotlivou instituci. Úvěrové instituce mohou být osvobozeny od požadavku na kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika, pokud jejich příslušné sektorové expozice nepřesahují 10 miliard EUR. Reciproční uplatnění se proto požaduje pouze v případě, že je překročena prahová hodnota pro danou instituci.

6. Příslušné orgány by měly sledovat podstatnost expozic. V souladu s oddílem 2.2.1. doporučení ESRB/2015/2 představuje práh podstatnosti ve výši 10 miliard EUR doporučenou maximální prahovou úroveň. Příslušné orgány uplatňující reciproční postup proto mohou namísto použití doporučené prahové hodnoty podle potřeby stanovit nižší prahovou hodnotu pro svou jurisdikci nebo opatření recipročně uplatnit bez jakéhokoli prahu podstatnosti.

1. Litevské opatření uplatňované v souladu s článkem 133 směrnice 2013/36/EU ukládá sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 2 % pro všechny retailové expozice vůči fyzickým osobám v Litvě zajištěné obytnými nemovitostmi.

2. Příslušným orgánům se doporučuje, aby litevské opatření recipročně uplatnily na pobočky bank s vnitrostátním povolením nacházející se v Litvě a přímé přeshraniční expozice vůči fyzickým osobám v Litvě, které jsou zajištěny obytnými nemovitostmi. Významný podíl celkových hypotečních pozic drží pobočky zahraničních bank působící v Litvě, a proto by reciproční uplatnění opatření jinými členskými státy pomohlo podpořit rovné podmínky a zajistilo by, aby všichni významní účastníci trhu zohlednili zvýšené riziko spojené s obytnými nemovitostmi v Litvě a zvýšili svou odolnost.

3. Není-li stejné opatření makroobezřetnostní politiky v jejich jurisdikci k dispozici, příslušným orgánům se doporučuje, aby po konzultaci s ESRB uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, které je k dispozici v jejich jurisdikci a jehož účinek je v nejvyšší míře rovnocenný uvedenému opatření, jež se doporučuje recipročně uplatnit, a to včetně přijetí opatření a uplatnění pravomocí v oblasti dohledu stanovených v hlavě VII kapitole 2 oddíle IV směrnice 2013/36/EU. Příslušným orgánům se doporučuje přijmout rovnocenné opatření nejpozději do čtyř měsíců od zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie.

4. Pro účely případného uplatnění zásady de minimis příslušnými orgány uplatňujícími reciproční postup je spolu s tímto opatřením stanoven práh podstatnosti, který se vztahuje na každou jednotlivou instituci. Instituce mohou být osvobozeny od požadavku na kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika, pokud jejich příslušné sektorové expozice nepřesahují 50 milionů EUR, což představuje přibližně 0,5 % příslušných expozic celého sektoru úvěrových institucí v Litvě. Reciproční uplatnění se proto požaduje pouze v případě, že je překročena prahová hodnota pro danou instituci.

5. Odůvodnění této prahové hodnoty:

6. V souladu s oddílem 2.2.1. doporučení ESRB/2015/2 představuje práh podstatnosti ve výši 50 milionů EUR doporučenou maximální prahovou úroveň. Příslušné orgány uplatňující reciproční postup proto mohou namísto použití doporučené prahové hodnoty podle potřeby stanovit nižší prahovou hodnotu pro svou jurisdikci nebo opatření recipročně uplatnit bez jakéhokoli prahu podstatnosti.

1. Lucemburské orgány aktivovaly právně závazné limity LTV pro nové hypoteční úvěry na obytné nemovitosti nacházející se v Lucembursku. V návaznosti na doporučení Comité du Risque Systémique (Výbor pro systémová rizika) ( 5 ) aktivovala Commission de Surveillance du Secteur Financier (Komise pro dohled nad finančním sektorem) ( 6 ) jednající ve shodě s Banque centrale du Luxembourg limity LTV, které jsou nastaveny odlišně pro tři kategorie dlužníků. Limity LTV pro každou ze tří kategorií jsou následující:

2. LTV je poměr mezi součtem všech úvěrů nebo tranší úvěrů zajištěných dlužníkem obytnou nemovitostí v době poskytnutí úvěru a hodnotou nemovitosti ve stejné době.

3. Limity LTV se uplatňují nezávisle na druhu vlastnického práva (např. plné vlastnické právo, požívací právo, holé vlastnické právo).

4. Opatření se vztahuje na všechny soukromé dlužníky, kteří sjednávají hypoteční úvěr na nákup obytných nemovitostí v Lucembursku pro jiné než komerční účely. Opatření se použije rovněž v případě, že dlužník využívá k provedení této transakce právní strukturu, jako je realitní investiční společnost, i v případě společných žádostí. ‚Obytná nemovitost‘ zahrnuje stavební pozemky bez ohledu na to, zda stavební práce probíhají bezprostředně po koupi nebo několik let poté. Opatření se použije i v případě, že se dlužníkovi poskytuje úvěr na nákup nemovitosti s dlouhodobou nájemní smlouvou. Nemovitost může být obývána vlastníkem nebo kupována za účelem pronájmu.

5. Členským státům, jejichž úvěrové instituce, pojišťovací společnosti a subjekty zabývající se poskytováním úvěrů (poskytovatelé hypotečních úvěrů) mají relevantní významné úvěrové expozice v Lucembursku prostřednictvím přímých přeshraničních úvěrů, se doporučuje, aby lucemburské opatření recipročně uplatnily ve své jurisdikci. Není-li stejné opatření v jurisdikci těchto členských států k dispozici pro všechny relevantní přeshraniční expozice, měly by příslušné orgány uplatnit opatření, která mají k dispozici a jejichž účinek je v nejvyšší míře rovnocenný aktivovanému opatření makroobezřetnostní politiky.

6. Členské státy by měly ESRB oznámit, že lucemburské opatření recipročně uplatnily nebo že použily výjimky de minimis v souladu s doporučením D doporučení ESRB/2015/2. Oznámení by mělo být učiněno nejpozději jeden měsíc po přijetí recipročního opatření za použití příslušného vzoru zveřejněného na internetových stránkách ESRB. ESRB oznámení zveřejní na internetových stránkách ESRB, čímž o vnitrostátních rozhodnutích o uplatnění recipročních opatření vyrozumí veřejnost. Toto zveřejnění bude zahrnovat veškeré výjimky učiněné členskými státy, které uplatňují reciproční postup, a jejich závazek sledovat úniky a v případě potřeby jednat.

7. Členským státům se doporučuje, aby reciproční opatření přijaly do tří měsíců od zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie.

8. Pro účely případného uplatnění zásady de minimis členskými státy uplatňujícími reciproční postup je toto opatření doplněno dvěma prahy podstatnosti: prahem podstatnosti pro jednotlivé země a prahem podstatnosti pro jednotlivé instituce. Práh podstatnosti pro jednotlivé země pro celkové přeshraniční hypoteční úvěry poskytnuté do Lucemburska činí 350 milionů EUR, což odpovídá přibližně 1 % celkového tuzemského trhu s hypotečními úvěry na obytné nemovitosti v prosinci 2020. Práh podstatnosti pro jednotlivé instituce pro celkové přeshraniční hypoteční úvěry poskytnuté do Lucemburska činí 35 milionů EUR, což odpovídá přibližně 0,1 % celkového tuzemského trhu s hypotečními úvěry na obytné nemovitosti v Lucembursku v prosinci 2020. Uplatnění recipročního postupu se požaduje pouze v případě, že je překročena prahová hodnota pro danou zemi i prahová hodnota pro danou instituci.

1. Nizozemské opatření uplatňované v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem vi) nařízení (EU) č. 575/2013 ukládá minimální průměrnou rizikovou váhu pro portfolio expozic úvěrových institucí, které používají přístup IRB, vůči fyzickým osobám, které jsou zajištěny zástavním právem k obytným nemovitostem nacházejícím se v Nizozemsku. Na úvěry, na které se vztahuje systém státních hypotečních záruk, se toto opatření nevztahuje.

2. Minimální průměrná riziková váha se vypočítá takto:

3. Toto opatření nenahrazuje stávající kapitálové požadavky, které jsou stanoveny v nařízení (EU) č. 575/2013 a které z tohoto nařízení vyplývají. Banky, na které se opatření vztahuje, musí vypočítat průměrnou rizikovou váhu té části hypotečního portfolia, která spadá do oblasti působnosti tohoto opatření, a to jak na základě běžných použitelných ustanovení obsažených v nařízení (EU) č. 575/2013, tak na základě metody stanovené v tomto opatření. Při výpočtu svých kapitálových požadavků musí následně použít vyšší z obou průměrných rizikových vah.

4. Příslušným orgánům se doporučuje, aby nizozemské opatření recipročně uplatnily na úvěrové instituce s vnitrostátním povolením používající přístup IRB, které mají expozice vůči fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Nizozemsku, neboť jejich bankovní sektor může být v současnosti nebo v budoucnu prostřednictvím poboček přímo či nepřímo vystaven systémovému riziku na nizozemském trhu s bydlením.

5. V souladu s dílčím doporučením C 2) se příslušným orgánům doporučuje, aby uplatnily stejné opatření, jaké zavedl aktivační orgán v Nizozemsku, a to ve lhůtě stanovené v dílčím doporučení C 3).

6. Není-li stejné opatření makroobezřetnostní politiky v jejich jurisdikci k dispozici, příslušným orgánům se doporučuje, aby po konzultaci s ESRB uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, které je k dispozici v jejich jurisdikci a jehož účinek je v nejvyšší míře rovnocenný uvedenému opatření, jež se doporučuje recipročně uplatnit, a to včetně přijetí opatření a uplatnění pravomocí v oblasti dohledu stanovených v hlavě VII kapitole 2 oddíle IV směrnice 2013/36/EU. Příslušným orgánům se doporučuje přijmout rovnocenné opatření nejpozději do čtyř měsíců od zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie.

7. Pro účely případného uplatnění zásady de minimis příslušnými orgány uplatňujícími reciproční postup je spolu s tímto opatřením stanoven práh podstatnosti, který se vztahuje na každou jednotlivou instituci. Instituce mohou být osvobozeny od minimální průměrné rizikové váhy pro portfolio expozic úvěrových institucí s přístupem IRB vůči fyzickým osobám, které jsou zajištěny hypotečními úvěry na obytné nemovitosti nacházející se v Nizozemsku, pokud tato hodnota nepřesahuje 5 miliard EUR. Úvěry, na něž se vztahuje systém státních hypotečních záruk, nebudou počítány do prahu podstatnosti.

8. V souladu s oddílem 2.2.1. doporučení ESRB/2015/2 představuje práh podstatnosti ve výši 5 miliard EUR doporučenou maximální prahovou úroveň. Příslušné orgány uplatňující reciproční postup proto mohou namísto použití doporučené prahové hodnoty podle potřeby stanovit nižší prahovou hodnotu pro svou jurisdikci nebo opatření recipročně uplatnit bez jakéhokoli prahu podstatnosti.

1. S účinkem od 31. prosince 2020 zavedl Finansdepartementet (norské ministerstvo financí) tři makroobezřetnostní opatření, a to: i) kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika pro expozice nacházející se v Norsku v souladu s článkem 133 směrnice o kapitálových požadavcích platné v Norsku ke dni 31. prosince 2022; ii) minimální úroveň rizikové váhy pro expozice v oblasti obytných nemovitostí nacházející se v Norsku v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem iv) nařízení o kapitálových požadavcích platného v Norsku ke dni 31. prosince 2022; a iii) minimální úroveň rizikové váhy pro expozice v oblasti komerčních nemovitostí nacházející se v Norsku v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem iv) nařízení o kapitálových požadavcích platného v Norsku ke dni 31. prosince 2022.

2. Sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika je stanovena ve výši 4,5 % a uplatňuje se na tuzemské expozice všech úvěrových institucí povolených v Norsku. Pro úvěrové instituce, které nepoužívají pokročilý přístup IRB, je sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika platná pro všechny expozice stanovena ve výši 3 % do 30. prosince 2023; po tomto datu je sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika platná pro tuzemské expozice stanovena ve výši 4,5 %.

3. Opatření spočívající ve stanovení minimální úrovně rizikové váhy pro obytné nemovitosti je minimální úrovní průměrné rizikové váhy, která je stanovena pro expozice jednotlivých institucí v obytných nemovitostech v Norsku a která se vztahuje na úvěrové instituce používající přístup IRB. Minimální úroveň rizikové váhy pro nemovitosti se týká expozicí vážené průměrné rizikové váhy v portfoliu obytných nemovitostí. Expozicemi v norských obytných nemovitostech je třeba rozumět retailové expozice zajištěné nemovitostmi v Norsku.

4. Opatření spočívající ve stanovení minimální úrovně rizikové váhy pro komerční nemovitosti je minimální úrovní průměrné rizikové váhy, která je stanovena pro expozice jednotlivých institucí v komerčních nemovitostech v Norsku a která se vztahuje na úvěrové instituce používající přístup IRB. Spodní hranice rizikové váhy pro nemovitosti se týká expozicí vážené průměrné rizikové váhy v portfoliu rezidenčních nemovitostí. Expozicemi v norských komerčních nemovitostech je třeba rozumět podnikové expozice zajištěné nemovitostmi v Norsku.

5a. Příslušným orgánům se doporučuje, aby recipročně uplatnily norská opatření pro expozice nacházející se v Norsku v souladu s čl. 134 odst. 1 směrnice 2013/36/EU a s čl. 458 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013. Příslušným orgánům se doporučuje, aby sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika recipročně uplatnily do 18 měsíců od zveřejnění doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2021/3 ( 7 ) v Úředním věstníku Evropské unie. Minimální úrovně rizikové váhy pro expozice v obytných a komerčních nemovitostech v Norsku by měly být recipročně stanoveny ve standardním tříměsíčním přechodném období po zveřejnění doporučení ESRB/2021/3 v Úředním věstníku Evropské unie.

5b. Vzhledem k tomu, že snížení prahu podstatnosti, jak je uvedeno v doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2023/1 ( 8 ), by mohlo vyžadovat, aby příslušný orgán přijal nové vnitrostátní reciproční opatření nebo změnil stávající vnitrostátní opatření, kterým se recipročně provádí norské opatření kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, pro provádění recipročních opatření se použije standardní tříměsíční přechodné období po zveřejnění doporučení ESRB/2023/1 v Úředním věstníku Evropské unie .

6. Nejsou-li stejná opatření makroobezřetnostní politiky v jejich jurisdikci k dispozici, v souladu s dílčím doporučením C 2) se příslušným orgánům doporučuje, aby po konzultaci s ESRB uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, která jsou k dispozici v jejich jurisdikci a jejichž účinek je v nejvyšší míře rovnocenný uvedeným opatřením, která se doporučují recipročně uplatnit. Příslušným orgánům se doporučuje, aby přijaly rovnocenná opatření za účelem recipročního uplatnění minimální úrovně průměrné rizikové váhy pro expozice v obytných a komerčních nemovitostech do 12 měsíců od zveřejnění doporučení ESRB/2021/3 v Úředním věstníku Evropské unie a aby přijaly rovnocenná opatření za účelem recipročního uplatnění sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika do 18 měsíců od uvedeného zveřejnění. V rozsahu, v jakém snížení prahu podstatnosti vyžaduje, aby příslušný orgán přijal nové vnitrostátní reciproční opatření, jak je popsáno v tomto pododstavci, nebo aby změnil stávající vnitrostátní opatření, kterým se recipročně uplatňuje norské opatření kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, použije se pro provádění recipročních opatření standardní tříměsíční přechodné období po zveřejnění doporučení ESRB/2023/1 v Úředním věstníku Evropské unie .

[7.  Odstavec 7 byl zrušen doporučením ESRB/2023/1.]

8. Pro účely případného uplatnění zásady de minimis příslušnými orgány uplatňujícími reciproční postup jsou spolu s těmito opatřeními stanoveny prahy podstatnosti, které vycházejí z expozic nacházejících se v Norsku a které se vztahují na každou jednotlivou instituci, takto:

9. V souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 mohou příslušné orgány dotčeného členského státu osvobodit jednotlivé úvěrové instituce s vnitrostátním povolením, které mají v Norsku nepodstatné expozice. Expozice jsou považovány za nepodstatné, pokud nedosahují prahů podstatnosti stanovených v odstavci 8 výše, které se vztahují na každou jednotlivou instituci. Při uplatňování prahů podstatnosti by příslušné orgány měly sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby norské opatření v případě překročení prahů podstatnosti stanovených v odstavci 8 výše uplatnily na dříve osvobozené jednotlivé úvěrové instituce s vnitrostátním povolením.

10. V souladu s oddílem 2.2.1. doporučení ESRB/2015/2 představují prahy podstatnosti uvedené v odstavci 8 doporučené maximální prahové úrovně. Příslušné orgány uplatňující reciproční postup proto mohou namísto použití doporučených prahových hodnot podle potřeby stanovit nižší prahové hodnoty pro svou jurisdikci nebo opatření recipročně uplatnit bez jakéhokoli prahu podstatnosti.

11. Nejsou-li v členských státech žádné úvěrové instituce, které by měly významné expozice v Norsku, mohou příslušné orgány dotčených členských států v souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 rozhodnout, že norská opatření nebudou recipročně uplatňovat. V tomto případě by měly příslušné orgány sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby norské opatření recipročně uplatnily, pokud úvěrová instituce překročí příslušné prahy podstatnosti.

1. Švédské opatření, které se v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem iv) nařízení (EU) č. 575/2013 uplatňuje na úvěrové instituce povolené ve Švédsku, které používají přístup IRB, spočívá v zavedení minimální úrovně expozicí vážené průměrné hodnoty rizikových vah pro portfolio retailových expozic zajištěných nemovitostmi vůči dlužníkům se sídlem nebo bydlištěm ve Švédsku ve výši 25 %, která se uplatňuje na jednotlivé úvěrové instituce. Expozicí váženou průměrnou hodnotou je průměrná hodnota rizikových vah jednotlivých expozic vypočtená v souladu s článkem 154 nařízení (EU) č. 575/2013, vážená příslušnou hodnotou expozic.

2. Švédské opatření, které se v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem iv) nařízení (EU) č. 575/2013 uplatňuje na úvěrové instituce povolené ve Švédsku, které používají přístup IRB, spočívá v zavedení minimální úrovně expozicí vážené rizikové váhy pro některé podnikové expozice ve Švédsku zajištěné komerčními nemovitostmi ve výši 35 % a minimální úrovně expozicí vážené rizikové váhy pro některé podnikové expozice ve Švédsku zajištěné obytnými nemovitostmi ve výši 25 %, které se uplatňují na jednotlivé úvěrové instituce. Expozicí váženou průměrnou hodnotou je průměrná hodnota rizikových vah jednotlivých expozic vypočtená v souladu s článkem 153 nařízení (EU) č. 575/2013, vážená příslušnou hodnotou expozic. Uvedené opatření se nevztahuje na podnikové expozice zajištěné: i) zemědělskými nemovitostmi; ii) nemovitostmi přímo vlastněnými obcemi, státy nebo regiony; iii) nemovitostmi, u nichž je více než 50 % nemovitosti využíváno pro vlastní podnikání, a iv) vícebytovými nemovitostmi, které neslouží komerčním účelům (například bytová sdružení, která jsou ve vlastnictví rezidentů a jsou nezisková) nebo kde je počet bytových jednotek nižší než čtyři.

3. V souladu s čl. 458 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013 se příslušným orgánům dotčených členských států doporučuje, aby uvedená švédská opatření recipročně uplatnily ve vztahu k pobočkám, které se nacházejí ve Švédsku a které jsou pobočkami úvěrových institucí s vnitrostátním povolením, které k výpočtu regulatorních kapitálových požadavků používají přístup IRB. V souladu s čl. 458 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013 se příslušným orgánům dotčených členských států doporučuje, aby uvedená švédská opatření recipročně uplatnily na úvěrové instituce s vnitrostátním povolením, které k výpočtu regulatorních kapitálových požadavků používají přístup IRB a které mají retailové expozice zajištěné nemovitostmi vůči dlužníkům se sídlem nebo bydlištěm ve Švédsku a/nebo které mají ve Švédsku podnikové expozice zajištěné komerčními nebo obytnými nemovitostmi. V souladu s dílčím doporučením C 2) se příslušným orgánům doporučuje, aby uplatnily stejná opatření, jaká zavedl aktivační orgán ve Švédsku, a to nejpozději do tří měsíců od zveřejnění příslušného doporučení v Úředním věstníku Evropské unie ( 9 ).

4. Nejsou-li stejná opatření makroobezřetnostní politiky v jejich jurisdikci k dispozici, příslušným orgánům se doporučuje, aby po konzultaci s ESRB uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, které je k dispozici v jejich jurisdikci a jehož účinek je v nejvyšší míře rovnocenný uvedenému opatření, jež se doporučuje recipročně uplatnit. Příslušným orgánům se doporučuje přijmout rovnocenná opatření nejpozději do čtyř měsíců od zveřejnění příslušného doporučení v Úředním věstníku Evropské unie (9) .

5. Pro účely případného uplatnění zásady de minimis příslušnými orgány uplatňujícími reciproční postup je spolu s těmito opatřeními stanoven práh podstatnosti ve výši 5 miliard SEK pro každé z opatření uvedených v odstavcích 1 a 2, který se vztahuje na každou jednotlivou instituci.

6. V souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 mohou příslušné orgány dotčeného členského státu osvobodit ve vztahu k opatřením popsaným v odstavcích 1 a 2 jednotlivé úvěrové instituce s vnitrostátním povolením, které používají přístup IRB a jejichž expozice nedosahují práh podstatnosti ve výši 5 miliard SEK. Při uplatňování prahu podstatnosti by příslušné orgány měly sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby příslušná švédská opatření uplatnily na dříve osvobozené jednotlivé úvěrové instituce s vnitrostátním povolením, dojde-li ve vztahu k danému opatření k překročení prahu podstatnosti ve výši 5 miliard SEK.

7. Pokud žádná úvěrová instituce s vnitrostátním povolením, která používá přístup IRB, nemá prostřednictvím poboček nacházejících se ve Švédsku nebo přímé přeshraniční činnosti retailové expozice ve smyslu odstavce 1 ve výši více než 5 miliard SEK, mohou příslušné orgány dotčených členských států v souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 rozhodnout, že opatření recipročně neuplatní. V tomto případě by měly příslušné orgány sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby opatření popsané v odstavci 1 recipročně uplatnily, pokud úvěrová instituce s vnitrostátním povolením, která používá přístup IRB, překročí prahovou hodnotu 5 miliard SEK.

8. Pokud žádná úvěrová instituce s vnitrostátním povolením, která používá přístup IRB, nemá prostřednictvím poboček nacházejících se ve Švédsku nebo prostřednictvím přímé přeshraniční činnosti podnikové expozice ve smyslu odstavce 2 ve výši více než 5 miliard SEK, mohou příslušné orgány dotčených členských států v souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 rozhodnout, že opatření recipročně neuplatní. V tomto případě by měly příslušné orgány sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby opatření popsané v odstavci 2 recipročně uplatnily, pokud úvěrová instituce s vnitrostátním povolením, která používá přístup IRB, překročí prahovou hodnotu 5 miliard SEK.

9. V souladu s oddílem 2.2.1. doporučení ESRB/2015/2 představuje práh podstatnosti ve výši 5 miliard SEK doporučenou maximální prahovou úroveň. Příslušné orgány uplatňující reciproční postup proto mohou namísto použití doporučené prahové hodnoty podle potřeby stanovit nižší prahovou hodnotu pro svou jurisdikci nebo opatření recipročně uplatnit bez jakéhokoli prahu podstatnosti.

1. Portugalské opatření, které se uplatňuje v souladu s článkem 133 směrnice 2013/36/EU a na nejvyšší úrovni konsolidace, spočívá v zavedení nové sazby sektorové kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 4 % pro retailové expozice IRB vůči fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Portugalsku (jak expozice bez selhání, tak expozice v selhání).

2. Cílem opatření je zvýšit odolnost vůči nahromaděným zranitelným místům v oblasti hypotečních úvěrů v případě možného útlumu hospodářského cyklu a/nebo vůči neočekávané významné korekci cen obytných nemovitostí.

3. Příslušným orgánům se doporučuje, aby portugalské opatření recipročně uplatnily na retailové expozice IRB vůči fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Portugalsku (jak expozice bez selhání, tak expozice v selhání). Alternativně lze tohoto opatření recipročně uplatnit s použitím následujícího rozsahu v rámci výkazů COREP: retailové expozice IRB vůči fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi, které se nacházejí v Portugalsku (jak expozice bez selhání, tak expozice v selhání).

4. Není-li stejné opatření makroobezřetnostní politiky v jejich jurisdikci k dispozici, příslušným orgánům se doporučuje, aby po konzultaci s ESRB uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, které je k dispozici v jejich jurisdikci a jehož účinek je v nejvyšší míře rovnocenný uvedenému opatření, jež se doporučuje recipročně uplatnit, a to včetně přijetí opatření a uplatnění pravomocí v oblasti dohledu stanovených v hlavě VII kapitole 2 oddíle IV směrnice 2013/36/EU.

5. V návaznosti na žádost Banco de Portugal se příslušným orgánům uplatňujícím reciproční postup doporučuje, aby portugalské opatření recipročně uplatnily na nejvyšší úrovni konsolidace.

6. Příslušným orgánům uplatňujícím reciproční postup se doporučuje zajistit, aby se reciproční opatření uplatnilo a aby se podle něj postupovalo od 1. října 2024.

7. Pro účely případného uplatnění zásady de minimis příslušnými orgány uplatňujícími reciproční postup je spolu s tímto opatřením stanoven práh podstatnosti, který vychází z expozic nacházejících se v Portugalsku a který se vztahuje na každou jednotlivou instituci. Úvěrové instituce mohou být osvobozeny od požadavku na sektorovou kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika, pokud jejich příslušné sektorové expozice nepřesahují 1 miliardu EUR, což odpovídá přibližně 1 % objemu úvěrů na bydlení v Portugalsku.

8. V souladu s oddílem 2.2.1. doporučení ESRB/2015/2 představuje práh podstatnosti ve výši 1 miliardy EUR doporučenou maximální prahovou úroveň. Příslušné orgány proto mohou namísto použití doporučené prahové hodnoty podle potřeby stanovit nižší prahovou hodnotu pro svou jurisdikci nebo opatření recipročně uplatnit bez jakéhokoli prahu podstatnosti. Při stanovování prahu podstatnosti by příslušné orgány měly zvážit expozici jednotlivých poskytovatelů finančních služeb vůči zjištěnému makroobezřetnostnímu riziku v Portugalsku a posoudit, zda ji lze považovat za nepodstatnou.

9. Nejsou-li v členských státech žádné domácí úvěrové instituce, které by měly podstatné expozice v Portugalsku, mohou příslušné orgány dotčených členských států v souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 rozhodnout, že portugalská opatření recipročně neuplatní. V tomto případě by měly příslušné orgány sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby portugalská opatření recipročně uplatnily, pokud úvěrová instituce překročí příslušné prahy podstatnosti.

1. Sazba sektorové kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 7 % se bude vztahovat na všechny domácí úvěrové instituce.

2. Bude se vztahovat na všechny druhy expozic nacházejících se v Dánsku vůči nefinančním podnikům, které se zabývají činnostmi v oblasti nemovitostí (kromě sdružení sociálního bydlení a bytových družstev) a developerskou činností. Příslušné ekonomické činnosti dlužníka jsou specifikovány odkazem na statistickou klasifikaci ekonomických činností v Unii stanovenou v nařízení (ES) č. 1893/2006 ( 10 ).

3. Příslušným orgánům uplatňujícím reciproční postup se doporučuje, aby dánské opatření recipročně uplatnily na všechny druhy expozic nacházejících se v Dánsku vůči nefinančním podnikům zabývajícím se konkrétními ekonomickými činnostmi, které jsou určeny takto: ‚Činnosti v oblasti nemovitostí‘ podle kódu NACE ( 11 )‚L‘, s výjimkou sdružení sociálního bydlení a bytových družstev, a ‚Developerská činnost‘ (41.1) podle kódu NACE ‚F‘.

4. V návaznosti na žádost dánského ministerstva průmyslu, obchodu a financí se příslušným orgánům doporučuje, aby dánské opatření recipročně uplatnily na individuálním a konsolidovaném.

5. Není-li stejné opatření makroobezřetnostní politiky v jejich jurisdikci k dispozici, příslušným orgánům se doporučuje, aby po konzultaci s ESRB uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, které je k dispozici v jejich jurisdikci a jehož účinek je v nejvyšší míře rovnocenný opatření, jež se doporučuje recipročně uplatnit, a to včetně přijetí opatření a uplatnění pravomocí v oblasti dohledu stanovených v hlavě VII kapitole 2 oddíle IV směrnice 2013/36/EU.

6. Příslušným orgánům se doporučuje zajistit, aby se reciproční opatření uplatnilo a aby se podle něj postupovalo od 30. června 2024.

7. Pro účely případného uplatnění zásady de minimis příslušnými orgány uplatňujícími reciproční postup je spolu s tímto opatřením stanoven práh podstatnosti, který vychází z expozic nacházejících se v Dánsku a který se vztahuje na každou jednotlivou instituci. Úvěrové instituce mohou být osvobozeny od požadavku na sektorovou kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika, pokud jejich příslušné sektorové expozice nepřesahují 200 milionů EUR, což odpovídá přibližně 0,3 % celkových expozic vůči realitním společnostem v Dánsku.

8. V souladu s oddílem 2.2.1. doporučení ESRB/2015/2 představuje práh podstatnosti ve výši 200 milionů EUR doporučenou maximální prahovou úroveň. Příslušné orgány proto mohou namísto použití doporučené prahové hodnoty podle potřeby stanovit nižší prahovou hodnotu pro svou jurisdikci nebo opatření recipročně uplatnit bez jakéhokoli prahu podstatnosti. Při stanovování prahu podstatnosti by příslušné orgány měly zvážit expozici jednotlivých poskytovatelů finančních služeb vůči zjištěnému makroobezřetnostnímu riziku v Dánsku a posoudit, zda ji lze považovat za nepodstatnou.

9. Nejsou-li v členských státech žádné domácí úvěrové instituce, které by měly podstatné expozice v Dánsku, mohou příslušné orgány dotčených členských států v souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 rozhodnout, že dánská opatření recipročně neuplatní. V tomto případě by měly příslušné orgány sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby dánská opatření recipročně uplatnily, pokud úvěrová instituce překročí příslušné prahy podstatnosti.