EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 02016L0097-20200612

Consolidated text: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (přepracované znění) (Text s významem pro EHP)Text s významem pro EHP

ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2016/97/2020-06-12

02016L0097 — CS — 12.06.2020 — 002.001


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/97

ze dne 20. ledna 2016

o distribuci pojištění (přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 026 2.2.2016, s. 19)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/411 Text s významem pro EHP ze dne 14. března 2018,

  L 76

28

19.3.2018

►M2

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/1935 ze dne 13. května 2019,

  L 301

3

22.11.2019




▼B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/97

ze dne 20. ledna 2016

o distribuci pojištění (přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)



KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Oblast působnosti

1.  Tato směrnice stanoví pravidla týkající se přístupu k distribuci pojištění a zajištění v Unii a jejího výkonu.

2.  Tato směrnice se vztahuje na každou fyzickou nebo právnickou osobu, která je usazena v členském státě nebo si přeje se tam usadit za účelem přístupu k distribuci pojistných a zajistných produktů a jejího výkonu.

3.  Tato směrnice se nevztahuje na zprostředkovatele doplňkového pojištění vykonávající distribuci pojištění, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

pojištění je doplňkem ke zboží dodanému nebo službě poskytnuté poskytovatelem a kryje

i) 

riziko poruchy, ztráty nebo poškození zboží dodaného či nevyužití služby poskytnuté tímto poskytovatelem nebo

ii) 

poškození nebo ztrátu zavazadla a jiná rizika spojená s cestováním objednaným u tohoto poskytovatele;

b) 

výše pojistného zaplaceného za pojistný produkt nepřekračuje částku 600 EUR ročně, vypočítanou na poměrném ročním základě;

c) 

odchylně od písmene b), pokud je pojištění doplňkem ke službě uvedené v písmeni a) a doba trvání této služby nepřekročí tři měsíce, výše zaplaceného pojistného na osobu nepřekračuje částku 200 EUR.

4.  Členské státy zajistí, aby při výkonu distribuce prostřednictvím zprostředkovatele doplňkového pojištění, který je osvobozen od uplatňování této směrnice podle odstavce 3, pojišťovna nebo zprostředkovatel pojištění zajistili, aby:

a) 

byly zákazníkovi před uzavřením smlouvy poskytnuty informace o jeho totožnosti a adrese a o postupech uvedených v článku 14, jež umožní zákazníkům a dalším zúčastněným stranám podávat stížnosti;

b) 

existovala vhodná a přiměřená opatření k dosažení souladu s články 17 a 24 a k posouzení požadavků a potřeb zákazníka před navržením smlouvy;

c) 

byl zákazníkovi před uzavřením smlouvy poskytnut informační dokument o pojistném produktu uvedený v čl. 20 odst. 5.

5.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány sledovaly trh, včetně trhu s produkty doplňkového pojištění, které jsou uváděny na trh, distribuovány nebo prodávány v jejich členském státě nebo z jejich členského státu. EIOPA může toto sledování usnadnit a koordinovat.

6.  Tato směrnice se nevztahuje na distribuci pojištění a zajištění vykonávanou v souvislosti s riziky umístěnými a závazky uzavřenými mimo Unii.

Touto směrnicí nejsou dotčeny právní předpisy členského státu upravující distribuci pojištění a zajištění vykonávanou pojišťovnami a zajišťovnami nebo zprostředkovateli pojištění a zajištění usazenými ve třetí zemi a působícími na jeho území na základě zásady volného pohybu služeb, je-li zaručeno stejné zacházení pro všechny osoby, které vykonávají nebo mají povoleno vykonávat distribuci pojištění a zajištění na tomto trhu.

Tato směrnice neupravuje distribuci pojištění nebo zajištění vykonávanou ve třetích zemích.

Členské státy informují Komisi o všech obecných obtížích, se kterými se jejich distributoři pojištění nebo zajištění setkávají při usazování nebo výkonu distribuce pojištění nebo zajištění v jakékoli třetí zemi.

Článek 2

Definice

1.  Pro účely této směrnice se rozumí:

1) 

„distribucí pojištění“ poskytování poradenství o pojistných smlouvách, předkládání návrhů těchto smluv nebo provádění jiných přípravných prací pro jejich uzavírání, uzavírání pojistných smluv nebo pomoc při jejich správě a plnění, zejména v případě vyřizování nároků z pojistné události, včetně poskytování informací o jedné nebo více pojistných smlouvách na základě kritérií, která si zákazníci zvolili prostřednictvím internetové stránky nebo jiného média, a sestavování seznamů pojistných produktů seřazených podle výhodnosti, včetně srovnání cen a produktů nebo slev na pojistném, pokud je na konci tohoto procesu zákazník schopen prostřednictvím internetové stránky či jiného média přímo nebo nepřímo uzavřít pojistnou smlouvu;

2) 

„distribucí zajištění“ poskytování poradenství o zajistných smlouvách, předkládání návrhů těchto smluv nebo provádění jiných přípravných prací pro jejich uzavírání, uzavírání zajistných smluv nebo pomoc při jejich správě a plnění, zejména v případě vyřizování nároků z pojistné události, včetně případů, kdy jsou tyto činnosti vykonávány zajišťovnou bez zásahu zprostředkovatele zajištění;

3) 

„zprostředkovatelem pojištění“ každá fyzická nebo právnická osoba, jež není pojišťovnou ani zajišťovnou ani jejím zaměstnancem ani není zprostředkovatelem doplňkového pojištění a která za odměnu zahajuje nebo vykonává distribuci pojištění;

4) 

„zprostředkovatelem doplňkového pojištění“ každá fyzická nebo právnická osoba, která není úvěrovou institucí ani investičním podnikem podle čl. 4 odst. 1 bodů 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( 1 ) a která za odměnu zahajuje nebo vykonává distribuci pojištění jako doplňkovou činnost, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

hlavní profesní činnost dotyčné fyzické nebo právnické osoby je jiná než distribuce pojištění;

b) 

fyzická nebo právnická osoba pouze distribuuje určité pojistné produkty, které jsou doplňkem ke zboží nebo službě;

c) 

dotčené pojistné produkty nepokrývají životní pojištění ani mimosmluvní odpovědnost za škodu, ledaže je toto krytí doplňkovou službou ke zboží či službě nabízeným zprostředkovatelem pojištění v rámci jeho hlavní profesní činnosti;

5) 

„zprostředkovatelem zajištění“ každá fyzická nebo právnická osoba, která není zajišťovnou ani jejím zaměstnancem a která za odměnu zahajuje nebo vykonává distribuci zajištění;

6) 

„pojišťovnou“ pojišťovna ve smyslu čl. 13 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ( 2 );

7) 

„zajišťovnou“ zajišťovna ve smyslu čl. 13 bodu 4 směrnice 2009/138/ES;

8) 

„distributorem pojištění“ každý zprostředkovatel pojištění, zprostředkovatel doplňkového pojištění nebo pojišťovna;

9) 

„odměnou“ jakákoliv provize, poplatek nebo jiná platba, včetně všech hospodářských výhod nebo jakákoliv výhoda finanční či nefinanční povahy nebo pobídka nabízená nebo poskytnutá ve vztahu k distribuci pojištění;

10) 

„domovským členským státem“:

a) 

je-li zprostředkovatel fyzickou osobou, členský stát, v němž má bydliště;

b) 

je-li zprostředkovatel právnickou osobou, členský stát, v němž má sídlo, nebo jestliže podle vnitrostátního práva svého státu nemá žádné sídlo, členský stát, v němž má ústředí;

11) 

„hostitelským členským státem“ členský stát, v němž má zprostředkovatel pojištění nebo zajištění stálou přítomnost nebo v němž je usazen nebo poskytuje služby a který není jeho domovským členským státem;

12) 

„pobočkou“ zastoupení nebo pobočka zprostředkovatele, která se nachází na území jiného členského státu, než je domovský členský stát;

13) 

„úzkým propojením“ úzké propojení ve smyslu čl. 13 bodu 17 směrnice 2009/138/ES;

14) 

„hlavním místem podnikání“ místo, odkud je řízeno hlavní podnikání;

15) 

„poradenstvím“ poskytování osobních doporučení zákazníkovi na jeho žádost nebo z podnětu distributora pojištění k jedné nebo více pojistným smlouvám;

16) 

„velkými riziky“ velká rizika ve smyslu čl. 13 bodu 27 směrnice 2009/138/ES;

17) 

„pojistným produktem s investiční složkou“ pojistný produkt, který nabízí určitou hodnotu odkupného nebo hodnotu v době splatnosti, jež je zcela nebo zčásti vystavena, přímo či nepřímo, tržním výkyvům, a který nezahrnuje:

a) 

produkty neživotního pojištění uvedené v příloze I směrnice 2009/138/ES (Odvětví neživotního pojištění);

b) 

smlouvy o životním pojištění, u nichž se pojistné plnění vyplácí podle smlouvy pouze v případě smrti nebo ve vztahu k pracovní neschopnosti způsobené úrazem, nemocí nebo postižením;

c) 

penzijní produkty, jejichž primárním účelem je podle vnitrostátního práva poskytovat investorům příjem v důchodu a jež investora opravňují k získání určitých výhod;

d) 

úředně uznané zaměstnanecké penzijní systémy spadající do oblasti působnosti směrnice 2003/41/ES nebo směrnice 2009/138/ES;

e) 

individuální penzijní produkty, na něž podle vnitrostátního práva povinně finančně přispívá zaměstnavatel a zaměstnavatel ani zaměstnanec si nemohou zvolit penzijní produkt ani poskytovatele;

18) 

„trvalým nosičem“ jakýkoli nástroj, který:

a) 

umožňuje zákazníkům uchovávat informace určené jim osobně tak, že jsou dohledatelné a přístupné po dobu odpovídající účelům daných informací, a

b) 

umožňuje nepozměněnou reprodukci uchovávaných informací.

2.  Pro účely odst. 1 bodů 1 a 2 se za distribuci pojištění nebo zajištění nepovažuje:

a) 

příležitostné poskytování informací zákazníkovi v souvislosti s jinou profesní činností, pokud

i) 

poskytovatel nečiní žádné další kroky, aby pomohl s uzavřením nebo plněním pojistné smlouvy,

ii) 

účelem této činnosti není pomáhat zákazníkům s uzavřením nebo plněním zajistné smlouvy;

b) 

profesionální správa pojistných událostí pro pojišťovnu a likvidace škod a odborné posuzování pojistných událostí;

c) 

pouhé poskytnutí údajů a informací o možných pojistnících zprostředkovatelům pojištění či zajištění, pojišťovnám či zajišťovnám, pokud poskytovatel nečiní žádné další kroky, aby pomohl s uzavřením pojistné nebo zajistné smlouvy;

d) 

pouhé poskytnutí informací o pojistných nebo zajistných produktech, zprostředkovateli pojištění či zajištění, pojišťovně či zajišťovně možným pojistníkům, pokud poskytovatel nečiní žádné další kroky, aby pomohl s uzavřením pojistné nebo zajistné smlouvy.



KAPITOLA II

POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE REGISTRACE

Článek 3

Registrace

1.  Zprostředkovatelé pojištění, zajištění a doplňkového pojištění se registrují u příslušného orgánu ve svém domovském členském státě.

Pojišťovny a zajišťovny a jejich zaměstnanci nejsou povinni se registrovat podle této směrnice.

Aniž je dotčen první pododstavec, mohou členské státy stanovit, že při registraci zprostředkovatelů pojištění a zajištění a doplňkového pojištění a při uplatňování požadavků stanovených v článku 10 mohou s příslušnými orgány spolupracovat pojišťovny a zajišťovny a zprostředkovatelé nebo jiné subjekty.

Registraci zprostředkovatelů pojištění, zajištění a doplňkového pojištění může pod dohledem příslušného orgánu zejména provádět pojišťovna či zajišťovna, zprostředkovatel pojištění nebo zajištění nebo sdružení pojišťoven, zajišťoven nebo zprostředkovatelů pojištění či zajištění.

Zprostředkovatel pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění může jednat na odpovědnost pojišťovny nebo zajišťovny nebo jiného zprostředkovatele. V takovém případě mohou členské státy stanovit, že tato pojišťovna, zajišťovna nebo jiný zprostředkovatel odpovídá za zajištění toho, že zprostředkovatel pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění splňuje podmínky pro registraci, včetně podmínek stanovených v odst. 6 prvním pododstavci písm. c).

Členské státy si rovněž mohou vyhradit, že pojišťovna nebo zajišťovna či jiný zprostředkovatel, který za zprostředkovatele pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění přebírá odpovědnost, musí tohoto zprostředkovatele zaregistrovat.

Členské státy nemusí uplatňovat požadavek uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce na všechny fyzické osoby, které pracují pro zprostředkovatele pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění a které vykonávají distribuci pojištění nebo zajištění.

Členské státy zajistí, aby byla v rejstřících uvedena jména fyzických osob ve vedení distributora pojištění či zajištění, které odpovídají za distribuci pojištění či zajištění.

V rejstříku se dále uvádějí členské státy, v nichž zprostředkovatel vykonává činnost v rámci pravidel týkajících se svobody usazování nebo volného pohybu služeb.

2.  Členské státy mohou pro zprostředkovatele pojištění, zajištění a doplňkového pojištění zřídit více než jeden rejstřík za podmínky, že stanoví kritéria, podle nichž mají být zprostředkovatelé registrováni.

Členské státy zřídí registrační systém on-line. Přístup k tomuto systému musí být snadný s možností vyplnit registrační formulář přímo on-line.

3.  Je-li v daném členském státě více než jeden rejstřík, zřídí tento členský stát jediné informační místo umožňující snadný a rychlý přístup k informacím v těchto rejstřících, které se sestavují elektronicky a aktualizují. Toto informační místo rovněž poskytuje identifikační údaje příslušných orgánů domovského členského státu.

4.  EIOPA zřídí jednotný elektronický rejstřík obsahující záznamy o zprostředkovatelích pojištění, zajištění a doplňkového pojištění, kteří vyjádřili úmysl vykonávat přeshraniční činnost v souladu s kapitolou III, zpřístupní tento rejstřík na svých internetových stránkách a průběžně jej aktualizuje. Členské státy k tomuto účelu neprodleně poskytnou orgánu EIOPA příslušné informace. Rejstřík obsahuje odkazy na internetové stránky každého příslušného orgánu v jednotlivých členských státech a je rovněž z těchto internetových stránek přístupný.

EIOPA má právo na přístup k údajům uloženým v rejstříku uvedeném v prvním pododstavci. EIOPA a jiné příslušné orgány mají právo tyto údaje upravovat. Subjekty údajů, jejichž osobní údaje jsou ukládány v tomto rejstříku a vyměňovány, mají právo na přístup k těmto uloženým údajům a na to, aby byly náležitě informovány.

EIOPA zřídí internetovou stránku s hypertextovými odkazy na každé jediné informační místo nebo případně rejstřík zřízené členskými státy v souladu s odstavcem 3.

Domovské členské státy zajistí, aby byla registrace zprostředkovatelů pojištění, zajištění a doplňkového pojištění podmíněna dodržením příslušných požadavků stanovených v článku 10.

Platnost registrace příslušný orgán pravidelně přezkoumává.

Domovské členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé pojištění, zajištění a doplňkového pojištění, kteří přestanou plnit požadavky stanovené v článku 10, byli z rejstříku vymazáni. Kde je to relevantní, informuje domovský členský stát o výmazu z rejstříku hostitelský členský stát.

5.  Členské státy zajistí, aby žádosti zprostředkovatelů o zápis do rejstříku byly vyřízeny do tří měsíců od podání úplné žádosti a aby byl žadatel o přijatém rozhodnutí neprodleně vyrozuměn.

6.  Členské státy zajistí, aby jako podmínka pro registraci zprostředkovatelů pojištění, zajištění a doplňkového pojištění byly požadovány všechny tyto informace:

a) 

totožnost akcionářů, podílníků nebo členů, ať se jedná o fyzické či právnické osoby, kteří mají na zprostředkovateli podíl větší než 10 %, a velikost těchto podílů;

b) 

totožnost osob, které jsou se zprostředkovatelem pojištění či zajištění úzce propojeny;

c) 

informace, že uvedené podíly nebo úzké propojení nebrání příslušným orgánům v účinném výkonu dohledu.

Členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé bez zbytečného prodlení informovali příslušné orgány o každé změně informací poskytnutých podle tohoto odstavce.

7.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zamítly registraci, pokud jim právní a správní předpisy třetí země, kterými se řídí jedna nebo více fyzických či právnických osob, se kterými je zprostředkovatel úzce propojen, nebo obtíže spojené s vymáháním těchto předpisů brání v účinném výkonu dohledu.



KAPITOLA III

VOLNÝ POHYB SLUŽEB A SVOBODA USAZOVÁNÍ

Článek 4

Využívání volného pohybu služeb

1.  Každý zprostředkovatel pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění, který má v úmyslu poprvé vykonávat činnost na území jiného členského státu v rámci volného pohybu služeb, sdělí příslušnému orgánu svého domovského členského státu následující informace:

a) 

své jméno, adresu a případné registrační číslo;

b) 

členský stát nebo členské státy, v nichž hodlá působit;

c) 

svou kategorii a případně název pojišťovny nebo zajišťovny, kterou zastupuje;

d) 

odpovídající třídy pojištění, je-li to relevantní.

2.  Příslušný orgán domovského členského státu sdělí informace uvedené v odstavci 1 do jednoho měsíce od jejich obdržení příslušnému orgánu hostitelského členského státu, který jejich přijetí neprodleně potvrdí. Příslušný orgán domovského členského státu zprostředkovateli pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění písemně sdělí, že příslušný orgán hostitelského členského státu informace obdržel a že zprostředkovatel může zahájit v hostitelském členském státě svou činnost. Je-li to relevantní, sdělí příslušný orgán domovského členského státu zároveň zprostředkovateli, že informace o právních předpisech uvedených v čl. 11 odst. 1 platných v hostitelském členském státě jsou k dispozici způsoby uvedenými v čl. 11 odst. 3 a 4 a že zprostředkovatel musí uvedené předpisy dodržovat, aby mohl zahájit činnost v hostitelském členském státě.

3.  Každou změnu údajů sdělených v souladu s odstavcem 1 oznámí zprostředkovatel pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění příslušnému orgánu domovského členského státu nejméně jeden měsíc před jejím provedením. Tento orgán též uvědomí o této změně příslušný orgán hostitelského členského státu, jakmile je to proveditelné, avšak nejpozději jeden měsíc ode dne, kdy oznámení změny obdržel.

Článek 5

Porušení povinností při výkonu volného pohybu služeb

1.  Pokud má příslušný orgán hostitelského členského státu důvod se domnívat, že zprostředkovatel pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění, který vykonává činnost na jeho území v rámci volného pohybu služeb, porušuje některou z povinností stanovených v této směrnici, sdělí tuto domněnku příslušnému orgánu domovského členského státu.

Po posouzení informací obdržených podle prvního pododstavce příslušný orgán domovského členského státu v případě potřeby při nejbližší příležitosti přijme vhodná opatření k nápravě situace. O jakýchkoli takových přijatých opatřeních uvědomí příslušný orgán hostitelského členského státu.

Pokud přes opatření přijatá domovským členským státem nebo proto, že se ukáže, že uvedená opatření nejsou dostatečná nebo nebyla přijata, zprostředkovatel pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění i nadále jedná tak, že zjevně a ve velkém rozsahu poškozuje zájmy spotřebitelů v hostitelském členském státě nebo řádné fungování pojistných a zajistných trhů, může příslušný orgán hostitelského členského státu po informování příslušného orgánu domovského členského státu přijmout vhodná opatření k zabránění dalšímu protiprávnímu jednání, včetně, v nezbytně nutném rozsahu, zabránění tomu, aby zprostředkovatel pokračoval ve výkonu nové činnosti na území hostitelského členského státu.

Vedle toho může příslušný orgán domovského nebo hostitelského členského státu postoupit záležitost orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010. V tom případě může EIOPA jednat v souladu s pravomocemi, jež mu svěřuje daný článek.

2.  Odstavcem 1 není dotčena pravomoc hostitelského členského státu přijímat vhodná opatření k předcházení protiprávnímu jednání nebo jeho postihu, pokud k němu dochází na jeho území, v situacích, kdy je nutné okamžitě zasáhnout v zájmu ochrany práv spotřebitelů. Tato pravomoc zahrnuje možnost členského státu zabránit zprostředkovatelům pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění ve výkonu nové činnosti na jeho území.

3.  Příslušné orgány hostitelského členského státu vyrozumí o každém opatření, které přijmou na základě tohoto článku, dotčeného zprostředkovatele pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění v řádně odůvodněném dokumentu a bez zbytečného prodlení je oznámí příslušnému orgánu domovského členského státu, orgánu EIOPA a Komisi.

Článek 6

Výkon svobody usazování

1.  Členské státy zajistí, aby zprostředkovatel pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění, který hodlá vykonávat svobodu usazování založením pobočky nebo trvalé přítomnosti na území jiného členského státu, sdělil příslušnému orgánu svého domovského členského státu tento úmysl a poskytl mu tyto informace:

a) 

své jméno, adresu a případné registrační číslo;

b) 

členský stát, na jehož území hodlá zřídit pobočku nebo trvalou přítomnost;

c) 

svou kategorii a případně název pojišťovny nebo zajišťovny, kterou zastupuje;

d) 

odpovídající třídy pojištění, je-li to relevantní;

e) 

adresu v hostitelském členském státě, na které lze obdržet dokumenty;

f) 

jméno osoby odpovědné za řízení pobočky nebo trvalé přítomnosti.

Každá trvalá přítomnost zprostředkovatele na území jiného členského státu, která odpovídá pobočce, se pokládá za pobočku, ledaže zprostředkovatel v souladu s právními předpisy zřídí tuto trvalou přítomnost v jiné právní formě.

2.  Nemá-li příslušný orgán domovského členského státu důvod zpochybnit přiměřenost organizační struktury nebo finanční situace zprostředkovatele pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění vzhledem k plánovaným distribučním činnostem, sdělí informace uvedené v odstavci 1 do jednoho měsíce od jejich obdržení příslušnému orgánu hostitelského členského státu a ten jejich obdržení neprodleně potvrdí. Příslušný orgán domovského členského státu zprostředkovateli pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění písemně sdělí, že příslušný orgán hostitelského členského státu informace obdržel.

Do jednoho měsíce po obdržení informací uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce příslušný orgán hostitelského členského státu prostředky uvedenými v čl. 11 odst. 3 a 4 sdělí příslušnému orgánu domovského členského státu právní předpisy uvedené v čl. 11 odst. 1 platné na jeho území. Příslušný orgán domovského členského státu sdělí tyto informace zprostředkovateli a informuje ho, že může začít vykonávat činnost v hostitelském členském státě za předpokladu, že tyto předpisy dodržuje.

Není-li obdrženo žádné sdělení ve lhůtě stanovené ve druhém pododstavci, může zprostředkovatel pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění založit pobočku a zahájit výkon své činnosti.

3.  Jestliže příslušný orgán domovského členského státu odmítne sdělit informace uvedené v odstavci 1 příslušnému orgánu hostitelského členského státu, sdělí důvody tohoto odmítnutí zprostředkovateli pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění do jednoho měsíce od obdržení všech informací uvedených v odstavci 1.

Odmítnutí uvedené v prvním pododstavci nebo jakékoli nesplnění povinnosti sdělit informace uvedené v odstavci 1 příslušným orgánem domovského členského státu lze napadnout u soudu domovského členského státu.

4.  Každou změnu údajů sdělených v souladu s odstavcem 1 oznámí zprostředkovatel pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění příslušnému orgánu domovského členského státu nejméně jeden měsíc před jejím provedením. Tento orgán též uvědomí o této změně příslušný orgán hostitelského členského státu, jakmile je to proveditelné, avšak nejpozději jeden měsíc ode dne, kdy oznámení o změně obdržel.

Článek 7

Rozdělení pravomocí mezi domovským a hostitelským členským státem

1.  Pokud se hlavní místo podnikání zprostředkovatele pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění nachází v jiném členském státě než v domovském členském státě, může se příslušný orgán tohoto jiného členského státu dohodnout s příslušným orgánem domovského členského státu, že bude s ohledem na povinnosti uvedené v kapitolách IV, V, VI a VII jednat, jako by byl příslušným orgánem domovského členského státu. O takové případné dohodě příslušný orgán domovského členského státu neprodleně informuje dotčeného zprostředkovatele pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění a EIOPA.

2.  Příslušný orgán hostitelského členského státu odpovídá za zajištění toho, aby služby poskytované provozovnou na jeho území byly v souladu s povinnostmi stanovenými v kapitolách V a VI a s opatřeními přijatými na jejich základě.

Příslušný orgán hostitelského členského státu má právo přezkoumat uspořádání provozovny a požadovat změny, jež jsou nutné k tomu, aby mohl vymáhat plnění povinností stanovených v kapitolách V a VI a opatření přijatých na jejich základě s ohledem na služby poskytované nebo činnosti prováděné provozovnou na jeho území.

Článek 8

Porušení povinností při výkonu svobody usazování

1.  Pokud příslušný orgán hostitelského členského státu zjistí, že zprostředkovatel pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění porušuje právní nebo správní předpisy přijaté v uvedeném členském státě na základě kapitol V a VI, může přijmout vhodná opatření.

2.  Pokud má příslušný orgán hostitelského členského státu důvod se domnívat, že zprostředkovatel pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění, který vykonává činnost na jeho území prostřednictvím své provozovny, porušuje některou z povinností stanovených v této směrnici, a pokud tento příslušný orgán nemá podle této směrnice pravomoci v souladu s čl. 7 odst. 2, předá tato zjištění příslušnému orgánu domovského členského státu. Ten po posouzení obdržených informací přijme v případě potřeby při nejbližší příležitosti vhodná opatření k nápravě situace. O jakýchkoli takových přijatých opatřeních uvědomí příslušný orgán hostitelského členského státu.

3.  Pokud přes opatření přijatá domovským členským státem nebo proto, že se ukáže, že uvedená opatření nejsou dostatečná nebo nebyla přijata, zprostředkovatel pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění i nadále jedná tak, že zjevně a ve velkém rozsahu poškozuje zájmy spotřebitelů v hostitelském členském státě nebo řádné fungování pojistných a zajistných trhů, může příslušný orgán hostitelského členského státu po informování příslušného orgánu domovského členského státu přijmout vhodná opatření k zabránění dalšímu protiprávnímu jednání, včetně, v nezbytně nutném rozsahu, zabránění tomu, aby zprostředkovatel pokračoval ve výkonu nové činnosti na území hostitelského členského státu.

Vedle toho může příslušný orgán domovského nebo hostitelského členského státu postoupit záležitost orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010. V tom případě může EIOPA jednat v souladu s pravomocemi, jež mu svěřuje daný článek.

4.  Odstavci 2 a 3 není dotčena pravomoc hostitelského členského státu přijímat vhodná a nediskriminační opatření k předcházení protiprávnímu jednání nebo jeho postihu, pokud k němu dochází na jeho území, v situacích, kdy je nutné okamžitě zasáhnout v zájmu ochrany práv spotřebitelů v hostitelském členském státě a kdy jsou obdobná opatření v domovském členském státě nepřiměřená či nedostatečná. V takových situacích může hostitelský členský stát zabránit dotčenému zprostředkovateli pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění ve výkonu nové činnosti na svém území.

5.  Příslušné orgány hostitelského členského státu vyrozumí o každém opatření, které přijmou na základě tohoto článku, dotčeného zprostředkovatele pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění v řádně odůvodněném dokumentu a bez zbytečného prodlení je oznámí příslušnému orgánu domovského členského státu, orgánu EIOPA a Komisi.

Článek 9

Pravomoci týkající se vnitrostátních předpisů přijatých v obecném zájmu

1.  Touto směrnicí není dotčena pravomoc hostitelských členských států přijímat vhodná a nediskriminační opatření k postihu protiprávního jednání, k němuž došlo na jejich území a které je v rozporu s jejich právními předpisy uvedenými v čl. 11 odst. 1, je-li to nezbytně nutné. V takových situacích může hostitelský členský stát zabránit dotčenému zprostředkovateli pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění ve výkonu nové činnosti na svém území.

2.  Touto směrnicí není dotčena ani pravomoc příslušného orgánu hostitelského členského státu přijímat vhodná opatření k zabránění tomu, aby distributor pojištění usazený v jiném členském státě vykonával činnost na jeho území na základě volného pohybu služeb nebo případně svobody usazování, pokud je příslušná činnost zcela nebo v zásadě zaměřená na území hostitelského členského státu výlučně s cílem vyhnout se právním předpisům, které by se uplatnily v případě, že by měl distributor pojištění bydliště nebo sídlo v daném hostitelském členském státě, a pokud navíc jeho činnost vážně ohrožuje řádné fungování pojistných a zajistných trhů v hostitelském členském státě z hlediska ochrany spotřebitelů. V tom případě může příslušný orgán hostitelského členského státu po informování příslušného orgánu domovského členského státu přijmout vůči danému distributoru pojištění veškerá vhodná opatření, která jsou nezbytná k ochraně práv spotřebitelů v hostitelském členském státě. Zúčastněné příslušné orgány mohou postoupit záležitost orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010 a v tom případě může EIOPA jednat v souladu s pravomocemi, jež mu svěřuje daný článek, pokud dojde ke sporu mezi příslušnými orgány domovského a hostitelského členského státu.



KAPITOLA IV

ORGANIZAČNÍ POŽADAVKY

Článek 10

Požadavky na profesní a organizační způsobilost

1.  Domovské členské státy zajistí, aby distributoři pojištění a zajištění a zaměstnanci pojišťoven a zajišťoven vykonávající distribuci pojištění nebo zajištění měli přiměřené znalosti a schopnosti k tomu, aby řádně plnili své úkoly a povinnosti.

2.  Domovské členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé pojištění či zajištění a zaměstnanci pojišťoven a zajišťoven a zaměstnanci zprostředkovatelů pojištění a zajištění splňovali požadavky týkající se profesní přípravy a rozvoje, aby si udrželi odpovídající úroveň výkonnosti přiměřenou funkci, již vykonávají na příslušném trhu.

Domovské členské státy za tímto účelem zavedou a zveřejní mechanismy, které umožní účinně ověřovat a hodnotit znalosti a odbornou způsobilost zprostředkovatelů pojištění a zajištění a zaměstnanců pojišťoven, zajišťoven a zprostředkovatelů pojištění a zajištění, které budou obnášet odbornou přípravu či rozvoj v trvání alespoň 15 hodin ročně, přičemž se zohlední povaha prodávaných produktů, typ distributora, úloha, kterou tyto osoby vykonávají, a činnost prováděná v rámci distributora pojištění nebo zajištění.

Domovské členské státy mohou vyžadovat, aby bylo úspěšné splnění požadavků týkajících se odborné přípravy a rozvoje doloženo získáním osvědčení.

Členské státy uzpůsobí požadované podmínky co do znalostí a schopností konkrétní činnosti distributorů pojištění nebo zajištění a distribuovaným produktům, zejména v případě zprostředkovatelů doplňkového pojištění. Členské státy mohou vyžadovat, aby v případech uvedených v čl. 3 odst. 1 třetím pododstavci a v případech zaměstnanců pojišťoven nebo zajišťoven, kteří se zabývají distribucí pojištění nebo zajištění, pojišťovny nebo zajišťovny nebo zprostředkovatelé ověřovali, zda jsou znalosti a schopnosti zprostředkovatelů v souladu s povinnostmi stanovenými v odstavci 1, a v případě potřeby jim poskytly školení nebo prostředky odborného rozvoje, které odpovídají požadavkům na produkty prodávané těmito zprostředkovateli.

Členské státy nemusí uplatňovat požadavky uvedené v odstavci 1 a v prvním pododstavci tohoto odstavce na všechny fyzické osoby, které pracují pro pojišťovnu nebo zajišťovnu anebo zprostředkovatele pojištění či zajištění a které vykonávají distribuci pojištění nebo zajištění, ale zajistí, aby příslušné osoby ve vedení takových podniků, které odpovídají za distribuci pojistných a zajistných produktů, a všechny ostatní osoby přímo zapojené do distribuce pojištění nebo zajištění prokázaly znalosti a schopnosti nezbytné k výkonu svých úkolů.

Zprostředkovatelé pojištění a zajištění musí prokázat, že splňují příslušné požadavky týkající se odborných znalostí a způsobilosti, které jsou stanoveny v příloze I.

3.  Fyzické osoby, které pracují pro pojišťovnu nebo zajišťovnu anebo pro zprostředkovatele pojištění či zajištění a které vykonávají distribuci pojištění nebo zajištění, musí mít dobrou pověst. Přinejmenším nesmějí mít záznam v trestním rejstříku nebo jiném vnitrostátním ekvivalentu, pokud jde o závažné trestné činy proti majetku nebo související s finančními činnostmi, a nedostaly se v minulosti do úpadku, ledaže byly rehabilitovány v souladu s vnitrostátním právem.

Členské státy mohou v souladu s čl. 3 odst. 1 třetím pododstavcem umožnit distributorům pojištění nebo zajištění ověřovat dobrou pověst svých zaměstnanců a případně i svých zprostředkovatelů pojištění nebo zajištění.

Členské státy nemusí uplatňovat požadavek uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce na všechny fyzické osoby, které pracují pro pojišťovnu nebo zajišťovnu nebo zprostředkovatele pojištění či zajištění, pokud tyto fyzické osoby přímo nevykonávají distribuci pojištění nebo zajištění. Členské státy zajistí, aby tento požadavek splňovaly osoby ve vedoucí struktuře, které odpovídají za distribuci pojištění nebo zajištění, a personál přímo zapojený do distribuce pojištění nebo zajištění.

Členské státy v případě zprostředkovatelů doplňkového pojištění zajistí, aby osoby, které odpovídají za distribuci doplňkového pojištění, splňovaly požadavek uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce.

▼M2

4.  Zprostředkovatelé pojištění a zajištění si musí udržovat pojištění odpovědnosti za škody při výkonu povolání, které pokrývá celé území Unie, nebo jinou podobnou záruku proti odpovědnosti z porušení povinné péče při výkonu povolání v hodnotě nejméně 1 300 380  EUR na jednu pojistnou událost a 1 924 560  EUR na všechny pojistné události dohromady za jeden rok, pokud jim takové pojištění nebo srovnatelnou záruku již neposkytuje pojišťovna, zajišťovna nebo jiný podnik, na jehož účet zprostředkovatelé pojištění nebo zajištění působí nebo za nějž jsou zprostředkovatelé pojištění nebo zajištění oprávněni jednat, nebo pokud tento podnik nepřebírá neomezenou odpovědnost za jednání zprostředkovatele.

▼B

5.  Členské státy vyžadují, aby zprostředkovatelé doplňkového pojištění měli pojištění odpovědnosti za škody při výkonu povolání nebo srovnatelné záruky na úrovni stanovené členským státem, přičemž se zohlední povaha prodávaných produktů a vykonávané činnosti.

6.  Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k ochraně zákazníků před neschopností zprostředkovatele pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění převést pojistné na pojišťovnu nebo převést částku pojistného plnění nebo vráceného pojistného pojištěnému.

Tato opatření mají jednu nebo více těchto forem:

a) 

zákonná nebo smluvní ustanovení, podle nichž se na peníze zaplacené zákazníkem zprostředkovateli hledí tak, jako kdyby byly zaplaceny podniku, zatímco na peníze zaplacené podnikem zprostředkovateli se hledí tak, jako kdyby byly zaplaceny zákazníkovi až tehdy, když je zákazník skutečně obdrží;

▼M2

b) 

požadavek na zprostředkovatele, aby trvale disponoval finančními prostředky ve výši 4 % úhrnu přijatého ročního pojistného, nejméně však 19 510  EUR;

▼B

c) 

požadavek, aby se peníze zákazníků převáděly prostřednictvím přísně oddělených zákaznických účtů a aby se tyto účty nepoužívaly k vracení peněz jiným věřitelům v případě úpadku;

d) 

požadavek, aby byl vytvořen záruční fond.

7.  EIOPA pravidelně přezkoumává částky uvedené v odstavcích 4 a 6, aby braly v úvahu změny evropského indexu spotřebitelských cen zveřejňovaného Eurostatem. První přezkum se uskuteční do 31. prosince 2017 a následné přezkumy každých pět let.

EIOPA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které upraví základní částku v eurech uvedenou v odstavcích 4 a 6 o procentní změnu indexu uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce během období mezi 1. lednem 2013 a 31. prosincem 2017 nebo mezi datem posledního a nového přezkumu a zaokrouhlí ji nahoru na desítky eur.

EIOPA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 30. června 2018 a následné návrhy regulačních technických norem po každých pěti letech.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené ve druhém a třetím pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

8.  Pojišťovny a zajišťovny k zajištění souladu s požadavky podle odstavců 1, 2 a 3 schvalují, provádějí a pravidelně přezkoumávají své vnitřní politiky a příslušné vnitřní postupy.

Pojišťovny a zajišťovny vymezí funkci k zajištění řádného provádění schválených politik a postupů.

Pojišťovny a zajišťovny vedou, udržují a průběžně aktualizují záznamy o všech relevantních dokladech týkajících se použití odstavců 1, 2 a 3. Pojišťovny a zajišťovny sdělí příslušnému orgánu domovského členského státu na jeho žádost jméno osoby, která je za tuto funkci odpovědná.

Článek 11

Zveřejnění pravidel obecného zájmu

1.  Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány vhodně zveřejnily příslušné vnitrostátní právní předpisy chránící obecný zájem, včetně informací o tom, zda a jakým způsobem se členský stát rozhodl uplatňovat přísnější požadavky podle čl. 29 odst. 3, které se vztahují na distribuci pojištění a zajištění na jejich území.

2.  Členský stát, který vedle ustanovení této směrnice navrhuje uplatnit a uplatňuje další předpisy, kterými se řídí distribuce pojištění, zajistí, aby administrativní zátěž z nich plynoucí byla přiměřená s ohledem na ochranu spotřebitelů. Členské státy tyto předpisy nadále sledují, aby zajistily, že zůstávají v souladu s tímto odstavcem.

3.  EIOPA vloží na své internetové stránky hypertextové odkazy na internetové stránky příslušných orgánů, kde jsou zveřejněny informace o pravidlech obecného zájmu. Příslušný vnitrostátní orgán tyto informace pravidelně aktualizuje a EIOPA je zpřístupní na svých internetových stránkách, přičemž všechna vnitrostátní pravidla obecného zájmu budou rozdělena do kategorií podle jednotlivých příslušných oblastí práva.

4.  Členské státy zřídí jediné kontaktní místo pověřené poskytováním informací o pravidlech obecného zájmu v příslušném členském státě. Takovým kontaktním místem by měl být vhodný příslušný orgán.

5.  EIOPA ve zprávě posoudí pravidla obecného zájmu zveřejněná členskými státy, jak je uvedeno v tomto článku, a informuje o nich Komisi v souvislosti s řádným fungováním této směrnice a vnitřního trhu do 23. února 2019.

Článek 12

Příslušné orgány

1.  Členské státy určí příslušné orgány zmocněné zajišťovat provádění této směrnice. Uvědomí o tom Komisi, přičemž uvedou případné rozdělení úkolů.

2.  Orgány uvedenými v odstavci 1 tohoto článku jsou buď veřejné orgány, nebo subjekty uznané vnitrostátním právem nebo veřejnými orgány výslovně za tímto účelem zmocněnými vnitrostátním právem. Nesmějí to být pojišťovny ani zajišťovny ani sdružení, jejichž členové přímo nebo nepřímo zahrnují pojišťovny nebo zajišťovny, ani zprostředkovatelé pojištění nebo zajištění, aniž je dotčena možnost spolupráce příslušných orgánů či jiných subjektů, je-li to výslovně stanoveno v čl. 3 odst. 1.

3.  Příslušné orgány musí mít veškeré pravomoci nezbytné k výkonu svých úkolů podle této směrnice. Existuje-li na území členského státu více než jeden příslušný orgán, zajišťuje členský stát úzkou spolupráci těchto orgánů, aby mohly účinně plnit své úkoly.

Článek 13

Spolupráce a výměna informací mezi příslušnými orgány členských států

1.  Příslušné orgány různých členských států navzájem spolupracují a vyměňují si veškeré relevantní informace o distributorech pojištění a zajištění za účelem zajištění řádného uplatňování této směrnice.

2.  Příslušné orgány sdílejí zejména během postupu registrace a následně průběžně relevantní informace o pověsti a o odborných znalostech a způsobilosti distributorů pojištění a zajištění.

3.  Příslušné orgány si rovněž vyměňují informace o distributorech pojištění a zajištění, kterým byla uložena sankce nebo jiné opatření podle kapitoly VII, pokud tyto informace mohou vést k výmazu těchto distributorů z rejstříku.

4.  Veškeré osoby, které mají přijímat nebo sdělovat informace v souvislosti s touto směrnicí, jsou vázány profesním tajemstvím, jak je stanoveno v článku 64 směrnice 2009/138/ES.

Článek 14

Stížnosti

Členské státy zajistí vytvoření postupů, které umožní zákazníkům a jiným zainteresovaným stranám, zejména spotřebitelským sdružením, podávat stížnosti na distributory pojištění a zajištění. Stěžovatelé obdrží v každém případě odpověď.

Článek 15

Mimosoudní řešení sporů

1.  Členské státy zajistí, aby v souladu s příslušnými legislativními akty Unie a vnitrostátním právem, a je-li to vhodné, za využití stávajících orgánů byly zavedeny vhodné, účinné, nezávislé a nestranné postupy pro mimosoudní řešení sporů mezi zákazníky a distributory pojištění, které se týkají práv a povinností vyplývajících z této směrnice. Členské státy zajistí, aby se takové postupy a pravomoc příslušných orgánů účinně vztahovaly na distributory pojištění, proti nimž je řízení zahájeno.

2.  Členské státy zajistí, aby orgány uvedené v odstavci 1 spolupracovaly při řešení přeshraničních sporů, které se týkají práv a povinností vyplývajících z této směrnice.

Článek 16

Omezení využívání zprostředkovatelů

Členské státy zajistí, aby pojišťovny, zajišťovny a zprostředkovatelé pojištění či zajištění při využívání služeb zprostředkovatelů pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění využívali pouze služby distribuce pojištění a zajištění poskytované registrovanými zprostředkovateli pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění, včetně těch uvedených v čl. 1 odst. 3.



KAPITOLA V

INFORMAČNÍ POŽADAVKY A PRAVIDLA VÝKONU ČINNOSTI

Článek 17

Obecná zásada

1.  Členské státy zajistí, aby distributoři pojištění jednali při distribuci pojištění vždy čestně, spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepšími zájmy svých zákazníků.

2.  Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ( 3 ), zajistí členské státy, aby veškeré informace týkající se předmětu této směrnice, včetně propagačních sdělení distributora pojištění, určené zákazníkům nebo potenciálním zákazníkům byly korektní, jasné a neklamavé. Propagační sdělení musí být vždy možné jako taková jasně určit.

3.  Členské státy zajistí, aby distributoři pojištění nebyli odměňováni způsobem, který by byl v rozporu s jejich povinností jednat v nejlepším zájmu svých zákazníků, ani takovým způsobem neodměňovali či nehodnotili výkony svých zaměstnanců. Distributor pojištění nesmí zejména zavést žádný mechanismus, který by mohl formou odměn, prodejních cílů či jiným způsobem distributora či jeho zaměstnance motivovat k tomu, aby zákazníkům doporučovali konkrétní pojistný produkt, pokud by tento distributor pojištění mohl nabídnout i jiný pojistný produkt, který by lépe odpovídal potřebám daného zákazníka.

Článek 18

Obecné informace poskytované zprostředkovatelem pojištění nebo pojišťovnou

Členské státy zajistí, aby

a) 

zprostředkovatel pojištění sdělil zákazníkovi v dostatečném předstihu před uzavřením pojistné smlouvy tyto informace:

i) 

svou totožnost a adresu a skutečnost, že je zprostředkovatelem pojištění,

ii) 

zda poskytuje poradenství o prodávaných pojistných produktech,

iii) 

postupy uvedené v článku 14, které umožňují zákazníkům a jiným zúčastněným osobám podávat stížnosti na zprostředkovatele pojištění, a postupy pro mimosoudní řešení sporů uvedené v článku 15,

iv) 

rejstřík, v němž je zapsán, a prostředky pro ověření, že je registrován, a

v) 

zda zprostředkovatel zastupuje zákazníka nebo jedná na účet či jménem pojišťovny;

b) 

pojišťovna sdělila zákazníkovi v dostatečném předstihu před uzavřením pojistné smlouvy tyto informace:

i) 

svou totožnost a adresu a skutečnost, že je pojišťovnou,

ii) 

zda poskytuje poradenství o prodávaných pojistných produktech,

iii) 

postupy uvedené v článku 14, které umožňují zákazníkům a jiným zúčastněným osobám podávat stížnosti na pojišťovny, a postupy pro mimosoudní řešení sporů uvedené v článku 15.

Článek 19

Střety zájmů a transparentnost

1.  Členské státy zajistí, aby zprostředkovatel pojištění sdělil zákazníkovi v dostatečném předstihu před uzavřením pojistné smlouvy alespoň tyto informace:

a) 

zda drží přímo nebo nepřímo nejméně 10 % hlasovacích práv nebo kapitálu v pojišťovně, v níž má účast;

b) 

zda daná pojišťovna nebo její mateřský podnik drží přímo nebo nepřímo účast představující nejméně 10 % hlasovacích práv nebo kapitálu v daném zprostředkovateli pojištění;

c) 

ve vztahu k návrhu smlouvy nebo ke smlouvě, k níž je poskytováno poradenství, zda

i) 

poskytuje poradenství na základě nestranné a osobní analýzy,

ii) 

jeho smluvním závazkem je vykonávat distribuci pojištění výhradně pro jednu nebo více pojišťoven; v tomto případě má sdělit názvy těchto pojišťoven, nebo

iii) 

jeho smluvním závazkem není vykonávat distribuci pojištění výhradně pro jednu nebo více pojišťoven a neposkytuje poradenství na základě nestranné a osobní analýzy; v tomto případě má sdělit názvy pojišťoven, se kterými může vykonávat a vykonává činnost;

d) 

povahu odměny obdržené za pojistnou smlouvu;

e) 

zda ve vztahu k pojistné smlouvě pracuje:

i) 

na základě poplatku, který je odměnou přímo placenou zákazníkem,

ii) 

na základě jakékoli provize, která je odměnou zahrnutou v pojistném,

iii) 

na základě jiného druhu odměny, včetně hospodářské výhody jakéhokoli druhu, jež je nabídnuta nebo poskytnuta v souvislosti s pojistnou smlouvou, nebo

iv) 

na základě kombinace jakýchkoli z druhů odměn uvedených v bodech i), ii) a iii).

2.  Pokud poplatek hradí zákazník přímo, informuje ho zprostředkovatel pojištění o výši poplatku, a není-li to možné, o metodě jeho výpočtu.

3.  Pokud zákazník učiní na základě pojistné smlouvy po jejím uzavření jakoukoli platbu za jiným účelem, než je platba průběžného pojistného či termínových plateb, sdělí mu zprostředkovatel pojištění u každé takové platby rovněž informace podle tohoto článku.

4.  Členské státy zajistí, aby pojišťovna zákazníkovi sdělila v dostatečném předstihu před uzavřením pojistné smlouvy povahu odměny, kterou její zaměstnanci obdrželi v souvislosti s uvedenou pojistnou smlouvou.

5.  Pokud zákazník učiní na základě pojistné smlouvy po jejím uzavření jakoukoli platbu za jiným účelem, než je platba průběžného pojistného či termínových plateb, sdělí mu pojišťovna u každé takové platby rovněž informace v souladu s tímto článkem.

Článek 20

Poradenství a pravidla pro prodej bez poradenství

1.  Před uzavřením pojistné smlouvy upřesní distributor pojištění požadavky a potřeby zákazníka na základě informací, které od něj získá, a poskytne mu srozumitelnou formou objektivní informace o pojistném produktu, aby mu umožnil učinit informované rozhodnutí.

Všechny navrhované smlouvy musí odpovídat požadavkům a potřebám zákazníka.

Pokud je před uzavřením konkrétní smlouvy poskytnuto poradenství, musí distributor pojištění zákazníkovi poskytnout osobní doporučení, v němž vysvětlí, proč daný produkt nejlépe splňuje jeho požadavky a potřeby.

2.  Údaje uvedené v odstavci 1 se uzpůsobují v závislosti na složitosti navrhovaného pojistného produktu a typu zákazníka.

3.  Jestliže zprostředkovatel pojištění informuje zákazníka, že poskytuje poradenství na základě nestranné a osobní analýzy, musí mu toto poradenství poskytnout na základě analýzy dostatečně velkého počtu pojistných smluv nabízených na trhu, aby měl možnost učinit osobní doporučení v souladu s odbornými kritérii ohledně toho, jaká pojistná smlouva odpovídá potřebám zákazníka.

4.  Aniž jsou dotčeny články 183 a 184 směrnice 2009/138/ES, poskytne distributor pojištění zákazníkovi před uzavřením smlouvy, ať bylo poradenství poskytnuto, či nikoli, a bez ohledu na to, zde je pojistný produkt součástí balíčku podle článku 24 této směrnice, srozumitelnou formou odpovídající informace o pojistném produktu, aby mu umožnil učinit informované rozhodnutí, s přihlédnutím ke složitosti pojistného produktu a typu zákazníka.

5.  V případě distribuce produktů neživotního pojištění uvedených v příloze I směrnice 2009/138/ES se informace uvedené v odstavci 4 tohoto článku poskytují v podobě standardizovaného informačního dokumentu o pojistném produktu na papíře nebo jiném trvalém nosiči.

6.  Informační dokument o pojistném produktu uvedený v odstavci 5 vypracuje tvůrce produktu neživotního pojištění.

7.  Informační dokument o pojistném produktu musí:

a) 

být krátkým a samostatným dokumentem;

b) 

být prezentován a uspořádán tak, aby byl přehledný a snadno se četl, přičemž je použito písmo čitelné velikosti;

c) 

je-li původně vyhotoven barevně, nebýt méně srozumitelný, pokud je vytištěn nebo kopírován černobíle;

d) 

být sepsán v úředních jazycích nebo v jednom z úředních jazyků používaných v té části členského státu, kde je pojistný produkt nabízen, nebo po dohodě spotřebitele s distributorem v jiném jazyce;

e) 

být přesný a nebýt zavádějící;

f) 

nést název „Informační dokument o pojistném produktu“ v horní části první strany;

g) 

obsahovat sdělení, že úplné předsmluvní a smluvní informace o produktu jsou uvedeny v jiných dokumentech.

Členské státy mohou stanovit, že informační dokument o pojistném produktu má být předáván společně s informacemi, které jsou vyžadovány podle jiných příslušných legislativních aktů Unie a vnitrostátního práva, za podmínky, že jsou splněny veškeré požadavky stanovené v prvním pododstavci.

8.  Informační dokument o pojistném produktu musí obsahovat tyto informace:

a) 

informace o druhu pojištění;

b) 

souhrn pojistného krytí, včetně hlavních pojištěných rizik, výše pojištění, a je-li to relevantní, územního rozsahu pojištění a souhrnu výluk z pojištění;

c) 

způsoby a doba placení pojistného;

d) 

hlavní výluky z pojištění;

e) 

povinnosti spojené se sjednáním smlouvy;

f) 

povinnosti během trvání smlouvy;

g) 

povinnosti v případě uplatnění nároků z pojistné události;

h) 

dobu trvání pojištění, včetně data začátku a konce pojištění;

i) 

způsoby zániku pojištění.

9.  EIOPA vypracuje po konzultacích s vnitrostátními orgány a v návaznosti na spotřebitelské testování návrh prováděcích technických norem ke standardizovanému formátu pro prezentaci informačního dokumentu o pojistném produktu, které upraví podrobnosti uvádění informací uvedených v odstavci 8.

EIOPA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 23. února 2017.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

Článek 21

Informace poskytované zprostředkovateli doplňkového pojištění

Členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé doplňkového pojištění splňovali požadavky podle čl. 18 písm. a) bodů i), iii a iv) a čl. 19 odst. 1 písm. d).

Článek 22

Výjimky z povinnosti informování a doložka flexibility

1.  Informace uvedené v článcích 18, 19 a 20 není třeba poskytovat, pokud distributor pojištění vykonává distribuci v souvislosti s pojištěním velkých rizik.

Členské státy mohou stanovit, že informace podle článků 29 a 30 této směrnice není třeba poskytovat profesionálním zákazníkům ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 10 směrnice 2014/65/EU.

2.  Členské státy si mohou zachovat nebo přijmout přísnější předpisy o informačních požadavcích uvedených v této kapitole, jsou-li tyto předpisy v souladu s právem Unie. Členské státy takové vnitrostátní předpisy sdělí orgánu EIOPA a Komisi.

Členské státy rovněž přijmou nezbytné kroky k zajištění toho, aby jejich příslušné orgány vhodně zveřejnily informace o tom, zda a jakým způsobem se členský stát rozhodl uplatňovat přísnější předpisy podle tohoto odstavce.

Členské státy mohou zejména stanovit povinnost poskytovat poradenství podle čl. 20 odst. 1 třetího pododstavce při prodeji jakýchkoli pojistných produktů či pro určitý druh pojistných produktů. V takovém případě musí distributoři pojištění včetně těch, kteří svou činnost provozují na základě volného pohybu služeb či svobody usazování, dodržovat tyto přísnější vnitrostátní předpisy, pokud uzavírají pojistné smlouvy se zákazníky, kteří mají v tomto členském státě obvyklé bydliště nebo provozovnu.

3.  Členské státy mohou omezit nebo zakázat přijímání poplatků, provizí nebo jiných peněžních a nepeněžních výhod hrazených či poskytnutých třetí stranou nebo osobou jednající jménem třetí strany distributorům pojištění v souvislosti s distribucí pojistných produktů.

4.  Aby se dosáhlo vysoké úrovně transparentnosti všemi vhodnými prostředky, zajistí EIOPA, aby byly informace o vnitrostátních předpisech, které obdrží, sděleny též zákazníkům a distributorům pojištění a zajištění.

5.  Členské státy zajistí, aby distributor pojištění v případě, že odpovídá za poskytování povinného zaměstnaneckého důchodového systému, jehož se zaměstnanec účastní, aniž by se pro tuto účast mohl individuálně rozhodnout, poskytl informace podle této kapitoly zaměstnanci neprodleně po vzniku jeho účasti v takovém systému.

Článek 23

Informační podmínky

1.  Veškeré informace poskytované v souladu s články 18, 19, 20 a 29 se poskytují zákazníkům:

a) 

na papíře;

b) 

jasným a přesným způsobem, srozumitelně pro zákazníka;

c) 

v úředním jazyce členského státu, v němž se nachází riziko, nebo členského státu závazku nebo v jakémkoli jiném jazyce dohodnutém stranami a

d) 

bezplatně.

2.  Odchylně od odst. 1 písm. a) tohoto článku mohou být informace uvedené v článcích 18, 19, 20 a 29 poskytovány zákazníkovi jedním z těchto médií:

a) 

na trvalém nosiči jiném než papír, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 4 tohoto článku; nebo

b) 

prostřednictvím internetové stránky, pokud jsou splněny podmínky v odstavci 5 tohoto článku.

3.  Pokud jsou však informace uvedené v článcích 18, 19, 20 a 29 poskytovány na trvalém nosiči jiném než papír nebo prostřednictvím internetové stránky, poskytne se zákazníkovi na žádost bezplatně papírová verze.

4.  Informace uvedené v článcích 18, 19, 20 a 29 mohou být poskytovány na trvalém nosiči jiném než papír, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) 

použití daného trvalého nosiče je vhodné v souvislosti s obchodem uzavíraným mezi distributorem pojištění a zákazníkem a

b) 

zákazníkovi byla dána možnost volby obdržet informace buď na papíře, nebo na trvalém nosiči, a zákazník si zvolil tento jiný nosič.

5.  Informace uvedené v článcích 18, 19, 20 a 29 mohou být poskytovány prostřednictvím internetové stránky, pokud jsou adresovány zákazníkovi osobně nebo pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) 

poskytnutí těchto informací prostřednictvím internetové stránky je vhodné v souvislosti s obchodem uzavíraným mezi distributorem pojištění a zákazníkem;

b) 

zákazník s poskytnutím těchto informací prostřednictvím internetové stránky souhlasil;

c) 

zákazníkovi byla elektronicky sdělena adresa internetové stránky a místo na stránce, kde lze mít k těmto informacím přístup;

d) 

je zajištěno, že tyto informace zůstanou na internetové stránce přístupné po takovou dobu, kterou zákazník může rozumně potřebovat k tomu, aby se s nimi mohl seznámit.

6.  Pro účely odstavců 4 a 5 se poskytování informací na trvalém nosiči jiném než papíru nebo prostřednictvím internetové stránky považuje za vhodné v souvislosti s obchodem uzavíraným mezi distributorem pojištění a zákazníkem, pokud je prokázáno, že zákazník má pravidelně přístup k internetu. Za takový důkaz se považuje, jestliže zákazník pro účely tohoto obchodu poskytne svou elektronickou adresu.

7.  V případě telefonického prodeje musí být informace podávané zákazníkovi distributorem pojištění před uzavřením smlouvy, včetně informačního dokumentu o pojistném produktu, poskytnuty v souladu s pravidly Unie použitelnými na finanční služby prodávané spotřebitelům na dálku. Kromě toho i v případě, že se zákazník rozhodl získat podle odstavce 4 předchozí informace na trvalém nosiči jiném než papír, poskytne distributor pojištění tyto informace zákazníkovi v souladu s odstavcem 1 nebo 2 okamžitě po uzavření pojistné smlouvy.

Článek 24

Vázaný a spojený prodej

1.  Pokud je pojistný produkt nabízen společně s doplňkovým produktem nebo službou, které nejsou pojištěním, jako součást balíčku nebo v rámci jedné dohody, informuje distributor pojištění zákazníka o tom, zda je možné jednotlivé složky koupit odděleně, a pokud ano, poskytne náležitý popis jednotlivých složek dohody nebo balíčku a rovněž doloží náklady a poplatky za jednotlivé složky.

2.  Za okolností uvedených v odstavci 1, a pokud se rizika nebo pojistné krytí vyplývající z takové dohody či balíčku nabízených zákazníkovi liší od rizik spojených s jednotlivými složkami, pokud by byly sjednány samostatně, poskytne distributor pojištění náležitý popis jednotlivých složek dohody či balíčku a způsobu, jak jejich vzájemné působení mění rizika nebo pojistné krytí.

3.  Pokud je pojistný produkt doplňkem nepojistného zboží nebo služby v rámci balíčku nebo jedné dohody, nabídne distributor pojištění zákazníkovi možnost odděleného nákupu zboží nebo služby. Tento odstavec se nepoužije, pokud je pojistný produkt doplňkem investiční služby nebo činnosti ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 2 směrnice 2014/65/EU, smlouvy o úvěru ve smyslu čl. 4 bodu 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ( 4 ) nebo platebního účtu ve smyslu čl. 2 bodu 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ( 5 ).

4.  EIOPA může vypracovat pokyny pro posuzování vázaného a spojeného prodeje a dohled nad ním, ve kterých uvede situace, v nichž tento prodej není v souladu s povinnostmi stanovenými v článku 17.

5.  Tento článek nebrání v distribuci pojistných produktů, které poskytují krytí pro různá rizika (pojištění více rizik).

6.  Členské státy zajistí, aby distributor pojištění v případech uvedených v odstavcích 1 a 3 upřesnil požadavky a potřeby zákazníka v souvislosti s pojistnými produkty, které jsou součástí celkového balíčku nebo jedné dohody.

7.  Členské státy mohou zachovat v platnosti nebo přijmout další přísnější opatření nebo v jednotlivých případech zasáhnout a zakázat prodej pojištění spolu s určitou doplňkovou službou nebo produktem, které nejsou pojištěním, v rámci jednoho balíčku či jedné dohody, pokud mohou prokázat, že tento postup škodí spotřebitelům.

Článek 25

Požadavky na dohled nad produktem a na jeho řízení

1.  Pojišťovna i zprostředkovatelé, kteří vytvářejí jakékoli pojistné produkty určené k prodeji zákazníkům, musí mít zaveden, uplatňovat a podrobovat přezkumu postup schvalování každého pojistného produktu nebo významných změn existujících pojistných produktů před jejich uvedením na trh nebo distribucí zákazníkům.

Postup schvalování produktu musí být přiměřený a vhodný s ohledem na povahu pojistného produktu.

Postup schvalování produktu musí stanovit pro každý produkt určený cílový trh a musí zajišťovat posouzení veškerých rizik souvisejících s tímto určeným cílovým trhem a soulad zamýšlené distribuční strategie s určeným cílovým trhem, a musí být přijata přiměřená opatření k zajištění toho, aby byl pojistný produkt distribuován na určený cílový trh.

Pojišťovna musí rozumět pojistným produktům, které nabízí nebo uvádí na trh, a pravidelně je přezkoumávat, přičemž zohledňuje veškeré události, které by mohly významně ovlivnit potenciální riziko spojené s určeným cílovým trhem, aby bylo možné posoudit alespoň to, zda pojistný produkt nadále naplňuje potřeby určeného cílového trhu a zda je zamýšlená distribuční strategie nadále vhodná.

Pojišťovna a zprostředkovatelé, kteří vytvářejí pojistný produkt, poskytují distributorům veškeré příslušné informace o pojistném produktu a postupu schvalování produktu, včetně informací o určeném cílovém trhu daného produktu.

Pokud distributor pojištění nabízí nebo doporučuje pojistné produkty, které nevytváří, musí mít zavedeny vhodné postupy, jimiž získává informace uvedené v pátém pododstavci a seznamuje se s vlastnostmi a určeným cílovým trhem každého pojistného produktu.

2.  Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci podle článku 38 za účelem dalšího upřesnění zásad stanovených v tomto článku, přičemž přiměřeně zohlední vykonávané činnosti a povahu prodávaných pojistných produktů a distributora.

3.  Politikami, postupy a opatřeními uvedenými v tomto článku nejsou dotčeny žádné další požadavky stanovené v této směrnici, včetně požadavků týkajících se sdělování informací, vhodnosti nebo přiměřenosti, odhalování a řešení střetů zájmů a pobídek.

4.  Tento článek se nepoužije na pojistné produkty spočívající v pojištění velkých rizik.



KAPITOLA VI

DODATEČNÉ POŽADAVKY V SOUVISLOSTI S POJISTNÝMI PRODUKTY S INVESTIČNÍ SLOŽKOU

Článek 26

Oblast působnosti dodatečných požadavků

Tato kapitola stanoví požadavky pro distribuci pojištění, které jsou dodatečné k požadavkům použitelným na distribuci pojištění v souladu s články 17, 18, 19 a 20, v případě, že je distribuce pojištění vykonávána v souvislosti s prodejem pojistných produktů s investiční složkou kterýmkoli z těchto subjektů:

a) 

zprostředkovatelem pojištění;

b) 

pojišťovnou.

Článek 27

Předcházení střetům zájmů

Aniž je dotčen článek 17, musí zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna, kteří distribuují pojistné produkty s investiční složkou, udržovat a uplatňovat účinná organizační a správní opatření s cílem provést veškeré přiměřené kroky k tomu, aby střety zájmů zjištěné podle článku 28 neměly nepříznivý dopad na zájmy jejich zákazníků. Tato opatření musí být přiměřená vykonávaným činnostem, prodávaným pojistným produktům a typu distributora.

Článek 28

Střety zájmů

1.  Členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé pojištění a pojišťovny přijali veškerá vhodná opatření k odhalení střetů zájmů mezi sebou, včetně jejich řídících pracovníků a zaměstnanců nebo jakékoli osoby s nimi přímo nebo nepřímo spojené kontrolou, a svými zákazníky nebo mezi dvěma zákazníky, které vzniknou v průběhu jakékoli distribuce pojištění.

2.  Pokud organizační nebo správní opatření přijatá zprostředkovatelem pojištění nebo pojišťovnou v souladu s článkem 27 k řešení střetů zájmů nejsou dostatečná k tomu, aby s přiměřenou jistotou zajistila, že se předejde rizikům poškození zájmů zákazníka, zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna zákazníkovi jasně sdělí obecnou povahu nebo zdroje střetů zájmů v dostatečném předstihu před uzavřením pojistné smlouvy.

3.  Odchylně od čl. 23 odst. 1 musí informace sdělené podle odstavce 2 tohoto článku:

a) 

být poskytnuty na trvalém nosiči a

b) 

obsahovat dostatečně podrobné údaje s přihlédnutím k povaze zákazníka tak, aby mohl ohledně distribuce pojištění, u níž ke střetu zájmů dochází, učinit informované rozhodnutí.

4.  Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 za účelem:

a) 

určení kroků, jejichž přijetí lze od zprostředkovatelů pojištění a pojišťoven přiměřeně očekávat, k odhalování, předcházení, řešení a oznamování střetů zájmů při distribuci pojištění;

b) 

stanovení vhodných kritérií pro určení druhů střetů zájmů, jež mohou poškodit zájmy zákazníků nebo potenciálních zákazníků zprostředkovatele pojištění nebo pojišťovny.

Článek 29

Informování zákazníků

1.  Aniž je dotčen článek 18 a čl. 19 odst. 1 a 2, musí být zákazníkům v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy poskytnuty vhodné informace o distribuci pojistných produktů s investiční složkou a o všech nákladech a souvisejících poplatcích. Tyto informace musí obsahovat alespoň:

a) 

v případě poskytnutí poradenství sdělení o tom, zda zprostředkovatel pojištění či pojišťovna bude zákazníkovi poskytovat pravidelné posuzování vhodnosti pojistného produktu s investiční složkou, který takovému zákazníkovi doporučuje, jak je uvedeno v článku 30;

b) 

ve vztahu k informacím o pojistných produktech s investiční složkou a navrhovaných investičních strategiích vhodné pokyny a upozornění týkající se rizik spojených s pojistnými produkty s investiční složkou nebo s konkrétně navrženými investičními strategiemi;

c) 

ve vztahu k informacím o veškerých nákladech a souvisejících poplatcích, které se musí zveřejňovat, informace o distribuci pojistného produktu s investiční složkou, včetně případných nákladů na poradenství, nákladů na pojistný produkt s investiční složkou, který je zákazníkovi doporučován nebo nabízen, a způsobu, jak je může zákazník uhradit, včetně zahrnutí veškerých plateb ve vztahu k třetím stranám.

Informace o veškerých nákladech a poplatcích, včetně nákladů a poplatků spojených s distribucí pojistného produktu s investiční složkou, které nesouvisí s podkladovým tržním rizikem, se vyjadřují souhrnně, aby zákazník porozuměl celkovým nákladům a jejich souhrnnému dopadu na návratnost investice, a pokud o to zákazník požádá, poskytnou se rozepsané na jednotlivé náklady a poplatky. Tyto informace jsou, je-li to relevantní, poskytovány zákazníkovi pravidelně, nejméně jednou ročně, po celou dobu trvání investice.

Informace uvedené v tomto odstavci musí být poskytovány srozumitelně tak, aby zákazníci nebo potenciální zákazníci byli přiměřeně schopni pochopit povahu a rizika konkrétního nabízeného pojistného produktu s investiční složkou a následně učinit informované investiční rozhodnutí. Členské státy mohou povolit, aby byly tyto informace poskytovány ve standardizované formě.

2.  Aniž je dotčen čl. 19 odst. 1 písm. d) a e) a odst. 3 a čl. 22 odst. 3, členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé pojištění nebo pojišťovny byli považováni za subjekty plnící své povinnosti podle čl. 17 odst. 1 a článku 27 nebo článku 28, pokud platí poplatek či provizi nebo jsou poplatek či provize placeny jim, nebo jestliže v souvislosti s distribucí pojistného produktu s investiční složkou nebo doplňkové služby poskytují jakékoli straně kromě zákazníka či osoby jednající jménem zákazníka nebo jsou jim jakoukoli stranou kromě zákazníka či osoby jednající jménem zákazníka poskytovány jakékoli nepeněžní výhody, pouze pokud taková platba nebo výhoda:

a) 

nemá škodlivý účinek na kvalitu příslušné služby poskytované zákazníkovi a

b) 

nemá nepříznivý vliv na plnění povinnosti zprostředkovatele pojištění nebo pojišťovny jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v nejlepším zájmu svých zákazníků.

3.  Členské státy mohou ve výjimečných případech stanovit pro distributory přísnější požadavky týkající se záležitostí uvedených v tomto článku. Členské státy mohou zejména dodatečně zakázat nebo dále omezit nabízení nebo přijímání poplatků, provizí či nepeněžních výhod od třetích stran v souvislosti s poskytováním poradenství o pojištění.

Mezi přísnější požadavky může patřit stanovení požadavku, aby veškeré tyto poplatky, provize nebo nepeněžité výhody byly vráceny klientům nebo kompenzovány poplatky, které uhradí klient.

Členské státy mohou stanovit povinnost poskytovat poradenství podle článku 30 při prodeji jakýchkoli pojistných produktů s investiční složkou či pro určité druhy takových produktů.

Členské státy mohou požadovat, aby tam, kde zprostředkovatel pojištění informuje klienta, že poradenství je poskytováno nezávisle, měl zprostředkovatel povinnost posoudit dostatečně velké množství pojistných produktů dostupných na trhu, které jsou dostatečně různorodé, pokud jde o jejich druh nebo poskytovatele produktů, s cílem zajistit, že jsou klientovy cíle vhodně splněny, aniž se omezí na pojistné produkty vydávané nebo poskytované subjekty, se kterými je úzce propojen.

Pokud je uzavírána pojistná smlouva se zákazníkem, který má v určitém členském státě obvyklé bydliště nebo provozovnu, musí přísnější požadavky členského státu uvedené v tomto odstavci splňovat všichni zprostředkovatelé pojištění nebo veškeré pojišťovny, včetně těch, kteří svou činnost provozují na základě volného pohybu služeb či svobody usazování.

4.  Aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38, které upřesní:

a) 

kritéria pro posouzení toho, zda pobídky vyplacené nebo obdržené zprostředkovatelem pojištění nebo pojišťovnou mají škodlivý účinek na kvalitu služby poskytované zákazníkovi;

b) 

kritéria pro posouzení toho, zda zprostředkovatelé pojištění nebo pojišťovny poskytující či získávající stimuly dodržují povinnost jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v nejlepším zájmu zákazníka.

5.  Akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 4 zohlední:

a) 

povahu služby nebo služeb, které jsou zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi nabízeny nebo poskytovány, s přihlédnutím ke druhu, předmětu, objemu a četnosti transakcí;

b) 

povahu nabízených nebo zvažovaných produktů, včetně různých typů pojistných produktů s investiční složkou.

Článek 30

Posouzení vhodnosti a přiměřenosti a podávání zpráv zákazníkům

1.  Aniž je dotčen čl. 20 odst. 1, zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna v případě poskytování poradenství o pojistném produktu s investiční složkou musí rovněž získat nezbytné informace o znalostech a zkušenostech zákazníka nebo potenciálního zákazníka v oblasti investic, pokud jde o specifický druh produktu nebo služby, o jeho finanční situaci, včetně jeho schopnosti nést ztráty, a o jeho investičních cílech, včetně jeho rizikové tolerance, aby tak mohli tomuto zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi doporučit pojistné produkty s investiční složkou, které jsou pro něj vhodné, a zejména jsou v souladu s jeho rizikovou tolerancí a schopností nést ztráty.

Členské státy zajistí, aby v případě, že zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna poskytuje investiční poradenství, při němž je doporučován určitý balíček služeb nebo produktů v souladu s článkem 24, byl celkový balíček vhodný.

2.  Aniž je dotčen čl. 20 odst. 1, zajistí členské státy, aby zprostředkovatelé pojištění nebo pojišťovny při provádění distribuce pojištění, která není vymezena v odstavci 1 tohoto článku, ve vztahu k prodeji bez poradenství požádali zákazníka nebo potenciálního zákazníka, aby jim poskytl informace o svých znalostech a zkušenostech v oblasti investic v souvislosti s určitým nabízeným nebo žádaným produktem nebo službou, aby tak umožnil zprostředkovateli pojištění nebo pojišťovně posoudit, zda jsou doporučená pojistná služba nebo produkt pro zákazníka vhodné. V případě, že se v souladu s článkem 24 zvažuje balíček služeb nebo produktů, zaměří se toto posouzení na to, zda je vhodný celkový balíček.

Pokud se zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna na základě informací získaných podle prvního pododstavce domnívají, že produkt není pro zákazníka nebo potenciálního zákazníka vhodný, upozorní jej na to. Toto upozornění lze poskytovat ve standardizované formě.

Pokud zákazníci nebo potenciální zákazníci neposkytnou informace uvedené v prvním pododstavci nebo pokud o svých znalostech a zkušenostech poskytnou nedostatečné informace, zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna je upozorní, že nejsou schopni určit, zda je pro ně navrhovaný produkt vhodný. Toto upozornění lze poskytovat ve standardizované formě.

3.  Aniž je dotčen čl. 20 odst. 1, pokud ve vztahu k pojistným produktům s investiční složkou nebylo poskytnuto žádné poradenství, mohou se členské státy odchýlit od povinností uvedených v odstavci 2 tohoto článku a umožnit zprostředkovatelům pojištění nebo pojišťovnám distribuci pojištění na svém území, aniž by museli získávat informace nebo vymezovat určení podle odstavce 2 tohoto článku, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

distribuce se týká jednoho z níže uvedených pojistných produktů s investiční složkou:

i) 

smlouvy, které vedou pouze k expozici investic vůči finančním nástrojům, jež jsou podle směrnice 2014/65/EU považovány za nekomplexní, a jejichž součástí není struktura, jež by zákazníkům znesnadňovala porozumění vyskytujícím se rizikům, nebo

ii) 

jiné nekomplexní pojištění s investiční složkou pro účely tohoto odstavce;

b) 

distribuce pojištění je vykonávána z podnětu zákazníka nebo potenciálního zákazníka;

c) 

zákazník nebo potenciální zákazník byl jasně informován o tom, že zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna nemusí při této distribuci pojištění posuzovat přiměřenost poskytovaného nebo nabízeného pojistného produktu s investiční složkou nebo distribuce pojištění a že zákazník nebo potenciální zákazník nepožívá odpovídající ochrany podle příslušných profesních pravidel. Toto upozornění lze poskytnout ve standardizované formě;

d) 

zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna plní své povinnosti stanovené v článcích 27 a 28.

Při uzavírání pojistných smluv se zákazníky, kteří mají obvyklé bydliště nebo provozovnu v členském státě, který nevyužívá odchylky stanovené v tomto odstavci, musí platné předpisy tohoto členského státu dodržovat všichni zprostředkovatelé pojištění nebo všechny pojišťovny, včetně těch provozujících svou činnost na základě volného pohybu služeb či svobody usazování.

4.  Zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna vytvoří záznam, jehož součástí je dokument nebo dokumenty sjednané mezi zprostředkovatelem pojištění nebo pojišťovnou a zákazníkem stanovící práva a povinnosti stran a další podmínky, za kterých zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna poskytuje služby zákazníkovi. Práva a povinnosti smluvních stran lze začlenit odkazem na jiné dokumenty nebo právní texty.

5.  Zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna poskytnou zákazníkovi na trvalém nosiči přiměřené zprávy o poskytnuté službě. Tyto zprávy zahrnují pravidelná sdělení zákazníkům zohledňující druh a složitost dotčených pojistných produktů s investiční složkou a povahu služby poskytované zákazníkovi a uvádějí případné náklady spojené s obchody a službami prováděnými jménem zákazníka.

Při poskytování poradenství o pojistných produktech s investiční složkou zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna před uzavřením smlouvy poskytne zákazníkovi na trvalém nosiči sdělení o vhodnosti, ve kterém upřesní, jaké poradenství poskytuje a jak toto poradenství odpovídá preferencím, cílům a dalším charakteristikám zákazníka. Použijí se podmínky stanovené v čl. 23 odst. 1 až 4.

Pokud je smlouva uzavřena s použitím prostředků pro komunikaci na dálku, což znemožňuje dodání sdělení o vhodnosti předem, může zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna písemné sdělení o vhodnosti poskytnout na trvalém nosiči okamžitě poté, co zákazník bude případnou smlouvou zavázán, jsou-li splněny obě následující podmínky:

a) 

zákazník souhlasil s tím, že obdrží sdělení o vhodnosti bez zbytečného prodlení po uzavření smlouvy, a

b) 

zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna poskytli zákazníkovi možnost odložit uzavření smlouvy tak, aby mohl sdělení o vhodnosti obdržet předem.

Pokud zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna informovali zákazníka, že provedou pravidelné posouzení vhodnosti, musí pravidelná zpráva obsahovat aktualizované sdělení o tom, jak pojistný produkt s investiční složkou odpovídá preferencím, cílům a dalším charakteristikám zákazníka.

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 dále upřesňující, jak mají zprostředkovatelé pojištění a pojišťovny při distribuci pojištění svým zákazníkům naplňovat zásady stanovené v tomto článku, včetně informací, které je třeba získat při posuzování vhodnosti nebo přiměřenosti pojistných produktů s investiční složkou pro jejich zákazníky, kritérií k posouzení nekomplexních pojistných produktů s investiční složkou pro účely odst. 3 písm. a) bodu ii) tohoto článku, obsahu a formátu záznamů a dohod za účelem poskytování služeb zákazníkům a obsahu a formátu pravidelných zpráv zákazníkům o poskytovaných službách. Tyto akty v přenesené pravomoci zohledňují:

a) 

povahu služeb, které jsou zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi nabízeny nebo poskytovány, s přihlédnutím ke druhu, předmětu, objemu a četnosti transakcí;

b) 

povahu nabízených nebo zvažovaných produktů, včetně různých typů pojistných produktů s investiční složkou;

c) 

neprofesionální nebo profesionální povahu zákazníka nebo potenciálního zákazníka.

7.  EIOPA vypracuje do 23. srpna 2017 a následně pravidelně aktualizuje pokyny pro posuzování pojistných produktů s investiční složkou, jejichž součástí je struktura, jež zákazníkům znesnadňuje porozumění vyskytujícím se rizikům, v souladu s odst. 3 písm. a) bodem i).

8.  EIOPA může vypracovat a následně pravidelně aktualizovat pokyny pro posuzování pojistných produktů s investiční složkou, které jsou pro účely odst. 3 písm. a) bodu ii) klasifikovány jako nekomplexní, přičemž zohlední akty v přenesené pravomoci přijaté podle odstavce 6.



KAPITOLA VII

SANKCE A JINÁ OPATŘENÍ

Článek 31

Správní sankce a jiná opatření

1.  Aniž jsou dotčeny dohledové pravomoci příslušných orgánů a právo členských států stanovit a ukládat trestní sankce, zajistí členské státy, aby jejich příslušné orgány mohly ukládat správní sankce a jiná opatření v případě všech porušení vnitrostátních předpisů, kterými se provádí tato směrnice, a přijmou veškerá nezbytná opatření pro zajištění toho, aby byla uvedená pravidla uplatňována. Členské státy zajistí, aby jejich správní sankce a jiná opatření byly účinné, přiměřené a odrazující.

2.  Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví pravidla pro správní sankce podle této směrnice v případě porušení předpisů, na které se podle jejich vnitrostátního práva vztahují trestní sankce. V takovém případě členské státy sdělí Komisi příslušná trestněprávní ustanovení.

3.  Příslušné orgány vykonávají své dohledové pravomoci, včetně vyšetřovacích pravomocí a pravomocí ukládat sankce podle této kapitoly, v souladu se svým vnitrostátním právem, kterýmkoli z těchto způsobů:

a) 

přímo;

b) 

ve spolupráci s jinými orgány;

c) 

podáním žaloby u příslušných soudních orgánů.

4.  Členské státy zajistí, aby se v případě, že jsou distributorům pojištění nebo zajištění uloženy povinnosti, mohly v případě porušení jakékoli takové povinnosti uplatnit správní sankce a jiná opatření na členy jejich řídících nebo dozorčích orgánů, jakož i na jakékoli jiné fyzické nebo právnické osoby, jež jsou podle vnitrostátního práva za toto porušení odpovědné.

5.  Členské státy zajistí, aby bylo proti správním sankcím a jiným opatřením přijatým v souladu s tímto článkem možné podat opravný prostředek.

6.  Příslušné orgány musí mít veškeré vyšetřovací pravomoci, které jsou pro výkon jejich úkolů nezbytné. Při výkonu své pravomoci ukládat správní sankce a jiná opatření příslušné orgány úzce spolupracují, aby zajistily, že tyto sankce a opaření povedou k žádoucím výsledkům, a koordinují svůj postup při řešení přeshraničních případů, přičemž zajistí, aby byly dodrženy podmínky pro oprávněné zpracování údajů v souladu se směrnicí 95/46/ES a nařízením (ES) č. 45/2001.

Pokud se členské státy v souladu s odstavcem 2 tohoto článku rozhodnou stanovit za porušení ustanovení uvedených v článku 33 trestní sankce, zajistí, aby byla přijata vhodná opatření, která příslušným orgánům zaručí veškeré nezbytné pravomoci:

a) 

ke spolupráci se soudními orgány na svém území za účelem získání konkrétních informací o trestním vyšetřování či řízení, které bylo zahájeno ve věci možného porušení předpisů podle této směrnice, a

b) 

k poskytnutí těchto informací ostatním příslušným orgánům a orgánu EIOPA, aby tak mohly pro účely této směrnice plnit svou povinnost vzájemné spolupráce a spolupráce s orgánem EIOPA.

Článek 32

Zveřejňování sankcí a jiných opatření

1.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zveřejnily veškeré správní sankce nebo jiná opatření, které byly uloženy za porušení vnitrostátních předpisů provádějících tuto směrnici a proti nimž nebyl v řádné lhůtě podán opravný prostředek, včetně typu a povahy tohoto porušení a totožnosti osob, které jsou za ně odpovědné. Pokud však má příslušný orgán na základě individuálního posouzení přiměřenosti zveřejnění totožnosti právnických osob nebo totožnosti či osobních údajů fyzických osob za to, že by zveřejnění těchto údajů bylo nepřiměřené, nebo pokud by toto zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající vyšetřování, může rozhodnout, že zveřejnění těchto informací odloží, nezveřejní je vůbec či zveřejní sankce s anonymizovanými údaji.

2.  Pokud vnitrostátní právo stanoví, že rozhodnutí o uložení sankce nebo jiného opatření, proti němuž byl podán opravný prostředek k příslušnému soudnímu či jinému orgánu, má být zveřejněno, příslušné orgány takovou informaci a veškeré následné informace o výsledku tohoto opravného prostředku rovněž bez zbytečného odkladu uveřejní na svých oficiálních internetových stránkách. Zveřejněno navíc musí být jakékoli rozhodnutí, kterým se ruší dříve zveřejněné rozhodnutí o uložení sankce nebo jiného opatření.

3.  Příslušné orgány informují EIOPA o všech uložených správních sankcích a jiných opatřeních, které nebyly zveřejněny v souladu s odstavcem 1, i o jakémkoli případném opravném prostředku, který byl proti nim podán, a o jeho výsledku.

Článek 33

Porušení předpisů a sankce a jiná opatření

1.  Tento článek se vztahuje přinejmenším na:

a) 

osoby, které nezaregistrovaly své distribuční činnosti podle článku 3;

b) 

pojišťovnu, zajišťovnu nebo zprostředkovatele pojištění či zajištění, kteří využívají služeb distribuce pojištění či zajištění poskytovaných osobami podle písmene a) tohoto odstavce;

c) 

zprostředkovatele pojištění či zajištění nebo doplňkového pojištění, který získal registraci na základě nepravdivého prohlášení nebo jinými protiprávními prostředky v rozporu s článkem 3;

d) 

distributora pojištění, který nedodržuje článek 10;

e) 

pojišťovnu nebo zprostředkovatele pojištění, kteří nesplňují požadavky na výkon činnosti stanovené v kapitolách V a VI, pokud jde o distribuci pojistných produktů s investiční složkou;

f) 

distributora pojištění, který nesplňuje požadavky na výkon činnosti stanovené v kapitole V, pokud jde o jakýkoli pojistný produkt s výjimkou těch, které jsou uvedeny v písmeni e) tohoto odstavce.

2.  Členské státy v souladu se svým vnitrostátním právem zajistí, aby v případech porušení předpisů uvedených v odst. 1 písm. e) měly příslušné orgány pravomoc ukládat alespoň tyto správní sankce a jiná opatření:

a) 

veřejné prohlášení uvádějící odpovědnou fyzickou nebo právnickou osobu a povahu porušení předpisů;

b) 

příkaz požadující, aby odpovědná fyzická nebo právnická osoba jednání ukončila nebo aby takové jednání neopakovala;

c) 

v případě zprostředkovatele pojištění zrušení registrace v souladu s článkem 3;

d) 

dočasný zákaz výkonu řídících funkcí ve zprostředkovatelích pojištění či v pojišťovnách uložený kterémukoli odpovědnému členovi řídícího orgánu zprostředkovatele pojištění či pojišťovny;

e) 

v případě právnické osoby tyto maximální správní peněžité sankce:

i) 

minimálně 5 000 000  EUR nebo až 5 % jejího celkového ročního obratu podle poslední dostupné účetní závěrky schválené řídicím orgánem nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, ve výši odpovídající hodnoty v národní měně ke dni vstupu této směrnice v platnost. Je-li právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ( 6 ), je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat podle nejnovější dostupné konsolidované účetní závěrky schválené řídícím orgánem vrcholného mateřského podniku, nebo

ii) 

až dvojnásobku výše zisku plynoucího z porušení předpisů nebo výše ztráty, které se dotyčná osoba díky porušení vyhnula, pokud je lze zjistit;

f) 

v případě fyzické osoby tyto maximální správní peněžité sankce:

i) 

minimálně 700 000  EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, ve výši odpovídající hodnoty v národní měně ke dni vstupu této směrnice v platnost, nebo

ii) 

až dvojnásobku výše zisku plynoucího z porušení předpisů nebo dvojnásobku výše ztráty, které se dotyčná osoba díky porušení vyhnula, pokud je lze zjistit.

3.  Členské státy zajistí, aby v případech porušení předpisů uvedených v odst. 1 písm. a) až d) a f) měly příslušné orgány pravomoc ukládat v souladu s jejich vnitrostátním právem alespoň tyto správní sankce a jiná opatření:

a) 

příkaz požadující, aby odpovědná fyzická nebo právnická osoba jednání ukončila nebo aby takové jednání neopakovala;

b) 

v případě zprostředkovatele pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění zrušení registrace v souladu s článkem 3.

4.  Členské státy mohou příslušným orgánům svěřit pravomoc stanovit další sankce nebo jiná opatření a správní peněžité pokuty, které jsou vyšší než pokuty stanovené v tomto článku.

Článek 34

Účinné uplatňování sankcí a jiných opatření

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zohlednily při určování druhu správních sankcí a jiných opatření a úrovně správních peněžitých sankcí všechny relevantní okolnosti, případně včetně:

a) 

závažnosti a doby trvání porušení předpisů;

b) 

míry odpovědnosti odpovědné fyzické nebo právnické osoby;

c) 

finanční síly odpovědné fyzické nebo právnické osoby, kterou udává roční příjem odpovědné fyzické osoby nebo celkový obrat odpovědné právnické osoby;

d) 

důležitosti zisků nebo ztrát, které odpovědná fyzická nebo právnická osoba nabyla nebo které se vyhnula, pokud je lze stanovit;

e) 

ztrát zákazníků a třetích osob způsobených porušením předpisů, pokud je lze stanovit;

f) 

míry spolupráce odpovědné fyzické nebo právnické osoby s příslušným orgánem;

g) 

opatření přijatých následně odpovědnou fyzickou nebo právnickou osobou, aby se zabránilo opakování porušení předpisů, a

h) 

jakýchkoli dřívějších porušení předpisů odpovědnou fyzickou nebo právnickou osobou.

Článek 35

Hlášení případů porušení předpisů

1.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zřídily účinné mechanismy, které umožní a podpoří hlášení potenciálních nebo skutečných případů porušení vnitrostátních předpisů provádějících tuto směrnici příslušným orgánům.

2.  Mechanismy uvedené v odstavci 1 zahrnují alespoň:

a) 

zvláštní postupy pro přijímání hlášení a jejich následné vyřízení;

b) 

vhodnou ochranu pro zaměstnance distributorů pojištění nebo zajištění, a pokud možno i jiných osob, které nahlásí případy porušení předpisů, k nimž došlo u jejich subjektů, přinejmenším před odvetou, diskriminací a dalšími druhy nespravedlivého zacházení a

c) 

ochranu totožnosti osoby, která případy porušení předpisů ohlásí, i fyzické osoby, která je za porušení předpisů údajně odpovědná, ve všech fázích postupů s výjimkou případů, kdy je toto zveřejnění vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným správním nebo soudním řízením.

Článek 36

Předkládání informací týkajících se sankcí a jiných opatření orgánu EIOPA

1.  Příslušné orgány informují EIOPA o všech uložených správních sankcích a jiných opatřeních, které nebyly zveřejněny v souladu s čl. 32 odst. 1.

2.  Příslušné orgány poskytnou každoročně orgánu EIOPA souhrnné informace týkající se všech správních sankcí a jiných opatření uložených v souladu s článkem 31.

EIOPA tyto informace zveřejní ve výroční zprávě.

3.  Pokud příslušný orgán zveřejnil správní sankci nebo jiné opatření, oznámí tuto skutečnost zároveň orgánu EIOPA.



KAPITOLA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 37

Ochrana údajů

1.  Na zpracování osobních údajů podle této směrnice v členských státech uplatňují členské státy směrnici 95/46/ES.

2.  Na zpracování osobních údajů podle této směrnice orgánem EIOPA se vztahuje nařízení (ES) č. 45/2001.

Článek 38

Akty v přenesené pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 39, pokud jde o články 25, 28, 29 a 30.

Článek 39

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 25, 28, 29 a 30 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 22. února 2016.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 25, 28, 29 a 30 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 25, 28, 29 and 30 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Článek 40

Přechodné období

Členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé, kteří jsou již registrování podle směrnice 2002/92/ES, splňovali příslušná ustanovení vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí čl. 10 odst. 1 této směrnice, nejpozději k 23. únoru 2019.

Článek 41

Přezkum a hodnocení

1.  Komise do 23. února 2021 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování článku 1. Tato zpráva musí obsahovat posouzení vypracované na základě informací získaných od členských států a orgánu EIOPA podle čl. 1 odst. 5 o tom, zda oblast působnosti této směrnice, včetně výjimky stanovené v čl. 1 odst. 3, je i nadále vhodná vzhledem k úrovni ochrany spotřebitelů, přiměřenosti zacházení s ohledem na různé distributory pojištění a správní zátěž, která je uložena příslušným orgánům a kanálům pro distribuci pojištění.

2.  Komise přezkoumá tuto směrnici do 23. února 2021. Přezkum zahrnuje obecný průzkum praktického uplatňování pravidel podle této směrnice s přihlédnutím k vývoji na trhu retailových investičních produktů a ke zkušenostem nabytým při praktickém provádění této směrnice a nařízení (EU) č. 1286/2014 a směrnice 2014/65/EU. Přezkum obsahuje posouzení skutečnosti, zda zvláštní pravidla pro distribuci pojistných produktů s investiční složkou stanovená v kapitole VI této směrnice přinášejí odpovídající a přiměřené výsledky, přičemž se zohlední potřeba zjistit dostatečnou úroveň ochrany spotřebitelů, která je v souladu se standardy ochrany investora podle směrnice 2014/65/EU, a zvláštní povaha pojistných produktů s investiční složkou a kanálů pro jejich distribuci. Přezkum se rovněž zabývá možným uplatněním ustanovení této směrnice na produkty spadající do oblasti působnosti směrnice 2003/41/ES. Tento přezkum rovněž zahrnuje zvláštní rozbor dopadu článku 19 této směrnice, který zohlední stav hospodářské soutěže na trhu distribuce pojištění pro smlouvy jiné než smlouvy v některé ze tříd uvedených v příloze II směrnice 2009/138/ES a dopad povinností uvedených v článku 19 této směrnice na zprostředkovatele pojištění z řad malých a středních podniků.

3.  Po konzultaci se Společným výborem evropských orgánů dohledu předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě první zprávu.

4.  Do 23. února 2020 a poté alespoň každé dva roky vypracuje EIOPA další zprávu o používání této směrnice. EIOPA před zveřejněním své zprávy konzultuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.

5.  Ve třetí zprávě vypracované do 23. února 2018 EIOPA zhodnotí strukturu trhu zprostředkovatelů pojištění.

6.  Ve zprávě, která má být dle odstavce 4 vypracována do 23. února 2020, EIOPA přezkoumá, zda příslušné orgány uvedené v čl. 12 odst. 1 mají dostatečné pravomoci a přiměřené zdroje k plnění svých úkolů.

7.  Ve zprávě uvedené v odstavci 4 se přezkoumají alespoň tato témata:

a) 

změny ve struktuře trhu zprostředkovatelů pojištění;

b) 

změny schémat v přeshraniční činnosti;

c) 

zlepšování kvality poradenství a prodejních metod a dopad této směrnice na zprostředkovatele pojištění z řad malých a středních podniků.

8.  Zpráva uvedená v odstavci 4 rovněž obsahuje hodnocení dopadu této směrnice, jež provede EIOPA.

Článek 42

Provedení

▼M1

1.  Členské státy do 1. července 2018 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Členské státy použijí tyto předpisy nejpozději ode dne 1. října 2018.

▼B

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici zrušenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 43

Změna směrnice 2002/92/ES

Kapitola IIIA směrnice 2002/92/ES se zrušuje s účinkem ode dne 23. února 2016.

Článek 44

Zrušení

▼M1

Směrnice 2002/92/ES, ve znění směrnic uvedených v části A přílohy II této směrnice, se zrušuje s účinkem ode dne 1. října 2018, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení ve vnitrostátním právu uvedených v části B přílohy II této směrnice.

▼B

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.

Článek 45

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 46

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.




PŘÍLOHA I

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA ODBORNÉ ZNALOSTI A ZPŮSOBILOST

(podle čl. 10 odst. 2)

I. 

Neživotní rizika zařazená do tříd 1 až 18 části A přílohy I směrnice 2009/138/ES

a) 

minimální nezbytné znalosti obsahu a podmínek nabízených pojištění, včetně doplňkových rizik, pokud se na ně taková pojištění vztahují;

b) 

minimální nezbytné znalosti použitelných právních předpisů, kterými se řídí distribuce pojistných produktů, jako jsou například právní předpisy v oblasti ochrany spotřebitele a příslušné právní předpisy z daňové, sociální a pracovněprávní oblasti;

c) 

minimální nezbytné znalosti vyřizování pojistných událostí;

d) 

minimální nezbytné znalosti vyřizování stížností;

e) 

minimální nezbytné znalosti pro posuzování potřeb zákazníka;

f) 

minimální nezbytné znalosti trhu pojištění;

g) 

minimální nezbytné znalosti etických standardů v odvětví a

h) 

minimální nezbytná finanční gramotnost.

II. 

Pojistné produkty s investiční složkou

a) 

minimální nezbytné znalosti pojistných produktů s investiční složkou, včetně pojistných podmínek a ryzího pojistného a případných zaručených a nezaručených výnosů;

b) 

minimální nezbytné znalosti výhod a nevýhod různých variant investice pro pojistníka;

c) 

minimální nezbytné znalosti finančních rizik, která nese pojistník;

d) 

minimální nezbytné znalosti pojistek týkajících se životních rizik a jiných produktů spoření;

e) 

minimální nezbytné znalosti organizace důchodového systému a příjmů jím zaručených;

f) 

minimální nezbytné znalosti použitelných právních předpisů, kterými se řídí distribuce pojistných produktů, jako jsou například právní předpisy v oblasti ochrany spotřebitele a daní;

g) 

minimální nezbytné znalosti trhu pojištění a trhu s produkty spoření;

h) 

minimální nezbytné znalosti postupů vyřizování stížností;

i) 

minimální nezbytné znalosti pro posuzování potřeb zákazníka;

j) 

řízení střetů zájmů;

k) 

minimální nezbytné znalosti etických standardů v odvětví a

l) 

minimální nezbytná finanční gramotnost.

III. 

Životní rizika klasifikovaná v příloze II směrnice 2009/138/ES

a) 

minimální nezbytné znalosti pojištění, včetně obsahu, podmínek, zaručených výnosů a případně doplňkových rizik;

b) 

minimální nezbytné znalosti organizace a příjmů zaručených důchodovým systémem příslušného členského státu;

c) 

znalosti použitelných právních předpisů v oblasti pojistných smluv, ochrany spotřebitele, ochrany údajů, praní peněz, a je-li to relevantní, příslušných právních předpisů z daňové, sociální a pracovněprávní oblasti;

d) 

minimální nezbytné znalosti trhu pojištění a dalších relevantních trhů s finančními službami;

e) 

minimální nezbytné znalosti vyřizování stížností;

f) 

minimální nezbytné znalosti pro posuzování potřeb spotřebitele;

g) 

řešení střetů zájmů;

h) 

minimální nezbytné znalosti etických standardů v odvětví a

i) 

minimální nezbytná finanční gramotnost.




PŘÍLOHA II

ČÁST A

Zrušená směrnice a její následné změny

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES (Úř. věst. L 9, 15.1.2003, s. 3).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 (Úř. věst. L 26, 2.2.2016, s. 19)

ČÁST B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu uvedené v článku 44



Směrnice

Lhůta pro provedení pozměňujících směrnic

2014/65/EU

(EU) 2016/97

3.7.2016

22.2.2016 (pokud jde o změnu směrnice 2002/92/ES podle článku 43 této směrnice)

23.12.2018 (pokud jde o provedení této směrnice podle článku 42)




PŘÍLOHA III

Srovnávací tabulka



Směrnice 2002/92/ES

Tato směrnice

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 1 a 2

Čl. 1 odst. 2

Čl. 1 odst. 3 a 4

Čl. 1 odst. 3

Čl. 1 odst. 6

Čl. 2 bod 1

Čl. 2 odst. 1 bod 6

Čl. 2 bod 2

Čl. 2 odst. 1 bod 7

Čl. 2 bod 3

Čl. 2 odst. 1 bod 1 a odst. 2

Čl. 2 bod 4

Čl. 2 odst. 1 bod 2 a odst. 2

Čl. 2 bod 5

Čl. 2 odst. 1 bod 3

Čl. 2 bod 6

Čl. 2 odst. 1 bod 5

Čl. 2 bod 7

Čl. 2 bod 8

Čl. 2 odst. 1 bod 16

Čl. 2 bod 9

Čl. 2 odst. 1 bod 10

Čl. 2 bod 10

Čl. 2 odst. 1 bod 11

Čl. 2 bod 11

Čl. 2 bod 12

Čl. 2 odst. 1 bod 18

Čl. 2 bod 13

Čl. 2 odst. 1 bod 17

Čl. 3 odst. 1

Čl. 3 odst. 1

Čl. 3 odst. 2

Čl. 3 odst. 2 a 3

Čl. 3 odst. 3

Čl. 3 odst. 4

Čl. 3 odst. 4

Čl. 3 odst. 5

Čl. 3 odst. 6

Článek 16

Čl. 4 odst. 1

Čl. 10 odst. 1 a 2

Čl. 4 odst. 2

Čl. 10 odst. 3

Čl. 4 odst. 3

Čl. 10 odst. 4

Čl. 4 odst. 4

Čl. 10 odst. 6

Čl. 4 odst. 5

Čl. 4 odst. 6

Čl. 4 odst. 7

Čl. 10 odst. 7

Článek 5

Článek 40

Čl. 6 odst. 1

Články 4 a 6

Čl. 6 odst. 2

Čl. 6 odst. 3

Čl. 11 odst. 1

Článek 7

Článek 12

Článek 8

Články 5, 7, 31 a 36

Článek 9

Článek 13

Článek 10

Článek 14

Článek 11

Článek 15

Čl. 12 odst. 1 písm. a)

Čl. 18 písm. a) bod i) a písm. b) bod i)

Čl. 12 odst. 1 písm. b)

Čl. 18 písm. a) bod iv)

Čl. 12 odst. 1 písm. c)

Čl. 19 odst. 1 písm. a)

Čl. 12 odst. 1 písm. d)

Čl. 19 odst. 1 písm. b)

Čl. 12 odst. 1 písm. e)

Čl. 18 písm. a) bod iii) a písm. b) bod iii) a čl. 19 odst. 1 písm. c)

Čl. 12 odst. 2

Čl. 20 odst. 3

Čl. 12 odst. 3

Čl. 20 odst. 1

Čl. 12 odst. 4

Čl. 22 odst. 1

Čl. 12 odst. 5

Čl. 22 odst. 2 a 4

Článek 13

Článek 23

Článek 14

Článek 15

Článek 16

Článek 17



( ) Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

Top