This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02014R0795-20210525
Regulation of the European Central Bank (EU) No 795/2014 of 3 July 2014 on oversight requirements for systemically important payment systems (ECB/2014/28)
Consolidated text: Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 795/2014 ze dne 3. července 2014 o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2014/28)
Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 795/2014 ze dne 3. července 2014 o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2014/28)
02014R0795 — CS — 25.05.2021 — 002.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) č. 795/2014 ze dne 3. července 2014 o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (Úř. věst. L 217 23.7.2014, s. 16) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2017/2094 ze dne 3. listopadu 2017, |
L 299 |
11 |
16.11.2017 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2021/728 ze dne 29. dubna 2021, |
L 157 |
1 |
5.5.2021 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) č. 795/2014
ze dne 3. července 2014
o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy
(ECB/2014/28)
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Platební systém se určí jako systém SIPS, pokud: a) je způsobilý k tomu, aby jej členský stát, jehož měnou je euro, oznámil jako systém podle směrnice 98/26/ES, nebo jeho provozovatel je usazen v eurozóně, a to i formou pobočky, jejímž prostřednictvím je systém provozován, a b) během kalendářního roku byly splněny alespoň dvě z těchto podmínek:
celková denní průměrná hodnota zpracovaných plateb v eurech je vyšší než 10 miliard EUR;
celkový objem zpracovaných plateb v eurech představuje alespoň jeden z těchto podílů:
jeho přeshraniční činnost (tj. účastníci usazení v zemi jiné než je země provozovatele SIPS a/nebo přeshraniční propojení s jinými platebními systémy) zahrnuje pět či více zemí a představuje minimálně 33 % celkového objemu plateb v eurech zpracovaných tímto systémem SIPS;
je využíván k zúčtování ostatních infrastruktur finančního trhu.
Proces určování platebních systémů se uskuteční jednou ročně.
Odchylně od odstavce 3 může Rada guvernérů na základě řádného a odůvodněného úsudku rovněž rozhodnout podle odstavce 2 o tom, že se platební systém určí jako SIPS v kterémkoli z těchto případů:
pokud by takové rozhodnutí bylo vhodné s ohledem na povahu, velikost a složitost platebního systému; povahu a význam jeho účastníků; nahraditelnost platebního systému a dostupnost jeho alternativ, jakož i vztah, vzájemnou závislost a další interakce platebního systému se širším finančním systémem;
pokud platební systém nesplňuje kritéria uvedená v odstavci 3 pouze z toho důvodu, že kritéria stanovená v odst. 3 písm. b) jsou splněna po období kratší než kalendářní rok a je pravděpodobné, že platební systém bude kritéria při následujícím přezkoumání nadále splňovat.
Rozhodnutí přijaté v souladu s odstavcem 2 zůstává v platnosti až do svého zrušení. Přezkoumání platebních systémů, které byly určeny jako SIPS, se provádí jednou ročně s cílem ověřit, zda tyto platební systémy i nadále splňují kritéria pro určení jako SIPS. Rozhodnutí přijaté podle odstavce 2 se zruší, pokud:
se v rámci dvou po sobě následujících přezkumech zjistí, že SIPS nesplňuje kritéria stanovená v odstavci 3 a/nebo v odstavci 3-a, nebo
se v rámci jednoho přezkumu zjistí, že SIPS nesplňuje kritéria stanovená v odstavci 3 a/nebo v odstavci 3-a a provozovatel SIPS prokáže Radě guvernérů, že SIPS pravděpodobné nesplní tato kritéria před dalším přezkumem.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení:
„platebním systémem“ se rozumí formální dohoda mezi třemi či více účastníky (bez započtení možných zúčtovacích bank, ústředních protistran, clearingových institucí nebo nepřímých účastníků) s obecnými pravidly a standardizovanými postupy pro provádění převodních příkazů mezi účastníky;
„převodní příkaz“ má stejný význam jako v definici v čl. 2 písm. i) první odrážce směrnice 98/26/ES;
„systémovým rizikem“ se rozumí riziko, že nesplnění povinností, které má účastník nebo provozovatel SIPS v rámci systému SIPS, způsobí, že jiní účastníci a/nebo provozovatel SIPS nejsou schopni plnit své splatné závazky, přičemž tato situace může případně mít dopady ohrožující stabilitu finančního systému či důvěru v něj;
„provozovatelem SIPS“ se rozumí právní subjekt, který je právně odpovědný za provozování systému SIPS;
„příslušným orgánem“ se rozumí:
národní centrální banka Eurosystému s primární odpovědností v oblasti dozoru, která je takto určena podle čl. 1 odst. 2, nebo
ve vztahu k platebnímu systému, který je systémem SIPS, jenž splňuje kritéria uvedená v čl. 1 odst. 3 bodě iii), se „příslušným orgánem“ rozumí buď:
ECB, nebo
pokud byla národní centrální bance Eurosystému svěřena primární odpovědnost v oblasti dozoru po dobu pěti nebo více let bezprostředně před přijetím rozhodnutí uvedeného v čl. 1 odst. 2, ECB i dotčená národní centrální banka;
„systémem SIPS Eurosystému“ se rozumí systém SIPS, který vlastní a provozuje centrální banka Eurosystému;
„právním rizikem“ se rozumí riziko vyplývající z použití právního či správního předpisu a které obvykle vede ke ztrátě;
„úvěrovým rizikem“ se rozumí riziko, že protistrana, ať už se jedná o účastníka, či o jiný subjekt, nebude schopna v plném rozsahu plnit své finanční závazky, když nastane jejich splatnost či kdykoli v budoucnu;
„rizikem likvidity“ se rozumí riziko, že protistrana, ať už se jedná o účastníka, či o jiný subjekt, nebude mít dostatečné finanční prostředky pro splnění svých splatných finančních závazků, i když může mít dostatečné finanční prostředky pro splnění těchto závazků v budoucnu;
„operačním rizikem“ se rozumí riziko, že nedostatky v informačních systémech nebo vnitřních procesech, lidská chyba, manažerské selhání či poruchy způsobené vnějšími událostmi nebo externě zadanými službami povedou ke snížení, zhoršení či výpadku služeb, které poskytuje systém SIPS;
„rizikem úschovy“ se rozumí riziko vzniku ztráty u aktiv držených v úschově v případě úpadku, nedbalosti, podvodu, špatné správy či nedostatečného vedení záznamů na straně uschovatele či dalšího uschovatele;
„investičním rizikem“ se rozumí riziko ztráty, jemuž je provozovatel SIPS či účastník vystaven, pokud provozovatel SIPS investuje své vlastní zdroje či zdroje svých účastníků, např. zajištění;
„tržním rizikem“ se rozumí riziko ztrát v důsledku pohybů tržních cen, a to jak v případě rozvahových, tak i podrozvahových pozic;
„systémem s odloženým netto vypořádáním“ se rozumí systém, u něhož se vypořádání v penězích centrální banky provádí v čisté výši na konci předem vymezeného cyklu vypořádání, např. na konci nebo v průběhu obchodního dne;
„přeshraničním zajištěním“ se rozumí zajištění, u něhož je z hlediska země, v níž jsou aktiva přijímána jako zajištění, alespoň jedna z těchto skutečností cizí: a) měna, v níž jsou aktiva denominována, b) země, v níž se aktiva nacházejí, nebo c) země, v níž je usazen emitent;
„přeshraniční platbou“ se rozumí platba mezi účastníky usazenými v různých zemích;
„infrastrukturou finančního trhu“ se rozumí mnohostranný systém zúčastněných institucí včetně provozovatele systému, který je využíván k zúčtování, vypořádání či zaznamenávání plateb, cenných papírů, derivátů či jiných finančních transakcí;
„přímým účastníkem“ se rozumí právní subjekt, který má smluvní vztah s provozovatelem SIPS, je vázán pravidly příslušného SIPS, je oprávněn do tohoto systému posílat převodní příkazy a je schopen z něj takové příkazy přijímat;
„nepřímým účastníkem“ se rozumí právní subjekt, který nemá přímý přístup ke službám SIPS, obvykle není přímo vázán pravidly příslušného SIPS a jehož převodní příkazy systém SIPS zúčtovává, vypořádává a zaznamenává prostřednictvím přímého účastníka. Nepřímý účastník má smluvní vztah s přímým účastníkem. Příslušnými právními subjekty mohou být pouze:
úvěrové instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( 1 ),
investiční podniky ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ( 2 ),
jakýkoli podnik, jehož ústředí se nachází mimo Unii a jehož funkce odpovídají funkcím úvěrové instituce nebo investičního podniku Unie ve smyslu bodu i) a ii),
veřejné orgány a podniky s veřejnou zárukou, jakož i ústřední protistrany, zúčtovatelé, clearingové instituce a provozovatelé systému ve smyslu čl. 2 písm. c), d), e) a p) směrnice 98/26/ES,
„radou“ se rozumí správní a/nebo dozorčí rada provozovatele SIPS v souladu s vnitrostátními právními předpisy;
„vedením“ se rozumí členové představenstva/výkonní členové správní rady, tj. členové správní rady v monistickém systému, kteří jsou zapojeni do každodenního řízení provozovatele SIPS, a členové představenstva provozovatele SIPS v dualistickém systému;
„příslušnými zúčastněnými stranami“ se rozumí účastníci, infrastruktury finančního trhu, jež mají dopad na riziko v systému SIPS, a v jednotlivých případech jiní dotčení účastníci trhu;
„úvěrovou expozicí“ se rozumí částka či hodnota, u níž je dáno riziko, že ji účastník nevypořádá za úplnou hodnotu v době splatnosti či kdykoli poté;
„zajištěním“ se rozumí aktivum či závazek třetí strany, jež poskytovatel zajištění používá k zajištění závazku vůči příjemci zajištění. Zajištění zahrnuje tuzemské i přeshraniční zajištění;
„poskytovatelem likvidity“ se rozumí poskytovatel hotovosti podle čl. 5 odst. 3, čl. 6 odst. 5, čl. 8 odst. 1, čl. 8 odst. 9 a čl. 8 odst. 11 nebo aktiv podle čl. 8 odst. 4 včetně účastníka SIPS nebo externí strany;
„mimořádnými, ale možnými tržními podmínkami“ se rozumí komplexní soubor historických a hypotetických podmínek včetně nejvolatilnějších období, ke kterým došlo na trzích, jimž systém SIPS slouží;
„určeným dnem vypořádání“ se rozumí den, který odesílatel převodního příkazu zadal do systému SIPS jako den vypořádání;
„obecným podnikatelským rizikem“ se rozumí jakékoli možné zhoršení finanční pozice systému SIPS jako podniku v důsledku snížení příjmů nebo zvýšení výdajů, a to tak, že výdaje jsou vyšší než příjmy a vedou ke ztrátě, kterou je třeba účtovat vůči kapitálu;
„plánem ozdravných postupů“ se rozumí plán vypracovaný provozovatelem SIPS s cílem znovuobnovit plynulé fungování systému SIPS;
„plánem na řádné ukončení činnosti“ se rozumí plán, který provozovatel SIPS připravil pro řádné uzavření systému SIPS;
„podstatný“ označuje riziko, závislost a/nebo změnu, jež mohou ovlivnit schopnost subjektu vykonávat či poskytovat služby dle očekávání;
„příslušnými orgány“ se rozumí orgány, které mají oprávněný zájem na získání přístupu k informacím ze systému SIPS za účelem plnění požadavků vyplývajících z právních předpisů, např. orgány pro řešení problémů a orgány dohledu nad významnými účastníky;
„hlavním rizikem“ se rozumí riziko, že protistrana ztratí plnou hodnotu, která je předmětem transakce, tj. riziko, že prodávající finančního aktiva neodvolatelně dodá aktivum, avšak neobdrží platbu, nebo riziko, že kupující finančního aktiva za aktivum neodvolatelně zaplatí, avšak aktivum neobdrží;
„uschovatelskou bankou“ se rozumí banka, která drží a uchovává finanční aktiva třetích osob;
„zúčtovací bankou“ se rozumí banka, která vede účty ve vztahu k platbám, prostřednictvím kterých dochází k plnění povinností vyplývajících z platebního systému;
„nostro agentem“ se rozumí banka, kterou účastníci SIPS využívají při vypořádání;
„jednostrannou platbou“ se rozumí platba, která zahrnuje pouze jeden převod peněžních prostředků v jedné měně;
„dvoustrannou platbou“ se rozumí platba, která zahrnuje dva převody peněžních prostředků v různých měnách v systému vypořádání při výměně hodnot;
„rizikem pozitivní korelace“ se rozumí riziko, které vzniká z expozice vůči účastníkovi či emitentovi, je-li zajištění poskytnuté tímto účastníkem či emitované tímto emitentem vysoce korelované s jeho úvěrovým rizikem;
„obchodní den“ má stejný význam jako v definici v čl. 2 písm. n) směrnice 98/26/ES;
„nezávislým členem rady“ se rozumí nevýkonný člen rady, který nemá se systémem SIPS nebo provozovatelem SIPS, jejich ovládajícími akcionáři, jejich vedením ani jejich účastníky žádný obchodní, příbuzenský ani jiný vztah, jenž zakládá střet zájmů, a který k nim neměl žádný takový vztah v období dvou let před svým členstvím v radě;
„přidruženou společností“ se rozumí společnost, která ovládá účastníka nebo je jím ovládána nebo která je spolu s účastníkem ovládána jinou osobou. Ovládání společnosti je definováno jako a) vlastnictví, kontrola nebo držba nejméně 20 % cenných papírů společnosti, s nimiž je spojeno hlasovací právo; nebo b) konsolidace společnosti pro účely finančního výkaznictví;
„nouzovou situací“ rozumí událost, případ nebo okolnost, která může mít za následek ztrátu nebo narušení operací, služeb nebo funkcí systému SIPS, včetně narušení nebo znemožnění konečného zúčtování;
„finančními závazky“ se rozumí právní závazky, které v rámci systému SIPS vznikají mezi účastníky nebo mezi účastníky a provozovatelem SIPS v důsledku zadání převodních příkazů do tohoto systému;
„nápravným opatřením“ se rozumí konkrétní opatření, bez ohledu na jeho formu, trvání nebo závažnost, které příslušný orgán uloží provozovateli SIPS za účelem nápravy neplnění požadavků článků 3 až 21 nebo za účelem zamezení opakování neplnění těchto požadavků.
Článek 2a
Písemné oznámení o zahájení postupu pro určení platebního systému jako SIPS
ECB oznámí provozovateli platebního systému svůj záměr zahájit postup pro určení tohoto platebního systému jako SIPS podle článku 1. Písemné oznámení obsahuje všechny relevantní skutečnosti a právní důvody týkající se možného určení dotčeného platebního systému jako SIPS.
Článek 2b
Právo na přístup ke spisům během postupu pro určení platebního systému jako SIPS
Po obdržení písemného oznámení uvedeného v článku 2a má provozovatel platebního systému právo na přístup ke spisům, dokumentům nebo jiným podkladům ECB, které slouží jako základ pro určení tohoto platebního systému jako SIPS. Toto právo se nevztahuje na informace, které se považují za důvěrné ve vztahu k ECB, národní centrální bance nebo jiným třetím osobám, včetně jiných orgánů nebo institucí Unie.
Článek 2c
Právo na slyšení během postupu pro určení platebního systému jako SIPS
Článek 2d
Odůvodnění rozhodnutí o určení platebního systému jako SIPS
Článek 3
Právní spolehlivost
Článek 4
Správa a řízení
Jednoznačně se vymezí úkoly a odpovědnost rady. Mezi úkoly a odpovědnost rady patří všechny tyto činnosti:
zavedení jednoznačných strategických cílů pro systém SIPS;
zavedení postupů pro fungování systému SIPS ve formě dokumentů včetně postupů pro zjišťování, řešení a zvládnutí střetu zájmů členů rady;
zajištění účinného výběru, sledování, případně odvolání členů vedení s výjimkou systému SIPS Eurosystému;
zavedení vhodných postupů odměňování, které jsou v souladu s osvědčenými postupy a které se zakládají na dlouhodobých výsledcích, s výjimkou systému SIPS Eurosystému.
Jednoznačně se vymezí úkoly, odpovědnost a hierarchie vedení. Složení je takové, aby byla zajištěna důvěryhodnost a vhodná kombinace technických dovedností, znalostí a zkušeností systému SIPS a finančního trhu obecně, což vedení umožní, aby plnilo své povinnosti v oblasti provozování a řízení rizik provozovatele SIPS. Mezi povinnosti, které vedení plní s usměrněním ze strany rady, patří všechny tyto činnosti:
aby činnost provozovatele SIPS byla v souladu s cíli, strategií a tolerancí rizik;
aby vnitřní kontroly a související postupy byly vhodně nastaveny, prováděny a aby byl nad nimi vykonáván vhodný dohled s cílem podporovat cíle provozovatele SIPS;
aby vnitřní kontroly a související postupy podléhaly pravidelnému přezkumu a zkouškám ze strany útvarů pro řízení rizik a interní audit, které disponují dostatečným počtem dobře vyškolených zaměstnanců.;
aktivní účast v procesu kontroly rizik;
aby rámci pro řízení rizik systému SIPS byly alokovány dostatečné zdroje.
Rada zavede rámec pro řízení rizik ve formě dokumentace a vykonává nad ním dohled; tento rámec:
zahrnuje zásady provozovatele SIPS týkající se tolerance rizik;
přidělí povinnosti a odpovědnost za rozhodnutí týkající se rizik;
řeší rozhodování v době krize a v nouzových situacích;
řeší funkce vnitřní kontroly.
Rada zajistí, aby existovaly tři jasné a účinné linie ochrany (operace, řízení rizik a interní audit), které jsou vzájemně odděleny a mají dostatečnou pravomoc, nezávislost, zdroje a přístup k radě.
Článek 5
Rámec pro komplexní řízení rizik
Provozovatel SIPS zavede a udržuje spolehlivý rámec pro řízení rizik s cílem komplexně identifikovat, měřit, sledovat a řídit veškerá rizika, která vznikají na straně systému SIPS či která systém SIPS nese. Rámec pro řízení rizik přezkoumává provozovatel SIPS nejméně jednou ročně. Rámec pro řízení rizik:
zahrnuje zásady provozovatele SIPS týkající se tolerance rizik a vhodné nástroje pro řízení rizik;
přidělí povinnosti a odpovědnost za rozhodnutí týkající se rizik;
řeší rozhodování v nouzových situacích týkajících se systému SIPS včetně vývoje na finančních trzích, které případně mají nepříznivý dopad na tržní likviditu a stabilitu finančního systému v členském státě, jehož měnou je euro, v němž je usazen provozovatel SIPS nebo jeden z účastníků.
Článek 6
Úvěrové riziko
Provozovatel SIPS, který provozuje systém s odloženým netto vypořádáním, zajistí, aby
finanční závazky vznikly nejpozději v okamžiku, kdy je převodní příkaz zahrnut do výpočtu čistých zúčtovacích pozic, k nimž má přístup každý účastník, a
nejpozději v okamžiku podle písmene a) byly k dispozici dostatečné zdroje ke krytí výsledných úvěrových expozic v souladu s odstavci 3 a 4.
Článek 7
Zajištění
Provozovatel SIPS přijme jako zajištění pouze tato aktiva: a) hotovost a b) aktiva s nízkým úvěrovým a tržním rizikem a rizikem likvidity, tj. aktiva, u kterých může provozovatel SIPS příslušnému orgánu na základě dostatečného interního posouzení prokázat, že splňují všechny tyto podmínky:
byla vydána emitentem s nízkým úvěrovým rizikem;
jsou volně převoditelná bez jakéhokoli právního omezení či nároků třetích osob;
jsou denominována v měně, jejíž rizika jsou řízena provozovatelem SIPS;
mají spolehlivé údaje o ceně, jež jsou pravidelně zveřejňovány;
nejsou jinak vystavena podstatnému riziku pozitivní korelace;
nejsou vydána účastníkem, který poskytuje zajištění, ani subjektem, který je součástí stejné skupiny jako účastník, s výjimkou krytých dluhopisů a pouze pokud jsou aktiva v souboru zajišťovacích aktiv vhodně oddělena v rámci spolehlivého právního rámce a pokud splňují požadavky vymezené v bodech i) až v).
Při provádění interního posouzení podle bodů i) až vi) provozovatel SIPS vymezí, zdokumentuje a použije objektivní metodiku.
Článek 8
Riziko likvidity
Provozovatel SIPS, který provozuje systém s odloženým netto vypořádáním, zajistí, aby
finanční závazky vznikly nejpozději v okamžiku, kdy je převodní příkaz zahrnut do výpočtu čistých zúčtovacích pozic, k nimž má přístup každý účastník, a
nejpozději v okamžiku podle písmene a) byly k dispozici dostatečné likvidní zdroje v souladu s odstavci 3 až 6.
Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování jednostranných plateb v eurech, má nebo zajistí, aby účastníci měli dostatečné likvidní zdroje v souladu s odstavcem 3, s cílem umožnit včasné zúčtování finančních závazků v případě selhání účastníka, který má spolu se svými přidruženými společnostmi největší souhrnný finanční závazek ve smyslu odst. 3 písm. a), a to jedním z těchto způsobů:
v hotovosti u Eurosystému, nebo
ve formě způsobilého zajištění ve smyslu rámce Eurosystému pro zajištění, který je vymezen v obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) ( 5 ) a obecných zásadách Evropské centrální banky ECB/2014/31 ( 6 ), za předpokladu, že provozovatel SIPS je schopen prokázat, že toto zajištění je ihned k dispozici a převoditelné na hotovost tentýž den na základě předem sjednaných a vysoce spolehlivých ujednání o financování, a to i za obtížných podmínek na trhu.
Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování jednostranných plateb v eurech, má nebo zajistí, aby účastníci měli dodatečné likvidní zdroje v souladu s odst. 3 písm. b), a to některým ze způsobů uvedených v odstavci 4, nebo u důvěryhodné obchodní banky ve formě jednoho či více těchto nástrojů:
závazné úvěrové linky;
závazné devizové swapy;
závazné repo obchody;
aktiva v souladu s požadavky čl. 7 odst. 1, která jsou v držení uschovatele;
investice.
Všechny tyto nástroje musí umožnit, aby hotovost byla k dispozici v čase, který umožní dokončit zúčtování ve stejný den. Provozovatel SIPS musí být zejména schopen prokázat, že nepeněžní nástroje jsou ihned k dispozici a směnitelné na hotovost tentýž den na základě předem sjednaných a vysoce spolehlivých ujednání o financování, a to i za obtížných podmínek na trhu.
Provozovatel SIPS bude připraven na to, aby příslušnému orgánu na základě dostatečného interního posouzení prokázal, že daná obchodní banka je důvěryhodná.
U těchto scénářů se zohlední koncepce a provoz systému SIPS a prověří se všechny subjekty, které by mohly představovat podstatné riziko likvidity pro systém SIPS, a to včetně zúčtovacích bank, nostro agentů, uschovatelských bank, poskytovatelů likvidity a propojených infrastruktur finančního trhu. Je-li to vhodné, pokryjí tyto scénáře období více dnů.
Provozovatel SIPS zavede jednoznačná pravidla a postupy, jež umožní, aby systém SIPS po selhání jednoho či více účastníků tohoto systému SIPS prováděl zúčtování finančních závazků ve stejný den, popřípadě jejich včasné vnitrodenní a vícedenní zúčtování. Tato pravidla a postupy:
řeší nepředvídaný a případně nekrytý nedostatek likvidity;
mají za cíl zamezit zrušení, odvolání či zpoždění zúčtování finančních závazků ve stejný den;
uvádějí, jak doplnit hotovost a ostatní aktiva, která systém SIPS použil v průběhu stresové události, na výši stanovenou v odstavcích 3 až 5.
Článek 9
Konečné zúčtování
Provozovatel SIPS zavede pravidla a postupy, které umožní, aby ke konečnému zúčtování docházelo nejpozději na konci určeného dne zúčtování.
Článek 10
Zúčtování v penězích
Dochází-li k zúčtování v penězích obchodní banky, stanoví právní ujednání mezi provozovatelem SIPS a obchodní zúčtovací bankou jednoznačně:
kdy se očekává, že dojde k převodům v účetnictví jednotlivých zúčtovacích bank;
že jakmile k převodům dojde, jsou konečné;
že obdržené peněžní prostředky budou převoditelné, jakmile to bude možné, nejpozději však do konce dne.
Článek 11
Placení proti placení
Provozovatel SIPS, který používá mechanismus placení proti placení, eliminuje hlavní riziko tím, že zajistí, aby ke konečnému zúčtování jednoho závazku docházelo pouze tehdy, pokud dochází i ke konečnému zúčtování spojeného závazku. Tímto pravidlem je třeba se řídit bez ohledu na to, zda k zúčtování dochází v hrubé či čisté výši a kdy nastává neodvolatelnost.
Článek 12
Pravidla a postupy v případě selhání účastníka
Provozovatel SIPS má pravidla a postupy pro případ selhání, jež mu umožňují pokračovat v plnění svých závazků v případě selhání účastníka a jež řeší doplnění zdrojů po selhání. Pravidla a postupy vymezují minimálně všechny tyto skutečnosti:
opatření, která může provozovatel SIPS přijmout, dojde-li k selhání;
zda se jedná o opatření automatická nebo na základě uvážení a způsob, jak lze uvážení vykonat;
možné změny běžných zúčtovacích postupů provozovatele SIPS s cílem zajistit včasné zúčtování;
správu plateb v různých fázích zpracování;
možné pořadí přijímaných opatření;
úlohu, povinnosti a odpovědnost příslušných stran včetně účastníků, u nichž nedošlo k selhání;
jiné mechanismy, které mají být aktivovány s cílem omezit dopad selhání.
Provozovatel SIPS zveřejní klíčové aspekty pravidel a postupů vymezených v odstavci 2 včetně minimálně všech těchto skutečností:
okolností, za nichž budou přijata opatření;
toho, kdo opatření přijímá;
rozsahu opatření, která jsou přijímána;
mechanismů pro řešení závazků provozovatele SIPS vůči účastníkům, u nichž nedošlo k selhání.
Článek 13
Obecné podnikatelské riziko
Článek 14
Riziko úschovy a investiční riziko
Článek 15
Operační riziko
Článek 16
Kritéria pro přístup a účast
Článek 17
Systém zprostředkované účasti
Pro účely řízení rizik provozovatel SIPS zajistí, aby mu pravidla, postupy a smluvní ujednání systému SIPS umožňovala shromažďovat informace o nepřímé účasti s cílem identifikovat, sledovat a řídit všechna podstatná rizika, která pro systém SIPS z účasti vyplývají. Tyto informace zahrnují přinejmenším tyto skutečnosti:
činnost, kterou přímí účastníci provádějí svým jménem a jménem nepřímých účastníků v poměru k činnosti na úrovni systému;
počet nepřímých účastníků, kteří provádějí zúčtování prostřednictvím jednotlivých přímých účastníků;
objem a hodnotu plateb v systému SIPS, které pocházejí od jednotlivých nepřímých účastníků;
objem a hodnotu plateb uvedených v písmeni c) v poměru k objemu či hodnotě plateb přímého účastníka, jehož prostřednictvím má nepřímý účastník přístup do systému SIPS.
Článek 18
Účinnost a efektivita
Provozovatel SIPS zavede postup ke zjišťování a plnění potřeb trhů, jimž systém SIPS slouží, zejména pokud se týká:
výběru systému zúčtování a vypořádání;
provozní struktury;
rozsahu produktů, které jsou předmětem zúčtování nebo vypořádání;
použití technologie a postupů.
Článek 19
Postupy a standardy v oblasti komunikace
S cílem umožnit účinné provádění plateb, zúčtování, vypořádání a záznamů používá provozovatel SIPS příslušné mezinárodně uznávané postupy a standardy v oblasti komunikace, případně se těmto postupům a standardům přizpůsobí.
Článek 20
Zveřejnění pravidel, klíčových postupů a tržních údajů
Článek 21
Pravomoci příslušného orgánu
Příslušný orgán je oprávněn:
kdykoli obdržet od provozovatele SIPS veškeré informace a dokumenty nezbytné k posouzení souladu s požadavky podle tohoto nařízení nebo k podpoře plynulého fungování platebních systémů na systémové úrovni. Provozovatel SIPS příslušné informace příslušnému orgánu sdělí bez zbytečného odkladu;
požadovat, aby provozovatel SIPS jmenoval nezávislého odborníka za účelem prověření nebo nezávislého přezkoumání fungování systému SIPS. Příslušný orgán může stanovit požadavky týkající se odborníka, který má být jmenován, obsahu a rozsahu zprávy, která má být vypracována, nakládání se zprávou, včetně zpřístupnění a zveřejnění určitých prvků, a časového rámce pro její vypracování. Provozovatel SIPS informuje příslušný orgán o tom, jak byly stanovené požadavky splněny;
provádět kontroly na místě nebo provedením těchto kontrol pověřit třetí osoby. Vyžaduje-li to řádné provedení a účinnost kontroly, může ji příslušný orgán provést bez předchozího ohlášení.
Článek 21a
Organizace činností dozoru
Příslušný orgán může činnosti dozoru vykonávat průběžně a/nebo ad hoc s cílem posoudit, jak provozovatel SIPS plní požadavky vymezené v článcích 3 až 21, nebo v zájmu podpory plynulého fungování platebních systémů na systémové úrovni.
Článek 21b
Důvěrnost
Informace, které provozovatel SIPS důvěrně sdílí s příslušným orgánem, mohou být sdíleny s Evropským systémem centrálních bank (ESCB). Členové ESCB s takovými informacemi nakládají jako s důvěrnými v souladu s povinností zachovávat služební tajemství podle článku 37.1 statutu ESCB.
Článek 22
Nápravná opatření
Pokud provozovatel SIPS neplní požadavky tohoto nařízení nebo pokud existuje důvodné podezření, že provozovatel neplní požadavky tohoto nařízení, příslušný orgán:
provozovatele písemně uvědomí o povaze neplnění nebo podezření z neplnění požadavků a
dá provozovateli SIPS možnost se vyjádřit a poskytnout vysvětlení.
Článek 23
Sankce
V případě porušení tohoto nařízení může ECB ukládat sankce. Tyto sankce musí být v souladu s nařízením (ES) č. 2532/98 a nařízením Evropské centrální banky (ES) č. 2157/99 (ECB/1999/4) ( 8 ). ECB přijme rozhodnutí o metodice pro výpočet výše sankcí.
Článek 24
Přezkum
Rada guvernérů přezkoumá obecné použití tohoto nařízení nejpozději do dvou let od jeho vstupu v platnost a poté každé tři roky, a posoudí, zda je třeba jej změnit.
Článek 25
Závěrečná ustanovení
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
( 2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).
( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).
( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).
( 5 ) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3).
( 6 ) Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2014/31 ze dne 9. července 2014 o dodatečných dočasných opatřeních týkajících se refinančních operací Eurosystému a způsobilosti zajištění a o změně obecných zásad ECB/2007/9 (Úř. věst. L 240, 13.8.2014, s. 28).
( 7 ) Nařízení Rady (ES) č. 2532/98 ze dne 23. listopadu 1998 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 4).
( 8 ) Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2157/99 ze dne 23. září 1999 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (ECB/1999/4) (Úř. věst. L 264, 12.10.1999, s. 21).