02014Q0621(01) — CS — 27.07.2020 — 002.001

---

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B	JEDNACÍ ŘÁD RADY DOHLEDU EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (Úř. věst. L 182 21.6.2014, s. 56)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
M1	ZMĚNA JEDNACÍHO ŘÁDU RADY DOHLEDU EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY 1/2014 ZE DNE15. PROSINCE 2014	L 68	88	13.3.2015
►M2	ZMĚNA JEDNACÍHO ŘÁDU RADY DOHLEDU EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY 1/2020 ZE DNE 23. ČERVENCE 2020	L 241	43	27.7.2020

---

▼B

JEDNACÍ ŘÁD RADY DOHLEDU EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ÚVODNÍ KAPITOLA

Článek 1

Doplňující charakter

Tento jednací řád doplňuje jednací řád Evropské centrální banky. Výrazy použité v tomto jednacím řádu mají stejný význam jako výrazy použité v jednacím řádu Evropské centrální banky.

KAPITOLA I

RADA DOHLEDU

Článek 2

Zasedání Rady dohledu

2.1  Rada dohledu určuje dny svých zasedání na návrh předsedy. Rada dohledu se v zásadě schází pravidelně podle harmonogramu, který stanoví s dostatečným předstihem před začátkem každého kalendářního roku.

2.2  Předseda svolává zasedání Rady dohledu, pokud o to požádají alespoň tři její členové.

2.3  Předseda může rovněž svolat zasedání Rady dohledu, kdykoli to považuje za nezbytné. V těchto případech se toto podrobně uvede v průvodním dopisu.

2.4  Rada dohledu může na žádost předsedy jednat rovněž prostřednictvím telekonference, nevznesou-li proti tomu námitky alespoň tři členové Rady dohledu.

Článek 3

Účast na zasedáních Rady dohledu

3.1  Nestanoví-li tento jednací řád jinak, mohou se zasedání Rady dohledu účastnit pouze její členové, a pokud vnitrostátní příslušný orgán není národní centrální banka, zástupce národní centrální banky.

3.2  Každý zástupce vnitrostátního příslušného orgánu může být obvykle doprovázen jednou osobou. Pokud vnitrostátní příslušný orgán není národní centrální banka, platí tento odstavec pro zástupce, který má hlasovací právo. Tento odstavec se uplatňuje i v případě, že se zasedání účastní náhradník, jak je stanoveno v článku 3.3.

3.3  Pokud se zástupce vnitrostátního příslušného orgánu, nebo pokud vnitrostátní příslušný orgán není národní centrální banka, zástupce národní centrální banky nemůže zasedání zúčastnit, může písemně jmenovat svého náhradníka, aby se účastnil zasedání a případně na tomto zasedání hlasoval, není-li v písemném jmenování stanoveno jinak. Toto písemné jmenování se včas před zahájením zasedání zasílá předsedovi.

3.4  V nepřítomnosti předsedy i místopředsedy Radě dohledu předsedá v první řadě člen Rady dohledu, který je ve funkci člena nejdéle, a jsou-li dva nebo více členů ve funkci člena stejně dlouho, předsedá nejstarší z nich.

3.5  Na pozvání předsedy se zasedání může jako pozorovatel účastnit zástupce Evropské komise a/nebo zástupce Evropského orgánu pro bankovnictví. Předseda pozve zástupce Komise a Evropského orgánu pro bankovnictví na zasedání, pokud o pozvání požádají alespoň tři členové Rady dohledu. Považuje-li to za vhodné, může Rada dohledu na svá zasedání za použití stejných pravidel přizvat rovněž další osoby.

Článek 4

Organizace zasedání Rady dohledu

4.1  Pro každé zasedání přijme Rada dohledu pořad jednání. Předběžný pořad jednání sestavuje předseda a zasílá se spolu se souvisejícími dokumenty členům Rady dohledu nejméně pět pracovních dnů před příslušným zasedáním s výjimkou mimořádných případů, kdy předseda jedná přiměřeně okolnostem. Na návrh předsedy nebo jiného člena Rady dohledu může Rada dohledu rozhodnout o stažení některých bodů z předběžného pořadu jednání nebo o zařazení některých bodů na předběžný pořad jednání. Pokud související dokumenty nebyly členům Rady dohledu zaslány včas, je bod na žádost nejméně tří členů Rady dohledu s výjimkou mimořádných případů stažen z předběžného pořadu jednání.

4.2  Zápis z jednání Rady dohledu se předkládá jejím členům ke schválení na následujícím zasedání (nebo dříve v písemném řízení, je-li to nezbytné) a podepisuje jej předseda.

Článek 5

Přístup k informacím

Všichni členové Rady dohledu mají stálý přístup k aktualizovaným informacím o institucích, které jsou považovány za významné podle nařízení (EU) č. 1024/2013. Informace zpřístupněné členům Rady dohledu by měly zahrnovat klíčové informace, které umožňují smysluplné pochopení těchto institucí. Rada dohledu může za tímto účelem přijmout interní vzory pro sdílení informací.

Článek 6

Hlasování

6.1  Pro účely tohoto článku se zástupci orgánů zúčastněného členského státu společně považují za jednoho člena.

6.2  Nestanoví-li vnitrostátní příslušný orgán výslovně písemně jinak, vykonává hlasovací právo zástupce vnitrostátního příslušného orgánu nebo jeho náhradník v souladu s článkem 3.3.

▼M2

6.3  Rada dohledu je schopná se usnášet za přítomnosti alespoň dvou třetin svých členů s hlasovacím právem v době hlasování. Není-li tato podmínka splněna, může předseda svolat mimořádné zasedání, na němž mohou členové Rady dohledu hlasovat bez ohledu na uvedené kvórum.

▼B

6.4  Rada dohledu přistoupí k hlasování na žádost předsedy. Předseda rovněž zahájí hlasování na žádost tří členů Rady dohledu.

6.5  Nestanoví-li jinak nařízení (EU) č. 1024/2013, Rada dohledu rozhoduje prostou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem. Každý člen má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. V případech uvedených v čl. 26 odst. 7 nařízení (EU) č. 1024/2013 se uplatňují pravidla hlasování vymezená v článku 13c jednacího řádu Evropské centrální banky.

6.6  Předseda může dát podnět k tajnému hlasování, požádají-li o to alespoň tři členové Rady dohledu s hlasovacím právem.

6.7  K hlasování může docházet i v písemném řízení, nemají-li proti tomu námitky alespoň tři členové Rady dohledu s hlasovacím právem. V takovém případě bude tento bod zařazen na pořad jednání následujícího zasedání Rady dohledu. Při písemném řízení musí mít každý člen Rady dohledu obvykle alespoň pět pracovních dnů na posouzení a zápis o jednání musí být vyhotoven na následujícím zasedání Rady dohledu. Pokud člen Rady dohledu v písemném řízení výslovně nehlasuje, má se za to, že souhlasí.

▼M2

6.8  Pro jakékoli písemné řízení může člen Rady dohledu výslovně zmocnit jinou osobu, aby podepsala jeho hlas nebo věcnou připomínku, které osobně schválil.

▼B

Článek 7

Mimořádné případy

7.1  V mimořádných případech předseda nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda včas svolá zasedání Rady dohledu za účelem přijetí nezbytných rozhodnutí, a to odchylně od článku 2.4 případně i prostřednictvím telekonference. Při svolání tohoto zasedání předseda nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda v pozvánce jednoznačně uvede, že odchylně od článku 6.3 platí, že není-li dosaženo 50 % kvóra pro rozhodnutí v mimořádných případech, bude zasedání ukončeno a okamžitě poté bude zahájeno mimořádné zasedání, na němž lze rozhodnutí přijímat bez ohledu na uvedené kvórum.

7.2  Rada dohledu může vymezit další interní pravidla pro přijímání rozhodnutí a jiných opatření v mimořádných situacích.

Článek 8

Přenesení pravomocí

8.1  Rada dohledu může zmocnit předsedu nebo místopředsedu, aby jejím jménem a na její odpovědnost přijali jasně vymezená opatření řídící nebo administrativní povahy, včetně opatření v rámci přípravy rozhodnutí, které má být později přijato kolektivně členy Rady dohledu, a opatření, kterými se provádí konečná rozhodnutí Rady dohledu.

8.2  Rada dohledu může rovněž požádat předsedu nebo místopředsedu, aby přijali i) konečné znění opatření, jak je vymezeno v článku 8.1, pod podmínkou, že podstata takového opatření byla již v rámci diskuse určena, a/nebo ii) konečná rozhodnutí, pokud se takové přenesení pravomocí týká omezených a jasně definovaných výkonných pravomocí, jejichž výkon podléhá přísnému přezkoumání s ohledem na objektivní kritéria stanovená Radou guvernérů.

8.3  Přenesení pravomocí a rozhodnutí přijatá v souladu s články 8.1 a 8.2 se zaznamenávají v zápisu ze zasedání Rady dohledu.

KAPITOLA II

ŘÍDÍCÍ VÝBOR

Článek 9

Řídící výbor

V souladu s čl. 26 odst. 10 nařízení (EU) č. 1024/2013 se tímto zřizuje řídící výbor Rady dohledu.

Článek 10

Mandát

10.1  Řídící výbor podporuje činnost Rady dohledu a odpovídá za přípravu zasedání Rady dohledu.

10.2  Řídící výbor plní své přípravné úkoly v zájmu Evropské unie jako celku a zcela transparentně spolupracuje s Radou dohledu.

Článek 11

Složení a jmenování členů

11.1  Řídící výbor se skládá z osmi členů Rady dohledu: předsedy a místopředsedy Rady dohledu, jednoho zástupce Evropské centrální banky (ECB) a pěti zástupců vnitrostátních příslušných orgánů.

11.2  Řídícímu výboru předsedá předseda Rady dohledu nebo v případě výjimečné nepřítomnosti předsedy místopředseda.

11.3  Rada dohledu jmenuje zástupce vnitrostátních příslušných orgánů při zachování spravedlivé rovnováhy a rotace mezi vnitrostátními příslušnými orgány. Rada dohledu se řídí rotačním systémem, podle něhož jsou vnitrostátní příslušné orgány zařazeny do čtyř skupin podle pořadí na základě celkových konsolidovaných bankovních aktiv příslušného zúčastněného členského státu. Každá skupina musí mít alespoň jednoho člena v řídícím výboru. Rada dohledu seskupení přezkoumává každoročně nebo vždy, když členský stát přijme euro nebo naváže úzkou spolupráci s ECB. Rotace členů v rámci každé skupiny se řídí abecedním pořadím názvů zúčastněných členských států v národních jazycích. Zařazení vnitrostátních příslušných orgánů do skupin a přidělení křesel v řídícím výboru skupinám je vymezeno v příloze.

11.4  Funkční období zástupců vnitrostátních příslušných orgánů jako členů řídícího výboru činí jeden rok.

11.5  Zástupce ECB v řídícím výboru jmenuje prezident ECB z řad čtyř zástupců ECB v Radě dohledu, přičemž stanoví jejich funkční období.

11.6  Seznam členů řídícího výboru se pravidelně zveřejňuje a aktualizuje.

Článek 12

Zasedání řídícího výboru

12.1  Řídící výbor rozhoduje o dnech svého zasedání na návrh předsedy. Předseda může rovněž svolat zasedání, kdykoli to považuje za nezbytné. Na žádost předsedy může být řídící výbor svolán i prostřednictvím telekonference, pokud proti tomu nemají námitky alespoň dva členové řídícího výboru.

12.2  Pořad jednání jednotlivého zasedání řídícího výboru navrhuje předseda a schvaluje se na začátku zasedání řídícího výboru. Všichni členové řídícího výboru mohou předsedovi navrhovat záležitosti a dokumenty, které by měl řídící výbor posoudit.

▼M2

12.3  Pořad jednání jednotlivého zasedání řídícího výboru a související dokumenty se všem členům Rady dohledu dají k dispozici před tímto zasedáním. Zápis z jednání řídícího výboru se všem členům Rady dohledu dá k dispozici před následujícím zasedáním Rady dohledu.

▼B

12.4  Na návrh předsedy může řídící výbor rozhodnout, že na celé jedno zasedání či jeho část pozve jednoho či více dalších členů Rady dohledu. Jsou-li projednávány konkrétní otázky týkající se jednotlivé úvěrové instituce, je na zasedání pozván zástupce vnitrostátního příslušného orgánu zúčastněného členského státu, v němž se tato úvěrová instituce nachází.

KAPITOLA III

ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

Článek 13

Vstup v platnost

Tento jednací řád vstupuje v platnost dnem 1. dubna 2014.

▼M2

---

PŘÍLOHA

Rotační systém

Pro účely článku 11.3 se na základě údajů k 31. prosinci 2019 uplatňuje tento rotační systém: