This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02014O0060-20210101
Guideline (EU) 2015/510 of the European Central Bank of 19 December 2014 on the implementation of the Eurosystem monetary policy framework (General Documentation Guideline) (ECB/2014/60) (recast)
Consolidated text: Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (obecné zásady o obecné dokumentaci) (ECB/2014/60) (přepracované znění)
Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (obecné zásady o obecné dokumentaci) (ECB/2014/60) (přepracované znění)
ELI: http://data.europa.eu/eli/guideline/2015/510/2021-01-01
02014O0060 — CS — 01.01.2021 — 010.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
►M2 OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (obecné zásady o obecné dokumentaci) (ECB/2014/60) ◄ (Úř. věst. L 091 2.4.2015, s. 3) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/732 ze dne 16. dubna 2015, |
L 116 |
22 |
7.5.2015 |
|
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/1938 ze dne 27. srpna 2015, |
L 282 |
41 |
28.10.2015 |
|
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2016/64 ze dne 18. listopadu 2015, |
L 14 |
25 |
21.1.2016 |
|
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2016/2298 ze dne 2. listopadu 2016, |
L 344 |
102 |
17.12.2016 |
|
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2017/1362 ze dne 18. května 2017, |
L 190 |
26 |
21.7.2017 |
|
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2018/570 ze dne 7. února 2018, |
L 95 |
23 |
13.4.2018 |
|
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2019/1032 ze dne 10. května 2019, |
L 167 |
64 |
24.6.2019 |
|
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2020/506 ze dne 7. dubna 2020, |
L 109I |
1 |
7.4.2020 |
|
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2020/1690 ze dne 25. září 2020, |
L 379 |
77 |
13.11.2020 |
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/510
ze dne 19. prosince 2014
o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (obecné zásady o obecné dokumentaci) (ECB/2014/60)
(přepracované znění)
OBSAH |
|
ČÁST PRVNÍ – |
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE |
ČÁST DRUHÁ – |
NÁSTROJE, OPERACE A POSTUPY MĚNOVÉ POLITIKY EUROSYSTÉMU |
HLAVA I – |
Operace na volném trhu |
Kapitola 1 – |
Přehled operací na volném trhu |
Kapitola 2 – |
Kategorie operací na volném trhu |
Kapitola 3 – |
Nástroje operací na volném trhu |
HLAVA II – |
Stálé facility |
Kapitola 1 – |
Mezní zápůjční facilita |
Kapitola 2 – |
Vkladová facilita |
HLAVA III – |
Postupy pro operace měnové politiky Eurosystému |
Kapitola 1 – |
Nabídková řízení a dvoustranné postupy pro operace Eurosystému na volném trhu |
Oddíl 1 – |
Nabídková řízení |
Oddíl 2 – |
Operační kroky nabídkových řízení |
Pododdíl 1 – |
Vyhlášení nabídkových řízení |
Pododdíl 2 – |
Příprava a podávání nabídek protistranami |
Pododdíl 3 – |
Přidělování |
Pododdíl 4 – |
Vyhlašování výsledků nabídkového řízení |
Oddíl 3 – |
Dvoustranné postupy pro operace Eurosystému na volném trhu |
Kapitola 2 – |
Postupy vypořádání operací měnové politiky Eurosystému |
ČÁST TŘETÍ – |
ZPŮSOBILÉ PROTISTRANY |
ČÁST ČTVRTÁ – |
ZPŮSOBILÁ AKTIVA |
HLAVA I – |
Obecné zásady |
HLAVA II – |
Kritéria způsobilosti a požadavky na úvěrovou kvalitu obchodovatelných aktiv |
Kapitola 1 – |
Kritéria způsobilosti obchodovatelných aktiv |
Oddíl 1 – |
Obecná kritéria způsobilosti obchodovatelných aktiv |
Oddíl 2 – |
Zvláštní kritéria způsobilosti některých druhů obchodovatelných aktiv |
Pododdíl 1 – |
Zvláštní kritéria způsobilosti cenných papírů krytých aktivy |
Pododdíl 2 – |
Zvláštní kritéria způsobilosti krytých dluhopisů zajištěných cennými papíry krytými aktivy |
Pododdíl 3 – |
Zvláštní kritéria způsobilosti dluhových cenných papírů vydaných Eurosystémem |
Pododdíl 4 – |
Zvláštní kritéria způsobilosti určitých nezajištěných dluhových nástrojů |
Kapitola 2 – |
Požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu obchodovatelných aktiv |
HLAVA III – |
Kritéria způsobilosti a požadavky na úvěrovou kvalitu neobchodovatelných aktiv |
Kapitola 1 – |
Kritéria způsobilosti neobchodovatelných aktiv |
Oddíl 1 – |
Kritéria způsobilosti úvěrových pohledávek |
Oddíl 2 – |
Kritéria způsobilosti termínovaných vkladů |
Oddíl 3 – |
Kritéria způsobilosti klientských dluhových nástrojů krytých hypotékou |
Oddíl 4 – |
Kritéria způsobilosti neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami |
Kapitola 2 – |
Požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu neobchodovatelných aktiv |
Oddíl 1 – |
Požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu úvěrových pohledávek |
Oddíl 2 – |
Požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu klientských dluhových nástrojů krytých hypotékou |
Oddíl 3 – |
Požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami |
HLAVA IV – |
Záruky za obchodovatelná a neobchodovatelná aktiva |
HLAVA V – |
Rámec Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika pro způsobilá aktiva |
HLAVA VI – |
Rámec pro kontrolu rizika a oceňování obchodovatelných a neobchodovatelných aktiv |
Kapitola 1 – |
Opatření ke kontrole rizika v případě obchodovatelných aktiv |
Kapitola 2 – |
Opatření ke kontrole rizika v případě neobchodovatelných aktiv |
Kapitola 3 – |
Pravidla oceňování obchodovatelných a neobchodovatelných aktiv |
HLAVA VII – |
Akceptace zajištění denominovaného v jiné měně než euro v nouzových případech |
HLAVA VIII – |
Pravidla pro využití způsobilých aktiv |
HLAVA IX – |
Přeshraniční využití způsobilých aktiv |
ČÁST PÁTÁ – |
SANKCE V PŘÍPADĚ NEDODRŽOVÁNÍ POVINNOSTÍ PROTISTRANAMI |
ČÁST ŠESTÁ – |
DISKREČNÍ OPATŘENÍ |
ČÁST SEDMÁ – |
DOPLŇKOVÉ MINIMÁLNÍ SPOLEČNÉ CHARAKTERISTIKY VZTAHUJÍCÍ SE NA OPERACE MĚNOVÉ POLITIKY EUROSYSTÉMU |
Kapitola 1 – |
Doplňkové minimální společné charakteristiky vztahující se na veškerá ustanovení upravující operace měnové politiky Eurosystému |
Kapitola 2 – |
Doplňkové minimální společné charakteristiky týkající se dohod o zpětném odkupu a zajištěných úvěrů |
Kapitola 3 – |
Doplňkové minimální společné charakteristiky týkající se pouze dohod o zpětném odkupu |
Kapitola 4 – |
Doplňkové minimální společné charakteristiky týkající se pouze zajištěných úvěrů |
Kapitola 5 – |
Doplňkové minimální společné charakteristiky týkající se pouze měnových swapů pro účely měnové politiky |
ČÁST OSMÁ – |
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ |
PŘÍLOHA I – |
Minimální rezervy |
PŘÍLOHA II – |
Vyhlašování operací nabídkových řízení |
PŘÍLOHA III – |
Přidělování při nabídkových řízeních a postupy nabídkových řízení |
PŘÍLOHA IV – |
Vyhlašování výsledků nabídkového řízení |
PŘÍLOHA V – |
Kritéria výběru protistran devizových intervenčních operací |
PŘÍLOHA VI – |
Přeshraniční využití způsobilých aktiv |
PŘÍLOHA VIa – |
Kritéria způsobilosti pro využití systémů vypořádání obchodů s cennými papíry a propojení mezi těmito systémy v úvěrových operacích Eurosystému |
PŘÍLOHA VII – |
Výpočet sankcí ukládaných podle části páté a finanční postihy ukládané podle části sedmé |
PŘÍLOHA VIII – |
Zpravodajská povinnost týkající se údajů o úvěrech ve vztahu k cenným papírům krytým aktivy a požadavky na registry údajů o úvěrech |
PŘÍLOHA IX – |
Proces monitorování výsledků v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika |
PŘÍLOHA IXa – |
Minimální požadavky na pokrytí pro externí ratingové agentury v rámci eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika |
PŘÍLOHA IXb – |
Minimální požadavky rámce eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika týkající se zpráv o nových emisích a monitorovacích zpráv k programům krytých dluhopisů |
PŘÍLOHA IXc – |
Kritéria pro akceptaci externí ratingové agentury a postup pro podávání žádostí |
PŘÍLOHA XI – |
Formy cenných papírů |
PŘÍLOHA XII – |
Příklady operací a postupů měnové politiky Eurosystému |
PŘÍLOHA XIIa — |
|
PŘÍLOHA XIII – |
Srovnávací tabulka |
PŘÍLOHA XIV – |
Zrušené obecné zásady a seznam jejich pozdějších změn |
ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Článek 2
Definice
Pro účely těchto obecných zásad se rozumí:
„metodou počítání dní ‚skutečný počet/360‘“ metoda uplatňovaná při operacích měnové politiky Eurosystému, která při výpočtu úroku určuje skutečný počet kalendářních dní na bázi roku o 360 dnech;
„agenturou“ subjekt, který je usazen v členském státě, jehož měnou je euro, který buď vykonává určité všeobecně prospěšné činnosti na vnitrostátní či regionální úrovni, nebo zajišťuje financování těchto činností a jejž Eurosystém klasifikoval jako agenturu. Seznam subjektů klasifikovaných jako agentury se zveřejňuje na internetových stránkách ECB a uvádí se v něm, zda každý jednotlivý subjekt splňuje kvantitativní kritéria pro účely srážek při ocenění uvedená v příloze XIIa;
„cennými papíry krytými aktivy“ dluhové nástroje kryté souborem účelově vázaných finančních aktiv (fixních nebo revolvingových), které se po uplynutí určité doby přemění na peníze. Dále mohou existovat práva či jiná aktiva, která zajišťují splácení dluhu či včasné rozdělení výnosů mezi držitele cenných papírů. Cenné papíry kryté aktivy jsou zpravidla vydávány speciálně vytvořeným investičním subjektem, který získal soubor finančních aktiv od jejich původce nebo prodávajícího. V tomto ohledu platby z cenných papírů krytých aktivy závisejí především na peněžních tocích z aktiv podkladového souboru a dalších právech, jejichž účelem je zajistit včasné platby, např. likviditních facilitách, zárukách či jiných nástrojích souhrnně označovaných výrazem „úvěrové posílení“;
„dvoustranným postupem“ postup, při kterém národní centrální banka nebo za výjimečných okolností ECB provádí operace jemného doladění nebo přímé transakce přímo s jednou nebo několika protistranami nebo prostřednictvím burz cenných papírů či makléřů, bez využití postupů nabídkových řízení;
„systémem zaknihování“ systém, který umožňuje převody cenných papírů a jiných finančních aktiv bez skutečného fyzického pohybu papírových podkladů či certifikátů, např. elektronický převod cenných papírů;
„obchodním dnem“: a) ve vztahu k povinnosti uskutečnit platbu den, kdy je TARGET2 v provozu pro uskutečnění takové platby, nebo b) ve vztahu k povinnosti dodat aktiva den, kdy jsou v místě, kde se má dodání příslušných cenných papírů uskutečnit, otevřeny systémy vypořádání obchodů s cennými papíry, jejichž prostřednictvím se má dodání uskutečnit;
„centrálním depozitářem cenných papírů“ centrální depozitář cenných papírů ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ( 1 );
„zajištěným úvěrem“ ujednání mezi národní centrální bankou a protistranou, při kterém je protistraně poskytována likvidita formou úvěru, který je zajištěn vymahatelným zástavním nárokem, jenž tato protistrana poskytla národní centrální bance, např. ve formě zástavy, cese nebo břemene na aktivech;
„příjmem termínovaných vkladů“ nástroj používaný při provádění operací na volném trhu, při kterém Eurosystém za účelem absorpce likvidity z trhu vyzývá protistrany, aby na účtech u domácích národních centrálních bank uložily termínované vklady;
„příslušným orgánem“ veřejný orgán nebo subjekt oficiálně uznaný vnitrostátními právními předpisy, který je podle vnitrostátního práva oprávněn vykonávat dohled nad institucemi jako součást systému dohledu v příslušném členském státě, včetně ECB, pokud se týká úkolů, které jí jsou svěřeny nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 ( 2 );
„protistranou“ instituce, která splňuje kritéria způsobilosti stanovená v části třetí, což ji opravňuje k přístupu k operacím měnové politiky Eurosystému;
„krytým dluhopisem“ dluhový nástroj, s nímž je spojen dvojí postih: a) přímo či nepřímo vůči úvěrové instituci a b) vůči dynamickému souboru podkladových aktiv, a u něhož nedochází k tranšování rizika;
„úvěrovou pohledávkou“ nárok na vrácení peněz představující závazek dlužníka vůči protistraně. Úvěrové pohledávky zahrnují též Schuldscheindarlehen a nizozemské registrované soukromé pohledávky za vládou či jinými způsobilými dlužníky (např. bytovými družstvy) kryté vládní zárukou;
„úvěrovou institucí“ úvěrová instituce ve smyslu čl. 2 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ( 3 ) a čl. 4 odst. 1 bodu l nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( 4 ), která podléhá dohledu příslušného orgánu, nebo úvěrová instituce ve veřejném vlastnictví ve smyslu čl. 123 odst. 2 Smlouvy, která podléhá dohledu, který je srovnatelný s dohledem ze strany příslušného orgánu;
„rating“ má stejný význam jako v čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ( 5 );
„přeshraničním využitím“ případ, kdy protistrana jako zajištění své domácí národní centrální bance předkládá:
obchodovatelná aktiva držená v jiném členském státě, jehož měnou je euro;
obchodovatelná aktiva vydaná v jiném členském státě a držená v členském státě domácí národní centrální banky;
úvěrové pohledávky, u nichž se smlouva o úvěrové pohledávce řídí právem jiného členského státu, jehož měnou je euro, který není členským státem domácí národní centrální banky;
klientské dluhové nástroje kryté hypotékou v souladu s příslušnými postupy MKCB;
neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami, které byly vydány a které jsou drženy v členském státě, jehož měnou je euro, který není členským státem domácí národní centrální banky;
„měnovým zajištěním“ dohoda uzavřená emitentem cenných papírů a zajišťující protistranou, podle níž je část měnového rizika vzniklá v důsledku přijetí peněžních toků v jiné měně než v eurech zmírněna výměnou těchto toků za platby v eurech od zajišťující protistrany, a to včetně veškerých záruk zajišťující protistrany ohledně těchto plateb;
„uschovatelem“ subjekt, který se zavazuje převzít do úschovy a pro jiné spravovat cenné papíry a jiná finanční aktiva;
„tržní hodnotou pro případ selhání“ se u všech aktiv k jakémukoli dni rozumí:
tržní hodnota těchto aktiv v době oceňování v důsledku selhání vypočítaná na základě nejreprezentativnější ceny obchodního dne, který předchází dni oceňování;
pokud pro dané aktivum neexistuje reprezentativní cena obchodního dne, který předchází dni oceňování, použije se poslední obchodovaná cena. Pokud není k dispozici žádná obchodovaná cena, stanoví cenu národní centrální banka provádějící danou operaci, přičemž vezme v úvahu poslední cenu identifikovanou pro dané aktivum na referenčním trhu;
v případě aktiv, pro něž neexistuje tržní hodnota, se použije jiná přiměřená metoda oceňování;
pokud národní centrální banka prodala aktiva nebo rovnocenná aktiva za tržní cenu před dnem oceňování v důsledku selhání, čistý zisk z prodeje po odečtení veškerých odůvodněných nákladů, poplatků a jiných výdajů v souvislosti s uvedeným prodejem, přičemž výpočet provede a částky stanoví národní centrální banka;
„dodáním proti zaplacení“ mechanismus systému vypořádání při výměně hodnot, který zajišťuje, že konečný převod, tj. dodání aktiv, se uskuteční pouze tehdy, pokud dojde k odpovídajícímu konečnému převodu jiných aktiv, tj. platby;
„vkladovou facilitou“ stálá facilita, kterou poskytuje Eurosystém a kterou mohou protistrany využívat k uložení jednodenních vkladů u Eurosystému prostřednictvím národní centrální banky, přičemž tyto vklady jsou úročeny předem stanovenou úrokovou sazbou;
„sazbou vkladové facility“ úroková sazba pro vkladovou facilitu;
„přímým propojením“ ujednání mezi dvěma systémy vypořádání obchodů s cennými papíry provozovanými centrálními depozitáři cenných papírů, na jehož základě se jeden centrální depozitář stává přímým účastníkem v systému vypořádání obchodů s cennými papíry provozovaném druhým centrálním depozitářem tak, že otevře účet cenných papírů, s cílem umožnit převod cenných papírů prostřednictvím zaknihování;
„domácím využitím“ situace, kdy protistrana usazená v členském státě, jehož měnou je euro, jako zajištění poskytuje:
obchodovatelná aktiva, která byla vydána a která jsou držena v členském státě její domácí národní centrální banky;
úvěrové pohledávky, u nichž se smlouva o úvěrové pohledávce řídí právem členského státu její domácí národní centrální banky;
neobchodovatelné klientské dluhové nástroje kryté hypotékou, které byly vydány subjekty usazenými v členském státě její domácí národní centrální banky;
neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami, které byly vydány a které jsou drženy v členském státě její domácí národní centrální banky;
„systémem rezervace“ systém správy zajištění národními centrálními bankami, kdy je likvidita poskytována proti určitým identifikovatelným aktivům účelově vázaným jako zajištění pro konkrétní úvěrové operace Eurosystému. Domácí národní centrální banka může povolit, aby tato aktiva byla nahrazena jinými konkrétními způsobilými aktivy, za předpokladu, že jsou účelově vázána jako zajištění a že jsou pro konkrétní operaci dostačující;
„krytým dluhopisem regulovaným v EHP“ krytý dluhopis, který je vydán v souladu s požadavky podle čl. 52 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ( 6 );
„způsobilými aktivy“ aktiva, která splňují kritéria vymezená v části čtvrté a která jsou tedy způsobilá jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému;
„způsobilým propojením“ přímé nebo zprostředkované propojení, které Eurosystém hodnotí jako propojení splňující kritéria způsobilosti pro použití v úvěrových operacích Eurosystému uvedená v příloze VIa a které je zveřejněno v seznamu způsobilých propojení Eurosystému na internetových stránkách ECB. Způsobilé zprostředkované propojení sestává z jednotlivých způsobilých přímých propojení;
„způsobilým systémem vypořádání obchodů s cennými papíry“ systém vypořádání obchodů s cennými papíry provozovaný centrálním depozitářem cenných papírů, který Eurosystém hodnotí jako systém splňující kritéria způsobilosti pro použití v úvěrových operacích Eurosystému uvedená v příloze VIa a který je zveřejněn v seznamu způsobilých systémů vypořádání obchodů s cennými papíry vedeném Eurosystémem na internetových stránkách ECB;
„koncem dne“ čas obchodního dne po uzavření systému TARGET2, ke kterému jsou pro daný den ukončeny platby zpracovávané systémem TARGET2;
„datem aktivace vykazování ESMA“ první den, ke kterému jsou splněny tyto podmínky: a) registr sekuritizací byl zaregistrován Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA), a stal se tak registrem sekuritizací ESMA, a b) Komise přijala ve formě standardizovaných šablon příslušné prováděcí technické normy podle čl. 7 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ( 7 ) a tyto normy se staly použitelnými;
„registrem sekuritizací ESMA“ registr sekuritizací ve smyslu čl. 2 bodu 23 nařízení (EU) 2017/2402, který je registrován u orgánu ESMA v souladu s článkem 10 uvedeného nařízení;
„inflačním indexem eurozóny“ index sestavovaný Eurostatem nebo národním statistickým úřadem členského státu, jehož měnou je euro (např. harmonizovaný index spotřebitelských cen);
„Evropským hospodářským prostorem“ (EHP) všechny členské státy bez ohledu na to, zda formálně přistoupily k EHP, či nikoli, a Island, Lichtenštejnsko a Norsko;
„Eurosystémem“ ECB a národní centrální banky;
„obchodním dnem Eurosystému“ jakýkoli den, ve který jsou ECB a alespoň jedna národní centrální banka otevřeny pro účely provádění operací měnové politiky Eurosystému;
„úvěrovými operacemi Eurosystému“: a) reverzní transakce na poskytnutí likvidity, tj. operace měnové politiky Eurosystému poskytující likviditu s výjimkou měnových swapů pro účely měnové politiky a přímých nákupů, a b) vnitrodenní úvěr;
„registrem určeným Eurosystémem“ subjekt určený Eurosystémem v souladu s přílohou VIII, který i nadále splňuje požadavky na určení stanovené v uvedené příloze;
„operacemi měnové politiky Eurosystému“ operace na volném trhu a stálé facility;
▼M6 —————
„konečným převodem“ neodvolatelný a bezpodmínečný převod, kterým zaniká závazek k provedení převodu;
„finanční institucí“ finanční instituce ve smyslu přílohy A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ( 8 );
„operacemi jemného doladění“ kategorie operací na volném trhu prováděných Eurosystémem zejména za účelem vypořádání se s výkyvy likvidity na trhu;
„kupónem s pevnou sazbou“ dluhový nástroj s předem stanovenými pravidelnými úrokovými platbami;
„nabídkovým řízením s pevnou sazbou“ nabídkové řízení, při kterém ECB stanoví úrokovou sazbu, cenu, swapový bod nebo rozpětí předem a zúčastněné protistrany nabízejí částku, se kterou si při takto stanovené sazbě, ceně, swapovém bodu nebo rozpětí přejí obchodovat;
„kupónem s proměnlivou sazbou“ kupón vázaný na referenční úrokovou sazbu, jehož další nastavení se uskuteční nejpozději do jednoho roku;
„měnovým swapem pro účely měnové politiky“ nástroj používaný při provádění operací na volném trhu, při kterých Eurosystém spotovou transakcí nakupuje nebo prodává euro proti cizí měně a zároveň jej forwardovou transakcí prodává nebo nakupuje ke konkrétnímu dni zpětného odkupu;
„domácí národní centrální bankou“ národní centrální banka členského státu, jehož měnou je euro, ve kterém je protistrana usazena;
„indikativním kalendářem pravidelných nabídkových řízení Eurosystému“ kalendář sestavený Eurosystémem a schválený Radou guvernérů ECB, který uvádí načasování udržovacího období, jakož i vyhlášení, přidělení a splatnost hlavních refinančních operací a pravidelných dlouhodobějších refinančních operací;
„rekapitalizací veřejnými dluhovými nástroji“ jakákoli forma zvýšení upsaného základního kapitálu úvěrové instituce, při kterém se celá úhrada nebo její část poskytuje prostřednictvím přímého převodu dluhových nástrojů státu nebo veřejného sektoru na úvěrovou instituci, přičemž tyto dluhové nástroje vydal stát nebo subjekt veřejného sektoru poskytující úvěrové instituci nový kapitál;
„mezinárodním centrálním depozitářem cenných papírů“ centrální depozitář cenných papírů, který se podílí na vypořádání mezinárodně obchodovaných cenných papírů z různých národních trhů, obvykle napříč měnovými oblastmi;
„mezinárodní organizací“ subjekt uvedený v článku 118 nařízení (EU) č. 575/2013, přičemž expozicím vůči takovému subjektu se přiděluje riziková váha 0 %;
„mezinárodním identifikačním číslem cenných papírů (ISIN)“ (International Securities Identification Number – ISIN) mezinárodní identifikační kód přidělovaný cenným papírům emitovaným na finančních trzích;
„vnitrodenním úvěrem“ vnitrodenní úvěr ve smyslu čl. 2 bodu 26 obecných zásad ECB/2012/27 ( 9 );
„investičním podnikem“ investiční podnik ve smyslu bodu 2) v čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013;
„investičním fondem“ fond peněžního trhu nebo fond nepeněžního trhu ve smyslu přílohy A nařízení (EU) č. 549/2013;
„vydáváním dluhových cenných papírů ECB“ nástroj měnové politiky používaný při provádění operací na volném trhu, při kterém ECB vydává dluhové cenné papíry, jež představují dlužní závazek ECB ve vztahu k držiteli cenného papíru;
„krytým dluhopisem typu Jumbo“ krytý dluhopis regulovaný v EHP s objemem emise alespoň 1 mld. EUR, pro který alespoň tři tvůrci trhu nabídnou řádnou kupní a prodejní cenu;
„leasingovými pohledávkami“ pravidelné smluvně dohodnuté platby nájemce ve prospěch pronajímatele podle podmínek nájemní smlouvy. Zbytkové hodnoty nejsou leasingovými pohledávkami. Smlouvy typu personal contract purchase (PCP), tj. smlouvy, na jejichž základě má dlužník možnost a) zaplatit poslední splátku a tím nabýt vlastnické právo ke zboží, nebo b) vrátit zboží a smlouvu tak ukončit, se považují za leasingové smlouvy;
„regulovaným krytým dluhopisem“ se rozumí krytý dluhopis, který je buď krytým dluhopisem regulovaným v EHP, nebo krytým dluhopisem regulovaným v zemi G10 mimo EHP;
„podporou likvidity“ jakékoli skutečné či potenciální strukturální nastavení, které je určeno nebo se považuje za vhodné ke krytí případného dočasného výpadku peněžních toků, k němuž může po dobu životnosti transakce s cennými papíry krytými aktivy dojít;
„registrem údajů o úvěrech“ registr sekuritizací ESMA nebo registr určený Eurosystémem;
„dlouhodobější refinanční operací“ kategorie operací na volném trhu, které Eurosystém provádí ve formě reverzních transakcí, jejichž cílem je poskytnout finančnímu sektoru likviditu se splatností delší, než je splatnost hlavních refinančních operací;
„hlavní refinanční operací“ kategorie pravidelných operací na volném trhu, které Eurosystém provádí ve formě reverzních transakcí;
„udržovací období“ má stejný význam jako v definici v nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9);
„výzvou k dodatkové úhradě“ postup související s uplatňováním variačních marží, který spočívá v tom, že pokud pravidelně měřená hodnota aktiv, jež protistrana mobilizovala jako zajištění, klesne pod určitou úroveň, vyžaduje Eurosystém po protistraně dodání doplňujících způsobilých aktiv nebo hotovosti. V systémech sdružování dochází k výzvě k dodatkové úhradě pouze v případě nedostatečného zajištění a v systémech rezervace se provádějí symetrické výzvy k dodatkové úhradě, přičemž každá z těchto metod je blíže vymezena ve vnitrostátní dokumentaci domácí národní centrální banky;
„mezní úrokovou sazbou“ nejnižší úroková sazba při nabídkových řízeních na poskytnutí likvidity s proměnlivou sazbou, při které jsou nabídky uspokojeny, nebo nejvyšší úroková sazba při nabídkových řízeních na absorpci likvidity s proměnlivou sazbou, při které jsou nabídky uspokojeny;
„mezní zápůjční facilitou“ stálá facilita poskytovaná Eurosystémem, kterou mohou protistrany využít k získání jednodenního úvěru od Eurosystému prostřednictvím národní centrální banky za předem stanovenou úrokovou sazbu a za podmínky složení dostatečných způsobilých aktiv jako zajištění;
„sazbou mezní zápůjční facility“ úroková sazba mezní zápůjční facility;
„mezní nabídkou swapového bodu“ nabídka swapových bodů, při které se vyčerpá celá částka přidělovaná v nabídkovém řízení;
„obchodovatelnými aktivy“ dluhové nástroje, které jsou přijaty k obchodování na trhu a které splňují kritéria způsobilosti stanovená v části čtvrté;
„dnem splatnosti“ den, ke kterému končí platnost operace měnové politiky Eurosystému. V případě dohod o zpětném odkupu nebo swapů se den splatnosti shoduje se dnem zpětného odkupu;
„členským státem“ členský stát Unie;
„multi cédulas“ dluhové nástroje vydávané zvláštními španělskými jednotkami pro speciální účel (Fondo de Titulización de Activos, FTA), které umožňují sdružit určitý počet malých jednotlivých cédulas (španělské kryté dluhopisy) více původců;
„mezinárodní rozvojovou bankou“ subjekt uvedený v čl. 117 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, přičemž expozicím vůči takovému subjektu se přiděluje riziková váha 0 %;
„aukcí s násobnou sazbou (americká aukce)“ aukce, při které se úroková sazba nebo cena či swapový bod pro přidělení rovná úrokové sazbě nebo ceně či swapovému bodu každé jednotlivé nabídky;
„kupónem s odstupňovanou sazbou“ kupónová struktura, v níž se marže (x) během životnosti aktiva zvyšuje více než jednou v souladu s předem stanoveným rozvrhem k předem stanoveným datům, obvykle k datu vypovězení nebo datu kupónové platby;
„národní centrální bankou“ národní centrální banka členského státu, jehož měnou je euro;
„obchodním dnem národní centrální banky“ jakýkoli den, ve kterém je národní centrální banka otevřena pro účely provádění operací měnové politiky Eurosystému, včetně dnů, kdy pobočky takové národní centrální banky mohou být zavřeny z důvodu místního nebo regionálního svátku;
„zeměmi G10 mimo EHP“ země skupiny G10, které nejsou zeměmi EHP, tj. Spojené státy americké, Kanada, Japonsko a Švýcarsko;
„krytým dluhopisem regulovaným v zemi G10 mimo EHP“ se rozumí krytý dluhopis vydaný v souladu s požadavky vnitrostátního legislativního rámce pro kryté dluhopisy v zemi G10 mimo EHP;
„nefinanční podnik“ má stejný význam jako v nařízení (EU) č. 549/2013;
„neobchodovatelným aktivem“ kterékoli z těchto aktiv: termínované vklady, úvěrové pohledávky, klientské dluhové nástroje kryté hypotékou a neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami;
„Neobchodovatelnými dluhovými nástroji krytými způsobilými úvěrovými pohledávkami“ dluhové nástroje:
které jsou přímo či nepřímo kryté úvěrovými pohledávkami, jež splňují všechna kritéria způsobilosti Eurosystému pro úvěrové pohledávky v souladu s oddílem 1 kapitoly 1 hlavy III částí čtvrté, s výhradou ustanovení článku 107f;
s dvojím postihem na: i) úvěrovou instituci, která je původcem podkladových úvěrových pohledávek, a na ii) dynamický soubor podkladových úvěrových pohledávek uvedených pod písm. a);
u nichž nedochází k tranšování rizika;
▼M9 —————
„přímou transakcí“ nástroj používaný při provádění operací na volném trhu, jehož prostřednictvím Eurosystém nakupuje nebo prodává způsobilá obchodovatelná aktiva přímo na trhu (formou spotových nebo forwardových transakcí), přičemž dochází k úplnému převodu vlastnictví z prodávajícího na kupujícího bez spojení se zpětným převodem vlastnictví;
„systémem sdružování“ systém správy zajištění národními centrálními bankami, při kterém má protistrana u národní centrální banky veden souborný účet, na který vkládá aktiva zajišťující úvěrové operace Eurosystému související s touto protistranou, přičemž aktiva jsou evidována tak, že individuální způsobilé aktivum není vázáno na konkrétní úvěrovou operaci Eurosystému a protistrana může způsobilá aktiva průběžně nahrazovat;
„veřejným ratingem“ rating, který: a) vydala nebo schválila ratingová agentura registrovaná v Unii, která je jako externí ratingová agentura akceptovaná Eurosystémem, a b) který se uveřejňuje nebo distribuuje na základě předplatného;
„subjektem veřejného sektoru“ subjekt, který je národním statistickým úřadem klasifikován jako jednotka tvořící součást veřejného sektoru pro účely nařízení (EU) č. 549/2013;
„rychlým nabídkovým řízením“ nabídkové řízení, které se zpravidla provádí v časovém rozmezí 105 minut od vyhlášení nabídkového řízení do potvrzení výsledků přidělení a které může být vyhrazeno jen pro omezený okruh protistran, jak je dále upřesněno v části druhé;
„zprostředkovaným propojením“ propojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry provozovanými dvěma různými centrálními depozitáři cenných papírů, které k výměně transakcí s cennými papíry nebo jejich převodům využívají třetí vypořádací systém provozovaný centrálním depozitářem, jenž vystupuje jako zprostředkovatel, nebo v případě vypořádacích systémů provozovaných centrálními depozitáři, které se účastní TARGET2-Securities, více vypořádacích systémů provozovaných centrálními depozitáři, které vystupují jako zprostředkovatelé;
„dohodou o zpětném odkupu“ dohoda, na základě které se způsobilé aktivum prodává kupujícímu bez toho, aby si prodávající ponechal vlastnictví, přičemž prodávající zároveň získává právo a povinnost odkoupit rovnocenné aktivum za stanovenou cenu k budoucímu dni nebo na vyzvání;
„dnem zpětného odkupu“ den, ke kterému je kupující v souvislosti s transakcí na základě dohody o zpětném odkupu povinen odprodat rovnocenná aktiva zpět prodávajícímu;
„cenou zpětného odkupu“ cena, za kterou je kupující v souvislosti s transakcí na základě dohody o zpětném odkupu povinen odprodat rovnocenná aktiva zpět prodávajícímu. Cena zpětného odkupu se rovná součtu nákupní ceny a cenového rozdílu, který odpovídá úroku z poskytnuté likvidity za dobu splatnosti operace;
„reverzní transakcí“ nástroj používaný při provádění operací na volném trhu a při poskytování přístupu k mezní zápůjční facilitě, při kterém národní centrální banka nakupuje nebo prodává způsobilá aktiva na základě dohody o zpětném odkupu nebo provádí úvěrové operace ve formě zajištěných úvěrů;
„bezpečným depozitním účtem“ účet cenných papírů vedený mezinárodním centrálním depozitářem cenných papírů, centrálním depozitářem cenných papírů nebo národní centrální bankou, na který může úvěrová instituce ukládat cenné papíry způsobilé pro úvěrové operace Eurosystému;
„systémem vypořádání obchodů s cennými papíry“ systém vypořádání obchodů s cennými papíry ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 10) nařízení (EU) č. 909/2014, který umožňuje převod cenných papírů, a to buď bezplatně, nebo proti zaplacení (dodání proti zaplacení);
„dnem vypořádání“ den, ke kterému je transakce vypořádána;
„aukcí s jednotnou sazbou (holandská aukce)“ aukce, při které se úroková sazba nebo cena či swapový bod pro přidělení uplatňovaná na všechny uspokojené nabídky rovná mezní úrokové sazbě nebo ceně či swapovému bodu;
„jednotkou pro speciální účel“ sekuritizační jednotka pro speciální účel vymezená v čl. 4 odst. 1 bodu 66 nařízení (EU) č. 575/2013;
„standardním nabídkovým řízením“ nabídkové řízení, které se obvykle provádí v časovém rámci 24 hodin od vyhlášení nabídkového řízení do potvrzení výsledků přidělení;
„strukturální operací“ kategorie operací na volném trhu, které Eurosystém provádí za účelem úpravy strukturální likvidity Eurosystému vůči finančnímu sektoru nebo sledování jiných cílů měnové politiky, jak je uvedeno v části druhé;
▼M9 —————
„výkonnostním cílem udržitelnosti“ se rozumí cíl stanovený emitentem ve veřejně dostupném dokumentu o emisi, který měří kvantifikované zlepšení profilu udržitelnosti emitenta v průběhu předem stanoveného období s ohledem na jeden nebo více cílů v oblasti životního prostředí stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ( 10 ) a/nebo k jednomu či více cílům udržitelného rozvoje stanoveným Organizací spojených národů v souvislosti se změnou klimatu nebo zhoršováním životního prostředí ( 11 );
„swapovým bodem“ rozdíl mezi směnným kurzem forwardové transakce a směnným kurzem spotové transakce při měnovém swapu, kotovaný v souladu se všeobecnými tržními zvyklostmi;
„navyšovanou emisí“ emise cenných papírů, která spolu s dřívější emisí tvoří jedinou sérii;
„systémem TARGET2“ systém zúčtování jednotlivých plateb v reálném čase pro euro, který zajišťuje zúčtování plateb v eurech v penězích centrální banky a který je upraven obecnými zásadami ECB/2012/27;
„nabídkovým řízením“ postup, kterým Eurosystém poskytuje trhu likviditu nebo ji z něj stahuje, při kterém národní centrální banka uzavírá obchody tím, že přijímá nabídky protistran podané po vyhlášení nabídkového řízení;
„dnem obchodu“ den, ke kterému je obchod, tj. dohoda o finanční transakci mezi dvěma protistranami, sjednán. Den obchodu se může krýt se dnem vypořádání transakce (vypořádání téhož dne), nebo mu předcházet o daný počet obchodních dní (den vypořádání je určen jako den obchodu + vypořádací prodleva);
▼M9 —————
„trojstranným zprostředkovatelem“ centrální depozitář cenných papírů, který provozuje způsobilý systém vypořádání obchodů s cennými papíry, jenž uzavřel smlouvu s národní centrální bankou, na jejímž základě má tento centrální depozitář poskytovat určité služby správy zajištění jako zástupce této národní centrální banky;
„Unií“ Evropská unie;
„srážkou při ocenění“ procentuální snížení tržní hodnoty aktiva, které bylo mobilizováno jako zajištění při úvěrových operacích Eurosystému;
„snížením ceny při ocenění“ snížení tržní hodnoty aktiv, která byla mobilizována jako zajištění při úvěrových operacích Eurosystému, o určité procento před uplatněním jakékoli srážky při ocenění;
„nabídkovým řízením s proměnlivou sazbou“ nabídkové řízení, při kterém zúčastněné protistrany ve vzájemné hospodářské soutěži nabízejí jak částku, se kterou si přejí obchodovat, tak i úrokovou sazbu, swapový bod či cenu, při které si přejí obchody s Eurosystémem uzavřít, přičemž nejkonkurenceschopnější nabídky jsou uspokojovány přednostně, a to až do okamžiku, než dojde k vyčerpání celkového nabízeného objemu;
„subjektem pro likvidaci“ subjekt v soukromém nebo veřejném vlastnictví, který a) má za hlavní cíl postupný prodej svých aktiv a ukončení své obchodní činnosti; nebo b) je subjektem pro správu nebo prodej aktiv zřízeným k podpoře restrukturalizace a/nebo řešení krize finančního sektoru, včetně společností pro správu aktiv zřízených v důsledku řešení krize pomocí nástroje oddělení aktiv v souladu s článkem 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ( 12 ) nebo vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí článek 42 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ( 13 ).
„nulovým kupónem“ dluhový nástroj, který není spojen s periodickými kupónovými platbami.
ČÁST DRUHÁ
NÁSTROJE, OPERACE A POSTUPY MĚNOVÉ POLITIKY EUROSYSTÉMU
Článek 3
Rámec pro provádění měnové politiky Eurosystému
Při provádění měnové politiky používá Eurosystém tyto nástroje:
operace na volném trhu;
stálé facility;
povinné minimální rezervy.
Článek 4
Indikativní charakteristiky operací měnové politiky Eurosystému
Přehled charakteristik operací měnové politiky Eurosystému je uveden v tabulce 1.
Tabulka 1
Přehled charakteristik operací měnové politiky Eurosystému
Kategorie operací měnové politiky |
Typy nástrojů |
Splatnost |
Četnost |
Postup |
||
Poskytování likvidity |
Absorpce likvidity |
|||||
Operace na volném trhu |
Hlavní refinanční operace |
Reverzní transakce |
— |
1 týden |
Týdně |
Standardní nabídková řízení |
Dlouhodobější refinanční operace |
Reverzní transakce |
— |
3 měsíce (*1) |
Měsíčně (*1) |
Standardní nabídková řízení |
|
Operace jemného doladění |
Reverzní transakce |
Reverzní transakce |
Nestandardizováno |
Nestandardizováno |
Nabídková řízení Dvoustranné postupy (*2) |
|
Měnové swapy |
Měnové swapy |
|||||
— |
Příjem termínovaných vkladů |
|||||
Strukturální operace |
Reverzní transakce |
Reverzní transakce |
Nestandardizováno |
Nestandardizováno |
Standardní nabídková řízení (*3) |
|
— |
Vydávání dluhových cenných papírů ECB |
Kratší než 12 měsíců |
||||
Přímé nákupy |
Přímé prodeje |
— |
Dvoustranné postupy Nabídková řízení (*4) |
|||
Stálé facility |
Mezní zápůjční facilita |
Reverzní transakce |
— |
Jednodenní |
Přístup dle uvážení protistran |
|
Vkladová facilita |
— |
Vklady |
Jednodenní |
Přístup dle uvážení protistran |
||
(*1)
Podle čl. 7 odst. 2 písm. b), čl. 7 odst. 2 písm. c), čl. 7 odst. 3 a čl. 7 odst. 4.
(*2)
Podle čl. 8 odst. 2 písm. c), čl. 10 odst. 4 písm. c), čl. 11 odst. 5 písm. c) a čl. 12 odst. 6 písm. c).
(*3)
Podle čl. 9 odst. 2 písm. c), čl. 10 odst. 4 písm. c) a čl. 13 odst. 5 písm. d).
(*4)
Podle čl. 9 odst. 2 písm. c) a čl. 14 odst. 3 písm. c). |
HLAVA I
OPERACE NA VOLNÉM TRHU
KAPITOLA 1
Přehled operací na volném trhu
Článek 5
Přehled kategorií a nástrojů v souvislosti s operacemi na volném trhu
Operace na volném trhu lze v závislosti na jejich konkrétním účelu rozdělit do následujících kategorií:
hlavní refinanční operace;
dlouhodobější refinanční operace;
operace jemného doladění;
strukturální operace.
Operace na volném trhu jsou prováděny prostřednictvím těchto nástrojů:
reverzní transakce;
měnové swapy pro účely měnové politiky;
příjem termínovaných vkladů;
vydávání dluhových cenných papírů ECB;
přímé transakce.
Pokud jde o specifické kategorie operací na volném trhu uvedené v odstavci 2, uplatňují se tyto nástroje podle odstavce 3:
hlavní refinanční operace a dlouhodobější refinanční operace se provádějí výlučně prostřednictvím reverzních transakcí;
operace jemného doladění mohou být prováděny prostřednictvím:
reverzních transakcí,
měnových swapů pro účely měnové politiky,
příjmu termínovaných vkladů;
strukturální operace mohou být prováděny prostřednictvím:
reverzních transakcí,
vydávání dluhových cenných papírů ECB,
přímých transakcí.
KAPITOLA 2
Kategorie operací na volném trhu
Článek 6
Hlavní refinanční operace
Pokud jde o jejich charakteristiky, hlavní refinanční operace:
jsou operace poskytující likviditu;
obvykle se provádějí každý týden v souladu s indikativním kalendářem pravidelných nabídkových řízení Eurosystému;
jejich obvyklá doba splatnosti činí jeden týden, jak je uvedeno v indikativním kalendáři pravidelných nabídkových řízení Eurosystému, s výhradou výjimky uvedené v odstavci 3;
jsou prováděny decentralizovaně národními centrálními bankami;
jsou prováděny prostřednictvím standardních nabídkových řízení;
vztahují se na ně kritéria způsobilosti stanovená v části třetí, která musí splňovat všechny protistrany, jež v rámci těchto operací podávají nabídky;
jsou založeny na způsobilých aktivech sloužících jako zajištění.
Článek 7
Dlouhodobější refinanční operace
Pokud jde o jejich charakteristiky, dlouhodobější refinanční operace:
jsou reverzní operace poskytující likviditu;
provádějí se pravidelně každý měsíc v souladu s indikativním kalendářem pravidelných nabídkových řízení Eurosystému, s výhradou výjimky uvedené v odstavci 4;
jejich obvyklá doba splatnosti činí tři měsíce v souladu s indikativním kalendářem pravidelných nabídkových řízení Eurosystému, s výhradou výjimek uvedených v odstavcích 3 a 4;
provádějí je decentralizovaně národní centrální banky;
provádějí se prostřednictvím standardních nabídkových řízení;
vztahují se na ně kritéria způsobilosti stanovená v části třetí, která musí splňovat všechny protistrany, jež v rámci těchto operací podávají nabídky;
jsou založeny na způsobilých aktivech sloužících jako zajištění.
Článek 8
Operace jemného doladění
Operace jemného doladění mají tyto charakteristiky:
mohou být prováděny jako operace na poskytnutí nebo absorpci likvidity;
jejich četnost a splatnost obvykle není standardizována;
obvykle se provádějí prostřednictvím rychlých nabídkových řízení, ledaže se Eurosystém rozhodne provést konkrétní operaci jemného doladění jiným způsobem (prostřednictvím standardního nabídkového řízení nebo dvoustranného postupu) s ohledem na specifické záměry měnové politiky nebo s cílem reagovat na tržní situaci;
aniž je dotčen čl. 45 odst. 3, provádějí je decentralizovaně národní centrální banky;
vztahují se na ně kritéria způsobilosti protistran stanovená v části třetí, a to v závislosti na:
konkrétním typu nástroje pro provádění operací jemného doladění a
postupu, který se v případě takového konkrétního typu nástroje použije;
mají-li formu reverzních transakcí, jsou založeny na způsobilých aktivech sloužících jako zajištění.
Článek 9
Strukturální operace
Strukturální operace mají tyto charakteristiky:
jedná se o operace na poskytnutí nebo absorpci likvidity;
jejich četnost a splatnost není standardizována;
provádějí se na základě nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů v závislosti na konkrétním typu nástroje pro provádění strukturální operace;
provádějí je decentralizovaně národní centrální banky;
vztahují se na ně kritéria způsobilosti protistran stanovená v části třetí, a to v závislosti na: i) konkrétním typu nástroje pro provádění strukturálních operací a ii) postupu, který se v případě takového konkrétního typu nástroje použije;
s výjimkou přímých nákupů jsou strukturální operace na poskytnutí likvidity založeny na způsobilých aktivech sloužících jako zajištění.
KAPITOLA 3
Nástroje operací na volném trhu
Článek 10
Reverzní transakce
Pokud jde o jejich charakteristiky, reverzní transakce pro účely měnové politiky:
mohou být prováděny jako operace na poskytnutí nebo absorpci likvidity;
jejich četnost a splatnost závisí na kategorii operace na volném trhu, pro kterou jsou využívány;
které spadají do kategorie operací na volném trhu, jsou prováděny prostřednictvím standardních nabídkových řízení, s výjimkou operací jemného doladění, kdy jsou prováděny prostřednictvím nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů;
které spadají do kategorie mezní zápůjční facility, jsou prováděny, jak je uvedeno v článku 18;
jsou prováděny decentralizovaně národními centrálními bankami, aniž je dotčen čl. 45 odst. 3.
Článek 11
Měnové swapy pro účely měnové politiky
Měnové swapy pro účely měnové politiky mají tyto charakteristiky:
mohou být prováděny jako operace na poskytnutí nebo absorpci likvidity;
jejich četnost a splatnost není standardizována;
provádějí se na základě rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů, ledaže se Eurosystém rozhodne provést konkrétní operaci jiným způsobem (na základě standardního nabídkového řízení) s ohledem na specifické záměry měnové politiky nebo s cílem reagovat na tržní situaci;
aniž je dotčen čl. 45 odst. 3, provádějí je decentralizovaně národní centrální banky.
Na protistrany měnových swapů pro účely měnové politiky se vztahují kritéria způsobilosti stanovená v části třetí, a to v závislosti na postupu, který se v případě příslušné operace použije.
Tabulka 2
Podmínky pro směnné kurzy měnových swapů pro účely měnové politiky
S |
= |
spotový směnný kurz (ke dni transakce měnového swapu) mezi eurem (EUR) a cizí měnou ABC
|
FM |
= |
forwardový směnný kurz mezi eurem a cizí měnou ABC ke dni zpětného odkupu swapu (M)
|
ΔΜ |
= |
forwardové body mezi eurem a ABC ke dni zpětného odkupu swapu (M)
|
N(.) |
= |
spotová výše měny; N(.)M představuje forwardovou výši měny: nebo
nebo
|
Článek 12
Příjem termínovaných vkladů
Příjem termínovaných vkladů má tyto charakteristiky:
provádí se za účelem absorpce likvidity;
lze jej provádět na základě předem ohlášeného rozvrhu operací s předem stanovenou četností a splatností nebo jej lze provádět ad hoc s cílem reagovat na vývoj stavu likvidity; příjem termínovaných vkladů může být např. prováděn v poslední den udržovacího období pro povinné minimální rezervy s cílem kompenzovat případnou nerovnováhu likvidity nahromaděnou od přidělení poslední hlavní refinanční operace;
provádí se na základě rychlých nabídkových řízení, ledaže se Eurosystém rozhodne provést konkrétní operaci jiným způsobem (dvoustranným postupem nebo na základě standardního nabídkového řízení) s ohledem na specifické záměry měnové politiky nebo s cílem reagovat na tržní situaci;
aniž je dotčen čl. 45 odst. 3, provádějí jej decentralizovaně národní centrální banky.
Článek 13
Vydávání dluhových cenných papírů ECB
ECB může vydávat dluhové cenné papíry ECB:
v diskontované emisní hodnotě, která je nižší než jmenovitá hodnota, nebo
v hodnotě převyšující jmenovitou hodnotu,
které jsou v okamžiku splatnosti spláceny ve jmenovité hodnotě.
Rozdíl mezi hodnotou při emisi a jmenovitou hodnotou (hodnotou při splacení) se rovná úroku z hodnoty při emisi přirostlému do dne splatnosti dluhového cenného papíru při dohodnuté úrokové sazbě. Použitou úrokovou sazbou je jednoduchá úroková sazba a při výpočtu úroku se používá metoda počítání dní „skutečný počet/360“. Výpočet hodnoty při emisi se provádí v souladu s tabulkou 3.
Tabulka 3
Vydávání dluhových cenných papírů ECB
Hodnota při emisi je:
kde:
N |
= |
jmenovitá hodnota dluhového cenného papíru ECB |
rI |
= |
úroková sazba (v %) |
D |
= |
splatnost dluhového cenného papíru ECB (ve dnech) |
PT |
= |
hodnota dluhového cenného papíru ECB při emisi |
Dluhové cenné papíry ECB mají tyto charakteristiky:
jsou vydávány v rámci operací na volném trhu za účelem absorpce likvidity z trhu;
mohou být vydávány pravidelně nebo nepravidelně;
mají splatnost kratší než 12 měsíců;
jsou vydávány na základě standardních nabídkových řízení;
jsou nabízeny a vypořádávány decentralizovaně národními centrálními bankami.
Článek 14
Přímé transakce
Přímé transakce mají tyto charakteristiky:
mohou mít podobu operací na poskytnutí (přímý nákup) nebo absorpci (přímý prodej) likvidity;
jejich četnost není standardizována;
provádějí se na základě dvoustranných postupů, ledaže ECB rozhodne provést konkrétní operaci na základě rychlého nebo standardního nabídkového řízení;
aniž je dotčen čl. 45 odst. 3, provádějí je decentralizovaně národní centrální banky;
jsou založeny výlučně na způsobilých obchodovatelných aktivech uvedených v části čtvrté.
Článek 15
Povinnosti týkající se zajištění a vypořádání při reverzních transakcích a měnových swapech pro účely měnové politiky
Pokud jde o reverzní transakce na poskytnutí likvidity a měnové swapy na poskytnutí likvidity pro účely měnové politiky, jsou protistrany povinny:
převést dostatečné množství způsobilých aktiv v případě reverzních transakcí nebo odpovídající částku v cizí měně v případě měnových swapů k vypořádání v den vypořádání;
zabezpečit dostatečné zajištění operace až do její splatnosti; hodnota aktiv mobilizovaných jako zajištění musí vždy pokrývat celkovou zůstatkovou hodnotu operace na poskytnutí likvidity včetně úroku během období trvání operace. Je-li úroková sazba kladná, měla by být příslušná částka denně připočtena k celkové zůstatkové hodnotě operace na poskytnutí likvidity, a je-li úroková sazba záporná, měla by být příslušná částka denně odečtena od celkové zůstatkové hodnoty operace na poskytnutí likvidity;
v souvislosti s písmenem b) případně poskytnout dostatečné zajištění prostřednictvím odpovídajících výzev k dodatkové úhradě ve formě dostatečného objemu způsobilých aktiv nebo hotovosti.
Pokud jde o reverzní transakce na absorpci likvidity a měnové swapy na absorpci likvidity pro účely měnové politiky, jsou protistrany povinny:
převést dostatečnou výši hotovosti k vypořádání částek, které jim byly přiděleny v rámci příslušné operace na absorpci likvidity;
zabezpečit dostatečné zajištění operace až do její splatnosti;
v souvislosti s písmenem b) případně poskytnout dostatečné zajištění prostřednictvím odpovídajících výzev k dodatkové úhradě ve formě dostatečného objemu způsobilých aktiv nebo hotovosti.
Článek 16
Povinnosti týkající se vypořádání v případě přímých nákupů a prodejů, příjmu termínovaných vkladů a vydávání dluhových cenných papírů ECB
HLAVA II
STÁLÉ FACILITY
Článek 17
Stálé facility
Stálé facility sestávají z těchto kategorií:
mezní výpůjční facilita;
vkladová facilita.
KAPITOLA 1
Mezní zápůjční facilita
Článek 18
Charakteristiky mezní zápůjční facility
Článek 19
Podmínky přístupu k mezní zápůjční facilitě
Článek 20
Splatnost a úroková sazba mezní zápůjční facility
KAPITOLA 2
Vkladová facilita
Článek 21
Charakteristiky vkladové facility
Článek 22
Podmínky přístupu ke vkladové facilitě
Článek 23
Splatnost a úrokové podmínky vkladové facility
HLAVA III
POSTUPY PRO OPERACE MĚNOVÉ POLITIKY EUROSYSTÉMU
KAPITOLA 1
Nabídková řízení a dvoustranné postupy pro operace Eurosystému na volném trhu
Článek 24
Typy postupů pro operace na volném trhu
Operace na volném trhu se provádějí na základě nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů.
Článek 25
Přehled nabídkových řízení
Nabídková řízení se provádějí v šesti operačních krocích, jak je popsáno v tabulce 4.
Tabulka 4
Operační kroky nabídkových řízení
Krok 1 |
Vyhlášení nabídkového řízení a) Veřejné vyhlášení ze strany ECB b) Veřejné vyhlášení ze strany národních centrálních bank a přímé oznámení jednotlivým protistranám (pokud je to považováno za nezbytné) |
Krok 2 |
Příprava protistran a podávání nabídek |
Krok 3 |
Shromažďování nabídek Eurosystémem |
Krok 4 |
Přidělování a vyhlášení výsledků nabídkového řízení a) Rozhodnutí ECB o přidělení b) Veřejné vyhlášení výsledků o přidělení ze strany ECB |
Krok 5 |
Potvrzení jednotlivých výsledků přidělení |
Krok 6 |
Vypořádání transakcí |
Nabídková řízení se provádějí ve formě standardních nabídkových řízení nebo rychlých nabídkových řízení. Charakteristiky standardních a rychlých nabídkových řízení jsou totožné, s výjimkou časového rámce (tabulky 5 a 6) a okruhu protistran.
Tabulka 5
Indikativní časový rámec operačních kroků standardních nabídkových řízení (časové údaje jsou uvedeny ve středoevropském čase (1))
(1) Středoevropský čas (SEČ) zohledňuje změnu na středoevropský letní čas.
Tabulka 6
Indikativní časový rámec operačních kroků rychlých nabídkových řízení (časové údaje jsou uvedeny v SEČ (1))
(1) Středoevropský čas (SEČ) zohledňuje změnu na středoevropský letní čas.
Článek 26
Standardní nabídková řízení
Článek 27
Rychlá nabídková řízení
Článek 28
Provádění standardních nabídkových řízení v souvislosti s hlavními refinančními operacemi a pravidelnými dlouhodobějšími refinančními operacemi podle kalendáře nabídkových řízení
Předpokládané obchodní dny pro hlavní a pravidelné dlouhodobější refinanční operace jsou uvedeny v tabulce 7.
Tabulka 7
Běžné obchodní dny pro hlavní a pravidelné dlouhodobější refinanční operace
Kategorie operací na volném trhu |
Běžný obchodní den (T) |
Hlavní refinanční operace |
Každé úterý (*1) |
Pravidelné dlouhodobější refinanční operace |
Poslední středa každého kalendářního měsíce (*2) |
(*1)
Z důvodu svátků se může uplatnit zvláštní rozvrh.
(*2)
S ohledem na vánoční svátky se prosincová operace obvykle uskuteční o týden dřív, tedy v předposlední středu v měsíci. |
Článek 29
Provádění nabídkových řízení v souvislosti s operacemi jemného doladění a strukturálními operacemi bez stanoveného kalendáře nabídkových řízení
Článek 30
Vyhlášení standardních a rychlých nabídkových řízení
Článek 31
Forma nabídek a místo jejich podání
Článek 32
Předkládání nabídek
Článek 33
Minimální a maximální částky nabídky
Článek 34
Minimální a maximální nabídková sazba
Článek 35
Lhůta pro podání nabídek
Článek 36
Vyřazení nabídek
Národní centrální banka vyřadí:
všechny nabídky protistrany, pokud úhrnná částka nabídky přesáhne maximální hranici nabídek stanovenou ECB;
jakoukoli nabídku protistrany, pokud je nižší než minimální částka nabídek;
jakoukoli nabídku protistrany, pokud je nižší než minimální, respektive vyšší než maximální přijímaná úroková sazba, cena nebo swapový bod.
Článek 37
Přidělování při nabídkových řízeních na poskytnutí či absorpci likvidity s pevnou sazbou
V nabídkových řízeních s pevnou sazbou jsou nabídky protistran přidělovány takto:
Nabídky se sečtou.
Jestliže úhrnná částka nabídky přesáhne celkový objem likvidity, která má být přidělena, uspokojují se podané nabídky poměrně na základě poměru přidělovaného objemu k úhrnné částce nabídky, jak je uvedeno v tabulce 1 přílohy III.
Objem přidělovaný každé protistraně se zaokrouhlí na nejbližší celé euro.
ECB může rozhodnout, že přidělí:
minimální částku přidělení, což je spodní hranice částky, která může být každému účastníkovi přidělena, nebo
minimální poměr přidělení, což je minimální procento nabídek, které lze při mezní úrokové sazbě přidělit každému účastníkovi.
Článek 38
Přidělování při nabídkových řízeních na poskytnutí likvidity s proměnlivou sazbou v eurech
V nabídkových řízeních na poskytnutí likvidity s proměnlivou sazbou v eurech jsou nabídky protistran přidělovány takto:
Nabídky se seřazují sestupně podle nabídnutých úrokových sazeb nebo vzestupně podle nabízených cen.
Nabídky s nejvyššími úrovněmi úrokových sazeb (nejnižšími cenami) jsou uspokojovány přednostně, nabídky s následujícími nižšími úrokovými sazbami (vyššími cenami) jsou poté přijímány, dokud není celkový objem likvidity určený k přidělení vyčerpán.
Pokud při mezní úrokové sazbě (nejvyšší přijaté ceně) přesáhne úhrnná částka nabídky zbývající objem určený k přidělení, přidělí se tento zbývající objem mezi nabídky poměrným způsobem na základě poměru zbývajícího přidělovaného objemu k úhrnné částce nabídky při mezní úrokové sazbě (nejvyšší přijaté ceně), jak je uvedeno v tabulce 2 přílohy III.
Objem přidělovaný každé protistraně se zaokrouhlí na nejbližší celé euro.
Článek 39
Přidělování při nabídkových řízeních na absorpci likvidity s proměnlivou sazbou v eurech
V nabídkových řízeních na absorpci likvidity s proměnlivou sazbou v eurech, která jsou využívána k vydávání dluhových cenných papírů ECB a příjmu termínovaných vkladů, jsou nabídky protistran přidělovány takto:
Nabídky se seřazují vzestupně podle nabídnutých úrokových sazeb nebo sestupně podle nabízených cen.
Nabídky s nejnižší úrokovou sazbou (nebo nejvyššími cenami) jsou uspokojovány přednostně, nabídky s následujícími vyššími úrokovými sazbami (nižšími cenami) jsou pak přijímány, dokud není celkový objem likvidity určený k absorbování vyčerpán.
Pokud při mezní úrokové sazbě (nejnižší přijaté ceně) přesáhne úhrnná částka nabídky zbývající objem určený k přidělení, přidělí se tento zbývající objem mezi nabídky poměrným způsobem na základě poměru zbývajícího přidělovaného objemu k úhrnné částce nabídky při mezní úrokové sazbě (nejnižší přijaté ceně), jak je uvedeno v tabulce 2 přílohy III.
Objem přidělovaný každé protistraně se zaokrouhlí na nejbližší celé euro. Při vydávání dluhových cenných papírů ECB se přidělovaná jmenovitá hodnota zaokrouhlí na nejbližší násobek 100 000 EUR.
Článek 40
Přidělování při nabídkových řízeních na poskytnutí likvidity s proměnlivou sazbou pro měnové swapy
V nabídkových řízeních na poskytnutí likvidity s proměnlivou sazbou pro měnové swapy jsou nabídky protistran přidělovány takto:
Nabídky se seřazují vzestupně podle nabízených swapových bodů, přičemž se zohledňuje algebraické znaménko nabídky.
Algebraické znaménko nabídky závisí na znaménku rozdílu úrokové sazby pro cizí měnu a euro. Je-li při splatnosti swapu:
úroková sazba cizí měny vyšší než odpovídající úroková sazba eura, je nabídka swapového bodu kladná, tj. euro je vůči cizí měně nabízeno s prémií, a
úroková sazba cizí měny nižší než odpovídající úroková sazba eura, je nabídka swapového bodu záporná, tj. euro je vůči cizí měně nabízeno s diskontem.
Nabídky s nejnižšími swapovými body jsou uspokojovány přednostně, nabídky s následujícími vyššími swapovými body jsou poté přijímány, dokud není celkový objem stanovené měny určený k přidělení vyčerpán.
Pokud při nejvyšší přijaté nabídce swapových bodů, tj. mezní nabídce swapového bodu, přesáhne úhrnná částka nabídky zbývající objem určený k přidělení, přidělí se tento zbývající objem mezi nabídky poměrným způsobem na základě poměru zbývajícího přidělovaného objemu k úhrnné částce nabídky při mezní nabídce swapového bodu, jak je uvedeno v tabulce 3 přílohy III.
Objem přidělovaný každé protistraně se zaokrouhlí na nejbližší celé euro.
Článek 41
Přidělování při nabídkových řízeních na absorpci likvidity s proměnlivou sazbou pro měnové swapy
V nabídkových řízeních na absorpci likvidity s proměnlivou sazbou pro měnové swapy jsou nabídky protistran přidělovány takto:
Nabídky se seřazují sestupně podle nabízených swapových bodů, přičemž se zohledňuje algebraické znaménko nabídky.
Algebraické znaménko nabídky závisí na znaménku rozdílu úrokové sazby pro cizí měnu a euro. Je-li při splatnosti swapu:
úroková sazba cizí měny vyšší než odpovídající úroková sazba eura, je nabídka swapového bodu kladná, tj. euro je vůči cizí měně nabízeno s prémií, a
úroková sazba cizí měny nižší než odpovídající úroková sazba eura, je nabídka swapového bodu záporná, tj. euro je vůči cizí měně nabízeno s diskontem.
Nabídky s nejvyššími uváděnými swapovými body jsou uspokojovány přednostně, nabídky s následujícími nižšími swapovými body jsou poté přijímány, dokud:
není celkový objem stanovené měny určený k absorbování vyčerpán a
při nejnižší přijaté nabídce swapových bodů, tj. mezní nabídce swapového bodu, nepřesáhne úhrnná částka nabídky zbývající objem určený k přidělení.
Zbývající objem se přidělí mezi nabídky poměrným způsobem na základě poměru zbývajícího přidělovaného objemu k úhrnné částce nabídky při mezní nabídce swapového bodu, jak je uvedeno v tabulce 3 přílohy III. Objem přidělovaný každé protistraně se zaokrouhlí na nejbližší celé euro.
Článek 42
Druh aukce při nabídkových řízeních s proměnlivou sazbou
V případě nabídkových řízení s proměnlivou sazbou může Eurosystém uplatňovat aukce s jednoduchou sazbou (holandská aukce) nebo aukce s násobnou sazbou (americká aukce).
Článek 43
Vyhlašování výsledků nabídkového řízení
Článek 44
Přehled dvoustranných postupů
Prostřednictvím dvoustranných postupů může Eurosystém provádět kteroukoli z těchto operací na volném trhu:
operace jemného doladění (reverzní transakce, měnové swapy nebo příjem termínovaných vkladů) nebo
strukturální operace (přímé transakce).
Článek 45
Dvoustranné postupy prováděné prostřednictvím přímého kontaktu s protistranami
Článek 46
Dvoustranné postupy prováděné prostřednictvím burz cenných papírů a makléřů
Článek 47
Vyhlášení operací prováděných prostřednictvím dvoustranných postupů
Článek 48
Obchodní dny pro dvoustranné postupy
KAPITOLA 2
Postupy vypořádání operací měnové politiky Eurosystému
Článek 49
Přehled postupů vypořádání
Platební příkazy související s účastí na operacích na volném trhu zaměřených na poskytnutí likvidity nebo s využitím mezní zápůjční facility se vypořádávají až v okamžiku konečného převodu způsobilých aktiv sloužících jako zajištění pro danou operaci nebo po tomto převodu. Protistrany za tímto účelem:
předem složí způsobilá aktiva u národní centrální banky nebo
způsobilá aktiva vypořádají u národní centrální banky na základě dodání proti zaplacení.
Článek 50
Vypořádávání operací na volném trhu
Předpokládané dny vypořádání jsou souhrnně uvedeny v tabulce 8.
Tabulka 8
Předpokládané dny vypořádání operací Eurosystému na volném trhu (*1)
Nástroj měnové politiky |
Den vypořádání operací na volném trhu založených na standardních nabídkových řízeních |
Den vypořádání operací na volném trhu založených na rychlých nabídkových řízeních nebo dvoustranných postupech |
Reverzní transakce |
T + 1 |
T |
Přímé transakce |
Podle tržních zvyklostí pro způsobilá aktiva |
|
Vydávání dluhových cenných papírů ECB |
T + 2 |
— |
Měnové swapy |
T, T + 1 nebo T + 2 |
|
Příjem termínovaných vkladů |
T |
|
(*1)
Dnem vypořádání se rozumí obchodní dny Eurosystému. T označuje den obchodu. |
Článek 51
Vypořádávání operací na volném trhu prováděných prostřednictvím standardních nabídkových řízení
Článek 52
Vypořádávání operací na volném trhu prováděných prostřednictvím rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů
Článek 53
Další ustanovení týkající se vypořádání a postupů na konci dne
Článek 54
Držení minimálních rezerv a přebytečné rezervy
Rezervy, které přesahují výši minimálních rezerv v souladu s odstavcem 2, se úročí v souladu s rozhodnutím Evropské centrální banky (EU) 2019/1743 (ECB/2019/31) ( 14 ).
ČÁST TŘETÍ
ZPŮSOBILÉ PROTISTRANY
Článek 55
Kritéria způsobilosti pro účast na operacích měnové politiky Eurosystému
S výhradou článku 57 umožní Eurosystém účast na operacích měnové politiky Eurosystému pouze institucím, které splňují tato kritéria:
podléhají systému minimálních rezerv Eurosystému podle článku 19.1 statutu ESCB a povinností na základě tohoto systému nejsou podle nařízení (ES) č. 2531/98 a nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) zproštěny;
jsou:
institucemi podléhajícími přinejmenším jedné formě harmonizovaného dohledu Unie/EHP prováděného příslušnými orgány v souladu se směrnicí 2013/36/EU a nařízením (EU) č. 575/2013;
úvěrovými institucemi ve veřejném vlastnictví ve smyslu čl. 123 odst. 2 Smlouvy, které podléhají dohledu, jenž je srovnatelný s dohledem ze strany příslušných orgánů podle směrnice 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013;
institucemi podléhajícími neharmonizovanému dohledu ze strany příslušných orgánů, jenž je srovnatelný s harmonizovaným dohledem Unie/EHP prováděným příslušnými orgány podle směrnice 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013, např. pobočky zřízené v členských státech, jejichž měnou je euro, institucemi zaregistrovanými mimo EHP. Pro účely posouzení způsobilosti instituce k účasti na operacích měnové politiky Eurosystému se neharmonizovaný dohled zpravidla považuje za srovnatelný s harmonizovaným dohledem Unie/EHP prováděným příslušnými orgány podle směrnice 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013, pokud se má za to, že v režimu dohledu dané jurisdikce byly provedeny příslušné standardy Basel III přijaté Basilejským výborem pro bankovní dohled;
jsou finančně zdravé ve smyslu článku 55a;
v souvislosti s konkrétním nástrojem či operací splňují všechny provozní požadavky uvedené ve smluvní či veřejnoprávní úpravě uplatňované domácí národní centrální bankou nebo ECB.
Článek 55a
Hodnocení finančního zdraví institucí
Při hodnocení finančního zdraví jednotlivých institucí pro účely tohoto článku může Eurosystém zohlednit následující obezřetnostní informace:
čtvrtletní informace o kapitálovém, pákovém a likviditním poměru vykazované podle nařízení (EU) č. 575/2013 na individuálním a konsolidovaném základě v souladu s požadavky v oblasti dohledu; nebo
případně obezřetnostní informace srovnatelné s informacemi podle písm. a).
Článek 56
Přístup k operacím na volném trhu prováděným prostřednictvím standardních nabídkových řízení a ke stálým facilitám
Instituce, které splňují kritéria způsobilosti podle článku 55, mají přístup ke kterékoli z těchto operací měnové politiky Eurosystému:
stálým facilitám;
operacím na volném trhu prováděným prostřednictvím standardních nabídkových řízení.
Článek 57
Výběr protistran pro přístup k operacím na volném trhu prováděným prostřednictvím rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů
Při operacích jemného doladění prováděných prostřednictvím rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů jsou protistrany vybírány takto:
V případě operací jemného doladění, které se uskutečňují formou měnových swapů pro účely měnové politiky na základě rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů, je okruh protistran shodný s okruhem subjektů, které jsou vybrány pro devizové intervenční operace Eurosystému a usazeny v členských státech, jejichž měnou je euro. Protistrany měnových swapů pro účely měnové politiky prováděných prostřednictvím rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů nemusí splňovat kritéria uvedená v článku 55. Kritéria výběru protistran devizových intervenčních operací Eurosystému jsou založena na zásadách obezřetnosti a efektivity, jak je uvedeno v příloze V. Národní centrální banky mohou uplatňovat omezovací systém, který jim umožní kontrolovat úvěrovou angažovanost ve vztahu k jednotlivým protistranám, jež se účastní měnových swapů pro účely měnové politiky.
V případě operací jemného doladění, které se uskutečňují formou reverzních transakcí či příjmu termínovaných vkladů na základě rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů, vybírá každá národní centrální banka soubor protistran pro konkrétní transakci z institucí, které splňují kritéria způsobilosti uvedená v článku 55 a které jsou usazeny v jejím členském státě, jehož měnou je euro. Při výběru je hlavním kritériem činnost příslušné instituce na peněžním trhu. Národní centrální banka může při výběru uplatňovat další kritéria, jako je účinnost obchodního oddělení či nabídkový potenciál.
ČÁST ČTVRTÁ
ZPŮSOBILÁ AKTIVA
HLAVA I
OBECNÉ ZÁSADY
Článek 58
Způsobilá aktiva a akceptované techniky zajištění, které se používají při úvěrových operacích Eurosystému
Protistrany způsobilá aktiva poskytují:
převodem vlastnictví, jež má právní formu dohody o zpětném odkupu, nebo
vytvořením zástavního nároku, tj. zástavy, cese nebo břemene na příslušných aktivech, jež má právní formu zajištěného úvěru,
v každém případě podle vnitrostátní smluvní nebo veřejnoprávní úpravy zavedené a zdokumentované domácí národní centrální bankou.
Článek 59
Obecné aspekty rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika u způsobilých aktiv
Pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika Eurosystém vymezí požadavky na úvěrovou kvalitu ve formě stupňů úvěrové kvality tak, že níže uvedeným způsobem zavede prahové hodnoty pro pravděpodobnost selhání (PS) v horizontu jednoho roku.
Eurosystém považuje maximální pravděpodobnost selhání v horizontu jednoho roku ve výši 0,10 % za odpovídající požadavku na úvěrovou kvalitu na úrovni stupně úvěrové kvality 2 a maximální pravděpodobnost selhání v horizontu jednoho roku ve výši 0,40 % za odpovídající požadavku na úvěrovou kvalitu na úrovni stupně úvěrové kvality 3, přičemž tyto hodnoty podléhají pravidelnému přezkoumání.
Všechna způsobilá aktiva pro úvěrové operace Eurosystému musí splňovat minimálně požadavek na úvěrovou kvalitu odpovídající stupni úvěrové kvality 3. Pro určitá aktiva Eurosystém uplatňuje dodatečné požadavky na úvěrovou kvalitu v souladu s hlavou II a III části čtvrté.
HLAVA II
KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI A POŽADAVKY NA ÚVĚROVOU KVALITU OBCHODOVATELNÝCH AKTIV
KAPITOLA 1
Kritéria způsobilosti obchodovatelných aktiv
Článek 60
Kritéria způsobilosti týkající se všech druhů obchodovatelných aktiv
Aby byla obchodovatelná aktiva způsobilá jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému, musí být dluhovými nástroji, které splňují kritéria způsobilosti vymezená v oddílu 1 s výjimkou určitých zvláštních druhů obchodovatelných aktiv, jak je uvedeno v oddílu 2.
Článek 61
Seznam způsobilých obchodovatelných aktiv a pravidla oznamování
Článek 62
Jistina obchodovatelných aktiv
Aby byly způsobilé, musí dluhové nástroje až do svého konečného splacení:
znít na pevnou a bezpodmínečně stanovenou částku jistiny nebo
znít na bezpodmínečně stanovenou částku jistiny, která je na fixní bázi vázána v určitém čase pouze na jeden inflační index eurozóny, přičemž nesmí obsahovat žádné jiné složité struktury.
Článek 63
Akceptovatelné kupónové struktury pro obchodovatelná aktiva
►M9 Aby byly způsobilé, musí mít dluhové nástroje až do konečného splacení jednu z těchto kupónových struktur: ◄
kupón s pevnou sazbou, nulový kupón nebo kupón s odstupňovanou sazbou a s předem vymezeným kupónovým rozvrhem a předem definovanými kupónovými hodnotami,
kupóny s proměnlivou sazbou, které mají tuto strukturu: kupónová sazba = (referenční sazba * l) ± x s tím, že f ≤ kupónová sazba ≤ c, přičemž
referenční sazbou může být v určitém čase jen jedna z těchto sazeb:
f (spodní hranice), c (horní hranice), l (faktor snížení/zvýšení páky („leveraging/deleveraging factor“)) a x (marže) jsou, pokud jsou dány, číselné hodnoty, které jsou buď předem definovány k okamžiku emise, nebo se mohou časem měnit pouze na hodnoty předem definované v okamžiku emise, kde l je větší než nula po celou dobu životnosti aktiva. V případě kupónů s proměnlivou sazbou, u nichž je referenční sazbou inflační index, se l rovná jedné; nebo
kupóny s odstupňovanou nebo proměnlivou sazbou vázanou na výkonnostní cíl udržitelnosti, pokud splnění výkonnostního cíle udržitelnosti ze strany emitenta podléhá ověření nezávislou třetí osobou v souladu s podmínkami dluhového nástroje.
Článek 64
Nepodřízenost ve vztahu k obchodovatelným aktivům
Způsobilé dluhové nástroje nezakládají práva k jistině a/nebo úroku, která jsou podřízena právům držitelů jiných dluhových nástrojů téhož emitenta.
Článek 64a
Obchodovatelná aktiva s výjimkou cenných papírů krytých aktivy a krytých dluhopisů
Článek 65
Měna, v níž jsou denominována obchodovatelná aktiva
Aby byly způsobilé, musí být dluhové nástroje denominovány v euru nebo v jedné z bývalých měn členských států, jejichž měnou je euro.
Článek 66
Místo emise obchodovatelných aktiv
Mezinárodní dluhové nástroje vydané prostřednictvím mezinárodních depozitářů cenných papírů musí splňovat příslušná níže uvedená kritéria.
Mezinárodní dluhové nástroje na doručitele v globální podobě musí být vydány jako „new global notes“ a musí být uloženy u společného uschovatele, který je mezinárodním centrálním depozitářem cenných papírů nebo centrálním depozitářem cenných papírů provozujícím způsobilý systém vypořádání obchodů s cennými papíry. Tento požadavek neplatí pro mezinárodní dluhové nástroje na doručitele v globální podobě, které byly vydány jako „classical global notes“ před 1. lednem 2007, a zastupitelné navyšované emise těchto dluhopisů, které byly vydány pod stejným kódem ISIN bez ohledu na datum navyšované emise.
Mezinárodní dluhové nástroje na jméno v globální podobě musí být vydány v souladu s novou strukturou úschovy mezinárodních dluhových nástrojů. Odchylně toto neplatí pro mezinárodní dluhové nástroje na jméno vydané v globální podobě před 1. říjnem 2010.
Mezinárodní jednotlivě vydávané dluhové nástroje nejsou způsobilé, pokud nebyly jednotlivě vydány před 1. říjnem 2010.
Článek 67
Postupy vypořádání obchodovatelných aktiv
Článek 68
Akceptovatelné trhy pro obchodovatelná aktiva
Hodnocení neregulovaných trhů Eurosystémem se opírá o níže uvedené zásady bezpečnosti, transparentnosti a dostupnosti:
Bezpečnost znamená jistotu ohledně transakcí, zejména jistotu ohledně platnosti a vynutitelnosti transakcí.
Transparentností se rozumí volný přístup k informacím o procedurálních a provozních pravidlech trhu, finančních vlastnostech aktiv, mechanismu tvorby cen a relevantních cenách a množstvích, např. kotacích, úrokových sazbách, objemech obchodování, zůstatcích.
Dostupnost označuje schopnost Eurosystému účastnit se trhu a mít k němu přístup. Trh je dostupný, jestliže jeho procedurální a provozní pravidla umožňují Eurosystému získávat informace a provádět transakce, je-li to třeba pro účely správy zajištění.
Článek 69
Druh emitenta nebo ručitele obchodovatelných aktiv
▼M7 —————
Článek 70
Místo usazení emitenta nebo ručitele
Článek 71
Požadavky na úvěrovou kvalitu obchodovatelných aktiv
Aby byly způsobilé, musí dluhové nástroje splňovat požadavky na úvěrovou kvalitu uvedené v kapitole 2, není-li uvedeno jinak.
Článek 72
Kritéria způsobilosti cenných papírů krytých aktivy
Aby byly způsobilé pro úvěrové operace Eurosystému, musí cenné papíry kryté aktivy splňovat obecná kritéria způsobilosti týkající se všech druhů obchodovatelných aktiv ve smyslu oddílu 1, s výjimkou požadavků uvedených v článku 62 týkajících se jistiny, a dále musí splňovat zvláštní kritéria způsobilosti vymezená v tomto pododdíle.
Článek 73
Stejnorodost a složení aktiv, která vytvářejí peněžní toky
Aby byly cenné papíry kryté aktivy způsobilé, musí být všechna aktiva, která vytvářejí peněžní toky zajišťující cenné papíry kryté aktivy, stejnorodá, tj. musí být možné je vykazovat podle jednoho z druhů vzorů pro vykazování údajů o úvěrech uvedených v příloze VIII, které se týkají:
hypotečních úvěrů na bydlení;
úvěrů malým a středním podnikům;
úvěrů na pořízení automobilu;
spotřebitelských úvěrů;
leasingových pohledávek nebo
pohledávek z kreditních karet.
▼M6 —————
▼M4 —————
Článek 74
Geografická omezení pro cenné papíry kryté aktivy a aktiva, která vytvářejí peněžní toky
Článek 75
Nabytí aktiv, která vytvářejí peněžní toky, jednotkou pro speciální účel
Článek 76
Posouzení ustanovení o zpětném získání v případě cenných papírů krytých aktivy
Cenné papíry kryté aktivy lze považovat za způsobilé, jen pokud se Eurosystém přesvědčí o tom, že jeho práva by byla náležitě chráněna před ustanoveními o zpětném získání, která Eurosystém považuje podle práva příslušné země EHP za významná. Před tím, než lze cenné papíry kryté aktivy považovat za způsobilé, může Eurosystém za tímto účelem vyžadovat:
nezávislé právní posouzení v podobě pro Eurosystém formálně i věcně přijatelné, v němž budou uvedena pravidla pro zpětné získání platná v dané zemi, a/nebo
další dokumenty, jako je například osvědčení o platební schopnosti od převodce, které se týká napadnutelného období, jež je časovým obdobím, po které může likvidátor rozhodnout o neplatnosti prodeje aktiv, která vytvářejí peněžní toky zajišťující cenné papíry kryté aktivy.
Ustanovení o zpětném získání, která Eurosystém považuje za nepříznivá, a tudíž za nepřijatelná, zahrnují:
pravidla, podle kterých může likvidátor rozhodnout o neplatnosti prodeje aktiv, která vytvářejí peněžní toky zajišťující cenné papíry kryté aktivy, z pouhého důvodu, že k prodeji došlo v napadnutelném období ve smyslu odst. 1 písm. b) před vyhlášením úpadku prodávajícího, nebo
pravidla, podle kterých může nabyvatel takovému zneplatnění zabránit, jen prokáže-li, že mu úpadek prodejce nebyl v okamžiku prodeje znám.
Pro účely tohoto kritéria může být prodávající původcem, případně zprostředkovatelem.
Článek 77
Nepodřízenost tranší cenných papírů krytých aktivy
Článek 77a
Omezení investic v případě cenných papírů krytých aktivy
Investice peněžních prostředků, které tvoří kladné zůstatky na bankovních účtech emitenta nebo zprostředkovatelské jednotky pro speciální účel, na základě transakční dokumentace nesmí ať už zcela nebo zčásti, skutečně či potenciálně, sestávat z tranší jiných cenných papírů krytých aktivy, úvěrových dluhopisů, swapů či jiných derivátových nástrojů, syntetických cenných papírů nebo obdobných pohledávek.
Článek 78
Dostupnost údajů o úvěrech v případě cenných papírů krytých aktivy
▼M9 —————
Článek 79
Žádosti o poskytnutí údajů v případě cenných papírů krytých aktivy
Eurosystém si vyhrazuje právo vyžadovat od jakékoli třetí strany, kterou považuje za relevantní a kterou je mimo jiné emitent, původce aktiv či organizátor sekuritizace, vysvětlení a/nebo právní potvrzení, která považuje za nezbytná k posouzení způsobilosti cenných papírů krytých aktivy a v souvislosti s poskytováním údajů o úvěrech. Pokud třetí strana příslušné žádosti nevyhoví, může Eurosystém rozhodnout, že dané cenné papíry kryté aktivy nepřijme jako zajištění, nebo může rozhodnout, že pozastaví způsobilost takového zajištění.
Článek 80
Kritéria způsobilosti krytých dluhopisů zajištěných cennými papíry krytými aktivy
Aniž by byla dotčena způsobilost regulovaných krytých dluhopisů ve smyslu článku 64a, aby byly kryté dluhopisy regulované v EHP a zajištěné cennými papíry krytými aktivy způsobilé, obsahuje soubor zajišťovacích aktiv těchto dluhopisů (pro účely odstavců 1 až 4 „soubor zajišťovacích aktiv“) pouze cenné papíry kryté aktivy, které splňují všechny tyto podmínky.
Aktiva, která vytvářejí peněžní toky zajišťující cenné papíry kryté aktivy, splňují kritéria vymezená v čl. 129 odst. 1 písm. d) až f) nařízení (EU) č. 575/2013.
Původcem aktiv, která vytvářejí peněžní toky, je subjekt úzce propojený s emitentem, jak je popsáno v článku 138.
Jsou používány jako technický nástroj pro převod hypotečních úvěrů nebo zaručených úvěrů na nemovitosti od původce do souboru zajišťovacích aktiv.
S výhradou odstavce 4 národní centrální banky k ověření skutečnosti, že soubor zajišťovacích aktiv neobsahuje cenné papíry kryté aktivy, které nejsou v souladu s odstavcem 1, používají tato opatření.
Národní centrální banky každé čtvrtletí vyžadují, aby jim emitent sám potvrdil, že soubor zajišťovacích aktiv neobsahuje cenné papíry kryté aktivy, které nejsou v souladu s odstavcem 1. V žádosti národní centrální banka uvede, že potvrzení musí být podepsáno výkonným ředitelem emitenta, jeho finančním ředitelem nebo manažerem obdobného postavení, případně osobou oprávněnou podepisovat jménem emitenta.
Národní centrální banky jednou ročně vyžadují následné potvrzení externích auditorů nebo subjektů, které sledují soubor zajišťovacích aktiv na straně emitenta, jež potvrzuje, že soubor zajišťovacích aktiv ve sledovaném období neobsahuje cenné papíry kryté aktivy, které nejsou v souladu s odstavcem 1.
Článek 81
Kritéria způsobilosti dluhových cenných papírů vydaných Eurosystémem
Článek 81a
Kritéria způsobilosti určitých nezajištěných dluhových nástrojů vydaných úvěrovými institucemi nebo investičními podniky anebo subjekty, které jsou s nimi úzce propojeny
Odchylně od článku 64 a za předpokladu, že splňují všechna ostatní kritéria způsobilosti, jsou níže uvedené podřízené nezajištěné dluhové nástroje vydané úvěrovými institucemi nebo investičními podniky anebo subjekty, které jsou s nimi úzce propojeny ve smyslu čl. 141 odst. 3, způsobilé do dne splatnosti, pokud jsou vydány před 31. prosincem 2018 a jejich podřízenost nevyplývá ze smluvní podřízenosti ve smyslu odstavce 2, ani ze strukturální podřízenosti podle odstavce 3:
▼M7 —————
KAPITOLA 2
Požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu obchodovatelných aktiv
Článek 82
Požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu obchodovatelných aktiv
Kromě obecných pravidel vymezených v článku 59 a zvláštních pravidel vymezených v článku 84 musí obchodovatelná aktiva, aby byla způsobilá jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému, splňovat tyto požadavky na úvěrovou kvalitu:
S výjimkou cenných papírů krytých aktivy musí mít všechna obchodovatelná aktiva úvěrové hodnocení vypracované alespoň jedním systémem akceptovaných externích ratingových agentur a vyjádřené ve formě veřejného ratingu, minimálně v souladu se stupněm úvěrové kvality 3 na harmonizované ratingové stupnici Eurosystému.
Cenné papíry kryté aktivy musí mít úvěrové hodnocení vypracované alespoň dvěma rozdílnými systémy akceptovaných externích ratingových agentur a vyjádřené ve formě dvou veřejných úvěrových ratingů, z nichž každý je vydán jiným tímto systémem, minimálně v souladu se stupněm úvěrové kvality 2 na harmonizované ratingové stupnici Eurosystému.
Článek 83
Druhy úvěrových hodnocení vypracovaných externími ratingovými agenturami, jež jsou používána pro hodnocení úvěrové kvality obchodovatelných aktiv
Při určování, zda jsou splněny požadavky na úvěrovou kvalitu platné pro obchodovatelná aktiva, se použijí tyto druhy úvěrových hodnocení ze strany akceptovaných externích ratingových agentur.
a) |
Rating emise od externí ratingové agentury : tento rating představuje úvěrové hodnocení přidělené externí ratingovou agenturou určité emisi nebo, neexistuje-li rating emise od téže externí ratingové agentury, rating programu nebo série emisí, v jejichž rámci je dané aktivum vydáno. Hodnocení programu nebo série emisí ze strany externí ratingové agentury je relevantní, pouze pokud se vztahuje na dané aktivum, externí ratingová agentura jej výslovně a jednoznačně přiřadila ke kódu ISIN aktiva a neexistuje žádný jiný rating emise od téže externí ratingové agentury. V případě ratingů emise od externí ratingové agentury Eurosystém nebere do úvahy původní splatnost aktiva. |
b) |
Rating emitenta od externí ratingové agentury : tento rating představuje úvěrové hodnocení přidělené externí ratingovou agenturou určitému emitentovi. V případě ratingů emitenta od externí ratingové agentury rozlišuje Eurosystém původní splatnost aktiva, pokud jde o přijatelná úvěrová hodnocení externí ratingové agentury. Rozlišuje se mezi:
i)
krátkodobými aktivy, tj. aktivy s původní splatností do 390 dnů včetně, a
ii)
dlouhodobými aktivy, tj. aktivy s původní splatností delší než 390 dnů. V případě krátkodobých aktiv jsou přijatelné krátkodobé i dlouhodobé ratingy emitentů od externí ratingové agentury. V případě dlouhodobých aktiv jsou přijatelné jen dlouhodobé ratingy emitentů od externí ratingové agentury. |
c) |
Rating ručitele od externí ratingové agentury : tento rating představuje úvěrové hodnocení přidělené externí ratingovou agenturou určitému ručiteli, pokud záruka splňuje požadavky hlavy IV. V případě ratingů ručitele od externí ratingové agentury Eurosystém nerozlišuje původní splatnost aktiva. Přijatelné jsou jen dlouhodobé ratingy ručitelů od externí ratingové agentury. |
Článek 84
Přednost úvěrových hodnocení vypracovaných externími ratingovými agenturami ve vztahu k obchodovatelným aktivům
V případě obchodovatelných aktiv vezme Eurosystém v úvahu úvěrová hodnocení externích ratingových agentur, která určují, zda dané aktivum splňuje požadavky na úvěrovou kvalitu, v souladu s níže uvedenými pravidly.
V případě obchodovatelných aktiv, s výjimkou obchodovatelných aktiv vydaných ústředními vládami, regionálními či místními orgány, agenturami, vícestrannými rozvojovými bankami nebo mezinárodními organizacemi, a cenných papírů krytých aktivy, se uplatní tato pravidla:
Eurosystém zohlední ratingy emise od externí ratingové agentury přednostně před ratingy emitenta či ručitele od externí ratingové agentury. Aniž je dotčeno použití tohoto pravidla týkajícího se přednosti, musí nejméně jedno úvěrové hodnocení ze strany externí ratingové agentury v souladu s čl. 82 odst. 1 písm. a) splňovat příslušné požadavky na úvěrovou kvalitu stanovené Eurosystémem.
Jestliže pro tutéž emisi existuje více ratingů emise od externí ratingové agentury, zohlední Eurosystém nejlepší rating emise od externí ratingové agentury. Pokud nejlepší rating emise od externí ratingové agentury nesplňuje práh úvěrové kvality stanovený Eurosystémem pro obchodovatelná aktiva, není aktivum způsobilé, i když existuje přijatelná záruka podle hlavy IV.
Neexistuje-li rating emise od externí ratingové agentury nebo, jedná-li se kryté dluhopisy, neexistuje-li rating emise, který splňuje požadavky přílohy IXb, může vzít Eurosystém v úvahu rating emitenta nebo ručitele od externí ratingové agentury. Jestliže pro tutéž emisi existuje více ratingů emitenta a/nebo ručitele od externí ratingové agentury, zohlední Eurosystém nejlepší z těchto ratingů.
V případě obchodovatelných aktiv vydaných ústředními vládami, regionálními či místními orgány, agenturami, vícestrannými rozvojovými bankami nebo mezinárodními organizacemi se uplatní tato pravidla.
V souladu s čl. 82 odst. 1 písm. a) musí nejméně jedno úvěrové hodnocení externí ratingové agentury splňovat příslušné požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu. Eurosystém zohlední pouze ratingy emitenta nebo ručitele od externí ratingové agentury.
Je-li k dispozici více ratingů emitenta a ručitele od externí ratingové agentury, zohlední Eurosystém nejlepší z těchto ratingů.
Kryté dluhopisy vydané agenturami se nehodnotí podle pravidel uvedených v tomto bodě, nýbrž podle pravidel uvedených v písmenu a).
V případě cenných papírů krytých aktivy se uplatní tato pravidla:
V souladu s čl. 82 odst. 1 písm. b) musí nejméně dvě úvěrová hodnocení externí ratingové agentury splňovat příslušné požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu. Eurosystém zohlední pouze ratingy emise od externí ratingové agentury.
Jsou-li k dispozici více než dva ratingy emise od externí ratingové agentury, zohlední Eurosystém dva nejlepší z těchto ratingů emise od externí ratingové agentury.
Článek 85
Cenné papíry vydané více emitenty
V případě obchodovatelných aktiv s více než jedním emitentem (cenné papíry vydané více emitenty) se příslušný rating emitenta od externí ratingové agentury určí na základě případné odpovědnosti jednotlivých emitentů takto:
odpovídá-li každý emitent společně a nerozdílně za závazky všech ostatních emitentů v rámci emise, případně programu nebo série emisí, zohlední se rating emitenta od externí ratingové agentury, který je nejvyšším ratingem z nejlepších ratingů všech příslušných emitentů vypracovaných externí ratingovou agenturou, nebo
pokud některý emitent neodpovídá společně a nerozdílně za závazky všech ostatních emitentů v rámci emise, případně programu nebo série emisí, zohlední se rating emitenta od externí ratingové agentury, který je nejnižším ratingem z nejlepších ratingů všech příslušných emitentů vypracovaných externí ratingovou agenturou.
Článek 86
Ratingy v jiné měně než euro
Pro účely ratingů emitentů od externí ratingové agentury je akceptovatelný rating v cizí měně. Je-li aktivum denominováno v tuzemské měně emitenta, je akceptovatelný rovněž rating v místní měně.
Článek 87
Kritéria pro hodnocení úvěrové kvality obchodovatelných aktiv, není-li k dispozici úvěrové hodnocení vypracované akceptovanou externí ratingovou agenturou
Jsou-li dluhové nástroje vydány nebo zaručeny regionální vládou nebo místním orgánem anebo „subjektem veřejného sektoru“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 8 nařízení (EU) č. 575/2013 (dále jen „subjekt veřejného sektoru podle nařízení o kapitálových požadavcích“), které jsou usazeny v členském státě, jehož měnou je euro, provádí úvěrové hodnocení Eurosystém, a to podle těchto pravidel.
Jsou-li emitenti nebo ručitelé regionální vládou, místním orgánem nebo subjektem veřejného sektoru podle nařízení o kapitálových požadavcích, ke kterým se pro účely kapitálové přiměřenosti přistupuje v souladu s čl. 115 odst. 2 nebo čl. 116 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013 stejně jako k ústřední vládě, v jejíž jurisdikci jsou usazeny, je dluhovým nástrojům vydaným nebo zaručeným těmito subjekty přiřazen stupeň úvěrové kvality, který odpovídá nejlepšímu úvěrovému ratingu, který akceptovaná externí ratingová agentura udělila ústřední vládě, v jejíž jurisdikci jsou tyto subjekty usazeny.
Jsou-li emitenti nebo ručitelé regionální vládou, místním orgánem nebo subjektem veřejného sektoru podle nařízení o kapitálových požadavcích, které nejsou uvedeny v písmenu a), je dluhovým nástrojům vydaným nebo zaručeným těmito subjekty přiřazen stupeň úvěrové kvality, který odpovídá stupni úvěrové kvality o jeden stupeň nižšímu, než je nejlepší úvěrový rating, který akceptovaná externí ratingová agentura udělila ústřední vládě, v jejíž jurisdikci jsou tyto subjekty usazeny.
Jsou-li emitenti nebo ručitelé „subjekty veřejného sektoru“ ve smyslu čl. 2 bodu 75 a nespadají pod písmena a) a b), neodvozuje se žádné implicitní úvěrové hodnocení a k dluhovým nástrojům vydaným nebo zaručeným těmito subjekty se přistupuje stejně jako k dluhovým nástrojům vydaným nebo zaručeným subjekty soukromého sektoru, tj. jako by neměly náležité úvěrové hodnocení.
S výhradou ustanovení čl. 61 odst. 1, jsou-li dluhové nástroje vydány nebo zaručeny nefinančními podniky usazenými v členském státě, jehož měnou je euro, provádí Eurosystém hodnocení úvěrové kvality podle pravidel pro hodnocení úvěrové kvality, která platí pro hodnocení úvěrové kvality úvěrových pohledávek podle kapitoly 2 hlavy III.
Tabulka 9
Implicitní hodnocení úvěrové kvality pro emitenty nebo ručitele bez hodnocení úvěrové kvality od externí ratingové agentury
|
Rozdělení emitentů nebo ručitelů podle nařízení (EU) č. 575/2013 |
Implicitní hodnocení úvěrové kvality podle rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika pro emitenta nebo ručitele z příslušné skupiny |
Skupina 1 |
Regionální vlády, místní orgány a subjekty veřejného sektoru podle nařízení o kapitálových požadavcích, ke kterým příslušné orgány pro účely kapitálové přiměřenosti přistupují v souladu s čl. 115 odst. 2 a čl. 116 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013 stejně jako k ústřední vládě |
Přidělí se úvěrové hodnocení externí ratingové agentury platné pro ústřední vládu, v jejíž jurisdikci je subjekt usazen |
Skupina 2 |
Ostatní regionální vlády, místní orgány a subjekty veřejného sektoru podle nařízení o kapitálových požadavcích |
Přidělí se hodnocení úvěrové kvality o jeden stupeň úvěrové kvality (*1) nižší než hodnocení úvěrové kvality ze strany externí ratingové agentury platné pro ústřední vládu, v jejíž jurisdikci je subjekt usazen |
Skupina 3 |
Subjekty veřejného sektoru ve smyslu čl. 2 bodu 75, které nejsou subjekty veřejného sektoru podle nařízení o kapitálových požadavcích |
►M9 Se kterými se zachází jako s emitenty nebo dlužníky ze soukromého sektoru, tj. jejich obchodovatelná aktiva nejsou způsobilá ◄ |
(*1)
Informace o stupních úvěrové kvality jsou zveřejněny na internetových stránkách ECB. |
Článek 88
Dodatečné požadavky na úvěrovou kvalitu cenných papírů krytých aktivy
HLAVA III
KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI A POŽADAVKY NA ÚVĚROVOU KVALITU NEOBCHODOVATELNÝCH AKTIV
KAPITOLA 1
Kritéria způsobilosti neobchodovatelných aktiv
Článek 89
Způsobilý druh aktiva
Článek 90
Jistina a kupóny úvěrových pohledávek
Aby byly úvěrové pohledávky způsobilé, musí od okamžiku, kdy jsou mobilizovány, až do svého konečného splacení nebo demobilizace, splňovat následující požadavky:
znějí na pevnou a bezpodmínečně stanovenou částku jistiny a
►M9 mají některou z těchto typů úrokových sazeb: ◄
„s nulovým kupónem“;
pevná;
pohyblivá, tj. vázaná na referenční úrokovou sazbu a s touto strukturou: kupónová sazba = referenční sazba ± x s tím, že f ≤ kupónová sazba ≤ c, přičemž:
jejich poslední peněžní tok nebyl záporný. Dojde-li k zápornému peněžnímu toku, je úvěrová pohledávka od tohoto okamžiku nezpůsobilá. Po peněžním toku, který není záporný, se úvěrová pohledávka může stát znovu způsobilou za předpokladu, že splňuje všechny ostatní příslušné požadavky.
Článek 91
Nepodřízenost
Úvěrové pohledávky nesmí udělovat práva k jistině a/nebo úroku, která jsou podřízena: a) právům držitelů jiných nezajištěných dluhových závazků dlužníka včetně jiných podílů či dílčích podílů ve stejném syndikovaném úvěru a b) právům držitelů dluhových nástrojů téhož emitenta.
Článek 92
Požadavky na úvěrovou kvalitu úvěrových pohledávek
Úvěrová kvalita úvěrových pohledávek se posuzuje podle úvěrové kvality dlužníka nebo ručitele. Příslušný dlužník nebo ručitel musí splňovat požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu, jež jsou vymezeny v pravidlech obsažených v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika pro úvěrové pohledávky v kapitole 2 hlavy III části čtvrté.
Článek 93
Minimální velikost úvěrových pohledávek
Pro tuzemské použití musí úvěrové pohledávky v okamžiku, kdy je protistrana předkládá jako zajištění, dosahovat minimální prahové výše 0 EUR, nebo jakékoli vyšší částky, kterou může stanovit domácí národní centrální banka. Pro přeshraniční použití platí minimální prahová výše 500 000 EUR.
Článek 94
Měna, v níž jsou denominovány úvěrové pohledávky
Úvěrové pohledávky musí být denominovány v euru nebo v jedné z bývalých měn členských států, jejichž měnou je euro.
Článek 95
Druh dlužníka nebo ručitele
Článek 96
Místo usazení dlužníka nebo ručitele
Článek 97
Rozhodné právo
Smlouva o úvěrové pohledávce a smlouva mezi protistranou a domácí národní centrální bankou, kterou se úvěrová pohledávka mobilizuje jako zajištění, se řídí právem členského státu, jehož měnou je euro. Nejvýše celkem dva právní řády jsou rozhodné pro:
protistranu;
věřitele;
dlužníka;
ručitele (existuje-li);
smlouvu o úvěrové pohledávce;
smlouvu mezi protistranou a domácí národní centrální bankou, kterou se úvěrová pohledávka mobilizuje jako zajištění.
Článek 98
Postup vyřízení
Úvěrové pohledávky musí být vyřízeny podle postupů Eurosystému vymezených v příslušné vnitrostátní dokumentaci národních centrálních bank.
Článek 99
Dodatečné právní požadavky na úvěrové pohledávky
Musí být splněny dodatečné právní požadavky, aby bylo zabezpečeno, že úvěrové pohledávky jsou platně zajištěny a že mohou být rychle realizovány v případě selhání protistrany. Tyto právní požadavky se týkají:
ověření existence úvěrových pohledávek;
platnosti smlouvy o mobilizaci úvěrových pohledávek;
plné účinnosti mobilizace vůči třetím stranám;
absence omezení týkajících se mobilizace a realizace úvěrových pohledávek;
absence omezení týkajících se bankovního tajemství a mlčenlivosti.
Článek 100
Ověření postupů a systémů pro předložení úvěrových pohledávek
Národní centrální banky, orgány dohledu nebo externí auditoři před první mobilizací úvěrových pohledávek protistranou prověří vhodnost postupů a systémů, které protistrana používá, když Eurosystému překládá informace o úvěrových pohledávkách. Ověřování postupů a systémů se následně provádí nejméně jednou za pět let. V případě podstatných změn těchto postupů nebo systémů je možné provést nové ověření.
Článek 101
Ověření existence úvěrových pohledávek
Národní centrální banky podniknou minimálně následující kroky k ověření, zda úvěrové pohledávky mobilizované jako zajištění existují:
Nejméně každé čtvrtletí obdrží národní centrální banky od protistran písemné potvrzení, v němž protistrany potvrdí:
existenci úvěrových pohledávek (toto potvrzení lze nahradit srovnáním s informacemi v centrálním registru úvěrů, pokud existuje),
soulad úvěrových pohledávek s kritérii způsobilosti používanými Eurosystémem,
že žádná úvěrová pohledávka není zároveň použita jako zajištění ve prospěch třetí strany a že protistrana nebude tuto úvěrovou pohledávku mobilizovat jako zajištění ve prospěch třetí strany,
že se protistrana zaváže nejpozději během následujícího obchodního dne příslušnou národní centrální banku informovat o jakékoli události, která podstatně ovlivňuje smluvní vztah mezi protistranou a národní centrální bankou, především o předčasném, částečném nebo úplném splacení, snížení ratingu a podstatných změnách podmínek úvěrové pohledávky.
budou od protistran požadovat, aby v souvislosti s úvěrovými pohledávkami mobilizovanými jako zajištění od května 2021 předkládaly, přichází-li to v úvahu, příslušné identifikátory analytické úvěrové databáze (AnaCredit) (tj. identifikační kód sledované jednotky, identifikační kód smlouvy a identifikační kód nástroje), jež se předkládají v souladu se statistickou zpravodajskou povinností podle nařízení Evropské centrální banky (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) ( 16 ).
Národní centrální banky nebo příslušné centrální registry úvěrů, orgány příslušné k provádění dohledu nad bankami nebo externí auditoři provádějí namátkové kontroly kvality a přesnosti písemného prohlášení protistran pomocí doručení fyzické dokumentace nebo kontrol na místě. Ve vztahu k úvěrové pohledávce se kontrolují minimálně informace o charakteristikách, které určují existenci a způsobilost úvěrových pohledávek. V případě protistran s interními systémy na bázi ratingů schválenými rámcem Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika se provádějí dodatečné kontroly hodnocení úvěrové kvality úvěrových pohledávek, včetně kontrol pravděpodobností selhání dlužníků z úvěrových pohledávek, které jsou použity jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému.
Článek 102
Platnost smlouvy o mobilizaci úvěrových pohledávek
Smlouva o mobilizaci úvěrové pohledávky jako zajištění musí být mezi protistranou a příslušnou národní centrální bankou platná podle vnitrostátních právních předpisů. ►M9 Protistrana a/nebo případně nabyvatel musí splňovat všechny právní náležitosti nezbytné k zajištění platnosti smlouvy a mobilizace úvěrové pohledávky jako zajištění. ◄
Článek 103
Plná účinnost mobilizace vůči třetím stranám
O vyrozumění dlužníka platí v závislosti na příslušných vnitrostátních právních předpisech níže uvedené.
Je-li nezbytným předpokladem pro plnou účinnost mobilizace vůči třetím stranám, a zejména pro přednost zástavního nároku domácí národní centrální banky před ostatními věřiteli, vyrozumění dlužníka nebo veřejná registrace mobilizace úvěrové pohledávky jako zajištění, vyžaduje se splnění požadavků na takové vyrozumění nebo registraci předem nebo v okamžiku, kdy k mobilizaci úvěrové pohledávky jako zajištění skutečně dojde.
Není-li vyžadováno předchozí vyrozumění dlužníka či veřejná registrace mobilizace úvěrové pohledávky jako zajištění podle bodu a), jak je uvedeno v příslušné vnitrostátní dokumentaci, vyžaduje se následné vyrozumění dlužníka. Následné vyrozumění znamená, že dlužník je o mobilizaci úvěrové pohledávky jako zajištění protistranou ve prospěch národní centrální banky vyrozuměn protistranou nebo domácí národní centrální bankou podle příslušné vnitrostátní dokumentace bezprostředně po případu selhání nebo podobné úvěrové události, jak je dále uvedeno v příslušné vnitrostátní dokumentaci.
Národní centrální banky mohou rozhodnout, že budou vyžadovat předchozí vyrozumění nebo veřejnou registraci před tím, než dojde k mobilizaci, nebo v okamžiku mobilizace, i když splnění těchto formalit není pro účely vymezené v bodu a) nezbytné.
V případě úvěrových pohledávek, které jsou nástroji na doručitele, může domácí národní centrální banka požadovat, aby tyto nástroje na doručitele byly jí nebo třetí straně fyzicky doručeny, a to předem nebo v okamžiku, kdy k mobilizaci úvěrové pohledávky jako zajištění skutečně dojde. Požadavky na vyrozumění vymezené v bodech a) a b) neplatí pro úvěrové pohledávky, které jsou nástroji na doručitele.
Článek 104
Absence omezení týkajících se mobilizace a realizace úvěrových pohledávek
Článek 105
Absence omezení týkajících se bankovního tajemství a mlčenlivosti
Protistrana a dlužník se musí smluvně dohodnout, že dlužník bezpodmínečně souhlasí s tím, aby protistrana poskytla Eurosystému podrobné informace o úvěrové pohledávce a dlužníkovi, které jsou vyžadovány domácí národní centrální bankou, aby bylo zajištěno platné zajištění úvěrových pohledávek a možnost rychlé realizace úvěrových pohledávek v případě selhání protistrany. Tento požadavek není nezbytný, je-li neomezené poskytování těchto informací zajištěno podle příslušných vnitrostátních právních předpisů, jak je uvedeno v příslušné vnitrostátní dokumentaci domácí národní centrální banky.
Článek 106
Kritéria způsobilosti termínovaných vkladů
Termínované vklady ve smyslu článku 12, které drží protistrana, jsou aktivy, která jsou způsobilá jako zajištění úvěrových operací Eurosystému.
Článek 107
Kritéria způsobilosti klientských dluhových nástrojů krytých hypotékou
Kritéria způsobilosti neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami
Článek 107a
Způsobilý druh aktiva
Neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami musí znít na pevně a bezpodmínečně stanovenou částku jistiny a mít kupónovou strukturu, která splňuje požadavky vymezené v článku 63. Soubor zajišťovacích aktiv obsahuje pouze úvěrové pohledávky, pro které je k dispozici:
specifický vzor ECB pro vykazování údajů o úvěrech, pokud jde o neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami, nebo
vzor pro vykazování údajů o úvěrech, pokud jde o cenné papíry kryté aktivy, v souladu s článkem 73.
Článek 107b
Nepodřízenost ve vztahu k neobchodovatelným dluhovým nástrojům krytým způsobilými úvěrovými pohledávkami
Neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami nesmí zakládat práva k jistině a/nebo úroku, která jsou podřízena právům držitelů jiných dluhových nástrojů téhož emitenta.
Článek 107c
Požadavky na úvěrovou kvalitu
Neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami musí splňovat požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu, jež jsou stanoveny v oddíle 3 kapitoly 2 hlavy III části čtvrté.
Článek 107d
Nabytí podkladových úvěrových pohledávek emitentem
Soubor podkladových úvěrových pohledávek musí emitent nabýt od původce způsobem, který Eurosystém považuje za „skutečný prodej“ nebo za rovnocenný „skutečnému prodeji“, který je vynutitelný vůči jakékoli třetí straně a který je mimo dosah původce a jeho věřitelů, a to i v případě úpadku původce.
Článek 107e
Požadavky na průhlednost ve vztahu k neobchodovatelným dluhovým nástrojům krytým způsobilými úvěrovými pohledávkami
Požadavky na kvalitu údajů platné pro cenné papíry kryté aktivy se uplatní na neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami, včetně specifického vzoru ECB pro vykazování údajů o úvěrech, pokud jde neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami. Údaje o úvěrech se za použití specifického vzoru ECB pro vykazování údajů o úvěrech, pokud jde o neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami, který je zveřejněn na internetových stránkách ECB, předávají do:
registru sekuritizací orgánu ESMA nebo
registru určenému Eurosystémem.
Údaje o úvěrech týkající se neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami je možné předávat do registrů určených Eurosystémem podle odst. 5 písm. b) do konce kalendářního měsíce, do kterého spadá datum následující tři roky a tři měsíce po datu aktivace vykazování ESMA.
ECB zveřejní datum aktivace vykazování ESMA na svých internetových stránkách.
Článek 107f
Druhy způsobilých podkladových úvěrových pohledávek
Aby bylo zabezpečeno platné zajištění podkladových úvěrových pohledávek, které by umožnilo emitentovi a držitelům neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami tyto úvěrové pohledávky rychle realizovat v případě selhání původce, musí být splněny následující dodatečné právní požadavky vymezené v odstavcích 3 až 9:
ověření existence podkladových úvěrových pohledávek;
platnost smlouvy o mobilizaci podkladových úvěrových pohledávek;
plná účinnost mobilizace vůči třetím stranám;
absence omezení týkajících se převodu podkladových úvěrových pohledávek;
absence omezení týkajících se realizace podkladových úvěrových pohledávek;
absence omezení týkajících se bankovního tajemství a mlčenlivosti.
Další podrobnosti o specifických rysech národních jurisdikcí jsou uvedeny v příslušné vnitrostátní dokumentaci národních centrálních bank.
S cílem ověřit existenci podkladových úvěrových pohledávek provede národní centrální banka země, v níž je původce usazen, přinejmenším tyto kroky:
Nejméně jednou za čtvrtletí obdrží od původce písemné potvrzení, v němž původce potvrdí:
existenci podkladových úvěrových pohledávek; toto potvrzení lze nahradit prověřením informací vedených v centrálních registrech úvěrů, pokud existují;
soulad podkladových úvěrových pohledávek s kritérii způsobilosti používanými Eurosystémem;
že podkladové úvěrové pohledávky nejsou zároveň použity jako zajištění ve prospěch třetí strany a že původce nebude tyto podkladové úvěrové pohledávky mobilizovat jako zajištění ve prospěch Eurosystému nebo třetí strany;
že se původce zaváže nejpozději během následujícího obchodního dne příslušnou národní centrální banku informovat o jakékoli události, která podstatně ovlivňuje hodnotu podkladových úvěrových pohledávek jako zajištění, především o předčasném, částečném nebo úplném splacení, snížení ratingu a podstatných změnách podmínek podkladových úvěrových pohledávek.
Národní centrální banka země, v níž se původce nachází, nebo příslušné centrální registry úvěrů, příslušné orgány bankovního dohledu nebo externí auditoři provádějí namátkové kontroly kvality a přesnosti písemného potvrzení původců, a to pomocí doručení fyzické dokumentace nebo inspekcí na místě. Ve vztahu ke každé podkladové úvěrové pohledávce se kontrolují minimálně informace o charakteristikách, které určují existenci a způsobilost podkladových úvěrových pohledávek. V případě původců s interními systémy na bázi ratingů schválenými rámcem Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika se provádějí dodatečné kontroly hodnocení úvěrové kvality podkladových úvěrových pohledávek, včetně kontrol pravděpodobnosti selhání dlužníků z úvěrových pohledávek kryjících neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami, které jsou použity jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému.
Pokud jde o kontroly, které v souladu s čl. 107f odst. 3, odst. 4 písm. a) nebo odst. 4 písm. b) provádí národní centrální banka země, v níž se původce nachází, orgány dohledu, externí auditoři nebo centrální registry úvěrů, musí být osoby, které tyto kontroly provádějí, oprávněny takové úkony uskutečňovat, a to v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy nebo na smluvním základě, je-li to nezbytné.
Dohoda o převodu podkladových úvěrových pohledávek na emitenta nebo o jejich mobilizaci převodem, postoupením nebo zastavením musí být mezi emitentem a původcem a/nebo případně nabyvatelem/postupníkem/zástavním věřitelem platná podle příslušných vnitrostátních právních předpisů. Původce a/nebo případně nabyvatel musí splnit všechny právní náležitosti nezbytné k zajištění platnosti smlouvy a k zabezpečení platného nepřímého či přímého převodu podkladových úvěrových pohledávek jako zajištění. Pokud jde o vyrozumění dlužníka, platí v závislosti na příslušných vnitrostátních právních předpisech níže uvedené.
V určitých případech může být nutné vyrozumění dlužníka nebo veřejná registrace: i) (přímého či nepřímého) převodu podkladových úvěrových pohledávek na emitenta; nebo ii) pokud protistrany mobilizují neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami jako zajištění ve prospěch domácí národní centrální banky s cílem zajistit úplnou účinnost takového převodu nebo mobilizace vůči třetím stranám; a zejména iii) s cílem zajistit přednost zástavního nároku emitenta (pokud jde o podkladové úvěrové pohledávky) a/nebo domácí národní centrální banky (pokud jde o neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami jako zajištění) vůči ostatním věřitelům. V takových případech musí být tyto požadavky na vyrozumění či registraci splněny: i) předem nebo v okamžiku převodu (přímého či nepřímého) podkladových úvěrových pohledávek na emitenta; nebo ii) v okamžiku, kdy protistrany mobilizují neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami jako zajištění ve prospěch domácí národní centrální banky.
Pokud se nevyžaduje předchozí vyrozumění dlužníka či veřejná registrace podle bodu a), jak je uvedeno v příslušné vnitrostátní dokumentaci, vyžaduje se následné vyrozumění dlužníka. Následné vyrozumění znamená, že dlužník je o převodu či mobilizaci podkladových úvěrových pohledávek vyrozuměn podle příslušné vnitrostátní dokumentace bezprostředně poté, co dojde k selhání nebo podobné úvěrové události, jak je upřesněno v příslušné vnitrostátní dokumentaci.
Písmena a) a b) představují minimální požadavky. Eurosystém může rozhodnout, že bude vyžadovat předchozí vyrozumění nebo registraci nad rámec výše uvedených situací, a to i v případě nástrojů na doručitele.
Bez ohledu na odstavce 6 a 7 se facility agent pro inkaso a rozdělování plateb a pro správu úvěru nepovažuje za omezení převodu a realizace podílu na syndikovaném úvěru za předpokladu, že:
facility agent je úvěrovou institucí nacházející se v členském státě a
vztah mezi příslušným členem syndikátu a facility agentem může být převáděn spolu s podílem na syndikovaném úvěru nebo jako jeho část.
KAPITOLA 2
Požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu neobchodovatelných aktiv
Článek 108
Požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu neobchodovatelných aktiv
Aby byla neobchodovatelná aktiva způsobilá, platí tyto požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu.
V případě úvěrových pohledávek se úvěrová kvalita úvěrových pohledávek hodnotí na základě úvěrové kvality dlužníka nebo ručitele, která minimálně splňuje stupeň úvěrové kvality 3 ve smyslu harmonizované ratingové stupnice Eurosystému.
V případě klientských dluhových nástrojů krytých hypotékou musí hodnocení úvěrové kvality minimálně splňovat stupeň úvěrové kvality 2 ve smyslu harmonizované ratingové stupnice Eurosystému.
Článek 109
Obecná pravidla pro hodnocení úvěrové kvality úvěrových pohledávek
Článek 110
Výběr systému nebo zdroje úvěrového hodnocení
Článek 111
Úvěrové hodnocení úvěrových pohledávek, jejichž dlužníky či ručiteli jsou subjekty veřejného sektoru nebo nefinanční podniky
Eurosystém hodnotí úvěrovou kvalitu úvěrových pohledávek, jejichž dlužníky či ručiteli jsou subjekty veřejného sektoru, podle následujících pravidel, která se uplatňují v tomto pořadí.
Pokud úvěrové hodnocení ze systému nebo zdroje zvoleného protistranou existuje, Eurosystém jej použije k určení, zda subjekt veřejného sektoru jakožto dlužník či ručitel splňuje požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu neobchodovatelných aktiv vymezené v článku 108.
Není-li úvěrové hodnocení podle bodu a) k dispozici, použije Eurosystém úvěrové hodnocení poskytnuté akceptovaným systémem externích ratingových agentur pro subjekt veřejného sektoru jakožto dlužníka či ručitele.
Není-li úvěrové hodnocení podle bodů a) nebo b) k dispozici, uplatní se v případě subjektu veřejného sektoru jakožto dlužníka či věřitele postup vymezený v článku 87 pro obchodovatelná aktiva.
Článek 112
Stanovení požadavků Eurosystému na úvěrovou kvalitu klientských dluhových nástrojů krytých hypotékou
Pro účely splnění požadavků na úvěrovou kvalitu vymezených v článku 108 posuzuje domácí národní centrální banka úvěrovou kvalitu klientských dluhových nástrojů krytých hypotékou na základě rámce pro hodnocení úvěrové kvality, který je specifický pro danou jurisdikci a který je vymezen v příslušné vnitrostátní dokumentaci.
Požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami
Článek 112a
Požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami
HLAVA IV
ZÁRUKY ZA OBCHODOVATELNÁ A NEOBCHODOVATELNÁ AKTIVA
Článek 113
Požadavky uplatňované v případě záruk
Článek 114
Charakteristické znaky záruky
Článek 115
Nepodřízenost závazků ručitele
Závazky ručitele plynoucí ze záruky musí mít pořadí přinejmenším rovnocenné (pari passu) a poměrné (pro rata) všem ostatním nezajištěným závazkům ručitele.
Článek 116
Požadavky na úvěrovou kvalitu ručitelů
Ručitel musí splňovat požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu podle pravidel obsažených v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika pro ručitele obchodovatelných aktiv podle článků 82 až 84 nebo musí splňovat pravidla pro ručitele úvěrových pohledávek vymezená v článku 108.
Článek 117
Druh ručitele
Ručitelem mohou být pouze tyto subjekty:
pro obchodovatelná aktiva v souladu s článkem 69: centrální banka členského státu, subjekt veřejného sektoru, agentura, úvěrová instituce, finanční instituce s výjimkou úvěrových institucí, nefinanční podnik, vícestranná rozvojová banka nebo mezinárodní organizace nebo
pro úvěrové pohledávky v souladu s článkem 95: nefinanční podnik, subjekt veřejného sektoru, vícestranná rozvojová banka nebo mezinárodní organizace.
Článek 118
Místo usazení ručitele
Ručitel musí být usazen:
v případě obchodovatelných aktiv v souladu s článkem 70 v EHP, ledaže by záruka nebyla nutná k dosažení požadavků na úvěrovou kvalitu pro určitý dluhový nástroj. Možnost využít k dosažení příslušných požadavků na úvěrovou kvalitu pro obchodovatelná aktiva rating ručitele od externí ratingové agentury je vymezena v článku 84;
v případě dluhových nástrojů zaručených nefinančními podniky, pro jejichž emisi, emitenta nebo ručitele akceptovaná externí ratingová agentura neposkytla žádné úvěrové hodnocení v souladu s článkem 70, musí být ručitel usazen v členském státě, jehož měnou je euro;
v případě úvěrových pohledávek v souladu s článkem 96 v členském státě, jehož měnou je euro, ledaže by záruka nebyla nutná k dosažení požadavků na úvěrovou kvalitu pro neobchodovatelná aktiva. Možnost využít k dosažení příslušných požadavků na úvěrovou kvalitu pro úvěrové pohledávky úvěrové hodnocení ručitele je vymezena v článku 108.
HLAVA V
RÁMEC EUROSYSTÉMU PRO HODNOCENÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA PRO ZPŮSOBILÁ AKTIVA
Článek 119
Akceptované zdroje a systémy hodnocení úvěrového rizika
Informace o úvěrovém hodnocení, na nichž Eurosystém zakládá hodnocení způsobilosti aktiv způsobilých jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému, poskytují systémy úvěrového hodnocení, které patří k jednomu z těchto tří zdrojů:
externí ratingové agentury;
interní systémy hodnocení úvěrového rizika národních centrálních bank;
interní systémy protistran na bázi ratingů.
Článek 120
Obecná kritéria pro akceptaci externích ratingových agentur jako systémů hodnocení úvěrového rizika
Pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika jsou obecná kritéria pro akceptaci externích ratingových agentur následující:
Externí ratingová agentura musí být registrována Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009.
Externí ratingové agentury musí splňovat provozní kritéria a poskytovat relevantní pokrytí, aby byla zajištěna účinná implementace rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika. Využití hodnocení úvěrového rizika poskytnutého externí ratingovou agenturou je především závislé na dostupnosti informací o tomto hodnocení pro Eurosystém, jakož i informací pro srovnání a přidělení, tj. promítnutí hodnocení ve vztahu ke stupňům úvěrové kvality Eurosystému a pro účely procesu monitorování výsledků podle článku 126.
Článek 121
Obecná akceptační kritéria a provozní postupy pro interní systémy hodnocení úvěrového rizika národních centrálních bank
Článek 122
Obecná akceptační kritéria pro interní systémy na bázi ratingů
Žádost protistrany podle odstavce 1 musí obsahovat tyto informace a dokumenty, které musí být v případě potřeby přeloženy do pracovního jazyka domácí národní centrální banky:
kopii rozhodnutí příslušného orgánu, které opravňuje protistranu k využívání jejího interního systému na bázi ratingů pro účely kapitálové přiměřenosti na konsolidovaném nebo individuálním základě, včetně veškerých specifických podmínek pro jeho využívání;
aktuální hodnocení ze strany příslušného orgánu, jež odráží informace, které jsou v současné době k dispozici a které se týkají všech otázek, jež mají dopad na použití interního systému na bázi ratingů pro účely zajištění, a všech otázek, jež se týkají údajů používaných pro proces monitorování výsledků hodnocení úvěrového rizika v rámci Eurosystému;
informace o všech změnách interního systému protistrany na bázi ratingů, doporučených nebo vyžadovaných příslušným orgánem, společně s termínem, do kterého musí být změny provedeny;
informace o přístupu k přiřazování pravděpodobnosti selhání dlužníkům, včetně údajů o ratingových stupních a souvisejících ročních pravděpodobnostech selhání, které jsou k určování způsobilých ratingových stupňů používány;
kopii posledních informací spadajících pod 3. pilíř (tržní disciplína), které protistrana musí pravidelně zveřejňovat v souladu s požadavky na tržní disciplínu podle rámce Basel III, směrnice 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013;
název a sídlo příslušného orgánu a externího auditora;
informace o historických záznamech interního systému protistrany na bázi ratingů o dosažené míře selhání připadající na jednotlivé ratingové stupně za pět kalendářních let předcházejících příslušné žádosti. Pokud příslušný orgán udělil internímu systému na bázi ratingů povolení pro účely kapitálových požadavků v průběhu těchto kalendářních let, pokrývají informace dobu, od níž bylo internímu systému na bázi ratingů uděleno povolení pro účely kapitálových požadavků. Historické roční údaje o dosažené míře selhání a případné další informace musí být v souladu s ustanoveními o monitorování výsledků hodnocení podle článku 126, jako kdyby pro interní systém na bázi ratingů tato ustanovení platila po tuto dobu;
informace požadované pro monitorování výsledků podle článku 126, které jsou v době podání žádosti vyžadovány v případě interních systémů na bázi ratingů, které již byly schváleny rámcem Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika pro probíhající kalendářní rok.
Článek 123
Zpravodajská povinnost protistran, které používají interní systém na bázi ratingů
Protistrany musí splňovat všechna provozní kritéria uvedená v příslušných smluvních či veřejnoprávních úpravách uplatňovaných domácí národní centrální bankou včetně ustanovení, jež se týkají:
ad hoc kontrol postupů zavedených k informování domácí národní centrální banky o charakteristických znacích úvěrové pohledávky;
ročních kontrol, které domácí národní centrální banka (případně příslušný orgán nebo externí auditor) provádí za účelem zjištění přesnosti a platnosti statických souborů ve smyslu přílohy IX;
poskytnutí informací o změnách způsobilosti a okamžitém odstranění příslušných úvěrových pohledávek, je-li nezbytné, nejpozději během následujícího obchodního dne;
oznámení skutečností nebo okolností domácí národní centrální bance, které by mohly podstatně ovlivnit další použití interního systému na bázi ratingů pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika nebo způsob, jakým interní systém na bázi ratingů zjišťuje způsobilé zajištění, zejména včetně podstatných změn interního systému protistrany na bázi ratingů, které by mohly ovlivnit způsob, jakým ratingové stupně nebo pravděpodobnosti selhání z interního systému na bázi ratingů odpovídají harmonizované ratingové stupnici Eurosystému.
▼M7 —————
Článek 126
Proces monitorování výsledků hodnocení úvěrového rizika
HLAVA VI
RÁMEC PRO KONTROLU RIZIKA A OCEŇOVÁNÍ OBCHODOVATELNÝCH A NEOBCHODOVATELNÝCH AKTIV
Článek 127
Účel rámce pro kontrolu rizika a oceňování
Článek 128
Opatření ke kontrole rizika
Eurosystém v případě způsobilých aktiv uplatňuje následující opatření ke kontrole rizika:
srážky při ocenění, jak jsou stanoveny v obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2016/65 (ECB/2015/35) ( 17 );
variační marže (oceňování podle tržní hodnoty):
Eurosystém vyžaduje, aby se u reverzních transakcí na poskytnutí likvidity tržní hodnota způsobilých aktiv po úpravě o příslušnou srážku zachovala po celou dobu trvání operace. Pokud hodnota způsobilých aktiv, jež se měří každý den, klesne pod určitou úroveň, vyzve domácí národní centrální banka protistranu k dodání doplňujících aktiv nebo hotovosti pomocí výzvy k dodatkové úhradě. Podobně pokud hodnota způsobilých aktiv po přecenění přesáhne určitou úroveň, může národní centrální banka nadbytečná aktiva nebo hotovost vrátit.
omezení používání nezajištěných dluhových nástrojů vydaných úvěrovou institucí nebo jakýmkoli jiným subjektem, s nímž je úvěrová instituce v úzkém propojení ve smyslu článku 138;
snížení ceny při ocenění, jak je stanoveno v obecných zásadách (EU) 2016/65 (ECB/2015/35).
Eurosystém může uplatňovat tato dodatečná opatření ke kontrole rizika:
počáteční marže, což znamená, že protistrany poskytují způsobilá aktiva v hodnotě alespoň shodné s likviditou poskytnutou Eurosystémem zvýšenou o hodnotu příslušné počáteční marže;
omezení ve vztahu k emitentům, dlužníkům nebo ručitelům: Eurosystém může kromě omezení, která se uplatňují při použití nezajištěných dluhových nástrojů uvedených v odst. 1 písm. c), uplatnit dodatečná omezení týkající se angažovanosti vůči emitentům, dlužníkům nebo ručitelům;
dodatečné srážky;
dodatečné záruky od ručitelů, kteří splňují požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu, za účelem přijetí určitých aktiv;
vynětí určitých aktiv z použití jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému.
KAPITOLA 1
Opatření ke kontrole rizika v případě obchodovatelných aktiv
▼M3 —————
KAPITOLA 2
Opatření ke kontrole rizika v případě neobchodovatelných aktiv
▼M3 —————
KAPITOLA 3
Pravidla oceňování obchodovatelných a neobchodovatelných aktiv
Článek 134
Pravidla oceňování obchodovatelných aktiv
Pro účely zjištění hodnoty aktiv používaných jako zajištění při operacích na volném trhu prováděných prostřednictvím reverzních transakcí národní centrální banky uplatňují tato pravidla.
Pro každé způsobilé obchodovatelné aktivum stanoví Eurosystém nejreprezentativnější cenu, která se použije pro výpočet tržní hodnoty.
Hodnota obchodovatelného aktiva se vypočítá na základě nejreprezentativnější ceny v obchodní den, který předchází dni oceňování. Pokud pro dané aktivum neexistuje reprezentativní cena, definuje Eurosystém teoretickou cenu.
Tržní hodnota nebo teoretická cena obchodovatelného aktiva se vypočítá včetně naběhlého úroku.
V závislosti na rozdílech ve vnitrostátních právních systémech a provozních metodách se zacházení s příjmovými toky (např. kupónovými platbami, které souvisejí s aktivem a které jsou přijaty v průběhu trvání úvěrové operace Eurosystému) může mezi jednotlivými národními centrálními bankami lišit. Pokud je příjmový tok převeden na protistranu, domácí národní centrální banka zajistí, aby příslušné operace byly i nadále plně pokryty dostatečným objemem způsobilých aktiv dříve, než dojde k převodu příjmu. Každá národní centrální banka se snaží zajistit, aby byl ekonomický dopad zacházení s příjmovými toky rovnocenný situaci, při které je příjem na protistranu převeden v den platby.
Článek 135
Pravidla oceňování neobchodovatelných aktiv
Neobchodovatelným aktivům Eurosystém přiřazuje hodnotu odpovídající zůstatkové hodnotě těchto aktiv.
Článek 136
Výzvy k dodatkové úhradě
HLAVA VII
AKCEPTACE ZAJIŠTĚNÍ DENOMINOVANÉHO V JINÉ MĚNĚ NEŽ EURO V NOUZOVÝCH PŘÍPADECH
Článek 137
Akceptace zajištění denominovaného v jiné měně než euro v nouzových případech
Rada guvernérů ECB může rozhodnout, že jako zajištění přijme určitá obchodovatelná aktiva vydaná ústředními vládami zemí G10 mimo eurozónu v jejich domácí měně. Po rozhodnutí Rady guvernérů ECB musí být protistrany vyrozuměny o příslušných:
kritériích způsobilosti;
postupech pro výběr a mobilizaci;
zdrojích a zásadách oceňování;
opatřeních ke kontrole rizika;
postupech vypořádání.
Uplatňují se obecná kritéria způsobilosti pro obchodovatelná aktiva vymezená v hlavě II části čtvrté s výjimkou toho, že obchodovatelná aktiva:
mohou být vydána, držena a vypořádána mimo EHP;
mohou být denominována v jiných měnách než euro a
nesmí mít kupónovou hodnotu, která by vedla k zápornému peněžnímu toku.
HLAVA VIII
PRAVIDLA PRO VYUŽITÍ ZPŮSOBILÝCH AKTIV
Článek 138
Úzké propojení mezi protistranami a emitentem, dlužníkem nebo ručitelem způsobilých aktiv
„Úzkým propojením“ se rozumí kterákoli z níže uvedených situací, kdy jsou protistrana a jiný subjekt uvedený v odstavci 1 propojeny:
protistrana vlastní přímo, případně nepřímo prostřednictvím jednoho či více jiných podniků, 20 % či více kapitálu tohoto jiného subjektu;
tento jiný subjekt vlastní přímo, případně nepřímo prostřednictvím jednoho či více podniků, 20 % či více kapitálu protistrany;
třetí strana vlastní přímo, případně nepřímo prostřednictvím jednoho či více podniků, 20 % či více kapitálu protistrany a 20 % či více kapitálu jiného subjektu.
Pro účely posouzení existence úzkého propojení v případě multi cédulas Eurosystém uplatňuje transparentní přístup, tj. zohledňuje úzké propojení mezi každým emitentem podkladových cédulas a protistranou.
Odstavec 1 se neuplatňuje ve vztahu k následujícímu:
úzké propojení ve smyslu odstavce 2 vytvořené v důsledku existence subjektu veřejného sektoru ze zemí EHP, který je oprávněn vybírat daně a je buď i) subjektem, který vlastní přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více podniků, 20 % nebo více kapitálu protistrany, nebo ii) třetí osobou, která vlastní, buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více podniků, 20 % nebo více kapitálu protistrany, a 20 % nebo více kapitálu druhého subjektu za předpokladu, že mezi protistranou a druhým subjektem neexistuje žádné jiné úzké propojení, s výjimkou úzkého propojení, které souvisí s jedním nebo více subjekty veřejného sektoru v EHP, které mají právo vybírat daně;
kryté dluhopisy regulované v EHP, které:
splňují požadavky stanovené v čl. 129 odst. 1 až 3 a 6 nařízení (EU) č. 575/2013;
neobsahují ve svém souboru zajišťovacích aktiv nezajištěné dluhové nástroje vydané protistranou nebo jiným subjektem, který je s touto protistranou úzce propojen ve smyslu odstavce 2, a v plném rozsahu zaručené jedním nebo několika subjekty veřejného sektoru v EHP, které mají právo vybírat daně; a
mají rating emise od externí ratingové agentury ve smyslu čl. 83 písm. a), který splňuje požadavky uvedené v příloze IXb;
neobchodovatelné klientské dluhové nástroje kryté hypotékou a dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami;
„multi cédulas“ vydané před 1. květnem 2015, pokud podkladové „cédulas“ splňují kritéria vymezená v čl. 129 odst. 1 až 3 a odst. 6 nařízení (EU) č. 575/2013.
Pokud je třeba ověřit dodržování požadavku obsaženého v odst. 3 písm. b) bodu ii), tj. v případě krytých dluhopisů regulovaných v EHP, pokud příslušné právní předpisy nebo prospekt nevylučují dluhové nástroje uvedené v odst. 3 písm. b) bodu ii) jako aktiva v souboru zajišťovacích aktiv a pokud protistrana nebo subjekt, s nímž je protistrana úzce propojena, tyto dluhové nástroje vydal, národní centrální banky mohou přijmout všechna nebo některá z následujících opatření k provedení ad hoc kontrol dodržování požadavku uvedeného v odst. 3 písm. b) bodu ii).
Národní centrální banky mohou získat pravidelné monitorovací zprávy, které poskytují přehled o aktivech v souboru zajišťovacích aktiv krytých dluhopisů regulovaných v EHP;
Pokud monitorovací zprávy neposkytují dostatečné informace pro účely ověření, mohou národní centrální banky obdržet potvrzení protistrany mobilizující krytý dluhopis regulovaný v EHP, kterým protistrana potvrdí, že soubor zajišťovacích aktiv krytých dluhopisů regulovaných v EHP v rozporu s odst. 3 písm. b) bodem ii) neobsahuje nezajištěné bankovní dluhopisy vydané protistranou nebo jiným subjektem, který je s touto protistranou úzce propojen, a v plném rozsahu zaručené jedním nebo několika subjekty veřejného sektoru v EHP, které mají právo vybírat daně. Potvrzení protistrany musí být podepsáno výkonným ředitelem protistrany, jejím finančním ředitelem nebo manažerem obdobného postavení, případně osobou oprávněnou podepisovat jejich jménem.
Národní centrální banky mohou od protistrany, která mobilizuje krytý dluhopis regulovaný v EHP, jednou ročně obdržet následné potvrzení externích auditorů nebo subjektů, které sledují soubor zajišťovacích aktiv, že soubor zajišťovacích aktiv krytých dluhopisů regulovaných v EHP v rozporu s odst. 3 písm. b) bodem ii) neobsahuje nezajištěné bankovní dluhopisy vydané protistranou nebo jiným subjektem, který je s touto protistranou úzce propojen, a v plném rozsahu zaručené jedním nebo několika subjekty veřejného sektoru v EHP, které mají právo vybírat daně.
Pokud protistrana neposkytne na žádost národní centrální banky potvrzení v souladu s písmeny b) a c), nesmí krytý dluhopis regulovaný v EHP mobilizovat jako zajištění.
Článek 138a
Použití dluhových nástrojů v souvislosti s rekapitalizací veřejnými dluhovými nástroji
Veřejné dluhové nástroje použité při rekapitalizaci protistrany může tato protistrana nebo jakákoli jiná protistrana, která je s ní „úzce propojena“ ve smyslu čl. 138 odst. 2, použít jako zajištění, jestliže Eurosystém považuje úroveň přístupu jejich emitenta na trh za přiměřenou, rovněž s přihlédnutím k úloze těchto nástrojů při rekapitalizaci.
Článek 139
Použití zaručených nezajištěných dluhových nástrojů vydaných protistranou nebo subjektem, s nímž je protistrana úzce propojena
▼M9 —————
▼M9 —————
Článek 140
Úzké propojení v případě cenných papírů krytých aktivy a měnových zajištění
Protistrana nemůže jako zajištění mobilizovat žádný cenný papír krytý aktivy, jestliže protistrana nebo subjekt, s nímž je úzce propojena ve smyslu článku 138, poskytuje k danému cennému papíru krytému aktivy měnové zajištění prostřednictvím zajišťovací měnové transakce s emitentem jako zajišťovací protistranou.
Článek 141
Omezení ve vztahu k nezajištěným dluhovým nástrojům vydaným úvěrovými institucemi a subjekty, které jsou s nimi úzce propojeny
Protistrana nesmí jako zajištění předložit ani používat nezajištěné dluhové nástroje vydané úvěrovou institucí nebo jiným subjektem, s nímž je úvěrová instituce úzce propojena, v takové míře, že hodnota tohoto zajištění vydaného danou úvěrovou institucí nebo jiným subjektem, s nímž je úvěrová instituce úzce propojena, dohromady převyšuje ►M8 10 % ◄ celkové hodnoty aktiv užitých jako zajištění touto protistranou po příslušné srážce. Tato prahová hodnota se neuplatňuje v těchto případech:
pokud hodnota těchto aktiv nepřevyšuje částku 50 milionů EUR po všech příslušných srážkách;
pokud jsou tato aktiva zaručena subjektem veřejného sektoru, který je oprávněn vybírat daně, formou záruky, která splňuje charakteristické znaky vymezené v článku 114, nebo
pokud jsou tato aktiva vydána agenturou, vícestrannou rozvojovou bankou nebo mezinárodní organizací.
Článek 142
Podpora likvidity ve vztahu k cenným papírům krytým aktivy
V případě podpory likvidity ve formě hotovostních rezerv nesmí protistrana jako zajištění mobilizovat žádné cenné papíry kryté aktivy, jsou-li současně splněny tyto tři podmínky:
protistrana je úzce propojena s bankou vedoucí účet emitenta v rámci transakce s cennými papíry krytými aktivy;
stávající výše rezervního fondu pro transakci s cennými papíry krytými aktivy převyšuje 5 % původní nesplacené částky všech nadřízených a podřízených tranší transakce s cennými papíry krytými aktivy;
stávající výše rezervního fondu pro transakci s cennými papíry krytými aktivy převyšuje 25 % stávající nesplacené částky podřízených tranší transakce s cennými papíry krytými aktivy.
V případě podpory likvidity ve formě likviditních příslibů nesmí protistrana jako zajištění mobilizovat žádné cenné papíry kryté aktivy, jsou-li současně splněny tyto dvě podmínky:
protistrana je úzce propojena s poskytovatelem likviditního příslibu a
stávající výše likviditního příslibu pro transakci s cennými papíry krytými aktivy převyšuje 20 % původní nesplacené částky všech nadřízených a podřízených tranší transakce s cenným papírem krytým aktivy.
▼M4 —————
Článek 144
Neakceptovatelnost způsobilých aktiv z provozních důvodů
Bez ohledu na skutečnost, že aktivum je způsobilé, může národní centrální banka z provozních důvodů po protistraně vyžadovat, aby aktivum odstranila před tím, než dojde k peněžnímu toku včetně platby jistiny nebo kupónů, jak je dále uvedeno v příslušné vnitrostátní dokumentaci.
Článek 144a
Způsobilá aktiva se zápornými peněžními toky
Pokud protistrana neprovede včasné splacení podle odstavce 1, Eurosystém může, avšak není povinen provést příslušnou platbu. Národní centrální banky zajistí, aby protistrana Eurosystému okamžitě poté, co o to Eurosystém požádá, uhradila jakoukoli částku záporných peněžních toků, které Eurosystém zaplatil v důsledku selhání protistrany. Pokud protistrana neprovede včasné splacení podle odstavce 1, má Eurosystém právo částku, která se rovná částce, kterou musí Eurosystém zaplatit jménem této protistrany, okamžitě a bez předchozího oznámení odečíst:
z příslušného účtu dané protistrany v platebním modulu (PM) v TARGET2 ve smyslu čl. 36 odst. 6 přílohy II obecných zásad ECB/2012/27; nebo
s předchozím souhlasem zúčtovací banky z účtu PM zúčtovací banky v TARGET2, který je využíván pro úvěrové operace příslušné protistrany v Eurosystému; nebo
z jakéhokoli jiného účtu, který lze využívat pro operace měnové politiky Eurosystému a který má příslušná protistrana veden u národní centrální banky.
Článek 145
Oznamování, oceňování a odstranění aktiv, která jsou nezpůsobilá nebo v rozporu s pravidly pro používání způsobilých aktiv
Článek 146
Sankce za porušení pravidel pro využití způsobilých aktiv
Za porušení pravidel vymezených v této hlavě se udělují příslušné sankce v souladu s články 154 až 157. Sankce se uplatňují bez ohledu na to, zda se protistrana aktivně účastní operací měnové politiky.
Článek 147
Výměna informací v rámci Eurosystému
Pro účely provádění měnové politiky, zejména ke sledování dodržování pravidel pro používání způsobilých aktiv, si Eurosystém vyměňuje informace o kapitálových podílech poskytnuté k těmto účelům příslušnými orgány. Tyto informace podléhají stejným standardům utajení, jaké uplatňuje příslušný orgán.
HLAVA IX
PŘESHRANIČNÍ VYUŽITÍ ZPŮSOBILÝCH AKTIV
Článek 148
Obecné zásady
Protistrany mohou způsobilá aktiva s výjimkou termínovaných vkladů mobilizovat pro přeshraniční užití takto:
obchodovatelná aktiva se mobilizují prostřednictvím: i) způsobilých propojení, ii) příslušných postupů MKCB nebo iii) způsobilých propojení ve spojení s postupy MKCB;
neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami a klientské dluhové nástroje kryté hypotékou se mobilizují v souladu s příslušnými postupy MKCB; a
úvěrové pohledávky se mobilizují buď i) prostřednictvím příslušných postupů MKCB, nebo ii) v souladu s vnitrostátními postupy, jak je stanoveno v příslušné vnitrostátní dokumentaci domácí národní centrální banky.
Článek 149
Model korespondentské centrální banky
Článek 150
Způsobilá propojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry
Článek 151
Model korespondentské centrální banky v kombinaci se způsobilými propojeními
Článek 152
Model korespondentské centrální banky s trojstrannými službami správy zajištění
Aby mohl poskytovat své trojstranné služby správy zajištění pro přeshraniční využití v rámci Eurosystému v souladu s prvním pododstavcem, musí trojstranný zprostředkovatel splňovat soubor dodatečných funkčních požadavků stanovených Eurosystémem, jak je uvedeno v dokumentu s názvem „Correspondent Central Banking Model (CCBM) procedures for Eurosystem Counterparties“ (oddíl 2.1.3 druhý odstavec).
ČÁST PÁTÁ
SANKCE V PŘÍPADĚ NEDODRŽOVÁNÍ POVINNOSTÍ PROTISTRANAMI
Článek 153
Sankce za nedodržování povinnosti minimálních rezerv
Článek 154
Sankce za nedodržování určitých provozních pravidel
V souladu s ustanoveními smluvní nebo veřejnoprávní úpravy, kterou uplatňuje, uloží národní centrální banka jednu či více sankcí, pokud protistrana neplní některou z těchto povinností:
pokud se týká reverzních transakcí a měnových swapů pro účely měnové politiky, povinnost (ve smyslu článku 15) v dostatečné míře zajistit a vypořádat částku, jež byla protistraně přidělena, po celou dobu příslušné operace, včetně jakékoli nesplacené částky příslušné operace v případě předčasného ukončení ze strany národní centrální banky po zbývající dobu operace;
pokud se týká přijímání termínovaných vkladů, přímých transakcí a vydávání dluhových cenných papírů ECB, povinnost vypořádat transakci, jak je uvedeno v článku 16;
pokud se týká použití způsobilých aktiv, povinnost mobilizovat nebo využívat pouze způsobilá aktiva a dodržovat pravidla pro používání způsobilých aktiv podle hlavy VIII části čtvrté;
pokud se týká postupů ke konci dne a podmínek přístupu k mezní zápůjční facilitě, povinnost jako zajištění předem předložit dostatečná způsobilá aktiva, je-li na účtu protistrany pro zúčtování v systému TARGET2 po ukončení kontrolních postupů ke konci dne záporný zůstatek, a má se za to, že dojde k automatické žádosti o využití mezní zápůjční facility, jak je vymezeno v článku 19 odst. 6;
jakákoli platební povinnost podle čl. 144a odst. 3.
Sankce ukládaná podle tohoto článku zahrnuje:
pouze finanční postih nebo
finanční postih a nefinanční postih.
Článek 155
Finanční postih za nedodržování určitých provozních pravidel
Článek 156
Nefinanční postih za nedodržování určitých provozních pravidel
Pokud protistrana nesplní povinnost uvedenou v čl. 154 odst. 1) písm. a) nebo b) více než dvakrát v průběhu období 12 měsíců a ve vztahu ke každému selhání:
byl uložen finanční postih;
o každém rozhodnutí o uložení finančního postihu byla protistrana vyrozuměna;
každý případ neplnění se týká téhož druhu neplnění,
Eurosystém vyloučí protistranu po třetím selhání a po každém dalším nedodržení povinnosti stejného druhu v rozhodném období 12 měsíců. Období 12 měsíců se počítá ode dne prvního nedodržení povinnosti uvedené v čl. 154 odst. 1 písm. a), případně b).
Pokud protistrana nesplní povinnost uvedenou v čl. 154 odst. 1 písm. c) více než dvakrát v průběhu období 12 měsíců a ve vztahu ke každému selhání:
byl uložen finanční postih;
o každém rozhodnutí o uložení finančního postihu byla protistrana vyrozuměna;
každý případ neplnění se týká téhož druhu neplnění,
Eurosystém po třetím nedodržení povinnosti vyloučí protistranu z první operace na volném trhu zaměřené na poskytnutí likvidity v rámci udržovacího období pro povinné minimální rezervy, jež následuje po oznámení o vyloučení.
Pokud následně protistrana znovu nesplní uvedenou povinnost, bude vyloučena od první operace na volném trhu zaměřené na poskytnutí likvidity v rámci udržovacího období, jež následuje po oznámení o vyloučení, až do uplynutí období 12 měsíců, v němž nedojde k žádnému dalšímu nedodržení povinnosti ze strany dotčené protistrany.
Každé dvanáctiměsíční období se počítá ode dne oznámení o sankci za nedodržení povinnosti uvedené v čl. 154 odst. 1 písm. c). Druhé a třetí porušení, ke kterému dojde v období 12 měsíců od tohoto oznámení, bude zohledněno.
Článek 157
Ukládání nefinančního postihu pobočkám za nedodržování určitých provozních pravidel
Když Eurosystém protistranu vyloučí v souladu s čl. 156 odst. 5, může se toto vyloučení vztahovat i na pobočky této protistrany usazené v jiných členských státech, jejichž měnou je euro.
ČÁST ŠESTÁ
DISKREČNÍ OPATŘENÍ
Článek 158
Diskreční opatření, která mohou být přijata z důvodu obezřetnosti či v případě selhání
Z důvodu obezřetnosti může Eurosystém přijmout jakékoli z těchto opatření:
dočasně nebo úplně vyloučit anebo omezit přístup protistrany k operacím měnové politiky Eurosystému podle smluvní nebo veřejnoprávní úpravy uplatňované její domácí národní centrální bankou nebo ECB;
odmítnout aktiva mobilizovaná určitou protistranou jako zajištění při úvěrových operacích Eurosystému, omezit jejich použití nebo u nich uplatnit dodatečné srážky, a to na základě jakýchkoli informací, které Eurosystém považuje za relevantní, zejména pokud se zdá, že úvěrová kvalita protistrany vykazuje značnou korelaci s úvěrovou kvalitou aktiv mobilizovaných jako zajištění.
V souvislosti s hodnocením finančního zdraví protistrany podle čl. 55 písm. c) a aniž by tím byla dotčena jakákoli jiná diskreční opatření, může Eurosystém z důvodu obezřetnosti omezit přístup těchto protistran k operacím měnové politiky Eurosystému:
protistran, u nichž byly informace o kapitálovém poměru podle nařízení (EU) č. 575/2013 neúplné nebo nebyly příslušné národní centrální bance a ECB zpřístupněny včas, a to nejpozději do 14 týdnů od konce příslušného čtvrtletí;
protistran, které nejsou povinny vykazovat informace o kapitálovém poměru podle nařízení (EU) č. 575/2013, avšak u nichž byly informace srovnatelného standardu ve smyslu čl. 55 písm. b) bodu iii) neúplné nebo nebyly příslušné národní centrální bance a ECB zpřístupněny včas, a to nejpozději do 14 týdnů od konce příslušného čtvrtletí.
Přístup se obnoví, jakmile jsou příslušné informace zpřístupněny příslušné národní centrální bance a bylo zjištěno, že protistrana splňuje kritérium finančního zdraví podle čl. 55 písm. c). Nejsou-li příslušné informace zpřístupněny nejpozději do 20 týdnů od konce příslušného čtvrtletí, je přístup protistrany k operacím měnové politiky Eurosystému automaticky pozastaven z důvodu obezřetnosti.
Kromě omezení přístupu k operacím měnové politiky Eurosystému podle odstavce 4 může Eurosystém z důvodu obezřetnosti dočasně nebo úplně vyloučit anebo dále omezit přístup protistran k operacím měnové politiky Eurosystému, jestliže se má za to, že jsou v „selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné“ podle odstavce 4 a splňují některou z následujících podmínek:
nepodléhají opatření k řešení krize uplatňovanému orgánem příslušným k řešení krize, jelikož existuje přiměřená vyhlídka na to, že selhání instituce v přiměřené lhůtě zabrání alternativní opatření soukromého sektoru nebo orgánu dohledu podle čl. 18 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 806/2014 a vnitrostátních právních předpisů provádějících čl. 32 odst. 1 písm. b) směrnice 2014/59/EU s ohledem na vývoj takového alternativního opatření soukromého sektoru nebo orgánu dohledu;
s ohledem na vývoj opatření k řešení krize jsou hodnoceny jako protistrany splňující podmínky pro řešení krize podle čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014 nebo vnitrostátních právních předpisů provádějících čl. 32 odst. 1 směrnice 2014/59/EU;
jsou vytvořeny v důsledku opatření k řešení krize, jak je definováno v čl. 3 odst. 10 nařízení (EU) č. 806/2014 a ve vnitrostátních právních předpisech provádějících čl. 2 odst. 40 směrnice 2014/59/EU, nebo v důsledku alternativního opatření soukromého sektoru nebo orgánu dohledu podle čl. 18 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 806/2014 a vnitrostátních právních předpisů provádějících čl. 32 odst. 1 písm. b) směrnice 2014/59/EU.
Článek 159
Diskreční opatření týkající se hodnocení úvěrové kvality Eurosystému
Eurosystém může ze seznamu způsobilých obchodovatelných aktiv vyloučit tato aktiva:
aktiva vydaná, společně vydaná, obsluhovaná nebo zaručená protistranami anebo subjekty, s nimiž jsou protistrany úzce propojeny, vůči nimž Unie podle článku 75 Smlouvy nebo členský stát zavedly opatření spočívající ve zmrazení peněžních prostředků a/nebo jiná opatření, která omezují používání peněžních prostředků, a/nebo
aktiva vydaná, společně vydaná, obsluhovaná nebo zaručená protistranami anebo subjekty, s nimiž jsou protistrany úzce propojeny, v jejichž případě Eurosystém pozastavil, omezil nebo vyloučil přístup k operacím měnové politiky Eurosystému.
ČÁST SEDMÁ
DOPLŇKOVÉ MINIMÁLNÍ SPOLEČNÉ CHARAKTERISTIKY VZTAHUJÍCÍ SE NA OPERACE MĚNOVÉ POLITIKY EUROSYSTÉMU
Článek 160
Právní vztah mezi centrálními bankami Eurosystému a protistranami
Eurosystém zajistí, aby jeho smluvní nebo veřejnoprávní úprava, která se týká protistran a na niž odkazuje čl. 1 odst. 3, byla v souladu s ustanoveními části sedmé.
KAPITOLA 1
Doplňkové minimální společné charakteristiky vztahující se na veškerá ustanovení upravující operace měnové politiky Eurosystému
Článek 161
Změny provádění rámce měnové politiky Eurosystému
Článek 162
Měna, v níž se provádějí platby
Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která stanoví, že veškeré platby týkající se operací měnové politiky Eurosystému se provádějí v eurech (kromě plateb v cizích měnách v případě měnových swapů pro účely měnové politiky).
Článek 163
Forma smluvních ujednání
Pokud je nutné uskutečnit veškeré transakce vyplývající z nějaké smlouvy na základě jediného smluvního ujednání a/nebo vytvořit rámcovou smlouvu, aby se umožnilo účinné ukončení a vyrovnání (včetně započtení) všech nevypořádaných transakcí v případě selhání, příslušná smluvní nebo veřejnoprávní úprava uplatňovaná národní centrální bankou taková ujednání umožní.
Článek 164
Formuláře, nosiče dat a komunikační prostředky
Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která zajišťuje, že ve vztazích mezi národní centrální bankou a protistranami platí vhodná a jasná pravidla týkající se používání formulářů (včetně potvrzení podmínek transakcí), nosičů dat a prostředků a způsobů komunikace.
Článek 165
Případy selhání
Každá národní centrální banka uplatňuje příslušnou smluvní či veřejnoprávní úpravu, která stanoví alespoň takové případy selhání, které se podstatně neliší od těchto případů:
rozhodnutí soudního nebo jiného příslušného orgánu o zahájení likvidačního řízení nebo o jmenování likvidátora nebo jiné podobné osoby, nebo o zahájení jiného podobného postupu vůči protistraně;
rozhodnutí soudního nebo jiného příslušného orgánu o provedení reorganizačních opatření nebo uplatnění jiného podobného postupu vůči protistraně s cílem zajistit nebo obnovit finanční situaci protistrany a vyhnout se rozhodnutí ve smyslu písmene a);
protistrana písemně prohlásí, že je v úplné nebo částečné platební neschopnosti nebo není schopna splnit své závazky vyplývající z operací měnové politiky, anebo dobrovolně uzavře se svými věřiteli dohodu o vyrovnání závazků, nebo protistrana je nebo je pokládána za nesolventní nebo za neschopnou vyrovnat své dluhy;
procesní úkony před přijetím rozhodnutí podle písmen a) nebo b);
jakékoli prohlášení nebo jiné předsmluvní ujištění, které protistrana učinila (nebo se má podle příslušných zákonných ustanovení za to, že je učinila), je nesprávné nebo nepravdivé;
povolení protistrany vykonávat činnost podle: a) směrnice 2013/36/EU nebo nařízení (EU) č. 575/2013 nebo b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ( 19 ), jak byly provedeny příslušným členským státem, jehož měnou je euro, je pozastaveno či odňato;
dočasné nebo trvalé vyloučení protistrany z platebního systému nebo mechanismu, přes který se uskutečňují platby transakcí měnové politiky nebo (s výjimkou měnových swapů) dočasné nebo trvalé vyloučení protistrany ze systému vypořádání obchodů s cennými papíry, který se užívá pro vypořádání operací měnové politiky Eurosystému;
vůči protistraně jsou přijata opatření ve smyslu čl. 41 odst. 1, čl. 43 odst. 1 a článku 44 směrnice 2013/36/EU;
pokud jde o reverzní transakce, protistrana neplní ustanovení týkající se opatření ke kontrole rizika;
pokud jde o repo obchody, protistrana nezaplatí nákupní cenu nebo cenu zpětného odkupu nebo nedodá koupená či zpět odkoupená aktiva; nebo pokud jde o zajištěné úvěry, protistrana nedodá aktiva nebo nesplatí úvěr v patřičných termínech pro takovou platbu nebo dodání;
pokud jde o měnové swapy pro účely měnové politiky a termínované vklady, protistrana nezaplatí částku v eurech; nebo pokud jde o měnové swapy pro účely měnové politiky, nezaplatí částku v cizí měně v patřičných termínech pro takové platby;
nastane případ selhání, který se podstatně neliší od případů podle tohoto článku, ve vztahu k protistraně na základě dohody uzavřené za účelem správy devizových rezerv nebo kapitálu ECB nebo kterékoli národní centrální banky;
protistrana neposkytne příslušné informace, což má vážné důsledky pro domácí národní centrální banku;
protistrana nesplní jiný svůj závazek vyplývající z reverzních transakcí a měnových swapů, a pokud je schopná to napravit, tento nedostatek nenapraví nejdéle do třiceti dnů v případě zajištěných transakcí a nejdéle do deseti dnů v případě měnových swapů poté, co byla k tomu národní centrální bankou vyzvána;
nastane případ selhání ve vztahu k protistraně v rámci dohody uzavřené s jiným členem Eurosystému za účelem uskutečňování operací měnové politiky Eurosystému, v důsledku čehož tento jiný člen Eurosystému z titulu nastalého selhání uplatnil své právo na ukončení transakcí podle této dohody;
vůči protistraně byla Unií podle článku 75 Smlouvy zavedena opatření spočívající ve zmrazení peněžních prostředků nebo jiná opatření, která omezují používání jejích peněžních prostředků;
vůči protistraně byla členským státem, jehož měnou je euro, zavedena opatření spočívající ve zmrazení peněžních prostředků nebo jiná opatření, která omezují používání jejích peněžních prostředků;
na veškerý majetek protistrany či jeho podstatnou část se vztahuje příkaz k zmrazení nebo takový majetek podléhá obstavení či zabavení nebo je předmětem jakéhokoli jiného řízení, jehož účelem je ochrana veřejného zájmu či práv věřitelů protistrany;
veškerý majetek protistrany či jeho podstatná část se postupuje jinému subjektu;
jakákoli jiná hrozící nebo nastalá událost, jejíž výskyt může ohrozit plnění závazků protistrany vyplývajících z dohody, kterou uzavřela za účelem uskutečňování měnové politiky Eurosystému, nebo z jiných pravidel, která se uplatňují na vztah mezi protistranou a kteroukoli z národních centrálních bank.
Článek 166
Prostředky nápravy v případě selhání nebo z důvodu obezřetnosti
Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, podle níž je v případě selhání nebo z důvodu obezřetnosti národní centrální banka oprávněna využít kterýkoli z následujících prostředků:
dočasně nebo úplně vyloučit anebo omezit přístup protistrany k operacím na volném trhu;
dočasně nebo úplně vyloučit anebo omezit přístup protistrany ke stálým facilitám;
ukončit všechny probíhající smlouvy a transakce;
požadovat urychlenou realizaci pohledávek, které nejsou dosud splatné nebo jsou podmíněné;
použít vklady protistrany u národní centrální banky k vyrovnání pohledávek za touto protistranou;
pozastavit plnění závazků vůči této protistraně až do uspokojení pohledávky vůči této protistraně;
Každá národní centrální banka může uplatňovat smluvní či veřejnoprávní úpravu, která v případě selhání opravňuje domácí národní centrální banku k tomu, aby vedle prostředků nápravy uvedených v odstavci 1 využila kterýkoli z následujících prostředků:
požadovat úroky z prodlení a
požadovat odškodnění za ztráty vzniklé v důsledku selhání protistrany.
Článek 167
Poskytování informací protistranami
Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která zajistí, že národní centrální banka může od protistran získat veškeré potřebné informace týkající se operací měnové politiky Eurosystému.
Článek 168
Oznámení a jiná sdělení
Článek 169
Práva třetích stran
Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která stanoví, že z dané transakce vyplývají práva a povinnosti pouze smluvní či domácí národní centrální bance a určené protistraně. Tato smluvní či veřejnoprávní úprava však umožní vzájemné vztahy mezi národními centrálními bankami a/nebo ECB:
vyplývající z přeshraničního použití způsobilých aktiv a
podle potřeby v případě operací uskutečňovaných s protistranami, které jednají přes zprostředkovatele.
Článek 170
Rozhodné právo a soudní příslušnost
Článek 171
Dny vypořádání termínovaných vkladů
Každá národní centrální banka uplatňuje takovou úpravu týkající se vkladů, která stanoví, že vypořádání termínovaných vkladů, pokud jde o jejich přijímání i vyplácení, se uskutečňuje ve dnech stanovených v oznámení ECB o příslušné vkladové operaci.
KAPITOLA 2
Doplňkové minimální společné charakteristiky týkající se dohod o zpětném odkupu a zajištěných úvěrů
Článek 172
Den reverzní části transakce
Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která zajišťuje, že den reverzní části transakce, popřípadě den splatnosti zajištěného úvěru, je stanoven při zahájení každé transakce.
Článek 173
Obchodní dny
Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, v níž je „obchodní den“ vymezen tak, jak je uvedeno v článku 2.
Článek 174
Úrokové sazby
Článek 175
Mechanismy převodu částek nevyjádřených v eurech
Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která zajišťuje, že mechanismy převodu částek nevyjádřených v eurech na eura stanoví, že použitým kurzem je denní referenční směnný kurz eura ECB nebo, pokud není k dispozici, okamžitý kurz uváděný ECB v předcházející obchodní den pro prodej eura proti nákupu cizí měn.
KAPITOLA 3
Doplňkové minimální společné charakteristiky týkající se pouze dohod o zpětném odkupu
Článek 176
Předmět dohod o zpětném odkupu
Pokud byla porovnávaná aktiva ve smyslu odstavce 2 konvertována nebo redenominována nebo pokud na ně byla uplatněna opce, musí být vymezení rovnocenných aktiv změněno tak, aby se jimi rozuměla:
v případě převodu konvertovaná aktiva;
v případě uplatnění opce aktiva rovnocenná splaceným aktivům, pokud prodejce zaplatil kupujícímu částku rovnající se hodnotě opce;
v případě redenominovaných aktiv aktiva rovnocenná těm, na které byla původní aktiva redenominována, spolu s případnou částkou odpovídající rozdílu mezi hodnotou aktiv před a po redenominaci.
Článek 177
Úprava závěrečného vyrovnání ve vztahu k dohodám o zpětném odkupu
Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která obsahuje ustanovení týkající se vzájemného započtení, která směřují k dosažení níže uvedených hospodářských účinků.
V případě selhání nastává den zpětného odkupu u každé operace okamžitě a uplatní se některá z těchto možností:
všechna rovnocenná dodatečná aktiva se okamžitě dodají, takže splnění příslušných povinností stran, pokud jde o dodání aktiv a platbu ceny zpětného odkupu za zpět odkupovaná aktiva, se uskuteční výhradně podle písmen b) až d), nebo
repo obchod se ukončí.
Tržní hodnotu pro případ selhání pro zpět odkupovaná aktiva a rovnocenná dodatečná aktiva, jež mají být převedena, jakož i cenu zpětného odkupu splatnou každou ze stran stanoví pro všechny transakce ke dni zpětného odkupu národní centrální banka způsobem, který je z obchodního hlediska přiměřený.
Na základě písmene b) vypočte národní centrální banka částky, které si strany navzájem dluží ke dni zpětného odkupu. Dlužné částky se navzájem započtou a strana, která má vůči protistraně takto vypočtenou nižší pohledávku, pak splatí pouze čisté saldo.
Toto čisté saldo je splatné následující den, kdy je TARGET2 v provozu pro uskutečnění platby. Pro účely tohoto výpočtu musí být částky, které nejsou vyjádřeny v eurech, převedeny na euro k příslušnému datu kurzem určeným podle článku 175.
Článek 178
Soulad s opatřeními ke kontrole rizika
Pokud národní centrální banky uplatňují smluvní či veřejnoprávní úpravu, která obsahuje ustanovení o nahrazení zajištění, musí tato úprava zajišťovat soulad s požadovanými opatřeními ke kontrole rizik.
Článek 179
Marže v hotovosti
Pokud národní centrální banky uplatňují smluvní či veřejnoprávní úpravu, která obsahuje ustanovení o dorovnávání nebo navracení marží v hotovosti, takové ustanovení rovněž stanoví, že každá další povinnost vrátit nebo dorovnat marži se nejprve uspokojí použitím hotovosti ve stejné výši spolu se souvisejícími úroky.
Článek 180
Další ustanovení týkající se dohod o zpětném odkupu
Aniž jsou dotčena ustanovení těchto obecných zásad, může každá národní centrální banka ve své smluvní nebo veřejnoprávní úpravě stanovit další ustanovení týkající se dohod o zpětném odkupu.
KAPITOLA 4
Doplňkové minimální společné charakteristiky týkající se pouze zajištěných úvěrů
Článek 181
Poskytnutí a realizace zajištění
Článek 182
Prodloužení vnitrodenních operací na operace jednodenní
Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která umožňuje prodloužení vnitrodenní operace na operaci jednodenní.
KAPITOLA 5
Doplňkové minimální společné charakteristiky týkající se pouze měnových swapů pro účely měnové politiky
Článek 183
Dohoda o souběžném spotovém a forwardovém nákupu a prodeji
Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která zajišťuje, že každá transakce sestává ze souběžné spotové a forwardové operace nákupu a prodeje eura proti cizí měně.
Článek 184
Okamžik a technické provedení převodu plateb
Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která obsahuje ustanovení týkající se okamžiku a technického provedení převodu plateb. Datum forwardové operace prodeje a nákupu se stanoví v okamžiku zahájení každé transakce.
Článek 185
Vymezení specifických pojmů
Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která definuje cizí měnu, spotový kurz, forwardový kurz, den převodu a den zpětného převodu takto:
„cizí měnou“ se rozumí jakákoliv zákonná měna kromě eura;
„spotovým kurzem“ se u konkrétní transakce rozumí kurz (vypočítaný podle článku 175) použitý pro převod částky v eurech na takovou částku v cizí měně, kterou je jedna strana povinna ke dni převodu převést na druhou stranu proti zaplacení částky v eurech, přičemž se tento kurz uvede v potvrzení;
„forwardovým kurzem“ se rozumí kurz vypočítaný podle článku 175 a použitý pro převod částky v eurech na takovou částku v cizí měně, kterou je jedna strana povinna ke dni zpětného převodu převést na druhou stranu proti zaplacení částky v eurech, přičemž se tento kurz uvede v potvrzení a vymezí v příslušné smluvní či veřejnoprávní úpravě uplatňované příslušnou národní centrální bankou;
„zpětně převáděnou částkou v cizí měně“ se rozumí částka v cizí měně potřebná k nákupu částky v eurech ke dni zpětného převodu;
„dnem převodu“ se u každé transakce rozumí den a případně i čas, ke kterému se mezi stranami uskuteční převod částky v eurech, tj. den a případně i čas dohodnutý stranami pro vypořádání převodu částky v eurech;
„dnem zpětného převodu“ se u každé transakce rozumí den a případně i čas, ke kterému má jedna strana převést zpět částku v eurech straně druhé.
Článek 186
Úprava závěrečného vyrovnání ve vztahu k měnovým swapům
Každá národní centrální banka uplatňuje smluvní či veřejnoprávní úpravu, která obsahuje ustanovení týkající se vzájemného započtení, která směřují k dosažení níže uvedených hospodářských účinků.
Nastane-li případ selhání, považuje se každá transakce za ukončenou a národní centrální banka stanoví náhradní hodnoty částky v eurech a zpětně převáděné částky v cizí měně v takové výši, aby zůstal zachován ekonomický ekvivalent všech plateb, které by jinak národní centrální banka vyžadovala.
Na základě takto stanovených částek vypočítá národní centrální banka částky, které si strany navzájem dluží ke dni zpětného převodu. Dlužné částky musí být v případě potřeby převedeny na euro podle článku 175 a poté navzájem započteny. Strana, která má vůči protistraně takto vypočtenou nižší pohledávku, splatí pouze čisté saldo. Toto saldo je splatné následující den, kdy je TARGET2 v provozu pro uskutečnění platby.
Článek 187
Další ustanovení týkající se měnových swapů
Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v těchto obecných zásadách, může každá národní centrální banka ve své smluvní nebo veřejnoprávní úpravě stanovit další ustanovení týkající se provádění měnových swapů.
ČÁST OSMÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 188
Sdílení informací
Je-li to nezbytné pro provádění měnové politiky, mohou národní centrální banky vzájemně sdílet jednotlivé informace, jako např. provozní údaje, které se týkají protistran, jež se účastní operací měnové politiky Eurosystému. Na takové informace se vztahuje povinnost zachovávat služební tajemství podle článku 37 statutu ESCB.
Článek 189
Právní předpisy v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu
Protistrany operací měnové politiky Eurosystému si jsou vědomy všech povinností, které pro ně vyplývají z právních předpisů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, a tyto povinnosti plní.
Článek 190
Zrušení
Článek 191
Nabytí účinku, použití a provádění
Článek 192
Určení
Tyto obecné zásady jsou určeny všem centrálním bankám Eurosystému.
PŘÍLOHA I
MINIMÁLNÍ REZERVY
Obsah této přílohy slouží pouze pro informativní účely. V případě rozporu mezi touto přílohou a právním rámcem systému minimálních rezerv Eurosystému vymezeným v odstavci 1 má přednost uvedený právní rámec.
V souladu s článkem 19 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“) požaduje Evropská centrální banka (ECB), aby úvěrové instituce v rámci systému minimálních rezerv Eurosystému udržovaly na účtech u národních centrálních bank minimální rezervy. Právní rámec tohoto systému je stanoven článkem 19 statutu ESCB, nařízením (ES) č. 2531/98 a nařízením (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9). Uplatňování nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) zajišťuje, aby podmínky systému minimálních rezerv Eurosystému byly jednotné ve všech členských státech, jejichž měnou je euro.
Hlavními cíli systému minimálních rezerv Eurosystému jsou stabilizace úrokových sazeb na peněžním trhu a vytváření (nebo zvyšování) nedostatku strukturální likvidity.
V souladu s čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) se systém minimálních rezerv Eurosystému vztahuje na úvěrové instituce usazené v členských státech, jejichž měnou je euro. Kromě toho systému minimálních rezerv Eurosystému podléhají rovněž pobočky zřízené v eurozóně úvěrovými institucemi, které nejsou v eurozóně zaregistrovány. Pobočky úvěrových institucí zaregistrovaných v eurozóně, usazené mimo eurozónu, však tomuto systému nepodléhají.
Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) jsou instituce automaticky zproštěny povinnosti minimálních rezerv od začátku udržovacího období, ve kterém jim bylo odebráno povolení, nebo se ho vzdaly nebo ve kterém proti nim bylo soudním orgánem nebo jiným příslušným orgánem členského státu zahájeno likvidační řízení.
Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) může ECB na základě rovného zacházení zprostit povinnosti minimálních rezerv instituce uvedené v písmenech a) až c) uvedeného ustanovení. ►M9 Mezi tyto instituce patří mimo jiné instituce, v nichž jsou prováděna reorganizační opatření, a instituce, vůči nimž Unie podle článku 75 Smlouvy nebo členský stát zavedly opatření spočívající ve zmrazení peněžních prostředků a/nebo jiná opatření, která omezují používání jejich peněžních prostředků, nebo jejichž přístup k operacím na volném trhu či ke stálým facilitám Eurosystému byl na základě rozhodnutí Eurosystému pozastaven či zrušen. ◄
Podle čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) ECB zveřejňuje seznam institucí, které podléhají systému minimálních rezerv Eurosystému.
ECB také zveřejňuje seznam institucí, které byly zproštěny povinností v rámci tohoto systému z jiných důvodů, než že se na ně vztahují reorganizační opatření, zmrazení peněžních prostředků či jiná opatření přijatá Unií podle článku 75 Smlouvy nebo členským státem, která omezují používání jejich prostředků, nebo že jim byl na základě rozhodnutí Rady guvernérů ECB pozastaven nebo znemožněn přístup k operacím na volném trhu či stálým facilitám Eurosystému.
Základ pro stanovení minimálních rezerv každé instituce se určuje ve vztahu k prvkům její rozvahy. Údaje rozvahy se oznamují národním centrálním bankám v rámci obecného systému měnové a finanční statistiky ECB. Podle čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) a s výhradou výjimek stanovených pro instituce ve zbytkové části v čl. 3 odst. 4 téhož nařízení vypočítávají instituce základ pro stanovení minimálních rezerv pro určité udržovací období na základě údajů za měsíc předcházející o dva měsíce měsíc, v němž udržovací období začíná.
Sazby minimálních rezerv určuje ECB a podléhají omezením stanoveným v nařízení (ES) č. 2531/98.
Výše minimálních rezerv, které má instituce držet během určitého udržovacího období, se vypočte vynásobením každé relevantní položky základu pro stanovení minimálních rezerv pro dané období sazbami minimálních rezerv. Výše povinných minimálních rezerv, jak ji určí příslušná zúčastněná národní centrální banka a daná instituce postupy uvedenými v článku 5 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9), je základem pro: a) úročení držených požadovaných minimálních rezerv a b) pro zjištění, zda daná instituce dodržuje povinnost držet požadovanou výši minimálních rezerv.
Za účelem sledování cíle stabilizace úrokových sazeb systém minimálních rezerv Eurosystému umožňuje, aby instituce využily průměrovacích opatření, což znamená, že dodržování povinnosti minimálních rezerv je určováno na základě průměru denních konečných zůstatků na účtech minimálních rezerv protistran v průběhu udržovacího období. Dodržování povinnosti minimálních rezerv se určuje na základě průměrných denních rezerv držených institucí v průběhu udržovacího období. Udržovací období je vymezeno v článku 7 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9).
V souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) se držené povinné minimální rezervy institucí úročí průměrnou úrokovou sazbou ECB pro hlavní refinanční operace během udržovacího období (váženou podle počtu kalendářních dnů) podle tohoto vzorce (výsledek se zaokrouhlí na nejbližší cent):
kde:
Rt |
= |
úroky, které připadají na držené povinné minimální rezervy v udržovacím období t; |
Ht |
= |
průměrná denní výše držených povinných minimálních rezerv v udržovacím období t; |
nt |
= |
počet kalendářních dnů udržovacího období t; |
rt |
= |
sazba pro úročení povinných minimálních rezerv držených během udržovacího období t. Sazba se standardně zaokrouhlí na dvě desetinná místa; |
i |
= |
i-tý kalendářní den udržovacího období t; |
MRi |
= |
mezní úroková sazba poslední hlavní refinanční operace vypořádané v kalendářním dni i nebo před tímto kalendářním dnem. |
V případě, že instituce nedodrží jiné povinnosti podle nařízení a rozhodnutí ECB, která se týkají systému minimálních rezerv Eurosystému (např. příslušné údaje nejsou zaslány včas nebo jsou nepřesné), je ECB oprávněna uvalit sankce v souladu s nařízením (ES) č. 2532/98 a nařízením (ES) č. 2157/1999 (ECB/1999/4). Výkonná rada ECB může stanovit a zveřejnit kritéria, podle nichž bude uplatňovat sankce stanovené v čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 2531/98.
PŘÍLOHA II
VYHLAŠOVÁNÍ OPERACÍ NABÍDKOVÝCH ŘÍZENÍ
Oznámení o vyhlášení nabídkového řízení obsahuje tyto informace:
referenční číslo nabídkového řízení;
datum nabídkového řízení;
typ operace (poskytnutí nebo absorpce likvidity a druh nástroje měnové politiky, který bude použit);
splatnost operace;
dobu trvání operace (obvykle vyjádřená v počtu dní);
druh aukce, tj. nabídkové řízení s pevnou nebo pohyblivou sazbou;
v případě nabídkových řízení s proměnlivou sazbou metodu přidělení, tj. aukce s jednoduchou sazbou (holandská aukce) nebo aukce s násobnou sazbou (americká aukce);
zamýšlený objem operace, obvykle pouze v případě dlouhodobějších refinančních operací;
v případě nabídkových řízení s pevnou sazbou pevnou úrokovou sazbu, cenu, swapový bod nebo rozpětí (referenční index v případě indexovaných nabídkových řízení a druh nabídky v případě úrokové sazby nebo rozpětí);
případně minimální nebo maximální přijímanou úrokovou sazbu, cenu nebo swapový bod;
případně den zahájení a den splatnosti operace, nebo den valuty a den splatnosti nástroje v případě vydávání dluhových cenných papírů Evropské centrální banky (ECB);
dotčené měny a v případě měnových swapů měnu, jejíž částka je pevná;
v případě měnových swapů referenční spotový směnný kurz, který bude použit pro výpočet nabídek;
případně horní hranici nabídky;
případně minimální jednotlivý objem přidělení;
případně minimální poměr přidělení, tj. minimální procento nabídek přidělovaných v rámci nabídkového řízení při mezní úrokové sazbě;
časový rozvrh pro podávání nabídek;
v případě vydávání dluhových cenných papírů ECB jmenovitou hodnotu dluhových cenných papírů a kód ISIN emise;
maximální počet nabídek, které mohou jednotlivé protistrany podat (v případě nabídkových řízení s proměnlivou sazbou; má-li ECB v úmyslu omezit počet nabídek, mohou jednotlivé protistrany obvykle podat maximálně 10 nabídek);
druh nabídky (sazba nebo rozpětí);
referenční subjekt v případě indexovaných nabídkových řízení.
PŘÍLOHA III
PŘIDĚLOVÁNÍ PŘI NABÍDKOVÝCH ŘÍZENÍCH A POSTUPY NABÍDKOVÝCH ŘÍZENÍ
Tabulka 1
Přidělování při nabídkových řízeních s pevnou sazbou
Procento přidělení je:
Částka přidělená i-té protistraně je:
alli = all % × (ai )
kde:
A |
= |
celkový přidělovaný objem |
n |
= |
celkový počet protistran |
ai |
= |
částka nabídky i-té protistrany |
all % |
= |
procentuální podíl na přidělení |
alli |
= |
celková částka přidělená i-té protistraně |
Tabulka 2
Přidělování při nabídkových řízeních s proměnlivou sazbou v eurech
(uváděný příklad se vztahuje na nabídky uváděné ve formě úrokových sazeb)
Procentuální podíl na přidělení při mezní úrokové sazbě je:
Přidělení i-té protistraně při mezní úrokové sazbě je:
all (rm ) i = all % (rm ) × a(rm)i
Celková částka přidělená i-té protistraně je:
kde:
A |
= |
celkový přidělovaný objem |
r s |
= |
s-tá nabídka úrokové sazby podaná protistranami |
N |
= |
celkový počet protistran |
a(r s ) i |
= |
částka nabídky při s-té úrokové sazbě (rs) podané i-tou protistranou |
a(r s ) |
= |
celková částka nabídky při s-té úrokové sazbě (rs)
|
r m |
= |
mezní úroková sazba:
r1
≥ rs
≥ rm
pro nabídková řízení na poskytnutí likvidity
rm
≥ rs
≥ r1
pro nabídková řízení na absorpci likvidity
|
r m – 1 |
= |
úroková sazba předcházející mezní úrokové sazbě (poslední úroková sazba, při které jsou nabídky uspokojovány v plné výši):
rm
– 1 > rm
pro nabídková řízení na poskytnutí likvidity
rm
> rm
– 1 pro nabídková řízení na absorpci likvidity
|
all %(r m ) |
= |
procentuální podíl na přidělení při mezní úrokové sazbě |
all(r s ) i |
= |
přidělení i-té protistraně při s-té úrokové sazbě |
all i |
= |
celková částka přidělená i-té protistraně |
Tabulka 3
Přidělování při nabídkových řízeních s proměnlivou sazbou pro měnové swapy
Procentuální podíl na přidělení při mezní nabídce swapového bodu je:
Přidělení i-té protistraně při mezní nabídce swapového bodu je:
all (Δ m ) i = all % (Δ m ) × a(Δm)i
Celková částka přidělená i-té protistraně je:
kde:
A = |
celkový přidělovaný objem |
Δ s = |
s-tá nabídka swapového bodu podaná protistranami |
N = |
celkový počet protistran |
a(Δ s ) i = |
částka nabídky při s-té nabídce swapového bodu (Δs) podané i-tou protistranou |
a(Δs) = |
celková částka nabídky při s-té nabídce swapového bodu (Δs)
|
Δ m = |
mezní nabídka swapového bodu: Δ
m
≥ Δ
s
≥ Δ
1
pro měnové swapy na poskytnutí likvidity
Δ
1
≥ Δ
s
≥ Δ
m
pro měnové swapy na absorpci likvidity
|
Δ m – 1 |
nabídka swapového bodu předcházející mezní nabídce swapového bodu (poslední nabídka swapového bodu, při které jsou nabídky ještě plně uspokojeny): Δ
m
> Δ
m
– 1 pro měnové swapy na poskytnutí likvidity
Δ
m
– 1 > Δ
m
pro měnové swapy na absorpci likvidity
|
all %(Δ m ) |
procentuální podíl na přidělení při mezní nabídce swapového bodu |
all(Δ s ) i |
přidělení i-té protistraně při s-té nabídce swapového bodu |
all i |
celková částka přidělená i-té protistraně |
PŘÍLOHA IV
VYHLAŠOVÁNÍ VÝSLEDKŮ NABÍDKOVÉHO ŘÍZENÍ
Oznámení o výsledcích nabídkového řízení obsahuje tyto informace:
referenční číslo nabídkového řízení;
datum nabídkového řízení;
typ operace;
splatnost operace;
dobu trvání operace (obvykle vyjádřená počtem dní);
celkovou částku nabídky protistran Eurosystému;
počet účastníků;
v případě měnových swapů dotčené měny;
celkový přidělený objem;
v případě nabídkových řízení s pevnou sazbou procento přidělení;
v případě měnových swapů spotový směnný kurz;
v případě nabídkových řízení s proměnlivou sazbou přijatou mezní úrokovou sazbu, cenu, swapový bod nebo rozpětí a procento přidělení při mezní úrokové sazbě, ceně nebo swapovém bodu;
v případě aukcí s násobnou sazbou nejnižší a nejvyšší sazbu nabídky, tj. spodní a horní hranici úrokové sazby, pro kterou protistrany podaly nabídky v rámci nabídkového řízení s proměnlivou sazbou, a vážený průměr sazby přidělení;
případně den zahájení a den splatnosti operace, nebo den valuty a den splatnosti nástroje v případě vydávání dluhových cenných papírů Evropské centrální banky (ECB);
případně minimální jednotlivý objem přidělení;
případně minimální poměr přidělení;
v případě vydávání dluhových cenných papírů ECB jmenovitou hodnotu dluhových cenných papírů a kód ISIN emise;
maximální počet nabídek, které mohou jednotlivé protistrany podat (v případě nabídkových řízení s proměnlivou sazbou; má-li ECB v úmyslu omezit počet nabídek, mohou jednotlivé protistrany obvykle podat maximálně 10 nabídek).
PŘÍLOHA V
KRITÉRIA VÝBĚRU PROTISTRAN DEVIZOVÝCH INTERVENČNÍCH OPERACÍ
1. Výběr protistran pro intervenční devizové operace Eurosystému je založen na dvou souborech kritérií vycházejících ze zásad obezřetnosti a účinnosti.
2. Kritéria týkající se účinnosti se uplatní až po uplatnění kritérií týkajících se obezřetnosti.
3. Kritéria související se zásadou obezřetnosti zahrnují:
úvěruschopnost protistrany, která je posuzována s využitím kombinace různých metod, například s využitím úvěrového hodnocení komerčními hodnotícími agenturami i vlastní analýzy kapitálových a jiných obchodních poměrů;
protistrana podléhá dohledu ze strany uznávaného orgánu dohledu;
protistrana má dobrou pověst a dodržuje vysoké etické standardy.
4. Kritéria související se zásadou účinnosti zahrnují mimo jiné:
konkurenční cenové chování protistrany a její schopnost účinně provádět velkoobjemové devizové operace za všech tržních podmínek a
kvalita a rozsah informací, které protistrana poskytuje.
5. Aby mohly účinně intervenovat v různých zeměpisných oblastech, mohou národní centrální banky vybírat protistrany pro své devizové intervenční operace v libovolném mezinárodním finančním centru.
PŘÍLOHA VI
PŘESHRANIČNÍ VYUŽITÍ ZPŮSOBILÝCH AKTIV
I. MODEL KORESPONDENTSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (MKCB)
Tabulka 1
Model korespondentské centrální banky (MKCB)
Využití způsobilých aktiv uložených v zemi B protistranou usazenou v zemi A za účelem získání úvěru od národní centrální banky země A (SSS = systém vypořádání obchodů s cennými papíry).
1. Všechny národní centrální banky si vzájemně vedou účty cenných papírů pro účely přeshraničního využití způsobilých aktiv. Přesný postup MKCB závisí na tom, zda jsou způsobilá aktiva rezervována pro každou jednotlivou transakci nebo držena v souboru podkladových aktiv.
2. V systému rezervace platí, že jakmile domácí národní centrální banka přijme žádost protistrany o úvěr, vydá protistrana (případně prostřednictvím svého uschovatele) systému vypořádání obchodů s cennými papíry v zemi, ve které jsou držena její obchodovatelná aktiva, pokyn k jejich převodu do centrální banky této země (dále jen „korespondentská centrální banka)“ na účet domácí centrální banky. Jakmile je domácí centrální banka korespondentskou centrální bankou informována o tom, že zajištění obdržela, převede na protistranu příslušné prostředky. Národní centrální banky prostředky neposkytnou, dokud si nejsou jisté, že korespondentská centrální banka obdržela obchodovatelná aktiva protistrany. Pokud je nezbytné dodržet lhůtu pro vypořádání, mohou mít protistrany možnost předem uložit aktiva u korespondentské centrální banky na účet své domácí centrální banky s využitím postupů MKCB.
3. V systému sdružování platí, že protistrana může kdykoli poskytnout korespondentské centrální bance obchodovatelná aktiva na účet domácí centrální banky. Jakmile je domácí centrální banka korespondentskou centrální bankou informována o tom, že obdržela obchodovatelná aktiva, připíše tato obchodovatelná aktiva na sdružený účet protistrany.
4. Pro určitá neobchodovatelná aktiva, tj. úvěrové pohledávky a klientské dluhové nástroje kryté hypotékou, byly vypracovány zvláštní postupy pro přeshraniční využití. Jsou-li v přeshraničním kontextu využity úvěrové pohledávky, aplikuje se varianta MKCB založená na převodu vlastnictví, cesi nebo zástavě ve prospěch domácí centrální banky, nebo břemeni ve prospěch korespondentské centrální banky, která jedná jako zástupce domácí centrální banky. Jiná ad hoc varianta na základě břemene ve prospěch korespondentské centrální banky, která jedná jako zástupce domácí centrální banky, se používá k umožnění přeshraničního využití klientských dluhových nástrojů krytých hypotékou.
5. MKCB je protistranám k dispozici (pro obchodovatelná i neobchodovatelná aktiva) každý obchodní den TARGET2, a to minimálně od 9:00 do 16:00 hodin SEČ. Protistrana, která si přeje využít MKCB, musí národní centrální banku, od níž si přeje získat úvěr, tj. svoji domácí centrální banku, uvědomit nejpozději do 16:00 hodin SEČ.Protistrana musí zajistit, aby zajištění pro úvěrovou operaci bylo na účet korespondentské centrální banky dodáno nejpozději v 16:45 hodin SEČ. Pokyny nebo dodání, jež tuto lhůtu nedodrží, budou zpracovávány pouze na základě nejvyššího úsilí a mohou být zohledněny pro úvěry, které budou poskytnuty následující obchodní den TARGET2. Pokud protistrany již dopředu předvídají, že budou později v průběhu dne potřebovat využít MKCB, měly by, pokud je to možné, aktiva předem uložit. Za výjimečných okolností, nebo pokud to vyžadují účely měnové politiky, může ECB rozhodnout o prodloužení času uzavření MKCB až do uzavření systému TARGET2, a to ve spolupráci s centrálními depozitáři cenných papírů, pokud jde o jejich možnost prodloužit jejich uzávěrku pro obchodovatelná aktiva.
II. ZPŮSOBILÁ PROPOJENÍ MEZI SYSTÉMY VYPOŘÁDÁNÍ OBCHODŮ S CENNÝMI PAPÍRY
Tabulka 2
Způsobilá propojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry
Využití způsobilých aktiv vydaných v systému vypořádání obchodů s cennými papíry v zemi B a držených protistranou usazenou v zemi A prostřednictvím způsobilého propojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry v zemích A a B za účelem získání úvěru u národní centrální banky země A.
1. Způsobilá propojení mezi dvěma systémy vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropském hospodářském prostoru (EHP) se skládají ze sady postupů a mechanismů pro přeshraniční převod cenných papírů prostřednictvím procesu zaknihování. Tato propojení mají podobu souhrnného společného účtu otevřeného systémem vypořádání obchodů s cennými papíry (dále jen „systém investora“) u jiného systému vypořádání obchodů s cennými papíry (dále jen „systém emitenta“).
2. Způsobilá propojení umožňují účastníkovi jednoho systému vypořádání obchodů s cennými papíry v EHP držet cenné papíry vydané v jiném systému vypořádání obchodů s cennými papíry v EHP, aniž by byl účastníkem tohoto druhého systému vypořádání obchodů s cennými papíry. Při využití propojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry drží protistrany aktiva na svých vlastních účtech ve svých domácích systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a nepotřebují uschovatele.
III. MKCB SE ZPŮSOBILÝMI PROPOJENÍMI
Tabulka 3
MKCB se způsobilými propojeními
Využití způsobilých aktiv vydaných v systému vypořádání obchodů s cennými papíry v zemi C a držených v systému vypořádání obchodů s cennými papíry v zemi B protistranou usazenou v zemi A prostřednictvím způsobilého propojení mezi systémy v zemích B a C za účelem získání úvěru od národní centrální banky země A.
Mají-li být způsobilá aktiva ve formě cenných papírů převedena prostřednictvím MKCB s propojeními, musí protistrany zajistit, aby cenné papíry byly na účet u příslušného systému investora dodány nejpozději v 16:00 hodin SEČ v den vypořádání, tak aby se zajistilo vypořádání operací s valutou téhož dne. Všechny žádosti o mobilizaci, které domácí národní centrální banka obdrží od svých protistran po 16:00 hodin, nebo všechny žádosti o dodání způsobilých aktiv na účet u příslušného systému investora, obdržené po 16:00 hodin SEČ, se zpracovávají jen na základě nejvyššího úsilí a v závislosti na uzávěrce příslušných systémů vypořádání obchodů s cennými papíry.
IV. MKCB S TROJSTRANNÝMI SLUŽBAMI SPRÁVY ZAJIŠTĚNÍ
Tabulka 4
Přeshraniční trojstranné služby
Využití způsobilých aktiv držených u trojstranného zprostředkovatele (TPA) v zemi B protistranou usazenou v zemi A za účelem získání úvěru od národní centrální banky země A.
Šipka „Informace o zajištění“ mezi protistranou A a národní centrální bankou A nemusí být v případě některých trojstranných zprostředkovatelů relevantní (v závislosti na zvoleném smluvním modelu) a v takových případech protistrana nezasílá národní centrální bance A pokyn, resp. neobdrží od této banky potvrzení.
PŘÍLOHA VIa
KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI PRO VYUŽITÍ SYSTÉMŮ VYPOŘÁDÁNÍ OBCHODŮ S CENNÝMI PAPÍRY A PROPOJENÍ MEZI TĚMITO SYSTÉMY V ÚVĚROVÝCH OPERACÍCH EUROSYSTÉMU
I. KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI SYSTÉMŮ VYPOŘÁDÁNÍ OBCHODŮ S CENNÝMI PAPÍRY A PROPOJENÍ MEZI TĚMITO SYSTÉMY
Eurosystém určuje způsobilost systému vypořádání obchodů s cennými papíry (dále jen „vypořádací systém“) provozovaného centrálním depozitářem cenných papírů (dále jen „centrální depozitář“), který je usazen v členském státě, jehož měnou je euro, nebo národní centrální bankou anebo veřejným subjektem (ve smyslu čl. 1 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ( 20 )) členského státu, jehož měnou je euro (dále jen „provozovatel vypořádacího systému“), na základě těchto kritérií:
provozovatel vypořádacího systému v zemi eurozóny splňuje požadavky na povolení k činnosti centrálního depozitáře stanovené v nařízení (EU) č. 909/2014, a
národní centrální banka členského státu, v němž příslušný vypořádací systém působí, zavedla a udržuje vhodná smluvní a jiná ujednání s provozovatelem vypořádacího systému v zemi eurozóny, která zahrnují požadavky Eurosystému uvedené v oddíle II této přílohy.
Pokud postup pro udělení povolení stanovený v hlavě III nařízení (EU) č. 909/2014 ve vztahu k centrálnímu depozitáři v zemi eurozóny nebyl dokončen, ustanovení písmene a) a b) se neuplatní. Vypořádací systém provozovaný tímto centrálním depozitářem musí být v tomto případě kladně hodnocen podle dokumentu Framework for the assessment of securities settlement systems and links to determine their eligibility for use in Eurosystem credit operations (Rámec pro hodnocení systémů a spojení pro vypořádání obchodů s cennými papíry pro účely stanovení jejich způsobilosti pro použití v úvěrových operacích Eurosystému) z ledna 2014, který je zveřejněn na internetových stránkách ECB.
Eurosystém určuje způsobilost přímého nebo zprostředkovaného propojení na základě těchto kritérií:
přímé propojení nebo, v případě zprostředkovaného propojení, každé z přímých propojení, z nichž zprostředkované propojení sestává, splňuje požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 909/2014;
národní centrální banky členských států, v nichž je usazen vypořádací systém investora, jakýkoli vypořádací systém zprostředkovatele a vypořádací systém emitenta, zavedly a udržují vhodná smluvní nebo jiná ujednání s provozovateli vypořádacího systému v zemi eurozóny, která zahrnují požadavky Eurosystému stanovené v oddíle II;
Eurosystém považuje vypořádací systém investora, jakýkoli vypořádací systém zprostředkovatele a vypořádací systém emitenta, které se účastní propojení, za způsobilé.
Pokud nebyl dokončen postup pro udělení povolení stanovený v hlavě III nařízení (EU) č. 909/2014 ve vztahu k jakémukoli centrálnímu depozitáři, který provozuje vypořádací systém, jenž se účastní propojení, ustanovení písmene a) a b) se neuplatní. Propojení zahrnující vypořádací systém provozovaný tímto centrálním depozitářem musí být v tomto případě kladně hodnoceno podle „Rámce pro hodnocení systémů a spojení pro vypořádání obchodů s cennými papíry pro účely stanovení jejich způsobilosti pro použití v úvěrových operacích Eurosystému“ z ledna 2014.
Před určením způsobilosti přímého propojení nebo zprostředkovaného propojení, které zahrnuje jeden nebo více vypořádacích systémů provozovaných centrálními depozitáři usazenými v zemi Evropského hospodářském prostoru (EHP), jejíž měnou není euro, nebo národními centrálními bankami anebo veřejnými orgány země EHP, jejíž měnou není euro (dále jen „vypořádací systém ze země EHP mimo eurozónu“ provozovaný „provozovatelem vypořádacího systému ze země EHP mimo eurozónu“), provede Eurosystém analýzu realizovatelnosti, která zohlední mimo jiné hodnotu způsobilých aktiv vydaných nebo držených v těchto vypořádacích systémech.
Za předpokladu, že závěry uvedené analýzy budou kladné, určí Eurosystém způsobilost propojení zahrnujícího vypořádací systémy ze zemí EHP mimo eurozónu na základě těchto kritérií:
Provozovatelé vypořádacích systémů ze zemí EHP mimo eurozónu, které se účastní propojení, jakož i propojení samotné splňují požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 909/2014.
Pokud jde o přímá propojení, národní centrální banka členského státu, v němž vypořádací systém investora působí, zavedla a udržuje vhodná smluvní či jiná ujednání s provozovatelem vypořádacího systému investora v zemi eurozóny. Tato smluvní či jiná ujednání musí stanovit povinnost provozovatele vypořádacího systému v zemi eurozóny provést ustanovení oddílu II v právních ujednáních s provozovatelem vypořádacího systému emitenta ze země EHP mimo eurozónu.
Pokud jde o zprostředkovaná propojení, každé z jednotlivých přímých propojení, v němž vypořádací systém ze země EHP mimo eurozónu vystupuje jako vypořádací systém emitenta, musí splňovat kritérium uvedené v prvním odstavci písmene b). V případě zprostředkovaného propojení, v kterém jsou vypořádací systém zprostředkovatele i vypořádací systém emitenta vypořádacími systémy ze země EHP mimo eurozónu, musí národní centrální banka členského státu, v němž vypořádací systém investora působí, zavést a udržovat vhodná smluvní nebo jiná ujednání s provozovatelem vypořádacího systému investora v zemi eurozóny. Tato smluvní nebo jiná ujednání musí stanovit nejen povinnost provozovatele vypořádacího systému v zemi eurozóny provést ustanovení oddílu II v právních ujednáních s provozovatelem vypořádacího systému zprostředkovatele ze země EHP mimo eurozónu, ale též povinnost provozovatele vypořádacího systému zprostředkovatele ze země EHP mimo eurozónu provést ustanovení oddílu II ve svých smluvních nebo jiných ujednáních s provozovatelem vypořádacího systému emitenta ze země EHP mimo eurozónu.
Všechny vypořádací systémy eurozóny, které se účastní propojení, považuje Eurosystém za způsobilé.
Národní centrální banka země EHP mimo eurozónu, v níž působí vypořádací systém investora, se zavázala vykazovat informace o způsobilých aktivech obchodovaných na akceptovaných tuzemských trzích způsobem, který určí Eurosystém.
Pokud nebyl dokončen postup pro udělení povolení stanovený v hlavě III nařízení (EU) č. 909/2014 ve vztahu k jakémukoli centrálnímu depozitáři provozujícímu vypořádací systém investora, vypořádací systém zprostředkovatele nebo vypořádací systém emitenta, které se účastní propojení, ustanovení písmene a) až d) se neuplatní. Propojení zahrnující vypořádací systém provozovaný tímto centrálním depozitářem musí být v tomto případě kladně hodnoceno podle Rámce pro hodnocení systémů a spojení pro vypořádání obchodů s cennými papíry pro účely stanovení jejich způsobilosti pro použití v úvěrových operacích Eurosystému z ledna 2014.
II. POŽADAVKY EUROSYSTÉMU
V zájmu zajištění právní spolehlivosti musí provozovatel vypořádacího systému národní centrální bance členského státu, v němž příslušný vypořádací systém působí, prokázat odkazem na závaznou právní dokumentaci, ať již v podobě řádně vyhotovené smlouvy nebo závazných podmínek příslušného provozovatele vypořádacího systému anebo jinak, že:
nárok na cenné papíry držené ve vypořádacím systému provozovaném tímto provozovatelem vypořádacího systému, včetně cenných papírů držených prostřednictvím propojení provozovaných provozovatelem vypořádacího systému (na účtech vedených provozovateli propojených vypořádacích systémů), se řídí právem země EHP;
nárok účastníků vypořádacího systému na cenné papíry držené v tomto vypořádacím systému je jasný a jednoznačný a zajišťuje, aby účastníci vypořádacího systému nebyli vystaveni platební neschopnosti provozovatele tohoto vypořádacího systému;
pokud vypořádací systém vystupuje jako vypořádací systém emitenta, nárok propojeného vypořádacího systému investora na cenné papíry držené ve vypořádacím systému emitenta je jasný a jednoznačný a zajišťuje, aby vypořádací systém investora a jeho účastníci nebyli vystaveni platební neschopnosti provozovatele vypořádacího systému emitenta;
pokud vypořádací systém vystupuje jako vypořádací systém investora, nárok tohoto vypořádacího systému na cenné papíry držené v propojeném vypořádacím systému emitenta je jasný a jednoznačný a zajišťuje, aby vypořádací systém investora a jeho účastníci nebyli vystaveni platební neschopnosti provozovatele vypořádacího systému emitenta;
žádné zástavní právo nebo podobný mechanismus na základě platných právních předpisů nebo smluvních ujednání nebude mít nepříznivý vliv na nárok národní centrální banky na cenné papíry držené ve vypořádacím systému;
postup pro rozdělení jakéhokoli schodku cenných papírů držených ve vypořádacím systému – zejména v důsledku platební neschopnosti: i) provozovatele vypořádacího systému; ii) jakékoli třetí osoby pověřené úschovou cenných papírů nebo iii) jakéhokoli propojeného vypořádacího systému emitenta – je jasný a jednoznačný;
postupy pro uplatnění nároku na cenné papíry podle právního rámce vypořádacího systému jsou jasné a jednoznačné včetně – v případě, kdy vypořádací systém vystupuje jako vypořádací systém investora – veškerých náležitostí, které musí být splněny ve vztahu k propojenému vypořádacímu systému emitenta.
Provozovatel vypořádacího systému musí zajistit, aby v případech, kdy vypořádací systém, jejž provozuje, vystupuje jako vypořádací systém investora, byly převody cenných papírů, které se uskutečňují prostřednictvím propojení, neodvolatelné ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ( 21 ), to znamená, že tyto převody cenných papírů není možné odvolat, stornovat, anulovat nebo jiným způsobem zrušit.
Pokud vypořádací systém, jejž provozovatel vypořádacího systému provozuje, vystupuje jako vypořádací systém emitenta, musí provozovatel vypořádacího systému zajistit, aby nevyužíval třetí instituci, jako je banka nebo jakákoli osoba, která není vypořádacím systémem, jež vystupuje jako zprostředkovatel mezi emitentem a vypořádacím systémem emitenta, nebo musí zajistit, aby jeho vypořádací systém měl přímé nebo zprostředkované propojení s vypořádacím systémem, jenž má takový (jedinečný a přímý) vztah.
Aby bylo možné využít propojení mezi vypořádacími systémy k vypořádání transakcí centrální banky, musí být zavedeny mechanismy, které umožní buď vnitrodenní vypořádání formou dodání proti zaplacení v penězích centrální banky, nebo vnitrodenní bezplatné vypořádání (FOP), jež může mít podobu zúčtování (jednotlivých) plateb v reálném čase nebo série skupinových postupů s neodvolatelností vnitrodenního zúčtování. Vzhledem charakteristikám vypořádání v TARGET2-Securities se tento požadavek považuje za již splněný v případě přímých a zprostředkovaných propojení, v nichž jsou všechny vypořádací systémy, které se propojení účastní, začleněny do TARGET2-Securities.
Pokud jde o provozní hodiny a otevírací dny:
vypořádací systém a jeho propojení musí poskytovat služby vypořádání ve všechny obchodní dny TARGET2;
vypořádací systém musí být v provozu během denního zpracování, jak je uvedeno v dodatku V přílohy II obecných zásad ECB/2012/27 ( 22 );
vypořádací systémy účastnící se přímých nebo zprostředkovaných propojení musí svým účastníkům umožnit zadávat vypořádacímu systému investora příkazy k vypořádání formou dodání proti zaplacení v tentýž den prostřednictvím vypořádacího systému emitenta a/nebo (případně) zprostředkovatele alespoň do 15:30 hodin středoevropského času (SEČ) ( 23 );
vypořádací systémy účastnící se přímých nebo zprostředkovaných propojení musí svým účastníkům umožnit zadávat vypořádacímu systému investora příkazy k bezplatnému vypořádání téhož dne prostřednictvím vypořádacího systému emitenta a/nebo (případně) zprostředkovatele alespoň do 16:00 hodin SEČ;
vypořádací systémy musí mít zavedena opatření pro prodloužení provozní doby uvedené v odstavcích b) až d) v nouzových situacích.
Vzhledem charakteristikám vypořádání v TARGET2-Securities se tyto požadavky považují za již splněné v případě vypořádacích systémů, které jsou začleněny do TARGET2-Securities, a v případě přímých a zprostředkovaných propojení, v nichž jsou všechny vypořádací systémy, které se propojení účastní, začleněny do TARGET2-Securities.
III. POSTUP PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTÍ
Provozovatelé vypořádacích systémů v zemi eurozóny, kteří usilují o to, aby jejich služby byly využívány při úvěrových operacích Eurosystému, musí předložit žádost o posouzení způsobilosti národní centrální bance členského státu, v němž je příslušný vypořádací systém usazen.
V případě propojení včetně propojení, která zahrnují vypořádací systém ze země EHP mimo eurozónu, by měl vypořádací systém investora předložit žádost o posouzení způsobilosti národní centrální bance členského státu, v němž vypořádací systém investora působí.
Eurosystém může žádost zamítnout nebo, pokud jsou již vypořádací systém nebo propojení způsobilé, může pozastavit či odejmout způsobilost, pokud:
není splněno jedno či více kritérií způsobilosti uvedených v oddíle I;
by použití vypořádacího systému nebo propojení mohlo ovlivnit bezpečnost a účinnost úvěrových operací Eurosystému a vystavit Eurosystém riziku finančních ztrát, nebo má-li se z důvodu obezřetnosti jinak za to, že představují riziko.
Rozhodnutí Eurosystému o způsobilosti vypořádacího systému nebo propojení se oznamuje provozovateli vypořádacího systému, který žádost o posouzení způsobilosti předložil. Eurosystém zdůvodní každé záporné rozhodnutí.
Pro účely úvěrových operací Eurosystému lze vypořádací systém nebo propojení použít poté, co byly zveřejněny v seznamech způsobilých vypořádacích systémů a způsobilých propojení na internetových stránkách ECB.
PŘÍLOHA VII
VÝPOČET SANKCÍ UKLÁDANÝCH PODLE ČÁSTI PÁTÉ A FINANČNÍ POSTIHY UKLÁDANÉ PODLE ČÁSTI SEDMÉ
I. VÝPOČET FINANČNÍCH POSTIHŮ UKLÁDANÝCH PODLE ČÁSTI PÁTÉ
1. Má-li národní centrální banka uložit finanční postih některé ze svých protistran v souladu s částí pátou, vypočítá postih na základě předem stanovené sankční sazby takto.
V případě porušení povinnosti uvedené v čl. 154 odst. 1 písm. a), b) nebo c) se finanční postih vypočítá za použití sazby mezní zápůjční facility, která se uplatňovala v den, kdy porušování začalo, navýšené o 2,5 procentního bodu.
V případě porušení povinnosti uvedené v čl. 154 odst. 1 písm. d) nebo e) se finanční postih vypočítá za použití sazby mezní zápůjční facility, která se uplatňovala v den, kdy porušování začalo, navýšené o 5 procentních bodů. Dojde-li v období 12 měsíců ode dne prvního porušení k opakovanému porušení povinnosti uvedené v čl. 154 odst. 1 písm. d) nebo povinnosti uvedené v čl. 154 odst. 1 písm. e), navyšuje se sazba finančního postihu při každém porušení o dalších 2,5 procentních bodů.
2. V případě porušení povinnosti uvedené v čl. 154 odst. 1 písm. a) nebo b) se finanční postih vypočítá použitím sankční sazby podle odst. 1 písm. a) na výši zajištění nebo hotovosti, které protistrana nebyla schopna dodat nebo vypořádat, vynásobenou koeficientem X/360, kde X představuje počet kalendářních dnů (nejvýše sedm), po které protistrana nebyla schopna zajistit či vypořádat: a) přidělený objem uvedený v potvrzení jednotlivých výsledků přidělení po dobu splatnosti operace, nebo b) zbývající objem dané operace, pokud ze strany národní centrální banky došlo k předčasnému ukončení pro zbývající období operace.
3. V případě porušení povinnosti uvedené v čl. 154 odst. 1 písm. c) se finanční postih vypočítá použitím sankční sazby podle odst. 1 písm. a) na hodnotu nezpůsobilých aktiv nebo aktiv, která protistrana nemůže mobilizovat nebo využít, po uplatnění srážek, takto:
v případě nezpůsobilých aktiv, která protistrana poskytla národní centrální bance, se bere v úvahu hodnota poskytnutých nezpůsobilých aktiv po uplatnění srážek, nebo
v případě aktiv, která byla původně způsobilá, ale která se stala nezpůsobilými nebo nesmí být protistranou nadále mobilizována či používána, se bere v úvahu hodnota aktiv (po uplatnění srážek), která nebyla odstraněna do začátku osmého kalendářního dne od okamžiku, ke kterému se způsobilá aktiva stala nezpůsobilými nebo nesmí být protistranou nadále mobilizována či používána.
4. Hodnoty uvedené v odst. 3 písm. a) a b) se násobí koeficientem X/360, kde X představuje počet kalendářních dnů (nejvýše sedm), po které protistrana porušovala své povinnosti týkající se používání aktiv poskytovaných jako zajištění při úvěrových operacích Eurosystému. V případě podle odst. 3 písm. b) se X začíná počítat po uplynutí dodatečné lhůty sedmi kalendářních dnů.
[[hodnota nezpůsobilých aktiv po uplatnění srážek v první den porušení] EUR * (sazba mezní zápůjční facility platná v den, kdy porušování začalo + 2,5 %) *[X]/360 = EUR […]]
5. V případě porušení omezení ve vztahu k nezajištěným dluhovým nástrojům vydaným úvěrovou institucí nebo jinými subjekty, s nimiž je úvěrová instituce v úzkém propojení, jak je uvedeno v článku 141, se dodatečná lhůta určuje takto:
dodatečná lhůta sedmi kalendářních dnů se uplatní, pokud k porušení došlo v důsledku změny ocenění (bez toho, aby byly předloženy dodatečné nezajištěné dluhové nástroje, a bez odstranění aktiv z celkového souboru zajištění) z důvodu:
zvýšení hodnoty již předložených nezajištěných dluhových nástrojů; nebo
snížení celkové hodnoty souboru zajištění.
V těchto případech je protistrana povinna hodnotu celkového souboru zajištění a/nebo hodnotu takových nezajištěných dluhových nástrojů v dodatečné lhůtě upravit tak, aby zajistila soulad s příslušným omezením.
v případě předložení dalších nezajištěných dluhových nástrojů vydaných úvěrovou institucí nebo subjekty, s nimiž je úvěrová instituce v úzkém propojení, v rozporu s příslušným omezením, nemá protistrana na dodatečnou lhůtu nárok.
6. Pokud protistrana poskytne informace, které z hlediska Eurosystému negativně ovlivní hodnotu jejího zajištění v souvislosti s čl. 145 odst. 4, např. nesprávné nebo neaktuální informace o zůstatku použité úvěrové pohledávky, nebo pokud protistrana neposkytne včas informace vyžadované podle čl. 101 odst. 1 písm. a) bodu iv), bere se při výpočtu finančního postihu podle odstavce 3 v úvahu výše (hodnota) zajištění, která byla negativně ovlivněna a nepoužije se žádná dodatečná lhůta. Pokud jsou nesprávné informace opraveny v příslušné lhůtě pro oznámení, např. v případě úvěrových pohledávek během následujícího obchodního dne ve smyslu čl. 109 odst. 2, neukládá se žádný postih.
7. V případě porušení povinností uvedených v čl. 154 odst. 1 písm. d) nebo e) se finanční postih vypočítá použitím sankční sazby podle odst. 1 písm. b) na objem nepovoleného přístupu protistrany k mezní zápůjční facilitě nebo na nesplacený úvěr od Eurosystému.
8. Je-li výsledkem výpočtu podle této přílohy částka nižší než 500 EUR, uloží národní centrální banka minimální finanční postih ve výši 500 EUR. Finanční postih nebude uložen, dojde-li k nápravě porušení v příslušné dodatečné lhůtě.
II. VÝPOČET NEFINANČNÍCH POSTIHŮ UKLÁDANÝCH PODLE ČÁSTI PÁTÉ
Vyloučení v případě nedodržení povinností uvedených v čl. 154 odst. 1 písm. a) nebo b)
9. Dochází-li k vyloučení podle čl. 156 odst. 1, uloží národní centrální banka sankci spočívající ve vyloučení v souladu s následujícími ustanoveními:
jestliže výše neposkytnutého zajištění nebo hotovosti dosahuje až 40 % celkové výše zajištění nebo hotovosti, které měly být poskytnuty, uplatní se vyloučení v délce jednoho měsíce;
jestliže výše neposkytnutého zajištění nebo hotovosti dosahuje 40 % až 80 % celkové výše zajištění nebo hotovosti, které měly být poskytnuty, uplatní se vyloučení v délce dvou měsíců;
jestliže výše neposkytnutého zajištění nebo hotovosti dosahuje 80 % až 100 % celkové výše zajištění nebo hotovosti, které měly být poskytnuty, uplatní se vyloučení v délce tří měsíců.
10. Pokud se sankce týká transakce mezi protistranou a ECB v rámci dvoustranného postupu, vykládají se výše uvedená ustanovení částí I a II tak, že ECB může na jejich základě uložit sankce.
III. VÝPOČET FINANČNÍCH POSTIHŮ UKLÁDANÝCH PODLE ČÁSTI SEDMÉ
Národní centrální banky vypočítávají finanční postih podle čl. 166 odst. 4a v souladu s těmito ustanoveními:
V případě porušení povinnosti uvedené v čl. 166 odst. 4a se finanční postih vypočítá za použití mezní zápůjční sazby, která se uplatňovala v den, kdy porušování začalo, navýšené o 2,5 procentního bodu.
Finanční postih se vypočítá použitím sankční sazby podle písmene a) na výši hotovosti, kterou protistrana nemohla uhradit či zaplatit, nebo na hodnotu aktiv, která nebyla dodána, vynásobenou koeficientem X/360, kde X představuje počet kalendářních dnů (nejvýše sedm), po které protistrana nebyla schopna: i) uhradit jakoukoli částku úvěru, zaplatit cenu zpětného odkupu nebo jinak splatnou hotovost, anebo ii) dodat aktiva v době splatnosti nebo v době, kdy byla jinak povinna tak učinit podle smluvní či veřejnoprávní úpravy.
K výpočtu finančního postihu v souladu s odst. 1 písm. a) a b) se použije tento vzorec:
[[peněžní částka, kterou protistrana nemohla uhradit či zaplatit, nebo hodnota aktiv, které protistrana nemohla dodat] EUR * (sazba mezní zápůjční facility platná v den, kdy porušování začalo, navýšená o 2,5 procentního bodu) * [X]/360 (kde X představuje počet kalendářních dnů, po které protistrana nezaplatila, neuhradila nebo nedodala) = […] EUR].
PŘÍLOHA VIII
ZPRAVODAJSKÁ POVINNOST TÝKAJÍCÍ SE ÚDAJŮ O ÚVĚRECH VE VZTAHU K CENNÝM PAPÍRŮM KRYTÝM AKTIVY A POŽADAVKY NA REGISTRY ÚDAJŮ O ÚVĚRECH
Tato příloha se vztahuje na poskytování komplexních a standardizovaných údajů o úvěrech týkajících se souboru aktiv, která vytvářejí peněžní toky zajišťující cenné papíry kryté aktivy, jak je uvedeno v článku 78, a vymezuje požadavky na registry údajů o úvěrech.
I. PŘEDÁVÁNÍ ÚDAJŮ O ÚVĚRECH
1. Údaje o úvěrech musí příslušné subjekty předávat do registru údajů o úvěrech v souladu s touto přílohou. Registr údajů o úvěrech tyto údaje zveřejňuje v elektronické podobě.
2. Údaje o úvěrech mohou být předávány za každou jednotlivou transakci:
pokud jde o transakce vykazované do registru sekuritizací ESMA, za použití příslušných šablon stanovených v prováděcích technických normách, které přijala Komise podle čl. 7 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2402; nebo
pokud jde o transakce vykazované do registru určeného Eurosystémem, za použití příslušného aktuálního vzoru ECB pro vykazování údajů o úvěrech, který je zveřejněn na internetových stránkách ECB.
Příslušný vzor, který je třeba předložit, závisí v každém případě na druhu aktiv zajišťujících cenné papíry kryté aktivy ve smyslu čl. 73 odst. 1.
2a. Údaje o úvěrech se začnou předávat v souladu s odst. 2 písm. a) na začátku kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po uplynutí tří měsíců od data aktivace vykazování ESMA.
Údaje o úvěrech je možné předávat v souladu s odst. 2 písm. b) do konce kalendářního měsíce, do kterého spadá datum následující tři roky a tři měsíce po datu aktivace vykazování ESMA.
2b. Aniž je dotčen druhý pododstavec odstavce 2a, údaje o úvěrech týkající se jednotlivé transakce musí být předloženy v souladu s odst. 2 písm. a), pokud:
jsou dotčené subjekty, které jsou účastníky transakce, povinny podle čl. 7 odst. 1 písm. a) a čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2402 vykazovat údaje o úvěrech týkající se jednotlivé transakce do registru sekuritizací ESMA za použití příslušných vzorů stanovených v prováděcích technických normách, které přijala Komise podle čl. 7 odst. 4 tohoto nařízení, a
bylo již zahájeno předávání údajů o úvěrech v souladu s odst. 2 písm. a).
3. Údaje o úvěrech musí být vykazovány alespoň čtvrtletně, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne splatnosti platby úroku z příslušných cenných papírů krytých aktivy. Pokud jde o předkládané údaje, datum validity informací o podkladovém souboru nesmí být starší než dva měsíce, tj. doba mezi datem předložení výkazu a datem validity informací o podkladovém souboru musí být kratší než dva měsíce. „Datem validity informací o podkladovém souboru“ se rozumí datum, ke kterému byl pořízen přehled výkonnosti podkladových aktiv pro účely příslušného výkazu.
4. S cílem zajistit dodržování požadavků podle odstavců 2 a 3 provádí registr údajů o úvěrech pro každou transakci automatickou kontrolu shody a přesnosti vykazovaných nových a aktualizovaných údajů o úvěrech.
II. POŽADOVANÁ MÍRA PODROBNOSTI
1. Po dni, kdy začne platit zpravodajská povinnost týkající se údajů o úvěrech pro konkrétní třídu aktiv, která vytvářejí peněžní toky zajišťující cenné papíry kryté aktivy, jak je uvedeno na internetových stránkách Evropské centrální banky (ECB), je poskytnutí podrobných informací o jednotlivých úvěrech nezbytným předpokladem pro to, aby se cenné papíry kryté aktivy staly nebo zůstaly způsobilými.
2. Cenné papíry kryté aktivy, pro něž se používá vzor ECB pro vykazování údajů o úvěrech, musí dosáhnout povinné minimální míry splnění požadavků odpovídající výslednému hodnocení údajů A1, která se posuzuje podle dostupnosti informací, zejména polí vzoru pro vykazování údajů o úvěrech, a vypočte se podle metodiky obsažené v oddílu III této přílohy. Aniž jsou dotčena požadovaná výsledná hodnocení, která jsou ve vztahu k údajům o úvěrech uvedena v oddílu III, může Eurosystém v jednotlivých případech jako zajištění přijmout cenné papíry kryté aktivy, pro něž se používají vzory ECB pro vykazování údajů o úvěrech, s výsledným hodnocením nižším než požadované výsledné hodnocení A1, za podmínky poskytnutí náležitého zdůvodnění, proč nebylo dosaženo požadovaného výsledného hodnocení. V případě každého náležitého zdůvodnění Eurosystém stanoví maximální přípustnou odchylku a časový horizont, v němž lze takovou odchylku tolerovat, jak je dále uvedeno na internetových stránkách ECB. Časový horizont bude představovat časové období, v němž se musí kvalita údajů týkajících se cenných papírů krytých aktivy zlepšit.
3. S cílem zachytit důvody, pro které nejsou údaje k dispozici, obsahují ►M9 vzory ECB pro vykazování údajů o úvěrech ◄ sadu šesti zástupných položek („no data“ (ND)), které musí být vyplněny v případech, kdy není možné poskytnout určité údaje v souladu s příslušným vzorem pro vykazování údajů o úvěrech.
Tabulka 1
Vysvětlivky k zástupným položkám
zástupné položky „no data“ |
Vysvětlení |
ND1 |
Údaje nejsou shromažďovány, jelikož nejsou požadovány na základě kritérií pro přidělování úvěru |
ND2 |
Údaje jsou shromažďovány v okamžiku žádosti, avšak při dokončení nejsou vloženy do zpravodajského systému |
ND3 |
Údaje jsou shromažďovány v okamžiku žádosti, avšak vkládají se do jiného než zpravodajského systému |
ND4 |
Údaje jsou shromažďovány, ale budou k dispozici až od (měsíc, rok) |
ND5 |
Není relevantní |
ND6 |
V případě dané země se neuplatňuje |
III. ►M9 METODIKA ECB PRO VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ ÚDAJŮ ◄
▼M7 —————
2. Po podání a zpracování údajů o úvěrech registr údajů o úvěrech vytvoří a přidělí každé transakci s cennými papíry krytými aktivy výsledné hodnocení.
3. V tomto výsledném hodnocení se odrazí počet povinných polí, která obsahují ND1, a počet povinných polí, která obsahují ND2, ND3 nebo ND4, v obou případech v poměru k celkovému počtu povinných polí. Zástupné položky ►M6 ND5 a ND6 ◄ lze v této souvislosti použít jen tehdy, pokud to dovolují příslušná pole údajů v příslušném vzoru pro vykazování údajů o úvěrech. Kombinace těchto dvou prahových hodnot vytváří tuto škálu výsledného hodnocení údajů o úvěrech:
Tabulka 2
Výsledné hodnocení údajů o úvěrech
Matice výsledného hodnocení |
Pole ND1 |
||||
0 |
≤ 10 % |
≤ 30 % |
> 30 % |
||
ND2 nebo ND3 nebo ND4 |
0 |
A1 |
B1 |
C1 |
D1 |
≤ 20 % |
A2 |
B2 |
C2 |
D2 |
|
≤ 40 % |
A3 |
B3 |
C3 |
D3 |
|
> 40 % |
A4 |
B4 |
C4 |
D4 |
▼M7 —————
IV. ►M9 URČENÍ REGISTRŮ ÚDAJŮ O ÚVĚRECH ZE STRANY EUROSYSTÉMU ◄
I. Požadavky na určení
Pro to, aby je Eurosystém mohl určit jako způsobilé registry údajů o úvěrech, musí tyto registry splňovat příslušné požadavky Eurosystému, kterými jsou mimo jiné volný přístup, nediskriminace, pokrytí, vhodná struktura řízení a transparentnost.
Pokud se týká požadavků volného přístupu a nediskriminace, registr údajů o úvěrech:
nesmí při poskytování přístupu k údajům o úvěrech nespravedlivě rozlišovat mezi uživateli údajů;
pro přístup k údajům o úvěrech musí používat kritéria, která jsou objektivní, nediskriminační a veřejně dostupná;
v zájmu zachování zásady proporcionality může omezit přístup pouze v nejmenší možné míře;
musí zavést spravedlivé řízení pro případy, kdy odepře přístup uživatelům údajů nebo poskytovatelům údajů;
musí mít nezbytnou technickou schopnost poskytnout přístup uživatelům údajů i poskytovatelům údajů za všech přiměřených okolností včetně postupů pro zálohování údajů, záruk bezpečnosti údajů a opatření pro obnovu údajů po havárii;
nesmí uživatelům údajů ukládat povinnost hradit náklady za poskytování nebo získávání údajů o úvěrech, jež by byly diskriminační nebo by způsobily nepřiměřená omezení přístupu k údajům o úvěrech.
Pokud se týká požadavku pokrytí, registr údajů o úvěrech:
musí zavést a udržovat spolehlivé technologické systémy a provozní kontroly, které registru umožní údaje o úvěrech zpracovávat způsobem, který odpovídá požadavkům Eurosystému na poskytování údajů o úvěrech a přístup k nim, pokud se týká způsobilých aktiv, na něž se vztahují požadavky na zpřístupnění údajů o úvěrech ve smyslu článku 78 a této přílohy.
Technologický systém registru údajů o úvěrech musí uživatelům údajů zejména umožnit získat údaje o úvěrech, výsledné hodnocení údajů o úvěrech a časové razítko předložení údajů, a to pomocí manuálních i automatických postupů, které zahrnují všechny předložené údaje o úvěrech týkající se všech transakcí s cennými papíry krytými aktivy, které byly prostřednictvím tohoto registru údajů o úvěrech předloženy; kromě toho musí tento systém umožnit získání více souborů údajů o úvěrech v rámci jedné žádosti o stažení, jsou-li požadovány;
musí Eurosystému důvěryhodně prokázat, že jeho technická a provozní kapacita by v případě, že by tento registr získal status určeného registru údajů o úvěrech, umožňovala dosáhnout dostatečného pokrytí.
Pokud se týká požadavků na vhodnou strukturu řízení a transparentnost, registr údajů o úvěrech:
musí zavést systém správy a řízení, který slouží zájmům účastníků trhu s cennými papíry krytými aktivy spočívajícím ve zvýšení transparentnosti;
musí zavést jednoznačně zdokumentovaný systém správy a řízení, dodržovat přiměřené normy správy a řízení a zajišťovat údržbu a provoz dostatečné organizační struktury s cílem zajistit kontinuitu a správné fungování; a
musí Eurosystému umožnit dostatečný přístup k dokumentům a podpůrným informacím, aby mohl průběžně sledovat, zda je struktura správy a řízení registru údajů o úvěrech i nadále vhodná.
II. Postupy pro určení a odnětí určení
Žádost o určení registru údajů o úvěrech ze strany Eurosystému musí být podána k ředitelství ECB pro řízení rizik. Žádost musí obsahovat přiměřené odůvodnění a úplnou podpůrnou dokumentaci prokazující, že žadatel splňuje požadavky na registry údajů o úvěrech vymezené v těchto obecných zásadách. Žádost, odůvodnění a podpůrná dokumentace musí být předloženy písemně a pokud možno v elektronickém formátu. Po 13. květnu 2019 již nebudou přijímány žádné žádosti o určení. Žádosti přijaté před tímto datem budou zpracovány v souladu s touto přílohou.
Do 25 pracovních dnů od obdržení žádosti ECB posoudí, zda je žádost úplná. Není-li žádost úplná, stanoví ECB lhůtu, v níž musí registr údajů o úvěrech poskytnout doplňující informace.
Posoudí-li ECB žádost jako úplnou, oznámí to registru údajů o úvěrech.
Eurosystém v přiměřené době (s cílem učinit tak do 60 pracovních dnů od oznámení podle odstavce 3) přezkoumá žádost o určení podanou registrem údajů o úvěrech na základě toho, jak registr údajů o úvěrech splňuje požadavky vymezené v těchto obecných zásadách. V rámci přezkumu může Eurosystém vyžadovat, aby registr údajů o úvěrech provedl jednu či více živých interaktivních ukázek se zaměstnanci Eurosystému s cílem ukázat technickou způsobilost registru údajů o úvěrech, pokud jde o požadavky vymezené v oddílu IV.I odst. 2 a 3 této přílohy. Je-li tato ukázka vyžadována, považuje se za povinný požadavek v rámci řízení o žádosti. Ukázka může též zahrnovat použití zkušebních souborů.
Eurosystém může dobu přezkumu prodloužit o 20 pracovních dnů, má-li za to, že je nezbytné další objasnění nebo pokud byla v souladu s odstavcem 4 vyžadována demonstrace.
Eurosystém usiluje o přijetí odůvodněného rozhodnutí o určení či o odmítnutí určení do 60 pracovních dnů od oznámení ve smyslu odstavce 3 nebo do 80 pracovních dnů od tohoto oznámení, pokud se uplatňuje odstavec 5.
Eurosystém oznámí své rozhodnutí dotčenému registru údajů o úvěrech do pěti pracovních dnů od přijetí rozhodnutí podle odstavce 6. Pokud Eurosystém odmítne určit registr údajů o úvěrech nebo odejme určení registru údajů o úvěrech, ve svém oznámení takové rozhodnutí odůvodní.
Rozhodnutí, které Eurosystém přijme podle odstavce 6, nabývá účinnosti pátým pracovním dnem od jeho oznámení podle odstavce 7.
Určený registr údajů o úvěrech musí Eurosystém bezodkladně informovat o všech podstatných změnách v tom směru, jak plní požadavky pro toto určení.
Eurosystém odejme určení registru údajů o úvěrech, pokud registr údajů o úvěrech:
získal určení na základě nepravdivých prohlášení nebo jakýmikoli jinými nedovolenými prostředky; nebo
již nesplňuje požadavky, na jejichž základě byl určen.
Rozhodnutí o odnětí určení registru údajů o úvěrech nabývá účinnosti okamžitě. Cenné papíry kryté aktivy, o nichž byly příslušné údaje o úvěrech zpřístupněny prostřednictvím registru údajů o úvěrech, jehož určení bylo odňato v souladu s odstavcem 10, mohou být i nadále způsobilé jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému, jsou-li splněny všechny ostatní požadavky, po dobu
do příštího stanoveného dne vykazování údajů o úvěrech uvedeného v oddílu I.3; nebo
tří měsíců po vydání rozhodnutí podle odstavce 10, je-li doba povolená podle písmene a) pro stranu předkládající údaje o úvěrech technicky neproveditelná a pokud národní centrální bance, která posuzuje způsobilost, bylo do příštího stanoveného dne vykazování údajů o úvěrech uvedeného v oddílu I.3 poskytnuto písemné vysvětlení.
Po uplynutí této doby musí být údaje o úvěrech týkající se těchto cenných papírů krytých aktivy zpřístupněny prostřednictvím určeného registru údajů o úvěrech v souladu se všemi příslušnými požadavky Eurosystému.
Eurosystém zveřejní na internetových stránkách ECB seznam registrů údajů o úvěrech určených v souladu s těmito obecnými zásadami. Tento seznam se aktualizuje do pěti pracovních dnů od přijetí rozhodnutí podle odstavce 6 nebo 10.
IIa. Minimální informace vyžadované k tomu, aby byla žádost o určení považována za úplnou
Pokud se týká požadavků Eurosystému na volný přístup, nediskriminaci a transparentnost, musí žadatelé poskytnout tyto informace:
podrobná kritéria přístupu a jakákoli omezení přístupu k údajům o úvěrech pro uživatele údajů, jakož i podrobnosti a zdůvodnění jakýchkoli odchylek od těchto kritérií přístupu a omezení přístupu pro uživatele údajů;
prohlášení o zásadách nebo jiný písemný popis postupu a kritérií, které se uplatňují pro udělení přístupu uživateli údajů k určitému souboru údajů o úvěrech, jakož i další podrobnosti (ať již v těchto prohlášeních či jiném písemném popisu) o technických nebo procesních zárukách k zajištění nediskriminace.
Pokud se týká požadavku Eurosystému na pokrytí, musí žadatelé poskytnout tyto informace:
Počet zaměstnanců, které žadatel zaměstnává v oblasti služeb registru údajů o úvěrech, technická průprava těchto zaměstnanců a/nebo jiné zdroje vyčleněné na tuto oblast, a způsob, jakým žadatel řídí a udržuje odborné znalosti těchto zaměstnanců a/nebo jiné zdroje s cílem zajistit každodenní technickou a provozní kontinuitu navzdory jakýmkoli změnám týkajícím se zaměstnanců nebo zdrojů.
Aktuální statistiky pokrytí včetně informací o počtu nesplacených cenných papírů krytých aktivy způsobilých jako zajištění v úvěrových operacích Eurosystému, které žadatel v současné době vede, včetně členění těchto cenných papírů podle geografického umístění dlužníků aktiv, která vytvářejí peněžní toky, a podle tříd aktiv, která vytvářejí peněžní toky, uvedených v čl. 73 odst. 1. V případě, že žadatel v současné době určitou třídu aktiv nevede, musí být poskytnuta informace o plánech žadatele a jeho technické způsobilosti zahrnout tuto třídu aktiv v budoucnosti.
Technický provoz systému registru údajů o úvěrech žadatele včetně písemného popisu:
uživatelské příručky k uživatelskému rozhraní, která vysvětluje způsob přístupu k údajům o úvěrech, jejich získávání a poskytování, a to jak z pohledu uživatele údajů, tak z pohledu poskytovatele údajů;
aktuální technické a provozní kapacity systému registru žadatele, např. kolik transakcí s cennými papíry krytými aktivy může být v systému uloženo (a zda lze tento systém snadno rozšířit), jak jsou uchovávány údaje o úvěrech týkající se historických transakcí s cennými papíry krytými aktivy a jak jsou tyto údaje zpřístupňovány uživatelům údajů a poskytovatelům údajů, a maximální počet úvěrů, které může poskytovatel údajů vložit v rámci jedné transakce s cennými papíry krytými aktivy;
aktuální technické a provozní způsobilosti žadatele, pokud jde o předkládání údajů poskytovateli údajů, tj. technický postup, kterým může poskytovatel údajů předkládat údaje o úvěrech, a zda se jedná o manuální nebo automatický postup, a
aktuální technické a provozní způsobilosti žadatele, pokud jde o získávání údajů uživateli údajů, tj. technický postup, kterým může uživatel údajů získat údaje o úvěrech, a zda se jedná o manuální nebo automatický postup.
Technický popis:
formátů souborů předkládaných poskytovateli údajů a přijímaných žadatelem pro účely předložení údajů o úvěrech (vzorový soubor ve formátu Excel, formáty XML atd.) včetně elektronické kopie každého takového formátu souboru, a informace o tom, zda žadatel poskytuje poskytovatelům údajů nástroje ke konverzi údajů o úvěrech na formáty souboru, které žadatel akceptuje;
aktuální technické a provozní způsobilosti žadatele, pokud jde o dokumentaci týkající se testování a validace systému žadatele, včetně výpočtů týkajících se hodnocení kvality údajů o úvěrech;
frekvence aktualizací a nových verzí systému žadatele a zásad údržby a testování;
aktuální technické a provozní způsobilosti žadatele přizpůsobit se budoucím aktualizacím vzorů pro údaje o úvěrech v Eurosystému, např. v souvislosti se změnami existujících polí nebo s přidáním či odstraněním polí;
technické způsobilosti žadatele, pokud jde o obnovu provozu po havárii a kontinuitu provozu, zejména co se týče stupně záložní kapacity jednotlivých úložišť a záložních řešení v jeho datovém centru a struktuře serveru;
popisu aktuální technické způsobilosti žadatele, pokud jde o strukturu vnitřní kontroly ve vztahu k údajům o úvěrech včetně kontrol informačního systému a integrity dat.
Pokud se týká požadavku Eurosystému na vhodnou strukturu správy a řízení, musí žadatelé poskytnout následující informace:
podrobnosti o statusu podniku, tj. stanovy nebo společenská smlouva, a o struktuře akcionářů;
informace o případných postupech žadatele v oblasti interního auditu včetně totožnosti osob, které jsou odpovědné za provádění takového auditu, zda jsou tyto audity externě ověřovány a, jsou-li audity prováděny interně, jaká byla přijata opatření k zamezení nebo řešení střetů zájmů;
informace o tom, jak systém správy a řízení žadatele slouží zájmům zúčastněných stran na trhu cenných papírů krytých aktivy, zejména zda je jeho cenová politika zvažována v kontextu tohoto požadavku;
písemné potvrzení, že Eurosystém bude mít nepřetržitý přístup k dokumentaci, kterou potřebuje ke sledování, zda je struktura správy a řízení žadatele nadále vhodná a zda žadatel splňuje požadavky na správu a řízení uvedené v odstavci 4 oddílu IV.I.
Žadatel musí poskytnout popis:
způsobu výpočtu výsledného hodnocení kvality údajů, a jak je toto hodnocení zveřejněno v systému registru, a tím zpřístupněno ostatním uživatelům údajů;
kontrol kvality údajů prováděných žadatelem včetně postupu, počtu kontrol a seznamu kontrolovaných polí;
aktuální způsobilosti žadatele, pokud jde o podávání zpráv o kontrolách shody a přesnosti, tj. jak žadatel vypracovává existující zprávy pro poskytovatele údajů a uživatele údajů, schopnost platformy žadatele vytvářet automatické a přizpůsobené zprávy v souladu s požadavky uživatelů údajů, jakož i schopnost platformy žadatele automaticky zasílat oznámení uživatelům údajů a poskytovatelům údajů (například oznámení o tom, že byly vloženy údaje o úvěrech týkající se konkrétní transakce).
PŘÍLOHA IX
PROCES MONITOROVÁNÍ VÝSLEDKŮ V RÁMCI EUROSYSTÉMU PRO HODNOCENÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA
1. Proces monitorování výsledků v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika se pro každý systém hodnocení úvěrového rizika skládá z následného výročního srovnání:
dosažené míry selhání všech způsobilých subjektů a dluhových nástrojů, jejichž rating vypracoval daný systém hodnocení úvěrového rizika, přičemž tyto subjekty a nástroje jsou seskupeny do statických souborů na základě určitých charakteristik, jako jsou např. rating, třída aktiv, odvětví, model hodnocení úvěrové kvality, a
maximální pravděpodobnosti selhání, která je spojena s příslušným stupněm úvěrové kvality na harmonizované ratingové stupnici Eurosystému.
2. Prvním krokem v tomto procesu je to, že poskytovatel systému hodnocení úvěrového rizika každoročně sestaví seznam subjektů a dluhových nástrojů s hodnocením úvěrové kvality, které splňuje požadavky na úvěrovou kvalitu stanovené Eurosystémem na počátku období monitorování. Poskytovatel systému hodnocení úvěrového rizika tento seznam poté předloží Eurosystému, přičemž použije vzor poskytnutý Eurosystémem, který obsahuje pole týkající se identifikace, klasifikace a hodnocení úvěrové kvality.
3. Druhý krok se uskuteční na konci dvanáctiměsíčního období monitorování. Poskytovatel systému hodnocení úvěrového rizika údaje o výsledcích týkajících se subjektů a dluhových nástrojů uvedených na seznamu aktualizuje. Eurosystém si vyhrazuje právo vyžádat si jakékoli dodatečné informace nezbytné k monitorování výsledků.
4. Dosažená míra selhání zaznamenaná pro statický soubor systému hodnocení úvěrového rizika v horizontu jednoho roku slouží jako vstupní údaj pro proces monitorování výsledků v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika, který zahrnuje roční hodnocení a hodnocení za více období.
5. V případě významné odchylky dosažené míry selhání pro statické soubory a maximální pravděpodobnosti selhání příslušného stupně úvěrové kvality v ročním nebo víceletém období bude Eurosystém konzultovat poskytovatele systému hodnocení úvěrového rizika za účelem analýzy příčiny této odchylky.
PŘÍLOHA IXa
MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA POKRYTÍ PRO EXTERNÍ RATINGOVÉ AGENTURY V RÁMCI EUROSYSTÉMU PRO HODNOCENÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA
Tato příloha se týká akceptace ratingové agentury jako externí ratingové agentury pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika ve smyslu čl. 120 odst. 2.
1. POŽADAVKY NA POKRYTÍ
►M6 Pokud se týká stávajícího pokrytí, ratingová agentura musí nejméně ve třech třídách z těchto čtyř tříd aktiv: a) nezajištěné bankovní dluhopisy; b) podnikové dluhopisy; c) kryté dluhopisy a d) cenné papíry kryté aktivy, poskytovat toto minimální pokrytí: ◄
10 % způsobilého souboru aktiv eurozóny, vypočtených z hlediska ratingově hodnocených aktiv a emitentů, s výjimkou třídy aktiv cenných papírů krytých aktivy, u níž se uplatňuje pokrytí pouze z hlediska ratingově hodnocených aktiv;
20 % způsobilého souboru aktiv eurozóny, vypočtených z hlediska nesplacených nominálních hodnot;
alespoň ve 2/3 zemí eurozóny se způsobilými aktivy v příslušných třídách aktiv musí ratingová agentura poskytovat požadované pokrytí ratingově hodnocených aktiv, emitentů nebo nominálních hodnot ve smyslu bodů i) a ii).
Ratingová agentura musí poskytovat ratingy států pro minimálně všechny země eurozóny, v nichž je emitent rezidentem a kde tato ratingová agentura vypracovává rating aktiv v jedné ze čtyř tříd aktiv uvedených v odstavci 1 s výjimkou aktiv, pro něž Eurosystém považuje posouzení rizik příslušné země za nepodstatné pro rating poskytovaný ratingovou agenturou pro danou emisi, emitenta nebo ručitele.
Pokud se týká historického pokrytí, musí ratingová agentura splňovat alespoň 80 % minimálních požadavků na pokrytí uvedených v odstavcích 1 a 2 v každém z posledních tří roků předcházejících podání žádosti o akceptaci pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika a musí splňovat 100 % těchto požadavků v době podání žádosti a během celé doby její akceptace pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika.
2. VÝPOČET POKRYTÍ
Pokrytí se vypočítá na základě ratingů vydaných nebo schválených ratingovou agenturou v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009, které splňují všechny další požadavky pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika. Pro účely historického pokrytí budou zohledněny pouze požadavky Eurosystému na způsobilost zajištění, které byly v příslušném okamžiku v platnosti, a pouze ratingy, které byly v příslušném okamžiku vydány nebo schváleny v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009.
Pokrytí dané ratingové agentury vychází z ratingů způsobilých aktiv pro operace měnové politiky Eurosystému a vypočítá se v souladu s pravidly přednosti podle článku 84, přičemž se zohlední pouze ratingy této ratingové agentury.
Při výpočtu minimálního pokrytí ratingové agentury, která ještě není akceptována pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika, Eurosystém rovněž zahrne příslušné ratingy poskytnuté pro aktiva, jež nejsou způsobilá kvůli absenci ratingu od externí ratingové agentury akceptované pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika.
3. PŘEZKUM PLNĚNÍ POŽADAVKŮ
Každoročně se provádí přezkum toho, jak akceptované externí ratingové agentury splňují tyto požadavky na pokrytí.
Neplnění těchto požadavků na pokrytí může být postiženo v souladu s pravidly a postupy rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika.
PŘÍLOHA IXb
MINIMÁLNÍ POŽADAVKY RÁMCE EUROSYSTÉMU PRO HODNOCENÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA TÝKAJÍCÍ SE ZPRÁV O NOVÝCH EMISÍCH A MONITOROVACÍCH ZPRÁV K PROGRAMŮM KRYTÝCH DLUHOPISŮ
1. ÚVOD
Pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika musí externí ratingové agentury s ohledem na čl. 120 odst. 2a s účinností od 1. července 2017 splňovat zvláštní provozní kritéria ve vztahu ke krytým dluhopisům. Externí ratingové agentury zejména:
vysvětlují programy krytých dluhopisů, jejichž rating se nově vypracovává, ve veřejně dostupné ratingové zprávě; a
vypracovávají monitorovací zprávy k programům krytých dluhopisů, které jsou k dispozici čtvrtletně.
Tato příloha tyto minimální požadavky podrobně vymezuje.
Tyto požadavky se týkají ratingů emise ve smyslu článku 83, a vztahují se tak na všechny ratingy aktiv a programů, které se týkají způsobilých krytých dluhopisů. To, jak externí ratingové agentury tyto požadavky dodržují, bude pravidelně přezkoumáváno. Nejsou-li kritéria splněna v případě určitého programu krytých dluhopisů, může Eurosystém veřejný rating, který se vztahuje k příslušnému programu krytých dluhopisů, považovat za rating, který nesplňuje vysoké úvěrové standardy rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika. Příslušný veřejný rating vypracovaný externí ratingovou agenturou tak nesmí být použit k dosažení požadavků na úvěrovou kvalitu obchodovatelných aktiv vydaných v rámci specifického programu krytých dluhopisů.
2. MINIMÁLNÍ POŽADAVKY
Veřejně dostupné ratingové zprávy (zpráva o nové emisi) ve smyslu odst. 1 písm. a) musí obsahovat komplexní analýzu strukturálních a právních aspektů programu, podrobné hodnocení souboru zajištění, analýzu rizika refinancování a tržního rizika, analýzu účastníků transakce, vlastních předpokladů a parametrů externí ratingové agentury a analýzu veškerých dalších relevantních podrobností transakce.
Monitorovací zprávy podle odst. 1 písm. b) musí externí ratingová agentura zveřejnit nejpozději osm týdnů po konci každého čtvrtletí. Monitorovací zprávy musí obsahovat následující informace.
Vlastní parametry externí ratingové agentury včetně posledních dostupných dynamických vlastních parametrů používaných při určování ratingu. Pokud se datum, na které vlastní parametry odkazují, liší od data zveřejnění zprávy, mělo by být uvedeno datum, na které vlastní parametry odkazují.
Přehled programu, který by měl obsahovat alespoň zůstatky aktiv a pasiv, emitenta a další klíčové strany transakce, hlavní druh zajišťovacího aktiva, právní rámec, jímž se tento program řídí, a rating programu a emitenta.
Výše přezajištění včetně stávajícího a přislíbeného přezajištění.
Profil aktiv a pasiv včetně typu splatnosti krytých dluhopisů, např. typu hard bullet, soft bullet a pass through, vážené průměrné doby životnosti krytých dluhopisů a souboru zajišťovacích aktiv a informací o nesouladu úrokových sazeb a měn.
Ujednání o úrokovém a měnovém swapu existující v okamžiku zveřejnění zprávy, včetně názvů protistran swapu, případně jejich identifikační kódy právnické osoby.
Rozdělení měn včetně členění podle hodnoty na úrovni souboru zajišťovacích aktiv i na úrovni jednotlivých dluhopisů a včetně procentního podílu aktiv denominovaných v eurech a procentního podílu dluhopisů denominovaných v eurech.
Aktiva v souboru zajišťovacích aktiv včetně zůstatku aktiv, druhu aktiv, počtu a průměrné velikosti úvěrů, pověsti aktiv založené na jejich historii (seasoning), splatnosti, poměrů úvěru k ocenění, regionálního rozdělení a rozdělení nedoplatků. Pokud jde o regionální rozdělení, jsou-li aktiva v souboru zajišťovacích aktiv tvořena úvěry vzniklými v různých zemích, musí monitorovací zpráva obsahovat minimálně rozdělení podle zemí a regionální rozdělení v rámci hlavní země původu.
Náhradní aktiva v souboru zajišťovacích aktiv včetně zůstatku aktiv.
Seznam všech ratingově hodnocených cenných papírů v programu s identifikací podle mezinárodního identifikačního čísla cenných papírů (ISIN). Zpřístupnění lze provést rovněž pomocí samostatného stahovatelného souboru zveřejněného na internetových stránkách externí ratingové agentury.
Seznam definic údajů a zdrojů údajů použitých při sestavování monitorovací zprávy. Zpřístupnění lze provést rovněž pomocí samostatného souboru zveřejněného na internetových stránkách externí ratingové agentury.
Monitorovací zprávy týkající se multi-cédulas musí obsahovat všechny informace požadované podle písmen i) až x). Tyto zprávy musí navíc obsahovat seznam relevantních původců a jejich podíly v multi-cédulas. Informace o jednotlivých aktivech musí být vykazovány buď přímo v monitorovací zprávě týkající se multi-cédulas, nebo odkazem na monitorovací zprávy týkající se každého jednotlivého cédula s ratingem od externí ratingové agentury.
PŘÍLOHA IXc
KRITÉRIA PRO AKCEPTACI EXTERNÍ RATINGOVÉ AGENTURY A POSTUP PRO PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTÍ
Tato příloha podrobně stanoví kritéria pro akceptaci externích ratingových agentur a postup, jak může ratingová agentura žádat o akceptaci jako externí ratingová agentura pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika, jak jsou uvedeny v článku 120 těchto obecných zásad.
I. POSTUP PRO PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTÍ O AKCEPTACI JAKO EXTERNÍ RATINGOVÁ AGENTURA V RÁMCI EUROSYSTÉMU PRO HODNOCENÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA
1. Žádost ratingové agentury o akceptaci jako externí ratingová agentura v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika musí být předložena ředitelství ECB pro řízení rizik (DRMSecretariat@ecb.europa.eu). Žádost musí obsahovat náležité odůvodnění a podklady, jak je stanoveno v oddílu II, které prokazují, že žadatel splňuje požadavky na externí ratingové agentury stanovené v těchto obecných zásadách. Žádost, odůvodnění a podklady musí být předloženy písemně v angličtině s využitím příslušných vzorů a v elektronické podobě.
2. V první fázi postupu podávání žádosti musí ratingová agentura prokázat, že plní příslušné požadavky na pokrytí stanovené v článku 120 a v příloze IXa těchto obecných zásad, jakož i v této příloze, a jak řešila své předchozí neplnění příslušných požadavků v případě, že její žádost o akceptaci v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika Eurosystém předtím zamítl. Jednotlivé kroky v této první fázi jsou následující.
Ratingová agentura musí ECB poskytnout dokumentaci a informace uvedené v oddílu II.1 níže. Ratingová agentura může rovněž poskytnout jakékoli další informace, které považuje za důležité, aby prokázala, že splňuje příslušné požadavky na pokrytí, a případně jak ratingová agentura napravila své předchozí neplnění příslušných požadavků.
ECB posoudí, zda jsou dokumentace a informace poskytnuté podle oddílu II.1 úplné. Pokud informace nejsou úplné, ECB ratingovou agenturu požádá o dodatečné informace.
V souladu s oddílem II.2 si ECB může vyžádat jakékoli doplňující informace nezbytné k zahájení posuzování toho, jak ratingová agentura plní příslušné požadavky na pokrytí, a případně toho, jak ratingová agentura napravila své předchozí neplnění příslušných požadavků.
Poté, co ECB posoudila žádost jako úplnou, a poté, co případně požádala o doplňující informace a obdržela je, oznámí to ECB ratingové agentuře.
ECB posoudí, zda ratingová agentura splňuje příslušné požadavky na pokrytí stanovené v článku120 a příloze IXa těchto obecných zásad, jakož i v této příloze, na základě informací poskytnutých podle oddílu II.1 a 2, přičemž koncepci pokrytí posoudí jak z kvantitativní, tak z kvalitativní perspektivy, jak je dále uvedeno v oddílu III.2.
V rámci posuzování skutečnosti, jak ratingová agentura plní příslušné požadavky na pokrytí, může ECB od ratingové agentury požadovat, aby poskytla přístup k ratingovým zprávám s cílem prokázat soulad ratingů s požadavky rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika.
ECB si může kdykoli během posuzování příslušných požadavků na pokrytí od ratingové agentury vyžádat další vysvětlení nebo informace a případně si vyžádat, jak ratingová agentura napravila předchozí neplnění příslušných požadavků.
Eurosystém přijme odůvodněné rozhodnutí o plnění příslušných požadavků na pokrytí ze strany ratingové agentury a případně o tom, jak ratingová agentura napravila předchozí neplnění příslušných požadavků. Své rozhodnutí oznámí dotčené ratingové agentuře. Pokud Eurosystém rozhodne, že ratingová agentura nesplňuje příslušné požadavky na pokrytí a/nebo případně nenapravila své předchozí neplnění příslušných požadavků, uvede důvody svého rozhodnutí v oznámení.
Současně s jakýmkoli rozhodnutím oznámeným ratingové agentuře podle písmene h) oznámí Eurosystém ratingové agentuře, zda vykonává či nevykonává své vyhrazené právo rozhodnout, že nezahájí postup akceptace pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika podle čl. 120 odst. 2 těchto obecných zásad, tj. že nepovolí, aby ratingová agentura postoupila do druhé fáze postupu podávání žádosti. Eurosystém své rozhodnutí v oznámení odůvodní. Na podporu takového rozhodnutí může Eurosystém mimo jiné vzít v úvahu, zda informace poskytnuté ratingovou agenturou nebo odvozené z jiných zdrojů vyvolávají závažné obavy, že akceptace této ratingové agentury v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika by bránila účinnému provádění rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika nebo by nebyla v souladu se zásadami, podle kterých rámec Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika funguje jako kontrola rizik pro rámec zajištění Eurosystému.
3. Pokud ECB rozhodne, že ratingová agentura splňuje příslušné požadavky na pokrytí, případně že napravila předchozí neplnění příslušných požadavků, a ECB rozhodne, že zahájí postup akceptace pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika, může ratingová agentura postoupit do druhé fáze postupu podávání žádosti. Ve druhé fázi musí ratingová agentura prokázat, že splňuje všechny ostatní příslušné požadavky stanovené v těchto obecných zásadách. Jednotlivé kroky v této druhé fázi jsou následující.
Ratingová agentura musí ECB poskytnout dokumentaci a informace uvedené v oddílu II.3. Ratingová agentura může rovněž poskytnout jakékoli další informace, které považuje za důležité k prokázání toho, že splňuje požadavky stanovené v těchto obecných zásadách.
ECB posoudí, zda jsou dokumentace a informace poskytnuté v souvislosti s oddílem II.3 úplné. Pokud informace úplné nejsou, ECB ratingovou agenturu požádá o dodatečné informace.
V souladu s oddílem II.4 může ECB požadovat jakékoli doplňující informace nezbytné k zahájení posouzení toho, jak ratingová agentura splňuje požadavky stanovené v těchto obecných zásadách.
Poté, co ECB posoudí žádost jako úplnou, a poté, co si případně vyžádá a obdrží veškeré doplňující informace týkající se pokrytí, ECB o této skutečnosti informuje ratingovou agenturu.
Eurosystém posoudí, zda ratingová agentura splňuje požadavky stanovené v těchto obecných zásadách, na základě dokumentace a informací poskytnutých podle oddílu II.3 a 4 a jakýchkoli dalších relevantních informací dostupných z jiných zdrojů, včetně internetové stránky ratingové agentury. Své posouzení provede s cílem zajistit účinné provádění rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika, zachovávat požadavek Eurosystému na vysoké úvěrové standardy pro způsobilá aktiva a zajistit funkci, kterou rámec Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika plní při kontrole rizik v rámci zajištění Eurosystému.
Při posuzování schopnosti ratingové agentury plnit kritéria a pravidla procesu monitorování výsledků v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika uplatní Eurosystém proces monitorování výsledků v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika, který je popsán v článku 126 těchto obecných zásad, na ratingy ratingové agentury za nejméně tři roky a pokud možno pět let před podáním žádosti, v souladu s oddílem II.3 a oddílem III. Eurosystém může na základě svých zkušeností a znalostí získaných v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika rovněž posoudit skutečné ratingy ratingové agentury vůči jiným systémům hodnocení úvěrového rizika.
V rámci svého posouzení může Eurosystém požadovat, aby ratingová agentura zajistila jednu nebo více návštěv pracovníků Eurosystému v prostorách ratingové agentury a/nebo osobní setkání příslušných zaměstnanců ratingové agentury s pracovníky Eurosystému v prostorách ECB. Jsou-li tyto návštěvy či setkání vyžadovány, považují se za povinný požadavek v rámci postupu pro podávání žádosti.
V rámci svého posouzení může Eurosystém požadovat, aby ratingová agentura umožnila přístup k ratingovým zprávám s cílem prokázat soulad ratingů aktiv s požadavky na zpřístupňování informací stanovenými v příloze IXb a s požadavky na dostupnost informací stanovenými v článku 120 a dále upřesněnými v oddílu III.3.
Eurosystém může kdykoli během svého posouzení požadovat od ratingové agentury další vysvětlení nebo informace.
Eurosystém přijme odůvodněné rozhodnutí o plnění požadavků stanovených v těchto obecných zásadách ze strany ratingové agentury a o akceptaci externí ratingové agentury pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika. Své rozhodnutí oznámí dotčené ratingové agentuře. Pokud ECB rozhodne, že ratingová agentura nesplňuje požadavky stanovené v těchto obecných zásadách a nemá být akceptována jako externí ratingová agentura v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika, uvede důvody svého rozhodnutí v oznámení.
Pokud Eurosystém rozhodne o akceptaci ratingové agentury jako externí ratingové agentury pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika, oznámí ECB ratingové agentuře rovněž další kroky nutné k začlenění ratingové agentury jako externí ratingové agentury do rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika na provozní úrovni.
II. INFORMACE VYŽADOVANÉ K TOMU, ABY BYLA ŽÁDOST O AKCEPTACI V RÁMCI EUROSYSTÉMU PRO HODNOCENÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA POVAŽOVÁNA ZA ÚPLNOU
1. Pokud jde o první fázi postupu podávání žádostí, musí ratingová agentura poskytnout následující informace.
Vlastní odhady ratingové agentury týkající se jejího pokrytí v oblasti ratingu.
Prohlášení potvrzené ratingovou agenturou, které potvrzuje, že splňuje všechny požadavky rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika obsažené v těchto obecných zásadách, jejichž dodržování je oprávněna hodnotit.
Údaje o ratinzích členěné na podrobné úrovni ratingů, které ECB umožní potvrdit, že ratingová agentura splňuje příslušné požadavky na pokrytí. Údaje o ratinzích musí být předloženy na příslušných vzorech ECB, které jim ECB poskytla a které obsahují instrukce týkající se předkládání údajů. Údaje musí zahrnovat všechny ratingy aktiv, emitentů a ručitelů, které jsou způsobilé pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika v souladu s těmito obecnými zásadami, jakož i statické informace o souvisejících aktivech, emitentech a ručitelích, jak je stanoveno ve vzorech.
Údaje o ratinzích prokazující požadované ratingové pokrytí v době podání žádosti a v každém roce po dobu tří let před podáním žádosti, tj. 36 měsíců před datem podání žádosti. Údaje o ratinzích musí prokazovat požadované pokrytí prostřednictvím datových snímků, které se pořizují každých šest měsíců v průběhu příslušných 36 měsíců před podáním žádosti.
Pokud byla žádost ratingové agentury, aby byla akceptována pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika, Eurosystémem předtím zamítnuta, podkladová dokumentace prokazující, jak ratingová agentura řešila předchozí neplnění požadavků.
2. ECB může například požadovat doplňující informace k prokázání stability pokrytí ratingové agentury v průběhu času, jejích postupů pro vydávání ratingů a kvality ratingů ratingové agentury v průběhu příslušného období pokrytí.
3. Pokud jde o druhou fázi postupu podávání žádosti, musí ratingová agentura poskytnout následující dokumentaci a informace:
Popis organizace ratingové agentury, včetně její podnikové a vlastnické struktury, její obchodní strategie, zejména pokud jde o její strategii zachování relevantního pokrytí pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika, a její postup pro vydávání ratingů, zejména způsob, jakým jsou ratingové výbory složeny, a jejich rozhodovací procesy.
Všechny dokumenty týkající se jejích metodik pro vydávání ratingů, ratingových stupnic a definic selhání.
Zprávy o nových emisích, ratingové zprávy a zprávy o dohledu týkající se ratingů, které ECB vybrala.
Historické záznamy o případech selhání ratingové agentury za nejméně tři roky a pokud možno pět let, jakož i definici selhání používanou ratingovou agenturou, aby mohl Eurosystém provádět ex post sledování výkonnosti ratingové agentury v souladu s rámcem pro sledování výkonnosti. To bude rovněž základem pro přiřazení ratingů na harmonizovanou ratingovou stupnici Eurosystému. Podání musí obsahovat:
globální rozčleněné údaje o všech ratinzích, včetně těch, které nejsou způsobilé pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika, například z důvodu zeměpisných nebo jiných omezení;
odpovídající tabulky změn v ratinzích a statistika selhání.
Rozčleněné údaje o ratinzích musí být předloženy na příslušných vzorech ECB, které jsou k dispozici na internetových stránkách ECB a které obsahují pokyny týkající se předkládání údajů. Údaje musí zahrnovat všechny ratingy aktiv, emitentů a ručitelů, které jsou způsobilé pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika v souladu s těmito obecnými zásadami, jakož i statické informace o souvisejících aktivech, emitentech a ručitelích, jak je stanoveno ve vzorech.
Informace o provozních aspektech týkajících se způsobu, jakým by mohl Eurosystém získat přístup k ratingům ratingové agentury a využívat je, včetně datového kanálu ratingové agentury, poplatků a nezbytných smluvních ujednání pro přístup k ratingům.
4. ECB může od ratingové agentury požadovat příslušné doplňující informace, například v souvislosti s ratingy aktiv, emitentů a ručitelů vypracovaných ratingovou agenturou, které nejsou způsobilé pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika, například z důvodu zeměpisných omezení.
III. KRITÉRIA AKCEPTACE PRO ÚČELY RÁMCE EUROSYSTÉMU PRO HODNOCENÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA
1. Aby mohla být ratingová agentura akceptována v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika, musí splňovat příslušné požadavky stanovené v těchto obecných zásadách, včetně relevantního pokrytí, aby se zajistilo účinné provádění rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika, provozních kritérií, dostupnosti informací o úvěrovém hodnocení ze strany externích ratingových agentur a pro účely procesů sledování výkonnosti a schopnosti plnit kritéria a pravidla procesu monitorování výsledků v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika.
2. Pokud jde o požadavek příslušného pokrytí:
ratingová agentura musí splňovat požadavky na pokrytí uvedené v příloze IXa těchto obecných zásad.
Eurosystém bere v úvahu pouze ratingy, které byly ratingovou agenturou v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009 skutečně vydány nebo schváleny v příslušném okamžiku v průběhu tří let před podáním žádosti; ratingy se zpětnou účinností nelze akceptovat.
Eurosystém zohlední stabilitu příslušného pokrytí v průběhu času, včetně tempa případného zvýšení či snížení tohoto pokrytí.
3. Pokud jde o dostupnost informací o úvěrovém hodnocení ze strany externích ratingových agentur a pro účely procesů sledování výkonnosti:
musí ratingová agentura v dokumentech, které se týkají metodik pro vydávání ratingů a skutečných ratingových činností, zajistit vysokou úroveň transparentnosti. Ratingová agentura musí zajistit, aby všechny informace nezbytné k pochopení úvěrového hodnocení od externí ratingové agentury, jako jsou ratingové zprávy nebo zprávy o dohledu či jiné publikace na internetových stránkách této agentury, byly snadno přístupné a srozumitelné. Pokud rating určitého aktiva není v souladu s platnými požadavky na zveřejnění, je z toho důvodu pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika nezpůsobilý, ale Eurosystém jej může zohlednit při hodnocení transparentnosti obecných ratingových postupů ratingové agentury.
ratingová agentura musí zajistit transparentnost svého ratingového procesu a způsobu, jakým udržuje spolehlivé postupy pro vydávání ratingů. Všechny metodické dokumenty musí prokazovat důkladné odborné znalosti a metodiky by měly zohledňovat všechny informace, které jsou relevantní pro účely vydávání úvěrových hodnocení. V tomto ohledu může Eurosystém analyzovat mimo jiné počet ratingů vydaných jednotlivými analytiky, velikost, složení a odborné znalosti členů ratingového výboru, míru nezávislosti ratingového výboru na ratingových analyticích, četnost přezkumu ratingů a důvody pro velké množství vydaných ratingů. Při posuzování spolehlivosti a kvality ratingových procesů a postupů ratingové agentury může Eurosystém zohlednit jakákoli stávající či dřívější opatření, která vůči ratingové agentuře v oblasti dohledu přijal Evropský orgán pro cenné papíry a trhy podle čl. 24 odst. 1 nařízení (ES) č. 1060/2009.
ratingová agentura musí své metodiky na své ratingy uplatňovat konzistentně.
4. Pokud jde o schopnost ratingové agentury plnit kritéria a pravidla procesu monitorování výsledků v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika, musí být výsledky ratingů ratingové agentury a její přidělení statusu selhání v průběhu času konzistentní s cílem a) zajistit náležité přiřazení informací o úvěrovém hodnocení poskytnutých systémem hodnocení úvěrového rizika na harmonizovanou ratingovou stupnici Eurosystému a b) zachovat srovnatelnost výsledků úvěrových hodnocení ratingové agentury napříč systémy a zdroji v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika. Tabulky pozorovaných změn v ratingu příslušné ratingové agentury a její statistika selhání by měly být v souladu s očekávanými hodnotami založenými na vlastní ratingové stupnici ratingové agentury, neboť, jak je stanoveno v příloze IX těchto obecných zásad, odchylky mezi dosaženými mírami selhání a přidělenou pravděpodobností selhání mohou zpochybnit kvalitu úvěrových hodnocení, což brání účinnému provádění rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika.
5. Pokud jde o provozní kritéria:
ratingová agentura musí poskytovat denní ratingové informace všem centrálním bankám Eurosystému, a to ve formátu a takovou metodou distribuce, které Eurosystém vyžaduje;
ratingová agentura musí Eurosystému zajistit rychlý přístup k relevantním ratingovým informacím, které jsou nezbytné pro způsobilost v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika a pro průběžné požadavky na monitorování, včetně tiskových zpráv, zpráv o nových emisích, zpráv o dohledu, informací týkajících se ratingového pokrytí, a to efektivně, pokud jde o vynaložení zdrojů a nákladů;
Bude-li akceptována pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika, musí být ratingová agentura ochotna s Eurosystémem uzavřít smluvní ujednání, jež zajistí dostatečný přístup k údajům a přiměřené poplatky za přístup.
6. Aby mohla být ratingová agentura v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika akceptována, musí být splněna všechna kritéria pro akceptaci pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika. Vzhledem k tomu, že akceptace na základě žádosti pro účely rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika vyžaduje vysoce technické kvalitativní a kvantitativní posouzení, může Eurosystém v případě potřeby posoudit další relevantní faktory, které souvisejí s požadavky těchto obecných zásad, jež se týkají rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika.
IV. KRITÉRIA PRO AKCEPTACI EXTERNÍCH RATINGOVÝCH AGENTUR V RÁMCI EUROSYSTÉMU PRO HODNOCENÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA A JEJICH TRVALÉ PLNĚNÍ
1. Kritéria pro akceptaci jako externí ratingová agentura musí ratingová agentura splňovat v době podání žádosti o akceptaci a po celou dobu poté, co je akceptována v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika.
2. Eurosystém může uplatňovat opatření podle článku 126 těchto obecných zásad vůči ratingové agentuře, která:
byla akceptována v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika na základě nepravdivých prohlášení nebo jiným nedovoleným způsobem; nebo
nadále nesplňuje kritéria pro akceptaci v rámci Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika.
Když Eurosystém ratingovou agenturu informuje o svém rozhodnutí uplatnit opatření podle článku 126, toto rozhodnutí odůvodní.
▼M3 —————
PŘÍLOHA XI
FORMY CENNÝCH PAPÍRŮ
Dne 13. června 2006 oznámila Evropská centrální banka (ECB) kritéria tzv. „new global notes“ (NGN) pro mezinárodní cenné papíry na doručitele v globální podobě, které jsou od 1. ledna 2007 způsobilé jako zajištění při úvěrových operacích Eurosystému. Dne 22. října 2008 ECB oznámila, že mezinárodní dluhové cenné papíry na jméno v globální podobě vydané po 30. září 2010 budou způsobilé jako zajištění při úvěrových operacích Eurosystému, jen bude-li použita nová struktura úschovy mezinárodních dluhových cenných papírů („new safekeeping structure“ – NSS).
Následující tabulka shrnuje pravidla způsobilosti různých forem cenných papírů po zavedení kritérií NGN a NSS.
Tabulka 1
Pravidla způsobilosti různých forem cenných papírů
Globální/individuální |
Na doručitele/na jméno |
NGN/„classical global notes“ (CGN)/NSS |
Je společný uschovatel mezinárodním centrálním depozitářem cenných papírů (*1)? |
Způsobilé? |
Globální |
Na doručitele |
NGN |
Ano |
Ano |
Ne |
Ne |
|||
Globální |
Na doručitele |
CGN |
Neuplatňuje se |
Ne, avšak cenné papíry vydané před 1. lednem 2007 (jakož i po tomto datu vydané navyšované emise se zastupitelnými kódy ISIN) zůstávají až do splatnosti způsobilé. |
Globální |
Na jméno |
CGN |
Neuplatňuje se |
Dluhopisy vydané na základě této struktury po 30. září 2010 již nejsou způsobilé. |
Globální |
Na jméno |
NSS |
Ano |
Ano |
Individuální |
Na doručitele |
Neuplatňuje se |
Neuplatňuje se |
Dluhopisy vydané na základě této struktury po 30. září 2010 již nejsou způsobilé. Individuální dluhopisy na doručitele vydané do 30. září 2010 včetně zůstávají až do splatnosti způsobilé. |
(*1)
Nebo, bude-li to přicházet v úvahu, kladně hodnoceným centrálním depozitářem cenných papírů. |
PŘÍLOHA XII
PŘÍKLADY OPERACÍ A POSTUPŮ MĚNOVÉ POLITIKY EUROSYSTÉMU
Seznam příkladů |
|
Příklad 1 |
Reverzní transakce na poskytnutí likvidity na základě nabídkového řízení s pevnou sazbou |
Příklad 2 |
Reverzní transakce na poskytnutí likvidity na základě nabídkového řízení s proměnlivou sazbou |
Příklad 3 |
Vydávání dluhových cenných papírů Evropské centrální banky (ECB) na základě nabídkového řízení s proměnlivou sazbou |
Příklad 4 |
Měnový swap na absorpci likvidity na základě nabídkového řízení s proměnlivou sazbou |
Příklad 5 |
Měnový swap na poskytnutí likvidity na základě nabídkového řízení s proměnlivou sazbou |
Příklad 6 |
Opatření ke kontrole rizika |
I. PŘÍKLAD 1: REVERZNÍ TRANSAKCE NA POSKYTNUTÍ LIKVIDITY NA ZÁKLADĚ NABÍDKOVÉHO ŘÍZENÍ S PEVNOU SAZBOU
1. ECB se rozhodne poskytnout trhu likviditu prostřednictvím reverzní transakce organizované na základě nabídkového řízení s pevnou sazbou.
2. Tři protistrany předloží tyto nabídky:
Protistrana |
Nabídka (v milionech EUR) |
Banka 1 |
30 |
Banka 2 |
40 |
Banka 3 |
70 |
Celkem |
140 |
3. ECB se rozhodne přidělit celkem 105 milionů EUR.
4. Procento přidělení je:
5. Přidělení protistranám je:
Protistrana |
Nabídka (v milionech EUR) |
Přidělení (v milionech EUR) |
Banka 1 |
30 |
22,5 |
Banka 2 |
40 |
30,0 |
Banka 3 |
70 |
52,5 |
Celkem |
140 |
105,0 |
II. PŘÍKLAD 2: REVERZNÍ TRANSAKCE NA POSKYTNUTÍ LIKVIDITY NA ZÁKLADĚ NABÍDKOVÉHO ŘÍZENÍ S PROMĚNLIVOU SAZBOU
1. ECB se rozhodne poskytnout trhu likviditu prostřednictvím reverzní transakce organizované na základě nabídkového řízení s proměnlivou sazbou.
2. Tři protistrany předloží tyto nabídky:
|
Částka (v milionech EUR) |
||||
Úroková sazba (%) |
Banka 1 |
Banka 2 |
Banka 3 |
Nabídky celkem |
Kumulativní nabídky |
3,15 |
|
|
|
0 |
0 |
3,10 |
|
5 |
5 |
10 |
10 |
3,09 |
|
5 |
5 |
10 |
20 |
3,08 |
|
5 |
5 |
10 |
30 |
3,07 |
5 |
5 |
10 |
20 |
50 |
3,06 |
5 |
10 |
15 |
30 |
80 |
3,05 |
10 |
10 |
15 |
35 |
115 |
3,04 |
5 |
5 |
5 |
15 |
130 |
3,03 |
5 |
|
10 |
15 |
145 |
Celkem |
30 |
45 |
70 |
145 |
|
3. ECB se rozhodne přidělit 94 milionů EUR, což znamená, že mezní úroková sazba je 3,05 %.
4. Všechny nabídky nad 3,05 % (pro kumulativní objem 80 milionů EUR) se plně uspokojí. Přidělení při sazbě 3,05 % je:
5. Přidělení bance 1 při mezní úrokové sazbě například je:
0,4 × 10 = 4
6. Celkové přidělení bance 1 je:
5 + 5 + 4 = 14
7. Výsledky přidělení je možné shrnout takto:
|
Částka (v milionech EUR) |
|||
Protistrany |
Banka 1 |
Banka 2 |
Banka 3 |
Nabídky celkem |
Nabídky celkem |
30,0 |
45,0 |
70,0 |
145 |
Přidělení celkem |
14,0 |
34,0 |
46,0 |
94 |
8. Pokud postup přidělování probíhá na základě (holandské) aukce s jednotnou sazbou, činí úroková sazba uplatněná na částky přidělované protistranám 3,05 %.
9. Pokud postup přidělování probíhá na základě (americké) aukce s násobnou sazbou, neuplatňuje se na částky přidělované protistranám žádná jednotná sazba; banka 1 například obdrží 5 mil. EUR za 3,07 %, 5 mil. EUR za 3,06 % a 4 mil. EUR za 3,05 %.
III. PŘÍKLAD 3: VYDÁVÁNÍ DLUHOVÝCH CENNÝCH PAPÍRŮ ECB NA ZÁKLADĚ NABÍDKOVÉHO ŘÍZENÍ S PROMĚNLIVOU SAZBOU
1. ECB se rozhodne absorbovat likviditu z trhu vydáním dluhových cenných papírů na základě nabídkového řízení s proměnlivou sazbou.
2. Tři protistrany předloží tyto nabídky:
|
Částka (v milionech EUR) |
||||
Úroková sazba (%) |
Banka 1 |
Banka 2 |
Banka 3 |
Nabídky celkem |
Kumulativní nabídky |
3,00 |
|
|
|
0 |
0 |
3,01 |
5 |
|
5 |
10 |
10 |
3,02 |
5 |
5 |
5 |
15 |
25 |
3,03 |
5 |
5 |
5 |
15 |
40 |
3,04 |
10 |
5 |
10 |
25 |
65 |
3,05 |
20 |
40 |
10 |
70 |
135 |
3,06 |
5 |
10 |
10 |
25 |
160 |
3,08 |
5 |
|
10 |
15 |
175 |
3,10 |
|
5 |
|
5 |
180 |
Celkem |
55 |
70 |
55 |
180 |
|
3. ECB se rozhodne přidělit 124,5 milionů EUR, což znamená, že mezní úroková sazba je 3,05 %.
4. Všechny nabídky pod 3,05 % (pro kumulativní objem 65 milionů EUR) se plně uspokojí. Přidělení při sazbě 3,05 % je:
5. Přidělení bance 1 při mezní úrokové sazbě například je:
0,85 × 20 = 17
6. Celkové přidělení bance 1 je:
5 + 5 + 5 + 10 + 17 = 42
7. Výsledky přidělení je možné shrnout takto:
|
Částka (v milionech EUR) |
|||
Protistrany |
Banka 1 |
Banka 2 |
Banka 3 |
Nabídky celkem |
Nabídky celkem |
55,0 |
70,0 |
55,0 |
180,0 |
Přidělení celkem |
42,0 |
49,0 |
33,5 |
124,5 |
IV. PŘÍKLAD 4: MĚNOVÝ SWAP NA ABSORPCI LIKVIDITY NA ZÁKLADĚ NABÍDKOVÉHO ŘÍZENÍ S PROMĚNLIVOU SAZBOU
1. ECB se rozhodne absorbovat likviditu z trhu provedením měnového swapu na kurz EUR/USD na základě nabídkového řízení s proměnlivou sazbou. (Poznámka: Euro je v tomto případě obchodováno s prémií.)
2. Tři protistrany předloží tyto nabídky:
|
Částka (v milionech EUR) |
||||
Swapové body (× 10 000 ) |
Banka 1 |
Banka 2 |
Banka 3 |
Nabídky celkem |
Kumulativní nabídky |
6,84 |
|
|
|
0 |
0 |
6,80 |
5 |
|
5 |
10 |
10 |
6,76 |
5 |
5 |
5 |
15 |
25 |
6,71 |
5 |
5 |
5 |
15 |
40 |
6,67 |
10 |
10 |
5 |
25 |
65 |
6,63 |
25 |
35 |
40 |
100 |
165 |
6,58 |
10 |
20 |
10 |
40 |
205 |
6,54 |
5 |
10 |
10 |
25 |
230 |
6,49 |
|
5 |
|
5 |
235 |
Celkem |
65 |
90 |
80 |
235 |
|
3. ECB se rozhodne přidělit 158 milionů EUR, což znamená, že mezní swapové body jsou 6,63. Všechny nabídky nad 6,63 (pro kumulativní objem 65 milionů EUR) se plně uspokojí. Procento přidělení při 6,63 swapových bodech je:
4. Přidělení bance 1 při mezních swapových bodech například je:
0,93 × 25 = 23,25
5. Celkové přidělení bance 1 je:
5 + 5 + 5 + 10 + 23,25 = 48,25
6. Výsledky přidělení je možné shrnout takto:
|
Částka (v milionech EUR) |
|||
Protistrany |
Banka 1 |
Banka 2 |
Banka 3 |
Nabídky celkem |
Nabídky celkem |
65,0 |
90,0 |
80,0 |
235,0 |
Přidělení celkem |
48,25 |
52,55 |
57,20 |
158,0 |
7. ECB stanoví spotový směnný kurz EUR/USD pro operaci na 1,1300.
8. Pokud přidělování probíhá na základě (holandské) aukce s jednotnou sazbou, nakoupí Eurosystém ke dni zahájení operace 158 000 000 EUR a prodá 178 540 000 USD. V den splatnosti operace Eurosystém prodá 158 000 000 EUR a nakoupí 178 644 754 USD (forwardový směnný kurz činí 1,130663 = 1,1300 + 0,000663).
9. Pokud přidělování probíhá na základě (americké) aukce s násobnou sazbou, vymění Eurosystém objemy eur a amerických dolarů tak, jak ukazuje tato tabulka:
Spotová transakce |
Forwardová transakce |
||||
Směnný kurz |
Nakupuje EUR |
Prodává USD |
Směnný kurz |
Prodává EUR |
Nakupuje USD |
1,1300 |
|
|
1,130684 |
|
|
1,1300 |
10 000 000 |
11 300 000 |
1,130680 |
10 000 000 |
11 306 800 |
1,1300 |
15 000 000 |
16 950 000 |
1,130676 |
15 000 000 |
16 960 140 |
1,1300 |
15 000 000 |
16 950 000 |
1,130671 |
15 000 000 |
16 960 065 |
1,1300 |
25 000 000 |
28 250 000 |
1,130667 |
25 000 000 |
28 266 675 |
1,1300 |
93 000 000 |
105 090 000 |
1,130663 |
93 000 000 |
105 151 659 |
1,1300 |
|
|
1,130658 |
|
|
1,1300 |
|
|
1,130654 |
|
|
1,1300 |
|
|
1,130649 |
|
|
Nabídky celkem |
158 000 000 |
178 540 000 |
|
158 000 000 |
178 645 339 |
V. PŘÍKLAD 5: MĚNOVÝ SWAP NA POSKYTNUTÍ LIKVIDITY NA ZÁKLADĚ NABÍDKOVÉHO ŘÍZENÍ S PROMĚNLIVOU SAZBOU
1. ECB se rozhodne poskytnout trhu likviditu provedením měnového swapu na kurz EUR/USD na základě nabídkového řízení s proměnlivou sazbou. (Poznámka: Euro je v tomto případě obchodováno s prémií.)
2. Tři protistrany předloží tyto nabídky:
|
Částka (v milionech EUR) |
||||
Swapové body (× 10 000 ) |
Banka 1 |
Banka 2 |
Banka 3 |
Nabídky celkem |
Kumulativní nabídky |
6,23 |
|
|
|
|
|
6,27 |
5 |
|
5 |
10 |
10 |
6,32 |
5 |
|
5 |
10 |
20 |
6,36 |
10 |
5 |
5 |
20 |
40 |
6,41 |
10 |
10 |
20 |
40 |
80 |
6,45 |
20 |
40 |
20 |
80 |
160 |
6,49 |
5 |
20 |
10 |
35 |
195 |
6,54 |
5 |
5 |
10 |
20 |
215 |
6,58 |
|
5 |
|
5 |
220 |
Celkem |
60 |
85 |
75 |
220 |
|
3. ECB se rozhodne přidělit 197 milionů EUR, což znamená, že mezní swapové body jsou 6,54. Všechny nabídky pod 6,54 (pro kumulativní objem 195 milionů EUR) se plně uspokojí. Procento přidělení při 6,54 swapových bodech je:
4. Přidělení bance 1 při mezních swapových bodech například je:
0,10 × 5 = 0,5
5. Celkové přidělení bance 1 je:
5 + 5 + 10 + 10 + 20 + 5 + 0,5 = 55,5
6. Výsledky přidělení je možné shrnout takto:
|
Částka (v milionech EUR) |
|||
Protistrany |
Banka 1 |
Banka 2 |
Banka 3 |
Nabídky celkem |
Nabídky celkem |
60,0 |
85,0 |
75,0 |
220 |
Přidělení celkem |
55,5 |
75,5 |
66,0 |
197 |
7. ECB stanoví spotový směnný kurz EUR/USD pro operaci na 1,1300.
8. Pokud přidělování probíhá na základě (holandské) aukce s jednotnou sazbou, prodá Eurosystém ke dni zahájení operace 197 000 000 EUR a nakoupí 222 610 000 USD. V den splatnosti operace Eurosystém nakoupí 197 000 000 EUR a prodá 222 738 838 USD (forwardový směnný kurz činí 1,130654 = 1,1300 + 0,000654).
9. Pokud přidělování probíhá na základě (americké) aukce s násobnou sazbou, vymění Eurosystém objemy eur a amerických dolarů tak, jak ukazuje tato tabulka:
Spotová transakce |
Forwardová transakce* |
||||
Směnný kurz |
Prodává EUR |
Nakupuje USD |
Směnný kurz |
Nakupuje EUR |
Prodává USD |
1,1300 |
|
|
1,130623 |
|
|
1,1300 |
10 000 000 |
11 300 000 |
1,130627 |
10 000 000 |
11 306 270 |
1,1300 |
10 000 000 |
11 300 000 |
1,130632 |
10 000 000 |
11 306 320 |
1,1300 |
20 000 000 |
22 600 000 |
1,130636 |
20 000 000 |
22 612 720 |
1,1300 |
40 000 000 |
45 200 000 |
1,130641 |
40 000 000 |
45 225 640 |
1,1300 |
80 000 000 |
90 400 000 |
1,130645 |
80 000 000 |
90 451 600 |
1,1300 |
35 000 000 |
39 550 000 |
1,130649 |
35 000 000 |
39 572 715 |
1,1300 |
2 000 000 |
2 260 000 |
1,130654 |
2 000 000 |
2 261 308 |
1,1300 |
|
|
1,130658 |
|
|
Celkem |
197 000 000 |
222 610 000 |
|
197 000 000 |
222 736 573 |
VI. PŘÍKLAD 6: OPATŘENÍ KE KONTROLE RIZIKA
1. Tento příklad ilustruje rámec pro kontrolu rizika vztahující se na podkladová aktiva mobilizovaná jako zajištění při úvěrových operacích Eurosystému. Tento příklad je založen na předpokladu, že při výpočtu potřeby výzvy k dodatkové úhradě se zohledňuje naběhlý úrok z poskytnuté likvidity a že se na poskytnutou likviditu uplatňuje aktivační bod 0,5 %. Příklad je založen na předpokladu, že se protistrana účastní těchto operací měnové politiky Eurosystému:
hlavní refinanční operace zahájená dne 30. července 2014 a ukončená dne 6. srpna 2014, při které je protistraně přiděleno 50 milionů EUR při úrokové sazbě 0,15 %;
dlouhodobější refinanční operace zahájená dne 31. července 2014 a ukončená dne 23. října 2014, při které je protistraně přiděleno 45 milionů EUR při úrokové sazbě 0,15 %;
hlavní refinanční operace zahájená dne 6. srpna 2014 a ukončená dne 13. srpna 2014, při které je protistraně přiděleno 35 milionů EUR při úrokové sazbě 0,15 %.
2. Charakteristiky obchodovatelných aktiv mobilizovaných protistranou k zajištění těchto operací jsou uvedeny v tabulce 1.
Tabulka 1
Obchodovatelná aktiva mobilizovaná při transakcích
Charakteristiky
Název |
Kategorie aktiva |
Datum splatnosti |
Definice kupónu |
Frekvence kupónu |
Zbytková splatnost |
Srážka |
Aktivum A |
►M9 Krytý dluhopis typu Jumbo ◄ |
30.8.2018 |
Pevný |
6 měsíců |
4 roky |
2,50 % |
Aktivum B |
Vládní dluhopis |
19.11.2018 |
Proměnlivý |
12 měsíců |
4 roky |
0,50 % |
Aktivum C |
Podnikový dluhopis |
12.5.2025 |
Nulový |
|
> 10 let |
13,00 % |
Ceny v procentech (včetně naběhlého úroku) (*1)
30.7.2014 |
31.7.2014 |
1.8.2014 |
4.8.2014 |
5.8.2014 |
6.8.2014 |
7.8.2014 |
101,61 |
101,21 |
99,50 |
99,97 |
99,73 |
100,01 |
100,12 |
|
98,12 |
97,95 |
98,15 |
98,56 |
98,59 |
98,57 |
|
|
|
|
|
53,71 |
53,62 |
(*1)
Ceny uvedené pro jednotlivé dny přecenění odpovídají nejreprezentativnější ceně obchodního dne předcházejícího dni přecenění. |
SYSTÉM REZERVACE
Předpokládá se, že se transakce provádějí s národní centrální bankou za využití systému, při kterém jsou pro každou transakci podkladová aktiva účelově vázána (rezervována). Oceňování aktiv mobilizovaných jako zajištění se provádí denně. Rámec kontroly rizika lze tedy popsat tímto způsobem (viz také tabulka 2):
Dne 30. července 2014 uzavře protistrana dohodu o zpětném odkupu s národní centrální bankou, která nakoupí aktivum A za 50,6 milionů EUR. Aktivum A je ►M9 krytý dluhopis typu Jumbo ◄ , s pevným kupónem se splatností dne 30. srpna 2018 a stupněm úvěrové kvality 1-2. Má tudíž zbytkovou splatnost čtyři roky, a vyžaduje tedy srážku při ocenění ve výši 2,5 %. Tržní cena aktiva A na referenčním trhu pro daný den činí 101,61 %, včetně naběhlého kupónového úroku. Protistrana je povinna poskytnout takový objem aktiva A, který po odečtení srážky při ocenění ve výši 2,5 % převyšuje přidělenou částku 50 milionů EUR. Protistrana tudíž dodá aktivum A v nominální hodnotě 50,6 milionů EUR, jejíž upravená tržní hodnota činí pro daný den 50 129 294 EUR.
Dne 31. července 2014 uzavře protistrana dohodu o zpětném odkupu s národní centrální bankou, která nakoupí aktivum A za 21 milionů EUR (tržní cena 101,21 %, srážka při ocenění 2,5 %) a aktivum B za 25 milionů EUR (tržní cena 98,02 %). Aktivum B je vládní dluhopis s proměnlivou sazbou kupónových plateb a stupněm úvěrové kvality 1-2, na který se uplatňuje srážka při ocenění ve výši 0,5 %. Upravená tržní hodnota aktiva A a aktiva B pro daný den činí 45 130 810 EUR, čímž tedy převyšuje požadovanou částku 45 000 000 EUR.
Dne 31. července 2014 se podkladová aktiva hlavní refinanční operace zahájené dne 30. července 2014 přecení. Tržní hodnota aktiva A upravená o srážku při ocenění je při tržní ceně 101,21 % stále mezi spodním a horním aktivačním bodem. V důsledku toho dovoluje původně mobilizované zajištění pokrýt jak počáteční objem poskytnuté likvidity, tak naběhlý úrok ve výši 208 EUR.
Dne 1. srpna 2014 se podkladová aktiva přecení: tržní cena aktiva A činí 99,50 % a tržní cena aktiva B činí 97,95 %. Naběhlý úrok činí 417 EUR z hlavní refinanční operace zahájené dne 30. července 2014 a 188 EUR z dlouhodobější refinanční operace zahájené dne 31. července 2014. V důsledku toho klesne upravená tržní hodnota aktiva A v první transakci pod objem transakce, který má být pokryt, tj. poskytnutá likvidita plus naběhlý úrok, o 912 092 EUR, ale také pod spodní aktivační bod 49 750 415 EUR. Protistrana dodá aktivum A v nominální hodnotě 950 000 EUR, což po odečtení srážky ve výši 2,5 % tržní hodnoty založené na ceně 99,50 % obnoví dostatečné zajištění. Národní centrální banky mohou vydávat výzvy k poskytnutí dodatkové úhrady v hotovosti, nikoli v cenných papírech.
Výzvy k dodatkové úhradě je třeba i u druhé transakce, neboť se upravená tržní hodnota podkladových aktiv této transakce (44 737 688 EUR) nachází pod spodním aktivačním bodem (44 775 187 EUR). Protistrana tedy poskytne aktivum B v hodnotě 270 000 EUR, jehož upravená tržní hodnota činí 263 143 EUR.
Dne 4. a 5. srpna 2014 se podkladová aktiva přecení, přičemž tato přecenění nemají pro transakce uzavřené ve dnech 30. a 31. července 2014 za následek žádnou výzvu k dodatkové úhradě.
Dne 6. srpna 2014 splatí protistrana likviditu poskytnutou v rámci hlavní refinanční operace zahájené dne 30. července 2014, a to včetně naběhlého úroku ve výši 1 458 . Národní centrální banka vrátí aktivum A v nominální hodnotě 51 550 000 EUR.
Téhož dne uzavře protistrana novou dohodu o zpětném odkupu s národní centrální bankou, která nakoupí aktivum C v nominální hodnotě 75 milionů EUR. Jelikož aktivum C je podnikovým dluhopisem s nulovým kupónem se zbytkovou splatností delší než 10 let a stupněm úvěrové kvality 1-2, a uplatňuje se na ně tudíž srážka při ocenění ve výši 13 %, odpovídající tržní hodnota po úpravě o srážku při ocenění činí pro daný den 35 045 775 EUR. Přecenění podkladových aktiv dlouhodobější refinanční operace zahájené dne 31. července 2014 ukazuje, že upravená tržní hodnota poskytnutých aktiv přesahuje horní aktivační bod, a vede tudíž k tomu, že národní centrální banka protistraně vrátí aktivum B v nominální hodnotě 262 000 EUR. Pokud by měla národní centrální banka v souvislosti s druhou transakcí zaplatit protistraně marži, může být taková marže v určitých případech vyrovnána marží, kterou protistrana zaplatila národní centrální bance při první transakci. Výsledkem pak bude pouze jedno vypořádání marží.
SYSTÉM SDRUŽOVÁNÍ
Dále se předpokládá, že se transakce s národní centrální bankou provádějí s využitím systému sdružování, kdy aktiva zařazená do souboru podkladových aktiv využívaného protistranou nejsou účelově vázána (rezervována) na konkrétní transakce:
Tento příklad používá stejné posloupnosti transakcí jako výše uvedený příklad popisující systém rezervace. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že ve dnech přeceňování musí upravená tržní hodnota všech aktiv v souboru pokrývat celkový objem všech nevypořádaných operací protistrany s národní centrální bankou. Výzva k dodatkové úhradě ve výši 1 174 592 EUR ze dne 1. srpna 2014 je v tomto případě stejná jako výzva v případě systému rezervace. Protistrana dodá aktivum A v nominální hodnotě 1 300 000 EUR, což po odečtení srážky ve výši 2,5 % tržní hodnoty založené na ceně 99,50 % obnoví dostatečné zajištění.
Navíc může protistrana dne 6. srpna 2014, kdy je hlavní refinanční operace uzavřená dne 30. července 2014 splatná, ponechat aktiva na svém souborném účtu. Aktivum je rovněž možné vyměnit za jiné aktivum, jak ukazuje příklad, kdy bylo na pokrytí poskytnuté likvidity a naběhlého úroku v rámci všech refinančních operací aktivum A v nominální hodnotě 51,9 milionu EUR nahrazeno aktivem C v nominální hodnotě 75,5 milionu EUR.
Rámec kontroly rizika v systému sdružování je popsán v tabulce 3.
Tabulka 2
Systém rezervace
Datum |
Nevypořádané transakce |
Den zahájení |
Den ukončení |
Úroková sazba |
Poskytnutá likvidita |
Naběhlý úrok |
Celková částka k pokrytí |
Spodní aktivační bod |
Horní aktivační bod |
Upravená tržní hodnota |
Výzva k dodatkové úhradě |
30.7.2014 |
Hlavní refinanční |
30.7.2014 |
6.8.2014 |
0,15 |
50 000 000 |
— |
50 000 000 |
49 750 000 |
50 250 000 |
50 129 294 |
— |
31.7.2014 |
Hlavní refinanční |
30.7.2014 |
6.8.2014 |
0,15 |
50 000 000 |
208 |
50 000 208 |
49 750 207 |
50 250 209 |
49 931 954 |
— |
|
Dlouhodobější refinanční |
31.7.2014 |
29.10.2014 |
0,15 |
45 000 000 |
— |
45 000 000 |
44 775 000 |
45 225 000 |
45 130 098 |
— |
1.8.2014 |
Hlavní refinanční |
30.7.2014 |
6.8.2014 |
0,15 |
50 000 000 |
417 |
50 000 417 |
49 750 415 |
50 250 419 |
49 088 325 |
– 912 092 |
|
Dlouhodobější refinanční |
31.7.2014 |
29.10.2014 |
0,15 |
45 000 000 |
188 |
45 000 188 |
44 775 187 |
45 225 188 |
44 737 688 |
– 262 500 |
4.8.2014 |
Hlavní refinanční |
30.7.2014 |
6.8.2014 |
0,15 |
50 000 000 |
1 042 |
50 001 042 |
49 751 036 |
50 251 047 |
50 246 172 |
— |
|
Dlouhodobější refinanční |
31.7.2014 |
29.10.2014 |
0,15 |
45 000 000 |
750 |
45 000 750 |
44 775 746 |
45 225 754 |
45 147 350 |
— |
5.8.2014 |
Hlavní refinanční |
30.7.2014 |
6.8.2014 |
0,15 |
50 000 000 |
1 250 |
50 001 250 |
49 751 244 |
50 251 256 |
50 125 545 |
— |
|
Dlouhodobější refinanční |
31.7.2014 |
29.10.2014 |
0,15 |
45 000 000 |
938 |
45 000 938 |
44 775 933 |
45 225 942 |
45 201 299 |
— |
6.8.2014 |
Hlavní refinanční |
6.8.2014 |
13.8.2014 |
0,15 |
35 000 000 |
- |
35 000 000 |
34 825 000 |
35 175 000 |
35 045 775 |
— |
|
Dlouhodobější refinanční |
31.7.2014 |
29.10.2014 |
0,15 |
45 000 000 |
1 125 |
45 001 125 |
44 776 119 |
45 226 131 |
45 266 172 |
265 047 |
7.8.2014 |
Hlavní refinanční |
6.8.2014 |
13.8.2014 |
0,15 |
35 000 000 |
146 |
35 000 146 |
34 825 145 |
35 175 147 |
34 987 050 |
— |
|
Dlouhodobější refinanční |
31.7.2014 |
29.10.2014 |
0,15 |
45 000 000 |
1 313 |
45 001 313 |
44 776 306 |
45 226 319 |
45 026 704 |
— |
Tabulka 3
Systém sdružování
Datum |
Nevypořádané transakce |
Den zahájení |
Den ukončení |
Úroková sazba |
Poskytnutá likvidita |
Naběhlý úrok |
Celková částka k pokrytí |
Spodní aktivační bod (*1) |
Horní aktivační bod (*2) |
Upravená tržní hodnota |
Výzva k dodatkové úhradě |
30.7.2014 |
Hlavní refinanční |
30.7.2014 |
6.8.2014 |
0,15 |
50 000 000 |
— |
50 000 000 |
49 750 000 |
neuplatňuje se |
50 129 294 |
— |
31.7.2014 |
Hlavní refinanční |
30.7.2014 |
6.8.2014 |
0,15 |
50 000 000 |
208 |
95 000 208 |
94 525 207 |
neuplatňuje se |
95 062 051 |
— |
|
Dlouhodobější refinanční |
31.7.2014 |
29.10.2014 |
0,15 |
45 000 000 |
— |
|
|
|
|
|
1.8.2014 |
Hlavní refinanční |
30.7.2014 |
6.8.2014 |
0,15 |
50 000 000 |
417 |
95 000 604 |
94 525 601 |
neuplatňuje se |
93 826 013 |
– 1 174 592 |
|
Dlouhodobější refinanční |
31.7.2014 |
29.10.2014 |
0,15 |
45 000 000 |
188 |
|
|
|
|
|
4.8.2014 |
Hlavní refinanční |
30.7.2014 |
6.8.2014 |
0,15 |
50 000 000 |
1 042 |
95 001 792 |
94 526 783 |
neuplatňuje se |
95 470 989 |
— |
|
Dlouhodobější refinanční |
31.7.2014 |
29.10.2014 |
0,15 |
45 000 000 |
750 |
|
|
|
|
|
5.8.2014 |
Hlavní refinanční |
30.7.2014 |
6.8.2014 |
0,15 |
50 000 000 |
1 250 |
95 002 188 |
94 527 177 |
neuplatňuje se |
95 402 391 |
— |
|
Dlouhodobější refinanční |
31.7.2014 |
29.10.2014 |
0,15 |
45 000 000 |
938 |
|
|
|
|
|
6.8.2014 |
Hlavní refinanční |
6.8.2014 |
13.8.2014 |
0,15 |
35 000 000 |
- |
80 001 125 |
79 601 119 |
neuplatňuje se |
80 280 724 |
— |
|
Dlouhodobější refinanční |
31.7.2014 |
29.10.2014 |
0,15 |
45 000 000 |
1 125 |
|
|
|
|
|
7.8.2014 |
Hlavní refinanční |
6.8.2014 |
13.8.2014 |
0,15 |
35 000 000 |
146 |
80 001 458 |
79 601 451 |
neuplatňuje se |
80 239 155 |
— |
30.7.2014 |
Dlouhodobější refinanční |
31.7.2014 |
29.10.2014 |
0,15 |
45 000 000 |
1 313 |
|
|
|
|
|
(*1)
V systému sdružování představuje spodní aktivační bod nejnižší mezní hodnotu pro výzvu k dodatkové úhradě. Pokud v praxi tržní hodnota sdruženého zajištění upravená o srážku při ocenění klesne pod celkový objem, který má být pokryt, vyžaduje většina národních centrálních bank dodatečné zajištění.
(*2)
V systému sdružování nemá pojem horního aktivačního bodu žádný význam, protože se protistrana bude neustále snažit držet nadbytečně poskytnuté zajištění ve sdruženém souboru, aby byly náklady provozních transakcí co nejnižší. |
PŘÍLOHA XIIa
Subjekt považovaný za agenturu ve smyslu čl. 2 bodu 2 těchto obecných zásad musí splňovat následující kvantitativní kritéria, aby byla jeho obchodovatelná aktiva zařazena do kategorie srážek II, jak je uvedeno v tabulce 1 přílohy obecných zásad (EU) 2016/65 (ECB/2015/35):
průměr součtu nesplacených nominálních hodnot všech způsobilých obchodovatelných aktiv vydaných agenturou činí alespoň 10 miliard EUR za referenční období; a
průměr součtu nominálních hodnot všech způsobilých obchodovatelných aktiv s nesplacenou nominální hodnotou nejméně 500 milionů EUR vydaných agenturou za dané referenční období představuje minimálně 50 % průměru součtu nesplacené nominální hodnoty všech způsobilých obchodovatelných aktiv vydaných agenturou za dané referenční období.
Splnění těchto kvantitativních kritérií se vyhodnocuje každoročně tak, že se v každém daném roce vypočte příslušný průměr za jednoroční referenční období, které začíná 1. srpna předcházejícího roku a končí 31. července stávajícího roku.
PŘÍLOHA XIII
SROVNÁVACÍ TABULKA
Tyto obecné zásady |
Obecné zásady ECB/2011/14 |
Rozhodnutí ECB/2013/6 |
Rozhodnutí ECB/2013/35 |
Rozhodnutí ECB/2014/23 |
Čl. 1 odst. 1 |
|
|
|
|
Čl. 1 odst. 2 |
Článek 1 |
|
|
|
Čl. 1 odst. 3 |
Úvod |
|
|
|
Čl. 1 odst. 4 |
Oddíl 1.6 |
|
|
|
Čl. 1 odst. 5 |
|
|
Článek 2 |
|
Čl. 2 odst. 1 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 2 |
Oddíl 6.4.2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 3 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 4 |
Oddíl 5.2.1., dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 5 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 6 |
Příloha II oddíl II |
|
|
|
Čl. 2 odst. 7 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 8 |
Oddíl 3.1.1.2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 9 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 10 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 11 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 12 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 13 |
Oddíl 6.2.2.1 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 14 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 15 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 16 |
Oddíl 6.6 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 17 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 18 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 19 |
Příloha II bod 20 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 20 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 21 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 22 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 23 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 24 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 25 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 26 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 27 |
|
|
Čl. 3 odst. 2 písm. b) bod (ii) d) |
|
Čl. 2 odst. 28 |
|
|
Článek 10 |
|
Čl. 2 odst. 29 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 30 |
Oddíl 4.1.3, dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 31 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 32 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 33 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 34 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 35 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 36 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 37 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 38 |
Oddíl 5.1.1.3, dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 39 |
Oddíl 6.4.2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 40 |
Oddíl 3.4.1, 3.4.2, dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 41 |
Oddíl 6.6.1 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 42 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 43 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 44 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 45 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 46 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 47 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 48 |
Oddíl 6.4.2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 49 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 50 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 51 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 52 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 53 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 54 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 55 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 56 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 57 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 58 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 59 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 60 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 61 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 62 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 63 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 64 |
Oddíl 5.1.5.4, dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 65 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 66 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 67 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 68 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 69 |
Oddíl 6.2.1.3 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 70 |
Oddíl 6.2.2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 71 |
Oddíl 6.4.2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 72 |
Oddíl 3.2.1, 3.2.2, dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 73 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 74 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 75 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 76 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 77 |
Oddíl 3.1.1.2, dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 78 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 79 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 80 |
Oddíl 3.1.1.1 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 81 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 82 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 83 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 84 |
Oddíl 5.1.5.4, dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 85 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 86 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 87 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 88 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 89 |
Oddíl 3.4.3 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 90 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 91 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 92 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 93 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 94 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 95 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 96 |
|
|
|
|
Čl. 2 odst. 97 |
Rámeček 7, dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 98 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 99 |
Oddíl 5.1.1.3, dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 2 odst. 100 |
|
|
|
|
Čl. 3 odst. 1 |
Oddíl 1.3 |
|
|
|
Čl. 3 odst. 2 |
|
|
|
|
Článek 4 |
|
|
|
|
Čl. 5 odst. 1 |
Úvod kapitoly 3 |
|
|
|
Čl. 5 odst. 2 |
Úvod kapitoly 3 |
|
|
|
Čl. 5 odst. 3 |
Úvod kapitoly 3, oddíl 1.3.3 |
|
|
|
Čl. 5 odst. 4 |
Úvod kapitoly 3, oddíl 1.3.3, oddíl 3.1.5 |
|
|
|
Čl. 5 odst. 5 |
Oddíl 1.3.1 |
|
|
|
Čl. 6 odst. 1 |
Oddíl 3.1.1.1 |
|
|
|
Čl. 6 odst. 2 |
Oddíl 3.1.2 |
|
|
|
Čl. 6 odst. 3 |
|
|
|
|
Čl. 6 odst. 4 |
|
|
|
|
Čl. 6 odst. 5 |
|
|
|
|
Čl. 6 odst. 6 |
|
|
|
|
Čl. 7 odst. 1 |
Oddíl 3.1.1.1 |
|
|
|
Čl. 7 odst. 2 |
Oddíl 3.1.3 |
|
|
|
Čl. 7 odst. 3 |
|
|
|
|
Čl. 7 odst. 4 |
|
|
|
|
Čl. 7 odst. 5 |
|
|
|
|
Čl. 7 odst. 6 |
Oddíl 3.1.3 |
|
|
|
Čl. 8 odst. 1 |
Oddíl 3.1.4 |
|
|
|
Čl. 8 odst. 2 |
Oddíl 3.1.4 |
|
|
|
Čl. 8 odst. 3 |
Oddíl 5.1.2.3, 5.2.5 |
|
|
|
Čl. 8 odst. 4 |
Oddíl 3.1.4 |
|
|
|
Čl. 9 odst. 1 |
Oddíl 3.1.5 |
|
|
|
Čl. 9 odst. 2 |
Oddíl 3.1.5 |
|
|
|
Čl. 9 odst. 3 |
Oddíl 3.1.4 |
|
|
|
Čl. 10 odst. 1 |
|
|
|
|
Čl. 10 odst. 2 |
Příloha II |
|
|
|
Čl. 10 odst. 3 |
|
|
|
|
Čl. 10 odst. 4 |
|
|
|
|
Čl. 10 odst. 5 |
Oddíl 6.1 |
|
|
|
Čl. 11 odst. 1 |
Oddíl 3.4.1 |
|
|
|
Čl. 11 odst. 2 |
Příloha II |
|
|
|
Čl. 11 odst. 3 |
Oddíl 3.4.3 |
|
|
|
Čl. 11 odst. 4 |
Oddíl 3.4.3 |
|
|
|
Čl. 11 odst. 5 |
Oddíl 3.4.4 |
|
|
|
Čl. 11 odst. 6 |
|
|
|
|
Čl. 12 odst. 1 |
Oddíl 3.5.1 |
|
|
|
Čl. 12 odst. 2 |
Oddíl 3.5.2 |
|
|
|
Čl. 12 odst. 3 |
|
|
|
Článek 1 |
Čl. 12 odst. 4 |
Oddíl 3.5.3 |
|
|
|
Čl. 12 odst. 5 |
Oddíl 3.1.3 |
|
|
|
Čl. 12 odst. 6 |
Oddíl 3.5 |
|
|
|
Čl. 12 odst. 7 |
|
|
|
|
Čl. 13 odst. 1 |
Oddíl 3.3.2 |
|
|
|
Čl. 13 odst. 2 |
Oddíl 3.3.2 |
|
|
|
Čl. 13 odst. 3 |
Oddíl 3.3.2 |
|
|
|
Čl. 13 odst. 4 |
Oddíl 3.3.3 |
|
|
|
Čl. 13 odst. 5 |
Oddíl 3.3.4 |
|
|
|
Čl. 13 odst. 6 |
|
|
|
|
Čl. 14 odst. 1 |
Oddíl 3.2.2 |
|
|
|
Čl. 14 odst. 2 |
Oddíl 3.2.3 |
|
|
|
Čl. 14 odst. 3 |
Oddíl 3.2.4 |
|
|
|
Čl. 14 odst. 4 |
|
|
|
|
Čl. 15 odst. 1 |
Oddíl 3.2, oddíl 5.1.4 |
|
|
|
Čl. 15 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 15 odst. 3 |
|
|
|
|
Čl. 16 odst. 1 |
Oddíl 2.3 |
|
|
|
Čl. 16 odst. 2 |
Oddíl 2.3 |
|
|
|
Čl. 17 odst. 1 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 17 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 17 odst. 3 |
Oddíl 4.1.1, oddíl 4.2.1 |
|
|
|
Čl. 17 odst. 4 |
Oddíl 4.1.5, oddíl 4.2.5 |
|
|
|
Čl. 17 odst. 5 |
Oddíl 4.1.5 |
|
|
|
Čl. 17 odst. 6 |
Oddíl 4.1.4 |
|
|
|
Čl. 17 odst. 7 |
|
|
|
|
Čl. 18 odst. 1 |
Oddíl 4.1.1, oddíl 4.1.2 |
|
|
|
Čl. 18 odst. 2 |
Oddíl 4.1.2 |
|
|
|
Čl. 18 odst. 3 |
Oddíl 4.1.3 |
|
|
|
Čl. 18 odst. 4 |
Oddíl 4.1.3 |
|
|
|
Čl. 19 odst. 1 |
Oddíl 4.1.3 |
|
|
|
Čl. 19 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 19 odst. 3 |
|
|
|
|
Čl. 19 odst. 4 |
|
|
|
|
Čl. 19 odst. 5 |
Oddíl 4.1.3 |
|
|
|
Čl. 19 odst. 6 |
Oddíl 4.1.3 |
|
|
|
Čl. 20 odst. 1 |
Oddíl 4.1.4 |
|
|
|
Čl. 20 odst. 2 |
Oddíl 4.1.4 |
|
|
|
Čl. 20 odst. 3 |
|
|
|
|
Čl. 21 odst. 1 |
Oddíl 4.2.1 |
|
|
|
Čl. 21 odst. 2 |
|
|
|
Článek 1 |
Čl. 21 odst. 3 |
Oddíl 4.2.2 |
|
|
|
Čl. 21 odst. 4 |
Oddíl 4.2.3 |
|
|
|
Čl. 22 odst. 1 |
Oddíl 4.2.3 |
|
|
|
Čl. 22 odst. 2 |
Oddíl 4.2.3 |
|
|
|
Čl. 22 odst. 3 |
Oddíl 4.2.3 |
|
|
|
Čl. 23 odst. 1 |
Oddíl 4.2.4 |
|
|
|
Čl. 23 odst. 2 |
Oddíl 4.2.4 |
|
|
|
Čl. 23 odst. 3 |
|
|
|
|
Článek 24 |
|
|
|
|
Čl. 25 odst. 1 |
Oddíl 5.1.1, oddíl 5.1.1.3 |
|
|
|
Čl. 25 odst. 2 |
Oddíl 5.1.1, oddíl 5.1.2.3 |
|
|
|
Čl. 25 odst. 3 |
Oddíl 5.1.1.3 |
|
|
|
Čl. 26 odst. 1 |
Oddíl 5.1.1.1 |
|
|
|
Čl. 26 odst. 2 |
Oddíl 5.1.1.1 |
|
|
|
Čl. 26 odst. 3 |
Oddíl 5.1.1.1 |
|
|
|
Čl. 26 odst. 4 |
Oddíl 5.1.1.1 |
|
|
|
Čl. 27 odst. 1 |
Oddíl 5.1.1.2 |
|
|
|
Čl. 27 odst. 2 |
Oddíl 5.1.1.2 |
|
|
|
Čl. 27 odst. 3 |
Oddíl 5.1.1.2 |
|
|
|
Čl. 27 odst. 4 |
Oddíl 5.1.1.2 |
|
|
|
Čl. 28 odst. 1 |
Oddíl 5.1.2 |
|
|
|
Čl. 28 odst. 2 |
Oddíl 5.1.2 |
|
|
|
Čl. 28 odst. 3 |
Oddíl 5.1.2, oddíl 5.1.2.3 |
|
|
|
Čl. 29 odst. 1 |
Oddíl 5.1.2.2-5.1.2.3 |
|
|
|
Čl. 29 odst. 2 |
Oddíl 5.1.2.2-5.1.2.3 |
|
|
|
Čl. 30 odst. 1 |
Oddíl 5.1.3 |
|
|
|
Čl. 30 odst. 2 |
Oddíl 5.1.3 |
|
|
|
Čl. 30 odst. 3 |
|
|
|
|
Čl. 30 odst. 4 |
Oddíl 5.1.3 |
|
|
|
Čl. 30 odst. 5 |
Oddíl 5.1.3 |
|
|
|
Čl. 31 odst. 1 |
Oddíl 5.1.4 |
|
|
|
Čl. 31 odst. 2 |
Oddíl 5.1.4 |
|
|
|
Čl. 32 odst. 1 |
Oddíl 5.1.4 |
|
|
|
Čl. 32 odst. 2 |
Oddíl 5.1.1.3 |
|
|
|
Čl. 32 odst. 3 |
Oddíl 5.1.4 |
|
|
|
Čl. 32 odst. 4 |
Oddíl 5.1.1.3 |
|
|
|
Čl. 32 odst. 5 |
Oddíl 5.1.4 |
|
|
|
Čl. 32 odst. 6 |
Oddíl 5.1.4 |
|
|
|
Čl. 33 odst. 1 |
Oddíl 5.1.4 |
|
|
|
Čl. 33 odst. 2 |
Oddíl 5.1.4 |
|
|
|
Čl. 33 odst. 3 |
Oddíl 5.1.4 |
|
|
|
Čl. 33 odst. 4 |
Oddíl 5.1.4 |
|
|
|
Čl. 34 odst. 1 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 34 odst. 2 |
Dodatek 2 |
|
|
|
Čl. 35 odst. 1 |
Oddíl 5.1.4 |
|
|
|
Čl. 35 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 35 odst. 3 |
|
|
|
|
Čl. 36 odst. 1 |
Oddíl 5.1.4 |
|
|
|
Čl. 36 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 36 odst. 3 |
|
|
|
|
Čl. 37 odst. 1 |
Oddíl 5.1.5.1 |
|
|
|
Čl. 37 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 38 odst. 1 |
Oddíl 5.1.5.2 |
|
|
|
Čl. 38 odst. 2 |
Oddíl 5.1.5.2 |
|
|
|
Čl. 39 odst. 1 |
Oddíl 5.1.5.2 |
|
|
|
Čl. 39 odst. 2 |
Oddíl 5.1.5.2 |
|
|
|
Čl. 40 odst. 1 |
Oddíl 5.1.5.3 |
|
|
|
Čl. 40 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 41 odst. 1 |
Oddíl 5.1.5.3 |
|
|
|
Čl. 41 odst. 2 |
|
|
|
|
Článek 42 |
Oddíl 5.1.5.4 |
|
|
|
Čl. 43 odst. 1 |
Oddíl 5.1.6 |
|
|
|
Čl. 43 odst. 2 |
Oddíl 5.1.6 |
|
|
|
Čl. 43 odst. 3 |
Oddíl 5.1.6 |
|
|
|
Čl. 43 odst. 4 |
|
|
|
|
Čl. 44 odst. 1 |
Oddíl 5.2.1 |
|
|
|
Čl. 44 odst. 2 |
Oddíl 5.2.1 |
|
|
|
Čl. 45 odst. 1 |
Oddíl 5.2.2 |
|
|
|
Čl. 45 odst. 2 |
Oddíl 5.2.2 |
|
|
|
Čl. 45 odst. 3 |
Oddíl 5.2.2 |
|
|
|
Čl. 46 odst. 1 |
Oddíl 5.2.3 |
|
|
|
Čl. 46 odst. 2 |
Oddíl 5.2.3 |
|
|
|
Čl. 46 odst. 3 |
Oddíl 5.2.3 |
|
|
|
Čl. 47 odst. 1 |
Oddíl 5.2.4 |
|
|
|
Čl. 47 odst. 2 |
Oddíl 5.2.4 |
|
|
|
Čl. 48 odst. 1 |
Oddíl 5.2.5 |
|
|
|
Čl. 48 odst. 2 |
Oddíl 5.2.5 |
|
|
|
Čl. 49 odst. 1 |
Oddíl 5.3.1 |
|
|
|
Čl. 49 odst. 2 |
Oddíl 5.3.1 |
|
|
|
Čl. 50 odst. 1 |
Oddíl 5.3.2 |
|
|
|
Čl. 50 odst. 2 |
Oddíl 5.3.1 |
|
|
|
Čl. 51 odst. 1 |
Oddíl 5.3.2 |
|
|
|
Čl. 51 odst. 2 |
Oddíl 5.3.1 |
|
|
|
Čl. 51 odst. 3 |
Oddíl 5.3.2 |
|
|
|
Čl. 52 odst. 1 |
Oddíl 5.3.2 |
|
|
|
Čl. 52 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 53 odst. 1 |
Oddíl 5.3.1 |
|
|
|
Čl. 53 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 54 odst. 1 |
Oddíl 7.4.2 |
|
|
|
Čl. 54 odst. 2 |
|
|
|
Článek 2 |
Článek 55 |
Oddíl 2.1 |
|
|
|
Čl. 56 odst. 1 |
Oddíl 2.1 |
|
|
|
Čl. 56 odst. 2 |
Oddíl 2.1 |
|
|
|
Čl. 56 odst. 3 |
Oddíl 2.1 |
|
|
|
Čl. 56 odst. 4 |
Oddíl 2.1 |
|
|
|
Čl. 57 odst. 1 |
|
|
|
|
Čl. 57 odst. 2 |
Oddíl 2.2 |
|
|
|
Čl. 57 odst. 3 |
Oddíl 2.2, dodatek 3 |
|
|
|
Čl. 57 odst. 4 |
Oddíl 2.2, oddíl 5.2.2 |
|
|
|
Čl. 57 odst. 5 |
|
|
|
|
Čl. 58 odst. 1 |
Oddíl 1.5 |
|
|
|
Čl. 58 odst. 2 |
Oddíl 1.5, oddíl 6.1 |
|
|
|
Čl. 58 odst. 3 |
|
|
|
|
Čl. 58 odst. 4 |
Oddíl 6.4.2 |
|
|
|
Čl. 58 odst. 5 |
Oddíl 6.1 |
|
|
|
Čl. 58 odst. 6 |
Oddíl 6.2 |
|
|
|
Čl. 59 odst. 1 |
Oddíl 6.2.1.2 |
|
|
|
Čl. 59 odst. 2 |
Oddíl 6.1, oddíl 6.3.1 |
|
|
|
Čl. 59 odst. 3 |
Oddíl 6.3.1 |
|
|
|
Čl. 59 odst. 4 |
|
|
|
|
Čl. 59 odst. 5 |
Oddíl 6.3.1 |
|
|
|
Čl. 59 odst. 6 |
Oddíl 6.3.1 |
|
|
|
Čl. 59 odst. 7 |
Oddíl 6.3.1 |
|
|
|
Článek 60 |
|
|
|
|
Čl. 61 odst. 1 |
Oddíl 6.2 |
|
|
|
Čl. 61 odst. 2 |
Oddíl 6.3.2, příloha ECB/2014/10 |
|
|
|
Čl. 62 odst. 1 |
Oddíl 6.2.1.1 |
|
Čl. 3 odst. 2 |
|
Čl. 62 odst. 2 |
|
|
Čl. 3 odst. 2 |
|
Čl. 62 odst. 3 |
|
|
Čl. 3 odst. 2 |
|
Čl. 63 odst. 1 |
|
|
Čl. 3 odst. 2 |
|
Čl. 63 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 63 odst. 3 |
Oddíl 6.2.1.1 |
|
Čl. 3 odst. 3 |
|
Čl. 63 odst. 4 |
|
|
Čl. 3 odst. 4 |
|
Čl. 63 odst. 5 |
|
|
Čl. 3 odst. 5 |
|
Článek 64 |
Oddíl 6.2.1.1 |
|
|
|
Článek 65 |
Oddíl 6.2.1.8 |
|
|
|
Čl. 66 odst. 1 |
Oddíl 6.2.1.3, ECB/2014/10 |
|
|
|
Čl. 66 odst. 2 |
Oddíl 6.2.1.3 |
|
|
|
Čl. 66 odst. 3 |
Oddíl 6.2.1.3 |
|
|
|
Čl. 67 odst. 1 |
Oddíl 6.2.1.4, ECB/2014/10 |
|
|
|
Čl. 67 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 68 odst. 1 |
Oddíl 6.2.1.5, příloha ECB/2014/10 |
|
|
|
Čl. 68 odst. 2 |
Oddíl 6.2.1.5 |
|
|
|
Čl. 68 odst. 3 |
Oddíl 6.2.1.5, příloha ECB/2014/10 |
|
|
|
Čl. 69 odst. 1 |
Oddíl 6.2.1.6 |
|
|
|
Čl. 69 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 70 odst. 1 |
Oddíl 6.2.1.7 |
|
|
|
Čl. 70 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 70 odst. 3 |
|
|
|
|
Čl. 70 odst. 4 |
|
|
|
|
Čl. 70 odst. 5 |
|
|
|
|
Čl. 70 odst. 6 |
|
|
|
|
Článek 71 |
|
|
|
|
Článek 72 |
Oddíl 6.2.1.1 |
|
|
|
Čl. 73 odst. 1 |
Oddíl 6.2.1.1, ECB/2014/10 |
|
|
|
Čl. 73 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 73 odst. 3 |
Oddíl 6.2.1.1 |
|
|
|
Čl. 73 odst. 4 |
Oddíl 6.2.1.1 |
|
|
|
Čl. 73 odst. 5 |
Oddíl 6.2.1.1 |
|
|
|
Čl. 73 odst. 6 |
|
|
Článek 4 |
|
Čl. 73 odst. 7 |
|
|
|
|
Čl. 74 odst. 1 |
Oddíl 6.2.1.1 |
|
|
|
Čl. 74 odst. 2 |
Oddíl 6.2.1.1 |
|
|
|
Čl. 74 odst. 3 |
|
|
|
|
Čl. 74 odst. 4 |
Oddíl 6.2.1.1 |
|
|
|
Čl. 75 odst. 1 |
Oddíl 6.2.1.1 |
|
|
|
Čl. 75 odst. 2 |
Oddíl 6.2.1.1 |
|
|
|
Čl. 76 odst. 1 |
Oddíl 6.2.1.1 |
|
|
|
Čl. 76 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 77 odst. 1 |
Oddíl 6.2.1.1 |
|
|
|
Čl. 77 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 78 odst. 1 |
Oddíl 6.2.1.1 |
|
|
|
Čl. 78 odst. 2 |
|
|
Článek 11 |
|
Článek 79 |
Oddíl 6.2.1.1 |
|
|
|
Čl. 80 odst. 1 |
Oddíl 6.2.1.1 |
|
|
|
Čl. 80 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 80 odst. 3 |
|
|
|
|
Čl. 80 odst. 4 |
|
|
|
|
Čl. 80 odst. 5 |
|
|
Čl. 5 odst. 2 |
|
Čl. 81 odst. 1 |
Oddíl 6.2.1 |
|
|
|
Čl. 81 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 82 odst. 1 |
Oddíl 6.3.1 |
|
Čl. 6 odst. 2 |
|
Čl. 82 odst. 2 |
Oddíl 6.3.1 |
|
|
|
Článek 83 |
|
|
Článek 1 |
|
Článek 84 |
|
|
Článek 1 |
|
Článek 85 |
|
|
|
|
Článek 86 |
|
|
|
|
Čl. 87 odst. 1 |
Oddíl 6.3.2 |
|
|
|
Čl. 87 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 87 odst. 3 |
Oddíl 6.3.2 |
|
|
|
Čl. 88 odst. 1 |
Oddíl 6.3.1 |
|
|
|
Čl. 88 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 89 odst. 1 |
Oddíl 6.2.2.1 |
|
|
|
Čl. 89 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 89 odst. 3 |
|
|
|
|
Čl. 89 odst. 4 |
|
|
|
|
Čl. 89 odst. 5 |
|
|
|
|
Článek 90 |
Oddíl 6.2.2.1 |
|
|
|
Článek 91 |
Oddíl 6.2.2.1 |
|
|
|
Článek 92 |
Oddíl 6.2.2.1 |
|
|
|
Článek 93 |
Oddíl 6.2.2.1 |
|
|
|
Článek 94 |
Oddíl 6.2.2.1 |
|
|
|
Čl. 95 odst. 1 |
Oddíl 6.2.2.1 |
|
|
|
Čl. 95 odst. 2 |
Oddíl 6.2.2.1 |
|
|
|
Čl. 96 odst. 1 |
Oddíl 6.2.2.1 |
|
|
|
Čl. 96 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 96 odst. 3 |
|
|
|
|
Článek 97 |
Oddíl 6.2.2.1 |
|
|
|
Článek 98 |
Oddíl 6.2.2.1 |
|
|
|
Čl. 99 odst. 1 |
Oddíl 6.2.3.1 |
|
|
|
Čl. 99 odst. 2 |
|
|
|
|
Článek 100 |
Dodatek 7 |
|
|
|
Čl. 101 odst. 1 |
Dodatek 7 |
|
|
|
Čl. 101 odst. 2 |
Dodatek 7 |
|
|
|
Článek 102 |
Dodatek 7 |
|
|
|
Čl. 103 odst. 1 |
Dodatek 7 |
|
|
|
Čl. 103 odst. 2 |
Dodatek 7 |
|
|
|
Čl. 103 odst. 3 |
|
|
|
|
Čl. 104 odst. 1 |
Dodatek 7 |
|
|
|
Čl. 104 odst. 2 |
Dodatek 7 |
|
|
|
Čl. 104 odst. 3 |
|
|
|
|
Čl. 104 odst. 4 |
|
|
|
|
Článek 105 |
|
|
|
|
Článek 106 |
Oddíl 6.2.2 |
|
|
|
Čl. 107 odst. 1 |
Oddíl 6.2.2.2 |
|
|
|
Čl. 107 odst. 2 |
Oddíl 6.2.2.2 |
|
|
|
Čl. 107 odst. 3 |
Oddíl 6.2.2.2 |
|
|
|
Čl. 107 odst. 4 |
Oddíl 6.2.2.2 |
|
|
|
Čl. 107 odst. 5 |
Oddíl 6.2.2.2 |
|
|
|
Čl. 107 odst. 6 |
Oddíl 6.2.2.2 |
|
|
|
Čl. 107 odst. 7 |
Oddíl 6.2.2.2 |
|
|
|
Článek 108 |
Oddíl 6.3.1, oddíl 6.2.2.1, oddíl 6.3.3.2 |
|
|
|
Čl. 109 odst. 1 |
Oddíl 6.3.3.1 |
|
|
|
Čl. 109 odst. 2 |
Oddíl 6.3.3.1 |
|
|
|
Čl. 109 odst. 3 |
Oddíl 6.3.3.1 |
|
|
|
Čl. 110 odst. 1 |
Oddíl 6.3.3.1 |
|
|
|
Čl. 110 odst. 2 |
Oddíl 6.3.3.1 |
|
|
|
Čl. 110 odst. 3 |
Oddíl 6.3.3.1 |
|
|
|
Čl. 110 odst. 4 |
Oddíl 6.3.3.1 |
|
|
|
Čl. 110 odst. 5 |
|
|
|
|
Čl. 110 odst. 6 |
|
|
|
|
Čl. 110 odst. 7 |
Oddíl 6.3.3.1 |
|
|
|
Čl. 111 odst. 1 |
Oddíl 6.3.3.1 |
|
|
|
Čl. 111 odst. 2 |
Oddíl 6.3.3.1 |
|
|
|
Článek 112 |
Oddíl 6.3.3.2 |
|
|
|
Čl. 113 odst. 1 |
Oddíl 6.3.2 |
|
|
|
Čl. 113 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 113 odst. 3 |
|
|
|
|
Čl. 114 odst. 1 |
Oddíl 6.3.2, oddíl 6.3.3.1 |
|
|
|
Čl. 114 odst. 2 |
Oddíl 6.3.3.1 |
|
|
|
Čl. 114 odst. 3 |
Oddíl 6.3.2, oddíl 6.3.3.1 |
|
|
|
Čl. 114 odst. 4 |
Oddíl 6.3.2, oddíl 6.3.3.1 |
|
|
|
Čl. 114 odst. 5 |
Oddíl 6.3.2, oddíl 6.3.3.1 |
|
|
|
Článek 115 |
Oddíl 6.3.2, oddíl 6.3.3.1 |
|
|
|
Článek 116 |
Oddíl 6.2.1.2, oddíl 6.2.2.1 |
|
|
|
Článek 117 |
Oddíl 6.2.1.6, oddíl 6.2.2.1 |
|
|
|
Čl. 118 odst. 1 |
|
|
|
|
Čl. 119 odst. 1 |
Oddíl 6.3.1 |
|
|
|
Čl. 119 odst. 2 |
Oddíl 6.3.4.1, oddíl 6.3.4 |
|
|
|
Čl. 119 odst. 3 |
|
|
|
|
Čl. 119 odst. 4 |
Oddíl 6.3.4 |
|
|
|
Čl. 119 odst. 5 |
Oddíl 6.3.5 |
|
|
|
Čl. 120 odst. 1 |
|
|
|
|
Čl. 120 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 120 odst. 3 |
|
|
|
|
Čl. 121 odst. 1 |
Oddíl 6.3.4.2 |
|
|
|
Čl. 121 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 121 odst. 3 |
|
|
|
|
Čl. 121 odst. 4 |
|
|
|
|
Čl. 122 odst. 1 |
Oddíl 6.3.4.3 |
|
|
|
Čl. 122 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 122 odst. 3 |
Oddíl 6.3.4.3 |
|
|
|
Čl. 122 odst. 4 |
|
|
|
|
Čl. 122 odst. 5 |
|
|
|
|
Čl. 123 odst. 1 |
|
|
|
|
Čl. 123 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 123 odst. 3 |
|
|
|
|
Čl. 123 odst. 4 |
|
|
|
|
Čl. 124 odst. 1 |
Oddíl 6.3.4.4 |
|
|
|
Čl. 124 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 124 odst. 3 |
|
|
|
|
Čl. 124 odst. 4 |
Oddíl 6.3.4.4 |
|
|
|
Čl. 124 odst. 5 |
Oddíl 6.3.4.4 |
|
|
|
Článek 125 |
|
|
|
|
Čl. 126 odst. 1 |
Oddíl 6.3.5 |
|
|
|
Čl. 126 odst. 2 |
Oddíl 6.3.5 |
|
|
|
Čl. 126 odst. 3 |
|
|
|
|
Čl. 126 odst. 4 |
|
|
|
|
Čl. 126 odst. 5 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Čl. 127 odst. 1 |
Oddíl 6.4.1 |
|
|
|
Čl. 127 odst. 2 |
Oddíl 6.4.1 |
|
|
|
Čl. 127 odst. 3 |
Oddíl 6.4.1 |
|
|
|
Čl. 128 odst. 1 |
Oddíl 6.4.1 |
|
|
|
Čl. 128 odst. 2 |
Oddíl 6.4.1 |
|
|
|
Čl. 129 odst. 1 |
Oddíl 6.4.2 |
|
Čl. 8 odst. 1 |
|
Čl. 129 odst. 2 |
Oddíl 6.4.2 |
|
|
|
Čl. 130 odst. 1 |
Oddíl 6.4.2 |
|
Čl. 8 odst. 2 |
|
Čl. 130 odst. 2 |
|
|
Čl. 8 odst. 3 |
|
Čl. 130 odst. 3 |
Oddíl 6.4.2 |
|
|
|
Čl. 130 odst. 4 |
|
|
Čl. 8 odst. 4 |
|
Čl. 130 odst. 5 |
Oddíl 6.4.2 |
|
|
|
Čl. 130 odst. 6 |
Oddíl 6.4.2 |
|
|
|
Čl. 130 odst. 7 |
Oddíl 6.4.2 |
|
|
|
Čl. 130 odst. 8 |
Oddíl 6.4.2 |
|
|
|
Čl. 131 odst. 1 |
Oddíl 6.4.3.1 |
|
Čl. 8 odst. 5 |
|
Čl. 131 odst. 2 |
Oddíl 6.4.3.1 |
|
|
|
Čl. 131 odst. 3 |
Oddíl 6.4.3.1 |
|
|
|
Článek 132 |
|
|
Čl. 8 odst. 6 |
|
Článek 133 |
Oddíl 6.4.3.3 |
|
|
|
Článek 134 |
Oddíl 6.5, oddíl 6.5.1 |
|
|
|
Článek 135 |
Oddíl 6.5.2 |
|
|
|
Čl. 136 odst. 1 |
Oddíl 6.4.2 |
|
|
|
Čl. 136 odst. 2 |
Oddíl 6.4.2 |
|
|
|
Čl. 136 odst. 3 |
Oddíl 6.4.2 |
|
|
|
Čl. 136 odst. 4 |
|
|
|
|
Čl. 137 odst. 1 |
Oddíl 6.7 |
|
|
|
Čl. 137 odst. 2 |
Oddíl 6.7 |
|
|
|
Čl. 137 odst. 3 |
Oddíl 6.7 |
|
|
|
Čl. 138 odst. 1 |
Oddíl 6.2.3.2 |
|
|
|
Čl. 138 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 138 odst. 3 |
Oddíl 6.2.3.2 |
|
|
|
Čl. 139 odst. 1 |
|
Čl. 1 odst. 1 |
|
|
Čl. 139 odst. 2 |
|
|
|
|
Článek 140 |
Oddíl 6.3.2.3 |
|
|
|
Čl. 141 odst. 1 |
Oddíl 6.4.2 |
|
|
|
Čl. 141 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 141 odst. 3 |
Oddíl 6.2.3.2 |
|
|
|
Čl. 142 odst. 1 |
|
|
|
|
Čl. 142 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 142 odst. 3 |
|
|
|
|
Čl. 142 odst. 4 |
|
|
|
|
Čl. 143 odst. 1 |
|
|
|
|
Čl. 143 odst. 2 |
Oddíl 6.2.3.2 |
|
|
|
Čl. 143 odst. 3 |
|
|
|
|
Článek 144 |
Oddíl 6.2.3 |
|
|
|
Čl. 145 odst. 1 |
Oddíl 6.2.3.2 |
|
|
|
Čl. 145 odst. 2 |
Oddíl 6.2.3.2 |
|
|
|
Čl. 145 odst. 3 |
Oddíl 6.2.3.2 |
|
|
|
Čl. 145 odst. 4 |
Dodatek 6 |
|
|
|
Článek 146 |
|
|
|
|
Článek 147 |
Oddíl 6.2.3.2 |
|
|
|
Čl. 148 odst. 1 |
Oddíl 6.6 |
|
|
|
Čl. 148 odst. 2 |
Oddíl 6.6 |
|
|
|
Čl. 148 odst. 3 |
Oddíl 6.6.1 |
|
|
|
Čl. 148 odst. 4 |
|
|
|
|
Čl. 148 odst. 5 |
|
|
|
|
Čl. 148 odst. 6 |
|
|
|
|
Čl. 149 odst. 1 |
Oddíl 6.6 |
|
|
|
Čl. 149 odst. 2 |
Oddíl 6.6, oddíl 6.6.2 |
|
|
|
Čl. 150 odst. 1 |
Oddíl 6.6.2 |
|
|
|
Čl. 150 odst. 2 |
Oddíl 6.2.1.4, oddíl 6.6.2, ECB/2014/10 |
|
|
|
Čl. 150 odst. 3 |
|
|
|
|
Čl. 150 odst. 4 |
Oddíl 6.6.2 |
|
|
|
Čl. 150 odst. 5 |
Oddíl 6.6.2 |
|
|
|
Čl. 150 odst. 6 |
|
|
|
|
Čl. 151 odst. 1 |
ECB/2014/10 |
|
|
|
Čl. 151 odst. 2 |
ECB/2014/10 |
|
|
|
Čl. 151 odst. 3 |
ECB/2014/10 |
|
|
|
Čl. 151 odst. 4 |
ECB/2014/10 |
|
|
|
Čl. 152 odst. 1 |
Příloha ECB/2014/10 |
|
|
|
Čl. 152 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 152 odst. 3 |
|
|
|
|
Čl. 153 odst. 1 |
Oddíl 2.3 |
|
|
|
Čl. 153 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 154 odst. 1 |
Oddíl 2.3 |
|
|
|
Čl. 154 odst. 2 |
|
|
|
|
Článek 155 |
Dodatek 6 |
|
|
|
Čl. 156 odst. 1 |
Dodatek 6 |
|
|
|
Čl. 156 odst. 2 |
Dodatek 6 |
|
|
|
Čl. 156 odst. 3 |
Dodatek 6 |
|
|
|
Čl. 156 odst. 4 |
Dodatek 6 |
|
|
|
Čl. 156 odst. 5 |
Dodatek 6 oddíl 2.3 |
|
|
|
Čl. 156 odst. 6 |
Dodatek 6 |
|
|
|
Článek 157 |
Oddíl 2.3 |
|
|
|
Čl. 158 odst. 1 |
Oddíl 2.4.1, oddíl 6.3.1 |
|
Čl. 9 odst. 2 |
|
Čl. 158 odst. 2 |
Oddíl 6.3.1 |
|
|
|
Čl. 158 odst. 3 |
Oddíl 2.4.2 |
|
|
|
Čl. 158 odst. 4 |
Oddíl 2.4.3 |
|
|
|
Čl. 159 odst. 1 |
Oddíl 6.3.1 |
|
|
|
Čl. 159 odst. 2 |
Oddíl 6.3.1 |
|
|
|
Čl. 159 odst. 3 |
Oddíl 6.3.1 |
|
|
|
Čl. 159 odst. 4 |
Oddíl 6.3.1 |
|
|
|
Článek 160 |
|
|
|
|
Čl. 161 odst. 1 |
Příloha II oddíl I |
|
|
|
Čl. 161 odst. 2 |
Příloha II oddíl I |
|
|
|
Článek 162 |
Příloha II oddíl I |
|
|
|
Článek 163 |
Příloha II oddíl I |
|
|
|
Článek 164 |
Příloha II oddíl I |
|
|
|
Čl. 165 odst. 1 |
Příloha II oddíl I |
|
|
|
Čl. 165 odst. 2 |
Příloha II oddíl I |
|
|
|
Čl. 166 odst. 1 |
|
|
Čl. 9 odst. 2 |
|
Čl. 166 odst. 2 |
|
|
Čl. 9 odst. 3 |
|
Čl. 166 odst. 3 |
|
|
Čl. 9 odst. 4 |
|
Čl. 166 odst. 4 |
|
|
Čl. 9 odst. 5 |
|
Čl. 166 odst. 5 |
|
|
Čl. 9 odst. 6 |
|
Článek 167 |
Příloha II oddíl I |
|
|
|
Čl. 168 odst. 1 |
Příloha II oddíl I |
|
|
|
Čl. 168 odst. 2 |
Příloha II oddíl I |
|
|
|
Čl. 169 odst. 1 |
Příloha II oddíl I |
|
|
|
Čl. 169 odst. 2 |
Příloha II oddíl I |
|
|
|
Článek 170 |
Příloha II oddíl I |
|
|
|
Článek 171 |
Příloha II oddíl I |
|
|
|
Článek 172 |
Příloha II oddíl II |
|
|
|
Článek 173 |
Příloha II oddíl II |
|
|
|
Čl. 174 odst. 1 |
Oddíl 3.1.1.3 |
|
|
|
Čl. 174 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 174 odst. 3 |
|
|
|
|
Článek 175 |
Příloha II oddíl II |
|
|
|
Čl. 176 odst. 1 |
Příloha II oddíl II |
|
|
|
Čl. 176 odst. 2 |
Příloha II oddíl II |
|
|
|
Čl. 176 odst. 3 |
|
|
|
|
Čl. 177 odst. 1 |
Příloha II oddíl II |
|
|
|
Čl. 177 odst. 2 |
Příloha II oddíl II |
|
|
|
Čl. 177 odst. 3 |
Příloha II oddíl II |
|
|
|
Článek 178 |
Příloha II oddíl II |
|
|
|
Článek 179 |
Příloha II oddíl II |
|
|
|
Článek 180 |
Oddíl 3.1.1.2 |
|
|
|
Čl. 181 odst. 1 |
Oddíl 4.1.2 |
|
|
|
Čl. 181 odst. 2 |
Příloha II oddíl II |
|
|
|
Čl. 181 odst. 3 |
Příloha II oddíl II |
|
|
|
Článek 182 |
Příloha II oddíl II |
|
|
|
Článek 183 |
Příloha II oddíl III |
|
|
|
Článek 184 |
Příloha II oddíl III |
|
|
|
Článek 185 |
Příloha II oddíl III |
|
|
|
Čl. 186 odst. 1 |
Příloha II oddíl III |
|
|
|
Čl. 186 odst. 2 |
Příloha II oddíl III |
|
|
|
Článek 187 |
Oddíl 3.4.2 |
|
|
|
Článek 188 |
|
|
|
|
Článek 189 |
Oddíl 1.4 |
|
|
|
Čl. 190 odst. 1 |
|
|
|
|
Čl. 190 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 191 odst. 1 |
|
|
|
|
Čl. 191 odst. 2 |
|
|
|
|
Čl. 191 odst. 3 |
|
|
|
|
Článek 192 |
|
|
|
|
Příloha I Úvod |
Oddíl 7.1 |
|
|
|
Příloha I 1 |
Oddíl 7.1 |
|
|
|
Příloha I 2 |
Oddíl 7.1 |
|
|
|
Příloha I 3 |
Oddíl 1.3.3, oddíl 7.2 |
|
|
|
Příloha I 4 |
|
|
|
|
Příloha I 5 |
|
|
|
|
Příloha I 6 |
Oddíl 7.2 |
|
|
|
Příloha I 7 |
|
|
|
|
Příloha I 8 |
Oddíl 1.3.3, oddíl 7.3.1 |
|
|
|
Příloha I 9 |
Oddíl 7.3.1 |
|
|
|
Příloha I 10 |
|
|
|
|
Příloha I 11 |
|
|
|
|
Příloha I 12 |
Oddíl 1.3.3, oddíl 7.4.3 |
|
|
|
Příloha I 13 |
Oddíl 7.6 |
|
|
|
Příloha II |
Oddíl 5.1.3 |
|
|
|
Příloha III |
Oddíl 5.1.5.1 |
|
|
|
Příloha IV |
Oddíl 5.1.6 |
|
|
|
Příloha V |
Příloha I dodatek 3 |
|
|
|
Příloha VI I.1 |
Oddíl 6.6.1 |
|
|
|
Příloha VI I.2 |
|
|
|
|
příloha VI I.3 |
|
|
|
|
Příloha VI I.4 |
Oddíl 6.6.1 |
|
|
|
Příloha VI I.5 |
Oddíl 6.6.1 |
|
|
|
Příloha VI II.1 |
Oddíl 6.6.2 |
|
|
|
Příloha VI II.2 |
Oddíl 6.6.2 |
|
|
|
Příloha VI III |
ECB/2014/10 |
|
|
|
Příloha VI IV |
ECB/2014/10 |
|
|
|
Příloha VII I.1 |
Oddíl 2.3, dodatek 6 oddíl 1 |
|
|
|
Příloha VII I.2 |
Dodatek 6 oddíl 1 |
|
|
|
Příloha VII I.3 |
Dodatek 6 oddíl 1 |
|
|
|
Příloha VII I.4 |
|
|
|
|
Příloha VII I.5 |
|
|
|
|
Příloha VII I.6 |
|
|
|
|
Příloha VII I.7 |
Dodatek 6 oddíl 1 |
|
|
|
Příloha VII I.8 |
Dodatek 6 oddíl 1 |
|
|
|
Příloha VII II |
Dodatek 6 oddíl 2.1 |
|
|
|
Příloha VIII I.1 |
Příloha I dodatek 8 |
|
|
|
Příloha VIII I.2 |
Příloha I dodatek 8 |
|
|
|
Příloha VIII I.3 |
Příloha I dodatek 8 |
|
|
|
Příloha VIII I.4 |
|
|
|
|
Příloha VIII II.1 |
Dodatek 8 |
|
|
|
Příloha VIII II.2 |
|
|
|
|
Příloha VIII II.3 |
Dodatek 8 |
|
|
|
Příloha VIII II.4 |
Dodatek 8 |
|
|
|
Příloha VIII III.1 |
Dodatek 8 |
|
|
|
Příloha VIII III.2 |
Dodatek 8 |
|
|
|
Příloha VIII III.3 |
Dodatek 8 |
|
|
|
Příloha VIII III.4 |
Dodatek 8 |
|
|
|
Příloha IX |
Oddíl 6.3.5 |
|
|
|
Příloha X |
|
|
Příloha I, příloha II |
|
Příloha XI |
|
|
|
|
Příloha XII |
|
|
|
|
Příloha XIII |
|
|
|
|
Příloha XIV |
|
|
|
|
PŘÍLOHA XIV
ZRUŠENÉ OBECNÉ ZÁSADY A SEZNAM JEJICH POZDĚJŠÍCH ZMĚN
Obecné zásady ECB/2011/14 (Úř. věst. L 331, 14.12.2011, s. 1).
Obecné zásady ECB/2012/25 (Úř. věst. L 359, 29.12.2012, s. 74).
Obecné zásady ECB/2014/10 (Úř. věst. L 166, 5.6.2014, s. 33).
Rozhodnutí ECB/2013/6 (Úř. věst. L 95, 5.4.2013, s. 22).
Rozhodnutí ECB/2013/35 (Úř. věst. L 301, 12.11.2013, s. 6).
Rozhodnutí ECB/2014/23 (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 115).
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).
( 2 ) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).
( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1).
( 6 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).
( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35).
( 8 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (ESA 2010) (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).
( 9 ) Obecné zásady ECB/2012/27 ze dne 5. prosince 2012 o transevropském expresním automatizovaném systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2) (Úř. věst. L 30, 30.1.2013, s. 1).
( 10 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).
( 11 ) Obsaženy v „Agendě pro udržitelný rozvoj 2030“, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 25. září 2015.
( 12 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).
( 13 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).
( 14 ) Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/1743 ze dne 15. října 2019 o úročení přebytečných rezerv a některých vkladů (ECB/2019/31) (Úř. věst. L 267, 21.10.2019, s. 12).
( 15 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).
( 16 ) Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2016/867 ze dne 18. května 2016 o shromažďování podrobných údajů o úvěrech a o úvěrovém riziku (ECB/2016/13) (Úř. věst. L 144, 1.6.2016, s. 44).
( 17 ) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2016/65 ze dne 18. listopadu 2015 o srážkách při ocenění uplatňovaných při provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2015/35) (Úř. věst. L 14, 21.1.2016, s. 30).
( 18 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).
( 19 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).
( 20 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).
( 21 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45).
( 22 ) Obecné zásady ECB/2012/27 ze dne 5. prosince 2012 o transevropském expresním automatizovaném systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2) (Úř. věst. L 30, 30.1.2013, s. 1).
( 23 ) SEČ zohledňuje změnu na středoevropský letní čas.