---

PŘÍLOHA

▼M2

ÚVOD

Informace, které mají být předloženy, jejich získávání a jejich prezentace

Dokumentace musí být předložena v souladu s částí A, pokud je účinná látka:

Dokumentace musí být předložena v souladu s částí B, pokud je účinná látka:

Předložené informace musí splňovat požadavky stanovené v bodech 1.1 až 1.14.

Pokud neexistují vhodné mezinárodně nebo vnitrostátně validované zkušební metodiky, použije se zkušební protokol projednaný s příslušnými orgány Unie a těmito orgány akceptovaný. Každá odchylka od zkušebních metodik musí být popsána a odůvodněna.

3.    Správná laboratorní praxe

4.    Zkušební materiál

5.    Zkoušky na obratlovcích

▼B

ČÁST A

CHEMICKÉ ÚČINNÉ LÁTKY

OBSAH
ODDÍL 1	Identita účinné látky
1.1	Žadatel
1.2	Výrobce
1.3	Obecný název navržený nebo přijatý Mezinárodní organizací pro normalizaci a synonyma
1.4	Chemický název (názvosloví IUPAC a CA)
1.5	Vývojová kódová čísla přidělená výrobci
1.6	Čísla CAS, EK a CIPAC
1.7	Molekulový a strukturní vzorec, molární hmotnost
1.8	Metoda výroby (postup syntézy) účinné látky
1.9	Specifikace čistoty účinné látky v g/kg
1.10	Identita a obsah přísad (např. stabilizátorů) a nečistot
1.10.1	Přísady
1.10.2	Významné nečistoty
1.10.3	Relevantní nečistoty
1.11	Analytický profil šarží
ODDÍL 2	Fyzikální a chemické vlastnosti účinné látky
2.1	Bod tání a bod varu
2.2	Tlak par, těkavost
2.3	Vzhled (fyzikální stav, barva)
2.4	Spektra (UV/VIS, IR, NMR, MS), molární extinkce při relevantních vlnových délkách, optická čistota
2.5	Rozpustnost ve vodě
2.6	Rozpustnost v organických rozpouštědlech
2.7	Rozdělovací koeficient n-oktanol/voda
2.8	Disociace ve vodě
2.9	Hořlavost a samovolné zahřívání
2.10	Bod vzplanutí
2.11	Výbušné vlastnosti
2.12	Povrchové napětí
2.13	Oxidační vlastnosti
2.14	Jiné studie
ODDÍL 3	Další informace o účinné látce
3.1	Použití účinné látky
3.2	Funkce
3.3	Účinky na škodlivé organismy
3.4	Předpokládaná oblast použití
3.5	Regulované škodlivé organismy a chráněné nebo ošetřované plodiny nebo produkty
3.6	Způsob účinku
3.7	Informace o vzniku nebo možném vzniku rezistence a o vhodných postupech, jak jí čelit
3.8	Metody a bezpečnostní opatření týkající se manipulace, skladování, přepravy nebo požáru
3.9	Postupy pro likvidaci nebo dekontaminaci
3.10	Mimořádná opatření v případě nehody
ODDÍL 4	Analytické metody
	Úvod
4.1	Metody použité pro získání údajů před schválením
4.1.1	Metody pro analýzu technické účinné látky
4.1.2	Metody posouzení rizika
4.2	Metody pro účely kontroly a sledování po schválení
ODDÍL 5	Toxikologické studie a studie metabolismu
	Úvod
5.1	Studie absorpce, distribuce, metabolismu a vylučování u savců
5.1.1	Absorpce, distribuce, metabolismus a vylučování po expozici orální cestou
5.1.2	Absorpce, distribuce, metabolismus a vylučování po expozici jinými cestami
5.2	Akutní toxicita
5.2.1	Orální
5.2.2	Dermální
5.2.3	Inhalační
5.2.4	Kožní dráždivost
5.2.5	Oční dráždivost
5.2.6	Senzibilizace kůže
5.2.7	Fototoxicita
5.3	Krátkodobá toxicita
5.3.1	Studie orální toxicity – 28denní
5.3.2	Studie orální toxicity – 90denní
5.3.3	Další způsoby příjmu
5.4	Zkoušky genotoxicity
5.4.1	Studie in vitro
5.4.2	Studie na somatických buňkách in vivo
5.4.3	Studie na zárodečných buňkách in vivo
5.5	Dlouhodobá toxicita a karcinogenita
5.6	Reprodukční toxicita
5.6.1	Generační studie
5.6.2	Studie vývojové toxicity
5.7	Studie neurotoxicity
5.7.1	Studie neurotoxicity na hlodavcích
5.7.2	Studie pozdní polyneuropatie
5.8	Jiné toxikologické studie
5.8.1	Studie toxicity metabolitů
5.8.2	Doplňkové studie účinné látky
5.8.3	Endokrinně disruptivní vlastnosti
5.9	Lékařské údaje
5.9.1	Lékařský dohled nad pracovníky výrobního závodu a sledovací studie
5.9.2	Údaje získané na lidech
5.9.3	Přímá pozorování
5.9.4	Epidemiologické studie
5.9.5	Diagnostika otrav (stanovení účinné látky, metabolitů), specifické příznaky otrav, klinické zkoušky
5.9.6	Navržené ošetření: opatření první pomoci, protijedy, lékařské ošetření
5.9.7	Očekávané účinky otravy
ODDÍL 6	Rezidua v ošetřených produktech, potravinách a krmivech nebo na jejich povrchu
6.1	Stabilita reziduí během skladování
6.2	Metabolismus, distribuce a vyjádření reziduí
6.2.1	Rostliny
6.2.2	Drůbež
6.2.3	Přežvýkavci produkující mléko
6.2.4	Prasata
6.2.5	Ryby
6.3	Pokusy na rostlinách týkající se množství reziduí
6.4	Krmné studie
6.4.1	Drůbež
6.4.2	Přežvýkavci
6.4.3	Prasata
6.4.4	Ryby
6.5	Důsledky zpracování
6.5.1	Povaha rezidua
6.5.2	Distribuce reziduí v nejedlé slupce a dužině
6.5.3	Množství reziduí ve zpracovaných komoditách
6.6	Rezidua v plodinách, které jsou součástí osevního postupu
6.6.1	Metabolismus v plodinách, které jsou součástí osevního postupu
6.6.2	Množství reziduí v plodinách, které jsou součástí osevního postupu
6.7	Navržené definice reziduí a maximální limity reziduí
6.7.1	Navržené definice reziduí
6.7.2	Navržené maximální limity reziduí (MLR) a zdůvodnění přijatelnosti navržených limitů.
6.7.3	Navržené maximální limity reziduí (MLR) a zdůvodnění přijatelnosti limitů navržených pro dovezené produkty (dovozní tolerance)
6.8	Navrhované bezpečnostní intervaly
6.9	Odhad potenciální a skutečné expozice stravou a z jiných zdrojů
6.10	Jiné studie
6.10.1	Hladina reziduí v pylu a včelích produktech
ODDÍL 7	Osud a chování v životním prostředí
7.1	Osud a chování v půdě
7.1.1	Způsob odbourávání v půdě
7.1.1.1	Aerobní odbourávání
7.1.1.2	Anaerobní odbourávání
7.1.1.3	Fotolýza v půdě
7.1.2	Rychlost odbourávání v půdě
7.1.2.1	Laboratorní studie
7.1.2.1.1	Aerobní odbourávání účinné látky
7.1.2.1.2	Aerobní odbourávání metabolitů, rozkladných a reakčních produktů
7.1.2.1.3	Anaerobní odbourávání účinné látky
7.1.2.1.4	Anaerobní odbourávání metabolitů, rozkladných a reakčních produktů
7.1.2.2	Polní studie
7.1.2.2.1	Studie rozptylu v půdě
7.1.2.2.2	Studie akumulace v půdě
7.1.3	Adsorpce a desorpce v půdě
7.1.3.1	Adsorpce a desorpce
7.1.3.1.1	Adsorpce a desorpce účinné látky
7.1.3.1.2	Adsorpce a desorpce metabolitů, rozkladných a reakčních produktů
7.1.3.2	Časově závislá sorpce (aged sorption)
7.1.4	Mobilita v půdě
7.1.4.1	Studie vyplavování na kolonách
7.1.4.1.1	Vyplavování účinné látky na kolonách
7.1.4.1.2	Vyplavování metabolitů, rozkladných a reakčních produktů na kolonách
7.1.4.2	Lysimetrické studie
7.1.4.3	Studie vyplavování v polních podmínkách
7.2	Osud a chování ve vodě a v sedimentu
7.2.1	Cesta a rychlost odbourávání ve vodních systémech (chemické a fotochemické odbourávání)
7.2.1.1	Hydrolytické odbourávání
7.2.1.2	Přímé fotochemické odbourávání
7.2.1.3	Nepřímé fotochemické odbourávání
7.2.2	Způsob a rychlost biologického odbourávání ve vodních systémech
7.2.2.1	„Snadný biologický rozklad“ („ready biodegradability“)
7.2.2.2	Aerobní mineralizace v povrchových vodách
7.2.2.3	Studie voda/sediment
7.2.2.4	Studie ozářená voda/sediment
7.2.3	Odbourávání v nasycené zóně
7.3	Osud a chování v ovzduší
7.3.1	Způsob a rychlost odbourávání v ovzduší
7.3.2	Přenos vzduchem
7.3.3	Místní a globální účinky
7.4	Definice rezidua
7.4.1	Definice rezidua pro posouzení rizika
7.4.2	Definice rezidua pro sledování
7.5	Údaje ze sledování
ODDÍL 8	Ekotoxikologické studie
	Úvod
8.1	Účinky na ptáky a jiné suchozemské obratlovce
8.1.1	Účinky na ptáky
8.1.1.1	Akutní orální toxicita u ptáků
8.1.1.2	Krátkodobá dietární toxicita u ptáků
8.1.1.3	Subchronická a reprodukční toxicita u ptáků
8.1.2	Účinky na suchozemské obratlovce kromě ptáků
8.1.2.1	Akutní orální toxicita u savců
8.1.2.2	Dlouhodobá a reprodukční toxicita u savců
8.1.3	Biokoncentrace účinné látky v kořisti ptáků a savců
8.1.4	Účinky na volně žijící suchozemské obratlovce (ptáky, savce, plazy a obojživelníky)
8.1.5	Endokrinně disruptivní vlastnosti
8.2	Účinky na vodní organismy
8.2.1	Akutní toxicita u ryb
8.2.2	Dlouhodobá a chronická toxicita u ryb
8.2.2.1	Zkouška toxicity na rybách v raném stadiu života
8.2.2.2	Zkouška toxicity během celého životního cyklu ryb
8.2.2.3	Biokoncentrace v rybách
8.2.3	Endokrinně disruptivní vlastnosti
8.2.4	Akutní toxicita u vodních bezobratlých
8.2.4.1	Akutní toxicita u Daphnia magna
8.2.4.2	Akutní toxicita u doplňkového druhu vodních bezobratlých
8.2.5	Dlouhodobá a chronická toxicita u vodních bezobratlých
8.2.5.1	Reprodukční a vývojová toxicita u Daphnia magna
8.2.5.2	Reprodukční a vývojová toxicita u doplňkových druhů vodních bezobratlých
8.2.5.3	Vývoj a líhnutí u Chironomus riparius
8.2.5.4	Organismy žijící v sedimentu
8.2.6	Účinky na růst řas
8.2.6.1	Účinky na růst zelených řas
8.2.6.2	Účinky na růst doplňkového druhu řas
8.2.7	Účinky na vodní makrofyty
8.2.8	Další zkoušky na vodních organismech
8.3	Účinky na členovce
8.3.1	Účinky na včely
8.3.1.1	Akutní toxicita u včel
8.3.1.1.1	Akutní orální toxicita
8.3.1.1.2	Akutní kontaktní toxicita
8.3.1.2	Chronická toxicita u včel
8.3.1.3	Účinky na vývoj včely medonosné a na ostatní stadia života včely medonosné
8.3.1.4	Subletální účinky
8.3.2	Účinky na necílové členovce jiné než včely
8.3.2.1	Účinky na Aphidius rhopalosiphi
8.3.2.2	Účinky na Typhlodromus pyri
8.4	Účinky na necílovou půdní mezo- a makrofaunu
8.4.1	Žížaly – subletální účinky
8.4.2	Účinky na necílovou půdní mezo- a mikrofaunu (kromě žížal)
8.4.2.1	Zkouška na úrovni druhu
8.5	Účinky na přeměnu dusíku v půdě
8.6	Účinky na suchozemské necílové vyšší rostliny
8.6.1	Shrnutí screeningových údajů
8.6.2	Zkouška u necílových rostlin
8.7	Účinky na ostatní suchozemské organismy (flóra a fauna)
8.8	Účinky na biologické metody čištění odpadních vod
8.9	Údaje ze sledování
ODDÍL 9	Údaje o použité literatuře
ODDÍL 10	Klasifikace a označování

ODDÍL 1

Identita účinné látky

Poskytnuté informace musí být dostatečné k tomu, aby bylo možné přesně identifikovat každou účinnou látku a definovat ji ve smyslu její specifikace a povahy.

1.1    Žadatel

Musí být uvedeno jméno a adresa žadatele a jméno, funkce, číslo telefonu, e-mailová adresa a číslo faxu kontaktní osoby.

1.2    Výrobce

Musí být poskytnuty jméno a adresa výrobce účinné látky a název a adresa každého z výrobních závodů, v němž se účinná látka vyrábí. Uvede se kontaktní místo (jméno, číslo telefonu, e-mailová adresa a číslo faxu). Jestliže po schválení účinných látek nastanou změny sídla nebo počtu výrobců, musí být požadované informace znovu oznámeny Komisi, úřadu a členským státům.

1.3    Obecný název navržený nebo přijatý Mezinárodní organizací pro normalizaci a synonyma

Musí být uveden obecný název podle Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) nebo obecný název navržený ISO, případně další navržené nebo přijaté obecné názvy (synonyma) včetně názvu příslušné instituce odpovědné za názvosloví.

1.4    Chemický název (názvosloví IUPAC a CA)

V příslušných případech musí být uveden chemický název, jak je uveden v části 3 přílohy VI nařízení (ES) č. 1272/2008 ( 8 ), nebo, není-li látka v uvedeném nařízení zahrnuta, chemický název v souladu s názvoslovím Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii (IUPAC) a organizace Chemical Abstracts (CA).

1.5    Vývojová kódová čísla přidělená výrobci

Musí být uvedena kódová čísla použitá v průběhu vývojových prací pro identifikaci účinné látky a případně přípravků obsahujících účinnou látku. U každého kódového čísla musí být uveden materiál, k němuž se vztahuje, doba, po kterou bylo číslo používáno, a členské státy nebo jiné země, ve kterých bylo a je používáno.

1.6    Čísla CAS, EK a CIPAC

Pokud existují, musí být uvedena čísla organizace Chemical Abstracts Service (CAS), Evropské komise (EK) a Collaborative International Pesticides Analytical Council (CIPAC).

1.7    Molekulový a strukturní vzorec, molární hmotnost

Musí být uveden molekulový vzorec, molární hmotnost a strukturní vzorec účinné látky, případně strukturní vzorec každého z izomerů přítomných v účinné látce.

V případě rostlinných výtažků může být zvolen řádně odůvodněný alternativní přístup.

1.8    Metoda výroby (postup syntézy) účinné látky

Pro každý z výrobních závodů musí být uvedena metoda výroby, tj. identifikace (název, číslo CAS, strukturní vzorec) a čistota výchozích materiálů a informace o tom, zda jsou komerčně dostupné, použité chemické postupy a identita nečistot přítomných v konečném výrobku. Musí být uvedeny podrobné informace o původu těchto nečistot. Každá z nečistot musí být kategorizována jako výsledek vedlejších reakcí, nečistota ve výchozím materiálu, zbývající reakční meziprodukty nebo jako výchozí materiál. Musí být posouzen jejich význam z hlediska toxicity, ekotoxicity a životního prostředí. Tyto informace musí zahrnovat rovněž nečistoty, které nejsou zjištěny, ale které se teoreticky mohou vytvořit. Obecně se nevyžadují procesní informace.

Jestliže jsou požadované informace poskytnuty v rámci poloprovozního výrobního systému, musí být po stabilizaci metod výroby a postupů v provozním režimu poskytnuty znovu. Pokud je to možné, musí být před schválením podle nařízení (ES) č. 1107/2009 poskytnuty údaje získané v provozním režimu. Pokud nejsou údaje o výrobě v provozním režimu dostupné, musí být předloženo odůvodnění.

1.9    Specifikace čistoty účinné látky v g/kg

Musí být uveden minimální obsah čisté účinné látky v g/kg v technickém materiálu použitém pro výrobu přípravků na ochranu rostlin. Musí být předloženo odůvodnění minimálního obsahu navrženého ve specifikaci; toto odůvodnění musí obsahovat statistickou analýzu údajů o alespoň pěti reprezentativních šaržích, jak je uvedeno v bodě 1.11. Za účelem dalšího odůvodnění technické specifikace je možné poskytnout dodatečné podpůrné údaje.

Jestliže jsou požadované informace poskytnuty v rámci poloprovozního výrobního systému, musí být po stabilizaci metod výroby a postupů v provozním měřítku poskytnuty znovu. Pokud je to možné, musí být před schválením podle nařízení (ES) č. 1107/2009 poskytnuty údaje získané v provozním režimu. Pokud nejsou údaje o výrobě v provozním měřítku dostupné, musí být předloženo odůvodnění.

Pokud je účinná látka vyrobena jako technický koncentrát, musí být uveden minimální a maximální obsah čisté účinné látky a také její obsah v teoreticky suchém materiálu.

Pokud je účinná látka směsí izomerů, musí být uveden poměr nebo rozsah poměrů obsahu izomerů. Musí být oznámena relativní biologická aktivita každého izomeru, a to z hlediska účinnosti i toxicity.

V případě rostlinných výtažků může být zvolen řádně odůvodněný alternativní přístup.

1.10    Identita a obsah přísad (např. stabilizátorů) a nečistot

Musí být uveden minimální a maximální obsah každé přísady v g/kg.

Musí být uveden rovněž obsah každé další složky jiné než přísada v g/kg.

Pokud je účinná látka vyrobena jako technický koncentrát, musí být uveden maximální objem každé nečistoty a také její objem v teoreticky suchém materiálu.

Izomery, které nejsou součástí obecného názvu ISO, se považují za nečistoty.

Jestliže poskytnuté informace neidentifikují složku úplně (např. kondenzáty), musí být uvedeny podrobné informace o složení každé takové složky.

Jestliže jsou požadované informace poskytnuty v souvislosti s poloprovozním výrobním systémem, musí být po stabilizaci metod výroby a postupů v provozním režimu poskytnuty znovu. Pokud je to možné, musí být před schválením podle nařízení (ES) č. 1107/2009 poskytnuty údaje získané v provozním režimu. Pokud nejsou údaje o výrobě v provozním režimu dostupné, musí být předloženo odůvodnění.

V případě rostlinných výtažků může být zvolen řádně odůvodněný alternativní přístup.

1.10.1    Přísady

Musí být uvedeny také obchodní názvy složek přidaných k účinné látce před výrobou přípravku na ochranu rostlin za účelem udržení jeho stability a usnadnění zacházení při používání (dále jen „přísady“). O těchto přísadách musí být v případě potřeby uvedeny následující informace:

1.10.2    Významné nečistoty

Za významné se považují nečistoty přítomné v množství 1 g/kg a větším. O významných nečistotách musí být v případě potřeby poskytnuty následující informace:

Musí být poskytnuty informace o tom, jak byla určena strukturní identita nečistot.

1.10.3    Relevantní nečistoty

Za relevantní se považují nečistoty, které jsou zvláště nežádoucí pro své toxikologické a ekotoxikologické vlastnosti nebo vlastnosti týkající se životního prostředí. O relevantních nečistotách musí být v případě potřeby poskytnuty následující informace:

Musí být oznámeny informace o tom, jak byla určena strukturní identita nečistot.

1.11    Analytický profil šarží

Musí být analyzováno alespoň pět reprezentativních šarží účinné látky z nedávné a současné výroby v provozním režimu, a to z hlediska obsahu čisté účinné látky, nečistot, přísad a podle potřeby každé další složky jiné než přísady. Všechny reprezentativní šarže musí být vyrobeny v posledních pěti letech. Pokud nejsou údaje o výrobě v posledních pěti letech dostupné, musí být předloženo odůvodnění. Uvedené výsledky analýz musí obsahovat kvantitativní údaje o obsahu vyjádřeném v g/kg pro všechny složky přítomné v množství 1 g/kg a větším a obvykle by se měly vztahovat alespoň na 980 g/kg analyzovaného materiálu. Na rostlinné výtažky a semiochemikálie (např. feromony) je možné uplatnit odůvodněné výjimky. Musí být vysvětlen statistický základ pro stanovení obsahu uvedeného v technické specifikaci (např. maximální úroveň vyskytující se v praxi, průměr a tři standardní odchylky vyskytující se v praxi, atd.). Za účelem dalšího odůvodnění technické specifikace je možné poskytnout podpůrné údaje. Musí být určen a uveden skutečný obsah složek, které jsou zvláště nežádoucí pro své toxikologické a ekotoxikologické vlastnosti nebo vlastnosti týkající se životního prostředí, i když je jejich obsah menší než 1 g/kg. Uvedené údaje musí zahrnovat výsledky analýz jednotlivých vzorků a souhrn těchto údajů a musí udávat nejnižší, nejvyšší a průměrný obsah každé z relevantních složek.

Jestliže byla účinná látka vyrobena v různých závodech, musí být informace uvedené v prvním odstavci poskytnuty pro každý závod zvlášť.

Kromě toho musí být v příslušných případech analyzovány vzorky účinné látky vyrobené laboratorně nebo v poloprovozním výrobním systému, jestliže byl takovýto materiál použit pro získání toxikologických nebo ekotoxikologických údajů. Pokud nejsou tyto údaje dostupné, musí být předloženo odůvodnění.

Jestliže se poskytnuté informace týkají poloprovozního výrobního systému, musí být požadované informace po stabilizaci metod výroby a postupů v provozním režimu poskytnuty znovu. Pokud je to možné, musí být před schválením podle nařízení (ES) č. 1107/2009 poskytnuty údaje získané v provozním režimu. Pokud nejsou údaje o výrobě v provozním režimu dostupné, musí být předloženo odůvodnění.

ODDÍL 2

Fyzikální a chemické vlastnosti účinné látky

2.1    Bod tání a bod varu

Musí být stanoven a uveden bod tání nebo případně bod mrznutí nebo bod tuhnutí přečištěné účinné látky. Měření musí být prováděna až do 360 °C.

Musí být stanoven a uveden bod varu přečištěné účinné látky. Měření musí být prováděna až do 360 °C.

Nelze-li kvůli rozkladu nebo sublimaci stanovit bod tání nebo bod varu, musí být uvedena teplota, při níž k rozkladu nebo sublimaci dochází.

2.2    Tlak par, těkavost

Musí být uveden tlak par přečištěné účinné látky při 20 °C nebo 25 °C. Jestliže je tlak par při 20 °C nižší než 10–5 Pa, odhadne se tlak par při 20 nebo 25 °C z křivky tlaku par měřením při vyšších teplotách.

V případě účinných látek, které jsou pevnými látkami nebo kapalinami, musí být těkavost (Henryho konstanta) přečištěné účinné látky stanovena nebo vypočtena na základě rozpustnosti ve vodě a tlaku par a musí být uvedena (v Pa × m3 × mol–1).

2.3    Vzhled (fyzikální stav, barva)

Musí být uveden jak popis barvy, pokud má látka barvu, tak fyzikální stav technické účinné látky i přečištěné účinné látky.

2.4    Spektra (UV/VIS, IR, NMR, MS), molární extinkce při relevantních vlnových délkách, optická čistota

Musí být stanovena a uvedena následující spektra včetně tabulky charakteristik signálu potřebné pro interpretaci: ultrafialové/viditelné (UV/VIS), infračervené (IR), nukleární magnetická rezonance (NMR) a hmotové spektrum (MS) přečištěné účinné látky.

Musí být stanovena a uvedena molekulární extinkce při relevantních vlnových délkách (ε v L x mol–1 x cm–1). Relevantní vlnové délky zahrnují všechna maxima v UV/viditelném absorpčním spektru a také rozsah vlnových délek 290–700 nm.

V případě účinných látek sestávajících z optických izomerů musí být změřena a uvedena jejich optická čistota.

Je-li to nezbytné pro identifikaci nečistot považovaných za významné z toxikologického nebo ekotoxikologického hlediska nebo z hlediska životního prostředí, musí být stanovena a uvedeno UV/viditelné absorpční spektrum a IR, NMR a MS spektra.

2.5    Rozpustnost ve vodě

Musí být stanovena rozpustnost přečištěných účinných látek ve vodě za atmosférického tlaku a uvedena hodnota při 20 °C. Tato stanovení rozpustnosti ve vodě musí být provedena v neutrálním prostředí (tj. v destilované vodě v rovnovážném stavu s atmosférickým oxidem uhličitým). Pokud je hodnota disociační konstanty (pKa) mezi 2 a 12, musí být rozpustnost ve vodě stanovena také v kyselém prostředí (rozsah pH 4 až 5) a v alkalickém prostředí (rozsah pH 9 až 10). Je-li stabilita účinné látky ve vodných prostředích taková, že rozpustnost ve vodě nelze stanovit, musí být poskytnuto odůvodnění založené na údajích ze zkoušek.

2.6    Rozpustnost v organických rozpouštědlech

Pokud je rozpustnost technických účinných látek nebo čisté účinné látky nižší než 250 g/L, musí být stanovena a uvedena v níže uvedených organických rozpouštědlech při teplotě 15 až 25 °C; použitá teplota musí být specifikována. Výsledky musí být uvedeny v g/L.

Jestliže není pro danou účinnou látku jedno nebo více z těchto rozpouštědel vhodné (např. reaguje se zkušebním materiálem), lze místo nich použít náhradní rozpouštědla. V těchto případech musí být volba rozpouštědel odůvodněna z hlediska jejich struktury a polarity.

2.7.    Rozdělovací koeficient n-oktanol/voda

Musí být stanoven a uveden rozdělovací koeficient n-oktanol/voda (Kow nebo log Pow) přečištěné účinné látky a všech složek rezidua definovaného pro posouzení rizika pro 20 °C nebo 25 °C. Jestliže má látka hodnotou pKa mezi 2 a 12, musí být zkoumán vliv pH (4 až 10).

2.8    Disociace ve vodě

Jestliže dochází k disociaci ve vodě, musí být disociační konstanty (hodnoty pKa) přečištěné účinné látky stanoveny a uvedeny pro 20 °C. Musí být uvedena identita vytvořených produktů disociace založená na teoretických úvahách. Jestliže je účinnou látkou sůl, musí být uvedena hodnota pKa nedisociované formy účinné látky.

2.9    Hořlavost a samovolné zahřívání

Musí být stanovena a uvedena hořlavost a samovolné zahřívání technických účinných látek. Pokud splňuje kritéria uvedená v dodatku 6 Doporučení OSN pro přepravu nebezpečného zboží, nazvaném „Příručka pro zkoušky a kritéria“  ( 9 ), musí být přijat teoretický odhad založený na struktuře. V odůvodněných případech lze použít údaje pro přečištěnou účinnou látku.

2.10    Bod vzplanutí

Musí být stanoven a uveden bod vzplanutí technických účinných látek s bodem tání nižším než 40 °C. V odůvodněných případech lze použít údaje pro přečištěnou účinnou látku.

2.11    Výbušné vlastnosti

Musí být stanoveny a uvedeny výbušné vlastnosti technických účinných látek. Pokud splňuje kritéria uvedená v dodatku 6 Doporučení OSN pro přepravu nebezpečného zboží „Příručka pro zkoušky a kritéria“, musí být přijat teoretický odhad založený na struktuře. V odůvodněných případech lze použít údaje pro přečištěnou účinnou látku.

2.12    Povrchové napětí

Musí být stanoveno a uvedeno povrchové napětí přečištěné účinné látky.

2.13    Oxidační vlastnosti

Musí být stanoveny a uvedeny oxidační vlastnosti technických účinných látek. Pokud splňuje kritéria uvedená v dodatku 6 Doporučení OSN pro přepravu nebezpečného zboží „Příručka pro zkoušky a kritéria“, musí být přijat teoretický odhad založený na struktuře. V odůvodněných případech lze použít údaje pro přečištěnou účinnou látku.

2.14    Jiné studie

Doplňkové studie nezbytné pro klasifikaci účinné látky z hlediska nebezpečnosti musí být prováděny v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008.

ODDÍL 3

Další informace o účinné látce

3.1    Použití účinné látky

Uvedené informace musí popisovat zamýšlené účely, pro něž jsou přípravky na ochranu rostlin obsahující danou účinnou látku použity nebo mají být používány, a dávkování a způsob jejich použití nebo jejich navrženého použití.

3.2    Funkce

Musí být uvedena některá z následujících funkcí:

3.3    Účinky na škodlivé organismy

Musí být uveden způsob účinků na škodlivé organismy:

Musí být uvedeno, zda je účinná látka v rostlinách translokována či nikoliv, případně zda je tato translokace apoplastická, symplastická nebo obojí.

3.4    Předpokládaná oblast použití

Stávající a navrhovaná oblast použití pro přípravky na ochranu rostlin obsahující danou účinnou látku musí být specifikována z níže uvedených oblastí:

3.5    Regulované škodlivé organismy a chráněné nebo ošetřované plodiny nebo produkty

Musí být uvedeny podrobné údaje o stávajícím a zamýšleném použití, tj. o plodinách, skupinách plodin, rostlinách nebo rostlinných produktech, které mají být ošetřeny, případně chráněny.

Je-li to relevantní, musí být uvedeny podrobné informace o škodlivých organismech, proti kterým je ochrana zamýšlena.

V případě potřeby musí být uvedeny dosažené účinky, např. potlačení klíčení, zpomalení zrání, zkrácení délky stonku, zvýšení plodnosti atd.

3.6    Způsob účinku

V rozsahu, v jakém je znám, musí být poskytnut způsob účinku účinné látky, pokud jde o příslušné biochemické a fyziologické mechanismy a biochemické cesty. Pokud jsou k dispozici, musí být uvedeny výsledky příslušných experimentálních studií.

Jestliže je známo, že za účelem uplatnění určeného účinku musí po aplikaci nebo použití přípravků na ochranu rostlin obsahujících danou účinnou látku dojít k přeměně účinné látky na metabolit nebo rozkladný produkt, musí být o aktivním metabolitu nebo rozkladných produktech poskytnuty následující informace:

Informace uvedené v písmenech a) až e) musí být případně opatřeny odkazy na informace poskytnuté v oddílech 5 až 8 a být na nich založeny.

Musí být poskytnuty dostupné informace o tvorbě aktivních metabolitů a rozkladných produktů. Tyto informace zahrnují:

3.7    Informace o vzniku nebo možném vzniku rezistence a o vhodných postupech, jak jí čelit

Jsou-li k dispozici, musí být poskytnuty informace o vzniku nebo možném vzniku rezistence nebo křížové rezistence.

Musí být vyvinuty vhodné strategie řízení rizika na celostátní/regionální úrovni.

3.8    Metody a bezpečnostní opatření týkající se manipulace, skladování, přepravy nebo požáru

Pro všechny účinné látky musí být poskytnut bezpečnostní list podle článku 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ( 10 ).

Předložené studie, údaje a informace společně s dalšími relevantními studiemi, údaji a informacemi musí jak specifikovat, tak i odůvodnit metody a preventivní opatření, které mají být dodrženy v případě požáru. Na základě chemické struktury a chemických a fyzikálních vlastností účinné látky musí být odhadnuty možné spaliny v případě požáru.

3.9    Postupy pro likvidaci nebo dekontaminaci

V mnoha případech je přednostním nebo jediným prostředkem pro bezpečnou likvidaci účinných látek, kontaminovaných materiálů nebo kontaminovaných obalů řízené spalování ve spalovnách, které k tomu mají oprávnění. Takovéto spalování musí být prováděno v souladu s kritérii uvedenými ve směrnici Rady 94/67/ES ( 11 ).

Jsou-li navrženy další metody likvidace účinné látky, kontaminovaných obalů a kontaminovaných materiálů, musí být přesně popsány. U těchto metod musí být uvedeny údaje pro stanovení jejich účinnosti a bezpečnosti.

3.10    Mimořádná opatření v případě nehody

Musí být uvedeny postupy dekontaminace vody a půdy v případě nehody.

Předložené studie, údaje a informace společně s dalšími relevantními studiemi, údaji a informacemi musí prokázat vhodnost opatření navržených pro mimořádné situace.

ODDÍL 4

Analytické metody

Úvod

Ustanovení tohoto oddílu se vztahují na analytické metody použité pro získání údajů před schválením a požadované pro účely kontroly a sledování po schválení.

Musí být předložen popis metod, který musí obsahovat podrobné údaje o použitém zařízení, použitých materiálech a podmínkách.

Na vyžádání musí být poskytnuty:

Je-li to možné, musí být komerčně zpřístupněny standardy uvedené v písmenech a) a c) a na požádání musí být uvedena distribuční společnost.

4.1    Metody použité pro získání údajů před schválením

4.1.1    Metody pro analýzu technické účinné látky

Musí být uvedeny metody, včetně plného popisu, pro stanovení:

Musí být posouzena a uvedena použitelnost stávajících metod CIPAC. V případě použití metody CIPAC se nevyžadují další ověřující údaje, avšak předkládají se vzorové chromatogramy, pokud jsou k dispozici.

Musí být stanovena a uvedena specifičnost metod. Navíc musí být stanoven rozsah interference jiných látek přítomných v technické účinné látce (např. nečistot nebo přísad).

Musí být stanovena a uvedena linearita metod. Rozsah kalibrace musí přesahovat (alespoň o 20 %) nejvyšší a nejnižší nominální obsah analytu v příslušných analytických roztocích. Musí být provedeno dvojí stanovení se třemi nebo více koncentracemi nebo jedno stanovení s pěti nebo více koncentracemi. Musí být uvedena rovnice kalibrační křivky a korelační koeficient a předložen typický kalibrační graf. V případech, kdy je použita nelineární odezva, musí tuto skutečnost žadatel odůvodnit.

Musí být stanovena a uvedena přesnost (opakovatelnost) metod. Musí být provedeno stanovení alespoň pět opakovaných vzorků a musí být oznámena průměrná, relativní směrodatná odchylka a počet stanovení.

Pro stanovení obsahu účinné látky musí být provedeno posouzení správnosti metody prostřednictvím posouzení interference a přesnosti.

Pokud jde o přísady a významné a relevantní nečistoty:

4.1.2    Metody posouzení rizika

Musí být uvedeny metody, včetně plného popisu, pro stanovení reziduí, která nejsou označena izotopy, ve všech oblastech uvedených v dokumentaci, jak je podrobně uvedeno v následujících bodech:

Musí být stanovena a uvedena specifičnost metod. Ve vhodných případech musí být předloženy validované potvrzující (konfirmační) metody.

Musí být stanovena a uvedena linearita, výtěžnost a přesnost (opakovatelnost) metod.

Údaje musí být získávány při LOQ a při pravděpodobných hladinách reziduí nebo desetinásobku LOQ. V příslušných případech musí být stanovena a uvedena LOQ pro každý analyt.

4.2    Metody pro účely kontroly a sledování po schválení

Metody, včetně plného popisu, musí být předloženy pro následující účely:

Pokud je to prakticky možné, musí být tyto metody co nejjednodušší, musí vyžadovat co nejmenší náklady a běžně dostupné zařízení.

Musí být stanovena a uvedena specifičnost metod. Metody musí umožnit stanovení všech složek zahrnutých do definice reziduí. V příslušných případech musí být předloženy validované potvrzující (konfirmační) metody.

Musí být stanovena a uvedena linearita, výtěžnost a přesnost (opakovatelnost) metod.

Údaje musí být získávány při LOQ a při pravděpodobných hladinách reziduí nebo desetinásobku LOQ. LOQ musí být stanovena a uvedena pro každou složku zahrnutou do definice reziduí pro sledování.

Pro rezidua v nebo na potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a rezidua v pitné vodě musí být stanovena a uvedena reprodukovatelnost metody prostřednictvím validace nezávislou laboratoří.

ODDÍL 5

Toxikologické studie a studie metabolismu

Úvod

Musí být uvedeny všechny dostupné biologické údaje a informace významné pro posouzení toxikologického profilu zkoušené účinné látky, včetně modelování.

Toxikokinetické studie a studie metabolismu týkající se metabolitů a rozkladných produktů se vyžadují pouze tehdy, jestliže zjištění o toxicitě metabolitů nelze vyhodnotit pomocí dostupných výsledků týkajících se účinné látky.

5.1    Studie absorpce, distribuce, metabolismu a vylučování u savců

Informace o koncentraci účinné látky a relevantních metabolitů v krvi a tkáních, například přibližně v době dosažení maximální koncentrace v plazmě (Tmax), musí být získávány v krátkodobých a dlouhodobých studiích relevantních druhů s cílem posílit hodnotu získaných toxikologických údajů z hlediska pochopení studií toxicity.

Hlavním účelem toxikokinetických údajů je popsat systémovou expozici dosaženou u zvířat a její vztah k úrovním dávky a časovému průběhu studií toxicity.

Dalšími účely jsou:

5.1.1    Absorpce, distribuce, metabolismus a vylučování po expozici orální cestou

Pokud jde o absorpci, distribuci, metabolismus a vylučování po expozici orální cestou, mohou být vyžadovány pouze limitované údaje omezené na jeden zkušební druh in vivo (obvykle krysa). Tyto údaje mohou poskytnout informace užitečné při navrhování a interpretaci následných zkoušek toxicity. Je však nutné připomenout, že informace o mezidruhových rozdílech jsou rozhodující při extrapolaci údajů získaných u zvířat na lidi a informace o metabolismu po podání jinými cestami mohou být užitečné při posuzování rizika pro člověka.

Není možné specifikovat podrobné požadavky na údaje pro všechny oblasti, neboť přesné požadavky budou záviset na výsledcích získaných pro každou jednotlivou zkoušenou látku.

Studie musí poskytnout dostatečné informace o kinetice účinné látky a jejích metabolitů v příslušném druhu po vystavení následujícímu:

Klíčovým parametrem je systémová biologická dostupnost (F) získaná srovnáním plochy pod křivkou (AUC) po orálním a intravenózním dávkování.

Pokud není intravenózní dávkování proveditelné, musí být poskytnuto odůvodnění.

Návrh požadovaných kinetických studií musí obsahovat:

Aby byla stanovena relevance toxikologických údajů získaných na zvířatech a poskytnuto vedení při interpretaci zjištění a dalším definování zkušební strategie, musí být srovnávací studie metabolismu in vitro prováděny na zvířecích druzích, které budou použity v pivotních studiích, a na lidském materiálu (mikrosomy nebo neporušené buněčné systémy).

Pokud je metabolit zjištěn in vitro v lidském materiálu a ne ve zkoušených zvířecích druzích, musí být poskytnuto odůvodnění nebo provedeny další zkoušky.

5.1.2    Absorpce, distribuce, metabolismus a vylučování po expozici jinými cestami

V případě, kdy toxicita po dermální expozici vyvolává na rozdíl od toxicity po orální expozici znepokojení, musí být poskytnuty údaje o absorpci, distribuci, metabolismu a vylučování po expozici dermální cestou. Před zkoumáním absorpce, distribuce, metabolismu a vylučování po expozici dermální cestou in vivo musí být provedena zkouška pronikání kůží in vitro, aby se posoudil pravděpodobný rozsah a rychlost dermální biologické dostupnosti.

Pokud účinná látka nezpůsobuje kožní dráždivost, která by ohrozila výsledky studie, musí být absorpce, distribuce, metabolismus a vylučování po expozici dermální cestou posuzovány na základě výše uvedených informaci.

Odhad dermální absorpce odvozený na základě údajů získaných v těchto studiích účinné látky musí být kriticky zhodnocen z hlediska relevance pro člověka. Měření dermální absorpce přípravku na ochranu rostlin je specificky uvedeno v bodě 7.3 části A přílohy nařízení (EU) č. 284/2013.

Pro těkavé účinné látky (tlak par >10–2 Pa) může být při posouzeních rizika pro člověka užitečné zohlednit absorpci, distribuci, metabolismus a vylučování po expozici vdechnutím.

5.2    Akutní toxicita

Studie, údaje a informace, které mají být poskytnuty a vyhodnoceny, musí být dostatečné k tomu, aby umožnily identifikaci účinků po jednorázové expozici účinné látce, a zejména aby umožnily stanovit:

Ačkoliv musí být kladen důraz na odhad stupňů toxicity, získané informace musí rovněž umožnit klasifikaci účinné látky podle nařízení (ES) č. 1272/2008. Informace získané při zkoušení akutní toxicity jsou cenné zejména při posuzování nebezpečí, které pravděpodobně nastane při nehodách.

5.2.1    Orální

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Akutní orální toxicita účinné látky musí být uvedena vždy.

5.2.2    Dermální

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Akutní dermální toxicita účinné látky musí být oznámena, pokud není vědecky odůvodněno, že lze od oznámení upustit (například pokud je LD50  ( 13 ) při orální expozici větší než 2 000  mg/kg). Musí být zkoumány lokální i systémové účinky.

Místo provádění specifické studie dráždivosti se použijí zjištění o závažné kožní dráždivosti (erytém nebo edém 4. stupně) stanovená v rámci dermální studie.

5.2.3    Inhalační

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Akutní inhalační toxicita účinné látky musí být uvedena, jestliže platí kterákoliv z těchto podmínek:

Pokud nemůže být odůvodněno využití expozice celého těla, použije se pouze expozice hlava/nos.

5.2.4    Kožní dráždivost

Výsledky studie musí poskytnout informace o potenciálu účinné látky dráždit kůži, ve hodných případech včetně potenciální vratnosti pozorovaných účinků.

Před provedením studií leptavosti/dráždivosti účinné látky in vivo musí být na existujících relevantních údajích provedena analýza průkaznosti výsledků. Pokud jsou k dispozici nedostatečné údaje, lze je rozpracovat pomocí metody postupného zkoušení.

Zkušební strategie musí vycházet ze stupňovitého přístupu:

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Studie kožní dráždivosti účinné látky musí být předložena vždy. Pokud je to možné, využije se zkouška dermální toxicity, která prokázala, že mezní úroveň zkušební dávky 2 000  mg/kg tělesné hmotnosti nezpůsobuje kožní dráždivost, k tomu, aby se upustilo od všech studií kožní dráždivosti.

5.2.5    Oční dráždivost

Výsledky studie musí určit potenciál účinné látky dráždit oči, v příslušných případech včetně potenciální vratnosti pozorovaných účinků.

Před provedením studií oční leptavosti/dráždivosti účinné látky in vivo musí být na existujících relevantních údajích provedena analýza průkaznosti výsledků. Pokud jsou dostupné údaje považovány za nedostatečné, lze pomocí metody postupného zkoušení získat další údaje.

Zkušební strategie se musí řídit stupňovitým přístupem:

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Zkoušky oční dráždivosti musí být provedeny vždy, kromě případů, kdy je na základě kritérií uvedených ve zkušebních metodách pravděpodobné, že mohou vést k závažnému poškození očí.

5.2.6    Senzibilizace kůže

Studie musí poskytnout dostatečné informace pro posouzení potenciálu účinné látky vyvolat reakce senzibilizace kůže.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Zkouška musí být provedena vždy, kromě případů, kdy je účinná látka známa jako senzibilátor. Použije se test lokálních lymfatických uzlin, ve vhodných případech včetně omezené varianty testu. V případě, že test lokálních lymfatických uzlin nemůže být proveden, musí být předloženo odůvodnění a proveden maximalizační test na morčatech. Pokud je k dispozici test na morčatech (maximalizační nebo Buehlerův) splňující pokyny OECD a poskytující jasný výsledek, další testy se s ohledem na dobré životní podmínky zvířat neprovádějí.

Jelikož může účinná látka označená jako látka senzibilizující kůži potenciálně vyvolat přecitlivělost, je třeba v případech, kdy jsou k dispozici vhodné zkoušky nebo kdy existuje podezření na účinky senzibilizace dýchacích orgánů, zohlednit potenciální senzibilizaci dýchacích orgánů.

5.2.7    Fototoxicita

Studie musí poskytnout informace o potenciálu některých účinných látek vyvolat cytotoxicitu v kombinaci se světlem, například účinných látek, které jsou fototoxické in vivo po systémové expozici a rozšíření na pokožku, a také účinných látek, které se po nanesení na pokožku chovají jako fotoiritanty. Pozitivní výsledek musí být zohledněn při posuzování potenciální expozice člověka.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Studie in vitro se vyžaduje v případech, kdy účinná látka pohlcuje elektromagnetické záření v rozsahu 290-700 nm a mohla by zasáhnout oči nebo světlu vystavené části pokožky, a to buď přímým kontaktem nebo prostřednictvím systémového rozšíření.

Pokud je koeficient molární extinkce/absorpce pro ultrafialové/viditelné spektrum účinné látky menší než 10 L × mol–1 × cm–1, zkoušení toxicity se nevyžaduje.

5.3    Krátkodobá toxicita

Studie krátkodobé toxicity musí být navrženy tak, aby poskytovaly informace o množství účinné látky, které lze za podmínek studie tolerovat bez nepříznivých účinků, a aby objasňovaly zdravotní rizika, která se objevují při vyšších úrovních dávky. Vedle informací o jiných potenciálně ohrožených skupinách poskytují tyto studie užitečné údaje o riziku pro osoby, které zacházejí s přípravky na ochranu rostlin obsahujícími danou účinnou látku nebo tyto přípravky používají. Studie krátkodobé toxicity poskytují zejména základní pohled na možné opakované účinky účinné látky a na rizika pro osoby, které jim mohou být vystaveny. Kromě toho studie krátkodobé toxicity poskytují informace užitečné pro navrhování studií chronické toxicity.

Studie, údaje a informace, které mají být poskytnuty a vyhodnoceny, musí být dostatečné k tomu, aby umožnily identifikaci účinků po opakované expozici účinné látce, a zejména aby dále umožnily stanovit:

Krátkodobé studie musí obsahovat toxikokinetické údaje (tj. koncentraci v krvi). Aby se zabránilo zvýšenému využívání zvířat, mohou být údaje ve studiích zabývajících se stanovením rozsahu odvozené.

Pokud jsou krátkodobé studie při úrovních dávky nezpůsobujících výraznou toxicitu zaměřeny specificky na nervový, imunitní nebo endokrinní systém, musí být provedeny doplňkové studie, včetně funkční zkoušky (viz bod 5.8.2).

5.3.1    Studie orální toxicity – 28denní

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Pokud je to možné, musí být uvedeny 28denní studie.

5.3.2    Studie orální toxicity – 90denní

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Vždy musí být uvedena krátkodobá orální toxicita účinné látky u hlodavců (90denní), obvykle u krys (použití jiného druhu hlodavců musí být odůvodněno), a u nehlodavců (90denní studie toxicity na psech).

V 90denní studii musí být pečlivě posouzeny potenciální neurotoxické a imunotoxické účinky, genotoxicita v podobě tvorby mikrojader a účinky potenciálně související se změnami hormonálního systému.

5.3.3    Další způsoby příjmu

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Pro posouzení rizik pro člověka je třeba případ od případu zvážit provedení dodatečných dermálních studií, pokud nemá účinná látka významně dráždivé účinky.

U těkavých účinných látek (tlak par > 10–2 Pa) se vyžaduje odborný posudek (např. posudek založený na kinetických údajích specifických pro způsob příjmu), aby bylo možné rozhodnout, zda musí být krátkodobé studie provedeny s využitím inhalační expozice.

5.4    Zkoušky genotoxicity

Účelem zkoušek genotoxicity je:

Ve zkouškách in vitro nebo in vivo musí být použity přiměřené úrovně dávky v závislosti na požadavcích zkoušky. Musí být přijat stupňovitý přístup s výběrem zkoušek vyššího stupně závislým na interpretaci výsledků v jednotlivých fázích.

Ze struktury molekuly lze vyvodit zvláštní zkušební požadavky související s fotomutagenitou. Pokud je koeficient molární extinkce/absorpce pro ultrafialové/viditelné spektrum účinné látky a jejích hlavních metabolitů menší než 1 000 L × mol–1 × cm–1, zkouška fotomutagenity se nevyžaduje.

5.4.1   Studie in vitro

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Musí být provedeny následující zkoušky mutagenity in vitro: zkouška na genové mutace s bakteriemi, kombinovaná zkouška strukturních a numerických odchylek v chromozomu v buňkách savců a zkouška na genové mutace v buňkách savců.

Pokud je však v baterii zkoušek sestávající z Amesova testu a zkoušek na přítomnost mikrojader in vitro zjištěna genová mutace a klastogenita/aneuploidie, není třeba provádět žádné další zkoušky in vitro.

Jestliže z testu mikrojader in vitro vyplývají náznaky tvorby mikrojader, musí být provedeny další zkoušky s vhodnými postupy barvení s cílem objasnit, zda existuje aneugenní nebo klastogenní reakce. Je možné zvážit provedení dalšího zkoumání aneugenní reakce s cílem určit, zda existují dostatečné důkazy existence mechanismu prahové hodnoty a prahové koncentrace pro aneugenní reakci (zejména pro nondisjunkci).

Účinné látky, které podle výsledků zkoušek zabývajících se stanovením rozsahu vykazují vysoce bakteriostatické vlastnosti, musí být testovány v rámci dvou různých zkoušek in vitro na genové mutace v buňkách savců. Neprovedení Amesova testu musí být odůvodněno.

Pro účinné látky se strukturálními riziky, u kterých bylo ve standardní baterii zkoušek dosaženo negativních výsledků, může být vyžadováno dodatečné zkoušení, pokud nebyly standardní testy optimalizovány z hlediska těchto rizik. Výběr doplňkové studie nebo změny plánu studie závisí na chemické povaze, známé reaktivitě a metabolických údajích strukturálně rizikové účinné látky.

5.4.2   Studie na somatických buňkách in vivo

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Jestliže jsou výsledky všech studií in vitro negativní a pokud nejsou v rámci studie s opakovanými dávkami získány platné údaje o mikrojádrech in vivo, musí být provedena alespoň jedna studie in vivo s demonstrací expozice zkoušené tkáně (např. buněčná toxicita nebo toxikokinetické údaje), přičemž pro splnění tohoto informačního požadavku je vhodnou zkouškou test mikrojader in vivo.

Pro účinné látky, které jsou testovány negativně ve třech zkouškách in vitro, je dostatečným ujištěním negativní výsledek první zkoušky somatických buněk in vivo.

Pro účinné látky, u nichž bylo při libovolné zkoušce in vitro dosaženo nejednoznačného nebo pozitivního výsledku, je třeba zvážit povahu dodatečného zkoušení případ od případu, přičemž se zohlední všechny podstatné informace a použije stejná sledovaná vlastnost jako při zkoušce in vitro.

Jestliže zkouška na chromozomové aberace u savců in vitro nebo test mikrojader in vitro přinese pozitivní výsledky, pokud jde o klastogenitu, musí být provedena zkouška klastogenity na somatických buňkách in vivo, jako je analýza metafáze buněk kostní dřeně hlodavců nebo test mikrojader na hlodavcích.

Jestliže je test mikrojader na numerické chromozomové aberace u buněk savců in vitro nebo test chromozomů u savců in vitro pozitivní na numerické chromozomální změny, musí být proveden test mikrojader in vivo. V případě pozitivního výsledku testu mikrojader in vivo musí být použit vhodný postup barvení, jako je fluorescenční hybridizace in situ (FISH), s cílem určit aneugenní a/nebo klastogenní odezvu.

Jestliže je některá ze zkoušek na genové mutace in vitro pozitivní, musí být provedena zkouška in vivo s cílem prozkoumat indukci genové mutace, jako je transgenní test genové mutace na somatických buňkách hlodavců a test genové mutace na zárodečných buňkách.

Při provádění studií genotoxicity in vivo musí být použity pouze relevantní expoziční vstupy a metody (například přimíchání do stravy, pitná voda, aplikace na kůži, vdechnutí a krmení sondou). Musí existovat přesvědčivé důkazy toho, že prostřednictvím zvoleného expozičního vstupu a metody aplikace bude zasažena příslušná tkáň. Použití ostatních expozičních technik (jako je intraperitoneální nebo subkutánní injekce), které pravděpodobně povedou k nenormální kinetice, distribuci a metabolismu, musí být odůvodněno.

Musí se zvážit provedení zkoušky in vivo jako součásti jedné z krátkodobých studií toxicity popsaných v bodě 5.3.

5.4.3   Studie na zárodečných buňkách in vivo

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Nezbytnost provést tyto zkoušky musí být zvážena pro každý jednotlivý případ na základě informací týkajících se toxikokinetiky, použití a předpokládané expozice.

Pro většinu účinných látek uznávaných za mutageny somatických buněk in vivo nemusí být prováděny žádné další zkoušky genotoxicity, neboť budou považovány za potenciální genotoxické karcinogeny a potenciální mutageny zárodečných buněk.

V některých zvláštních případech však mohou být provedeny studie zárodečných buněk s cílem dokázat, zda mutagen v somatických buňkách je či není mutagenem v zárodečných buňkách.

Při výběru vhodné zkoušky musí být zohledněn typ mutace vyvolané v předchozích studiích, zejména genové či numerické a strukturní chromozomové změny.

Může být rovněž zváženo provedení studie přítomnosti aduktů DNA v buňkách gonád.

5.5    Dlouhodobá toxicita a karcinogenita

Výsledky provedených a uvedených dlouhodobých studií společně s dalšími důležitými údaji a informacemi o účinné látce musí být dostatečné k tomu, aby umožnily identifikaci účinků, k nimž dochází po opakované expozici účinné látce, a zejména musí být dostatečné pro:

Obdobně musí být výsledky studií karcinogenity společně s dalšími důležitými údaji a informacemi o účinné látce dostatečné k tomu, aby umožnily posouzení nebezpečí pro člověka po opakované expozici účinné látce, a zejména musí být dostatečné pro:

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

U všech účinných látek musí být stanovena dlouhodobá toxicita a karcinogenita. Jestliže je za výjimečných okolností konstatováno, že takovéto zkoušení není nezbytné, musí být toto konstatování plně odůvodněno.

Zkušební podmínky

Při provádění dlouhodobé studie orální toxicity a dlouhodobé (dvouleté) studie karcinogenity účinné látky musí být jako zkušební druh použity krysy; pokud je to možné, musí se tyto studie kombinovat.

Při provádění druhé studie karcinogenity účinné látky musí být jako zkušební druh použity myši, pokud není vědecky odůvodněno, že to není nezbytné. V takových případech mohou být místo druhé studie karcinogenity použity validované alternativní modely karcinogenity.

Pokud srovnávací údaje o metabolismu naznačují, že je buď krysa nebo myš nevhodným modelem pro posouzení rizika rakoviny u člověka, musí být zváženo použití jiného druhu.

Pokud je způsob účinku z hlediska karcinogenity považován za negenotoxický, musí být uvedeny experimentální údaje, včetně objasnění možného souvisejícího způsobu účinku a významu pro člověka.

Jestliže jsou předloženy historické kontrolní údaje, musí být získané na stejném druhu a kmeni udržovaném za obdobných podmínek v téže laboratoři a musí pocházet ze soudobých studií. Dodatečné historické kontrolní údaje z jiných laboratoří mohou být uvedeny odděleně jako doplňující informace.

Poskytnuté informace o historických kontrolních údajích musí obsahovat:

Historické kontrolní údaje musí být uvedeny pro každou studii zvlášť a musí zahrnovat absolutní hodnoty a procentní údaje a relativní nebo transformované hodnoty, pokud jsou prospěšné pro hodnocení. Pokud jsou uvedeny kombinované nebo souhrnné údaje, musí obsahovat informace o rozsahu hodnot, průměrné, mediánové a případně standardní odchylce.

Zkoušené dávky včetně nejvyšší zkoušené dávky musí být zvoleny na základě výsledků zkoušek krátkodobé toxicity a na základě údajů o metabolismu a toxikokinetice, pokud jsou při plánování dotyčných studií k dispozici. Při volbě dávky by měly být zohledněny toxikokinetické údaje, jako je saturace absorpce, měřené systémovou dostupností účinné látky a/nebo metabolitů.

Pro hodnocení, která mají být provedena, se dávky způsobující nadměrnou toxicitu nepovažují za relevantní. V dlouhodobých studiích musí být zváženo stanovení koncentrace účinné látky v krvi (např. přibližně Tmax).

Při sběru údajů a sestavování zpráv by neměla být kombinována incidence nezhoubných a zhoubných nádorů. Pro účely zpráv nesmějí být kombinovány rozdílné neasociované nádory, zhoubné či nezhoubné, vyskytující se na témže orgánu.

Aby se předešlo nejasnostem, musí být při pojmenování a popisování nádorů použita tradiční histopatologická terminologie běžně používaná při provádění studií – například studií zveřejňovaných Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny. Musí být uveden použitý systém.

Zvolený biologický materiál pro histopatologické zkoumání musí zahrnovat materiál zvolený pro poskytnutí dalších informací o poškozeních identifikovaných při makropatologickém hodnocení. Pokud jsou důležité pro objasnění mechanismu působení a jsou dostupné, může být prospěšné použít speciální histologické (barvicí) techniky, histochemické techniky a zkoumání elektronovým mikroskopem a v případě, že budou použity, je nezbytné je uvést.

5.6    Reprodukční toxicita

Musí být prozkoumány a uvedeny možné účinky na reprodukční fyziologii a vývoj potomstva související s následujícími aspekty:

Musí být uvedeny účinky, které se z generace na generaci zesilují.

V případě, že jsou pozorovány nebo předpokládány (např. na základě studie zabývající se určením rozsahu) příslušné účinky na potomstvo, musí být jako šetření druhého stupně provedeno měření účinné látky a jejích významných metabolitů v mléku.

Musí být pečlivě posouzeny a uvedeny neurotoxické a imunotoxické účinky a účinky potenciálně související se změnami hormonálního systému.

Šetření musí zohlednit všechny dostupné a relevantní údaje, včetně výsledků všeobecných studií toxicity, pokud obsahují příslušné parametry (jako analýza spermatu, estrální cyklus, histopatologie reprodukčního orgánu), a také poznatky týkající se látek strukturně příbuzných s účinnou látkou.

Zatímco standardní referenční údaje pro odezvy na ošetření musí být souběžně získané údaje kontrolních skupin, mohou být i historické kontrolní údaje užitečné při interpretaci jednotlivých studií reprodukce. Jestliže jsou předloženy historické kontrolní údaje, musí být získané na stejném druhu a kmeni udržovaném za obdobných podmínek v téže laboratoři a musí pocházet ze soudobých studií.

Poskytnuté informace o historických kontrolních údajích musí obsahovat:

Historické kontrolní údaje musí být uvedeny pro každou studii zvlášť a musí zahrnovat absolutní hodnoty a procentní údaje a relativní nebo transformované hodnoty, pokud jsou prospěšné pro hodnocení. Pokud jsou uvedeny kombinované nebo souhrnné údaje, musí obsahovat informace o rozsahu hodnot, průměrné, mediánové a případně standardní odchylce.

Aby byly v návrhu a interpretaci studií vývojové toxicity uvedeny užitečné informace, mohou být ve studiích vyššího stupně zahrnuty a uvedeny informace o koncentraci účinné látky v krvi u rodičů a plodu/potomstva.

5.6.1    Generační studie

Uvedené generační studie společně s dalšími důležitými údaji a informacemi o účinné látce musí být dostatečné k tomu, aby umožnily identifikaci účinků na reprodukci, k nimž dochází po opakované expozici účinné látce, a zejména musí být dostatečné pro:

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Musí být uvedena studie reprodukční toxicity na krysách po dobu nejméně dvou generací.

Za alternativní přístup k vícegeneračním studiím lze považovat rozšířenou jednogenerační studii reprodukční toxicity OECD.

Kde je to nezbytné pro lepší interpretaci účinků na reprodukci a pokud tyto informace ještě nejsou dostupné, mohou být požadovány doplňkové studie s cílem poskytnout informace o zasaženém pohlaví a možných mechanismech.

5.6.2    Studie vývojové toxicity

Uvedené studie vývojové toxicity společně s dalšími důležitými údaji a informacemi o účinné látce musí být dostatečné k tomu, aby umožnily posouzení účinků na vývoj embrya a plodu, k nimž dochází po opakované expozici účinné látce, a zejména musí být dostatečné pro:

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Studie vývojové toxicity musí být provedeny vždy.

Zkušební podmínky

Vývojová toxicita musí být stanovena na krysách i na králících po orálním podání; studie na krysách se neprovádějí, pokud byla vývojová toxicita přiměřeně posouzena v rámci rozšířené jednogenerační studie vývojové toxicity.

Při posuzování rizika pro člověka může být užitečné prošetřit dodatečné způsoby podání. Malformace a variace musí být uvedeny odděleně a kombinovány tak, aby byly všechny významné změny, jejichž výskyt byl u jednotlivých plodů zaznamenán podle charakteristických schémat, nebo změny, u nichž lze mít za to, že představují různé stupně závažnosti stejného typu změny, uváděny souhrnným způsobem.

Ve zprávě musí být uvedena diagnostická kritéria pro malformace a variace. Pokud je to možné, musí být zohledněn terminologický slovník vyvíjený Mezinárodní federací teratologických společností.

Pokud je to indikováno pozorováními v jiných studiích nebo způsobem účinku zkoušené látky, mohou být požadovány doplňkové studie nebo informace s cílem poskytnout údaje o postnatálních projevech účinků jako je vývojová neurotoxicita.

5.7    Studie neurotoxicity

5.7.1    Studie neurotoxicity na hlodavcích

Studie neurotoxicity na hlodavcích musí poskytovat údaje dostatečné k vyhodnocení potenciální neurotoxicity účinné látky (neurobehaviorální a neuropatologické účinky) po jednorázové nebo opakované expozici.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Takovéto studie se musí provádět pro účinné látky se strukturami, které jsou podobné nebo příbuzné strukturám schopným vyvolat neurotoxicitu, a pro účinné látky, které v rámci studií toxicity při úrovních dávky nespojovaných se zřetelnou všeobecnou toxicitou vyvolávají specifické projevy případné neurotoxicity, neurologické příznaky nebo neuropatologické léze. Provádění takovýchto studií je třeba zvážit rovněž pro látky s neurotoxickým pesticidním účinkem.

Mělo by se zvážit zahrnutí zkoumání neurotoxicity do rutinních toxikologických studií.

5.7.2    Studie pozdní polyneuropatie

Studie pozdní polyneuropatie musí poskytnout dostatečné údaje pro vyhodnocení toho, zda po akutní a opakované expozici může účinná látka vyvolat pozdní polyneuropatii. Pokud neexistují náznaky toho, že při přibližně LD50 u slepic stanovené v testu jednorázové dávky existují náznaky akumulace sloučeniny a dochází k výskytu významné inhibice specifické esterasy v nervové tkáni nebo ke klinickým/histopatologickým příznakům pozdní polyneuropatie, lze od studie opakované expozice upustit.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Takovéto studie se musí provádět pro účinné látky se strukturami, které jsou podobné nebo příbuzné strukturám schopným vyvolat pozdní polyneuropatii, např. sloučeniny organofosfátů.

5.8    Jiné toxikologické studie

5.8.1    Studie toxicity metabolitů

Doplňkové studie, které se vztahují k jiným látkám, než je účinná látka, nejsou běžně požadovány. Rozhodnutí o potřebě provést doplňkové studie musí být provedeno jednotlivě pro každý případ.

Jestliže se metabolity v rostlinách nebo produktech živočišného původu, půdě, spodní vodě a v otevřeném prostoru v důsledku metabolismu nebo jiných procesů liší od metabolitů ve zvířatech používaných při studiích toxicity nebo jsou zjištěny v malém rozsahu u zvířat, musí být případ od případu provedeno další testování zohledňující množství metabolitu a chemickou strukturu metabolitu ve srovnání s rodičem.

5.8.2    Doplňkové studie účinné látky

Doplňkové studie musí být provedeny, pokud jsou nezbytné k dalšímu objasnění pozorovaných účinků, při zvážení výsledků dostupných toxikologických studií a studií metabolismu a nejdůležitějších expozičních vstupů. Takové studie mohou zahrnovat:

Požadované studie musí být navrženy jednotlivě na základě specifických parametrů, které mají být zkoumány, a cílů, jichž má být dosaženo.

5.8.3    Endokrinně disruptivní vlastnosti

Pokud existují důkazy, že účinná látka může mít endokrinně disruptivní vlastnosti, vyžadují se dodatečné informace nebo specifické studie mající za cíl:

Požadované studie musí být navrženy jednotlivě a při zohlednění unijních nebo mezinárodně dohodnutých pokynů s přihlédnutím ke specifickým parametrům, které mají být zkoumány, a cílům, jichž má být dosaženo.

5.9    Lékařské údaje

Aniž je dotčen článek 10 směrnice Rady 98/24/ES ( 14 ), musí být předloženy praktické údaje a informace důležité pro rozeznání symptomů otravy a údaje o účinnosti první pomoci a o terapeutických opatřeních, jsou-li k dispozici. Tyto údaje a informace musí zahrnovat zprávy o všech studiích zabývajících se farmakologickým výzkumem protijedů nebo farmakologickou bezpečností. V příslušných případech musí být zkoumána a popsána účinnost potenciálních protijedů.

Údaje a informace o účincích na člověka při expozici člověka, pokud jsou dostupné, musí být použity pro potvrzení platnosti provedených extrapolací a dosažených závěrů, pokud jde o cílové orgány, vztahy mezi dávkou a odezvou a vratnost nepříznivých účinků. Tyto údaje mohou být získány v návaznosti na expozici při nehodě, pracovní expozici nebo případy záměrné autointoxikace.

5.9.1    Lékařský dohled nad pracovníky výrobního závodu a sledovací studie

Musí být předloženy zprávy o programech dohledu nad zdravím pracovníků a sledovacích studiích podložené podrobnými informacemi o koncepci programu, počtu exponovaných osob zahrnutých v programu, povaze jejich expozice účinné látce a jejich expozici dalším potenciálně nebezpečným látkám. Takovéto zprávy musí, je-li to možné, obsahovat údaje týkající se mechanismu působení účinné látky. Tyto zprávy musí případně obsahovat údaje získané o osobách exponovaných ve výrobních závodech nebo během či po podání účinné látky (například ze sledovacích studií obsluhy, pracovníků, místních obyvatel, okolních osob nebo obětí nehod). Musí být poskytnuty dostupné informace o nepříznivých účincích na zdraví včetně alergických reakcí u pracovníků a jiných osob vystavených účinné látce a tyto informace musí obsahovat případné podrobné údaje o jakékoliv nehodě. Poskytnuté informace musí případně zahrnovat podrobné údaje o četnosti, úrovni a délce trvání expozice, o pozorovaných příznacích a další významné klinické informace.

5.9.2    Údaje získané na lidech

Pokud je to možné, musí být předloženy zprávy o studiích na lidech, jako jsou zkoušky toxikokinetiky a metabolismu nebo zkoušky podráždění nebo senzibilizace kůže.

Obecně musí referenční hodnoty vycházet ze studií na zvířatech, ale pokud jsou k dispozici vhodné vědecky platné a eticky vytvořené údaje získané na lidech dokazující, že lidé jsou citlivější, a vedoucí ke stanovení nižších regulačních limitů, musí být tyto údaje upřednostněny před údaji získanými na zvířatech.

5.9.3    Přímá pozorování

Musí být předloženy dostupné zprávy z literatury, které se týkají klinických případů a případů otrav, pokud jsou uvedeny v odborných časopisech nebo oficiálních zprávách, spolu se zprávami o všech provedených následných studiích. Tyto zprávy musí případně obsahovat úplný popis povahy, úrovně a délky trvání expozice a rovněž pozorovaných klinických symptomů, poskytnuté první pomoci, provedených terapeutických opatření a provedených měření a pozorování.

Jestliže je tato dokumentace podložena nezbytnými podrobnostmi, musí být použita k potvrzení platnosti extrapolací údajů získaných u zvířat na člověka a k identifikaci neočekávaných nepříznivých účinků specifických pro člověka.

5.9.4    Epidemiologické studie

Pokud je to možné, musí být předloženy relevantní epidemiologické studie.

5.9.5    Diagnostika otrav (stanovení účinné látky, metabolitů), specifické příznaky otrav, klinické zkoušky

Jestliže je k dispozici, musí být uveden podrobný popis klinických příznaků a symptomů otrav včetně počátečních příznaků a symptomů a veškeré podrobnosti klinických zkoušek užitečné pro diagnostické účely; popis musí zahrnovat veškeré podrobnosti včetně časových průběhů při požití, dermální expozici nebo inhalaci různých množství účinné látky.

5.9.6    Navržené ošetření: opatření první pomoci, protijedy, lékařské ošetření

Musí být uvedena opatření první pomoci, která mají být učiněna v případě otravy (skutečné nebo při podezření) a v případě zasažení očí. Musí být podrobně popsány terapeutické režimy pro případ otravy nebo zasažení očí včetně použití dostupných protijedů. Musí být uvedeny informace založené na praktických zkušenostech, pokud existují a jsou k dispozici, v ostatních případech pak informace založené na teoretických poznatcích týkajících se účinnosti alternativních léčebných metod, je-li to důležité. Musí být popsány kontraindikace spojené s konkrétními režimy, zejména kontraindikace týkající se „obecných zdravotních problémů“ a chorob.

5.9.7    Očekávané účinky otravy

Jsou-li známy, musí být popsány očekávané účinky a délka trvání těchto účinků otravy. Tento popis musí obsahovat dopady související s:

ODDÍL 6

Rezidua v ošetřených produktech, potravinách a krmivech nebo na jejich povrchu

6.1    Stabilita reziduí během skladování

Studie týkající se stability reziduí během skladování musí zkoumat stabilitu reziduí v rostlinách, rostlinných produktech a produktech živočišného původu v průběhu skladování před provedením analýzy.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Pokud se vzorky do 24 hodin od odebrání zmrazí a pokud není z jiného hlediska o sloučenině známo, že je těkavá nebo nestálá, do 30 dnů od odebrání vzorku (šest měsíců v případě materiálu značeného radioaktivními izotopy) se údaje o stabilitě pro extrahované a analyzované vzorky obvykle nepožadují.

Pokud nejsou extrakty analyzovány okamžitě, musí být zkoumána jejich stabilita.

Zkušební podmínky

Studie látek, které nejsou značeny radioaktivními izotopy, musí být provedeny na reprezentativních substrátech. Mohou být provedeny na vzorcích ošetřených plodin nebo zvířat se vzniklými rezidui nebo prostřednictvím experimentů s obohacováním. V případě uvedených experimentů se injekčně napustí poměrné části připravených kontrolních vzorků před skladováním za normálních skladovacích podmínek známým množstvím chemické látky.

Studie musí posoudit stabilitu jednotlivých složek definice rezidua relevantních pro posouzení rizika, což může obnášet injekční napuštění různých vzorků různými analyty. V případě odlišných analytických cílů (například zaměření buď na jednotlivé složky nebo na společnou část) může být nezbytná více než jedna sada údajů o stabilitě při skladování.

Doba trvání studií stability musí být vhodná k tomu, aby bylo možné v korespondujících studiích posoudit dobu, po kterou byly vzorky nebo extrakty skladovány.

Musí být předloženy podrobné informace o přípravě vzorku a skladovacích podmínkách (teplota a délka skladování) vzorků a extraktů. Jestliže dochází během skladování k významnému odbourávání (většímu než 30 %), je nezbytné změnit skladovací podmínky nebo vzorky před analýzou neskladovat. Všechny studie, při nichž byly použity neuspokojivé skladovací podmínky, musí být zopakovány.

Rovněž budou požadovány údaje o stabilitě extraktů vzorků během skladování, pokud nejsou vzorky analyzovány do 24 hodin po extrakci.

Výsledky musí být uvedeny jako absolutní hodnoty v mg/kg a neupravené o výtěžnost a také jako procento nejvyšší nominální hodnoty.

6.2    Metabolismus, distribuce a vyjádření reziduí

Musí být předloženy údaje o metabolismu reprezentativní pro stávající nebo zamýšlenou správnou zemědělskou praxi (GAP) společně s názorným diagramem metabolických cest v rostlinách a zvířatech se stručným vysvětlením distribuce a chemických reakcí. Tyto studie musí být provedeny s jednou nebo více formami účinné látky označenými radioizotopy a případně se stereoizomerovými formami účinné látky a jejími metabolity. V případě rostlinných výtažků může být zvolen řádně odůvodněný alternativní přístup.

V případě rostlin je cílem těchto studií:

V případě zvířat určených k produkci potravin je cílem těchto studií:

Výsledky studie metabolismu prováděné na drůbeži, obvykle na nosnicích, musí být extrapolovány na všechnu drůbež používanou k výrobě potravin, přičemž výsledky studie metabolismu prováděné na přežvýkavcích, obvykle na kozách produkujících mléko a v nezbytných případech na prasatech, musí být extrapolovány na všechny savce používané k výrobě potravin.

Pokud nelze vědeckými důkazy (např. vztah mezi strukturou a aktivitou, překlenovací toxikologické studie) dokázat, že nepředstavují pro spotřebitele žádné potenciální riziko, a to ani s ohledem na svou koncentraci, musí být metabolity, které nebyly zjištěny při studiích absorpce, distribuce, metabolismu a vylučování (ADME) nebo které nelze označit za meziprodukty, avšak odhalené při studiích metabolismu/transformačních studiích (na rostlinách, zvířatech používaných k výrobě potravin, rostlinách určených ke zpracování a rostlinách, které jsou součástí osevního cyklu), považovány za relevantní pro posouzení rizika pro spotřebitele.

6.2.1    Rostliny

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Bude-li část rostlin nebo rostlinných produktů použita jako potravina nebo krmný materiál nebo pokud nenastane situace „nulového“ rezidua (např. uplatnění návnady), musí být provedeny studie na rostlinách.

Zkušební podmínky

Při plánování studií metabolismu musí být zohledněny zamýšlené metody aplikace (jako je ošetření semen, rozprašování na půdu/list, namáčení, zmlžování) a vlastnosti účinné látky (např. systémové vlastnosti nebo těkavost). Studie metabolismu musí zahrnovat plodiny z různých kategorií plodin, na nichž se budou přípravky na ochranu rostlin obsahující dotyčnou účinnou látku používat. Pro tyto účely spadají plodiny do jedné z následujících pěti kategorií:

Kategorie „různé“ se použije pouze ve specifických případech.

Studie metabolismu musí být předložena pro každý typ skupiny plodin, pro kterou je navrženo použití. Aby se extrapolovaly výsledky studií metabolismu s účinnou látkou na všechny skupiny plodin, musí být provedeny studie metabolismu na alespoň třech reprezentativních plodinách (z různých skupin plodin vyjma „různých“). Pokud výsledky těchto tří studií naznačují existenci srovnatelných metabolických cest (kvalitativně a v menším rozsahu kvantitativně), nejsou doplňkové studie nezbytné. Pokud výsledky dostupných studií na třech z těchto kategorií ukazují, že způsob odbourávání není u všech tří kategorií podobný, musí být předloženy studie na zbývajících kategoriích kromě „různých“.

Pokud je povolení požadováno pouze pro jednu skupinu plodin, jsou dostačující studie metabolismu na jedné z plodin z příslušné skupiny plodin, jestliže je plodina pro příslušnou skupinu plodin skutečně reprezentativní a je-li určena metabolická cesta.

Studie musí odrážet zamýšlený způsob použití účinné složky, např. na list, půdu/semeno nebo ošetření po sklizni. Pokud tedy byly provedeny tři studie při použití aplikace na list a později je navržena aplikace na půdu (např. ošetření semen, granulace nebo namáčení půdy), musí být provedena alespoň jedna doplňková studie odrážející aplikaci na půdu. Žadatel musí s příslušnými vnitrostátními orgány projednat případné nahrazení studie aplikace na list studií po sklizni.

Musí být předloženo hodnocení výsledků různých studií, a to pokud jde o:

Pokud studie ukazují, že účinná látka, relevantní metabolity nebo rozkladné produkty nejsou plodinou přijaty, musí být poskytnuto odůvodnění.

6.2.2    Drůbež

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Studie metabolismu na drůbeži musí být předloženy, pokud bude přípravek na ochranu rostlin používán na plodiny, jejichž částmi nebo produkty z nich, a to i po zpracování, je krmena drůbež a pokud se předpokládá, že příjem překročí 0,004 mg/kg bw/den ( 15 ).

Zkušební podmínky

Studie musí být prováděny na nosnicích.

Úrovně dávky musí být alespoň ekvivalentní předpokládané maximální denní expozici způsobené všemi zamýšlenými použitími.

Pokud nemůže být identifikace metabolitů provedena s úrovní dávky 10 mg/kg krmiva (v sušině), mohou být použity vyšší dávky.

Pokud nejsou provedeny žádné krmné studie, musí být prostřednictvím studie metabolismu prokázány teoretické maximální hladiny ve vejcích, přičemž se zohlední skutečnost, že se teoretické maximální úrovně u nosné drůbeže obvykle objevují nejpozději do 14 dnů od zahájení dávkování.

6.2.3    Přežvýkavci produkující mléko

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Studie metabolismu na přežvýkavcích produkujících mléko musí být předloženy, pokud bude přípravek na ochranu rostlin používán na plodiny, jejichž částmi nebo produkty z nich, a to i po zpracování, jsou krmeni přežvýkavci produkující mléko a pokud se předpokládá, že příjem překročí 0,004 mg/kg bw/den.

Zkušební podmínky

Pokud je to možné, provádějí se studie na kozách produkujících mléko, případně na kravách produkujících mléko.

Úrovně dávky musí být alespoň ekvivalentní předpokládané maximální denní expozici způsobené všemi zamýšlenými použitími.

Pokud nemůže být identifikace hlavních metabolitů provedena s úrovní dávky 10 mg/kg krmiva (v sušině), mohou být použity vyšší dávky.

Pokud nejsou provedeny žádné krmné studie, musí být prostřednictvím studie metabolismu prokázány teoretické maximální hladiny v mléce, přičemž se zohlední skutečnost, že teoretické maximální úrovně se u přežvýkavců produkujících mléko obvykle objevují nejpozději do 5–7 dnů od zahájení dávkování.

6.2.4    Prasata

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Studie metabolismu na prasatech musí být předloženy, pokud je přípravek na ochranu rostlin používán na plodiny, jejichž částmi nebo produkty z nich, a to i po zpracování, jsou krmena prasata, jestliže se ukazuje, že se metabolické cesty u krys ve srovnání s přežvýkavci podstatně liší a pokud se předpokládá, že příjem překročí 0,004 mg/kg bw/den.

Zkušební podmínky

Studie musí být prováděny na prasatech.

Úrovně dávky musí být alespoň ekvivalentní předpokládané maximální denní expozici způsobené všemi zamýšlenými použitími.

Pokud nemůže být identifikace metabolitů provedena s úrovní dávky 10 mg/kg krmiva (v sušině), mohou být použity vyšší dávky.

Délka trvání této studie musí být stejná jako u přežvýkavců produkujících mléko.

6.2.5    Ryby

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Studie metabolismu na rybách musí být předloženy, pokud bude přípravek na ochranu rostlin používán na plodiny, jejichž částmi nebo produkty z nich, a to i po zpracování, jsou krmeny ryby a pokud se v souvislosti se zamýšlenými způsoby aplikace mohou objevit v krmivu rezidua.

Výsledky studií uvedených v bodě 8.2.2.3 mohou být použity, jestliže lze vědeckými důkazy doložit, že výsledky těchto studií mohou být považovány za rovnocenné. Zvláštní pozornost musí být věnována různým způsobům požití.

6.3    Pokusy na rostlinách týkající se množství reziduí

Pokusy na rostlinách týkající se množství reziduí musí sledovat následující cíle:

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Tyto studie musí být provedeny vždy, jestliže se bude přípravek na ochranu rostlin aplikovat na rostliny nebo rostlinné produkty, které se používají jako potraviny nebo krmiva, nebo jestliže mohou být těmito rostlinami přijímána rezidua z půdy nebo jiných substrátů kromě případů, kdy je možné provést extrapolaci z adekvátních údajů pro jinou plodinu.

Při plánování pokusů týkajících se reziduí je třeba mít na vědomí skutečnost, že informace o reziduích ve zralých nebo nezralých plodinách může být důležitá s ohledem na posouzení rizika v jiných oblastech, jako je ekotoxikologie nebo bezpečnost pracovníků.

Zkušební podmínky

Sledované pokusy týkající se reziduí musí odpovídat navržené kritické správné zemědělské praxi. Zkušební podmínky (např. maximální počet navržených aplikací, nejkratší interval mezi aplikacemi, maximální aplikační dávka a koncentrace, nejkritičtější bezpečnostní intervaly ( 16 ) s ohledem na expozici) musí být stanoveny tak, aby byly určeny nejvyšší úrovně reziduí, které mohou racionálně nastat, a musí být reprezentativní vzhledem k reálným podmínkám při kritické správné zemědělské praxi, při níž bude účinná látka použita.

Při plánování programu sledovaných pokusů týkajících se reziduí musí být zohledněny faktory, jako jsou hlavní oblasti pěstování a rozsah podmínek, se kterými se lze pravděpodobně setkat v příslušných hlavních oblastech pěstování.

Musí se zohlednit rozdíly v metodách zemědělské výroby (například venkovní použití oproti použití ve vnitřních prostorách), období pěstování a typy přípravků.

Pro hodnocení chování reziduí a stanovení maximálních limitů reziduí (MLR) musí být Unie podle nařízení (ES) č. 396/2005 rozdělena na dvě zóny: severoevropskou zónu a jihoevropskou zónu. Pro účely použití ve sklenících a také pro ošetření po sklizni a ošetření prázdných skladovacích prostor se použije jedna zóna reziduí.

Počet nezbytných pokusů je obtížné určit před vyhodnocením jejich výsledků. Pokud se předpokládá, že všechny ostatní proměnné mající dopad na hladiny reziduí jsou srovnatelné, musí se minimální počet pokusů pohybovat pro každou zónu reziduí mezi minimálně 4 pokusy pro méně významné plodiny a minimálně 8 pokusy pro hlavní plodiny.

Pokud je však správná zemědělská praxe v obou zónách reziduí stejná, je pro méně významné plodiny obvykle dostačujících 6 pokusů rovnoměrně rozmístěných v reprezentativních oblastech pěstování.

Počet studií, které mají být provedeny, může být snížen, jestliže pokusy týkající se reziduí ukážou, že hladiny reziduí v rostlinách nebo v rostlinných produktech jsou nižší než mez kvantifikace (LOQ). Počet pokusů nesmí být nižší než tři na zónu u méně významných plodin a čtyři na zónu pro hlavní plodiny.

V případech, kdy je z reprezentativních studií metabolismu rostlin odhadnuta situace „nulového“ rezidua, musí být provedeny tři pokusy na komoditách významně zastoupených ve stravě. Pro komodity, které nejsou významně zastoupeny ve stravě, se nevyžadují žádné pokusy. Situaci „nulového“ rezidua je nezbytné předpokládat v případech, kdy se ve studiích s aplikačními dávkami, které jsou ve srovnání se zamýšlenými dávkami nadsazené, nevyskytují žádná zjistitelná rezidua.

Pokud jsou podmínky srovnatelné a pokud jsou pokusy široce rozptýleny v různých zónách, je dostačující provést pokusy v průběhu jednoho vegetačního období.

Část pokusů může být nahrazena pokusy prováděnými mimo území Unie, pokud odpovídají kritické správné zemědělské praxi a výrobní podmínky (např. kulturní zvyklosti, klimatické podmínky) jsou srovnatelné.

Pokusy ukazující chování reziduí v případě ošetření po sklizni musí být prováděny v různých lokalitách na různých kultivarech. Jestliže nelze jasně identifikovat nejhorší možnou situaci, pokud jde o rezidua, musí být provedena série pokusů pro každou aplikační metodu a každou skladovací podmínku.

Pokud je přípravek na ochranu rostlin určen jak k venkovnímu použití, tak k použití v uzavřených prostorách v rámci stejné správné zemědělské praxe, musí být pro obě situace předložena úplná dokumentace, pokud již není přijato, že jedno z použití představuje kritickou správnou zemědělskou praxi.

Případ od případu a při zohlednění morfologie rostliny a podmínek aplikace je třeba ověřit, zda je možná extrapolace z plodiny použité pro studii metabolismu na jiné plodiny náležející do stejné skupiny plodin.

Jestliže je v době aplikace přítomna významná část konzumovatelné komodity, musí zprávy z poloviny sledovaných pokusů týkajících se reziduí obsahovat údaje, které ukazují vliv času na hladinu přítomných reziduí (studie snížení reziduí), kromě případů, kdy konzumovatelná část za navrhovaných podmínek použití není během aplikace příslušného přípravku na ochranu rostlin exponována. Pro plodiny sklízené po odkvětu (např. ovoce nebo plodová zelenina) je významná část konzumovatelné plodiny přítomná od plného květu (BBCH 65). V případě většiny plodin, z nichž jsou sklízeny listnaté části (např. salát), je tato podmínka splněna, jestliže se rozvine 6 pravých listů, párů listů nebo přeslenů (BBCH 16).

V případě účinné látky, pro kterou byla odvozena ARfD, může být distribuce reziduí mezi jednotlivými jednotkami zkoumána prostřednictvím studií variability. Pokud je k dispozici dostatečný počet výsledků, může být výchozí hodnota faktoru variability nahrazena specifickou hodnotou faktoru odvozenou z těchto studií.

6.4    Krmné studie

Cílem krmných studií je určit rezidua v produktech živočišného původu, která pocházejí z reziduí v krmivech.

Výsledky krmné studie prováděné s nosnicemi se extrapolují na veškerou drůbež používanou k výrobě potravin. Výsledky krmné studie s kravami produkujícími mléko a v nezbytných případech s prasaty se extrapolují na všechny savce používané k výrobě potravin.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Krmné studie musí být provedeny, pokud studie metabolismu ukazují, že se mohou v jedlé tkáni zvířat, mléce, vejcích nebo rybách vyskytovat rezidua v množství nad 0,01 mg/kg vypočteném na základě hmotnosti v sušině, přičemž se berou v úvahu hladiny reziduí v potenciálních krmivech získané při podání jedné dávky.

Krmné studie se nevyžadují v případech, kdy je příjem menší než 0,004 mg/kg bw/den, kromě případů, kdy reziduum, čili účinná látka, její metabolity nebo rozkladné produkty podle definice rezidua pro účely posouzení rizika mají tendenci se hromadit.

6.4.1    Drůbež

Krmné studie na drůbeži musí být prováděny na nosnicích. Pro každý zvolený režim ošetření by mělo být ošetřeno alespoň 9 slepic.

Obecně vzato se krmivo podává ve třech dávkách (první dávka = očekávaná hladina reziduí). Dávky se zvířatům podávají po dobu alespoň 28 dnů nebo dokud není dosaženo teoretické maximální hladiny ve vejcích.

6.4.2    Přežvýkavci

Krmné studie na přežvýkavcích musí být prováděny na kravách produkujících mléko. Pro každý zvolený režim ošetření by měly být ošetřeny alespoň 3 krávy.

Obecně vzato se krmivo podává ve třech dávkách (první dávka = očekávaná hladina reziduí). Dávky se zvířatům podávají po dobu alespoň 28 dnů nebo dokud není dosaženo teoretické maximální hladiny v mléce.

6.4.3    Prasata

Jestliže studie metabolismu ukazují, že se podstatně liší metabolické cesty u prasat ve srovnání s přežvýkavci, musí být provedena krmná studie na prasatech. Pro každý zvolený režim ošetření by měla být ošetřena alespoň 3 prasata.

Obecně vzato se krmivo podává ve třech dávkách (první dávka = očekávaná hladina reziduí). Dávky se zvířatům podávají alespoň po stejnou dobu jako přežvýkavcům.

6.4.4    Ryby

Krmné studie na rybách mohou být vyžadovány, pokud lze v jedlých tkáních rozumně očekávat rezidua v množstvích nad 0,01 mg/kg, a to na základě zjištění studií metabolismu u ryb a odhadovaných maximálních hladin reziduí, které se mohou vyskytnout v krmivech pro ryby. Zvláštní pozornost by se měla věnovat lipofilním látkám, které mají přirozenou tendenci akumulovat se.

6.5    Důsledky zpracování

6.5.1    Povaha rezidua

Cílem studií zabývajících se povahou rezidua je stanovit, zda z reziduí v syrových zemědělských komoditách během zpracování vznikají nebo nevznikají rozkladné nebo reakční produkty, které by vyžadovaly samostatné posouzení rizika.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Studie zabývající se povahou rezidua při zpracování musí být předloženy v případě, kdy se mohou rezidua v produktech rostlinného nebo živočišného původu v důsledku zpracování vyskytovat v množství rovném nebo vyšším než 0,01 mg/kg (na základě definice rezidua pro posouzení rizika pro syrové komodity). Žádné studie se však nevyžadují v následujících případech:

Zkušební podmínky

V závislosti na předpokládané hladině a chemické povaze reziduí v produktu rostlinného nebo živočišného původu musí být v příslušných případech zkoumána řada reprezentativních situací, při nichž dochází k hydrolýze, simulujících příslušné operace zpracování. Zvážit je třeba rovněž jiné účinky zpracování než hydrolýzu a potenciál k vytvoření toxikologicky významných rozkladných produktů.

Studie musí být prováděny s jednou nebo více formami příslušné látky označenými radioaktivními izotopy.

6.5.2    Distribuce reziduí v nejedlé slupce a dužině

Cíle studií týkajících se distribuce rezidua v nejedlé slupce a dužině jsou následující:

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Tyto studie musí být uvedeny pro rostlinné produkty, u nichž je slupka buď nejedlá (melouny, banány) nebo je spotřebiteli celá konzumována velmi zřídka (např. citrusové plody).

Zkušební podmínky

Tyto studie musí být prováděny jako součást sledovaných pokusů týkajících se reziduí, přičemž počet uváděných výsledků závisí na počtu provedených pokusů týkajících se reziduí. Zvláštní pozornost je třeba věnovat případné kontaminaci dužiny. Aby mohla být kvantifikována realistická nejvyšší hladina reziduí, musí být přijata preventivní opatření.

6.5.3    Množství reziduí ve zpracovaných komoditách

Hlavní cíle studií týkajících se množství reziduí ve zpracovaných komoditách musí být následující:

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Při rozhodování, zda je nezbytné provádět studie zpracování, musí být zohledněny následující body:

Pokud je hladina reziduí nižší než 0,1 mg/kg, studie zpracování musí být provedeny v případech, kdy je podíl zkoumané komodity na teoretickém maximálním denním příjmu (TMDI) ≥10 % přijatelného denního příjmu (ADI) nebo pokud je odhadovaný denní příjem ≥10 % ARfD pro stravu libovolné skupiny evropských spotřebitelů.

Studie zpracování se nevyžadují, jestliže jsou rostliny nebo rostlinné produkty používány pro potravinářské a krmné účely výhradně v syrové (nezpracované) podobě.

Pokud se neočekává, že bude mít zkoumaný zpracovatelský postup vliv na povahu reziduí, postačuje v některých případech ke stanovení zpracovatelského faktoru, např. koncentrace způsobené odstraněním vody nebo faktorů ředění, jednoduchý výpočet.

Průmyslové zpracování

Pokud vlastnosti účinné látky, či případně nečistoty nebo metabolitu naznačují, že v příslušné zpracované části může dojít k její/jeho koncentraci, je nezbytné provést studii zpracování, a to i v situacích, kdy je hladina rezidua v rostlině nebo rostlinném produktu, které mají být zpracovány, nižší než 0,1 mg/kg. Pokud je to nezbytné, použijí se v takovýchto případech nadsazené aplikační dávky až do pětinásobku dávky nebo zkrácené intervaly před sklizní s cílem získat v rostlině nebo rostlinném produktu, které mají být zpracovány, kvantifikovatelnou hladinu rezidua. Studie týkající se zpracování se nevyžaduje, pokud nadsazené aplikační dávky (až do pětinásobku dávky) nevedou v rostlině nebo rostlinném produktu, které mají být zpracovány, k vytvoření kvantifikovatelného rezidua. Při zvažování ošetření nadsazenou dávkou je třeba zohlednit fytotoxicitu.

Domácí zpracování

Pokud nejsou při sledovaných polních pokusech prováděných při maximální dávce uvedené na štítku a minimálních intervalech před sklizní zjištěna v syrové zemědělské komoditě při doporučené správné zemědělské praxi žádná rezidua v hladině rovné nebo větší než 0,1 mg/kg, nevyžadují se pro menší průmyslové a domácí či specificky národní transformační procesy žádné studie zpracování.

Zkušební podmínky

Studie zpracování musí popisovat domácí výrobky (např. vařenou zeleninu) nebo komerční průmyslové procesy (např. výrobu jablečné šťávy). Studie zpracování musí být provedeny alespoň na reprezentativní plodině ze skupiny plodin, kde se předpokládá použití. Výběr plodiny a postupu zpracování musí být odůvodněn a vysvětlen.

Technologie použité při studiích zpracování, musí co možná nejvíce odpovídat skutečným podmínkám, které se obvykle používají. Pro každou zkoumanou plodinu musí být provedeny pro každý postup zpracování dvě studie s cílem stanovit koncentraci a faktory ředění ve zpracovaných komoditách. Pokud je použita více než jedna metoda zpracování, vybere se ta, u které se očekává, že ve zpracovaném produktu určeném k lidské spotřebě povede k vytvoření nejvyšší hladiny reziduí. Výsledky se extrapolují na všechny plodiny v rámci skupiny plodin, které jsou vystaveny stejnému postupu zpracování.

Pokud se výsledky (zpracovatelský faktor) těchto dvou studií liší u hlavních zpracovaných produktů o více než 50 %, musí být uvedeny další studie s cílem odvodit konzistentní zpracovatelský faktor.

Doplňkové studie musí být provedeny tehdy, pokud při použití zpracovatelského faktoru odvozeného extrapolací přesahuje odhad příjmu v potravě ADI nebo ARfD. Tyto studie musí být provedeny na hlavních postupech zpracování a komoditách, které k překročení ADI/ARfD přispívají nejvíce.

6.6    Rezidua v plodinách, které jsou součástí osevního postupu

Aby bylo možné stanovit povahu a rozsah potenciální akumulace reziduí přijatých z půdy v plodinách, které jsou součástí osevního postupu, a množství reziduí v plodinách, které jsou součástí osevního postupu, za reálných polních podmínek, musí být prováděny studie týkající se množství reziduí v těchto plodinách.

Studie na rostlinách, které jsou součástí osevního postupu, se nevyžadují při použití přípravků na ochranu rostlin na stálých plodinách (např. u skupiny citrusových plodů a jádrového ovoce), polostálých plodinách (např. chřest, ananas) nebo houbách, kde střídání plodin na stejném substrátu není součástí obvyklé zemědělské praxe.

6.6.1    Metabolismus v plodinách, které jsou součástí osevního postupu

Cíle studií metabolismu v plodinách, které jsou součástí osevního postupu, jsou následující:

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Studie metabolismu plodin, které jsou součástí osevního postupu, musí být uvedeny, pokud je mateřská sloučenina nebo půdní metabolity perzistentní v půdě nebo se v půdě vyskytují vysoké koncentrace metabolitů.

Studie metabolismu plodin, které jsou součástí osevního postupu, se nevyžadují, jestliže mohou být podmínky nejhorší situace vhodně reprezentovány jinými dostupnými studiemi na ošetřených rostlinách, při kterých byl přípravek na ochranu rostlin aplikován přímo na půdu (např. v rámci aplikace před sadbou nebo před vzejitím) v souladu s bodem 6.2.1.

Zkušební podmínky

Studie metabolismu musí zahrnovat alespoň tři plodiny ze tří různých skupin plodin: kořenová a hlíznatá zelenina, listová zelenina a obiloviny. Údaje o dalších skupinách plodin mohou být užitečné pro stanovení MLR. Tyto plodiny musí být vysazeny do půdy ošetřené doporučenou maximální celkovou aplikační dávkou pro předchozí plodiny, a to po vhodném intervalu pro opětovné osazení, který napodobuje neúrodu v rané fázi vegetačního cyklu rostliny, osevní postup ve stejném vegetačním období nebo roce a osevní postup v následujícím vegetačním období nebo roce.

6.6.2    Množství reziduí v plodinách, které jsou součástí osevního postupu

Cíle studií zabývajících se rezidui v plodinách, které jsou součástí osevního postupu, jsou následující:

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Pokud studie metabolismu ukazují, že se mohou vyskytnout rezidua účinné látky nebo relevantních metabolitů nebo rozkladných produktů pocházející z rostliny nebo metabolismu v půdě (> 0.01 mg/kg), musí být provedeny omezené polní studie a v nezbytných případech polní pokusy.

Studie se však nevyžadují v následujících případech:

Zkušební podmínky

Aby byly splněny výše uvedené cíle, musí být přijat stupňovitý přístup. Na prvním stupni se provedou omezené polní studie na dvou místech v hlavních pěstebních oblastech. Musí být použit přípravek na ochranu rostlin, o jehož povolení se žádá, nebo přípravek s velmi podobným složením.

Pokud lze na základě výsledků studií prvního stupně očekávat, že v plodinách, které jsou součástí osevního postupu, nebudou přítomna žádná zjistitelná rezidua (< 0,01 mg/kg), nebo pokud nejsou při studiích metabolismu pozorována žádná rezidua vyžadující posouzení rizika, žádné další zkoušky se nevyžadují.

Pro druhý stupeň musí být předloženy dodatečné údaje s cílem umožnit přiměřeně vyhodnotit rizika pro stravu a určit maximální limity reziduí. Tyto studie musí pokrývat běžnou praxi osevního postupu. Musí být prováděny se zohledněním požadavků uvedených v bodě 6.3. Pokusy musí být prováděny za podmínek co nejbližších zemědělské praxi související s reprezentativními plodinami ze skupin hlavních plodin. V průběhu jednoho roku musí být v Unii provedeny alespoň čtyři pokusy na plodinu. Tyto pokusy musí být provedeny v hlavních oblastech pěstování v Unií s nejvyšší aplikační dávkou pro předchozí plodiny. Pokud vede každoroční aplikace perzistentních účinných látek k vyšším teoretickým maximálním hladinám koncentrace v půdě než v případě jedné aplikace, musí být zohledněna teoretická maximální hladina koncentrace. Nezbytné údaje z pokusů týkajících se reziduí musí být stanoveny po konzultaci s příslušnými vnitrostátními orgány v členských státech.

6.7    Navržené definice reziduí a maximální limity reziduí

6.7.1    Navržené definice reziduí

Při rozhodování, které sloučeniny mají být zahrnuty do definice reziduí, musí být zváženy následující prvky:

Mohou být zapotřebí dvě definice reziduí: jedna pro účely vymáhání, založená na pojmu markeru, a jedna pro účely posouzení rizika zohledňující toxikologicky významné sloučeniny.

Analytické postupy v rámci pokusů týkajících se reziduí musí pokrýt všechny složky definice rezidua pro účely posouzení rizika.

6.7.2    Navržené maximální limity reziduí (MLR) a zdůvodnění přijatelnosti navržených limitů

Maximální limity reziduí musí být určeny pro všechny produkty rostlinného a živočišného původu, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 396/2005. Pro všechny ostatní produkty rostlinného a živočišného původu používané jako potraviny nebo krmiva a v případě tabáku a léčivých bylin musí být určena standardní hladina, čili hladina odvozená při použití stejných zásad jako při stanovení MLR.

Kromě případů, kdy se studie zpracování nevyžadují, musí být v případě zpracovaných produktů určeny zpracovatelské faktory.

Dále musí být odvozeny mediánové hodnoty reziduí ze sledovaných pokusů (STMR) a nejvyšší hodnoty reziduí (HR) a v případech, kdy jsou uvedeny zpracovatelské faktory, hodnoty STMR-P a HR-P.

Ve výjimečných případech, kdy jsou splněny podmínky uvedené v čl. 16 odst. 1 nařízení (ES) č. 395/2005, mohou být MLR navrženy na základě údajů ze sledování. V takovýchto případech musí návrh pokrývat 95. percentil základního souboru údajů při 95% úrovni spolehlivosti.

6.7.3    Navržené maximální limity reziduí (MLR) a zdůvodnění limitů navržených pro dovezené produkty (dovozní tolerance)

Bod 6.7.2 platí pro MLR navržené pro dovezené produkty (dovozní tolerance).

6.8    Navrhované bezpečnostní intervaly

Při určování bezpečnostních intervalů (tj. intervalů pro předpokládaná použití před sklizní nebo ochranných lhůt nebo lhůt vyskladnění v případě použití po sklizni) musí být přihlédnuto ke škodlivým organismům, které mají být zkontrolovány, a k výsledkům z pokusů tykajících se reziduí. Tyto intervaly musí být v platnosti alespoň po dobu jednoho dne.

6.9    Odhad potenciální a skutečné expozice stravou a z jiných zdrojů

Při odhadu expozice je třeba mít na paměti, že hodnocení rizika musí zohledňovat definici reziduí vytvořenou pro účely hodnocení rizika.

Ve vhodných případech je třeba zohlednit možnou přítomnost reziduí pesticidů pocházejících ze zdrojů jiných než stávající použití účinných látek při ochraně rostlin (např. použití účinných látek vedoucí k vytvoření běžných metabolitů, použití ve formě biocidu nebo veterinárního léčiva) a jejich úhrnnou expozici. Navíc je třeba ve vhodných případech zvážit kumulativní expozici více než jedné účinné látce.

6.10    Jiné studie

6.10.1    Hladina reziduí v pylu a včelích produktech

Cílem těchto studií je určit reziduum v pylu a včelích produktech určených k lidské spotřebě, které pochází z reziduí přijatých včelami medonosnými z plodin v květu.

Typ a podmínky studií, které mají být provedeny, musí být projednány s příslušnými vnitrostátními orgány.

ODDÍL 7

Osud a chování v životním prostředí

7.1    Osud a chování v půdě

Musí být uvedeny všechny podstatné informace o typu a vlastnostech půdy použité ke studiím, včetně pH, obsahu organického uhlíku, distribuce velikosti částic a vodní kapacity.

Mikrobiální biomasa půd použitých pro laboratorní studie odbourávání musí být stanovena bezprostředně před začátkem studie a na konci studie.

Půdy použité pro studie odbourávání, adsorpce a desorpce nebo mobility musí být reprezentativní pro rozsah zemědělských půd typický pro různé oblasti Unie, v nichž je látka používána nebo se její použití očekává.

Půdy musí splňovat následující podmínky:

Kdykoliv je to možné, musí být vzorky půd čerstvě odebrané. Jestliže je nevyhnutelné použití skladovaných vzorků půd, musí být vzorky skladovány po omezenou dobu (nejvýše tři měsíce) za definovaných a uvedených podmínek přiměřených pro zachování životnosti půdních mikroorganismů. Půdy skladované po delší časová období lze použít pouze pro studie adsorpce/desorpce.

Nesmí být použita půda, která má extrémní charakteristiky, pokud jde o takové parametry, jako je distribuce velikosti částic, obsah organického uhlíku a pH.

Polní studie musí být provedeny za podmínek, které se co nejvíce blíží obvyklé zemědělské praxi, na souboru půd a za klimatických podmínek, které jsou reprezentativní pro příslušnou oblast použití. V případě polních studií musí být uvedeny povětrnostní podmínky.

7.1.1    Způsob odbourávání v půdě

Poskytnuté údaje a informace společně s jinými relevantními údaji a informacemi musí být dostatečné pro:

Pro účely tohoto oddílu se neextrahovatelnými rezidui rozumí chemické látky pocházející z účinných látek obsažených v přípravcích na ochranu rostlin použitých v souladu se správnou zemědělskou praxí, jež nelze extrahovat metodami, které významně nemění chemickou povahu těchto reziduí nebo povahu půdního profilu. Mezi neextrahovatelná rezidua se nezahrnují fragmenty vznikající metabolickými cestami vedoucími ke vzniku látek vyskytujících se v přírodě.

7.1.1.1    Aerobní odbourávání

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Cesta nebo cesty aerobního odbourávání v půdě musí být uvedeny vždy kromě případů, kdy povaha a způsob použití přípravků na ochranu rostlin obsahujících danou účinnou látku, jako je použití na skladované produkty v uzavřených prostorách nebo štětcem nanášené přípravky na ošetření poranění stromů, předem vylučují kontaminaci půdy.

Zkušební podmínky

Musí být uvedeny studie týkající se cest nebo cesty odbourávání pro alespoň jednu půdu. Hladiny kyslíku musí být udrženy na úrovních, které neomezují mikroorganismy, pokud jde o jejich schopnost aerobní metabolizace. Pokud existuje důvod domnívat se, že způsob odbourávání závisí na jedné nebo více vlastnostech půdy, jako je pH nebo obsah jílu, musí být způsob odbourávání uveden pro alespoň jednu dodatečnou půdu s odlišnými vlastnostmi ovlivňujícími odbourávání.

Získané výsledky musí být uvedeny ve formě schematických nákresů, které ukazují příslušné cesty odbourávání, a ve formě bilance, která ukazuje distribuci radioizotopově označeného prvku jako funkci času mezi:

Zkoumání cest odbourávání musí zahrnovat všechny možné kroky pro charakterizaci a kvantifikaci neextrahovatelných reziduí vytvořených po 100 dnech, jestliže překračují 70 % aplikované dávky účinné látky. Použité techniky a metodiky musí být voleny případ od případu. Není-li uvedena charakteristika příslušných sloučenin, musí být uvedeno odůvodnění.

Studie musí trvat alespoň 120 dnů, kromě případů, kdy jsou po kratší době hladiny neextrahovatelných reziduí a CO2 takové, že lze spolehlivým způsobem provést extrapolaci pro 100 dnů. Pokud je nezbytné určit cestu odbourávání účinné látky a jejích metabolitů, rozkladných nebo reakčních produktů, musí studie trvat delší dobu.

7.1.1.2    Anaerobní odbourávání

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Studie anaerobního odbourávání musí být předložena, pokud žadatel neprokáže, že je expozice přípravků na ochranu rostlin obsahujících danou účinnou látku anaerobním podmínkám při zamýšleném použití nepravděpodobná.

Zkušební podmínky

Bod 7.1.1.1 se vztahuje na zkušební podmínky, kromě hladin kyslíku, které musí být minimalizovány tak, aby se zajistilo, že mikroorganismy metabolizují anaerobně.

7.1.1.3    Fotolýza v půdě

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Studie fotolýzy v půdě se uvádí, pokud žadatel neprokáže, že je ukládání účinné látky na půdní povrch nepravděpodobné nebo že se nepřepokládá, že fotolýza významně přispěje k odbourávání účinné látky v půdě, například v důsledku nízké světelné absorpce účinné látky.

7.1.2    Rychlost odbourávání v půdě

7.1.2.1    Laboratorní studie

Laboratorní studie odbourávání v půdě musí poskytnout nejlepší možné odhady doby potřebné pro odbourání 50 % a 90 % účinné látky (DegT50lab a DegT90lab), jejích metabolitů a rozkladných a reakčních produktů za laboratorních podmínek.

7.1.2.1.1    Aerobní odbourávání účinné látky

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Rychlost odbourávání v půdě musí být uvedena vždy kromě případů, kdy povaha a způsob použití přípravků na ochranu rostlin obsahujících danou účinnou látku, jako je použití na skladované produkty v uzavřených prostorách nebo štětcem nanášené přípravky na ošetření poranění stromů, předem vylučují kontaminaci půdy.

Zkušební podmínky

Musí být uvedeny studie rychlosti aerobního odbourávání účinné látky ve třech typech půdy odlišných od typu uvedeného v bodě 7.1.1.1. Musí být k dispozici spolehlivé hodnoty DegT50 a 90 pro alespoň čtyři různé půdy.

Studie trvá nejméně 120 dnů. Pokud je nezbytné určit kinetiku vzniku metabolitů, rozkladných nebo reakčních produktů vyjádřenou zlomkem, musí studie trvat delší dobu. Pokud je více než 90 % účinné látky odbouráno před uplynutím období 120 dnů, může zkouška trvat kratší dobu.

Aby byl posouzen vliv teploty na odbourávání, musí být proveden výpočet s použitím přiměřeného faktoru Q10 nebo přiměřený počet doplňkových studií při různých teplotách.

7.1.2.1.2    Aerobní odbourávání metabolitů, rozkladných a reakčních produktů

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Pro metabolity, rozkladné a reakční produkty, které se objevují v půdě, musí být uvedeno aerobní odbourávání (hodnoty DegT50 a 90) z alespoň tří různých půd, a to pokud je splněna jedna z následujících podmínek:

Studie se nevyžadují, pokud mohou být hodnoty DegT50 a 90 spolehlivě odvozeny z výsledků studií odbourávání, kde je jako zkoušená látka použita účinná látka.

Zkušební podmínky

Použijí se zkušební podmínky uvedené v oddíle 7.1.2.1.1, kromě případů, kdy je použitou zkoušenou látkou metabolit anebo rozkladný či reakční produkt. Studie týkající se metabolitů, rozkladných a reakčních produktů se uvedou, pokud jsou nezbytné k získání spolehlivých hodnot DegT50 a 90 pro alespoň tři různé půdy.

7.1.2.1.3    Anaerobní odbourávání účinné látky

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Rychlost anaerobního odbourávání účinné látky musí být uvedena v případě, že musí být v souladu s bodem 7.1.1.2 provedena studie za anaerobních podmínek.

Zkušební podmínky

Anaerobní hodnoty DegT50 a 90 pro účinnou látku se vyžadují v případě zkušebních podmínek uvedených v bodě 7.1.1.2.

7.1.2.1.4    Anaerobní odbourávání metabolitů, rozkladných a reakčních produktů

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Studie anaerobního odbourávání se uvedou pro metabolity, rozkladné a reakční produkty, které se objevují v půdě, a to pokud je splněna jedna z následujících podmínek:

Žadatel se může od takového požadavku odchýlit, pokud prokáže, že hodnoty DegT50 pro metabolity a rozkladné a reakční produkty je možné spolehlivě stanovit na základě výsledků studií anaerobního odbourávání účinné látky.

Zkušební podmínky

Pro zkušební podmínky uvedené v bodě 7.1.1.2 se uvedou studie týkající se metabolitů, rozkladných a reakčních produktů pro jednu půdu.

7.1.2.2    Polní studie

7.1.2.2.1    Studie rozptylu v půdě

Studie rozptylu v půdě musí poskytnout odhady doby potřebné pro rozptyl 50 % a 90 % účinné látky (Dis50field a Dis90field) a případně doby potřebné pro odbourání 50 % a 90 % (DegT50field a DegT90field) účinné látky v polních podmínkách. Podle potřeby musí být uvedeny informace o metabolitech a rozkladných a reakčních produktech.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Takovéto studie se provádějí pro účinnou látku, její metabolity a rozkladné a reakční produkty, pokud je splněna jedna z následujících podmínek:

Jestliže jsou však přípravky na ochranu rostlin obsahující účinnou látku určeny k použití v chladných klimatických podmínkách, studie se provádí, pokud je splněna jedna z následujících podmínek:

Pokud je během polních studií hladina metabolitů, rozkladných a reakčních produktů, které jsou přítomné během laboratorních studií, nižší než nejnižší technicky proveditelná LOQ, která nesmí přesáhnout 5% ekvivalent (na základě molární hmotnosti) nominální koncentrace účinné složky, žádné dodatečné informace o osudu a chování těchto složek se neuvádějí. V těchto případech se uvede vědecky platné odůvodnění jakéhokoliv nesouladu mezi laboratorním a polním výskytem metabolitů.

Zkušební podmínky

Jednotlivé studie na souboru reprezentativních půd (obvykle alespoň čtyři různé typy v různých geografických lokalitách) musí pokračovat tak dlouho, dokud se více než 90 % aplikovaného množství nerozptýlí v půdě nebo nepřemění na látky, které nejsou předmětem příslušného zkoumání.

7.1.2.2.2    Studie akumulace v půdě

Studie akumulace v půdě musí poskytnout dostatečné informace pro vyhodnocení možnosti akumulace reziduí účinné látky a metabolitů a rozkladných a reakčních produktů. Studie akumulace v půdě musí poskytnout odhady doby potřebné pro rozptyl 50 % a 90 % účinné látky (Dis50field a Dis90field) a případně odhady doby potřebné pro odbourání 50 % a 90 % (DegT50field a DegT90field) účinné látky v polních podmínkách.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Jestliže je na základě studií rozptylu v půdě zjištěno, že hodnota DisT90field je v jedné nebo více půd větší než jeden rok, a jestliže je předpokládána opakovaná aplikace, buď ve stejném vegetačním období nebo v následujících letech, musí být prozkoumána možnost akumulace reziduí v půdě a hladina, při které je dosaženo teoretické maximální hladiny koncentrace, kromě případů, kdy lze věrohodné informace získat z modelového výpočtu nebo jiným vhodným posouzením.

Zkušební podmínky

Dlouhodobé polní studie musí být provedeny alespoň na dvou relevantních půdách ve dvou geografických lokalitách a při několikanásobných aplikacích.

Pokud nejsou k dispozici pokyny zahrnuté do seznamu uvedeného v bodě 6 úvodu, musí být typ a podmínky studie, která má být provedena, projednány s příslušnými vnitrostátními orgány.

7.1.3    Adsorpce a desorpce v půdě

7.1.3.1    Adsorpce a desorpce

Poskytnuté údaje a informace společně s jinými relevantními údaji by měly být dostatečné pro stanovení adsorpčního koeficientu účinné látky a jejích metabolitů a rozkladných a reakčních produktů.

7.1.3.1.1    Adsorpce a desorpce účinné látky

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Studie adsorpce a desorpce účinné látky musí být uvedeny vždy kromě případů, kdy povaha a způsob použití přípravků na ochranu rostlin obsahujících danou účinnou látku, jako je použití na skladované produkty v uzavřených prostorách nebo štětcem nanášené přípravky na ošetření poranění stromů, předem vylučují kontaminaci půdy.

Zkušební podmínky

Studie s účinnou látkou musí být uvedeny alespoň pro čtyři typy půd.

Pokud nemůže být s ohledem na rychlé odbourávání použita šaržovitá rovnovážná metoda, zváží se jako možné alternativní metody studie s krátkou dobou pro ustavení rovnováhy, metoda založená na kvantitativním vztahu mezi strukturou a vlastnostmi (QSPR) nebo vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC). Pokud nemůže být s ohledem na slabou adsorpci použita šaržovitá rovnovážná metoda, zváží se jako alternativa studie vyplavování na kolonách (viz bod 7.1.4.1).

7.1.3.1.2    Adsorpce a desorpce metabolitů, rozkladných a reakčních produktů

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Studie adsorpce a desorpce se uvedou pro všechny metabolity, rozkladné a reakční produkty, pro které je ve studiích odbourávání v půdě splněna jedna z následujících podmínek:

Zkušební podmínky

Studie týkající se metabolitů, rozkladných a reakčních produktů se uvedou alespoň pro tři půdy.

Pokud nemůže být s ohledem na rychlé odbourávání použita šaržovitá rovnovážná metoda, zváží se jako alternativa studie s krátkou dobou pro ustavení rovnováhy, metoda QSPR nebo HPLC. Pokud nemůže být s ohledem na slabou adsorpci použita šaržovitá rovnovážná metoda, zváží se jako alternativa studie vyplavování na kolonách (viz bod 7.1.4.1).

7.1.3.2    Časově závislá sorpce (aged sorption)

Jako zkouška vyššího stupně mohou být poskytnuty informace o časově závislé sorpci.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Nezbytnost provést studii časově závislé sorpce musí být projednána s příslušnými vnitrostátními orgány.

Zkušební podmínky

Pokud nejsou k dispozici pokyny zahrnuté do seznamu uvedeného v bodě 6 úvodu, musí být typ a podmínky studie, která má být provedena, projednány s příslušnými vnitrostátními orgány. Zváží se rovněž vliv rychlosti odbourávání. Údaje o časově závislé sorpci musí být kompatibilní s modelem, v němž budou příslušné hodnoty použity.

7.1.4    Mobilita v půdě

7.1.4.1    Studie vyplavování na kolonách

7.1.4.1.1    Vyplavování účinné látky na kolonách

Studie vyplavování na kolonách musí poskytnout dostatečné údaje pro hodnocení mobility a potenciálu vyplavování účinné látky.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Jestliže nelze ze studií adsorpce a desorpce podle bodu 7.1.2 kvůli slabé adsorpci (např. Koc < 25 L/Kg) získat spolehlivé hodnoty adsorpčního koeficientu, musí být provedeny studie alespoň pro čtyři typy půd.

7.1.4.1.2    Vyplavování metabolitů a rozkladných a reakčních produktů na kolonách

Zkouška musí poskytnout dostatečné údaje pro hodnocení mobility a potenciálu vyplavování metabolitů a rozkladných a reakčních produktů.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Jestliže nelze ze studií adsorpce a desorpce podle bodu 7.1.2 kvůli slabé adsorpci (např. Koc < 25 L/Kg) získat spolehlivé hodnoty adsorpčního koeficientu, musí být provedeny studie alespoň pro tři typy půd.

7.1.4.2    Lysimetrické studie

Lysimetrické studie se provádějí v nezbytných případech s cílem poskytnout informace týkající se:

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Rozhodnutí, zda budou provedeny lysimetrické studie jako experimentální venkovní studie v rámci stupňovitého schématu posouzení vyplavování, musí zohlednit výsledky studií odbourávání a dalších studií mobility a dále předpokládané koncentrace v podzemních vodách (PECGW) vypočtené v souladu s oddílem 9 části A přílohy nařízení (EU) č. 284/2013. Typ a podmínky studie, která má být provedena, musí být projednány s příslušnými vnitrostátními orgány.

Zkušební podmínky

Studie musí pokrývat realistickou nejhorší situaci a musí trvat po dobu nezbytnou pro pozorování případného vyplavování s přihlédnutím k typu půdy, klimatickým podmínkám, aplikační dávce a četnosti a období aplikace.

Voda jímaná po průchodu půdními sloupci musí být analyzována ve vhodných intervalech, zatímco rezidua v rostlinném materiálu musí být stanovena při jeho sklizni. Při ukončování experimentálních prací musí být stanovena rezidua nejméně v pěti vrstvách půdního profilu. Mezi stanovenými termíny odběru nesmějí být odebírány vzorky, neboť odstranění rostlin (kromě sklizně v souladu s obvyklou zemědělskou praxí) a půdy ovlivňují proces vyplavování.

V pravidelných intervalech musí být zaznamenávány srážky, teplota půdy a teplota vzduchu, a to alespoň jednou za týden.

Hloubka lysimetrů musí být alespoň 100 cm. Půdní vzorky musí být neporušeny. Teplota půdy musí být podobná, jako je teplota půdy na poli. V případě potřeby musí být provedeno doplňkové zavlažování, aby se zajistil optimální růst rostlin a aby bylo množství průsakové vody podobné jako v oblastech, pro které je požadováno povolení. Jestliže musí být v průběhu studie půda z agrotechnických důvodů narušena, nesmí být narušena do větší hloubky než 25 cm.

7.1.4.3    Studie vyplavování v polních podmínkách

Studie vyplavování v polních podmínkách se provádějí v nezbytných případech s cílem poskytnout informace týkající se:

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Rozhodnutí, zda budou provedeny studie vyplavování v polních podmínkách jako experimentální venkovní studie v rámci stupňovitého schématu posouzení vyplavování, musí zohlednit výsledky studií odbourávání a dalších studií mobility a dále předpokládané koncentrace v podzemních vodách (PECGW) vypočtené v souladu s ustanovení oddílu 9 části A přílohy nařízení (EU) č. 284/2013. Typ a podmínky studie, která má být provedena, musí být projednány s příslušnými vnitrostátními orgány.

Zkušební podmínky

Studie musí pokrývat realistickou nejhorší situaci s přihlédnutím k typu půdy, klimatickým podmínkám, aplikační dávce a četnosti a období aplikace.

Voda musí být analyzována ve vhodných intervalech. Při ukončování experimentálních prací musí být stanovena rezidua nejméně v pěti vrstvách půdního profilu. Mezi stanovenými termíny odběru rostlinného a půdního materiálu nesmějí být odebírány vzorky, neboť odstranění rostlin (kromě sklizně v souladu s obvyklou zemědělskou praxí) a půdy ovlivňují proces vyplavování.

V pravidelných intervalech musí být zaznamenávány srážky, teplota půdy a teplota vzduchu (alespoň jednou za týden).

Musí být předloženy informace o hladině podzemní vody na pokusných polích. V závislosti na návrhu experimentu musí být provedena podrobná hydrologická charakterizace zkušebního pole. Jestliže jsou v průběhu studie pozorovány trhliny v půdě, musí být přesně popsány.

Pozornost musí být věnována počtu a umístění zařízení pro jímání vody. Umístění těchto zařízení v půdě nesmí způsobit preferenční průsakové cesty.

7.2    Osud a chování ve vodě a v sedimentu

Poskytnuté informace a údaje společně s poskytnutými informacemi a údaji o jednom nebo více přípravcích na ochranu rostlin obsahujících danou účinnou látku a jinými relevantními informacemi musí být dostatečné pro stanovení nebo umožnění odhadu:

7.2.1    Cesta a rychlost odbourávání ve vodních systémech (chemické a fotochemické odbourávání)

Poskytnuté údaje a informace společně s jinými relevantními údaji a informacemi musí být dostatečné pro:

7.2.1.1    Hydrolytické odbourávání

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Musí být stanovena a uvedena rychlost hydrolýzy přečištěných účinných látek při 20 °C nebo 25 °C. Studie hydrolytického odbourávání musí být provedeny také pro produkty odbourávání a reakční produkty, které v každém okamžiku odpovídají množství většímu než 10 % přidané účinné látky při studii o hydrolýze, pokud nejsou k dispozici dostatečné informace o jejich rozkladu ze zkoušky provedené s účinnou látkou. Pokud jsou produkty odbourávání považovány za stabilní ve vodě, nepožadují se žádné dodatečné informace o hydrolýze.

Zkušební podmínky

Musí být stanovena a uvedena rychlost hydrolýzy při teplotě 20 °C nebo 25 °C pro hodnoty pH 4, 7 a 9 za sterilních podmínek za nepřítomnosti světla. U účinných látek, které jsou při 20–25 °C stabilní nebo mají nízkou rychlost hydrolýzy, musí být rychlost stanovena při 50 °C nebo při jiné teplotě nad 50 °C. Jestliže je při 50 °C pozorováno odbourávání, musí být stanovena rychlost odbourávání při alespoň třech jiných teplotách a musí být sestrojen Arrheniův graf, aby bylo možno provést odhad rychlosti hydrolýzy při 20 °C a 25 °C. Musí být uvedena identita vytvořených produktů hydrolýzy a zjištěné rychlostní konstanty. Musí být uvedeny odhadované hodnoty DegT50 při 20 °C nebo 25 °C.

7.2.1.2    Přímé fotochemické odbourávání

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Pokud žadatel neprokáže, že nedojde ke kontaminaci povrchových vod, musí být u sloučenin s molárním (dekadickým) absorpčním koeficientem (ε) > 10 (l × mol–1 × cm–1) při vlnové délce λ ≥ 295 nm stanovena a uvedena přímá fototransformace přečištěných účinných látek.

Studie přímého fotochemického odbourávání musí být provedeny také pro metabolity, rozkladné a reakční produkty, které v každém okamžiku odpovídají množství většímu než 10 % přidané účinné látky při studii o fotolýze, pokud nejsou k dispozici dostatečné informace o jejich odbourávání ze zkoušky provedené s účinnou látkou.

Pokud jsou produkty odbourávání považovány za stabilní při fotolytických podmínkách, nepožadují se žádné dodatečné informace o fotolýze.

Zkušební podmínky

Musí být stanovena a uvedena přímá fototransformace přečištěné (např. destilované) pufrové vody za použití umělého světla a za sterilních podmínek, v případě potřeby za použití solubilizátoru. V rámci prvního teoretického kroku musí být odhadnuta maximální rychlost fotolýzy na základě koeficientu molární extinkce účinné látky. Pokud je fotolýza považována za potenciálně významnou cestu odbourávání, musí být provedeny fotolytické pokusy zabývající se stanovením rozsahu (stupeň 2). U účinných látek, kde stupeň 2 naznačuje významnou fotolýzu, musí být provedeno stanovení kvantové výtěžnosti a přímé fotolytické dráhy/rychlosti (stupně 3 a 4). Musí být uvedena identita vytvořených rozkladných produktů přesahujících kdykoliv během studie 10 % aplikované zkoušené látky, hmotnostní bilance minimálně 90 % použité radioaktivity a fotochemický poločas (DT50).

7.2.1.3    Nepřímé fotochemické odbourávání

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Studie nepřímého fotochemického odbourávání mohou být předloženy, pokud ostatní dostupné údaje nasvědčují tomu, že způsob a rychlost odbourávání ve vodné fázi mohou být výrazně ovlivněny nepřímou fotodegradací.

Zkušební podmínky

Studie musí být prováděny ve vodních systémech obsahujících organické (huminové látky) a anorganické (soli) sloučeniny ve složení typickém pro přirozené povrchové vody.

7.2.2    Způsob a rychlost biologického odbourávání ve vodních systémech

7.2.2.1   „Snadný biologický rozklad“ („ready biodegradability“)

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Musí být provedena zkouška „snadného biologického rozkladu“. Pokud není takováto zkouška předložena, má se automaticky za to, že účinná látka není „snadno biologicky rozložitelná“.

7.2.2.2    Aerobní mineralizace v povrchových vodách

Poskytnuté údaje a informace společně s jinými relevantními údaji a informacemi musí být dostatečné pro:

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Pokud žadatel neprokáže, že nedojde ke kontaminaci povrchových vod (sladkovodních, estuarinních a mořských), musí být poskytnuty studie aerobní mineralizace v povrchových vodách.

Zkušební podmínky

Pro „pelagický“ zkušební systém nebo pro systém „se suspendovanými sedimenty“ musí být oznámeny rychlost a cesta nebo cesty odbourávání. Pokud je to relevantní, musí být použity dodatečné zkušební systémy, které se liší z hlediska obsahu organického uhlíku, textury nebo pH.

Získané výsledky musí být uvedeny ve formě schematických nákresů, které ukazují příslušné cesty odbourávání, a ve formě bilance, která ukazuje distribuci radioizotopově označeného prvku ve vodě a případně v sedimentu jako funkci času mezi:

Pokud se nepoužije polospojitý postup s pravidelným obnovováním zkušební suspenze, neměla by doba trvání studie překročit 60 dnů. Nicméně doba trvání zkoušky může být u dávkové zkoušky prodloužena na maximálně 90 dnů, jestliže odbourávání zkoušené látky začalo během prvních 60 dnů.

7.2.2.3    Studie voda/sediment

Poskytnuté informace společně s jinými relevantními informacemi musí být dostatečné pro:

Kde je uveden odkaz na neextrahovatelná rezidua, musí být tato rezidua definována jako chemické látky, které pocházejí z účinných látek použitých v souladu se správnou zemědělskou praxí a které nelze extrahovat metodami, které významně nemění chemickou povahu těchto reziduí nebo povahu matrice sedimentu. Mezi neextrahovatelná rezidua se nezahrnují fragmenty vznikající metabolickými cestami vedoucími ke vzniku látek vyskytujících se v přírodě.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Pokud žadatel neprokáže, že nedojede ke kontaminaci povrchových vod, musí být uvedena studie voda/sediment.

Zkušební podmínky

Cesta nebo cesty odbourávání musí být uvedeny pro dva systémy voda/sediment. Uvedené dva vybrané sedimenty se musí lišit z hlediska obsahu organického uhlíku a textury a případně pH.

Získané výsledky musí být uvedeny ve formě schematických nákresů, které ukazují cesty odbourávání, a ve formě bilance, která ukazuje distribuci radioizotopově označeného prvku ve vodě a v sedimentu jako funkci času mezi:

Studie trvá nejméně 100 dnů. Pokud je nezbytné stanovit cestu odbourávání účinné látky a jejích metabolitů, rozkladných a reakčních produktů a jejich způsob rozptýlení ve vodě/sedimentu, musí studie trvat delší dobu. Pokud je více než 90 % účinné látky odbouráno před uplynutím období 100 dnů, může zkouška trvat kratší dobu.

Cesta odbourávání potenciálně významných metabolitů, které se vyskytují v rámci studie vody/sedimentu, musí být určena buď na základě rozšíření studie o účinnou látku nebo provedením oddělené studie pro potenciálně významné metabolity.

7.2.2.4    Studie ozářená voda/sediment

Platí stejná všeobecná ustanovení, jaká jsou uvedena v bodě 7.2.2.3.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Pokud je fotochemické odbourávání významné, může být dodatečně uvedena studie voda/sediment při působení režimu světlo/tma.

Zkušební podmínky

Typ a podmínky studie, která má být provedena, musí být projednány s příslušnými vnitrostátními orgány.

7.2.3    Odbourávání v nasycené zóně

Typ a podmínky studie, která má být provedena, musí být projednány s příslušnými vnitrostátními orgány.

7.3    Osud a chování v ovzduší

7.3.1    Způsob a rychlost odbourávání v ovzduší

Musí být uveden tlak par přečištěné účinné látky, jak je uvedeno v bodě 2.2. Pro účinnou látku a všechny těkavé metabolity, rozkladné a reakční produkty vytvořené v půdě nebo přirozených vodních systémech musí být vypočítán a uveden odhad poločasu rozpadu v horní atmosféře.

Pokud jsou dostupné údaje ze sledování, které to umožňují, musí být na základě těchto údajů uvedeny rovněž odhady poločasů rozpadu účinné látky v horní atmosféře.

7.3.2    Přenos vzduchem

Typ a podmínky studie, která má být provedena, musí být projednány s příslušnými vnitrostátními orgány.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Pokud je překročen impuls pro volatilizaci VP = 10–5 Pa (u rostlin) nebo 10–4 Pa (v půdě) při teplotě 20 °C a jsou vyžadována opatření ke zmírnění (úletu), mohou být uvedeny údaje z uzavřených pokusů.

V případě potřeby je možné uvést pokusy pro stanovení ukládání po volatilizaci.

Pro rozhodnutí, zda jsou tyto informace nezbytné, musí být konzultovány příslušné vnitrostátní orgány.

7.3.3    Místní a globální účinky

Pro látky, které jsou aplikovány ve vysokých množstvích, musí být zváženy následující účinky:

7.4    Definice rezidua

7.4.1    Definice rezidua pro posouzení rizika

Pro každou složku životního prostředí musí být vymezena definice rezidua pro posouzení rizika, aby byly zahrnuty všechny složky (účinné látky, metabolity, rozkladné a reakční produkty), které byly zjištěny v souladu s kritérii uvedenými v tomto oddíle.

Musí být zohledněno chemické složení reziduí, která se nacházejí v půdě, podzemní vodě, povrchové vodě (sladkovodní, estuarinní a mořské), sedimentu a v ovzduší v důsledku použití nebo navrhovaného použití přípravku na ochranu rostlin obsahujícího účinnou látku.

7.4.2    Definice rezidua pro sledování

Pokud jde o výsledky toxikologických a ekotoxikologických zkoušek, musí být provedena definice rezidua pro sledování zahrnující složky uvedené v definici rezidua pro posouzení rizika, které jsou považovány za relevantní při posuzování výsledků těchto zkoušek.

7.5    Údaje ze sledování

Musí být uvedeny dostupné údaje ze sledování týkající se osudu a chování účinné látky a relevantních metabolitů, rozkladných a reakčních produktů v půdě, podzemní vodě, povrchové vodě, sedimentu a vzduchu.

ODDÍL 8

EKOTOXIKOLOGICKÉ STUDIE

Úvod

Provedené studie musí umožnit charakterizaci metabolitů, rozkladných nebo reakčních produktů, pokud jde o jejich významnost či nevýznamnost, a odrážet povahu a rozsah účinku, o nichž se soudí, že pravděpodobně nastanou.

Stávající přijatelné studie navržené s cílem získat NOEC nemusí být opakovány. Musí být provedeno posouzení statistické váhy NOEC zjištěných v rámci těchto studií.

8.1    Účinky na ptáky a jiné suchozemské obratlovce

U všech krmných studií u ptáků a savců musí být uvedena průměrná dosažená dávka, pokud možno včetně dávky v mg látky / kg tělesné hmotnosti. Jestliže je dávkování realizováno prostřednictvím krmiva, musí být zkoušená účinná látka v krmivu rovnoměrně rozptýlena.

8.1.1    Účinky na ptáky

8.1.1.1    Akutní orální toxicita u ptáků

Musí být stanovena Akutní orální toxicita účinné látky u ptáků.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Kromě případů, kdy je látka obsažena v přípravku na ochranu rostlin použitém např. v uzavřených prostorách a v přípravcích pro ošetření a hojení ran, kdy ptáci nebudou přímo ani nepřímo exponováni, musí být zkoumány účinky účinné látky na ptáky.

Zkušební podmínky

Musí být uvedena studie stanovující akutní orální toxicitu (LD50) účinné látky. Pokud je to možné, musí být studie provedena s druhy křepelek: křepelkou japonskou (Coturnix coturnix japonica) nebo křepelkou viržinskou (Colinus virginianus), neboť u těchto druhů málokdy dochází k vydávení. Pokud je to možné, musí studie poskytnout hodnoty LD50. Musí být uvedena letální prahová dávka, průběh odezvy a zotavení v čase, LD10 a LD20 společně s úrovní, při které nejsou pozorovány účinky (NOEL), a makroskopickými patologickými nálezy. Pokud nelze hodnoty LD10 a LD20 odhadnout, musí být předloženo odůvodnění. Návrh studie musí být optimalizován takovým způsobem, aby bylo dosaženo přesné hodnoty LD50.

Nejvyšší dávka použitá při zkouškách nesmí přesáhnout 2 000  mg látky / kg tělesné hmotnosti, avšak v závislosti na předpokládaných úrovních expozice v polních podmínkách v návaznosti na zamýšlené použití sloučeniny mohou být vyžadovány vyšší dávky.

8.1.1.2    Krátkodobá dietární toxicita u ptáků

Musí být uvedena studie určující krátkodobou dietární toxicitu. V takovéto studii musí být uvedeny hodnoty LC50, nejnižší letální koncentrace (LLC), případně hodnoty NOEC, průběh odezvy a zotavení v čase a patologické nálezy. Hodnoty LC50 a NOEC musí být převedeny na denní dávku ve stravě (LD50) vyjádřenou v mg/kg bw/den a NOEL musí být vyjádřena v mg/kg bw/den.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Studie dietární (pětidenní) toxicity účinné látky u ptáků je vyžadována pouze tehdy, když způsob účinku nebo výsledky studií u savců vypovídají o potenciálu dietární LD50 měřené v krátkodobé studií výživy být nižší než LD50 stanovená na základě studie akutní orální toxicity. Krátkodobá zkouška dietární toxicity nesmí být prováděna pro jiné účely, než je stanovení vlastní toxicity prostřednictvím dietární expozice, kromě případů, kdy je předloženo odůvodnění jiného účelu.

Zkušební podmínky

Zkušební druh musí být stejný jako zkušební druh v bodě 8.1.1.1.

8.1.1.3    Subchronická a reprodukční toxicita u ptáků

Musí být uvedena studie stanovující subchronickou a reprodukční toxicitu látky u ptáků. Musí být uvedeny hodnoty EC10 a EC20. Pokud je nelze odhadnout, musí být předloženo vysvětlení společně s NOEL vyjádřenou v mg látky/kg bw/den.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Pokud žadatel neodůvodní, že expozice dospělých ptáků nebo expozice hnízdišť v období rozmnožování není pravděpodobná, musí být zkoumána subchronická a reprodukční toxicita účinné látky u ptáků. Takovéto odůvodnění musí být doloženo informacemi prokazujícími, že v období rozmnožování nedojde k expozici ani se nevyskytnou opožděné účinky.

Zkušební podmínky

Studie musí být provedena na druhu zkoušeném v bodě 8.1.1.1.

8.1.2    Účinky na suchozemské obratlovce kromě ptáků

Následující informace musí být odvozeny z toxikologického posouzení savců na základě studií uvedených v oddíle 5.

8.1.2.1    Akutní orální toxicita u savců

Musí být určena akutní orální toxicita účinné látky u savců a LD50 musí být vyjádřena v mg látky/kg bw/den.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Kromě případů, kdy je látka obsažena v přípravku na ochranu rostlin použitém např. v uzavřených prostorách a v přípravcích na ošetření a hojení ran, kdy savci nebudou přímo ani nepřímo exponováni, musí být zkoumány účinky účinné látky na savce.

8.1.2.2    Dlouhodobá a reprodukční toxicita u savců

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Pokud žadatel neodůvodní, že expozice dospělých savců v období rozmnožování není pravděpodobná, musí být zkoumána reprodukční toxicita účinné látky u savců. Takovéto odůvodnění musí být doloženo informacemi prokazujícími, že v období rozmnožování nedojde k expozici ani se nevyskytnou opožděné účinky.

Musí být uvedena dlouhodobě sledovaná toxikologická vlastnost u savců (NOAEL), která je nejcitlivější a ekotoxikologicky relevantní, vyjádřená v mg látky/kg bw/den. Hodnoty EC10 a EC20 musí být oznámeny společně s NOEC vyjádřenou v mg látky/kg bw/den. Pokud nelze hodnoty EC10 a EC20 odhadnout, musí být předloženo odůvodnění.

8.1.3    Biokoncentrace účinné látky v kořisti ptáků a savců

Pro účinné látky s hodnotou log Pow > 3 musí být předloženo posouzení rizika, které představuje biokoncentrace látky v kořisti ptáků a savců.

8.1.4    Účinky na volně žijící suchozemské obratlovce (ptáky, savce, plazy a obojživelníky)

Dostupné a relevantní údaje o dotčené účinné látce, včetně údajů z dostupné literatury, týkající se potenciálních účinků na ptáky, savce, plazy a obojživelníky (viz bod 8.2.3) musí být předloženy a zohledněny při posouzení rizika.

8.1.5    Endokrinně disruptivní vlastnosti

Je nezbytné zvážit, zda je účinná látka podle pokynů Unie nebo mezinárodně dohodnutých pokynů potenciálně endokrinní disruptor. To lze učinit prostřednictvím nahlédnutí do oddílu věnovanému toxikologii savců (viz oddíl 5). Navíc musí být zohledněny další dostupné informace o toxikologickém profilu a způsobu účinku. Pokud je v důsledku tohoto posouzení účinná látka určena jako potenciální endokrinní disruptor, musí být typ a podmínky studie, která má být provedena, projednány s příslušnými vnitrostátními orgány.

8.2    Účinky na vodní organismy

Zprávy o zkouškách uvedených v bodech 8.2.1, 8.2.4 a 8.2.6 musí být předloženy pro všechny účinné látky a musí být podloženy údaji z analýz uvádějícími koncentraci látky ve zkušebním roztoku.

Pokud jsou studie toxicity pro vodní prostředí prováděny se špatně rozpustnou látkou, mohou být nejvyšší přípustné koncentrace nižší než 100 mg látky/L, avšak musí být zabráněno srážení látky ve zkušebním médiu a ve vhodných případech musí být použit solubilizátor, pomocné rozpouštědlo nebo dispergátor. Pokud se při limitu rozpustnosti účinné látky neobjeví žádné biologické účinky, mohou příslušné vnitrostátní orgány vyžadovat provedení zkoušky s použitím přípravku na ochranu rostlin.

Sledované toxikologické vlastnosti (např. LC50, EC10, EC20, EC50 a NOEC) musí být vypočteny na základě nominálních nebo průměrných/počátečních naměřených koncentrací.

8.2.1    Akutní toxicita u ryb

Musí být uvedena studie akutní toxicity u ryb (LC50) a podrobné údaje o pozorovaných účincích.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Musí být provedena zkouška na pstruhovi duhovém (Oncorhynchus mykiss).

Zkušební podmínky

Musí být stanovena Akutní toxicita účinné látky u ryb. Aby se co nejvíce omezilo zkoušení na rybách, je nezbytné zvážit prahový přístup k provádění zkoušek akutní toxicity na rybách. Zkouška akutního limitu toxicity u ryb musí být prováděna při použití 100 mg látky/L nebo při vhodných koncentracích zvolených s ohledem na sledované vlastnosti pro vodní prostředí (body 8.2.4, 8.2.6 nebo 8.2.7) a po zvážení prahové expozice. Pokud je při zkoušce limitu pro ryby zjištěna úmrtnost, vyžaduje se studie akutní toxicity související se vztahem mezi dávkou a odezvou u ryb s cílem stanovit LC50 pro potřeby posouzení rizika prováděného v souladu s relevantní analýzou koeficientu rizika (viz bod 2 úvodu tohoto oddílu).

8.2.2    Dlouhodobá a chronická toxicita u ryb

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Studie dlouhodobé a chronické toxicity u ryb musí být uvedena pro všechny účinné látky, u nichž je pravděpodobná expozice povrchové vody, a pokud je látka považována za stabilní ve vodě, tj. při hydrolýze dochází k méně než 90% ztrátě původní látky během 24 hodin (viz bod 7.2.1.1). Za těchto podmínek musí být uvedena studie na rybách v raném stadiu života. Pokud je však uvedena studie během celého životního cyklu ryb, studie na rybách v raném stadiu života se nevyžaduje.

8.2.2.1    Zkouška toxicity na rybách v raném stadiu života

Zkouška toxicity na rybách v raném stadiu života musí stanovit účinky na vývoj, růst a chování ryb a podrobné údaje o pozorovaných účincích na ryby v raných stadiích života. Musí být uvedeny hodnoty EC10 a EC20 a NOEC. Pokud nelze hodnoty EC10 a EC20 odhadnout, musí být předloženo odůvodnění.

8.2.2.2    Zkouška toxicity během celého životního cyklu ryb

Zkouška toxicity během celého životního cyklu ryb musí poskytnout informace o účincích na reprodukci rodičovské generace a na životaschopnost následné generace. Musí být uvedeny hodnoty EC10 a EC20 a NOEC.

Pro účinné látky, které nejsou považovány potenciální endokrinní disruptory, může být v závislosti na perzistenci a bioakumulačním potenciálu účinné látky vyžadována zkouška toxicity během celého životního cyklu ryb.

Pokud účinné látky splňují screeningová kritéria pro libovolné screeningové zkoušky na rybách nebo pokud existují jiné důkazy endokrinni disrupce (viz bod 8.2.3), měly by být do zkoušek začleněny a s příslušnými vnitrostátními orgány prodiskutovány dodatečné sledované vlastnosti.

Zkušební podmínky

Studie musí být navrženy tak, aby odrážely problémy zjištěné při zkouškách nižšího stupně, toxikologických studiích savců a ptáků a další informace. Režim expozice musí být zvolen přiměřeně se zohledněním navržených aplikačních dávek.

8.2.2.3    Biokoncentrace v rybách

Zkouška biokoncentrace v rybách musí poskytnout údaje o biokoncentračních faktorech v ustáleném stavu, rychlostních konstantách přijímání a vylučování, neúplném vylučování, metabolitech vytvářených v rybách a, pokud je to možné, informace o orgánově specifické akumulaci.

Všechny údaje musí být poskytnuty společně s intervaly spolehlivosti pro každou zkoušenou látku. Biokoncentrační faktory musí být vyjádřeny jako funkce celkové živé hmotnosti a obsahu lipidů v rybách.

V rámci tohoto bodu musí být případně zohledněny údaje uvedené v bodě 6.2.5.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Biokoncentrace látky se posuzuje v případech, kdy:

8.2.3    Endokrinně disruptivní vlastnosti

Je nezbytné zvážit, zda je účinná látka podle pokynů Unie nebo mezinárodně uznávaných pokynů potenciální endokrinní disruptor u necílových vodních organismů. Navíc musí být zohledněny další dostupné informace o toxikologickém profilu a způsobu účinku. Pokud je v důsledku tohoto posouzení účinná látka uznána za potenciální endokrinní disruptor, musí být typ a podmínky studie, která má být provedena, projednány s příslušnými vnitrostátními orgány.

8.2.4    Akutní toxicita u vodních bezobratlých

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Musí být stanovena akutní toxicita u Daphnia sp. (nejlépe u Daphnia magna). Pro účinné látky s insekticidním účinkem nebo účinkem, který vykazuje insekticidní působení, musí být provedena zkouška na druhém druhu, např. na larvách pakomárů nebo na vidlonožcích (Americamysis bahia).

8.2.4.1    Akutní toxicita u Daphnia magna

Musí být uvedena zkouška akutní toxicity účinné látky u Daphnia magna za 24 a 48 hodin vyjádřené jako medián efektivní koncentrace (EC50) způsobující imobilizaci zkoušených živočichů a, pokud je to možné, nejvyšší koncentrace, při níž k imobilizaci nedochází.

Zkušební podmínky

Musí být zkoušeny koncentrace až do 100 mg látky/L. Pokud výsledky zkoušky zabývající se stanovením rozsahu ukazují, že nelze očekávat žádné účinky, může být provedena zkouška limitu při 100 mg látky/L.

8.2.4.2    Akutní toxicita u doplňkových druhů vodních bezobratlých

Musí být uvedena zkouška akutní toxicity účinné látky pro doplňkový druh vodních bezobratlých za 24 a 48 hodin vyjádřené jako medián efektivní koncentrace (EC50) způsobující imobilizaci zkoušených živočichů a, pokud je to možné, nejvyšší koncentrace, při níž k imobilizaci nedochází.

Zkušební podmínky

Použijí se podmínky vymezené v bodě 8.2.4.1.

8.2.5    Dlouhodobá a chronická toxicita u vodních bezobratlých

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Studie dlouhodobé a chronické toxicity u vodních bezobratlých musí být uvedena pro všechny účinné látky, u nichž je pravděpodobná expozice povrchové vody, a pokud je látka považována za stabilní ve vodě, tj. při hydrolýze dochází k méně než 90% ztrátě původní látky během 24 hodin (viz bod 7.2.1.1).

Musí být předložena studie chronické toxicity na jednom druhu vodních bezobratlých. Pokud byly zkoušky akutní toxicity provedeny na dvou druzích vodních bezobratlých, musí být zohledněny akutní sledované vlastnosti (viz bod 8.2.4), aby se určil vhodný druh pro zkoušení v rámci studie chronické toxicity.

Pokud je účinnou látkou regulátor růstu hmyzu, musí být provedena doplňková studie chronické toxicity na příslušném druhu nenáležejícím ke korýšům, např. na Chironomus spp.

8.2.5.1    Reprodukční a vývojová toxicita u Daphnia magna

Zkouška reprodukční a vývojové toxicity u Daphnia magna musí být zaměřena na změření nepříznivých účinků, jako je imobilizace a ztráta reprodukčních schopností, a poskytnutí podrobností o pozorovaných účincích. Musí být uvedeny hodnoty EC10 a EC20 a NOEC. Pokud nelze hodnoty EC10 a EC20 odhadnout, musí být předloženo odůvodnění.

8.2.5.2    Reprodukční a vývojová toxicita u doplňkových druhů vodních bezobratlých

Zkouška reprodukční a vývojové toxicity u doplňkových druhů vodních bezobratlých musí změřit nepříznivé účinky, jako je imobilizace a ztráta reprodukčních schopností, a poskytnout podrobnosti o pozorovaných účincích. Musí být uvedeny hodnoty EC10 a EC20 a NOEC. Pokud nelze hodnoty EC10 a EC20 odhadnout, musí být předloženo odůvodnění.

8.2.5.3    Vývoj a líhnutí u Chironomus riparius

Účinná látka musí být aplikovaná na vodu nad sedimentem a musí být změřeny účinky na přežití a vývoj Chironomus riparius, včetně účinků na líhnutí dospělých jedinců, s cílem poskytnout sledované vlastnosti těch látek, které se zdají interferovat s hormony regulujícími ekdyzi hmyzu nebo které mají jiné účinky na růst a vývoj hmyzu. Musí být uvedeny hodnoty EC10 a EC20 a NOEC.

Zkušební podmínky

Musí být změřeny koncentrace účinné látky ve vodě nad sedimentem a v sedimentu s cílem stanovit hodnoty EC10, EC20 a NOEC. Účinná látka musí být měřena dostatečně často, aby bylo možné vypočíst zkoušené sledované vlastnosti na základě nominálních i časově vážených průměrných koncentrací.

8.2.5.4    Organismy žijící v sedimentu

Pokud je na základě studií o osudu v životním prostředí určena nebo se předpokládá akumulace účinné látky ve vodním sedimentu, musí být posouzen dopad na organismy žijící v sedimentu. Musí být určeno chronické riziko pro Chironomus riparius nebo Lumbriculus spp. V případech, kdy existují uznávané pokyny, je možné použít vhodný alternativní zkušební druh. Účinná látka musí být aplikována buď na vodnou fázi nebo fázi sedimentu systému voda/sediment a zkouška musí zohlednit hlavní cesty expozice. Hlavní sledovaná vlastnost ve studii musí být předložena ve formátu mg látky / kg suchého sedimentu a mg látky / L vody a musí být uvedeny hodnoty EC10, EC20 a NOEC.

Zkušební podmínky

Musí být změřeny koncentrace účinné látky ve vodě nad sedimentem a v sedimentu s cílem stanovit hodnoty EC10, EC20 a NOEC.

8.2.6    Účinky na růst řas

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Zkoušení musí být provedeno na jednom druhu zelené řasy (např. Pseudokirchneriella subcapitata, synonymum Selenastrum capricornutum).

Pro účinné látky, které vykazují herbicidní účinky, musí být provedena zkouška na druhém druhu z odlišné systematické skupiny, jako jsou rozsivky, např. Navicula pelliculosa.

Musí být uvedeny hodnoty EC10, EC20, EC50 a odpovídající hodnoty NOEC.

8.2.6.1    Účinky na růst zelených řas

Musí být uvedena zkouška stanovující hodnoty EC10, EC20, EC50 pro zelené řasy a odpovídající hodnoty NOEC pro růstovou rychlost nebo výtěžek u řas, a to na základě měření biomasy nebo proměnných náhradního měření.

Zkušební podmínky

Musí být zkoušeny koncentrace až do 100 mg látky/L. Pokud výsledky zkoušky zabývající se určením rozsahu ukazují, že nelze při nižších koncentracích očekávat žádné účinky, může být provedena zkouška limitu při 100 mg látky/L.

8.2.6.2    Účinky na růst doplňkových druhů řas

Musí být uvedena zkouška stanovující hodnoty EC10, EC20, EC50 pro doplňkové druhy řas a odpovídající hodnoty NOEC pro růstovou rychlost nebo výtěžek u řas, a to na základě měření biomasy (nebo proměnných náhradního měření).

Zkušební podmínky

Použijí se zkušební podmínky vymezené v bodě 8.2.6.1.

8.2.7    Účinky na vodní makrofyty

Musí být uvedena zkouška stanovující hodnoty EC10, EC20, EC50 a odpovídající hodnoty NOEC pro růstovou rychlost nebo výtěžek u druhu Lemna, a to na základě měření přiměřeného počtu lístků a alespoň jedné dodatečné proměnné měření (suchá hmotnost, čerstvá hmotnost nebo plocha lístků).

Pro ostatní druhy vodních makrofytů musí zkouška poskytnout dostatečné informace pro vyhodnocení dopadu na vodní rostliny a také hodnoty EC10, EC20, EC50 a odpovídající hodnoty NOEC, a to na základě měření vhodných parametrů biomasy.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Laboratorní zkouška s druhem Lemna se provádí pro herbicidy a regulátory růstu rostlin a pro látky, u kterých je z informací uvedených v bodě 8.6 časti A této přílohy nebo v bodě 10.6 části A přílohy nařízení (EU) č. 284/2013 zřejmé, že zkoušená látka má herbicidní účinek. V závislosti na způsobu účinku látky, nebo pokud existují zřetelné náznaky vyšší toxicity pro dvouděložné (například inhibitor auxinu, listové systémové herbicidy) nebo jiné jednoděložné (například travní herbicidy) druhy rostlin zjištěné v rámci zkoušky účinnosti nebo zkoušky na suchozemských necílových rostlinách, mohou příslušné vnitrostátní orgány vyžadovat dodatečné zkoušky na dalších druzích makrofytů (viz bod 8.6 časti A této přílohy nebo bod 10.6 části A přílohy nařízení (EU) č. 284/2013.

Podle potřeby mohou být provedeny dodatečné zkoušky na doplňkových druzích vodních makrofytů, a to na dvouděložných druzích, např. Myriophyllum spicatum, Myriophyllum aquaticum, nebo na jednoděložných druzích, jako je vodní tráva Glyceria maxima. Nezbytnost provedení takovýchto studií musí být prodiskutována s příslušnými vnitrostátními orgány.

Zkušební podmínky

Musí být zkoušeny koncentrace až do 100 mg látky/L. Pokud výsledky zkoušky zabývající se určením rozsahu ukazují, že nelze očekávat žádné účinky, může být provedena zkouška limitu při 100 mg látky/L.

8.2.8    Další zkoušky na vodních organismech

Mohou být provedeny další studie na vodních organismech s cílem dále upřesnit zjištěné riziko a musí poskytnout dostatečné informace a údaje pro posouzení potenciálního dopadu na vodní organismy za polních podmínek.

Provedené studie mohou mít podobu zkoušek na doplňkovém druhu, modifikovaného zkoušení expozice, studií mikrokosmu nebo mesokosmu.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Nezbytnost provedení takovýchto studií musí být prodiskutována s příslušnými vnitrostátními orgány.

Zkušební podmínky

Typ a podmínky studie, která má být provedena, musí být projednány s příslušnými vnitrostátními orgány.

8.3    Účinky na členovce

8.3.1    Účinky na včely

Musí být posouzeny účinky na včely a vyhodnoceno riziko, včetně rizika vyplývajícího z reziduí účinné látky nebo jejích metabolitů v nektaru, pylu a vodě, včetně gutace. Musí být předloženy zprávy o zkouškách uvedených v bodech 8.3.1.1, 8.3.1.2 a 8.3.1.3, kromě případů, kdy jsou přípravky na ochranu rostlin obsahující danou účinnou látku určeny výlučně k použití v situacích, kdy je pravděpodobné, že včely nebudou exponovány:

U přípravků na ošetření semen musí být zohledněno riziko související s úletem prachu při setbě ošetřených semen. Pokud jde o granule a moluskocidní granule, musí být zohledněno riziko související s úletem prachu během aplikace. Pokud je účinná látka systémová a má být používána na semena, hlízy, kořeny, aplikovaná přímo do půdy, vody k zavlažování anebo aplikovaná přímo na rostlinu nebo do ní, například rozprašováním nebo vstříknutím do stonku, musí být posouzeno riziko pro včely živící se na těchto rostlinách, včetně rizik odvozených z reziduí přípravku na ochranu rostlin v nektaru, pylu a vodě, včetně gutace.

Pokud je pravděpodobné, že včely budou exponovány, musí být provedena zkouška akutní (orální a kontaktní) i chronické toxicity, a to včetně subletálních účinků.

Pokud může dojít v důsledku systémových vlastností účinné látky k expozici včel reziduím v nektaru, pylu nebo vodě a pokud je akutní orální toxicita <100 μg/včelu nebo se vyskytuje závažná toxicita pro larvy, musí být uvedeny koncentrace reziduí v těchto matricích a posouzení rizika musí být založeno na srovnání příslušných sledovaných vlastností s těmito koncentracemi. Pokud toto srovnání ukazuje, že nelze vyloučit expozici toxickým úrovním, musí být účinky zkoumány v rámci zkoušek vyššího stupně.

8.3.1.1    Akutní toxicita u včel

Pokud je pravděpodobné, že včely budou exponovány, musí být provedena zkouška akutní orální a kontaktní toxicity.

8.3.1.1.1    Akutní orální toxicita

Musí být uvedena zkouška akutní orální toxicity stanovící akutní hodnoty LD50 a NOEC. Pokud jsou pozorovány subletální účinky, musí být oznámeny.

Zkušební podmínky

Zkoušky musí být provedeny s účinnou látkou. Výsledky musí být předloženy ve formátu μg účinné látky/včela.

8.3.1.1.2    Akutní kontaktní toxicita

Musí být uvedena zkouška akutní kontaktní toxicity stanovící akutní hodnoty LD50 a NOEC. Pokud jsou pozorovány subletální účinky, musí být oznámeny.

Zkušební podmínky

Zkoušky musí být provedeny s účinnou látkou. Výsledky musí být předloženy ve formátu μg účinné látky/včelu.

8.3.1.2    Chronická toxicita u včel

Musí být uvedena zkouška chronické toxicity u včel stanovující hodnoty chronické orální EC10, EC20, EC50 a NOEC. Pokud nelze chronické orální hodnoty EC10, EC20 a EC50 stanovit, musí být předloženo odůvodnění. Pokud jsou pozorovány subletální účinky, musí být oznámeny.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Zkouška musí být provedena, pokud je pravděpodobné, že včely budou exponovány.

Zkušební podmínky

Zkouška musí být provedena s účinnou látkou. Výsledky musí být předloženy ve formátu μg účinné látky/včelu.

8.3.1.3    Účinky na vývoj včely medonosné a na ostatní stadia života včely medonosné

Musí být provedena studie včelího plodu s cílem určit účinky na vývoj včely medonosné a aktivitu plodu. Studie včelího plodu včel musí poskytnout dostatečné informace pro hodnocení možných rizik účinné látky pro larvy včely medonosné.

Zkouška musí poskytnout hodnoty EC10, EC20 a EC50 a NOEC pro dospělé včely, a pokud je to možné, také pro larvy. Pokud nelze hodnoty EC10, EC20 a EC50 stanovit, musí být předloženo odůvodnění. Pokud jsou pozorovány subletální účinky, musí být oznámeny.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Pokud žadatel neprokáže, že není možné, aby byl plod včely medonosné exponován účinné látce, musí být provedena zkouška pro účinné látky, u nichž nelze vyloučit subletální účinky na růst a vývoj.

8.3.1.4    Subletální účinky

Mohou být požadovány zkoušky zkoumající subletální účinky, jako jsou účinky na chování a reprodukci, u včel a případně u včelstev.

8.3.2    Účinky na necílové členovce jiné než včely

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Účinky na necílové suchozemské členovce musí být zkoumány pro všechny účinné látky kromě případů, kdy jsou přípravky na ochranu rostlin obsahující danou účinnou látku určeny výlučně pro použití v situacích, v nichž nedochází k expozici necílových členovců, jako například:

Vždy musí být zkoušeny dva indikátorové druhy: vosička parazitující na mšicích na obilí Aphidius rhopalosiphi (řád blanokřídlí, čeleď lumčíkovití) a dravý roztoč Typhlodromus pyri (řád roztoči, čeleď phytoseiidae). Úvodní zkoušky musí být prováděny se skleněnými destičkami a musí být oznámena mortalita (a účinky na reprodukci, jsou-li posuzovány). Zkoušení musí stanovit vztah mezi dávkou a odezvou a musí být oznámeny sledované vlastnosti LR50  ( 19 ), ER50  ( 20 ) a NOEC pro účely posouzení rizika pro tyto druhy v souladu s relevantní analýzou koeficientu rizika. Pokud lze na základě těchto studií jasně předpovědět výskyt nepříznivých účinků, mohou být požadovány studie vyššího stupně (viz bod 10.3 části A přílohy nařízení (EU) č. 284/2013.

Pro účinné látky, u nichž existuje podezření, že mají specifický způsob účinku (regulátory růstu hmyzu, antifidanty proti hmyzu), mohou příslušné vnitrostátní orgány vyžadovat dodatečné zkoušky zahrnující citlivá stadia života, specifické způsoby příjmu a ostatní modifikace. Musí být uvedeno odůvodnění použití zkušebního druhu.

8.3.2.1    Účinky na Aphidius rhopalosiphi

Zkouška musí poskytnout dostačující informace k posouzení toxicity účinné látky pro Aphidius rhopalosiphi, pokud jde o LR50 a NOEC.

Zkušební podmínky

Úvodní zkoušky musí být prováděny se skleněnými destičkami.

8.3.2.2    Účinky na Typhlodromus pyri

Zkouška musí poskytnout dostačující informace k posouzení toxicity účinné látky pro Typhlodromus pyri, pokud jde o LR50 a NOEC.

Zkušební podmínky

Úvodní zkoušky musí být prováděny se skleněnými destičkami.

8.4    Účinky na necílovou půdní mezo- a makrofaunu

8.4.1    Žížaly – subletální účinky

Zkouška musí poskytnout informace o účincích na růst, reprodukci a chování žížaly.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Pokud může účinná látka kontaminovat půdu, musí být zkoumány subletální účinky na žížaly.

Zkušební podmínky

Zkouška musí stanovit vztah mezi dávkou a odezvou a hodnoty EC10, EC20 a NOEC musí umožnit, aby bylo posouzení rizika provedeno v souladu s vhodnou analýzou koeficientu rizika, přičemž se zohlední pravděpodobná expozice, obsah organického uhlíku (foc) ve zkušebním médiu a lipofilní vlastnosti (Kow) zkoušené látky. Zkoušená látka musí být zapracována do půdy, aby bylo dosaženo homogenní půdní koncentrace. Zkoušky s půdními metabolity nemusí být prováděny, pokud existují analytické důkazy, které ukazují, že je metabolit v přiměřené koncentraci a po přiměřenou dobu přítomen ve studii prováděné s rodičovskou účinnou látkou.

8.4.2    Účinky na necílovou půdní mezo- a mikrofaunu (kromě žížal)

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Účinky na půdní organismy kromě žížal musí být zkoumány pro všechny zkoušené látky kromě situací, v nichž nedochází k expozici půdních organismů, jako například:

V případě přípravků na ochranu rostlin aplikovaných postřikem listů mohou příslušné vnitrostátní orgány vyžadovat údaje o Folsomia candida and Hypoaspis aculeifer. Pokud jsou k dispozici údaje o Aphidius rhopalosiphi a Typhlodromus pyri, mohou být použity v úvodním posouzení rizika. Pokud u některého z druhů zkoušených v rámci bodu 8.3.2 vyvstanou obavy, musí být uvedeny údaje jak o Folsomia candida, tak o Hypoaspis aculeifer.

Pokud nejsou dostupné údaje o Aphidius rhopalosiphi a Typhlodromus pyri, musí být uvedeny údaje stanovené v bodě 8.4.2.1.

Pro přípravky na ochranu rostlin aplikované přímo do půdy jako přípravky pro ošetření půdy buď postřikem nebo jako pevné látky musí být zkouška provedena jak na Folsomia candida tak na Hypoaspis aculeifer (viz bod 8.4.2.1).

8.4.2.1    Zkouška na úrovni druhu

Zkouška musí poskytnout dostačující informace k posouzení toxicity účinné látky pro bezobratlé půdní indikátorové druhy Folsomia candida a Hypoaspis aculeifer.

Zkušební podmínky

Zkouška musí stanovit vztah mezi dávkou a odezvou a hodnoty EC10, EC20 a NOEC musí umožnit, aby bylo posouzení rizika provedeno v souladu s vhodnou analýzou koeficientu rizika, přičemž se zohlední pravděpodobná expozice, obsah organického uhlíku (foc) ve zkušebním médiu a lipofilní vlastnosti (Kow) zkoušené látky. Zkoušená látka musí být zapracována do půdy, aby bylo dosaženo homogenní půdní koncentrace. Zkoušky s půdními metabolity nemusí být prováděny, pokud existují analytické důkazy, které ukazují, že je metabolit v přiměřené koncentraci a po přiměřenou dobu přítomen ve studii prováděné s rodičovskou účinnou látkou.

8.5    Účinky na přeměnu dusíku v půdě

Zkouška musí poskytnout dostatečné údaje pro hodnocení dopadu účinných látek na aktivitu půdních mikroorganismů z hlediska přeměny dusíku.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Zkouška musí být provedena, jestliže jsou přípravky na ochranu rostlin obsahující danou účinnou látku aplikovány na půdu nebo ji mohou při použití v podmínkách praxe kontaminovat. V případě účinných látek určených pro použití v přípravcích na ochranu rostlin ke sterilizaci půdy musí být studie uspořádány tak, aby umožnily zjistit míru obnovy mikrobiálních procesů po ošetření.

Zkušební podmínky

Musí být použita půda čerstvě odebraná ze zemědělských půd. Místa, ze kterých se půda odebírá, nesmějí být v průběhu předchozích dvou let ošetřena žádnou látkou, která by mohla podstatným způsobem jinak než přechodně změnit diverzitu a hladiny přítomných populací mikroorganismů.

8.6    Účinky na suchozemské necílové vyšší rostliny

8.6.1    Shrnutí screeningových údajů

Poskytnuté informace musí být dostačující k tomu, aby umožnily vyhodnocení účinků účinné látky na necílové druhy.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Screeningové údaje musí určit, zda zkoušené látky vykazují účinky herbicidu nebo regulátoru růstu rostlin. Údaje musí zahrnovat zkoušky z alespoň šesti druhů rostlin z šesti různých čeledí, včetně jedno- i dvouděložných. Zkoušené koncentrace a dávky musí být stejné nebo větší než maximální doporučované aplikační dávky a při dávce s cílem simulovat způsob použití za polních podmínek, přičemž zkoušení se provádí po konečném ošetření, nebo při použití dávky aplikované přímo, která zohledňuje akumulaci reziduí po několikanásobných aplikacích přípravku na ochranu rostlin. Pokud screeningové studie nepokrývají specifikované druhové rozpětí nebo nezbytné koncentrace a dávky, musí být provedeny zkoušky uvedené v bodě 8.6.2.

Pro posouzení účinných látek s účinky herbicidu nebo regulátoru růstu rostlin nesmí být použity screeningové údaje. Uplatní se bod 8.6.2.

Zkušební podmínky

Je třeba předložit souhrn dostupných údajů ze zkoušek posouzení biologické aktivity a studií stanovení rozsahu dávek, ať pozitivních nebo negativních, které mohou poskytnout informace o možném dopadu na jinou necílovou flóru, a to společně s posouzením možného dopadu na necílové druhy rostlin.

Tyto údaje musí být souhrnnou formou doplněny o další informace o účincích pozorovaných na rostlinách v průběhu polních zkoušek, konkrétně o informace o účinnosti, reziduích, osudu v životním prostředí a o ekotoxikologické polní studie.

8.6.2    Zkouška u necílových rostlin

Zkouška musí poskytnout hodnoty ER50 účinné látky pro necílové rostliny.

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Pro účinné látky, které vykazují účinky herbicidu nebo regulátoru růstu rostlin, musí být uvedeny zkoušky vztahu mezi koncentrací a vegetativní aktivitou a růstem sazenic pro alespoň 6 druhů reprezentujících čeledi, u nichž byl zjištěn herbicidní účinek nebo regulace růstu. Pokud lze podle způsobu účinku jasně stanovit, že je ovlivněn buď růst sazenic nebo vegetativní aktivita, provede se pouze relevantní studie.

Údaje se nevyžadují, pokud je expozice zanedbatelná, například v případě rodenticidů, účinných látek používaných pro ochranu proti poranění nebo ošetření semen nebo v případě účinných látek používaných na uskladněných produktech nebo ve sklenících, které znemožňují expozici.

Zkušební podmínky

Musí být uvedeny zkoušky vztahu mezi dávkou a odezvou provedené na výběru 6 až 10 jednoděložných a dvouděložných rostlinných druhů reprezentujících co největší množství systematických skupin.

8.7    Účinky na ostatní suchozemské organismy (flóra a fauna)

Musí být předloženy všechny dostupné údaje o účincích přípravku na ostatní suchozemské organismy.

8.8    Účinky na biologické metody čištění odpadních vod

Zkouška musí poskytnout informace o potenciálu účinné látky ve vztahu k biologickým systémům čištění odpadních vod

Okolnosti, za kterých je zkouška požadována

Účinky na biologické metody čištění odpadních vod musí být uvedeny v případě, že může použití přípravků na ochranu rostlin obsahujících danou účinnou látku vyvolat nepříznivé účinky na čistírny odpadních vod.

8.9    Údaje ze sledování

Musí být oznámeny dostupné údaje ze sledování týkající se nepříznivých účinků účinné látky na necílové organismy.

ODDÍL 9

Údaje o použité literatuře

Musí být předloženo shrnutí všech relevantních údajů z dostupné oponované odborné literatury zabývající se danou účinnou látkou, metabolity a rozkladnými nebo reakčními produkty a přípravky na ochranu rostlin obsahujícími danou účinnou látku.

ODDÍL 10

Klasifikace a označování

Musí být předloženy a zdůvodněny návrhy klasifikace a označení účinné látky podle nařízení (ES) č. 1272/2008, a to včetně:

▼M2

ČÁST B

ÚČINNÉ LÁTKY, KTERÉ JSOU MIKROORGANISMY

▼C1

OBSAH
	ÚVOD K ČÁSTI B
1.	Totožnost žadatele, identita účinné látky a informace o výrobě
1.1	Žadatel
1.2	Výrobce
1.3	Identita, taxonomie a fylogeneze mikroorganismu
1.4	Specifikace technické mikrobiální látky na ochranu proti škodlivým organismům
1.4.1	Obsah účinné látky
1.4.2	Identita a kvantifikace přísad, relevantních kontaminujících mikroorganismů a relevantních nečistot
1.4.2.1	Identita a kvantifikace přísad
1.4.2.2	Identita a obsah relevantních kontaminujících mikroorganismů
1.4.2.3	Identita a kvantifikace relevantních nečistot
1.4.3	Analytický profil šarží
1.5	Informace o výrobním procesu a kontrolních opatřeních pro účinnou látku
1.5.1	Produkce a řízení kvality
1.5.2	Doporučené metody a bezpečnostní opatření týkající se manipulace, skladování, přepravy nebo požáru
1.5.3	Postupy pro likvidaci nebo dekontaminaci
2.	Biologické vlastnosti mikroorganismu
2.1	Původ, výskyt a historie použití
2.1.1	Původ a zdroj izolace
2.1.2	Výskyt
2.1.3	Historie použití
2.2	Ekologie a životní cyklus mikroorganismu
2.3	Způsob účinku na cílový organismus a okruh hostitelů
2.4	Požadavky na růst
2.5	Infekčnost vůči cílovému organismu
2.6	Příbuznost se známými patogeny člověka a s patogeny necílových organismů
2.7	Genetická stabilita a faktory, které ji ovlivňují
2.8	Informace o metabolitech vzbuzujících obavy
2.9	Přítomnost přenosných genů antimikrobiální rezistence
3.	Další informace
3.1	Funkce a cílový organismus
3.2	Předpokládaná oblast použití
3.3	Chráněné nebo ošetřované plodiny nebo produkty
3.4	Informace o možném vzniku rezistence u cílových organismů
3.5	Údaje z literatury
4.	Analytické metody
4.1	Metody analýzy technické MPCA
4.2	Metody stanovení hustoty mikroorganismu a kvantifikace reziduí
5.	Účinky na lidské zdraví
5.1	Lékařské údaje
5.1.1	Léčebná opatření a opatření první pomoci
5.1.2	Lékařský dohled
5.1.3	Informace o senzibilizaci a alergenitě
5.1.4	Přímé pozorování
5.2	Posouzení potenciální infekčnosti a patogenity mikroorganismu pro člověka
5.3	Studie infekčnosti a patogenity mikroorganismu
5.3.1	Infekčnost a patogenita
5.3.1.1	Orální infekčnost a patogenita
5.3.1.2	Intratracheální/intranazální infekčnost a patogenita
5.3.1.3	Intravenózní, intraperitoneální nebo subkutánní jednorázová expozice
5.3.2	Studie buněčných kultur
5.4	Specifické studie infekčnosti a patogenity mikroorganismu
5.5	Informace a studie toxicity týkající se metabolitů
5.5.1	Informace o metabolitech
5.5.2	Další studie toxicity metabolitů vzbuzujících obavy
6.	Rezidua v ošetřených produktech, potravinách a krmivech nebo na jejich povrchu
6.1	Odhad expozice spotřebitelů reziduím
6.2	Získávání údajů o reziduích
7.	Výskyt mikroorganismu v životním prostředí, včetně osudu a chování metabolitů vzbuzujících obavy
7.1	Výskyt mikroorganismu v životním prostředí
7.1.1	Předpokládaná hustota mikroorganismu v životním prostředí
7.1.1.1	Půda
7.1.1.2	Voda
7.1.2	Expozice mikroorganismům, o nichž je známo, že jsou patogenní buď pro rostliny, nebo pro jiné organismy
7.1.3	Kvalitativní posouzení expozice mikroorganismu
7.1.4	Experimentální údaje o expozici mikroorganismu
7.2	Osud a chování metabolitů vzbuzujících obavy
7.2.1	Předpokládaná koncentrace v životním prostředí.
7.2.2	Kvalitativní posouzení expozice
7.2.3	Experimentální údaje o expozici
8.	Ekotoxikologické studie
8.1	Účinky na suchozemské obratlovce
8.2	Účinky na vodní organismy
8.2.1	Účinky na ryby
8.2.2	Účinky na vodní bezobratlé
8.2.3	Účinky na řasy
8.2.4	Účinky na vodní makrofyty
8.3	Účinky na včely
8.4.	Účinky na necílové členovce jiné než včely
8.5	Účinky na necílové mezo- a makroorganismy v půdě
8.6	Účinky na necílové suchozemské rostliny
8.7	Další studie o mikroorganismu
8.8	Informace a studie toxicity týkající se metabolitů
8.8.1	Informace o metabolitech
8.8.2	Další studie toxicity metabolitů vzbuzujících obavy

▼M2

ÚVOD K ČÁSTI B

1.    Totožnost žadatele, identita účinné látky a informace o výrobě

1.1.    Žadatel

Musí být uvedeno jméno a adresa žadatele a jméno, adresa, telefonní číslo a e-mailová adresa kontaktní osoby.

1.2.    Výrobce

Musí být poskytnuty tyto informace:

Pokud po schválení mikroorganismu nastanou změny adresy nebo počtu výrobců, musí být požadované informace předloženy znovu.

1.3.    Identita, taxonomie a fylogeneze mikroorganismu

Poskytnuté informace musí umožňovat jednoznačnou identifikaci a charakterizaci mikroorganismu.

1.4.    Specifikace technické mikrobiální látky na ochranu proti škodlivým organismům

1.4.1.    Obsah účinné látky

Musí být uveden minimální a maximální obsah mikroorganismu v technické MPCA, který se odvodí z analýzy pěti reprezentativních šarží, jak je uvedeno v bodě 1.4.3. Obsah musí být vyjádřen ve vhodné mikrobiální jednotce, která nejpřesněji odráží účinek na ochranu rostlin, jako je počet aktivních jednotek, jednotek tvořících kolonii nebo mezinárodních jednotek na jednotku objemu nebo hmotnosti, nebo jakýmkoli jiným způsobem, který je pro posouzení rizika mikroorganismu relevantní. Musí být uvedeno odůvodnění relevance použité mikrobiální jednotky v souvislosti se zkouškami, které mají být provedeny. Použití takové jednotky musí být v průběhu studií konzistentní a musí být poskytnuty údaje z literatury. V případě poskytnutí údajů z literatury s odlišnými jednotkami musí být uveden přepočet na základě použitých jednotek.

Pokud se deklaruje, že jeden nebo více metabolitů přítomných v technické MPCA je součástí účinku na ochranu rostlin, musí být uveden obsah těchto metabolitů, jak je stanoveno v části A bodě 1.9.

1.4.2.    Identita a kvantifikace přísad, relevantních kontaminujících mikroorganismů a relevantních nečistot

Musí být uvedeny údaje o přísadách, relevantních kontaminujících mikroorganismech, relevantních nečistotách a metabolitech vzbuzujících obavy přítomných v technické MPCA, které se přímo odvodí z analýzy pěti reprezentativních šarží, jak je uvedeno v bodě 1.4.3.

1.4.2.1.   Identita a kvantifikace přísad

Musí být uvedena identita a minimální a maximální obsah (v g/kg) každé přísady v technické MPCA.

1.4.2.2.   Identita a obsah relevantních kontaminujících mikroorganismů

Musí být uvedena identita a maximální obsah relevantních kontaminujících mikroorganismů v technické MPCA, vyjádřený ve vhodné jednotce.

1.4.2.3.   Identita a kvantifikace relevantních nečistot

Musí být uvedena identita a maximální obsah (v g/kg) chemických nečistot přítomných v technické MPCA, které jsou relevantní z důvodu nežádoucích toxikologických a ekotoxikologických vlastností nebo vlastností týkajících se životního prostředí, včetně metabolitů vzbuzujících obavy, které mikroorganismus produkuje jako nečistoty ve výrobní šarži.

1.4.3.    Analytický profil šarží

Musí být analyzováno nejméně pět reprezentativních šarží z nedávné a současné produkce mikroorganismu. Všechny reprezentativní šarže musí být opatřeny datem z posledních pěti let výroby. Musí být uvedena data výroby reprezentativních šarží a velikost šarží.

Pokud byla účinná látka vyrobena v různých výrobních závodech, musí být informace požadované v tomto bodě poskytnuty pro každý závod zvlášť.

Pokud se poskytnuté informace týkají poloprovozního výrobního systému, musí být požadované informace po stabilizaci metod a postupů výroby v provozním režimu poskytnuty znovu. Před schválením podle nařízení (ES) č. 1107/2009 musí být poskytnuty dostupné údaje o výrobě v provozním režimu. Pokud údaje o výrobě v provozním režimu nejsou dostupné, musí být poskytnuto odůvodnění.

1.5.    Informace o výrobním procesu a kontrolních opatřeních pro účinnou látku

1.5.1.    Produkce a řízení kvality

Pro všechny kroky výrobního procesu musí být poskytnuty informace o způsobu produkce mikroorganismu ve velkém. Tyto informace musí zahrnovat příslušný popis:

Musí být uveden typ výrobního procesu (např. kontinuální nebo dávkový proces).

Musí být zajištěno kontinuální řízení kvality, a to jak metody/procesu produkce, tak produktu a musí být předložena kritéria prokazování kvality. Zejména musí být monitorován možný výskyt spontánních změn charakteristik mikroorganismu. Musí být uvedeno, kde v procesu jsou prováděny kroky prokazování kvality, a popsáno, jak se odebírají vzorky pro kontrolu prokazování kvality.

Musí být popsány a specifikovány techniky používané k zajištění jednotnosti produktu a metody zkoušek jeho standardnosti, uchovávání a čistoty, aby se zabránilo přítomnosti relevantních kontaminujících mikroorganismů a relevantních nečistot v technické MPCA.

Musí být poskytnuty informace o možné ztrátě aktivity výchozích kultur a o odpovídajících metodách pro její posouzení. Je-li to relevantní, musí být popsána každá metoda, jejímž účelem je zabránit ztrátě účinků mikroorganismu na cílový organismus.

1.5.2.    Doporučené metody a bezpečnostní opatření týkající se manipulace, skladování, přepravy nebo požáru

Pro technickou MPCA musí být poskytnut bezpečnostní list podle článku 31 nařízení (ES) č. 1907/2006 ( 24 ).

1.5.3.    Postupy pro likvidaci nebo dekontaminaci

Musí být popsány metody bezpečné likvidace technické MPCA nebo, je-li to nezbytné, metody učinění mikroorganismu neživotaschopným před likvidací technické MPCA (např. chemické metody nebo autoklávování) a metody likvidace kontaminovaných obalů a jiných materiálů.

Musí být poskytnuty informace, které umožní stanovit účinnost a bezpečnost těchto metod.

2.    Biologické vlastnosti mikroorganismu

2.1.    Původ, výskyt a historie použití

2.1.1.    Původ a zdroj izolace

Musí být uvedena zeměpisná lokalita a složka životního prostředí (např. substrát, hostitelské organismy), z níž byl mikroorganismus izolován. Musí být uvedena metoda izolace a postup selekce mikroorganismu.

2.1.2.    Výskyt

Musí být popsáno zeměpisné rozšíření mikroorganismu.

Musí být popsány složky životního prostředí, v nichž se již předpokládá výskyt mikroorganismu (např. půda, voda, rizosféra, fylosféra, hostitelský organismus).

Je-li to relevantní, musí být popsány potravinové nebo krmné komodity, v nichž se již předpokládá výskyt mikroorganismu.

Informace uvedené v tomto bodě musí být poskytnuty na nejrelevantnější nejvyšší taxonomické úrovni (např. kmen, druh, rod) a volba relevantní nejvyšší taxonomické úrovně musí být odůvodněna.

2.1.3.    Historie použití

Musí být popsána dřívější a současná známá použití mikroorganismu (např. výzkum, komerční použití, použití hodnocená pro doporučení statusu kvalifikované presumpce bezpečnosti ( 25 )). Popis musí zahrnovat jak použití na ochranu rostlin, tak jiná použití (např. použití a/nebo posouzení podle jiných regulačních rámců, biosanace, použití v potravinách a krmivech).

Informace uvedené v tomto bodě musí být poskytnuty na nejrelevantnější nejvyšší taxonomické úrovni (např. kmen, druh, rod). Volba relevantní nejvyšší taxonomické úrovně musí být odůvodněna.

2.2.    Ekologie a životní cyklus mikroorganismu

Musí být popsány známé životní cykly mikroorganismu, jeho způsoby života (např. parazitický, saprofytický, endofytický, patogenní) a jeho ekologické niky a všechny formy, které se mohou vyskytnout, a typ rozmnožování.

U bakteriofágů musí být v příslušném případě uvedeny informace o lyzogenních a lytických vlastnostech.

V případě hub a bakterií musí být v příslušném případě uvedeny informace o:

2.3.    Způsob účinku na cílový organismus a okruh hostitelů

Musí být poskytnuty všechny dostupné informace o způsobech účinku na cílové organismy.

V případě patogenního nebo parazitického způsobu účinku na cílový organismus musí být uvedeny informace o místě infekce a způsobu vniknutí do cílového organismu, infekční dávce a vnímavých stadiích cílového organismu. Musí být poskytnuty výsledky všech experimentálních studií.

V případě způsobu účinku založeného na metabolitu vzbuzujícím obavy, který je produkován posuzovaným mikroorganismem a identifikován podle požadavků bodu 2.8, musí být poskytnuty informace z recenzované vědecké literatury nebo z jakéhokoli jiného spolehlivého zdroje o pravděpodobném způsobu účinku metabolitu vzbuzujícího obavy a o pravděpodobné cestě expozice cílového organismu danému metabolitu vzbuzujícímu obavy.

Všechny známé hostitelské organismy mikroorganismu musí být uvedeny na relevantní taxonomické úrovni. Musí být poskytnuty dostupné informace o možné hustotě hostitelských organismů svědčící o přirozeném výskytu mikroorganismů.

2.4.    Požadavky na růst

Musí být popsány podmínky požadované pro růst a množení mikroorganismu (např. hostitel, živiny, pH, osmotický potenciál, vlhkost). Musí být uvedena minimální, optimální a maximální teplota požadovaná pro růst a množení. Musí být uvedena doba vývoje jedné generace za příznivých podmínek růstu.

2.5.    Infekčnost vůči cílovému organismu

V případě, že jsou v bodě 2.3 popsány patogenní způsoby účinku na cílový organismus, musí být uvedeny a popsány faktory virulence a (v příslušném případě) faktory životního prostředí, které je ovlivňují. Musí být uvedeny výsledky všech relevantních experimentálních studií a/nebo údaje/informace ze stávající literatury na relevantní taxonomické úrovni.

2.6.    Příbuznost se známými patogeny člověka a s patogeny necílových organismů

Pokud je mikroorganismus blízce příbuzný s jakýmikoli známými patogeny člověka, zvířat, plodin nebo jiných necílových druhů, žadatel musí:

2.7.    Genetická stabilita a faktory, které ji ovlivňují

Je-li mikroorganismus nevirulentní variantou viru patogenního pro rostliny, musí být uvedena pravděpodobnost, že se po aplikaci za navržených podmínek použití stane v důsledku mutace znovu virulentním, včetně informací o opatřeních, která lze přijmout ke snížení pravděpodobnosti této situace, a účinnosti těchto opatření.

2.8.    Informace o metabolitech vzbuzujících obavy

Žadatel musí podle tohoto bodu identifikovat a uvést metabolity vzbuzující obavy, které mikroorganismus produkuje, včetně souhrnu informací předložených podle bodů 5.5.1, 8.8.1, 6.1, 7.2.1 a 7.2.2 použitých k identifikaci nebo vyloučení metabolitů jako metabolitů vzbuzujících obavy, pokud mikroorganismus není virem.

Metabolity vzbuzující obavy lze identifikovat na základě vědecké literatury nebo pozorování toxicity, ekotoxicity nebo antimikrobiální aktivity ve studiích prováděných s mikroorganismem nebo blízce příbuznými kmeny. Absence genů potřebných pro produkci identifikovaných metabolitů potenciálně vzbuzujících obavy, která byla prokázána použitím vhodných genomických metod (např. sekvenování celého genomu), se považuje za důkaz absence takového nebezpečí pro uvedené metabolity.

Všechny dostupné informace (např. vědecká literatura, experimentální studie) o metabolitech a souvisejících zjištěných nebezpečích (např. toxikologická charakterizace) a, je-li to relevantní, o expozici metabolitu musí být předloženy podle příslušných bodů (tj. bodů 5.5, 6.1, 6.2 a 7.2, jsou-li relevantní pro lidské zdraví a zdraví zvířat, a bodů 7.2 a 8.8, jsou-li relevantní pro necílové organismy).

2.9.    Přítomnost přenosných genů antimikrobiální rezistence

Je-li mikroorganismem bakterie, musí být uvedeny informace o jakékoli rezistenci vůči relevantním antimikrobiálním látkám na úrovni kmene a musí být uvedeny informace o tom, zda jsou geny antimikrobiální rezistence získané, přenosné a funkční. Poskytnuté informace musí být dostatečné k provedení hodnocení rizik pro lidské zdraví a zdraví zvířat v důsledku možného přenosu relevantních genů antimikrobiální rezistence.

3.    Další informace

3.1.    Funkce a cílový organismus

Musí být uvedena některá z těchto biologických funkcí:

3.2.    Předpokládaná oblast použití

Stávající a navržené oblasti použití přípravku na ochranu rostlin obsahujícího mikroorganismus musí být specifikovány z níže uvedených oblastí:

3.3.    Chráněné nebo ošetřované plodiny nebo produkty

Musí být uvedeny podrobné údaje o stávajícím nebo zamýšleném použití, pokud jde o plodiny, skupiny plodin, rostliny nebo rostlinné produkty, které mají být chráněny.

3.4.    Informace o možném vzniku rezistence u cílových organismů

Musí být poskytnuty dostupné informace z recenzované vědecké literatury nebo z jakéhokoli jiného spolehlivého zdroje informací o možném vzniku rezistence nebo křížové rezistence cílových organismů. Je-li to možné, musí být popsány vhodné strategie jejího zvládání.

3.5.    Údaje z literatury

Musí být poskytnut souhrn systematického přezkumu recenzované vědecké literatury použité k poskytnutí údajů požadovaných podle části B, včetně údajů o použitých bibliografických databázích, kritériích pro posouzení relevance a spolehlivosti ve vztahu k požadavkům na údaje a strategiích vyhledávání atd.

V souhrnu musí být uvedeny odkazy použité pro sestavení dokumentace a body, pro které jsou příslušné odkazy relevantní.

4.    Analytické metody

Úvod

Analytické metody se použijí v souvislosti s analýzou souladu výrobních šarží se schválenou specifikací, je-li to relevantní (oddíl 1), a získáváním údajů pro posouzení rizika toxicity nebo ekotoxicity u člověka. Analytické metody musí v příslušném případě rovněž sloužit jako podklad pro fáze po schválení, například k monitorování reziduí na povrchu plodin (oddíl 6). Použitá metoda musí být odůvodněna.

Musí být poskytnut popis metod, který musí obsahovat podrobné údaje o použitém zařízení, materiálech a podmínkách. Musí být uvedena použitelnost jakékoli mezinárodně uznané metody.

U metod analytické chemie použitých pro analýzu relevantních nečistot, metabolitů vzbuzujících obavy a přísad obsažených v technické MPCA jsou rovněž požadovány údaje o specifičnosti, linearitě, správnosti a opakovatelnosti, jak jsou stanoveny v části A bodech 4.1 a 4.2.

Na žádost členského státu zpravodaje musí být poskytnuty tyto údaje:

4.1.    Metody analýzy technické MPCA

Musí být popsány tyto metody poskytující validační údaje:

4.2.    Metody stanovení hustoty mikroorganismu a kvantifikace reziduí

Musí být popsány metody použité k určení a kvantifikaci:

v plodinách, potravinách a krmivech a/nebo na jejich povrchu, v tkáních a tělních tekutinách zvířat a člověka a v příslušných složkách životního prostředí.

Je-li to relevantní, musí být popsány metody monitorování po schválení. Pokud je to prakticky možné, tyto metody po schválení musí být co nejjednodušší, co nejméně nákladné a musí vyžadovat pouze běžně dostupné zařízení.

5.    Účinky na lidské zdraví

Úvod

5.1.    Lékařské údaje

5.1.1.    Léčebná opatření a opatření první pomoci

Musí být popsány léčebné režimy a opatření první pomoci v případě požití, vdechnutí nebo kontaminace očí a kůže. Musí být uvedeny dostupné informace založené na praktických zkušenostech nebo na teoretických poznatcích.

Aniž je dotčen článek 10 směrnice 98/24/ES ( 26 ), musí být předloženy dostupné údaje a informace z praxe týkající se rozpoznání příznaků infekce nebo patogenity a účinnosti léčebných opatření.

V případě mikroorganismů s výjimkou virů musí být uvedeny antimikrobiální látky s účinností proti mikroorganismu. V případě identifikace metabolitů vzbuzujících obavy, jak je požadováno v bodě 2.8, musí být uvedena účinnost známých antagonistů těchto metabolitů.

5.1.2.    Lékařský dohled

Musí být předloženy dostupné zprávy o programech dohledu nad zdravím pracovníků. Tyto zprávy se mohou týkat posuzovaného kmene, blízce příbuzných kmenů nebo metabolitů vzbuzujících obavy a musí být podloženy informacemi o koncepci programu, o použití vhodných ochranných opatření včetně osobních ochranných prostředků, o expozici mikroorganismu nebo metabolitům vzbuzujícím obavy. Tyto zprávy musí zahrnovat dostupné údaje o účincích na osoby exponované mikroorganismu nebo metabolitům vzbuzujícím obavy ve výrobních závodech nebo po aplikaci mikroorganismu (např. pracovníci v zemědělství nebo ve výzkumu). Tyto zprávy musí rovněž zahrnovat dostupné údaje o senzibilizaci a/nebo alergických reakcích.

V případě nepříznivých účinků musí být věnována pozornost tomu, zda vnímavost dané osoby mohla být ovlivněna případnými predispozičními podmínkami, např. již dříve přítomným onemocněním, podáváním léků, sníženou imunitou, těhotenstvím nebo kojením.

5.1.3.    Informace o senzibilizaci a alergenitě

Musí být předloženy dostupné zprávy z recenzované publikované literatury o mikroorganismu nebo blízce příbuzných členech taxonomické skupiny a o senzibilizaci u člověka. Vzhledem k nedostupnosti adekvátní metody pro posouzení senzibilizačního potenciálu mikroorganismů se tyto mikroorganismy musí považovat za potenciální senzibilizátory, dokud není k dispozici validovaná zkouška a v jednotlivých případech není prokázána možná absence senzibilizačního potenciálu.

5.1.4.    Přímé pozorování

Musí být předloženy dostupné zprávy z recenzované publikované literatury o mikroorganismu nebo blízce příbuzných členech taxonomické skupiny a o klinických případech infekce u člověka a zprávy o všech provedených následných studiích. Tyto zprávy musí obsahovat popis povahy a úrovně expozice a rovněž pozorovaných klinických příznaků, poskytnuté první pomoci, uplatněných léčebných opatření a provedených měření a dalších pozorování.

V případě nepříznivých účinků musí být věnována pozornost tomu, zda vnímavost dané osoby mohla být ovlivněna případnými predispozičními podmínkami, např. již dříve přítomným onemocněním, podáváním léků, sníženou imunitou, těhotenstvím nebo kojením.

5.2.    Posouzení potenciální infekčnosti a patogenity mikroorganismu pro člověka

Musí být provedeny studie stanovení potenciální infekčnosti a patogenity mikroorganismu, jak je stanoveno v bodech 5.3.1 a 5.4, pokud žadatel na základě přístupu průkaznosti výsledků neprokáže, že žádné takové účinky nelze předpokládat. Přístup průkaznosti výsledků může být založen na informacích poskytnutých podle bodů 2.1, 2.3, 2.4, 2.6 a 5.1 a/nebo může vycházet z jakýchkoli jiných spolehlivých zdrojů (např. kvalifikovaná presumpce bezpečnosti ( 27 )). Tyto informace musí být zohledněny v souhrnu s cílem prokázat absenci infekčnosti a patogenity pro člověka, aby se odůvodnilo nepředložení studií požadovaných v bodech 5.3.1 a 5.4.

5.3.    Studie infekčnosti a patogenity mikroorganismu

5.3.1.    Infekčnost a patogenita

Pokud žadatel nemůže prokázat absenci infekčnosti a patogenity na základě přístupu průkaznosti výsledků, jak je stanoveno v bodě 5.2, musí být poskytnuty a vyhodnoceny studie, údaje a informace, jak je požadováno v bodech 5.3.1.1 až 5.3.1.3. Tyto studie, údaje a informace musí být dostatečné k tomu, aby umožnily identifikaci účinků po jednorázové expozici mikroorganismu, a zejména aby umožnily stanovit nebo uvést:

Pokud jsou tyto studie prováděny, musí žadatel:

5.3.1.1.   Orální infekčnost a patogenita

Musí být uvedena orální infekčnost a patogenita po jednorázové expozici mikroorganismu.

Pokud žadatel nemůže prokázat absenci orální infekčnosti a patogenity na základě přístupu průkaznosti výsledků, jak je stanoveno v bodě 5.2, musí být provedena studie na pokusných zvířatech v souladu s příslušnými metodikami.

5.3.1.2.   Intratracheální/intranazální infekčnost a patogenita

Musí být uvedena intratracheální/intranazální infekčnost a patogenita po jednorázové expozici mikroorganismu. Na základě biologických vlastností mikroorganismu a dostupných informací popsaných v bodech 5.1 a 5.2 může být hodnocení toho, která ze zmíněných dvou cest expozice je nejvhodnější ke zkoumání, podloženo odborným posudkem.

Pokud žadatel nemůže prokázat absenci intratracheální/intranazální infekčnosti a patogenity na základě přístupu průkaznosti výsledků, jak je stanoveno v bodě 5.2, musí být provedena studie na pokusných zvířatech v souladu s příslušnými metodikami.

5.3.1.3.   Intravenózní, intraperitoneální nebo subkutánní jednorázová expozice

Intravenózní, intraperitoneální nebo subkutánní zkouška se považuje za vysoce citlivý postup zjišťování zejména infekčnosti. V případě nejistoty může být použit k posouzení výsledků orálních a intratracheálních/intranazálních zkoušek nejhorší možný scénář – mikroorganismus, který obchází dermální bariéru a vstupuje do těla ve vysoké koncentraci.

Volba nejvhodnější cesty expozice, která má být zkoumána, musí být založena na biologických vlastnostech mikroorganismu a dostupných informacích požadovaných v bodech 5.1 a 5.2.

Pokud žadatel nemůže prokázat absenci intravenózní, intraperitoneální nebo subkutánní infekčnosti a patogenity na základě přístupu průkaznosti výsledků, jak je stanoveno v bodě 5.2, musí být provedena studie na pokusných zvířatech v souladu s příslušnými metodikami.

5.3.2.    Studie buněčných kultur

Tato informace musí být uvedena v případě mikroorganismů replikujících se uvnitř buněk, jako jsou viry, viroidy nebo, je-li to relevantní, bakterie a prvoci, pokud informace poskytnuté v souladu s oddíly 1, 2 a 3 jasně neprokazují, že se mikroorganismus v homeotermních (teplokrevných) organismech nereplikuje.

Je-li tato informace požadována, musí být provedena studie buněčných kultur na buněčných nebo tkáňových kulturách různých lidských orgánů. Výběr může být proveden podle předpokládaných cílových orgánů po infekci. Nejsou-li buněčné nebo tkáňové kultury specifických lidských orgánů k dispozici, použijí se buněčné a tkáňové kultury jiných savců. U virů musí být věnována zvláštní pozornost schopnosti interakce s lidským genomem.

5.4.    Specifické studie infekčnosti a patogenity mikroorganismu

V případě, že na základě odborného posudku vyžadují dostupné informace (viz bod 5.2) nebo účinky pozorované ve studiích infekčnosti a patogenity po jedné dávce (viz bod 5.3.1) další zkoumání, musí být provedeny specifické studie infekčnosti a/nebo patogenity, zejména v případě blízké příbuznosti s mikroorganismy, které jsou patogenní pro člověka nebo zvířata.

Jsou-li tyto studie požadovány, musí být navrženy jednotlivě na základě specifických parametrů, které mají být zkoumány, a cílů, jichž má být dosaženo.

5.5.    Informace a studie toxicity týkající se metabolitů

5.5.1.    Informace o metabolitech

Musí být předloženy informace (např. vědecká literatura, výsledky studií) o toxikologické charakterizaci metabolitů a souvisejících zjištěných nebezpečích pro lidské zdraví a zdraví zvířat, které byly shromážděny nebo získány s cílem identifikovat metabolity vzbuzující obavy, nebo obavy ohledně metabolitů vyloučit.

V případě metabolitů, u nichž je zjištěno nebezpečí pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat, musí být v bodech 6.1 a 7.2.1 uveden odhad expozice člověka.

5.5.2.    Další studie toxicity metabolitů vzbuzujících obavy

V případě metabolitů vzbuzujících obavy, které byly identifikovány na základě poskytnutých informací o nebezpečí (viz bod 5.5.1) pro člověka nebo zvířata a o jejich expozici (viz body 6.1, 7.2.1 a 7.2.2) a které jsou uvedeny v bodě 2.8, musí být na základě dostupných toxikologických informací pro každý metabolit vzbuzující obavy stanoveny toxikologické referenční hodnoty. Referenční hodnoty musí v příslušném případě umožňovat posouzení rizika pro obsluhu, pracovníky, okolní osoby, místní obyvatele a spotřebitele, pokud posouzení rizika nelze provést jinými prostředky (např. kvalitativním posouzením nebo pomocí koncepce prahu toxikologické obavy (TTC)).

Nelze-li referenční hodnoty stanovit na základě již existujících informací nebo je-li oznámené účinky potřeba dále zkoumat, mohou být požadovány studie, které musí být provedeny na základě individuálního přístupu (například studie krátkodobé toxicity a studie genotoxicity). Pokud se provádějí jakékoli studie toxicity metabolitů, musí být dodrženy požadavky stanovené pro specifický typ studie v části A.

V případě organismů, které nebyly důkladně prozkoumány, tj. pokud množství zveřejněných informací není dostatečné k vyvození závěru o produkci metabolitů vzbuzujících obavy, musí být provedena studie toxicity s opakovanými dávkami týkající se relevantních frakcí technické MPCA v souladu s ustanoveními uvedenými v části A pro stejný typ studie. Rozhodnutí požadovat další studie musí být založeno na typu všech toxických účinků pozorovaných během této studie toxicity s opakovanými dávkami a na odborném posudku.

6.    Rezidua v ošetřených produktech, potravinách a krmivech nebo na jejich povrchu

Úvod

Musí být poskytnuty údaje o reziduích, jak je požadováno v bodě 6.2, pokud:

6.1.    Odhad expozice spotřebitelů reziduím

Odhad expozice spotřebitelů musí být poskytnut v případě metabolitů, u nichž bylo na základě informací předložených v souladu s bodem 5.5.1 s ohledem na zamýšlené použití zjištěno nebezpečí pro lidské zdraví.

V případě metabolitů, u nichž bylo zjištěno nebezpečí pro lidské zdraví, musí odhad zahrnovat výpočet předpokládaných limitů reziduí těchto metabolitů na povrchu jedlých částí ošetřených plodin pomocí odhadů nejhorší situace, přičemž se zohlední kritické správné zemědělské praxe, ekologie mikroorganismu, jako je jeho způsob života (např. saprofytický, parazitický, endofytický), okruh hostitelů, životní cyklus, požadavky na růst populace a podmínky, které vedou k produkci a vlastnostem metabolitu, u něhož bylo zjištěno nebezpečí pro lidské zdraví.

Odhad expozice reziduím metabolitů, u nichž bylo zjištěno nebezpečí pro lidské zdraví, může být rovněž podložen přímými měřeními metabolitu, např. s cílem prokázat absenci metabolitu na povrchu jedlých částí v době sklizně. Při určování potřeby přímých měření se musí vzít v úvahu možnost a relevance expozice metabolitu vyprodukovanému po aplikaci na povrchu jedlých částí (produkce in situ). To může zahrnovat srovnání úrovně pozadí metabolitu a jeho zvýšené úrovně v důsledku ošetření přípravkem na ochranu rostlin obsahujícím účinnou látku. Analogické přístupy musí být odůvodněny.

Odhad expozice metabolitům, u nichž bylo zjištěno nebezpečí pro lidské zdraví, může být podložen přímými měřeními hustoty mikroorganismu na povrchu jedlých částí ošetřených plodin, např. pokud nelze adekvátně odůvodnit, že produkce metabolitu in situ není pro spotřebitele relevantní. Taková měření musí být prováděna za běžných podmínek použití a v souladu se správnou zemědělskou praxí.

Odhad musí zohlednit v závislosti na konkrétním případu celý životní cyklus plodiny (např. před sklizní a po sklizni), aby bylo možné řádně posoudit riziko pro spotřebitele. Použije se přístup průkaznosti výsledků. Je-li to relevantní, musí být poskytnuto adekvátní odůvodnění pro analogický přístup (např. mezi různými látkami, členy druhu, klimatickými podmínkami).

Na základě odhadu expozice musí být provedeno orientační posouzení rizika pro spotřebitele s cílem prokázat, že předpokládaná expozice metabolitům, u nichž bylo zjištěno nebezpečí pro lidské zdraví, nepředstavuje pro spotřebitele nepřijatelné dietární riziko.

6.2.    Získávání údajů o reziduích

V případě metabolitů vzbuzujících obavy, které byly identifikovány podle bodu 2.8 a u nichž nebylo na základě informací poskytnutých podle bodu 6.1 adekvátně prokázáno, že riziko pro spotřebitele je přijatelné, se požadují relevantní studie ze souboru údajů o reziduích, jak je stanoveno v části A oddíle 6. Studie musí být provedeny s reprezentativním přípravkem na ochranu rostlin s cílem analyzovat a pokud možno kvantifikovat různé metabolity vzbuzující obavy, které byly identifikovány, jak je popsáno v bodě 2.8.

Pokud se požaduje soubor údajů o reziduích:

7.    Výskyt mikroorganismu v životním prostředí, včetně osudu a chování metabolitů vzbuzujících obavy

Úvod

7.1.    Výskyt mikroorganismu v životním prostředí

7.1.1.    Předpokládaná hustota mikroorganismu v životním prostředí

7.1.1.1.   Půda

Musí být odhadnuta předpokládaná hustota mikroorganismu v životním prostředí v půdě po ošetření přípravkem na ochranu rostlin obsahujícím uvedený mikroorganismus za navržených podmínek použití, pokud žadatel řádně nezdůvodní absenci nebezpečí podle oddílu 8.

7.1.1.2.   Voda

Musí být odhadnuta předpokládaná hustota mikroorganismu v životním prostředí v povrchové vodě po ošetření přípravkem na ochranu rostlin obsahujícím uvedený mikroorganismus za navržených podmínek použití, pokud žadatel řádně nezdůvodní absenci nebezpečí podle oddílu 8.

7.1.2.    Expozice mikroorganismům, o nichž je známo, že jsou patogenní buď pro rostliny, nebo pro jiné organismy

V případě mikroorganismů, které se nevyskytují v relevantních evropských životních prostředích na relevantní nejvyšší taxonomické úrovni a o nichž je známo, že jsou patogenní buď pro rostliny, nebo pro jiné organismy (viz body 2.2 a 2.3), musí být uvedeny hostitelské organismy, v nichž se předpokládá množení mikroorganismu. Pokud mohou být necílové organismy uvedené v oddíle 8 exponovány hostitelským organismům kolonizovaným patogenem, musí být poskytnuty informace o pravděpodobnosti a v příslušném případě o úrovni expozice.

Tyto informace mohou být poskytnuty na základě biologických vlastností (viz oddíl 2), údajů z literatury a/nebo studií požadovaných v oddíle 8.

7.1.3.    Kvalitativní posouzení expozice mikroorganismu

Kvalitativní posouzení expozice mikroorganismu se provede, pokud:

Je-li požadováno k poskytnutí podpůrných informací pro posouzení rizika, musí být kvalitativní posouzení expozice mikroorganismu provedeno s použitím přístupu průkaznosti výsledků. Toto kvalitativní posouzení musí zohlednit předpokládané hustoty v životním prostředí vypočtené podle bodu 7.1.1 a může být založeno na ekologii mikroorganismu, jako je jeho způsob života (např. saprofytický, parazitický, endofytický), okruh hostitelů a hustoty možných hostitelů, životní cyklus, požadavky na růst populace nebo dostupné údaje z monitorování na relevantní nejvyšší taxonomické úrovni. Musí být poskytnuto adekvátní odůvodnění pro použití analogického přístupu (např. mezi kmeny stejného druhu).

7.1.4.    Experimentální údaje o expozici mikroorganismu

Pokud je s přihlédnutím k informacím poskytnutým podle bodů 7.1.1, 7.1.2, 7.1.3 a 7.2 zjištěno potenciální riziko pro člověka nebo necílové organismy nebo k vyvození závěru o tom nejsou dostatečné informace, musí být stanovena hustota populace mikroorganismu v relevantních složkách životního prostředí (např. v půdě, vodě, na povrchu rostlin).

Experimentální údaje musí zahrnovat hustoty populace měřené v časovém průběhu, včetně období před aplikací a bezprostředně po aplikaci, s cílem prokázat potenciální pokles hustoty populace.

7.2.    Osud a chování metabolitů vzbuzujících obavy

7.2.1.    Předpokládaná koncentrace v životním prostředí.

Pokud jsou v technické MPCA přítomny metabolity, které jsou nebezpečné pro člověka nebo necílové organismy (viz body 5.5.1 a 8.8.1), musí být uvedena předpokládaná koncentrace metabolitů v životním prostředí v relevantní složce životního prostředí (tj. v půdě, povrchové vodě, podzemní vodě nebo ovzduší). Pokud nelze adekvátně prokázat, že produkce metabolitů in situ není pro posouzení rizika relevantní, musí být dodržena ustanovení uvedená v bodě 7.2.2.

V případě metabolitů, u nichž bylo zjištěno nebezpečí pro lidské zdraví nebo necílové organismy, které jsou produkovány in situ, ale nejsou přítomny v technické MPCA, nejsou výpočty předpokládané koncentrace v životním prostředí zapotřebí.

7.2.2.    Kvalitativní posouzení expozice

V případě identifikace metabolitů, u nichž bylo zjištěno nebezpečí pro lidské zdraví nebo necílové organismy (viz body 5.5.1 a 8.8.1), se u těchto metabolitů provede kvalitativní posouzení expozice, pokud informace stanovené v bodě 7.2.1 nejsou dostatečné k vyvození závěru o přijatelném riziku pro necílové organismy nebo o absenci rizika pro lidské zdraví.

V případě potřeby může být posouzení založeno na stávajících znalostech o:

Použije se přístup průkaznosti výsledků. Musí být poskytnuto adekvátní odůvodnění pro použití analogického přístupu (např. mezi různými látkami, členy druhu, klimatickými podmínkami).

7.2.3.    Experimentální údaje o expozici

Musí být poskytnuty experimentální údaje o expozici metabolitům vzbuzujícím obavy, které byly identifikovány podle bodu 2.8 a u nichž informace poskytnuté podle bodů 7.2.1 a 7.2.2 nejsou dostatečné k vyvození závěru o přijatelném riziku pro necílové organismy nebo o neexistenci rizika pro lidské zdraví.

V takových případech a je-li to technicky možné, musí být poskytnuty dostatečné informace o koncentraci metabolitu vzbuzujícího obavy v relevantních složkách životního prostředí (např. v půdě, povrchové vodě, podzemní vodě, ovzduší, květinách, listech, kořenech, hostitelských organismech), aby bylo možné provést posouzení. Studie musí být provedena v souladu s příslušnými ustanoveními pro relevantní typ studie v části A.

8.    Ekotoxikologické studie

Úvod

8.1.    Účinky na suchozemské obratlovce

Musí být poskytnut souhrn potenciální infekčnosti a patogenity mikroorganismu pro suchozemské obratlovce (např. savce, ptáky, plazy a obojživelníky) na základě informací již poskytnutých podle oddílů 1, 2, 3, 5 a 7 a informací, které lze získat z jakéhokoli jiného spolehlivého zdroje.

Pokud žadatel na základě přístupu průkaznosti výsledků neprokáže, že patogenitu/infekčnost mikroorganismu pro necílové suchozemské obratlovce lze posoudit na základě poskytnutého souhrnu, musí být provedeny relevantní studie patogenity/infekčnosti.

Jsou-li tyto studie požadovány:

8.2.    Účinky na vodní organismy

8.2.1.    Účinky na ryby

Musí být poskytnut souhrn potenciální infekčnosti a patogenity mikroorganismu pro ryby na základě informací již poskytnutých podle oddílů 1, 2, 3 a 7 a dalších informací, které lze získat z jakéhokoli jiného spolehlivého zdroje.

Musí být provedeny relevantní studie patogenity/infekčnosti, pokud žadatel na základě přístupu průkaznosti výsledků neprokáže, že:

Pokud jsou v těchto studiích pozorovány nepříznivé účinky, musí být provedeny další relevantní studie (např. za reprezentativních podmínek v souladu s navrženými podmínkami použití).

8.2.2.    Účinky na ►C2  vodní bezobratlé ◄

Musí být poskytnut souhrn potenciální infekčnosti a patogenity mikroorganismu pro ►C2  vodní bezobratlé ◄ na základě informací již poskytnutých podle oddílů 1, 2, 3 a 7 a dalších informací, které lze získat z jakéhokoli jiného spolehlivého zdroje.

Musí být provedeny relevantní studie patogenity/infekčnosti, pokud žadatel na základě přístupu průkaznosti výsledků neprokáže, že:

Pokud jsou v těchto studiích pozorovány nepříznivé účinky, musí být provedeny další relevantní studie (např. za reprezentativních podmínek v souladu s navrženými podmínkami použití).

8.2.3.    Účinky na řasy

Musí být poskytnut souhrn potenciální infekčnosti a patogenity mikroorganismu pro řasy na základě informací již poskytnutých podle oddílů 1, 2, 3 a 7 a dalších informací, které lze získat z jakéhokoli jiného spolehlivého zdroje.

Musí být provedeny relevantní studie patogenních/infekčních účinků na růst a rychlost růstu řas, je-li známo, že mikroorganismus má herbicidní způsob účinku nebo je blízce příbuzný s určitým rostlinným patogenem, pokud žadatel na základě přístupu průkaznosti výsledků neprokáže, že:

Pokud jsou v těchto studiích pozorovány nepříznivé účinky, musí být provedeny další relevantní studie (např. za reprezentativních podmínek v souladu s navrženými podmínkami použití).

8.2.4.    Účinky na vodní makrofyty

Musí být poskytnut souhrn potenciální infekčnosti a patogenity mikroorganismu pro vodní makrofyty na základě informací již poskytnutých podle oddílů 1, 2, 3 a 7 a dalších informací, které lze získat z jakéhokoli jiného spolehlivého zdroje.

Musí být provedeny relevantní studie patogenních/infekčních účinků na vodní makrofyty, je-li známo, že mikroorganismus má herbicidní způsob účinku nebo je blízce příbuzný s určitým rostlinným patogenem, pokud žadatel na základě přístupu průkaznosti výsledků neprokáže, že:

Pokud jsou v těchto studiích pozorovány nepříznivé účinky, musí být provedeny další relevantní studie (např. za reprezentativních podmínek v souladu s navrženými podmínkami použití).

8.3.    Účinky na včely

Musí být poskytnut souhrn potenciální infekčnosti a patogenity mikroorganismu pro včely na základě informací již poskytnutých podle oddílů 1, 2, 3 a 7 a dalších informací, které lze získat z jakéhokoli jiného spolehlivého zdroje.

Musí být provedeny relevantní studie patogenity/infekčnosti, včetně stadií dospělých jedinců a larev, pokud žadatel na základě přístupu průkaznosti výsledků neprokáže, že:

Pokud jsou v těchto studiích pozorovány nepříznivé účinky, musí být provedeny další relevantní studie (např. polní studie za reprezentativních podmínek v souladu s navrženými podmínkami použití).

8.4.    Účinky na necílové členovce jiné než včely

Musí být poskytnut souhrn potenciální infekčnosti a patogenity mikroorganismu pro necílové členovce jiné než včely na základě informací již poskytnutých podle oddílů 1, 2, 3 a 7 a dalších informací, které lze získat z jakéhokoli jiného spolehlivého zdroje.

Musí být provedeny relevantní studie patogenity/infekčnosti, pokud žadatel na základě přístupu průkaznosti výsledků neprokáže, že:

Jsou-li požadovány studie, musí být provedeny na dvou druzích členovců jiných než včely, které hrají roli v biologické ochraně a zahrnují různé taxonomické skupiny (řády), je-li to možné, pro něž jsou k dispozici dohodnuté zkušební protokoly, a žadatel musí předložit odůvodnění počtu a taxonomie pokusných druhů. Tyto zkoušky mohou navíc vyžadovat podmínky ovlivňující růst nebo životaschopnost mikroorganismu.

Pokud jsou v těchto studiích pozorovány nepříznivé účinky, musí být provedeny další relevantní studie (např. rozšířené laboratorní zkoušky nebo polní studie za reprezentativních podmínek v souladu s navrženými podmínkami použití).

8.5.    Účinky na necílové mezo- a makroorganismy v půdě

Musí být poskytnut souhrn potenciální infekčnosti a patogenity mikroorganismu pro necílové půdní mezo- a makroorganismy na základě informací již poskytnutých podle oddílů 1, 2, 3 a 7 a dalších informací, které lze získat z jakéhokoli jiného spolehlivého zdroje.

Musí být provedeny relevantní studie patogenity/infekčnosti, pokud:

Jsou-li požadovány studie, musí být, je-li to možné, provedeny na dvou druzích necílových mezo- a makroorganismů zvolených na základě biologických vlastností hodnoceného mikroorganismu, pro něž jsou k dispozici dohodnuté zkušební protokoly.

Pokud jsou v těchto studiích pozorovány nepříznivé účinky, musí být provedeny další relevantní studie (např. za reprezentativních podmínek v souladu s navrženými podmínkami použití).

8.6.    Účinky na necílové suchozemské rostliny

Musí být poskytnut souhrn potenciální infekčnosti a patogenity mikroorganismu pro necílové suchozemské rostliny na základě informací již poskytnutých podle oddílů 1, 2, 3 a 7 a dalších informací, které lze získat z jakéhokoli jiného spolehlivého zdroje.

Musí být provedeny relevantní studie patogenních/infekčních účinků na necílové suchozemské rostliny, je-li známo, že mikroorganismus má herbicidní způsob účinku nebo je blízce příbuzný s určitým rostlinným patogenem, pokud žadatel na základě přístupu průkaznosti výsledků neprokáže, že:

Pokud jsou v těchto studiích pozorovány nepříznivé účinky, musí být provedeny další relevantní studie (např. za reprezentativních podmínek v souladu s navrženými podmínkami použití).

8.7.    Další studie o mikroorganismu

Může být zapotřebí předložit další údaje o potenciální patogenitě/infekčnosti mikroorganismu pro jiné necílové druhy, než jsou druhy posuzované za účelem splnění požadavků stanovených v bodech 8.1 až 8.6.

Tyto údaje mohou rovněž sestávat ze souhrnu, včetně informací již poskytnutých podle oddílů 2, 3, 5 a 7 a informací, které lze získat z jakéhokoli jiného zdroje nebo z dalších studií infekčnosti a patogenity.

8.8.    Informace a studie toxicity týkající se metabolitů

8.8.1.    Informace o metabolitech

Musí být předloženy informace (např. vědecká literatura, výsledky studií) o toxikologické charakterizaci metabolitů a souvisejících zjištěných nebezpečích relevantních pro necílové organismy, které byly shromážděny nebo získány s cílem identifikovat metabolity vzbuzující obavy, nebo obavy ohledně metabolitů vyloučit.

V případě metabolitů, u nichž je zjištěno nebezpečí pro necílové organismy, musí být uveden odhad expozice relevantních necílových organismů podle bodu 7.2.1.

8.8.2.    Další studie toxicity metabolitů vzbuzujících obavy

V případě metabolitů vzbuzujících obavy, které byly identifikovány na základě poskytnutých informací o nebezpečí (viz bod 8.8.1) pro necílové organismy a o jejich expozici (viz body 7.2.1 a 7.2.2) a které jsou uvedeny v bodě 2.8, musí být poskytnuty další informace o jejich toxicitě pro necílové organismy, které jsou relevantní (např. na základě expozice a indikace toxicity) z těch, jež jsou popsány v bodech 8.1 až 8.6. Pokud je nezbytné získat experimentální údaje, musí být předloženy relevantní ekotoxikologické studie, jak je stanoveno v části A oddíle 8.