This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02009R0663-20181224
Regulation (EC) No 663/2009 of the European Parliament and of the Council of 13 July 2009 establishing a programme to aid economic recovery by granting Community financial assistance to projects in the field of energy
Consolidated text: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 ze dne 13. července 2009 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 ze dne 13. července 2009 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky
02009R0663 — CS — 24.12.2018 — 002.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 663/2009 ze dne 13. července 2009 (Úř. věst. L 200 31.7.2009, s. 31) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1233/2010 ze dne 15. prosince 2010, |
L 346 |
5 |
30.12.2010 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 |
L 328 |
1 |
21.12.2018 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 663/2009
ze dne 13. července 2009
o zavedení programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky
KAPITOLA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Toto nařízení zavádí finanční nástroj nazvaný Evropský program oživení energetiky (dále jen „EEPR“) za účelem rozvoje projektů v oblasti energetiky ve Společenství, které přispějí poskytnutím finančního podnětu k hospodářskému oživení, k zabezpečení dodávek energie a ke snížení emisí skleníkových plynů.
Pro dosažení uvedených cílů zavádí toto nařízení podprogramy v těchto oblastech:
a) plynárenské a elektrizační infrastruktury;
b) větrné energie na moři a
c) zachycování a ukládání CO2.
Toto nařízení určuje, které projekty mají být v rámci jednotlivých podprogramů financovány, a uvádí kritéria pro stanovení a provádění opatření nezbytných pro uskutečnění těchto projektů.
Toto nařízení zavádí finanční nástroj (dále jen „nástroj“) na podporu iniciativ v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
a) „zachycováním a ukládáním CO2“ se rozumí zachycování a ukládání oxidu uhličitého (CO2) z průmyslových zařízení, jeho přeprava na úložiště a jeho vstřikování do vhodné podzemní geologické formace za účelem trvalého uložení;
b) „způsobilé náklady“ mají stejný význam jako v nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002;
c) „plynárenskými a elektrizačními infrastrukturami“ se rozumí:
i) všechna vedení vysokého a velmi vysokého napětí, s výjimkou distribučních soustav a podmořských vedení, pokud se tato infrastruktura používá pro přenos či propojení mezi jednotlivými oblastmi nebo pro přenos či propojení mezinárodní,
ii) vysokotlaké plynovody, s výjimkou distribučních soustav,
iii) podzemní zásobníky napojené na vysokotlaké plynovody uvedené v bodě ii),
iv) zařízení na příjem, skladování a znovuzplynování zkapalněného zemního plynu (LNG) a
v) veškerá vybavení nebo zařízení nutná k řádnému fungování infrastruktury uvedené v bodech i), ii), iii) nebo iv), včetně systémů ochrany, sledování a kontroly a regulace;
d) „částí projektu“ se rozumí jakákoli činnost, která je finančně, technicky a v čase nezávislá a přispívá k dokončení projektu;
e) „investiční fází“ se rozumí fáze projektu, během níž dochází k výstavbě a jsou vynakládány kapitálové náklady;
f) „větrnou energií na moři“ se rozumí elektrická energie vyráběná turbínami poháněnými větrem, které jsou instalovány v moři, ať v blízkosti pobřeží nebo dále od pobřeží;
g) „plánovací fází“ se rozumí fáze projektu, která předchází investiční fázi, v níž se připravuje uskutečnění projektu, případně včetně posouzení proveditelnosti, přípravných a technických studií a získání licencí a povolení, a během níž vznikají kapitálové náklady.
Článek 3
Rozpočet
1. Finanční rámec provádění EEPR pro léta 2009 a 2010 je 3 980 000 000 EUR rozdělený takto:
a) projekty zaměřené na plynárenské a elektrizační infrastruktury: 2 365 000 000 EUR;
b) projekty zaměřené na větrnou energii na moři: 565 000 000 EUR;
c) projekty zaměřené na zachycování a ukládání uhlíku: 1 050 000 000 EUR.
2. Jednotlivé právní závazky podle kapitoly II k realizaci rozpočtových závazků přijatých v letech 2009 a 2010 se učiní do 31. prosince 2010. Jednotlivé právní závazky podle kapitoly IIa se učiní do 31. března 2011.
3. Finanční zprostředkovatelé popsaní v příloze II se snaží přidělit veškeré finanční prostředky z příspěvku Unie dostupné v rámci nástroje na investiční projekty a na technickou pomoc pro projekty v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie do 31. března 2014. Po tomto dni nesmějí být z příspěvku Unie přiděleny žádné finanční prostředky. Veškeré finanční prostředky z příspěvku Unie nepřidělené finančními zprostředkovateli do 31. března 2014 se vrátí do souhrnného rozpočtu Unie. Finanční prostředky z příspěvku Unie přidělené na investiční projekty jsou investovány na stanovenou dobu, která nesmí překročit lhůtu 31. března 2034. Unie má právo na výnos ze své investice do nástroje po celou dobu životnosti nástroje v poměru odpovídajícím jejímu příspěvku do nástroje a v souladu se svými podílnickými právy.
KAPITOLA II
PODPROGRAMY
ODDÍL 1
Projekty zaměřené na plynárenské a elektrizační infrastruktury:
Článek 4
Cíle
Společenství podpoří projekty zaměřené na plynárenské a elektrizační infrastruktury, které mají pro Společenství nejvyšší přidanou hodnotu a které přispívají k těmto cílům:
a) k zabezpečení a diverzifikaci zdrojů energie a jejich tras a dodávek;
b) k optimalizaci kapacity energetické sítě a dotvoření vnitřního trhu s energií, zejména pokud jde o projekty týkající se přeshraničních úseků;
c) k rozvoji sítě s cílem posílit hospodářskou a sociální soudržnost snížením izolace znevýhodněných regionů a ostrovů Společenství;
d) k připojení a integraci obnovitelných zdrojů energie a
e) k bezpečnosti, spolehlivosti a interoperabilitě propojených energetických sítí, včetně umožnění vícesměrné přepravy plynu, je-li to nutné.
Článek 5
Priority
EEPR slouží k naléhavě potřebné úpravě a rozvoji energetických sítí, které jsou ve Společenství obzvláště důležité pro podporu fungování vnitřního trhu s energií, a zejména pro zvýšení kapacity propojení, zabezpečení a diverzifikaci dodávek a pro překonání environmentálních, technických a finančních překážek. Zvláštní podpora Společenství je nezbytná pro mnohem intenzivnější rozvoj energetických sítí a pro urychlení jejich budování, zejména v případech nedostatečné diverzifikace zásobovacích tras a zdrojů.
Článek 6
Poskytování finanční pomoci Společenství
1. Finanční pomoc Společenství v rámci EEPR (dále jen „pomoc EEPR“) na projekty zaměřené na plynárenskou a elektrizační infrastrukturu se poskytuje na akce, jejichž prostřednictvím se uskuteční projekty uvedené v části A přílohy nebo jejich části, a které přispívají k cílům stanoveným v článku 4.
2. Komise vyzve k předložení návrhů na opatření uvedená v odstavci 1 a posoudí, zda tyto návrhy splňují kritéria způsobilosti uvedená v článku 7, kritéria pro výběr a kritéria pro poskytnutí finanční pomoci stanovená v článku 8.
3. Komise informuje příjemce jakékoli pomoci EEPR o jejím poskytnutí.
Článek 7
Způsobilost
1. Návrhy jsou způsobilé pro pomoc EEPR, pouze pokud uskutečňují projekty uvedené v části A přílohy a nepřekročí maximální výši pomoci EEPR stanovenou tamtéž a pokud splňují kritéria pro výběr a pro poskytnutí finanční pomoci podle článku 8.
2. Návrhy mohou předkládat:
a) jeden nebo několik členských států společně;
b) se souhlasem všech členských států, kterých se dotčený projekt bezprostředně týká,
i) jeden nebo několik veřejných či soukromých podniků či subjektů jednajících společně,
ii) jedna nebo několik mezinárodních organizací jednajících společně nebo
iii) jeden společný podnik.
3. Návrhy předložené fyzickými osobami nejsou způsobilé.
Článek 8
Kritéria pro výběr a poskytnutí finanční pomoci
1. Při posuzování návrhů, které obdrží v rámci výzvy k předkládání návrhů podle čl. 6 odst. 2, použije Komise tato kritéria pro výběr:
a) kvalitu a technicky adekvátní přístup;
b) kvalitu finančního návrhu na celou investiční fázi opatření.
2. Při posuzování návrhů, které obdrží v rámci výzvy k předkládání návrhů podle čl. 6 odst. 2, použije Komise tato kritéria pro poskytnutí finanční pomoci:
a) propracovanost, definovanou jako dosažení investiční fáze a vznik podstatných kapitálových výdajů do konce roku 2010;
b) do jaké míry zdržuje provádění opatření nedostatečný přístup k financím;
c) do jaké míry podnítí pomoc EEPR financování z veřejných a soukromých zdrojů;
d) socioekonomický dopad;
e) environmentální dopad;
f) jak projekt přispívá ke kontinuitě a interoperabilitě energetické sítě a k optimalizaci její kapacity;
g) jak projekt přispívá ke zlepšování kvality služeb, bezpečnosti a ochraně;
h) jak projekt přispívá k vytvoření správně fungujícího integrovaného trhu s energií.
Článek 9
Podmínky financování
1. Pomoc EEPR je příspěvkem na výdaje spojené s prováděním projektu a vynaložené příjemci či třetími stranami, které odpovídají za provedení projektu.
2. Pomoc EEPR nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů.
Článek 10
Nástroje
1. Na základě výzvy k předkládání návrhů uvedené v čl. 6 odst. 2 vybere Komise řídícím postupem podle čl. 26 odst. 2 návrhy na získání pomoci EEPR a určí výši poskytnuté pomoci EEPR. Komise upřesní podmínky a způsoby provádění těchto návrhů.
2. Pomoc EEPR se poskytne na základě rozhodnutí Komise.
Článek 11
Finanční odpovědnost členských států
1. Členské státy vykonávají v úzké spolupráci s Komisí technické sledování a finanční kontrolu projektů a potvrzují výši a soulad výdajů vynaložených v souvislosti s projekty nebo jejich částmi s tímto nařízením. Členské státy mohou požádat o účast Komise při kontrolách na místě.
2. Členské státy uvědomí Komisi o opatřeních přijatých podle odstavce 1, a zejména jí poskytnou popis systémů kontroly, řízení a sledování, které byly zavedeny pro zajištění úspěšného dokončení projektů.
ODDÍL 2
Projekty zaměřené na větrnou energii na moři
Článek 12
Poskytnutí pomoci EEPR
1. Pomoc EEPR na projekty zaměřené na větrnou energii na moři se poskytne na základě výzvy k předkládání návrhů omezených na akce, jejichž prostřednictvím se uskutečňují projekty uvedené v části B přílohy.
2. Komise vyzve k předložení návrhů na určení akcí uvedených v odstavci 1 a posoudí, zda tyto návrhy splňují kritéria způsobilosti podle článku 13 a kritéria pro výběr a kritéria pro poskytnutí finanční pomoci stanovená v článku 14.
3. Komise informuje příjemce jakékoli pomoci EEPR o jejím poskytnutí.
Článek 13
Způsobilost
1. Návrhy jsou způsobilé pro pomoc EEPR, pouze pokud uskutečňují projekty uvedené v části B přílohy, nepřekročí maximální výši pomoci EEPR stanovenou tamtéž a splňují kritéria pro výběr a pro poskytnutí finanční pomoci podle článku 14. Tyto projekty řídí obchodní podnik.
2. Návrhy mohou předkládat jeden nebo několik podniků jednajících společně.
3. Návrhy předložené fyzickými osobami nejsou způsobilé.
Článek 14
Kritéria pro výběr a poskytnutí finanční pomoci
1. Při posuzování návrhů, které obdrží v rámci výzvy k předkládání návrhů podle čl. 12 odst. 1, použije Komise tato kritéria pro výběr:
a) kvalitu a technicky adekvátní přístup;
b) kvalitu finančního návrhu na celou investiční fázi projektu.
2. Při posuzování návrhů, které obdrží v rámci výzvy k předkládání návrhů podle čl. 12 odst. 1, použije Komise tato kritéria pro poskytnutí finanční pomoci:
a) propracovanost, definovanou jako dosažení investiční fáze a vznik podstatných kapitálových výdajů do konce roku 2010;
b) do jaké míry je provádění opatření zdržováno nedostatečným přístupem k financím;
c) do jaké míry projekt vylepší nebo zvýší rozsah zařízení a infrastruktury, které jsou již ve výstavbě nebo v plánovací fázi;
d) do jaké míry projekt zahrne výstavbu ucelených zařízení a infrastruktury průmyslového rozsahu a do jaké míry se zabývá zejména:
i) vyvážením variability větrné energie prostřednictvím integračních systémů,
ii) existencí rozsáhlých zálohovacích systémů,
iii) řízením větrných elektráren v rámci větrného parku jako virtuálních elektráren (nad 1 GW),
iv) existencí turbín instalovaných dále od pobřeží nebo v hlubších vodách (20 až 50 m), než je běžný standard,
v) novými projekty základů nebo
vi) postupy při jejich montování, instalaci, uvádění do provozu a vyřazování z provozu a testování těchto postupů v projektech ve skutečné velikosti;
e) inovační prvky projektu a do jaké míry se prokáže realizace těchto prvků;
f) dopad projektu a jak přispívá k vytváření soustavy větrné energie na moři, včetně replikačního potenciálu;
g) jak příjemci podpory prokáží závazek, že předají výsledky technického rozvoje, které projekt přinese, dalším subjektům v Evropě způsobem slučitelným s právem Společenství, a zejména s cíli a strukturami uvedenými v Evropském strategickém plánu pro energetické technologie.
Článek 15
Podmínky financování
1. Pomoc EEPR přispěje na náklady spojené s prováděním projektu.
2. Pomoc EEPR nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů.
Článek 16
Nástroje
1. Na základě výzvy k předkládání návrhů uvedené v čl. 12 odst. 1 vybere Komise řídícím postupem podle čl. 26 odst. 2 návrhy, které získají pomoc EEPR, a určí výši poskytnutých finančních prostředků. Komise upřesní podmínky a způsoby provádění těchto návrhů.
2. Pomoc EEPR se poskytne na základě grantových dohod.
ODDÍL 3
Projekty zaměřené na zachycování a ukládání uhlíku
Článek 17
Poskytnutí pomoci EEPR
1. Pomoc EEPR pro projekty zaměřené na zachycování a ukládání uhlíku se poskytuje na opatření, jejichž prostřednictvím se uskuteční projekty uvedené v části C přílohy.
2. Komise vyzve k předložení návrhů na určení opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku a posoudí, zda návrhy splňují kritéria způsobilosti podle článku 18 a kritéria pro výběr a kritéria pro poskytnutí finanční pomoci stanovená v článku 19.
3. Pokud kritéria způsobilosti podle článku 18 a kritéria pro výběr podle čl. 19 odst. 1 splňuje několik návrhů týkajících se projektů ve stejném členském státě, vybere Komise na základě kritérií pro poskytnutí finanční pomoci podle čl. 19 odst. 2 z daných návrhů nejvýše jeden návrh na jeden členský stát.
4. Komise informuje příjemce jakékoli pomoci EEPR o jejím poskytnutí.
Článek 18
Způsobilost
1. Návrhy jsou způsobilé pro poskytnutí pomoci EEPR, pouze pokud se jejich prostřednictvím realizují projekty uvedené v části C přílohy a pokud splňují kritéria pro výběr a pro poskytnutí finanční pomoci podle článku 19 a následující podmínky:
a) projekty prokáží, že díky nim je možné v průmyslových zařízeních zachycovat nejméně 80 % CO2 a přepravovat a geologicky ukládat tento CO2 bezpečně pod zemí;
b) v případě zařízení na výrobu energie je nutno prokázat možnost zachycování CO2 u zařízení s minimální kapacitou 250 MW nebo jeho ekvivalentu;
c) navrhovatelé projektů učiní závazné prohlášení, že obecné poznatky získané prostřednictvím demonstračního zařízení budou dány k dispozici dalším podnikům a Komisi a že přispějí k Evropskému strategickému plánu pro energetické technologie.
2. Návrhy předkládá jeden nebo několik podniků jednajících společně.
3. Návrhy předložené fyzickými osobami nejsou způsobilé.
Článek 19
Kritéria pro výběr a poskytnutí finanční pomoci
1. Při posuzování návrhů, které obdrží v rámci výzvy k předkládání návrhů podle čl. 17 odst. 2, použije Komise tato kritéria pro výběr:
a) kvalitu a technicky adekvátní přístup;
b) propracovanost, definovanou jako dosažení investiční fáze, která zahrnuje posouzení možností ukládání a jejich rozvoj, a vznik podstatných výdajů spojených s investicemi na projekt do konce roku 2010;
c) kvalitu finančního návrhu na celou investiční fázi projektu;
d) předložení seznamu všech povolení potřebných k výstavbě a fungování projektu na navrhovaném místě / navrhovaných místech, včetně existence strategie na získání uvedených povolení.
2. Při posuzování návrhů, které obdrží v rámci výzvy k předkládání návrhů podle čl. 17 odst. 2, použije Komise tato kritéria pro poskytnutí finanční pomoci:
a) do jaké míry je provádění opatření zdržováno nedostatečným přístupem k financím;
b) požadované finanční prostředky na snížení emisí o jednu tunu CO2 v prvních pěti letech fungování projektu;
c) složitost projektu a míru inovací celého zařízení včetně dalších doprovodných výzkumných činností a toho, jak příjemci prokáží závazek, že předají výsledky technického rozvoje, které projekt přinese, dalším subjektům v Evropě v souladu s právem Společenství, a zejména s cíli a strukturami uvedenými v Evropském strategickém plánu pro energetické technologie;
d) kvalitu a adekvátnost plánu řízení včetně prokázání, zejména pokud jde o vědecké, konstrukční a technické údaje a informace v něm obsažené, připravenosti projektu tak, aby mohl být provoz zahájen do 31. prosince 2015.
Článek 20
Podmínky financování
1. Pomoc EPPR přispěje pouze na ty výdaje spojené s realizací projektu, které se týkají zachycování, přepravy a ukládání CO2, se zohledněním možných provozních zisků.
2. Pomoc EPPR nepřekročí 80 % celkových způsobilých investičních nákladů.
Článek 21
Nástroje
1. Na základě výzvy k předkládání návrhů uvedené v čl. 17 odst. 2 vybere Komise řídícím postupem podle čl. 26 odst. 2 návrhy na získání pomoci EEPR a určí výši poskytnuté pomoci EEPR. Komise upřesní podmínky a způsoby provádění návrhů.
2. Pomoc EEPR se poskytne na základě grantových dohod.
KAPITOLA IIa
FINANČNÍ NÁSTROJ
Článek 21a
Finanční prostředky, které nelze přidělit podle kapitoly II
1. Finanční prostředky, ke kterým podle čl. 3 odst. 2 nelze učinit jednotlivé právní závazky podle kapitoly II na částku 146 344 644,50 EUR, jsou určeny pro finanční nástroj uvedený v čl. 1 odst. 4 pro účely vytvoření vhodných finančních nástrojů ve spolupráci s finančními institucemi s cílem důrazně podnítit projekty v oblasti energetické účinnosti a projekty na využití obnovitelných zdrojů energie.
2. Nástroj se provádí v souladu s přílohou II. U stanovení čl. 23 odst. 1 se na nástroj nepoužije.
3. Úvěrová angažovanost Unie v rámci nástroje, včetně poplatků za správu a dalších způsobilých nákladů, je omezena na částku ve výši příspěvku Unie do nástroje uvedenou v odstavci 1 a souhrnný rozpočet Unie nesmí být nijak dále zatížen.
KAPITOLA III
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
▼M1 —————
Článek 23
Programová a prováděcí pravidla
1. Komise přímo zveřejní výzvy k předkládání návrhů na základě rozpočtové dostupnosti podle čl. 3 odst. 1 a kritérií způsobilosti a kritérií pro výběr a pro poskytnutí finanční pomoci uvedených v kapitole II.
2. Pomoc EEPR se vztahuje pouze na výdaje spojené s projektem a vynaložené příjemci a v případě projektů podle článku 9 i třetími stranami, kteří odpovídají za uskutečnění projektu. Výdaje vzniklé na základě kapitoly II mohou být způsobilé od 13. července 2009.
2a. Finanční pomoc poskytnutá na základě kapitoly IIa se vztahuje na výdaje spojené s investičními projekty a technickou pomocí pro projekty v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie, jež vznikly příjemcům popsaným v části A bodě 3 přílohy II. Tyto výdaje mohou být způsobilé od 1. ledna 2011.
3. DPH, s výjimkou DPH bez nároku na odpočet, se nepovažuje za způsobilý výdaj.
4. Projekty a opatření financované podle tohoto nařízení se provádějí v souladu s právem Společenství a zohledňují veškeré příslušné politiky Společenství, zejména ty, které se týkají hospodářské soutěže, včetně platných pravidel státní podpory, ochrany životního prostředí, zdraví, udržitelného rozvoje a zadávání veřejných zakázek.
Článek 24
Obecné povinnosti členských států
Členské státy vynaloží v oblasti své působnosti veškeré úsilí na uskutečnění projektů, které obdrží pomoc EEPR, a to zejména prostřednictvím účinných administrativních postupů a postupů při udělování povolení, licencí a osvědčení.
Článek 25
Ochrana finančních zájmů Evropských společenství
1. Komise zajistí, aby při provádění opatření financovaných podle tohoto nařízení byly finanční zájmy Společenství chráněny použitím preventivních opatření proti podvodu, korupci a jiným nezákonným činnostem, a to prostřednictvím účinných kontrol a zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek a v případě zjištění nesrovnalostí prostřednictvím účinných, přiměřených a odrazujících pokut v souladu s nařízeními (ES, Euratom) č. 2988/95, (Euratom, ES) č. 2185/96 a (ES) č. 1073/1999.
2. Pokud se jedná o činnosti Společenství financované na základě toho nařízení, rozumí se „nesrovnalostí“ ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 jakékoli porušení práva Společenství nebo jakékoli nesplnění smluvního závazku vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Evropské unie nebo rozpočty jí spravované, a to formou neoprávněného výdaje.
3. Veškerá prováděcí opatření vyplývající z tohoto nařízení musejí především stanovit dohled a finanční kontrolu ze strany Komise nebo ze strany zástupce pověřeného Komisí a prostřednictvím auditů evropského Účetního dvora, případně včetně kontrol na místě.
KAPITOLA IV
PROVÁDĚCÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 26
Výbory
1. Komisi jsou nápomocny tyto výbory:
a) pro projekty týkající se plynárenských a elektrizačních infrastruktur výbor zřízený článkem 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí ( 1 );
b) pro projekty týkající se větrné energie na moři výbor zřízený článkem 8 rozhodnutí 2006/971/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu Spolupráce, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) ( 2 );
c) pro projekty týkající se zachycování a ukládání CO2 výbor zřízený článkem 8 rozhodnutí Rady 2006/971/ES.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.
Článek 27
Hodnocení
▼M2 —————
1a. Do 30. června 2013 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu v polovině období o opatřeních přijatých podle kapitoly IIa a zaměří se při tom na:
a) efektivnost nákladů, pákový efekt a adicionalitu, které nástroj prokázal;
b) důkazy o řádném finančním řízení;
c) míru, v jaké nástroj dosáhl cílů uvedených v tomto nařízení;
d) rozsah, v jakém je třeba nadále z nástroje poskytovat podporu projektům v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie.
Hodnotící zprávu v polovině období podle potřeby, a zejména pokud je posouzení opatření přijatých podle kapitoly IIa provedené Komisí kladné, doprovodí legislativní návrh na prodloužení platnosti nástroje.
2. Komise může požádat přijímající členský stát, aby předložil konkrétní hodnocení projektů financovaných podle kapitoly II oddílu 1 tohoto nařízení, nebo jí při hodnocení těchto projektů případně poskytl informace a potřebnou pomoc.
▼M2 —————
Článek 29
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
►M1 PŘÍLOHA I ◄
ZPŮSOBILÉ PROJEKTY
A. Projekty týkající se plynárenských a elektrizačních infrastruktur
1. Propojení plynárenských soustav
|
Projekt |
Umístění podporovaných projektů |
Předpokládaný příspěvek Společenství (v milionech EUR) |
|
Jižní koridor pro přepravu plynu |
||
|
NABUCCO |
Rakousko, Maďarsko, Bulharsko, Německo, Rumunsko |
200 |
|
ITGI – Poseidon |
Itálie, Řecko |
100 |
|
Propojení Pobaltí |
||
|
Skanled/Baltic pipe |
Polsko, Dánsko, Švédsko |
150 |
|
Soustava zplyňovacích zařízení LNG |
||
|
Terminál LNG na polské pobřeží v přístavu Świnoujście |
Polsko |
80 |
|
Střední a jihovýchodní Evropa |
||
|
Přeshraniční propojení plynovodem mezi Slovenskem a Maďarskem (Veľký Krtíš – Vecsés) |
Slovensko, Maďarsko |
30 |
|
Přepravní soustava zemního plynu ve Slovinsku mezi rakouskou hranicí a Ljubljanou (kromě úseku Rogatec-Kidričevo) |
Slovinsko |
40 |
|
Propojení mezi Bulharskem a Řeckem (Stara Zagora – Dimitrovgrad-Komotini) |
Bulharsko, Řecko |
45 |
|
Propojovací plynovod mezi Rumunskem a Maďarskem |
Rumunsko, Maďarsko |
30 |
|
Rozšíření kapacity pro skladování plynu v českém rozbočovači |
Česká republika |
35 |
|
Infrastruktura a vybavení umožňující, aby plyn proudil v případě krátkodobého přerušení dodávek opačným směrem |
Rakousko, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko |
80 |
|
Propojení Slovensko-Polsko |
Slovensko, Polsko |
20 |
|
Propojení Maďarsko-Chorvatsko |
Maďarsko |
20 |
|
Propojení Bulharsko-Rumunsko |
Bulharsko, Rumunsko |
10 |
|
Středozemí |
||
|
Posílení francouzské plynárenské sítě na ose Afrika-Španělsko-Francie |
Francie |
200 |
|
GALSI (plynovod Alžírsko-Itálie) |
Itálie |
120 |
|
Propojení plynárenské sítě na západní ose, větev Larrau |
Španělsko |
45 |
|
Oblast Severního moře |
||
|
Plynovod Německo-Belgie-Spojené království |
Belgie |
35 |
|
Spojení Francie a Belgie |
Francie, Belgie |
200 |
|
CELKEM |
|
1 440 |
2. Propojení elektrizačních soustav
|
Projekt |
Umístění podporovaných projektů |
Předpokládaný příspěvek Společenství (v milionech EUR) |
|
Propojení Pobaltí |
||
|
Estlink-2 |
Estonsko, Finsko |
100 |
|
Propojení Švédska a pobaltských zemí a posílení elektrizační soustavy v pobaltských zemích |
Švédsko, Lotyšsko, Litva |
175 |
|
Střední a jihovýchodní Evropa |
||
|
Halle/Saale – Schweinfurt |
Německo |
100 |
|
Vídeň – Győr |
Rakousko, Maďarsko |
20 |
|
Středozemí |
||
|
Posílení propojení mezi Portugalskem a Španělskem |
Portugalsko |
50 |
|
Propojení mezi Francií a Španělskem (Baixas – Sta Llogaia) |
Francie, Španělsko |
225 |
|
Nový 380 kV střídavý podmořský kabel mezi Sicílií a pevninskou Itálií (Sorgente – Rizziconi) |
Itálie |
110 |
|
Oblast Severního moře |
||
|
propojení Irsko/Wales o kapacitě 500 MW (Meath-Deeside) |
Irsko, Spojené království |
110 |
|
Propojení elektrizační soustavy Malta – Itálie |
Malta/Itálie |
20 |
|
CELKEM |
|
910 |
3. Projekty týkající se malých ostrovních států
|
Iniciativy týkající se malých izolovaných ostrovů |
Kypr |
10 |
|
Malta |
5 |
|
|
CELKEM |
|
15 |
B. Projekty zaměřené na větrnou energii na moři
|
Projekt |
Kapacita |
Umístění podporovaných projektů |
Předpokládaný příspěvek Společenství (v milionech EUR) |
|
1. Integrace větrné energie na moři do elektrizační soustavy |
|||
|
1.1 Pobaltí – Kriegers Flak I, II, III Práce na připravovaných projektech. Financování zaměřené na zajištění zvláštních nákladů na zabezpečení společného propojení. |
1,5 GW |
Dánsko, Švédsko, Německo, Polsko |
150 |
|
1.2 Distribuční síť v Severním moři Modulový rozvoj sítě na moři, demonstrace virtuální elektrárny na moři a integrování stávající pobřežní sítě. |
1 GW |
Spojené království, Nizozemsko, Německo, Irsko, Dánsko, Belgie, Francie, Lucembursko |
165 |
|
2. Nové turbíny, struktury a komponenty, optimalizace výrobních kapacit |
|||
|
2.1 Borkum West II – Bard 1 – Nordsee Ost – Global Tech I Nová generace multi-MW turbín (5-7 MW) a inovačních struktur, umístěných daleko od pobřeží (až 100 km) v hlubších vodách (až 40 m) |
1,6 GW |
Německo |
200 |
|
2.2 Větrná elektrárna na moři u Aberdeenu (Evropské testovací středisko) Práce na již připravovaných projektech – testování multi-MW turbín. Rozvoj inovačních struktur a substruktur včetně optimalizace výrobních kapacit zařízení na výrobu větrné energie na moři. Předpokládané zvýšení je o 100 MW. |
0,25 GW |
Spojené království |
40 |
|
2.3 Thornton Bank Práce na již připravovaných projektech. Získání poznatků z projektu Downvind (spolufinancovaného prostřednictvím 6. rámc. programu). Zvětšení turbín v zařízeních Downvind (velikost 5 MW) v hlubokých vodách (až 30 m) s nízkým vizuálním dopadem (až 30 km). |
90 MW |
Belgie |
10 |
|
CELKEM |
|
|
565 |
C. Projekty zaměřené na zachycování a ukládání uhlíku
|
Název/umístění projektu |
Předpokládaný příspěvek Společenství (v milionech EUR) |
Palivo |
Kapacita |
Technika zachycování |
Koncepce ukládání |
|
|
Huerth |
Německo |
180 |
uhlí |
450 MW |
IGCC |
hlubinný zásobník slané vody |
|
Jaenschwalde |
|
|
uhlí |
500 MW |
Oxyfuel |
ložiska ropy/plynu |
|
Eemshaven |
Nizozemsko |
180 |
uhlí |
1 200 MW |
IGCC |
ložiska ropy/plynu |
|
Rotterdam |
uhlí |
1 080 MW |
PC |
ložiska ropy/plynu |
||
|
Rotterdam |
uhlí |
800 MW |
PC |
ložiska ropy/plynu |
||
|
Bełchatów |
Polsko |
180 |
uhlí |
858 MW |
PC |
hlubinný zásobník slané vody |
|
Compostilla (León) |
Španělsko |
180 |
uhlí |
500 MW |
Oxyfuel |
hlubinný zásobník slané vody |
|
Kingsnorth |
Spojené království |
180 |
uhlí |
800 MW |
PC |
ložiska ropy/plynu |
|
Longannet |
uhlí |
3 390 MW |
PC |
hlubinný zásobník slané vody |
||
|
Tilbury |
uhlí |
1 600 MW |
PC |
ložiska ropy/plynu |
||
|
Hatfield (Yorkshire) |
uhlí |
900 MW |
IGCC |
ložiska ropy/plynu |
||
|
Porto Tolle |
Itálie |
100 |
uhlí |
660 MW |
PC |
|
|
Projekt zachycování průmyslově vzniklého CO2 |
||||||
|
Florange |
Francie |
50 |
Přeprava CO2 z průmyslového zařízení (ocelárenský podnik) do podzemního úložiště (solných zvodnělých vrstev – akviferů) |
|||
|
CELKEM |
1 050 |
|||||
PŘÍLOHA II
FINANČNÍ NÁSTROJ
A. Provádění finančního nástroje pro projekty udržitelné energetiky
1. Působnost nástroje
Tento finanční nástroj (dále jen „nástroj“) se použije na rozvoj projektů v oblasti úspor energie, energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie a usnadní financování investic do těchto oblastí místními, regionálními a v řádně odůvodněných případech i celostátními orgány veřejné moci. Tento nástroj se provádí v souladu s ustanoveními finančního nařízení a prováděcích pravidel k němu o pověření úkoly plnění rozpočtu.
Nástroj se použije na projekty v oblasti udržitelné energetiky, zejména v městském prostředí. To zahrnuje zejména projekty zaměřené na:
a) veřejné a soukromé budovy s použitím řešení z oblasti energetické účinnosti nebo obnovitelných zdrojů energie včetně řešení využívajících informační a komunikační technologie;
b) investice do vysoce energeticky účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, včetně mikrokogenerace, a do sítí dálkového vytápění či chlazení, zejména z obnovitelných zdrojů energie;
c) decentralizované zdroje obnovitelné energie vybudované v místním prostředí a jejich začlenění do elektrických rozvodných sítí;
d) mikrogeneraci z obnovitelných zdrojů energie;
e) čistou městskou dopravu podporující zvýšenou energetickou účinnost a integraci obnovitelných zdrojů energie s důrazem na veřejnou dopravu, dopravní prostředky na elektrický a vodíkový pohon a snížení emisí skleníkových plynů;
f) místní infrastrukturu včetně účinného osvětlení venkovní veřejné infrastruktury (včetně pouličního osvětlení), řešení v oblasti uchovávání elektrické energie, inteligentních metod měření a inteligentních sítí, které plně využívají informačních a komunikačních technologií;
g) technologie v oblasti energetické účinnosti a obnovitelné energie s inovačním a hospodářským potenciálem využívající nejlepší dostupné postupy.
Tento nástroj lze použít také k poskytnutí pobídek a technické pomoci a zvýšení informovanosti místních, regionálních a celostátních orgánů s cílem optimálně využít strukturální fondy a Fond soudržnosti, a zejména v oblastech, v nichž se zlepšení týkají energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie v obytných a jiných stavbách. Nástroj podpoří investiční projekty, u nichž je prokázána hospodářská a finanční životaschopnost, s cílem zajistit návratnost investic přidělených z nástroje a přilákat veřejné a soukromé investory. Nástroj tak může být mimo jiné využit k vytváření rezerv a přidělování kapitálu na financování půjček, záruk, vlastního kapitálu a dalších finančních produktů. Dále může být až 15 % finančních prostředků uvedených v článku 21a použito na poskytování technické pomoci místním, regionálním či celostátním orgánům při vytváření a úvodním zavádění technologií souvisejících s projekty v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů.
2. Součinnost
Při poskytování finanční nebo technické pomoci je třeba dbát i na součinnost s dalšími finančními zdroji dostupnými v členských státech, jako jsou strukturální fondy a Fond soudržnosti a nástroj evropské energetické pomoci na místní úrovni (ELENA), aby se finanční nástroje vzájemně nepřekrývaly.
3. Příjemci
Příjemci nástroje jsou orgány veřejné moci, pokud možno na místní a regionální úrovni, a veřejné či soukromé subjekty jednající jménem těchto orgánů.
B. Spolupráce s finančními zprostředkovateli
1. Výběr a obecné požadavky, včetně nákladů
Nástroj se zřídí ve spolupráci s jedním nebo více finančními zprostředkovateli a je otevřen účasti vhodných investorů. Výběr finančních zprostředkovatelů se provede na základě jejich prokázané schopnosti využít financování nejúčinnějším a nejefektivnějším způsobem v souladu s pravidly a kritérii stanovenými v této příloze.
Komise zajistí, aby celková výše režijních nákladů spojených s vytvořením a prováděním nástroje včetně poplatků za vedení a dalších způsobilých nákladů fakturovaných finančními zprostředkovateli byla co nejnižší, v souladu s osvědčenými postupy pro podobné nástroje a při zachování požadované kvality nástroje.
Plnění příspěvku Unie do nástroje zajišťuje Komise v souladu s články 53 a 54 finančního nařízení.
Finanční zprostředkovatelé jsou povinni dodržovat požadavky na pověření úkoly plnění rozpočtu stanovené ve finančním nařízení a prováděcích pravidlech k němu, zejména pokud jde o pravidla o zadávání zakázek, požadavky na vnitřní kontrolu, účetnictví a externí audit. Tito finanční zprostředkovatelé neobdrží jiné platby než poplatky za vedení nebo náklady spojené se zavedením a prováděním tohoto nástroje.
Podrobné podmínky týkající se zřízení nástroje a jeho rámcové podmínky, včetně sledování a kontroly, stanoví jedna nebo více dohod mezi Komisí a finančními zprostředkovateli.
2. Dostupnost informací
V rámci nástroje se veškeré informace o řízení programu dotýkající se zúčastněných stran zveřejní on-line. Týká se to zejména postupů podávání žádostí, informací o osvědčených postupech a přehledu projektů a zpráv.
C. Podmínky financování a kritéria způsobilosti a výběru
1. Působnost financování
V souladu s touto přílohou je uplatnění nástroje omezeno na financování:
a) investičních projektů, které mají rychlý, měřitelný a významný dopad na oživení hospodářství v Unii, zvýšenou energetickou bezpečnost a snížení emisí skleníkových plynů, a
b) technické pomoci pro projekty v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů.
2. Činitele, k nimž je třeba přihlédnout
Při výběru projektů je zvláštní pozornost věnována zeměpisné vyváženosti.
Při financování investičních projektů je náležitá pozornost věnována dosažení významného pákového efektu mezi celkovými investicemi a prostředky Unie s cílem významně zvýšit objem investic v Unii. Pákový efekt se však může u jednotlivých investičních projektů lišit v závislosti na řadě činitelů, jako je skutečná velikost a typ projektu, a na místních podmínkách včetně velikosti a finančních schopností příjemce.
3. Podmínky pro přístup orgánů veřejné moci k financování z nástroje
Orgány veřejné moci žádající o financování investičních projektů a technické pomoci pro projekty v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie musí splňovat tyto podmínky:
a) učinily nebo se chystají učinit politický závazek zmírňovat změnu klimatu, případně včetně stanovení konkrétních cílů, například týkajících se zvyšování energetické účinnosti nebo využívání energie z obnovitelných zdrojů;
b) buď usilují o vytvoření víceletých strategií pro zmírňování změny klimatu a případně pro dosažení svých cílů, nebo se účastní víceleté strategie na místní, regionální či celostátní úrovni za účelem zmírnění změny klimatu;
c) přijaly veřejnou odpovědnost za pokrok v dosahování jimi vytyčené celkové strategie.
4. Kritéria způsobilosti a výběru investičních projektů financovaných z nástroje
Investiční projekty financované z nástroje musí splňovat tato kritéria způsobilosti a výběru:
a) kvalitní a technicky odpovídající přístup;
b) kvalita a efektivnost nákladů financování pro celou investiční fázi opatření;
c) zeměpisné vyvážení všech projektů, na něž se vztahuje toto nařízení;
d) propracovanost, definovaná jako dosažení investiční fáze, a co nejdřívější vznik podstatných kapitálových výdajů;
e) míra, ve které je provádění opatření zdrženo nedostatečným přístupem k financování;
f) míra, ve které budu finanční prostředky z nástroje stimulovat financování z veřejných a soukromých zdrojů;
g) kvantifikované socioekonomické dopady;
h) kvantifikované dopady na životní prostředí.
5. Kritéria způsobilosti a výběru projektů technické pomoci financovaných z nástroje
Projekty technické pomoci financované z nástroje musí splňovat kritéria způsobilosti a výběru uvedená v bodě 4 písm. a), c), e), f) a g).
PROHLÁŠENÍ KOMISE
Komise zdůrazňuje, že energetická účinnost a obnovitelné zdroje energie jsou hlavními prioritami energetické politiky EU, a to jak z důvodu ochrany životního prostředí, tak z důvodu zabezpečení dodávek energie. Poskytnutím značné podpory projektům zaměřeným na větrnou energii na moři nařízení z tohoto hlediska přispěje k těmto prioritám. Komise v této souvislosti připomíná řadu dalších nových iniciativ na podporu energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie, které navrhla zejména v rámci plánu evropské hospodářské obnovy schváleném Evropskou radou v prosinci roku 2008. Mezi tyto iniciativy patří:
Úprava nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj s cílem umožnit ve všech členských státech investice do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů v oblasti bydlení až do výše 8 miliard EUR.
Partnerství veřejného a soukromého sektoru v rámci iniciativy nazvané Evropské energeticky účinné budovy, jejímž cílem je podpora ekologicky šetrných technologií a vývoj energeticky účinných systémů a materiálů v nových a rekonstruovaných budovách. Odhadovaný finanční rámec pro toto opatření je 1 miliarda EUR: 500 milionů EUR ze stávajícího rozpočtu sedmého rámcového programu Evropského společenství v letech 2010 až 2013 a 500 milionů EUR z prostředků poskytnutých průmyslovým odvětvím.
Iniciativa Evropského společenství a Evropské investiční banky s názvem Iniciativa EU pro financování udržitelné energetiky. Jejím cílem je umožnit investice do projektů v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie v městském prostředí. Komise financuje technický nástroj na podporu této iniciativy z programu Inteligentní energie – Evropa (roční příděl ve výši 15 milionů EUR na rok 2009). Tento nástroj, spravovaný EIB, umožní přístup k půjčkám EIB se značným pákovým efektem.
Vytvoření tržně orientovaného akciového fondu s názvem Marguerite: Evropský fond 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu, na němž se budou podílet institucionální investoři ze zemí EU v čele s EIB. Tento fond by investoval v oblasti energetiky a změny klimatu (TEN-E, udržitelná výroba energie, obnovitelné zdroje energie, nové technologie, investice do energetické účinnosti, zabezpečení dodávek, jakož i environmentální infrastruktura). Komise tuto iniciativu podporuje. Komise rovněž do konce listopadu roku 2009 předloží revizi akčního plánu pro energetickou účinnost, jak byla vyzvána Radou (závěry Evropské rady z března roku 2009) a Parlamentem (usnesení EP P6_TA(2009)0064).
Odborníci se shodují na tom, že energetická účinnost představuje nejlevnější možný způsob, jak snížit emise skleníkových plynů. Do listopadu roku 2009 Komise vypracuje podrobný rozbor překážek bránících větším investicím v oblasti energetické účinnosti. Zejména posoudí otázku, zda jsou zapotřebí větší finanční pobídky v podobě nízkoúročených půjček či grantů a jak by k tomuto účelu bylo možné využít evropského rozpočtu, přičemž do nového nástroje EU pro energetickou bezpečnost a infrastrukturu, jenž má být předložen v roce 2010, Komise případně zahrne i další prostředky na financování energetické účinnosti.
Při revizi akčního plánu pro energetickou účinnost bude Komise věnovat zvláštní pozornost energetické účinnosti z hlediska vztahů se sousedními zeměmi. Provede rozbor toho, jakým způsobem lze sousedním zemím poskytnout finanční a regulační pobídky ke zvýšení jejich investic do energetické účinnosti. Pokud Komise ve své zprávě z roku 2010 o provádění tohoto nařízení podle jeho článku 28 zjistí, že do konce roku 2010 nebude možné přidělit část finančních prostředků plánovaných pro projekty uvedené v příloze nařízení, navrhne případně a z geografického hlediska vyváženým způsobem změnu nařízení, která spolu s výše uvedenými iniciativami umožní financování projektů v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie, a rovněž příslušná kritéria způsobilosti téhož druhu jako kritéria způsobilosti uplatňovaná u projektů uvedených v příloze tohoto nařízení.
Prohlášení Portugalska
Portugalsko hlasuje pro toto nařízení, nicméně má za to, že v rámci revize programu podle článku 28 je třeba zvážit možnost zahrnutí projektů týkajících se obnovitelných energií a energetické účinnosti, a to zejména v oblasti mikrovýroby a inteligentních sítí a měřicích systémů, které by přispěly k cílům uvedeným v čl. 4 písm. a) a b) tohoto nařízení.
( 1 ) Úř. věst. L 162, 22.6.2007, s. 1.
( 2 ) Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 86.