Det här dokumentet är ett utdrag från EUR-Lex webbplats
Dokument 02006L0025-20190726
Directive 2006/25/EC of the European Parliament and of the Council of 5 April 2006 on the minimum health and safety requirements regarding the exposure of workers to risks arising from physical agents (artificial optical radiation) (19th individual Directive within the meaning of Article 16(1) of Directive 89/391/EEC)
Konsoliderad text: Směrnice Evropského parlamentu A Rady 2006/25/ES ze dne 5. dubna 2006 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (optickým zářením z umělých zdrojů) (devatenáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)
Směrnice Evropského parlamentu A Rady 2006/25/ES ze dne 5. dubna 2006 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (optickým zářením z umělých zdrojů) (devatenáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)
02006L0025 — CS — 26.07.2019 — 004.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2006/25/ES ze dne 5. dubna 2006 (Úř. věst. L 114 27.4.2006, s. 38) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2007/30/ES Text s významem pro EHP ze dne 20. června 2007, |
L 165 |
21 |
27.6.2007 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1137/2008 ze dne 22. října 2008 |
L 311 |
1 |
21.11.2008 |
|
|
L 353 |
8 |
28.12.2013 |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1243 ze dne 20. června 2019, |
L 198 |
241 |
25.7.2019 |
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2006/25/ES
ze dne 5. dubna 2006
o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (optickým zářením z umělých zdrojů) (devatenáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)
ODDÍL I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Účel a oblast působnosti
1. Tato směrnice, která je devatenáctou samostatnou směrnicí ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS, stanoví minimální požadavky na ochranu zaměstnanců před riziky pro jejich zdraví a bezpečnost, která vznikají nebo by mohla vzniknout v důsledku expozice optickému záření z umělých zdrojů při jejich práci.
2. Tato směrnice se vztahuje na rizika pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců v důsledku škodlivých účinků způsobených expozicí očí a kůže optickému záření z umělých zdrojů.
3. Směrnice 89/391/EHS se vztahuje v plném rozsahu na celou oblast uvedenou v odstavci 1, aniž jsou dotčena přísnější nebo konkrétnější ustanovení obsažená v této směrnici.
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se rozumí:
a) „optickým zářením“ jakékoli elektromagnetické záření o vlnové délce mezi 100 nm a 1 mm. Spektrum optického záření se dělí na ultrafialové záření, viditelné záření a infračervené záření:
i) ultrafialové záření: optické záření o vlnové délce mezi 100 nm a 400 nm. Ultrafialový úsek se dělí na UVA (315–400 nm), UVB (280–315 nm) a UVC (100–280 nm);
ii) viditelné záření: optické záření o vlnové délce mezi 380 nm a 780 nm;
iii) infračervené záření: optické záření o vlnové délce mezi 780 nm a 1 mm. Infračervený úsek se dělí na IRA (780–1 400 nm), IRB (1 400 –3 000 nm) a IRC (3 000 nm–1 mm);
b) „laserem (zesilovač světla pomocí vynucené emise záření)“ jakýkoliv přístroj, který může produkovat nebo zesilovat elektromagnetické záření ve vlnovém rozsahu optického záření hlavně prostřednictvím procesu řízené vynucené emise;
c) „laserovým zářením“ optické záření z laseru;
d) „nekoherentním zářením“ jakékoliv optické záření jiné než laserové záření;
e) „limitními hodnotami expozice“ limity expozice optickému záření, které vycházejí přímo z prokázaných účinků na zdraví a z údajů o biologickém působení. Dodržování těchto limitů zaručuje, že zaměstnanci, kteří jsou vystaveni umělým zdrojům optického záření, jsou chráněni proti všem známým zdraví škodlivým účinkům;
f) „ozářením (E)“ nebo „hustotou zářivého toku“ zářivý tok na jednotku plochy, vyjádřený ve wattech na metr čtvereční (W m-2);
g) „expozicí záření (H)“ integrál ozáření v čase, vyjádřený v joulech na metr čtvereční (J m-2);
h) „září (L)“ zářivý tok nebo výstupní výkon vztažený na jednotkový prostorový úhel a na jednotku plochy, vyjádřený ve wattech na metr čtvereční na steradián (W m-2 sr-1);
i) „úrovní“ kombinace ozáření, expozice záření a záře, kterým je zaměstnanec vystaven.
Článek 3
Limitní hodnoty expozice
1. Limitní hodnoty expozice pro nekoherentní záření jiné než vyzařované přírodními zdroji optického záření jsou stanoveny v příloze I.
2. Limitní hodnoty expozice pro laserové záření jsou stanoveny v příloze II.
ODDÍL II
POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELŮ
Článek 4
Určení expozice a hodnocení rizik
1. Při plnění povinností stanovených v čl. 6 odst. 3 a čl. 9 odst. 1 směrnice 89/391/EHS zaměstnavatel v případě zaměstnanců vystavených umělým zdrojům optického záření vyhodnocuje a podle potřeby měří nebo vypočítává úrovně expozice optickému záření, kterému mohou být zaměstnanci vystaveni, tak, aby bylo možné stanovit a provést opatření nezbytná k omezení expozice na úroveň platných limitů. Metodika použitá pro hodnocení, měření nebo výpočty se v případě laserového záření řídí normami Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC) a v případě nekoherentního záření doporučeními Mezinárodní komise pro osvětlení (CIE) a Evropského výboru pro normalizaci (CEN). V případě expozic, které nejsou zahrnuty do uvedených norem a doporučení, a do té doby, než budou k dispozici příslušné normy nebo doporučení EU, se hodnocení, měření nebo výpočty provedou s využitím dostupných vnitrostátních nebo mezinárodních vědecky podložených zásad. V obou případech expozice se při hodnocení mohou zohlednit údaje poskytnuté výrobcem zařízení, vztahují-li se na ně příslušné směrnice Společenství.
2. Hodnocení, měření nebo výpočty podle odstavce 1 plánují a vykonávají ve vhodných intervalech příslušné služby nebo osoby, zejména s přihlédnutím k článkům 7 a 11 směrnice 89/391/EHS týkajícím se potřebných příslušných osob nebo služeb a projednání se zaměstnanci a jejich účasti. Údaje získané hodnocením, včetně údajů získaných měřením nebo výpočtem úrovně expozice podle odstavce 1, se uchovávají v podobě, která umožňuje do nich později nahlížet.
3. V souladu s čl. 6 odst. 3 směrnice 89/391/EHS musí zaměstnavatel při hodnocení rizik věnovat zvláštní pozornost:
a) úrovni, vlnové délce a trvání expozice umělým zdrojům optického záření;
b) limitním hodnotám expozice podle článku 3 této směrnice;
c) všem účinkům na zdraví a bezpečnost zaměstnanců, kteří patří ke zvlášť ohroženým rizikovým skupinám;
d) všem možným účinkům na zdraví a bezpečnost zaměstnanců vyvolaným vzájemným působením optického záření a světlocitlivých chemických látek na pracovišti;
e) všem nepřímým účinkům, jako dočasnému oslepení, výbuchu nebo požáru;
f) existenci záložního zařízení určeného ke snížení úrovně expozice optickému záření z umělých zdrojů;
g) odpovídajícím informacím získaným ze zdravotního dohledu včetně zveřejněných informací, pokud je to možné;
h) mnohočetným zdrojům expozice optickému záření z umělých zdrojů;
i) zařazení laseru, jak je definováno v souladu s příslušnou normou IEC, a každému obdobnému zařazení týkajícímu se jakéhokoliv umělého zdroje, který může způsobit poškození stejného rozsahu jako laser třídy 3B nebo 4;
j) údajům poskytnutým v souladu s příslušnými směrnicemi Společenství výrobci zdrojů optického záření a souvisejícího pracovního zařízení.
4. Zaměstnavatel musí mít k dispozici hodnocení rizik v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice 89/391/EHS a musí určit, která opatření musí být přijata v souladu s články 5 a 6 této směrnice. Hodnocení rizik se zaznamenává na vhodné médium podle vnitrostátních právních předpisů a zvyklostí; může zahrnovat zdůvodnění zaměstnavatele, proč není další podrobné hodnocení rizik z důvodů povahy a rozsahu rizik v souvislosti s optickým zářením nutné. Hodnocení rizik je pravidelně aktualizováno, zejména dojde-li k podstatným změnám, které je mohou činit zastaralými, nebo pokud se to na základě výsledků zdravotního dohledu jeví jako nezbytné.
Článek 5
Ustanovení zaměřená na odstranění nebo snížení rizik
1. S přihlédnutím k technickému pokroku a dostupnosti opatření na potlačení rizika u jeho zdroje se rizika vyplývající z expozice optickému záření z umělých zdrojů odstraňují nebo snižují na minimum.
Snížení rizik vznikajících expozicí optickému záření z umělých zdrojů se zakládá na obecných zásadách prevence stanovených ve směrnici 89/391/EHS.
2. V případech, kdy hodnocení rizik provedené podle čl. 4 odst. 1 ve vztahu k zaměstnancům vystaveným umělým zdrojům optického záření odhalí jakoukoli možnost, že mohou být překročeny limitní hodnoty expozice, zaměstnavatel vypracuje a provede akční plán zahrnující technická nebo organizační opatření určená k předcházení expozici překračující limitní hodnoty s přihlédnutím zejména k:
a) jiným pracovním metodám, které snižují riziko způsobené optickým zářením;
b) volbě zařízení vyzařujícího méně optického záření, s přihlédnutím k práci, která má být vykonána;
c) technickým opatřením zaměřeným na snížení optického záření – v případě nutnosti i použití blokovacích zařízení, stínění nebo podobných ochranných prostředků;
d) vhodným programům údržby pracovního vybavení, pracoviště a systémů na pracovišti;
e) návrhu a dispozici pracovišť a pracovních míst;
f) omezení trvání a úrovně expozice;
g) dostupnosti vhodných osobních ochranných pracovních prostředků;
h) pokynům výrobce zařízení, vztahují-li se na ně příslušné směrnice Společenství.
3. Pracoviště, na kterých mohou být zaměstnanci vystaveni úrovni optického záření z umělých zdrojů překračující limitní hodnoty expozice, se na základě hodnocení rizik podle článku 4 opatřují vhodnými značkami podle směrnice Rady 92/58/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnostní nebo zdravotní značky na pracovišti (devátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) ( 1 ). Je-li to technicky proveditelné a existuje-li riziko, že by limitní hodnoty expozice mohly být překročeny, musí být dotyčná místa ohraničena a přístup k nim omezen.
4. Zaměstnanci nesmí být vystaveni vyšším než limitním hodnotám expozice. V každém případě, jsou-li navzdory opatřením přijatým zaměstnavatelem k dosažení souladu s touto směrnicí ve vztahu k umělým zdrojům optického záření překročeny limitní hodnoty expozice, musí zaměstnavatel neprodleně přijmout opatření ke snížení expozice pod limitní hodnoty expozice. Zaměstnavatel zjistí příčiny překročení limitních hodnot expozice a příslušným způsobem upraví ochranná a preventivní opatření, aby zabránil jejich opětovnému překročení.
5. Na základě článku 15 směrnice 89/391/EHS zaměstnavatel přizpůsobí opatření uvedená v tomto článku požadavkům zaměstnanců, kteří patří k zvlášť ohroženým rizikovým skupinám.
Článek 6
Informování a školení zaměstnanců
Aniž jsou dotčeny články 10 a 12 směrnice 89/391/EHS, zajistí zaměstnavatel, aby zaměstnanci, kteří jsou při práci vystaveni rizikům vyplývajícím z optického záření z umělých zdrojů, nebo jejich zástupci obdrželi nezbytné informace a školení o výsledcích hodnocení rizik podle článku 4 této směrnice, týkající se zejména:
a) opatření přijatých na základě této směrnice;
b) limitních hodnot expozice a souvisejících možných rizik;
c) výsledků hodnocení, měření nebo výpočtů úrovně expozice optickému záření z umělých zdrojů podle článku 4 této směrnice spolu s vysvětlením jejich významu a možných rizik;
d) způsobů, jak rozpoznat zdraví škodlivé účinky expozice a jak je ohlašovat;
e) okolností, za nichž mají zaměstnanci nárok na zdravotní dohled;
f) bezpečných zdravotních postupů k minimalizaci rizik souvisejících s expozicí;
g) správného používání vhodných ochranných pracovních prostředků.
Článek 7
Projednání se zaměstnanci a jejich účast
V souladu s článkem 11 směrnice 89/391/EHS projednávají zaměstnavatelé se zaměstnanci nebo jejich zástupci záležitosti, na které se vztahuje tato směrnice, a umožňují jejich účast.
ODDÍL III
RŮZNÁ USTANOVENÍ
Článek 8
Zdravotní dohled
1. V souladu s článkem 14 směrnice 89/391/EHS členské státy přijmou opatření pro zajištění přiměřeného zdravotního dohledu nad zaměstnanci za účelem prevence a včasného zjištění veškerých zdraví škodlivých účinků a prevence všech dlouhodobých zdravotních rizik a veškerých rizik chronických onemocnění, která vyplývají z expozice optickému záření.
2. Členské státy zajistí provádění zdravotního dohledu lékařem, závodním lékařem nebo zdravotnickým orgánem odpovědným za zdravotní dohled v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi.
3. Členské státy přijmou opatření k zajištění toho, aby se o každém zaměstnanci, který podléhá zdravotnímu dohledu v souladu s odstavcem 1, vedly a aktualizovaly osobní zdravotní záznamy. Zdravotní záznamy obsahují shrnutí výsledků prováděného zdravotního dohledu. Jsou vedeny vhodným způsobem, aby do nich bylo později možné nahlížet, přičemž se dbá na jejich důvěrnou povahu. Příslušnému orgánu musí být na požádání poskytnuta kopie odpovídajících záznamů, s přihlédnutím k jejich důvěrné povaze. Zaměstnavatel přijme vhodná opatření pro zajištění toho, aby lékaři, závodnímu lékaři nebo zdravotnickému orgánu odpovědnému za zdravotní dohled, jak je určil členský stát, umožnil přístup k výsledkům hodnocení rizik podle článku 4, pokud tyto výsledky mohou mít význam pro zdravotní dohled. Zaměstnanci mají na svou žádost přístup ke svým osobním zdravotním záznamům.
4. Je-li zjištěno překročení limitních hodnot expozice, poskytne se dotčenému zaměstnanci či zaměstnancům lékařská prohlídka v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi. Tato lékařská prohlídka se provede i v případě, pokud se v rámci zdravotního dohledu zjistí, že zaměstnanec trpí identifikovatelnou chorobou nebo nepříznivými zdravotními následky, které lékař nebo závodní lékař považuje za důsledek expozice optickému záření z umělých zdrojů při práci. V obou případech, kdy jsou překročeny limitní hodnoty expozice nebo kdy jsou zjištěny nepříznivé zdravotní následky včetně chorob:
a) lékař nebo jiná vhodně kvalifikovaná osoba informuje zaměstnance o výsledku, který se jej osobně týká. Zaměstnanec zejména obdrží informace a doporučení ohledně zdravotního dohledu, kterému by se měl podrobit po ukončení expozice;
b) zaměstnavatel bude informován o všech významných nálezech zdravotního dohledu, s přihlédnutím k lékařskému tajemství;
c) zaměstnavatel:
— přezkoumá hodnocení rizik provedené podle článku 4,
— přezkoumá opatření stanovená pro odstranění nebo snížení rizik na základě článku 5,
— vezme v úvahu doporučení závodního lékaře, jiné kvalifikované osoby nebo příslušného orgánu při provádění všech opatření vyžadovaných k odstranění nebo snížení rizika v souladu s článkem 5, a
— učiní opatření pro systematický zdravotní dohled a stanoví přezkum zdravotního stavu všech ostatních zaměstnanců, kteří byli exponováni podobně. V takových případech příslušný lékař nebo závodní lékař nebo příslušný orgán mohou navrhnout, aby se exponované osoby podrobily lékařskému vyšetření.
Článek 9
Sankce
Členské státy stanoví vhodné sankce, které se uloží v případě porušení vnitrostátních právních předpisů přijatých v souladu s tuto směrnicí. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
Článek 10
Změna příloh
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10a za účelem provedení ryze technických úprav příloh s cílem zohlednit technickou harmonizaci a normalizaci týkající se navrhování, stavby, výroby nebo konstrukce pracovního vybavení nebo pracovišť, technický pokrok, změny harmonizovaných evropských norem či mezinárodních specifikací a nové vědecké poznatky týkající se expozice optickému záření při práci. Tyto změny nesmějí vést k úpravě limitních hodnot pro expozici stanovených v přílohách.
Pokud v řádně odůvodněných a výjimečných případech zahrnujících bezprostřední, přímé a závažné riziko pro fyzické zdraví a bezpečnost pracovníků a dalších osob je ze závažných a naléhavých důvodů nutné opatření ve velmi krátkém časovém rámci, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku postup stanovený v článku 10b.
Článek 10a
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 10 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 26. července 2019. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 10 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů ( 2 ).
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 10 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 10b
Postup pro naléhavé případy
1. Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.
2. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v čl. 10a odst. 6. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.
▼M4 —————
ODDÍL IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
▼M1 —————
Článek 13
Praktická příručka
Komise vypracuje praktickou příručku o ustanoveních článků 4 a 5 a přílohách I a II, aby usnadnila provádění této směrnice.
Článek 14
Provedení
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do dne 27. dubna 2010. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které již přijaly nebo přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 14a
1. Aniž jsou dotčeny obecné zásady ochrany a prevence v oblasti zdraví a bezpečnosti zaměstnanců, Francie se smí do 31. prosince 2017 odchýlit od uplatňování opatření nezbytných k dosažení souladu s touto směrnicí na Mayotte jakožto novém nejvzdálenějším regionu ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování EU (dále jen „Mayotte“) za předpokladu, že toto uplatňování vyžaduje zvláštní technické zařízení a tato zařízení nejsou na Mayotte k dispozici.
První pododstavec se netýká povinností podle čl. 5 odst. 1 této směrnice ani těch ustanovení této směrnice, ve kterých se odrážejí obecné zásady stanovené směrnicí 89/391/EHS.
2. Všem odchylkám od této směrnice plynoucím z uplatňování opatření existujících ke dni 1. lednu 2014 nebo ode dne přijetí nových opatření musí předcházet konzultace se sociálními partnery v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi. Tyto odchylky se použijí za podmínek, jež při zohlednění zvláštních okolností převládajících na Mayotte zaručí, že vyplývající rizika pro zaměstnance jsou minimalizována a dotčení zaměstnanci jsou pod zesíleným zdravotním dohledem.
3. Vnitrostátní odchylná opatření jsou každoročně po konzultaci se sociálními partnery přezkoumána a zrušena, jakmile pominou okolnosti, které je odůvodňují.
Článek 15
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 16
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA I
Nekoherentní optické záření
Biofyzikálně významné hodnoty expozice optickému záření je možno stanovit pomocí níže uvedených vzorců. Výběr vzorců závisí na rozsahu záření vyzařovaného zdrojem a výsledky je třeba porovnat s odpovídajícími limitními hodnotami expozice uvedenými v tabulce 1.1. Danému zdroji optického záření může odpovídat více hodnot expozice a odpovídajících limitních hodnot expozice.
Označení a) až o) odkazuje na odpovídající řádky tabulky 1.1.
|
a) |
|
(Heff platí pouze v rozsahu 180 až 400 nm) |
|
b) |
|
(HUVA platí pouze v rozsahu 315 až 400 nm) |
|
c), d) |
|
(LB platí pouze v rozsahu 300 až 700 nm) |
|
e), f) |
|
(EB platí pouze v rozsahu 300 až 700 nm) |
|
g) až l) |
|
(Příslušné hodnoty λ1 a λ2 jsou uvedeny v tabulce 1.1) |
|
m), n) |
|
(EIR platí pouze v rozsahu 780 až 3 000 nm) |
|
(o) |
|
(Hkůže platí pouze v rozsahu 380 až 3 000 nm) |
Pro účely této směrnice lze výše uvedené vzorce nahradit následujícími výrazy a použitím nespojitých hodnot stanovených v následujících tabulkách:
|
a) |
|
et
|
|
b) |
|
et
|
|
c), d) |
|
|
|
e), f) |
|
|
|
g) až l) |
|
(Příslušné hodnoty λ1 a λ2 jsou uvedeny v tabulce 1.1) |
|
m), n) |
|
|
|
o) |
|
a
|
Poznámky:
|
Eλ (λ,t), Eλ |
spektrální ozáření nebo spektrální hustota zářivého toku: zářivý tok na jednotku plochy, vyjádřený ve wattech na metr čtvereční na nanometr (W m-2 nm-1); hodnoty Eλ (λ, t) a Eλ pocházejí z měření nebo mohou být poskytnuty výrobcem zařízení; |
|
Eeff |
efektivní ozáření (rozsah UV): vypočtené ozáření v rozsahu vlnových délek ultrafialového záření 180 až 400 nm spektrálně vážené koeficientem S (λ), vyjádřené ve wattech na metr čtvereční (W m-2); |
|
H |
expozice záření: integrál ozáření v čase, vyjádřená v joulech na metr čtvereční (J m-2); |
|
Heff |
efektivní expozice záření: expozice záření spektrálně vážená koeficientem S (λ), vyjádřená v joulech na metr čtvereční (J m-2); |
|
EUVA |
celkové ozáření (UVA): vypočtené ozáření v rozsahu vlnových délek UVA 315 až 400 nm, vyjádřené ve wattech na metr čtvereční (W m-2); |
|
HUVA |
expozice záření: integrál v čase a vlnové délce nebo součet ozáření ve vlnovém rozsahu UVA 315 až 400 nm, vyjádřená v joulech na metr čtvereční (J m-2); |
|
S (λ) |
spektrální váhový koeficient zohledňující závislost zdravotních účinků UV záření na oči a kůži na vlnové délce (tabulka 1.2) (bezrozměrný); |
|
t, Δt |
čas, doba expozice: vyjádřená v sekundách (s); |
|
λ |
vlnová délka: vyjádřená v nanometrech (nm); |
|
Δ λ |
rozsah vlnové délky vypočteného nebo změřeného intervalu, vyjádřený v nanometrech (nm); |
|
Lλ (λ), Lλ |
spektrální zář zdroje, vyjádřená ve wattech na metr čtvereční na steradián na nanometr (W m-2 sr -1 nm-1); |
|
R (λ) |
spektrální váhový koeficient zohledňující závislost tepelného poškození oka způsobeného viditelným nebo infračerveným zářením na vlnové délce (tabulka 1.3) (bezrozměrný); |
|
LR |
efektivní zář (tepelné poškození): vypočtená zář spektrálně vážená koeficientem R (λ), vyjádřená ve wattech na metr čtvereční na steradián (W m-2 sr -1); |
|
B (λ) |
spektrální váhový koeficient zohledňující závislost fotochemického poškození oka způsobeného zářením modrého světla na vlnové délce (tabulka 1.3) (bezrozměrný); |
|
LB |
efektivní zář (modré světlo): vypočtená zář spektrálně vážená koeficientem B (λ), vyjádřená ve wattech na metr čtvereční na steradián (W m-2 sr -1); |
|
EB |
efektivní ozáření (modré světlo): vypočtené ozáření spektrálně vážené koeficientem B (λ), vyjádřené ve wattech na metr čtvereční (W m-2); |
|
EIR |
celkové ozáření (tepelné poškození): vypočtené ozáření v rozsahu vlnových délek infračerveného záření 780 až 3 000 nm, vyjádřené ve wattech na metr čtvereční (W m-2); |
|
Ekůže |
celkové ozáření (viditelné záření, záření IRA a IRB): vypočtené ozáření v rozsahu vlnových délek viditelného a infračerveného záření 380 až 3 000 nm, vyjádřené ve wattech na metr čtvereční (W m-2); |
|
Hkůže |
expozice záření: integrál v čase a vlnové délce nebo součet ozáření ve vlnovém rozsahu viditelného a infračerveného záření 380 až 3 000 nm, vyjádřená v joulech na metr čtvereční (J m-2); |
|
α |
zorný úhel: zorný úhel patrného zdroje, viděného z určitého bodu v prostoru, vyjádřený v miliradiánech (mrad). Patrný zdroj je skutečný nebo virtuální objekt, který vytváří nejmenší možný obraz na sítnici. |
Tabulka 1.1
Limitní hodnoty expozice pro nekoherentní optické záření
|
Index |
Vlnová délka nm |
Limitní hodnota expozice |
Jednotky |
Poznámka |
Část těla |
Riziko |
||
|
a. |
180-400 (UVA, UVB a UVC) |
Heff = 30 Denní hodnota 8 hodin |
(J m-2) |
|
kůže |
photokeratitis conjunctivitis cataractogenesis erythema elastosis rakovina kůže |
||
|
b. |
315-400 (UVA) |
HUVA = 104 Denní hodnota 8 hodin |
(J m-2) |
|
oko – čočka |
cataractogenesis |
||
|
c. |
300-700 (modré světlo) viz poznámka 1 |
pro t ≤ 10 000 s |
LB: (W m-2 sr-1) t: (sekundy) |
pro α ≥ 11 mrad |
oko – sítnice |
photoretinitis |
||
|
d. |
300-700 (modré světlo) viz poznámka 1 |
LB = 100 pro t > 10 000 s |
(W m-2 sr-1) |
|||||
|
e. |
300-700 (modré světlo) viz poznámka 1 |
pro t ≤ 10 000 s |
EB: (W m-2) t: (sekundy) |
pro α < 11 mrad viz poznámka 2 |
||||
|
f. |
300-700 (modré světlo) viz poznámka 1 |
EB = 0,01 t >10 000 s |
(W m-2) |
|||||
|
g. |
380-1 400 (viditelné a IRA) |
pour t >10 s |
(W m-2 sr-1) |
Cα = 1,7 pro α ≤ 1,7 mrad Cα = α pro 1,7 ≤ α ≤ 100 mrad Cα = 100 pro α > 100 mrad λ1 = 380; λ2 = 1 400 |
oko – sítnice |
popálení sítnice |
||
|
h. |
380-1 400 (viditelné a IRA) |
pro 10 μs ≤ t ≤ 10 s |
LR: (W m-2 sr-1) t: (sekundy) |
|||||
|
i. |
380-1 400 (viditelné a IRA) |
pro t < 10 μs |
(W m-2 sr-1) |
|||||
|
j. |
780-1 400 (IRA) |
pro t > 10 s |
(W m-2 sr-1) |
Cα = 11 pro α ≤ 11 mrad Cα = α pro 11 ≤ α ≤ 100 mrad Cα = 100 pro α > 100 mrad (zorné pole pro měření: 11 mrad) λ1 = 780; λ2 = 1 400 |
oko – sítnice |
popálení sítnice |
||
|
k. |
780-1 400 (IRA) |
pro 10 μs ≤ t ≤ 10 s |
LR: (W m-2 sr-1) t: (sekundy) |
|||||
|
l. |
780-1 400 (IRA) |
pro t < 10 μs |
(W m-2 sr-1) |
|||||
|
m. |
780-3 000 (IRA a IRB) |
EIR = 18 000 t-0,75 pro t ≤ 1 000 s |
E: (Wm-2) t: (sekundy) |
|
|
popálení rohovky cataractogenesis |
||
|
n. |
780-3 000 (IRA a IRB) |
EIR = 100 pro t > 1 000 s |
(W m-2) |
|||||
|
o. |
380-3 000 (viditelné, IRA a IRB) |
Hkůže = 20 000 t0,25 pro t < 10 s |
H: (J m-2) t: (sekundy) |
|
kůže |
popálení |
||
|
Poznámka 1: Rozsah 300 až 700 nm zahrnuje část UVB, celé UVA a většinu viditelného záření; související rizika se však běžně označují jako rizika „modrého světla“. Modré světlo v přesném slova smyslu zahrnuje pouze rozsah přibližně 400 až 490 nm. Poznámka 2: V případě pevné fixace velmi malých zdrojů se zorným úhlem < 11 mrad může být LB převedeno na EB. To běžně platí pouze pro oftalmologické přístroje nebo stabilizované oko během narkózy. Maximální doba „upřeného pohledu“ na zdroj se vypočte podle vzorce: tmax = 100/EB, kde EB je vyjádřeno ve W m-2. Tato hodnota nepřesáhne díky očním pohybům při běžném vidění 100 s. |
||||||||
Tabulka 1.2
S (λ) (bezrozměrný), 180 nm až 400 nm
|
λ v nm |
S (λ) |
λ v nm |
S (λ) |
λ v nm |
S (λ) |
λ v nm |
S (λ) |
λ v nm |
S (λ) |
|
180 |
0,0120 |
228 |
0,1737 |
276 |
0,9434 |
324 |
0,000520 |
372 |
0,000086 |
|
181 |
0,0126 |
229 |
0,1819 |
277 |
0,9272 |
325 |
0,000500 |
373 |
0,000083 |
|
182 |
0,0132 |
230 |
0,1900 |
278 |
0,9112 |
326 |
0,000479 |
374 |
0,000080 |
|
183 |
0,0138 |
231 |
0,1995 |
279 |
0,8954 |
327 |
0,000459 |
375 |
0,000077 |
|
184 |
0,0144 |
232 |
0,2089 |
280 |
0,8800 |
328 |
0,000440 |
376 |
0,000074 |
|
185 |
0,0151 |
233 |
0,2188 |
281 |
0,8568 |
329 |
0,000425 |
377 |
0,000072 |
|
186 |
0,0158 |
234 |
0,2292 |
282 |
0,8342 |
330 |
0,000410 |
378 |
0,000069 |
|
187 |
0,0166 |
235 |
0,2400 |
283 |
0,8122 |
331 |
0,000396 |
379 |
0,000066 |
|
188 |
0,0173 |
236 |
0,2510 |
284 |
0,7908 |
332 |
0,000383 |
380 |
0,000064 |
|
189 |
0,0181 |
237 |
0,2624 |
285 |
0,7700 |
333 |
0,000370 |
381 |
0,000062 |
|
190 |
0,0190 |
238 |
0,2744 |
286 |
0,7420 |
334 |
0,000355 |
382 |
0,000059 |
|
191 |
0,0199 |
239 |
0,2869 |
287 |
0,7151 |
335 |
0,000340 |
383 |
0,000057 |
|
192 |
0,0208 |
240 |
0,3000 |
288 |
0,6891 |
336 |
0,000327 |
384 |
0,000055 |
|
193 |
0,0218 |
241 |
0,3111 |
289 |
0,6641 |
337 |
0,000315 |
385 |
0,000053 |
|
194 |
0,0228 |
242 |
0,3227 |
290 |
0,6400 |
338 |
0,000303 |
386 |
0,000051 |
|
195 |
0,0239 |
243 |
0,3347 |
291 |
0,6186 |
339 |
0,000291 |
387 |
0,000049 |
|
196 |
0,0250 |
244 |
0,3471 |
292 |
0,5980 |
340 |
0,000280 |
388 |
0,000047 |
|
197 |
0,0262 |
245 |
0,3600 |
293 |
0,5780 |
341 |
0,000271 |
389 |
0,000046 |
|
198 |
0,0274 |
246 |
0,3730 |
294 |
0,5587 |
342 |
0,000263 |
390 |
0,000044 |
|
199 |
0,0287 |
247 |
0,3865 |
295 |
0,5400 |
343 |
0,000255 |
391 |
0,000042 |
|
200 |
0,0300 |
248 |
0,4005 |
296 |
0,4984 |
344 |
0,000248 |
392 |
0,000041 |
|
201 |
0,0334 |
249 |
0,4150 |
297 |
0,4600 |
345 |
0,000240 |
393 |
0,000039 |
|
202 |
0,0371 |
250 |
0,4300 |
298 |
0,3989 |
346 |
0,000231 |
394 |
0,000037 |
|
203 |
0,0412 |
251 |
0,4465 |
299 |
0,3459 |
347 |
0,000223 |
395 |
0,000036 |
|
204 |
0,0459 |
252 |
0,4637 |
300 |
0,3000 |
348 |
0,000215 |
396 |
0,000035 |
|
205 |
0,0510 |
253 |
0,4815 |
301 |
0,2210 |
349 |
0,000207 |
397 |
0,000033 |
|
206 |
0,0551 |
254 |
0,5000 |
302 |
0,1629 |
350 |
0,000200 |
398 |
0,000032 |
|
207 |
0,0595 |
255 |
0,5200 |
303 |
0,1200 |
351 |
0,000191 |
399 |
0,000031 |
|
208 |
0,0643 |
256 |
0,5437 |
304 |
0,0849 |
352 |
0,000183 |
400 |
0,000030 |
|
209 |
0,0694 |
257 |
0,5685 |
305 |
0,0600 |
353 |
0,000175 |
|
|
|
210 |
0,0750 |
258 |
0,5945 |
306 |
0,0454 |
354 |
0,000167 |
|
|
|
211 |
0,0786 |
259 |
0,6216 |
307 |
0,0344 |
355 |
0,000160 |
|
|
|
212 |
0,0824 |
260 |
0,6500 |
308 |
0,0260 |
356 |
0,000153 |
|
|
|
213 |
0,0864 |
261 |
0,6792 |
309 |
0,0197 |
357 |
0,000147 |
|
|
|
214 |
0,0906 |
262 |
0,7098 |
310 |
0,0150 |
358 |
0,000141 |
|
|
|
215 |
0,0950 |
263 |
0,7417 |
311 |
0,0111 |
359 |
0,000136 |
|
|
|
216 |
0,0995 |
264 |
0,7751 |
312 |
0,0081 |
360 |
0,000130 |
|
|
|
217 |
0,1043 |
265 |
0,8100 |
313 |
0,0060 |
361 |
0,000126 |
|
|
|
218 |
0,1093 |
266 |
0,8449 |
314 |
0,0042 |
362 |
0,000122 |
|
|
|
219 |
0,1145 |
267 |
0,8812 |
315 |
0,0030 |
363 |
0,000118 |
|
|
|
220 |
0,1200 |
268 |
0,9192 |
316 |
0,0024 |
364 |
0,000114 |
|
|
|
221 |
0,1257 |
269 |
0,9587 |
317 |
0,0020 |
365 |
0,000110 |
|
|
|
222 |
0,1316 |
270 |
1,0000 |
318 |
0,0016 |
366 |
0,000106 |
|
|
|
223 |
0,1378 |
271 |
0,9919 |
319 |
0,0012 |
367 |
0,000103 |
|
|
|
224 |
0,1444 |
272 |
0,9838 |
320 |
0,0010 |
368 |
0,000099 |
|
|
|
225 |
0,1500 |
273 |
0,9758 |
321 |
0,000819 |
369 |
0,000096 |
|
|
|
226 |
0,1583 |
274 |
0,9679 |
322 |
0,000670 |
370 |
0,000093 |
|
|
|
227 |
0,1658 |
275 |
0,9600 |
323 |
0,000540 |
371 |
0,000090 |
|
|
Tabulka 1.3
B (λ), R (λ) (bezrozměrné), 380 nm až 1 400 nm
|
λ v nm |
B (λ) |
R (λ) |
|
300 ≤ λ < 380 |
0,01 |
— |
|
380 |
0,01 |
0,1 |
|
385 |
0,013 |
0,13 |
|
390 |
0,025 |
0,25 |
|
395 |
0,05 |
0,5 |
|
400 |
0,1 |
1 |
|
405 |
0,2 |
2 |
|
410 |
0,4 |
4 |
|
415 |
0,8 |
8 |
|
420 |
0,9 |
9 |
|
425 |
0,95 |
9,5 |
|
430 |
0,98 |
9,8 |
|
435 |
1 |
10 |
|
440 |
1 |
10 |
|
445 |
0,97 |
9,7 |
|
450 |
0,94 |
9,4 |
|
455 |
0,9 |
9 |
|
460 |
0,8 |
8 |
|
465 |
0,7 |
7 |
|
470 |
0,62 |
6,2 |
|
475 |
0,55 |
5,5 |
|
480 |
0,45 |
4,5 |
|
485 |
0,32 |
3,2 |
|
490 |
0,22 |
2,2 |
|
495 |
0,16 |
1,6 |
|
500 |
0,1 |
1 |
|
500 < λ ≤ 600 |
100,02 ·(450 - λ) |
1 |
|
600 < λ ≤ 700 |
0,001 |
1 |
|
700 < λ ≤ 1 050 |
— |
100,002 · (700 - λ) |
|
1 050 < λ ≤ 1 150 |
— |
0,2 |
|
1 150 < λ ≤ 1 200 |
— |
0,2 · 100,02 ·(1 150 - λ) |
|
1 200 < λ ≤ 1 400 |
— |
0,02 |
PŘÍLOHA II
Optické záření laserů
Biofyzikálně významné hodnoty expozice optickému záření je možno určit pomocí níže uvedených vzorců. Výběr vzorců závisí na vlnové délce a době záření vyzařovaného zdrojem a výsledky je třeba porovnat s odpovídajícími limitními hodnotami expozice uvedenými v tabulkách 2.2–2.4. Danému zdroji optického záření může odpovídat více hodnot expozice a odpovídajících limitních hodnot expozice.
Koeficienty použité pro výpočty v tabulkách 2.2–2.4 jsou uvedeny v tabulce 2.5 a korekční koeficienty pro opakovanou expozici jsou uvedeny v tabulce 2.6.
Poznámky:
|
dP |
zářivý tok: vyjádřený ve wattech (W); |
|
dA |
plocha: vyjádřená v metrech čtverečních (m2); |
|
E (t), E |
ozáření nebo hustota zářivého toku: zářivý tok na jednotku plochy, většinou vyjadřovaný ve wattech na metr čtvereční (W m-2); hodnoty E(t), E pocházejí z měření nebo mohou být poskytnuty výrobcem zařízení; |
|
H |
expozice záření: integrál ozáření v čase, vyjádřený v joulech na metr čtvereční (J m-2); |
|
t |
čas, doba expozice, vyjádřená v sekundách (s); |
|
λ |
vlnová délka, vyjádřená v nanometrech (nm); |
|
γ |
mezní úhel zorného pole pro měření, vyjádřený v miliradiánech (mrad); |
|
γm |
úhel zorného pole pro měření, vyjádřený v miliradiánech (mrad); |
|
α |
zorný úhel zdroje, vyjádřený v miliradiánech (mrad); |
|
limitní otvor: kruhový průřez, na kterém se měří ozáření a expozice záření; |
|
G |
integrovaná zář: integrál záře v čase za danou dobu expozice, vyjádřený jako zářivá energie na jednotku plochy zářícího povrchu na jednotkový prostorový úhel vyzařování v joulech na metr čtvereční na steradián (J m-2 sr -1). |
Tabulka 2.1
Rizika ozáření
|
Vlnová délka (nm) λ |
Rozsah záření |
Postižený orgán |
Riziko |
Tabulka limitních hodnot expozice |
|
180 až 400 |
UV |
oko |
fotochemické poškození a tepelné poškození |
2.2, 2.3 |
|
180 až 400 |
UV |
kůže |
erythema |
2.4 |
|
400 až 700 |
viditelné |
oko |
poškození sítnice |
2.2 |
|
400 až 600 |
viditelné |
oko |
fotochemické poškození |
2.3 |
|
400 až 700 |
viditelné |
kůže |
tepelné poškození |
2.4 |
|
700 až 1 400 |
IRA |
oko |
tepelné poškození |
2.2, 2.3 |
|
700 až 1 400 |
IRA |
kůže |
tepelné poškození |
2.4 |
|
1 400 až 2 600 |
IRB |
oko |
tepelné poškození |
2.2 |
|
2 600 až 106 |
IRC |
oko |
tepelné poškození |
2.2 |
|
1 400 až 106 |
IRB, IRC |
oko |
tepelné poškození |
2.3 |
|
1 400 až 106 |
IRB, IRC |
kůže |
tepelné poškození |
2.4 |
Tabulka 2.2
Limitní hodnoty expozice oka laserovému záření — Krátká doba expozice < 10 s
Tabulka 2.3
Limitní hodnoty expozice oka laserovému záření — Dlouhá doba expozice ≥ 10 s
Tabulka 2.4
Limitní hodnoty expozice kůže laserovému záření
Tabulka 2.5
Použité korekční koeficienty a další parametry výpočtu
|
Parametr uvedený v ICNIRP |
Platný spektrální rozsah (nm) |
Hodnota |
|
CA |
λ < 700 |
CA = 1,0 |
|
700 – 1 050 |
CA = 100,002 (λ - 700) |
|
|
1 050 – 1 400 |
CA = 5,0 |
|
|
CB |
400 – 450 |
CB = 1,0 |
|
450 – 700 |
CB = 100,02 (λ - 450) |
|
|
CC |
700 – 1 150 |
CC = 1,0 |
|
1 150 – 1 200 |
CC = 100,018 (λ - 1 150 ) |
|
|
1 200 – 1 400 |
CC = 8,0 |
|
|
T1 |
λ < 450 |
T1 = 10 s |
|
450 – 500 |
T1 = 10 · [100,02 (λ - 450)] s |
|
|
λ > 500 |
T1 = 100 s |
|
Parametr uvedený v ICNIRP |
Platný pro biologické účinky |
Hodnota |
|
αmin |
Veškeré tepelné účinky |
αmin = 1,5 mrad |
|
Parametr uvedený v ICNIRP |
Platný úhlový rozsah(mrad) |
Hodnota |
|
CE |
α < αmin |
CE = 1,0 |
|
αmin < α < 100 |
CE = α / αmin |
|
|
α > 100 |
CE = α2 / (αmin · αmax) mrad kde αmax = 100 mrad |
|
|
T2 |
α < 1,5 |
T2 = 10 s |
|
1,5 < α < 100 |
T2 = 10 · [10 (α - 1,5 ) / 98,5 ] s |
|
|
α > 100 |
T2 = 100 s |
|
Parametr uvedený v ICNIRP |
Platný časový interval expozice(s) |
Hodnota |
|
γ |
t ≤ 100 |
γ = 11 [mrad] |
|
100 < t < 104 |
γ = 1,1 t0,5 [mrad] |
|
|
t > 104 |
γ = 110 [mrad] |
Tabulka 2.6
Korekce pro opakovanou expozici
Pro všechny opakované expozice záření z opakovaně pulsujících nebo skenujících laserových systémů by se měla použít tato tři obecná pravidla:
1. Ozáření jakýmkoliv jedním pulsem ve sledu pulsů nesmí překročit limitní hodnotu expozice pro jeden puls s dobou trvání uvedeného pulsu.
2. Ozáření jakoukoliv skupinou pulsů (nebo podskupinou pulsů ve sledu) o době t nesmí překročit limitní hodnotu expozice pro čas t.
3. Ozáření jakýmkoliv jedním pulsem v rámci skupiny pulsů nesmí překročit limitní hodnotu expozice pro jeden puls násobenou faktorem kumulativní tepelné korekce Cp = N-0,25 , kde N se rovná počtu pulsů. Toto pravidlo platí pouze pro limitní hodnoty expozice na ochranu před tepelným poškozením, kde se všechny pulsy vyzářené za dobu kratší než Tmin považují za jeden puls.
|
Parametr |
Platný spektrální rozsah (nm) |
Hodnota |
|
Tmin |
315 < λ ≤ 400 |
Tmin = 10-9 s (= 1 ns) |
|
400 < λ ≤ 1 050 |
Tmin = 18 · 10-6 s (= 18 μs) |
|
|
1 050 < λ ≤ 1 400 |
Tmin = 50 · 10-6 s (= 50 μs) |
|
|
1 400 < λ ≤ 1 500 |
Tmin = 10-3 s (= 1 ms) |
|
|
1 500 < λ ≤ 1 800 |
Tmin = 10 s |
|
|
1 800 < λ ≤ 2 600 |
Tmin = 10-3 s (= 1 ms) |
|
|
2 600 < λ ≤ 106 |
Tmin = 10-7 s (= 100 ns) |
( 1 ) Úř. věst. L 245, 26.8.1992, s. 23.
( 2 ) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.