Nové národní strany euromincí k oběhu

(2022/C 364/03)

Euromince určené k oběhu mají v rámci celé eurozóny postavení zákonného platidla. S cílem informovat širokou veřejnost a všechny, kdo přicházejí s mincemi do styku, Komise zveřejňuje popis návrhů všech nových euromincí (1).

Dne 12. července 2022 Rada Evropské unie rozhodla, že Chorvatská republika splňuje podmínky nezbytné pro přijetí eura ke dni 1. ledna 2023 (2).

Od 1. ledna 2023 bude tedy Chorvatská republika vydávat euromince, pokud ECB schválí objem jejich emise (viz čl. 128 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie).

1 eurocent	2 eurocenty	5 eurocentů	10 eurocentů
20 eurocentů	50 eurocentů	1 euro	2 eura

Vydávající země: Chorvatská republika

Datum emise:1. ledna 2023

Popis návrhů:

1, 2 a 5 centů: hlaholice s chorvatským šachovnicovým vzorem v pozadí

Střední část mince zobrazuje písmena „HR“ napsaná hranatou variantou hlaholice ve formě ligatury, přičemž HR je oficiálním kódem pro Chorvatsko podle ISO 3166-1 alpha-2. Hlaholice je nejstarším slovanským písmem a vedle cyrilice je jedním ze dvou slovanských písem. Ačkoli si hlaholská abeceda za vzor vzala řeckou abecedu, je původním písmem, které pravděpodobně vytvořil filosof Konstantin (svatý Cyril) za účelem šíření křesťanství mezi slovanskými národy. Chorvati začali používat hlaholici ve druhé polovině 9. století a na konci 12. století byli jediným národem, který toto písmo používal a dále jej rozvíjel. První knihou vytištěnou v tomto chorvatském starém církevním slovanském jazyku, napsanou chorvatskou hlaholicí (v hranaté variantě), byl misál „Misal po zakonu rimskoga dvora“ (Missale Romanum Glagolitice), který byl v Chorvatsku vytištěn v roce 1483, tedy jen 28 let po Gutenbergově Bibli. Jednalo se o první inkunábuli v Evropě, která nebyla vytištěna latinkou a v latině. Hlaholice se v Chorvatsku používala až do první poloviny 19. století a stala se důležitou součástí chorvatské identity. Vpravo pod ligaturou „HR“ je chorvatská šachovnice, část státního znaku Chorvatské republiky. V horní střední části je uveden rok vydání a v dolní střední části je uvedeno označení vydávající země. Na mezikruží mince je dvanáct hvězd evropské vlajky.

10, 20 a 50 centů: Nikola Tesla s chorvatským šachovnicovým vzorem v pozadí

Uprostřed mince je portrét Nikoly Tesly obklopený čárami magnetického pole. Tyto čáry sahají od portrétu ke kruhu dvanácti hvězd, což symbolizuje spojení Nikoly Tesly s členskými státy EU, kde strávil část svého života. Nikola Tesla, chorvatský, evropský a americký vynálezce srbského původu, se narodil 10. července 1856 v chorvatské vesnici Smiljan. V Chorvatsku chodil do školy ve Smiljanu, Gospići a v Karlovaci, kde i odmaturoval. Jeho patenty a teoretická práce vytvořily podmínky pro globální elektrifikaci, zatímco jeho práce v oblasti vysokofrekvenčního elektrického proudu a bezdrátového přenosu elektromagnetických vln připravila půdu pro rozvoj radiotechniky a telekomunikací. Jeden z jeho nejznámějších vynálezů, Teslův transformátor (Teslova cívka), vynalezený v roce 1891, byl použit k výrobě elektřiny s vysokofrekvenčním střídavým proudem vysokého napětí. Výraz „tesla“ byl přijat jako jednotka magnetické indukce na 11. všeobecné konferenci pro váhy a míry v roce 1960. Nalevo od portrétu a čar magnetického pole je chorvatská šachovnice, část státního znaku Chorvatské republiky. Mezi čarami magnetického pole je nahoře vlevo označení vydávající země, zatímco rok vydání je uveden v dolní části vpravo.

1 euro: kuna s chorvatským šachovnicovým vzorem v pozadí

Národní strana jednoeurové mince znázorňuje kunu s chorvatským šachovnicovým vzorem v pozadí. Uprostřed národní strany mince je obrázek kuny. Toto rychlé a čilé zvíře s vzácnou tmavě hnědou srstí a žlutou náprsenkou na krku a hrudi je symbolem chorvatské měnové historie. Ve středověku byly kuní kožky používány k úhradě daní pomocí platby v naturáliích (kunovina nebo marturina) ve Slavonii, na chorvatském pobřeží a v Dalmácii. Dále se staly zúčtovací jednotkou a poté fungovaly jako peníze v moderním slova smyslu. Kuna byla též vyobrazena na minci nazvané

banovac jako první motiv chorvatské měny od první poloviny 13. století do konce 14. století, a proto hraje důležitou úlohu v chorvatské měnové a fiskální historii. Za vyobrazením kuny je chorvatská šachovnice, část státního znaku Chorvatské republiky. Označení vydávající země „HRVATSKA“ je vlevo nahoře a vpravo dole je uveden rok vydání „2023“.

2 euro: zeměpisná mapa Chorvatské republiky s chorvatským šachovnicovým vzorem v pozadí

Ve střední části mince je symbolické a stylizované zeměpisné vyobrazení Chorvatské republiky. Charakteristický a rozpoznatelný zeměpisný tvar Chorvatska odráží jak jeho zeměpisné rysy, tak jeho historické podmínky. Chorvatsko se zeměpisně rozprostírá od rozlehlé Panonské nížiny přes Dinárské hory po pobřeží Jaderského moře, které je jedno z nejčlenitějších pobřeží na světě s velkým množstvím ostrovů. Polovina chorvatského území se nachází v Panonii, třetina v pobřežní oblasti Jaderského moře a zbývající část v hornatém Dinárském regionu. Aby bylo dosaženo v návrhu mince harmonie, za zeměpisnou mapou se nachází stroze pravidelná chorvatská šachovnice jako část znaku Chorvatské republiky, která kontrastuje s výrazně „organickými“ hranicemi, přičemž rok vydání je do ní začleněn ve střední části vpravo. V dolní části nalevo, paralelně k vyobrazení zeměpisné mapy, je uvedeno označení vydávající země. Na vlysu hrany mince jsou nejkrásnější verše Chvalozpěvu svobody „O lijepa, o draga, o slatka slobodo“ („Ó nádherná, ó drahá, ó sladká svobodo“), který je nedílnou součástí pastorální hry „Dubravka“ od spisovatele Ivana Gunduliće ze 17. století.

(1)  Informace o ostatních euromincích byly zveřejněny v Úř. věst. C 373, 28.12.2001, s. 1, Úř. věst. C 254, 20.10.2006, s. 6, a Úř. věst. C 248, 23.10.2007, s. 8.

(2)  Rozhodnutí Rady ze dne 12. července 2022 o přijetí eura Chorvatskem ke dni 1. ledna 2023 (Úř. věst. L 187, 14.7.2022, s. 31).