Agħżel il-karatteristiċi sperimentali li tixtieq tipprova

Dan id-dokument hu mislut mis-sit web tal-EUR-Lex

Dokument 52015XR3307

Usnesení – Zlepšení fungování Evropské unie: Lisabonská smlouva a období poté

Úř. věst. C 313, 22.9.2015, pp. 9–11 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

22.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 313/9


Usnesení – Zlepšení fungování Evropské unie: Lisabonská smlouva a období poté

(2015/C 313/03)

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

1.

domnívá se, že legitimita a budoucí vývoj EU kriticky závisí na schopnosti Unie účinně se vypořádat s hospodářskými, politickými a sociálními výzvami, před nimiž stojíme, a lépe zapojit občany na všech úrovních. Připomíná, že je k tomu zapotřebí, aby se místní, regionální a nižší než celostátní úroveň aktivně podílely na správě EU, a proto trvá na tom, že se Výbor regionů musí účastnit diskusí o budoucnosti Evropy a musí být plně zapojen do budoucího konventu;

2.

vítá rozhodnutí Evropského parlamentu zahájit tuto diskusi nyní a konzultovat VR, čímž se posiluje pevný politický vztah mezi těmito dvěma institucemi. Vítá, že dostal příležitost přispět ke zvýšení transparentnosti, zodpovědnosti, inkluzivnosti a efektivity EU. Opakuje, že musíme obnovit důvěru občanů ve schopnost EU zlepšit jejich životy a chránit a propagovat evropské hodnoty a přitom respektovat pravomoci a identitu jednotlivých států a regionů;

3.

domnívá se, že je důležité vytvořit v úzké spolupráci s Evropským parlamentem příležitosti k diskusi o možných změnách, vývoji a úpravách stávající institucionální struktury Evropské unie, jež VR umožní být nejen poradní institucí, ale také se lépe zapojit do evropského legislativního procesu jako klíčový aktér;

4.

podtrhuje význam občanství a základních práv, na nichž je EU založena, a úsilí o posílení evropské zastupitelské a participativní demokracie na různých legislativních úrovních – na úrovni Evropské unie, jednotlivých států a regionů – v souladu s víceúrovňovou správou. Žádá o přezkum a zjednodušení evropské občanské iniciativy – měla by být pro občany uživatelsky přívětivější a přístupnější. Upozorňuje, že Evropská komise musí mít právně zakotvenou povinnost nejenom přezkoumávat, ale i zahajovat diskusi o úspěšné evropské občanské iniciativě, která získala 1 milion podpisů, s následným hlasováním v Radě EU a Evropském parlamentu. Navrhuje, aby se prošetřily další způsoby usnadnění účasti na rozhodování v EU;

5.

opakuje, že je nezbytné snížit závislost rozpočtu EU na přímých příspěvcích členských států a přezkoumat vlastní zdroje EU, aniž by to znamenalo zavedení dodatečných poplatků;

6.

zdůrazňuje svoji oddanost Evropské unii, která je schopná jednat v zahraničních a bezpečnostních otázkách jako síla podporující bezpečnost, stabilitu, demokracii a právní stát. Podtrhuje klíčovou úlohu, již hrají místní, regionální a nižší než celostátní orgány – nejen prostřednictvím platforem CORLEAP a ARLEM – díky svým kontaktům se zeměmi mimo EU v klíčových otázkách jako: výzvy a příležitosti spojené s migrací, politika zaměstnanosti, rozšíření, udržitelné využívání přírodních zdrojů, energetika, podpora inovací, kultura, globální environmentální výzvy, podpora rozvoje, účelná politika sousedství a udržitelné urbánní politiky;

Pokud jde o stávající rámec Smlouvy, Výbor regionů proto:

7.

domnívá se, že u stávajících nástrojů zavedených Lisabonskou smlouvou a jejími protokoly stále existuje velký nevyužitý potenciál, který může zlepšit fungování EU jménem jejích občanů. Patří sem použití ustanovení o monitorování subsidiarity a proporcionality, ustanovení o evropské občanské iniciativě a „překlenovacích ustanovení“ a v náležitém případě využití posílené spolupráce;

8.

vítá zveřejnění balíčku předpisů týkajících se zlepšování právní úpravy dne 19. května 2015, ale zdůrazňuje, že program zlepšování právní úpravy nesmí být záminkou k vyhýbání se potřebným právním předpisům nebo k jejich rušení. Žádá, aby návrh interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů obsahoval jasnou zmínku o VR jakožto uznání jeho vyšších pravomocí podle Lisabonské smlouvy;

9.

žádá, aby byla rozhodně posílena jeho úloha, tak aby bylo možné bezprostředně využívat informace a zkušenosti regionálních a místních zástupců v rámci legislativního cyklu a v rozhodovacím procesu EU, a zejména žádá o:

plné zapojení do procesu strategického plánování legislativního cyklu;

účast na přípravné fázi před vypracováním legislativních návrhů, a to i formou posuzování územního dopadu;

udělení statusu pozorovatele s právem vyjádřit se v pracovních skupinách Rady zabývajících se oblastmi politik, v nichž je jeho konzultace povinná;

udělení statusu pozorovatele s právem vyjádřit se v jednáních trialogu o oblastech, v nichž je jeho konzultace povinná;

možnost předkládat ústní a písemné dotazy evropské výkonné moci ohledně svých politických doporučení;

10.

domnívá se, že by měl být aktivně zapojen zejména do všech diskusí týkajících se hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Proto navrhuje, aby:

bylo ustaveno zvláštní složení Rady pro politiku soudržnosti EU a jiné finanční nástroje týkající se investic;

se stal uznávaným pozorovatelem s právem vyjádřit se na zasedáních Rady, na nichž je projednávána politika soudržnosti EU a oblasti týkající se investic v Evropě;

11.

připomíná, že úkol monitorovat soulad právních předpisů EU se zásadou subsidiarity byl rozšířen a nyní v něm má úlohu i VR a regionální parlamenty s legislativní pravomocí (ve spolupráci parlamenty států). Aby mohl k monitorování subsidiarity a k celkové kvalitě právních předpisů EU efektivněji přispívat, žádá o vyvinutí většího úsilí v:

provádění předběžného posouzení územního dopadu;

následném monitorování (na místní, regionální a nižší než celostátní úrovni a jménem EU) provedení právních předpisů EU;

zdokonalení systému včasného varování např. prodloužením lhůty, aby byl plně funkční i pro regionální aktéry;

posílení úlohy regionálních zákonodárných shromáždění v systému včasného varování, přičemž by vnitrostátní parlamenty musely tyto orgány povinně (již ne dobrovolně) konzultovat ohledně záležitostí spadajících do pravomoci regionů;

hledání možností společně s členskými státy EU, jak regionálním parlamentům a parlamentům na nižší než celostátní úrovni, které mají legislativní pravomoc, udělovat plnohodnotnou pravomoc k vydávání odůvodněných stanovisek s ohledem na zásadu subsidiarity, jako kdyby byly vnitrostátními parlamenty (viz prohlášení č. 51 Lisabonské smlouvy);

12.

doporučuje, aby všechny úrovně správy spolupracovaly na trvalém vyřešení evropské krize státního dluhu a následné hospodářské a sociální krize a na přilákání investic s cílem zvýšit konkurenceschopnost a tvorbu pracovních míst. Připomíná, že místní a regionální orgány krizí velmi utrpěly, a žádá o dodržování modelu víceúrovňové správy, aby se to v budoucnu neopakovalo. Souhlasí v této souvislosti s tím, že závazek začlenit do roku 2016 do rámce Smluv EU prvky správy ekonomických záležitostí, jež byly dohodnuty mimo Smlouvy, představuje příležitost k řešení omezeného počtu dalších otázek souvisejících s budoucností EU;

Pokud jde o budoucí přezkoumání Smluv EU, VR proto:

13.

žádá, aby mu byl přiznán status řádného člena budoucího konventu jako stávajícím orgánům;

14.

navrhuje zvážit postupnou institucionalizaci VR a jeho transformaci na Evropský senát regionů a místních samosprávných orgánů jakožto komoru střízlivého druhého úsudku. Evropský senát by zvýšil koordinaci mezi institucemi na celostátní úrovni a institucemi na nižších úrovních, které kontrolují dodržování zásady subsidiarity ze strany orgánů EU, byl by vyžadován jeho souhlas s legislativními spisy EU v oblasti politiky soudržnosti a byl by oprávněn předkládat Evropské komisi návrhy na přijetí nebo změnu právních předpisů EU v oblastech nespadajících do výlučné pravomoci EU;

15.

navrhuje, aby legislativní návrhy týkající se územní soudržnosti podléhaly souhlasu VR. Kromě toho by si přál, aby se upevnily jeho pravomoci v oblasti povinné konzultace tím, že by se tato konzultace stala nedílnou součástí „řádného legislativního postupu“ (článek 294 SFEU);

16.

navrhuje, aby byla do Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii začleněna horizontální doložka, podle níž by VR musel být konzultován v oblastech sdílené pravomoci, pokud jde o opatření koordinující hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti, a v oblastech podpůrné, koordinační a doplňkové činnosti. Připomíná, že v každém budoucím návrhu na prohloubení HMU musí být lépe zvážen územní rozměr a že u nejdůležitějších spisů musí být provedeno předběžné posouzení jejich územního dopadu;

17.

v každém případě žádá, aby byl povinně konzultován v otázkách týkajících se místních a regionálních orgánů souvisejících s opatřeními, která mají vliv na vytváření nebo fungování vnitřního trhu (článek 115 SFEU) a v jiných oblastech politik, jež se přímo dotýkají místní a regionální úrovně a mezi něž patří například:

zemědělská politika (článek 43 SFEU),

volný pohyb pracovníků (článek 46 SFEU),

svoboda usazování (článek 50 SFEU),

liberalizace určitého typu služeb (článek 59 SFEU),

migrace (článek 79 SFEU),

státní podpora (článek 109 SFEU),

průmyslová politika (čl. 173 odst. 3 SFEU),

obchodní politika (článek 207 SFEU);

18.

navrhuje také, aby došlo k přehodnocení lhůty v délce nejméně jednoho měsíce pro konzultace VR ze strany Evropského parlamentu, Rady či Komise (čl. 307 druhý pododstavec), která se ukázala jako nepraktická;

19.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předložil Evropskému parlamentu, Radě, Evropské komisi a předsedovi Evropské rady.

V Bruselu dne 8. července 2015.

předseda Evropského výboru regionů

Markku MARKKULA


Fuq