EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52023PC0728

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o rámci pro monitorování odolnosti evropských lesů

COM/2023/728 final

V Bruselu dne 22.11.2023

COM(2023) 728 final

2023/0413(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o rámci pro monitorování odolnosti evropských lesů

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2023) 384 final} - {SWD(2023) 372 final} - {SWD(2023) 373 final} - {SWD(2023) 374 final}


Důvodová zpráva

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Lesy a jiné zalesněné plochy v EU jsou stále více zatěžovány změnou klimatu a neudržitelným přímým či nepřímým využíváním a činností člověka a souvisejícími změnami ve využití půdy. Nebezpečí jako lesní požáry, rozšíření škodlivých organismů, sucha a vlny veder, která se často vzájemně násobí, pravděpodobně povedou k častějším a intenzivnějším katastrofickým událostem, často přesahujícím hranice států. Tyto tlaky oslabují odolnost lesů a ohrožují jejich schopnost plnit různé environmentální a sociální a ekonomické funkce. Některá rizika, například lesní požáry, představují také přímou hrozbu pro lidské zdraví a bezpečnost. Navíc zvyšují náklady na obhospodařování lesů, včetně nákladů na boj proti lesním požárům.

Všem těmto tlakům a rizikům může pomoci lépe čelit komplexní a kvalitní monitorovací systém, který obsáhne všechny lesy a jiné zalesněné plochy v EU. Například časté monitorování stromového porostu a jeho narušení pomocí technologií pozorování Země doplněných o pozemní pozorování může odhalit vzorce zranitelnosti lesů a umožnit rozhodovacím orgánům přijmout adaptační opatření. Pokud tyto znalosti chybí, ovlivňuje to také včasnost a kvalitu lesního plánování v členských státech. Dlouhodobé integrované plánování má zásadní význam pro udržení rovnováhy mezi velmi různorodými požadavky na lesní služby a zdroje a pro zajištění odolnosti vůči katastrofám v souladu s politickými ambicemi EU a jejími cíli, pokud jde o lesní služby a využívání a ochranu lesů.

Stávající monitorovací nástroje nejsou pro daný účel zcela vhodné. Služby, jako je Evropský systém informací o lesních požárech (EFFIS) založený na programu Copernicus a úroveň vysokého rozlišení pro lesy v rámci služby monitorování území programu Copernicus, přinesly v EU určitý stupeň standardizovaného monitorování a údajů na základě dálkového průzkumu Země. Práce na harmonizaci pozemních údajů, shromažďovaných zejména prostřednictvím národní inventarizace lesů, se však soustředí na několik základních proměnných týkajících se zdrojů dřeva, jako jsou nadzemní biomasa, porostní zásoby a přírůst. I v těchto případech existují nedostatky, pokud jde o včasnost a širší dostupnost údajů, což vede k nejistotě ohledně jejich spolehlivosti a k omezením při jejich využívání. Dosud se nepracovalo na harmonizaci pozemních údajů o dalších proměnných, zejména těch, které se týkají biologické rozmanitosti, což ztěžuje celounijní hodnocení stavu lesních ekosystémů. Dostupné údaje o lesích navíc vykazují značné nedostatky, například pokud jde o sucho nebo poškození lesů způsobené kůrovcem. Tyto nedostatky brání účinnému předcházení lesním katastrofám, připravenosti a reakci správců půdy a příslušných orgánů. Některé parametry lesa, jako je biomasa a struktura lesa, lze navíc napříč EU spolehlivě mapovat a sledovat pouze prostřednictvím kombinování pozemních pozorování, dálkového průzkumu Země a modelování. Toto kombinování je složité a náročné, často kvůli problémům se sdílením údajů a přístupem k nim.

Nedostatek informací o stavu a vývoji lesů v souvislosti s narušením nebo dynamikou ekosystémů ztěžuje tvůrcům politik a lesníkům pozorovat trendy a odhalovat škody nebo znehodnocování v rané fázi a účinně na ně reagovat. Je tím omezena schopnost lesů nepřetržitě poskytovat společnosti ekosystémové služby, statky a funkce, včetně zmírňování změny klimatu, kde hrají lesy klíčovou roli.

Celkově jsou informace o stavu lesů v EU, jejich ekologické, sociální a ekonomické hodnotě, o tlacích, kterým čelí, a o ekosystémových službách, které poskytují, roztříštěné a nejednotné, do značné míry nesourodé a nesoudržné, údaje chybí nebo se překrývají a jsou poskytovány se značným zpožděním a často pouze na dobrovolném základě. Ačkoli existují postupy podávání zpráv, které shromažďují údaje a informace o lesích a jejich vývoji, jako jsou evropské lesnické účty EUROSTATu, zprávy konference Forest Europe o stavu lesů v Evropě nebo posouzení celosvětových lesních zdrojů vypracovávaná organizací FAO, v EU chybí společný systém pro důsledný sběr a sdílení přesných a srovnatelných údajů o lesích.

Rychlý vývoj monitorovacích nástrojů a technologií používaných pro pozorování Země prostřednictvím družic nebo ze vzduchu (včetně dronů) a služeb globálního družicového navigačního systému (GNSS), například GALILEO, poskytuje jedinečnou příležitost k modernizaci, digitalizaci a standardizaci monitorování lesů jako služby pro všechny uživatele lesů a lesnické orgány. Může znamenat přínos pro dobrovolné integrované dlouhodobé plánování členských států a podpořit růst trhu s těmito technologiemi a souvisejícími novými dovednostmi, a to i v případě malých a středních podniků v EU. Je třeba respektovat ochranu a vlastnictví údajů.

V této souvislosti je cílem tohoto návrhu: i) zajistit soudržné a kvalitní monitorování, které umožní sledovat pokrok při plnění cílů EU, politických záměrů a úkolů týkajících se lesů, včetně biologické rozmanitosti, klimatu a reakce na krize; ii) zlepšit posuzování rizik a připravenost a iii) podporovat rozhodování správců půdy a orgánů veřejné správy založené na faktických podkladech, podporovat výzkum a inovace.

V posledních několika letech orgány EU a odborníci z členských států – v příslušných odborných skupinách včetně podskupiny Stálého lesnického výboru – opakovaně a jasně zmiňovali potřebu posílit monitorování lesů v EU. V nové Lesní strategii EU do roku 2030 byl proto oznámen zvláštní legislativní návrh týkající se pozorování lesů, podávání zpráv a sběru údajů v EU, který by se vztahoval i na strategické plány pro lesy a odvětví založená na lesnictví vypracovávané odpovědnými vnitrostátními orgány.

Některé současné nástroje členských států neumožňují integrovaný přístup k lesům jako multifunkčním ekosystémům, protože se často zabývají lesy pouze z hledisek konkrétních politik: například vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu a dlouhodobé strategie zahrnují ukládání uhlíku, energii z obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost a vnitrostátní a regionální strategie pro přizpůsobení se změně klimatu zahrnují potřeby přizpůsobení se změně klimatu, ale nemusí nutně zohledňovat další aspekty, jako jsou biologická rozmanitost nebo odolnost.

Většina vnitrostátních plánovacích nástrojů v EU navíc nejde dál za desetiletý cyklus lesního plánování. Tyto nástroje tak nezohledňují dlouhodobé dopady změny klimatu, například na rozšíření druhů nebo četnost a intenzitu extrémních jevů. Kromě toho se často neřídí adaptivním přístupem, což znamená, že nejsou schopny zohlednit vývoj politiky v oblasti lesů a lesnictví na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, což by vyžadovalo strukturovanou reakci na strategické a výhledové úrovni.

Politiky EU v oblasti lesnictví mají dlouhodobý pohled a je pro ně nutný strategický výhled založený na včasných a přesných informacích. Do roku 2050 má být například dosaženo základních cílů, jimiž jsou klimatická neutralita EU (právní rámec EU pro klima a nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví – nařízení o LULUCF) a odolnost vůči změně klimatu (strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu) nebo zachování a obnova evropských ekosystémů (navrhovaný právní rámec EU pro obnovu přírody). Řada prognóz v oblasti změny klimatu pokrývá období do konce tohoto století, včetně studií o tom, jak budou lesy reagovat na zrychlující se změnu klimatu a jak budou touto změnou ovlivněny.

Velká různorodost vnitrostátních přístupů k plánování nebo jeho neexistence navíc brání rychlé, soudržné a účinné reakci na rizika katastrof, zejména v případě hrozeb s přeshraničním rozměrem, jako jsou škodlivé organismy rostlin nebo lesní požáry.

V této souvislosti má návrh také podpořit členské státy při dobrovolném integrovaném dlouhodobém plánování, aby se posílilo důsledné plnění různých cílů a úkolů v jednotlivých odvětvích za účelem zajištění odolnosti lesů v měnícím se klimatu.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Cílem návrhu je podpořit soudržné a účinné provádění stávajících politik EU, které mají přímý nebo nepřímý dopad na lesy – politik v oblasti životního prostředí a biologické rozmanitosti, klimatu, katastrof a snižování rizik, energetiky a bioekonomiky.

Návrh konkrétně podpoří níže uvedené nástroje politiky:

   novou Lesní strategii EU do roku 2030 – návrh poskytne znalostní základnu pro integrovaný přístup k lesům jako multifunkčním ekosystémům a zajistí sledování toho, jak jsou plněny cíle a úkoly strategie,

   Strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – návrh stanoví ukazatele pro sledování, jak jsou plněny: i) její ambice zvýšit množství a kvalitu lesů a jejich odolnost vůči katastrofám, jako jsou požáry, sucho, škodlivé organismy a choroby, jejichž počet v souvislosti se změnou klimatu pravděpodobně naroste; ii) její cíle týkající se přísné ochrany zbývajících původních lesů a pralesních porostů a iii) její cíle týkající se dalšího rozvoje Systému informací o lesích v Evropě,

   nařízení o LULUCF – návrh zlepší monitorování ukazatelů, což usnadní vykazování zeměpisně přesných údajů o lesní půdě,

   nařízení o odlesňování – návrh stanoví ukazatele relevantní pro odlesňování a znehodnocování lesů umožňující sledovat pokrok v plnění cíle, aby nedocházelo ke znehodnocování lesů,

   strategii bioekonomiky – návrh zlepší pokrytí a monitorování ukazatelů, které sledují pokrok směrem k udržitelnosti v EU a v jejích členských státech a přispívají do monitorovacího systému znalostního centra pro bioekonomiku Společného výzkumného střediska,

   směrnice o obnovitelných zdrojích energie – návrh posílí znalostní základnu v souvislosti s kritérii udržitelnosti pro získávání biomasy k výrobě energie, zejména pokud jde o požadavek, aby členské státy měly informace o umístění původních lesů a pralesních porostů,

   mechanismus civilní ochrany Unie a nedávno přijaté cíle EU v oblasti odolnosti vůči katastrofám – návrh zlepší dostupnost údajů o lesích. To pomůže zlepšit nástroje včasného varování před lesními požáry a jinými katastrofami, vypracovat přesnější posouzení rizik a zvýšit celkovou připravenost na řešení budoucích katastrof,

   Digitální agendu pro Evropu a strategii pro drony 2.0 – návrh podpoří využívání technologií dálkového průzkumu Země při monitorování lesů,

   nařízení o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin – návrh posílí znalostní základnu, pokud jde o dynamiku škodlivých organismů.

Soulad s ostatními politikami EU

Zelená dohoda pro Evropu vyzvala k přijetí opatření, která zlepší množství a kvalitu zalesněných ploch v EU a dále zvýší odolnost lesů. Jejím cílem je dosáhnout klimatické neutrality, stanovit vyšší ambice v oblasti biologické rozmanitosti, zajistit zdravé životní prostředí, zlepšit lidské zdraví a dobré životní podmínky a podpořit udržitelnou a oběhovou bioekonomiku. Klíčem k účinnému plnění tohoto cíle bude monitorování stavu, trendů a multifunkčnosti lesů a ekosystémů, jež podpoří dobrovolné integrované dlouhodobé plánování členských států.

Návrh je koncipován tak, aby zajišťoval synergie s ostatními politikami, včetně jejich pravidel pro sběr údajů, monitorování a plánování relevantních z hlediska lesnictví Mezi tyto politiky patří směrnice o ovzduší, vodě a ochraně přírody, jakož i návrhy Komise týkající se právního rámce pro obnovu přírody a změny evropských environmentálních hospodářských účtů. Návrh rovněž podpoří politiku v oblasti změny klimatu tím, že umožní sledovat pokrok v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování jejích dopadů a umožní zavádění systémů uhlíkového zemědělství v rámci navrhovaného rámce pro certifikaci pohlcování uhlíku. Návrh je také plně v souladu se závěrečnou zprávou Konference o budoucnosti Evropy, zejména s návrhem č. 2, který výslovně podporuje úsilí o „opětovné zalesňování, zalesňování, včetně lesů zničených požárem, a prosazování odpovědného obhospodařování lesů“.

Návrh může rovněž pomoci EU prokázat vedoucí postavení v celosvětovém měřítku a podnítit mezinárodní společenství k cíleným opatřením založeným na faktických podkladech, jejichž cílem bude posílit odolnost lesů v měnícím se klimatu a zlepšit udržitelné obhospodařování lesů jakožto multifunkčních ekosystémů. Celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu obsahuje speciální cíl týkající se dostupných kvalitních údajů, informací a znalostí pro účely integrovaného a participativního řízení biologické rozmanitosti.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Návrh vychází z čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který dává EU právo jednat za účelem dosažení cílů její politiky v oblasti životního prostředí. Cíle politiky EU v oblasti životního prostředí stanovené v čl. 191 odst. 1 SFEU jsou zachování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí; ochrana lidského zdraví, uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů a podpora opatření na mezinárodní úrovni určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí, a zejména boj proti změně klimatu. Politika EU v oblasti životního prostředí se musí zaměřovat na vysokou úroveň ochrany a přihlížet při tom k rozdílné situaci v jednotlivých regionech EU. Musí se zakládat na zásadách obezřetnosti a prevence, odvracení ohrožení životního prostředí především u zdroje a na zásadě „znečišťovatel platí“.

Stejný právní základ mají opatření EU na ochranu přírodního dědictví lesních ekosystémů. Rámec pro monitorování lesů poskytne údaje, které umožní sledovat cíle Zelené dohody pro Evropu týkající se lesů a rozvíjet politiky na ochranu lesních ekosystémů. Životní prostředí je oblastí sdílené pravomoci mezi EU a členskými státy, a proto musí být opatření EU v souladu se zásadou subsidiarity.

Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Opatření na úrovni EU jsou odůvodněná vzhledem k rozsahu a přeshraniční povaze trhů závislých na lesích a rostoucím rizikům a nejistotě spojeným se změnou klimatu, což vyžaduje sledování účinků politik a právních předpisů EU a přesnější a včasnější vyhodnocování potřeby změn politik s ohledem na dosažení cílů politik.

To se týká zejména narušení, například kůrovcových kalamit, lesních požárů nebo vichřic, které mají významný přeshraniční rozměr. Četnost a intenzita těchto narušení se v souvislosti se změnou klimatu zvyšuje, což vede k vyšším nákladům na jejich předcházení a potlačení, jakož i ke zvýšení emisí skleníkových plynů, úbytku biologické rozmanitosti a narušení trhu. Pokud jde například o kůrovce, včasné odhalení ohnisek výskytu kůrovce je nezbytné pro snížení rozsahu nahodilé těžby a s tím spojených nákladů a ztráty příjmů. Pokud k nahodilé těžbě dochází ve velkém měřítku, může narušit trh s dřevem, což má obzvláště negativní dopad na malé a střední podniky, které jsou na ceně dřeva silně závislé. Feromonové pasti a další pozemní monitoring v kombinaci s pozorováním Země, jež poskytují kvalitní údaje, usnadňují včasný zásah v rámci politiky, a mohou tak hrát účinnou a účelnou roli při snižování nákladů. Nebo další příklad: chápání toho, jaký typ lesa a jaký druh paliva existuje v konkrétních oblastech, bude důležité pro opatření k předcházení lesním požárům a k zefektivnění činnosti v rámci mechanismu civilní ochrany Unie, neboť se zlepší evropské systémy včasného varování před lesními požáry.

Monitorování lesů je v současné době nerovnoměrné a roztříštěné, což brání EU, aby včas zakročila proti stresovým faktorům a hrozbám (s přeshraničním rozměrem), jak doporučuje nová Lesní strategie EU, a aby co nejlépe využívala nákladově efektivních technologických novinek a digitálních inovací, zejména v souvislosti s pozorováním Země. Tato situace vznikla v důsledku toho, že členské státy po mnoho let jednaly nekoordinovaně a samostatně. Přestože lesní ekosystémy často překračují hranice, lesy jsou často považovány za svrchované subjekty a dosud nebyl plně vyvinut žádný soudržný nadnárodní přístup ke sběru údajů. Zdravé a odolné lesy jsou ve společném zájmu a je nepravděpodobné, že členské státy tuto roztříštěnou situaci vyřeší bez zásahu EU.

Pokud jde o plánování, některé členské státy mají zavedeny plánovací nástroje, avšak nedostatečně se zabývají odvětvovými politikami, což by mohlo ovlivnit soudržnost tvorby politik jak na úrovni členských států, tak na úrovni EU. Členské státy by mohly využívat koordinovaný systém správy k tomu, aby zajistily jednotné harmonogramy pro odvětvové cíle lesnické politiky a zahrnutí společných informací.

Proporcionalita

Kombinace aspektů vybraných v návrhu je přiměřená, protože se omezuje na ty aspekty, které členské státy potřebují provést, aby se uspokojivě dosáhlo cílů navrhovaného nařízení. Za tímto účelem jsou členské státy povinny shromažďovat pouze údaje o lesích, které souvisejí s právními předpisy a politickými cíli EU. Navrhované nařízení bude navíc založeno na sdílení harmonizovaných údajů ze stávajících vnitrostátních systémů sběru údajů, zejména národní inventarizace lesů. Tím se minimalizuje rozsah, v němž budou členské státy muset přizpůsobit své metody získávání údajů. Aby byly zajištěny nízké náklady na přizpůsobení, byly popisy údajů o lesích vybrány na základě stávající harmonizační práce, která byla provedena v rámci národních inventarizací lesů. Návrh také hodlá pracovat se stávajícími vykazovanými údaji, pokud splňují požadavky, a zabránit tak zdvojování vykazovacích povinností. Členské státy jsou podporovány v dobrovolném dlouhodobém integrovaném plánování na základě stávajícího úsilí.

Vzhledem k rozsahu problematiky a jejímu přeshraničnímu rozměru je EU jediným subjektem, který může zajistit soudržný rámec pro monitorování a podpořit dobrovolné dlouhodobé integrované plánování, jež svede dohromady členské státy. Společné normy pro sběr údajů a monitorování a minimální společné prvky pro plánování nelze vypracovat na úrovni členských států.

Žádná možnost by nezahrnovala přenos pravomocí z členských států na EU nad rámec nezbytné harmonizace monitorování a standardizace (nedojde k přenosu pravomocí, pokud jde o provozní rozhodnutí týkající se obhospodařování lesů).

Volba nástroje

Předmětu této iniciativy a míře její přesnosti odpovídá spíše legislativní přístup než přístup nelegislativní. Cílů tohoto návrhu se nejlépe dosáhne prostřednictvím nařízení. Zajistí se tím přímá a jednotná použitelnost ustanovení v EU současně, což poslouží harmonizaci a včasnému poskytování údajů. Nařízení umožní stanovit společné normy, které budou závazné a přímo použitelné ve všech členských státech, a to bez administrativní zátěže a prodlevy způsobené potřebou provést nástroj ve vnitrostátním právu.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Není relevantní, protože se jedná o novou legislativní iniciativu.

Konzultace se zúčastněnými stranami

V souladu s pokyny pro zlepšování právní úpravy se toto nařízení a průvodní posouzení dopadů opírají o rozsáhlý konzultační proces. Komise shromáždila názory širokého okruhu zúčastněných stran, zejména zástupců členských států, ekologických organizací, výzkumných ústavů, lesnických sdružení a zástupců podniků. Konzultace proběhly v rámci otevřené veřejné konzultace, tří odborných seminářů a v rámci setkání se zúčastněnými stranami a členskými státy. Čtyřikrát se sešla specializovaná pracovní podskupina Stálého lesnického výboru a další poznatky přinesly ještě dva semináře uspořádané českým a švédským předsednictvím. Z jednotlivých stanovisek vyplynuly cenné informace a poznatky, které pomohly při přípravě posouzení dopadů a návrhu.

Výzva k předložení faktických podkladů

Výzva k předložení faktických podkladů trvala od 8. dubna do 6. května 2022. Přišlo 116 odpovědí z 21 zemí, především od široké veřejnosti, nevládních organizací, veřejných orgánů, podnikatelských sdružení, obchodních organizací a ekologických organizací (v sestupném pořadí).

Iniciativu v podobě rámce EU pro monitorování lesů a strategických plánů podpořila většina respondentů, a to napříč různými skupinami zúčastněných stran, s výjimkou široké veřejnosti, kde podporu vyjádřila méně než polovina. Hlavní obavou bylo, aby zvýšená centralizace, kterou by tato inciativa přinesla, zbytečně nezatížila stávající vnitrostátní monitorování lesů a aby nové právní předpisy nenarušily aktuální způsoby hospodaření vlastníků lesů. Komise toto stanovisko zohlednila v posouzení dopadů a při koncipování návrhu.

Veřejná konzultace

Komise vedla otevřenou veřejnou konzultaci, a to od 25. srpna do 17. listopadu 2022, přičemž obdržela 314 platných příspěvků.

V rámci konzultace byly shromážděny názory na potřebu monitorování lesů, související volbu technologií, upřednostňované možnosti politiky a financování, jakož i na přidanou hodnotu strategických plánů pro lesy. Výsledky jasně potvrdily potřebu celoevropských harmonizovaných a včasných informací o různých aspektech týkajících se lesů, např. o zdraví, narušení a změně klimatu. Monitorovací systémy by se měly opírat o kombinaci terénních údajů a technologií dálkového průzkumu Země. Většina respondentů považovala za nejlepší možnost politiky integraci údajů z monitorovacích systémů členských států. Jednotný monitorovací systém EU byl ve stejné míře podporován i odmítán. Systém by měl být financován prostřednictvím kombinace zdrojů členských států, soukromých zdrojů a zdrojů EU. Přibližně polovina respondentů se domnívala, že ucelený pohled, celková koordinace, srovnatelnost a výměna s ostatními členskými státy mají pro dlouhodobé plánování přidanou hodnotu. Pouze zanedbatelný počet respondentů žádnou přidanou hodnotu neviděl.

Odborné semináře

V říjnu a listopadu 2022 uspořádala Komise tři semináře s technickými odborníky k následujícím tématům: 1) „Strategické plány pro lesy“; 2) „Současné a budoucí možnosti pozorování Země pro operativní monitorování lesů“ a 3) „Přínosy a náklady monitorování lesů“. Semináře přinesly cenné vstupy pro posouzení dopadů.

Pracovní podskupina Stálého lesnického výboru

V období od listopadu 2022 do května 2023 se uskutečnila čtyři setkání se zástupci členských států, na nichž se vedla technická diskuse o možnostech politiky. Byly získány názory zejména na pokrytí ukazatelů, na využití pozorování Země a na možné klíčové aspekty integrovaného dlouhodobého plánování. Diskuse se řídily výsledky otevřené veřejné konzultace a návrhem posouzení dopadů a vycházely z předem vymezených otázek, které byly členům skupiny poskytnuty před jednáními. Podskupina poté přijala zprávu o připravované iniciativě.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Návrh je založen na nejnovějších vědeckých poznatcích. Posouzení dopadů připojené k tomuto návrhu vychází z podpůrné studie vypracované týmem externích odborníků, která byla zveřejněna [...]. Tým odborníků ve všech fázích studie úzce konzultoval s Komisí. Zasedání pracovní podskupiny byla pro členské státy příležitostí k výměně názorů na klíčové aspekty iniciativy, včetně předběžného seznamu ukazatelů týkajících se lesů, výsledků otevřené veřejné konzultace a dlouhodobého integrovaného plánování. Tyto vstupy byly zohledněny při přípravě posouzení dopadů a tohoto navrhovaného nařízení.

Komise při přípravě tohoto návrhu rovněž využila řadu dalších zdrojů informací, zejména výsledky výzkumných a inovačních projektů EU a uznávané mezinárodní zprávy.

Evropská agentura pro životní prostředí poskytla specifické odborné znalosti a úzce se podílela na vypracování návrhu a jeho posouzení dopadů.

Posouzení dopadů

Tento návrh je založen na posouzení dopadů. Posouzení dopadů obdrželo od Výboru pro kontrolu regulace dne 17. února 2023 kladné stanovisko s výhradami 1 . Mezi hlavními připomínkami Výboru pro kontrolu regulace figurovala otázka přidané hodnoty iniciativy, zejména pokud jde o dlouhodobé lesní plánování a představení různých možností pro úroveň zásahu EU (Lesy EU – Nový rámec EU pro monitorování lesů a strategické plány (europa.eu)) . V reakci na toto stanovisko byla objasněna přidaná hodnota návrhu a v posouzení dopadů byla vypracována hybridní varianta spojující povinné monitorování a sběr údajů s dobrovolným plánováním.

Posouzení dopadů zvažovalo pět možností politiky, z nichž dvě byly hned na počátku vyřazeny, protože je velmi nepravděpodobné, že by dosáhly požadovaných výsledků. V plném rozsahu byly posouzeny níže uvedené možnosti politiky.

1) Možnost úplné dobrovolnosti: tato možnost by se zaměřila na dosažení společného dobrovolného přístupu k monitorování lesů a integrovanému plánování, aby bylo zajištěno soudržné plnění cílů a priorit EU týkajících se lesů, přičemž členským státům by byla ponechána maximální flexibilita, pokud jde o způsob promítnutí do jejich vnitrostátního kontextu.

Komise by vydala pokyny, kterými by se státy řídily dobrovolně a které by zlepšily soudržnost a srovnatelnost při sběru údajů, podpořily pozorování Země a usnadnily integrované lesní plánování založené na faktických poznatcích, například tím, že by členským státům nabídly společný soubor základních požadavků a ústředních prvků, které by mohly zvážit.

Komisi by při přípravě těchto nezávazných pokynů podpořila expertní skupina, která by usnadnila koordinaci a výměnu osvědčených postupů, aby byl podpořen harmonizovaný sběr údajů na vnitrostátní úrovni a aby byly posíleny rámce a mechanismy lesního plánování.

Komise by nadále poskytovala stávající služby pozorování Země prostřednictvím služby monitorování území programu Copernicus, pokud jde o vybrané informace týkající se lesů, např. o fenologické údaje nebo údaje o čisté primární produktivitě.

2) Legislativní možnost: tato možnost by se zaměřila na vytvoření závazného rámce EU, který by zahrnoval: i) zřízení systému monitorování lesů pro zeměpisnou lokalizaci lesních ploch; ii) sběr a sdílení údajů, včetně pokročilého využívání pozorování Země, a iii) integrované lesní plánování. V rámci této možnosti existují dvě dílčí možnosti, co se týče úrovně zásahu EU do pokrytí údajů o lesích, využívání systémů pozorování Země a návrhu a rozvoje strategického plánování na úrovni členských států.

Společným rysem obou dílčích možností by bylo rozdělení povinných údajů o lesích do dvou skupin, jak je uvedeno níže.

   Standardizované údaje, kde Komise přebírá vedoucí úlohu a zajišťuje jednotné sdílení údajů napříč EU. Tyto údaje by byly primárně shromažďovány prostřednictvím pozorování Země (např. programu Copernicus) a vztahovaly by se na ně technické protokoly, jako jsou ty, na které již dohlíží Generální ředitelství pro obranný průmysl a vesmír a Společné výzkumné středisko.

   Harmonizované údaje, k nimž by členské státy přispívaly vlastními shromažďovanými údaji, přičemž by využívaly vlastních průzkumů, jako jsou národní inventarizace lesů založené na pozemním pozorování, ale zároveň nástroje pozorování Země, jsou-li k dispozici a použitelné. Členské státy by sice musely Komisi poskytovat harmonizované údaje v souladu se společnými referenčními popisy, nebyly by však povinny standardizovat své metody sběru údajů (například způsoby odběru vzorků a metody měření), ale pouze harmonizovaně zpřístupňovat údaje, za předpokladu splnění požadavků na přesnost údajů. Znamená to, že členské státy by mohly i nadále používat své stávající systémy sběru údajů – jsou-li k dispozici – bez větších změn aktuálně uplatňovaných nástrojů.

U povinných údajů o lesích by byly harmonizovány popisy a metody, a to buď na základě stávajících popisů a metod, nebo na základě popisů a metod vypracovaných s podporou expertní skupiny (viz dále). Standardizace by byla navržena pro údaje o lesích, kde je nejistota harmonizovaných odhadů příliš vysoká.

Druhá dílčí možnost předpokládá, že do systému monitorování lesů se zahrnou další údaje o lesích nad rámec stávajících unijních a mezinárodních systémů monitorování a vykazování. Součástí by bylo vydávání doporučení Komise k integrovaným dlouhodobým plánům vypracovávaným členskými státy.

3) Hybridní možnost: tato možnost by spojovala hlavní aspekty výše popsané možnosti úplné dobrovolnosti a legislativní možnosti. Aspekty monitorování by byly povinné, aby byl vyřešen problém rozdílné úrovně pokrytí údajů a rozdílných přístupů ke sběru údajů v jednotlivých členských státech (jako v případě druhé dílčí možnosti u legislativní možnosti). Integrované lesní plánování by bylo pro členské státy nepovinné (jako v případě možnosti úplné dobrovolnosti).

Jako nejúčinnější, nejúčelnější a nejucelenější možnost politiky byl vyhodnocen úplný legislativní přístup. Vytvoření společného rámce pomocí jednoduchého a jednotného nástroje by vyřešilo potřebu prosazovat celostní a integrovaný přístup k lesům v souladu s novou Lesní strategií EU do roku 2030.

Upřednostňovaná možnost zahrnuje kombinaci aspektů z obou dílčích možností, pokud jde o úroveň zásahu EU. Monitorování a sdílení údajů o lesích by bylo povinné na základě společných harmonizovaných nebo standardizovaných popisů a metod pro určitý soubor údajů o lesích, který bude pokrývat všechny prioritní oblasti politiky, včetně odolnosti a zdraví lesů a biologické rozmanitosti. Je to nezbytné pro splnění strategických cílů co do srovnatelnosti, kvality a dostupnosti údajů.

Sběr a sdílení údajů o lesích by probíhalo postupně s ohledem na operabilitu, pokud jde o dostupnost společných popisů a metod, dostupnost nástrojů a metod založených na pozorování Země a stav monitorování a sdílení údajů v členských státech.

Systém informací o lesích v Evropě by byl posílen jako stávající jednotné kontaktní místo. Zvýšila by se tak transparentnost a usnadnil přístup zúčastněných stran k informacím o lesích. Podpořilo by se budování integrované základny znalostí o lesích, jejich stavu a rozmanitých ekosystémových službách.

Vzhledem k rozdílnému využívání pozorování Země v jednotlivých členských státech by byl první soubor údajů o lesích v rámci systému monitorování lesů monitorován na úrovni EU s využitím rozšířených možností programu Copernicus, což by členským státům ponechalo možnost neúčastnit se a přispět k fungování systému svými soubory údajů. Tím by se dosáhlo rovnováhy mezi názory zúčastněných stran vyjádřenými v otevřené veřejné konzultaci a potřebou zajistit kvalitní údaje a umožnit úsporu nákladů.

Povinné dlouhodobé plány zahrnující společný soubor základních aspektů ve spojení s doporučeními Komise k jejich vypracování by členským státům pomohly stanovit další priority, cíle a opatření specifické pro daný kontext způsobem, který by bylo možné snadno sdílet na úrovni EU, a zároveň by zajistily integrované sladění s politikami EU v oblasti ochrany a využívání lesů.

Expertní skupina, která se zřizuje v rámci nové správy lesů v EU v souladu s lesní strategií [návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady XX, kterým se mění rozhodnutí Rady 89/367/EHS o zřízení Stálého lesnického výboru], bude mimo jiné poskytovat rámec pro spolupráci a koordinaci mezi Komisí a členskými státy a bude Komisi pomáhat při vypracovávání společných popisů a protokolů pro údaje o lesích a sběr údajů. Tato expertní skupina by měla být taktéž otevřena účasti odborníků z přistupujících zemí.

Navrhovaná kombinace zvýšené standardizace a lepší harmonizace údajů o lesích by umožnila velmi silný celounijní jednotný trh pro malé a střední podniky působící v tomto odvětví. Také přímo staví na operativních produktech, které v současnosti spravuje Generální ředitelství pro obranný průmysl a vesmír. Uvedené produkty nabízejí pevnou platformu pro to, aby byly v rámci tohoto návrhu vytvořeny specifické úrovně monitorování lesů. Navrhovaná kombinace by navíc poskytla jasný regulační kontext pro zkušenosti Komise (Společného výzkumného střediska) a Evropské agentury pro životní prostředí a navázala by na ně při vylepšování a harmonizací stávajících úrovní map, například těch, které jsou už produkovány v rámci programu Copernicus.

Trh s digitálními zeměpisnými údaji je dynamický, avšak – pokud jde o lesy – roztříštěný a vysoce technicky zaměřený. Upřednostňovaná možnost by poskytla společnostem zabývajícím se dálkovým průzkumem Země, provozovatelům průzkumů a odborníkům na zpracovávání údajů prostředek, s jehož pomocí by mohli standardizovat a regulovat produkty pro téměř polovinu území EU. Tím by se také v tomto odvětví usnadnily inovace co do pokročilých digitálních nástrojů, například výkonnějších digitálních nástrojů pro zjišťování celoevropských ukazatelů potřebných pro politiku v oblasti změny klimatu a biologické rozmanitosti (např. pohlcování uhlíku a certifikace opatření v lesích).

Návrh založený na upřednostňované možnosti úzce souvisí se stávajícími klíčovými právními předpisy, jako je nařízení o LULUCF, nařízení o odlesňování a směrnice o obnovitelných zdrojích energie, jakož i s projednávanými návrhy (certifikace pohlcování uhlíku, právní rámec pro obnovu přírody, nové moduly environmentálního hospodářského účtu). Využívá tak synergie společného monitorovacího systému, který zajišťuje interoperabilitu mezi požadavky na monitorování podle různých právních rámců, aniž by došlo ke zvýšení regulační zátěže členských států.

Monitorování lesů, které má být podle tohoto návrhu zavedeno, by vedlo k nákladově efektivnímu systému založenému na úsporách z rozsahu, v jehož rámci by bylo možné vytvářet celoevropské datové produkty týkající se lesů v souladu se standardizovanými definicemi a technickými specifikacemi a nebylo by nutné je vytvářet individuálně na vnitrostátní úrovni. To následně umožní účinnější provádění výše uvedených právních předpisů. Například extrapolované výsledky případové studie o nahrazení jediného ukazatele (pozemní mapování holosečí) družicovými údaji programu Copernicus ukazují potenciální kumulativní přínosy ve všech členských státech ve výši 28 až 38 milionů EUR do roku 2035.

Pokud již existují vnitrostátní systémy monitorování, návrh by nevyžadoval výrazné změny jejich fungování, pokud jde o metody sběru údajů, ale ponechával by velký prostor pro flexibilitu a požadoval by jen to, aby členské státy harmonizovaly odhadované souhrnné hodnoty v souladu se společnými definicemi. Povede to ke zlepšení nákladové efektivity systému a ke snížení administrativní zátěže státní správy.

Tento účinný a nákladově efektivní systém monitorování lesů by posloužil vícero účelům:

   zlepšil by údaje pro tvorbu a provádění politik, mimo jiné tím, že by poskytoval aktuálnější informace o přírodních škodlivých činitelích a lesních katastrofách v členských státech, a

   umožnil by jednotlivým lesníkům uvádět na trh ekosystémové služby, například pohlcování uhlíku, na základě srovnatelných a věrohodných údajů.

Většina přínosů této iniciativy je nepřímá, včetně nižší administrativní zátěže podniků, lesníků, správních orgánů a široké veřejnosti při hledání informací o lesích, což je v souladu s Digitální agendou pro Evropu. Veřejná dostupnost spolehlivých a věrohodných údajů může také usnadnit využívání údajů o lesích vědeckou obcí, tvůrci politik a lesnickým průmyslem a vést k vývoji nových služeb založených na údajích ze strany inovativních malých a středních podniků.

Včasné a přesné informace o zásobách uhlíku a uhlíkových tocích v jejich lesích mohou lesníkům umožnit lépe určit, kde je potenciál dalších pohlcení uhlíku pro účely jejich certifikace, a co nejúčinnějším způsobem naplánovat vhodné postupy udržitelného hospodaření. Ekonomickou hodnotu čistého propadu uhlíku na lesní ploše v EU lze odhadnout na 32,8 miliardy EUR. Lesy a výrobky ze dřeva v EU v současné době pohlcují přibližně 380 Mt ekvivalentu CO2 ročně. Existence celoevropského rámce pro včasné pozorování Země a dlouhodobé plánování by zlepšila včasné a rychlé odhalování narušení lesů a přizpůsobování lesů a lesnického odvětví měnícímu se klimatu. Teplotní nárůsty budou mít v Evropě dopad na 32 druhů stromů a očekává se, že v důsledku předpokládaného úbytku hospodářsky cenných druhů se do roku 2100 sníží hodnota evropského zalesněného území o 27 %. Strategická a informovaná opatření učiněná dnes by tento pokles v budoucnu snížila a pomohla by EU dosáhnout cíle klimatické neutrality do roku 2050, jak je stanoveno v evropském právním rámci pro klima.

Pokud jde o náklady upřednostňované možnosti, očekává se, že je ponesou členské státy a Evropská unie a že malých a středních podniků se z velké části nedotknou. Většina nákladů pro členské státy by souvisela s nutností provádět pravidelný systematizovaný sběr pozemních údajů v síti monitorovacích míst. V současné době je tato práce ve většině členských států prováděna v rámci národní inventarizace lesů. Pokud bude muset některý členský stát zavést národní inventarizaci lesů, odhadují se související náklady na 42 EUR na km2 lesní plochy (na základě nákladů, které při zavádění národní inventarizace lesů vznikly třem členským státům – v pětiletém intervalu a při využití pozorování Země). Náklady na harmonizaci údajů o lesích byly odhadnuty na 10 000 EUR na jeden ukazatel. Přidání nového ukazatele do již zavedené inventarizace lesů pravděpodobně nepovede k významným dodatečným nákladům. U několika ukazatelů vybraných v rámci upřednostňované možnosti, např. u mapování původních lesů a pralesních porostů nebo lesních stanovišť podle směrnice o přírodních stanovištích, by však mohlo být nutné provádět kromě inventarizace lesů také průzkumy v terénu, což by členským státům s velkými lesními plochami přineslo určité další náklady.

Náklady na přípravu a komunikaci integrovaného dlouhodobého plánu se odhadují na 600 000 EUR (na základě nákladů, které vynaložilo Německo v souvislosti se svou lesní strategií do roku 2050).

Vzhledem k tomu, že lepší znalosti a lepší plánování povedou k lepšímu rozhodování a tvorbě politik v oblasti lesního hospodářství, návrh nepřímo přispěje k plnění několika cílů udržitelného rozvoje, včetně cílů v oblasti zdraví (cíl udržitelného rozvoje č. 3), vody (cíl udržitelného rozvoje č. 6), odpovědné spotřeby a výroby (cíl udržitelného rozvoje č. 12), klimatických opatření (cíl udržitelného rozvoje č. 13) a života na souši (cíl udržitelného rozvoje č. 15). Pokud jde o dostupnou a čistou energii (cíl udržitelného rozvoje č. 7), lze očekávat pozitivní účinky a potenciální kompromisy. Lepší znalosti a plánování, které usnadňují udržitelnější hospodaření, mohou vést k většímu nebo dlouhodobějšímu poskytování dřevní biomasy pro energii z obnovitelných zdrojů, avšak hrozí, že bude docházet k nadměrné těžbě. Podobný účinek se předpokládá i u důstojné práce a ekonomického růstu (cíl udržitelného rozvoje č. 8), kde lepší znalosti a plánování podpoří nové bioekonomické činnosti a pracovní příležitosti, ale povedou k poklesu v tradičních odvětvích.

Upřednostňovaná možnost, která podporuje cílenější a fakticky podložená opatření ze strany tvůrců politik a osob, které přijímají rozhodnutí, včetně lesníků, by posílila udržitelné poskytování hospodářských, sociálních a kulturních lesních zdrojů a služeb. Například poskytování dřeva bylo v roce 2021 odhadnuto na přibližně 16 miliard EUR a hodnota regulačních a kulturních ekosystémových služeb (ochrana před povodněmi, čištění vody a rekreace – lesy mají největší podíl na celkové hodnotě rekreace v přírodě) byla odhadnuta na přibližně 57 miliard EUR.

Závěry 

Návrh odpovídá upřednostňované možnosti v posouzení´ dopadů, pokud jde o všechny výše uvedené aspekty, s výjimkou integrovaného dlouhodobého plánování. Na základě konzultací s členskými státy se Komise rozhodla omezit úroveň zásahu na dobrovolné integrované plánování. Tato skutečnost bude mít dopad na související náklady i přínosy návrhu ve srovnání s upřednostňovanou možností. Nebude-li existovat povinnost vypracovávat nebo aktualizovat integrované dlouhodobé plány, nevzniknou členským státům nutně administrativní náklady. Členské státy, které se pro integrované dlouhodobé lesní plány
 rozhodnou, však budou mít prospěch z posílené klimatické adaptace lesů, z lepší soudržnosti a účinnosti politik a ze zamezení kompromisům a konfliktům.

Účelnost právních předpisů a zjednodušení

V souladu se závazkem Komise ke zlepšování právní úpravy byl tento návrh vypracován inkluzivním způsobem na základě principů transparentnosti a trvalého zapojování zúčastněných stran. V souladu se zásadou „jeden přijmout – jeden zrušit“ byl analyzován administrativní dopad. Administrativní náklady ponesou především EU a orgány veřejné správy v členských státech. Administrativní náklady pro podniky včetně vlastníků lesů a pro lidi se odhadují jako zanedbatelné, protože tato iniciativa nezavádí nové přímé administrativní požadavky týkající se těchto skupin.

Orgánům veřejné správy v členských státech vzniknou administrativní náklady na zajištění toho, aby jejich monitorovací systémy splňovaly minimální standardy, pokud jde o četnost sběru údajů a pokrytí ukazatelů, které je stanoveno v tomto návrhu. Pokud se rozhodnou pro dobrovolné plánování, vzniknou jim také administrativní náklady na vypracování nebo aktualizaci dlouhodobých integrovaných plánů pro lesy, na jejich přezkoumávání a na monitorování pokroku při dosahování cílů stanovených v jejich plánech. Administrativní náklady budou záviset na výchozí pozici jednotlivých členských států.

Větší využívání pokročilých technologií pro monitorování lesů spolu s lepší dostupností a přístupností údajů o lesích, kterou zajistí jednotná digitální platforma Systému informací o lesích v Evropě, sníží administrativní zátěž podniků, široké veřejnosti a správních orgánů při hledání informací o lesích.

Základní práva

Tento návrh dodržuje základní práva a zejména ctí zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie. Pomáhá prosazovat právo na vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zlepšovat kvalitu životního prostředí v souladu se zásadou udržitelného rozvoje, jak je stanoveno v článku 37 Listiny.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Provedení návrhu si vyžádá lidské zdroje v Komisi, jak je uvedeno v přiloženém legislativním finančním výkazu. Očekává se, že dopady na lidské zdroje pro Komisi budou řešeny dodatečnými příděly lidských zdrojů, jak je uvedeno ve finančním výkazu.

Provádění bude rovněž vyžadovat podporu Evropské agentury pro životní prostředí, pro kterou budou zapotřebí další zdroje, jak je uvedeno ve finančním výkazu.

Náklady Komise na vytváření a poskytování základních údajů a produktů dálkového průzkumu Země jsou hrazeny z programu Copernicus. Náklady na konkrétní produkty, které ještě nejsou k dispozici, budou hrazeny z dodatečných zdrojů, které toto nařízení plánuje pro Evropskou agenturu pro životní prostředí.

Tento návrh obsahuje články, které podrobně popisují další práci, jež bude zapotřebí k provedení nařízení, včetně zmocnění k přijímání aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů (například k vypracování technických specifikací a ustanovení o sběru údajů pro další ukazatele, včetně těch, které vyžadují integraci údajů z dálkového průzkumu Země a pozemních údajů).

Ve finančním výkazu obsaženém v tomto návrhu jsou podrobně uvedeny rozpočtové důsledky a požadované lidské a administrativní zdroje. Náklady na další úkoly, které musí Komise převzít, ponese program LIFE. Úkoly svěřené Evropské agentuře pro životní prostředí budou financovány přerozdělením prostředků v rámci programu LIFE. Příležitosti v rámcovém programu EU pro výzkum a inovace, jako je připravované partnerství „Lesy a lesnictví pro udržitelnou budoucnost“, by měly dále přispět k rozvoji lepších, soudržných a aktuálních údajů o lesích v členských státech.

5.DALŠÍ ASPEKTY

Plány provádění a způsoby kontroly, hodnocení a podávání zpráv

Nejpozději do vstupu tohoto nařízení v platnost vypracuje Komise plán stojící na souboru milníků, který umožní sledovat provádění opatření potřebných k dosažení konkrétních cílů (např. přijetí technických prováděcích opatření týkajících se harmonizace a standardizace údajů a rámce správy) v konkrétním časovém rámci.

Kromě toho bude Komise ve spolupráci s členskými státy pravidelně (každé dva roky) sledovat zavádění a účinek opatření na základě těchto aspektů:

·počet údajů o lesích se společnou definicí,

·počet údajů o lesích s harmonizovanými nebo standardizovanými metodami sběru údajů,

·poskytování údajů členskými státy do Systému informací o lesích v Evropě,

·přístup k údajům prostřednictvím Systému informací o lesích v Evropě (průměrný počet kliknutí za měsíc),

·národní adaptační strategie a strategie hodnocení a řízení rizik založené na společných ukazatelích,

·rozvoj trhu s digitálními službami v oblasti lesnictví (zejména počet malých a středních podniků),

·počet dobrovolných integrovaných dlouhodobých plánů přijatých členskými státy,

·úroveň sladění dobrovolných integrovaných dlouhodobých plánů se společným souborem základních aspektů, které je třeba zvážit, a

·využívání finančních prostředků EU na podporu monitorovacích činností.

Komise rovněž zahájí hodnocení založené na výše uvedených aspektech a pět let po vstupu nařízení v platnost předloží Radě a Parlamentu zprávu o jeho provádění.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Klíčová ustanovení navrhovaného nařízení jsou uvedena níže.

Článek 1 stanoví předmět tohoto nařízení, kterým se zřizuje rámec pro monitorování lesů. Stanoví hlavní zásady a zastřešující cíle nařízení, a to i s ohledem na dobrovolné integrované dlouhodobé plánování na úrovni členských států a posílenou správu mezi Komisí a členskými státy.

Článek 3 popisuje systém monitorování lesů, který má zřídit a provozovat Komise ve spolupráci s členskými státy, a upřesňuje jeho prvky. Stanoví pravidla a povinnosti Komise a pověřuje Evropskou agenturu pro životní prostředí, aby byla Komisi nápomocna při zavádění monitorovacího systému, včetně Systému informací o lesích v Evropě.

Článek 4 stanoví pravidla pro první prvek systému monitorování lesů, a to zeměpisně přesný identifikační systém pro mapování a lokalizaci lesních jednotek.

Článek 5 stanoví pravidla pro monitorovací rámec pro sběr údajů o lesích (druhý prvek systému monitorování lesů) a upřesňuje požadavky na načasování a sběr údajů pro Komisi, pokud jde o standardizované údaje o lesích, a požadavky na četnost pro členské státy, pokud jde o harmonizované údaje o lesích. Dále zmocňuje Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci za účelem změny specifikací standardizovaných údajů o lesích uvedených v příloze I.

Článek 6 umožňuje členským státům využít výjimky ze standardizovaného sběru údajů o lesích, který provádí Komise, tím, že poskytnou vnitrostátní údaje v souladu se standardizovanými specifikacemi a zajistí hodnocení kvality.

Článek 7 stanoví pravidla pro třetí prvek systému monitorování lesů, konkrétně rámec pro sdílení údajů o lesích, upřesňuje časové a harmonizační požadavky na členské státy a udílí Komisi příslušné zmocnění k vypracování dalších technických pravidel. Stanoví požadavky na členské státy a Komisi, aby byly údaje veřejně přístupné, a to i v Systému informací o lesích v Evropě. Dále zmocňuje Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci za účelem změny specifikací harmonizovaných údajů uvedených v příloze II.

Článek 8 vyžaduje, aby Komise a členské státy shromažďovaly další údaje o lesích na základě vhodných metodik, a zmocňuje Komisi ke stanovení těchto metodik.

Článek 9 stanoví odpovědnost Komise a členských států za vytvoření kompatibilních systémů pro výměnu údajů, zmocňuje Komisi k přijetí pravidel za účelem zajištění kompatibility systémů pro ukládání a výměnu údajů a ke stanovení ochranných opatření týkajících se zeměpisně přesného umístění monitorovacích míst.

Článek 10 stanoví úlohy a povinnosti Komise a členských států při zajišťování kontroly kvality údajů a zmocňuje Komisi ke stanovení norem přesnosti a pravidel pro posuzování kvality prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci a ke stanovení zvláštních pravidel pro hodnotící zprávy a nápravná opatření prostřednictvím prováděcích aktů.

Články 11 a 12 stanoví rámec správy, který určuje pravidla a zásady koordinace a spolupráce mezi Komisí, členskými státy a příslušnými regionálními zúčastněnými stranami a úlohu národních zpravodajů.

Článek 13 poskytuje členským státům možnost vypracovat nebo upravit stávající integrované dlouhodobé lesní plány a dále upřesňuje aspekty, které mají být v plánech zohledněny, a stanoví povinnost je zveřejnit.

Článek 16 stanoví, že nařízení bude průběžně přezkoumáváno a že Komise podá do pěti let od jeho vstupu v platnost zprávu o provádění.

2023/0413 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o rámci pro monitorování odolnosti evropských lesů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 2 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 3 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Lesy a jiné zalesněné plochy pokrývají téměř polovinu rozlohy Unie a hrají klíčovou roli, pokud jde o zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí, zachovávání a obnovu biologické rozmanitosti, zajišťování silné bioekonomiky založené na lesnictví a prosperujících venkovských oblastí, zachovávání kulturního dědictví a poskytování rekreačních a vzdělávacích příležitostí pro dobré životní podmínky občanů Unie. Lesy poskytují životně důležité ekosystémové služby, jako jsou regulace klimatu, čištění vzduchu, zásobování vodou a její regulace, ochrana proti povodním a erozi, stanoviště pro biologickou rozmanitost a genetické zdroje. Zdravé lesní ekosystémy podporují významnou část bioekonomiky v Unii, neboť poskytují suroviny (kromě dřeva také např. potraviny nebo léčivé rostliny) pro různá odvětví, přičemž rozšířené hodnotové řetězce založené na lesích v současnosti v Unii skýtají 4,5 milionu pracovních míst. Zalesněná půda je hlavním přispěvatelem k propadu uhlíku v Unii a měla by hrát zásadní roli při plnění závazků nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 („evropský právní rámec pro klima“) 4 , včetně cíle Unie dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, a legislativního balíčku Fit for 55, zejména nových povinností v oblasti monitorování zavedených revidovaným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 5 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 („nařízení o LULUCF“) 6 . K zalesněné půdě se vztahují i další povinnosti, například povinnosti týkající se ochrany druhů a přírodních stanovišť podle směrnice Rady 92/43/EHS 7 , odlesňování podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 („nařízení o odlesňování“) 8 , [obnovy přírody v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [X/X] 9 ] a obnovitelných energií podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 („směrnice o obnovitelných zdrojích energie“) 10 . Lesy a lesnictví jsou také zásadní pro naplňování klíčových priorit, jako jsou Nový evropský Bauhaus 11 nebo strategie bioekonomiky EU 12 .

(2)Bezprecedentní sucha, kůrovcové kalamity a přírodní požáry podněcované změnou klimatu však již v posledních letech v mnoha členských státech způsobují výrazné odumírání stromů a dočasné úbytky zalesněné plochy. Předpokládá se, že četnost a závažnost klimatických a povětrnostních extrémů se bude dále zvyšovat. Velká část lesů Unie je vůči jejich účinkům zranitelná, což má nepříznivé důsledky pro vlastníky lesů, pro odvětví a hodnotové řetězce založené na lesnictví, pro živobytí na venkově a pro biologickou rozmanitost lesů a negativně to ovlivňuje schopnost lesů poskytovat životně důležité ekosystémové služby, na nichž závisí dobré životní podmínky občanů Unie a unijní bioekonomika. Rizika, jako jsou přírodní požáry a rozšíření škodlivých organismů, mají přeshraniční charakter a se změnou klimatu se zvyšují. To vede k vyšším nákladům na jejich potlačování a přispívá k volatilitě trhu se dřevem. Evropské lesy již nyní trpí hospodářskými dopady lesních požárů ve výši přibližně 1,5 miliardy EUR ročně a předpokládá se, že zvyšující se teploty sníží do konce století hodnotu zalesněného území o několik set miliard eur v důsledku změn v druhové skladbě.

(3)Řešení těchto negativních trendů a hrozeb, zajištění toho, aby lesy v Unii mohly i nadále plnit své mnohočetné funkce v podmínkách měnícího se klimatu, a zachování lesních ekosystémů jako přírodního dědictví si žádá lepší předcházení lesním katastrofám, připravenost, reakci a obnovu po katastrofách, posílení biologické rozmanitosti s cílem zvýšit odolnost lesů vůči dopadům způsobeným změnou klimatu, lepší schopnost zvládat rizika a adaptivní přístupy k obhospodařování lesů.

(4)Členské státy, vlastníci lesů a Unie mohou přijímat vhodná opatření pouze tehdy, mají-li k dispozici ucelené, spolehlivé, včasné a srovnatelné údaje a jsou-li co nejlépe využity příležitosti digitální transformace, včetně technologie pozorování Země. Proto by měl být zřízen celoevropský systém monitorování lesů, aby byly shromažďovány a sdíleny údaje o lesích, jež podpoří informované rozhodování, například tím, že umožní včas zjistit, vyhodnotit a řešit nebezpečí, rizika a škody týkající se lesů. V této souvislosti byl v nové Lesní strategii EU do roku 2030 oznámen legislativní návrh o pozorování, podávání zpráv a sběru údajů o lesích v EU, zabývající se mimo jiné strategickými plány pro lesy a pro odvětví založená na lesnictví.

(5)Díky konstelaci družic Copernicus a dalším kosmickým prostředkům, doplňovaným o pravidelné letecké snímkovací kampaně, je Unie vybavena spolehlivými, nákladově efektivními a snadno použitelnými technologiemi pozorování Země. Ty umožňují odhalovat a monitorovat narušení lesů zapříčiněná změnou klimatu, jako jsou lesní požáry, sucha, bouře a rozšíření škodlivých organismů.

(6)Dále je nutné získat přesný a úplný obraz o evropských lesích v Unii, aby bylo možné posoudit jejich zranitelnost a odolnost vůči změně klimatu a účinnost opatření, která jim mají pomoci se změně klimatu přizpůsobit. To vyžaduje sběr příslušných údajů o zdraví lesů, biologické rozmanitosti a strukturách lesa.

(7)Většina údajů o lesích na vnitrostátní úrovni se shromažďuje v rámci národních inventarizací lesů. Hlavní důraz je kladen na monitorování zdrojů dřeva, i když některé shromažďované údaje se vztahují i k jiným funkcím lesa. V současné době navíc na úrovni Unie neexistuje žádný komplexní systém, který může zajistit dostupnost srovnatelných kvalitních údajů ve všech příslušných oblastech politik, včetně odolnosti lesů a biologické rozmanitosti. Kromě toho přetrvávají problémy spojené s integrací údajů z dálkového průzkumu Země a pozemních údajů, které jsou způsobeny nedostatečnou interoperabilitou a nedostatečnou přístupností pozemních údajů, často v souvislosti s obavami o důvěrnost údajů. Celkově je třeba v rámci současného monitorování lesů v Unii dále rozvíjet systematický sběr a sdílení údajů v souladu se společnými popisy a dlouhými a srovnatelnými časovými řadami s vysokým rozlišením.

(8)Rychlý vývoj monitorovacích nástrojů a technologií, zejména v oblasti pozorování Země prostřednictvím družicových nebo leteckých prostředků a globálních navigačních družicových systémů, poskytuje jedinečnou příležitost modernizovat, digitalizovat a standardizovat monitorování lesů, poskytnout službu uživatelům lesů a orgánům, podpořit dobrovolné integrované dlouhodobé plánování a zároveň stimulovat růst trhu Unie, pokud jde o tyto technologie a související nové dovednosti, a to i pro malé a střední podniky. Dnes lze rychlé změny lesního porostu, například v důsledku narušení lesů, odhalit pozorováním Země a zlepšit účinnost monitorování lesů. Pro vývoj, ověřování a kalibraci datových produktů pozorování Země jsou však nutná pozemní měření. Rovněž platí, že mnoho prvků souvisejících s narušením lesů nebo biologickou rozmanitostí (např. příčiny narušení lesů, množství mrtvé dřevní hmoty, přirozenost lesů nebo přítomnost pralesních porostů) je obtížné predikovat pro velké plochy jen pomocí pozorování Země.

(9)Existuje několik nástrojů politiky Unie, které se přímo či nepřímo dotýkají lesů, v oblasti životního prostředí a biologické rozmanitosti, klimatu, energetiky, bioekonomiky a civilní ochrany. Vysoce kvalitní systém monitorování lesů kombinující pozemní pozorování s údaji a produkty z pozorování Země umožní sledovat pokrok při dosahování cílů a úkolů politik Unie, potažmo jejich úspěšné provádění a hodnocení. Například provádění revidované směrnice o obnovitelných zdrojích energie vyžaduje, aby členské státy měly informace o umístění původních lesů a pralesních porostů. Přístup k celoplošným ročním údajům o změnách stromového porostu a rozsahu narušení lesů může navíc členským státům pomoci při monitorování a vykazování změn zásob uhlíku pro účely nařízení o LULUCF. Tento přístup je v souladu s dalšími nástroji Unie, jako je středisko EU pro sledování odlesňování, znehodnocování lesů a s nimi spojených faktorů, jak je zakotveno ve sdělení z roku 2019 o posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů 13 , jehož cílem je monitorovat změny ve světových lesích a související faktory prostřednictvím poskytování celosvětových map lesů, informací o dodavatelských řetězcích a nástrojů pozorování Země pro analýzy, od regionálních až po celosvětové.

(10)Dostupnost kvalitních údajů o lesích by navíc měla podpořit zavádění udržitelných obchodních modelů, například technologií pohlcování uhlíku a řešení pro uhlíkové zemědělství v rámci Unie pro certifikaci pohlcování uhlíku v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady [X/X] 14 , což podnítí přijímání a rozsáhlé zavádění udržitelných postupů uhlíkového zemědělství a ukládání uhlíku v celé Unii tím, že se sníží náklady pro lesníky, kteří se rozhodnou se těchto systémů účastnit.

(11)V této souvislosti by Komise měla ve spolupráci s členskými státy zavést systém monitorování lesů založený na třech prvcích, které by se měly začít uplatňovat postupně a kterými jsou: zeměpisně přesný identifikační systém pro lesní jednotky, rámec pro sběr údajů o lesích a rámec pro sdílení údajů. Systém monitorování lesů by měl umožňovat sběr údajů na základě pozorování Země a georeferencovaného pozemního pozorování a měl by zajistit interoperabilitu s jinými stávajícími elektronickými databázemi a zeměpisnými informačními systémy, včetně těch, které jsou relevantní pro monitorování činností LULUCF a pro sledování komodit nezpůsobujících odlesňování v souladu s nařízením o odlesňování. Systém monitorování lesů by měl dodržovat zásady stanovené nejnovějším evropským rámcem interoperability 15 .

(12)Aby údaje o lesích mohly být monitorovány konzistentně, je nejprve nutné určit a lokalizovat lesní jednotky s podobnými základními charakteristikami, jako je minimální plocha, hustota stromového porostu a hlavní lesní typ. Za tímto účelem by měl zeměpisně přesný identifikační systém umožnit správné mapování a lokalizaci oblastí, kde se vyskytuje les, a sledování změn lesního porostu a jeho charakteristik v čase. Aby byla zajištěna dostatečná úroveň přesnosti, měl by systém splňovat minimální standard co do měřítka a měl by být vytvořen na základě standardizovaného přístupu.

(13)Údaje o lesích, které mají být shromažďovány podle tohoto nařízení, jsou odrazem toho, jaké údaje jsou zapotřebí na podporu politik Unie v oblastech zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, prevence rizika katastrof a jejich zvládání, biologické rozmanitosti a bioekonomiky. Systém sběru údajů o lesích by měl být založen na různých souborech údajů: na standardizovaných údajích, které bude spravovat Komise, které budou shromažďovány primárně pozorováním Země prostřednictvím družic programu Copernicus a které budou podléhat technickým protokolům, a na harmonizovaných údajích, k nimž by měly přispívat členské státy systematickým shromažďováním údajů pomocí vlastních průzkumů založených na síti vzorkovacích ploch, jako jsou národní inventarizace lesů nebo jiné sítě monitorovacích míst, a jejich doplňováním nástroji pozorování Země, jsou-li k dispozici a použitelné.

(14)Aby byl získáván co nejkomplexnější obraz o stavu a kondici lesů v Unii, měly by mít členské státy možnost se rozhodnout, že službu poskytovanou Komisí nevyužijí a budou přispívat svými zdroji k sestavování standardizovaných údajů prováděnému Komisí. To by mělo členským státům, které mají zavedené monitorovací systémy, umožnit, aby v souladu se zásadou subsidiarity přispívaly svými vnitrostátně použitelnými soubory údajů, jako jsou údaje in situ nebo letecké kampaně, které nejsou napříč Unií celoplošně dostupné, aniž by vznikla další zátěž z hlediska zdrojů. Doplňkové využívání systémů leteckého monitorování by navíc mělo přispět ke kvantifikaci dopadu lesních požárů, aby bylo možné naplánovat obnovu spálené oblasti, a v důsledku toho snížit náklady členských států a vlastníků lesů účinnějším zvládáním situace po požáru. Pokud se členské státy rozhodnou nevyužít služeb poskytovaných Komisí, měly by shromažďovat údaje v souladu s technickými specifikacemi obsaženými v tomto nařízení a měly by kvalitu těchto údajů každoročně hodnotit.

(15)S cílem snížit náklady a usnadnit přístup k údajům o lesích by měl rámec pro sdílení údajů o lesích zajistit, aby členské státy a Komise tyto údaje zpřístupňovaly veřejnosti, mimo jiné v Systému informací o lesích v Evropě. Členské státy by měly mít možnost nadále používat své stávající systémy sběru údajů. Pro účely harmonizace by měly sdílet údaje v souladu s technickými specifikacemi obsaženými v nařízení, které vycházejí ze stávajících referenčních popisů a metod. Pokud jde o údaje týkající se umístění monitorovacích míst, s nimiž se v současné době ve většině národních inventarizací lesů zachází jako s důvěrnými, jejich sdílení by mělo být podmíněno vypracováním záruk v souladu s příslušnými požadavky EU, která zajistí, že důvěrnost těchto údajů nebude ohrožena. Rámec pro sdílení údajů o lesích by měl prostřednictvím zeměpisné lokalizace sdílených údajů členských států usnadnit přiřazování těchto informací k jednotlivým lesním jednotkám.

(16)V současné době nejsou v Unii v rámci stávajících unijních a mezinárodních rámců monitorovány a vykazovány všechny údaje týkající se lesů, protože chybí systémy sběru údajů a harmonizované metodiky, což platí například o údajích důležitých pro požadované sledování pokroku v oblasti přizpůsobování se změně klimatu v souladu s články 5 a 6 evropského právního rámce pro klima. Proto by toto nařízení mělo stanovit začlenění těchto dalších údajů o lesích do systému monitorování lesů pod podmínkou, že Komise s podporou evropského partnerství v oblasti lesnictví vytvořeného prostřednictvím Společného výzkumného střediska vypracuje příslušné metodiky. Technické specifikace pro tyto další údaje o lesích by měly být vypracovány postupně, prostřednictvím prováděcích aktů v úzké spolupráci s členskými státy, na základě nejvyšší politické priority a s ohledem na finanční a technickou proveditelnost, jakož i na možnou administrativní zátěž členských států.

(17)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 16 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru ukládá povinnost zveřejňovat údaje veřejného sektoru ve volně dostupných a otevřených formátech. Celkovým cílem uvedené směrnice je pokračovat v posilování ekonomiky Unie založené na datech tím, že se zvýší množství údajů veřejného sektoru dostupných pro opakované použití, zajistí se spravedlivá hospodářská soutěž a snadný přístup k informacím veřejného sektoru a posílí se přeshraniční inovace založené na datech. Hlavní zásadou uvedené směrnice je, že vládní data by se měla řídit zásadami „otevřených dat již od návrhu“ a „standardního zpřístupnění dokumentů ve formě otevřených dat“. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES 17 má za cíl zaručit právo přístupu k informacím o životním prostředí v členských státech v souladu s Aarhuskou úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí z roku 1998 (dále jen „Aarhuská úmluva“). Aarhuská úmluva zahrnuje široce pojaté závazky, které se týkají zpřístupňování informací o životním prostředí na vyžádání a aktivního šíření těchto informací. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES 18 se rovněž týká sdílení prostorových informací, včetně souborů údajů k různým environmentálním tématům. Ustanovení tohoto nařízení týkající se přístupu k informacím a ujednání o sdílení údajů by měla uvedené směrnice doplňovat, aby se nevytvářel samostatný právní režim, a směrnice (EU) 2019/1024, 2003/4/ES a 2007/2/ES by proto jimi neměly být dotčeny. V souladu s uvedenými směrnicemi by sdílení údajů o lesích podle tohoto nařízení nemělo mít negativní vliv na národní bezpečnost a obranu.

(18)Aby byla zajištěna kompatibilita systémů pro ukládání a výměnu údajů za účelem sběru a sdílení údajů o lesích v rámci systému monitorování lesů, měly by Komise a členské státy spolupracovat, a to i za účasti specializovaných subjektů.

(19)Systém monitorování lesů by měl zajistit, aby sdílené údaje byly spolehlivé a ověřitelné. Komise a členské státy by proto měly kontrolovat kvalitu a úplnost údajů o lesích shromažďovaných v rámci systému monitorování lesů. Pokud hodnocení kvality odhalí nedostatky systému, měly by je členské státy řešit a poskytnout Komisi daná hodnocení a nápravná opatření. S ohledem na to by Komise měla být zmocněna k vypracování pravidel a postupů k zajištění kvality systému monitorování lesů, přičemž by měla zohlednit potřebu omezit na minimum dodatečnou administrativní zátěž pro malé a střední podniky.

(20)Aby byly členské státy podpořeny při monitorování lesů a dobrovolném integrovaném dlouhodobém plánování, mělo by toto nařízení vytvořit rámec správy pro koordinaci a spolupráci mezi Komisí a členskými státy a mezi členskými státy navzájem s cílem zlepšit kvalitu, včasnost a pokrytí údajů o lesích. Rámec správy by měl být inkluzivní a postavený na vědeckém základě a měl by být zaměřen na další zvyšování spolehlivosti vědeckého poradenství a kvality integrovaných dlouhodobých plánů, a tím usnadnit výměnu znalostí a osvědčených postupů. Tento rámec správy by měl zajistit účast příslušných orgánů odpovědných za různé politické cíle odrážející mnohostrannou funkčnost lesů, jakož i nezávislých odborníků v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady [X/X] 19 . Pro provádění tohoto rámce správy by měl každý členský stát určit národního zpravodaje a informovat Komisi; národní zpravodaj by měl být hlavním kontaktním místem pro veškeré činnosti týkající se systému monitorování lesů, jakož i dobrovolného integrovaného dlouhodobého plánování. Členské státy a Komise by rovněž měly využívat stávající struktury regionální institucionální spolupráce, včetně struktur, které jsou součástí regionálních úmluv a dalších fór a procesů souvisejících s lesy.

(21)Aby byl podpořen integrovaný přístup napříč příslušnými oblastmi politiky a zajištěna odolnost lesů Unie, mělo by podobně toto nařízení poskytnout členským státům možnost vypracovat dobrovolné integrované dlouhodobé lesní plány nebo v případě potřeby upravit své stávající dlouhodobé lesní strategie nebo plány s ohledem na aspekty, jež jsou uvedeny v tomto nařízení, a to i se zohledněním socioekonomických úvah. Vyvinutí takového integrovaného přístupu by vedlo k soudržnějšímu plnění cílů Unie, neboť by byly do plánů zahrnuty společné aspekty a plány by rovněž obsahovaly umožňující prvky, například potřebné investice a odbornou přípravu a budování kapacit na podporu prohlubování dovedností lesníků. Tyto plány by měly být veřejně přístupné a měly by zohledňovat střednědobý až dlouhodobý horizont, mimo jiné do roků 2040 a 2050.

(22)Aby bylo zajištěno řádné fungování systému monitorování lesů, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny a doplnění tohoto nařízení za účelem přizpůsobení technických specifikací údajů o lesích technickému a vědeckému pokroku a za účelem přijetí norem přesnosti údajů a pravidel pro hodnocení kvality. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 20 . Pro zajištění rovné účasti na přípravě aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(23) Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci s ohledem na technická pravidla a postupy pro sdílení a harmonizaci údajů o lesích; metodiky pro sběr určitých údajů o lesích a další upřesnění jejich popisů; postupy a formáty, jež mají být použity, aby byla zajištěna kompatibilita systémů pro ukládání a výměnu údajů a aby byly stanoveny záruky pro zachování důvěrnosti údajů, a do těchto systémů pro ukládání a výměnu údajů tak mohly být zahrnovány informace týkající se zeměpisně přesného umístění monitorovacích míst; obsah hodnotících zpráv o kvalitě údajů a způsob jejich předkládání Komisi, jakož i popis nápravných opatření. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 21 .

(24)Komise by měla toto nařízení průběžně přezkoumávat s přihlédnutím k příslušnému vývoji právních předpisů Unie, mezinárodních rámců a k technologickému a vědeckému pokroku a potřebě dalšího monitorování. Přezkum by měl rovněž posuzovat kvalitu harmonizace údajů, zejména to, zda harmonizace nevede k přílišným nejistotám odhadů, které by odůvodňovaly potřebu zavést standardizovaný sběr údajů. Pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost by Komise měla podat zprávu o jeho provádění.

(25)Lesy v Unii a udržitelné obhospodařování lesů mají zásadní význam pro Zelenou dohodu pro Evropu a její cíle. Unie má řadu pravomocí, které se mohou týkat i lesů, například klima, životní prostředí, rozvoj venkova a předcházení katastrofám. V těchto oblastech sdílených pravomocí Unie nespadají lesy a lesnictví do výlučné pravomoci členských států. Cílů tohoto nařízení, totiž zajištění vysoké kvality a srovnatelnosti údajů o lesích shromažďovaných v Unii a podpory dobrovolného rozvoje integrovaného dlouhodobého plánování na úrovni členských států podporujícího odolnost lesů Unie, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni jednotlivých členských států a z důvodu rozsahu a účinků navrhovaného opatření lze těchto cílů lépe dosáhnout na úrovni Unie. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1
Předmět

1.Toto nařízení vymezuje rámec pro monitorování lesů v Unii tím, že stanoví pravidla pro:

a)zajištění včasnosti, přesnosti, jednotnosti, transparentnosti, srovnatelnosti a úplnosti údajů o lesích v rámci Unie a jejich veřejné dostupnosti;

b)podporu dobrovolného vypracování integrovaných dlouhodobých plánů na úrovni členských států prostřednictvím fakticky podloženého, inkluzivního, meziodvětvového a adaptivního přístupu;

c)zavedení posílené správy mezi Komisí a členskými státy.

2.Toto nařízení stanoví pravidla pro sběr a zpřístupňování informací na podporu:

d)provádění právních předpisů a politik Unie týkajících se zachování, obnovy a udržitelného využívání lesních ekosystémů a jejich služeb, se zvláštním zřetelem k cíli zvýšit odolnost lesů a umožnit zachování jejich mnohostranné funkce, a to i v souvislosti s:

a)přizpůsobováním se změně klimatu a jejím zmírňováním;

b)biologickou rozmanitostí;

c)prevencí rizika katastrof a jejich zvládáním;

d)zdravím lesů;

e)využíváním lesní biomasy pro různé socioekonomické účely;

f)invazními nepůvodními druhy;

e)vnitrostátním obhospodařováním lesů a integrovaným dlouhodobým plánováním členských států, mimo jiné s cílem zvýšit odolnost lesů proti přírodním požárům, škodlivým organismům, suchu a dalším narušením.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„zeměpisně přesnými informacemi“ informace uváděné a ukládané způsobem, který umožňuje jejich mapování a lokalizaci s určitou přesností a správností;

2)„zeměpisným informačním systémem“ počítačový systém, který dokáže zaznamenávat, uchovávat, analyzovat a zobrazovat geograficky přesné informace;

3)„lesní jednotkou“ zeměpisně přesná oblast, která představuje dostatečně homogenní plochu lesa určenou na základě pozorování Země a jakoukoli další vhodnou pomocnou vrstvu zeměpisně přesných informací, jako je hustota stromového porostu, správní hranice nebo topografická hranice v národním mapovacím systému;

4)„údaji o lesích“ informace týkající se stavu a kondice lesních ekosystémů a jejich využívání, včetně primárních údajů a souhrnných údajů odvozených z těchto informací;

5)„pozorováním Země“ sběr údajů o fyzikálních, chemických a biologických systémech Země prostřednictvím technologií dálkového průzkumu Země, jako jsou družice nebo letecké platformy nesoucí zobrazovací nebo jiné snímače, případně v kombinaci s údaji in situ;

6)„lesem“ půda o rozloze více než 0,5 hektaru se stromy vyššími než pět metrů a korunovým zápojem větším než 10 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ, s výjimkou půdy, u které převažuje zemědělské nebo městské využití. Les zahrnuje oblasti se stromy včetně skupin rostoucích semenáčů nebo výsadby, které dosud nedosáhly minimálních hodnot pro korunový zápoj stromů, odpovídajícího stupně zakmenění porostu nebo minimální výšky, včetně jakékoli plochy, která obvykle tvoří součást dané lesní plochy, ale na které dočasně v důsledku zásahu člověka, například těžby, nebo z přírodních příčin žádné stromy nejsou, ale u níž se očekává návrat k lesnímu porostu;

7)„jinou zalesněnou plochou“ půda jiná než les o rozloze větší než 0,5 hektaru; se stromy vyššími než 5 metrů a korunovým zápojem pokrývajícím 5 až 10 % plochy, nebo se stromy, které jsou schopné dosáhnout těchto limitůin situ; nebo s kombinovaným porostem keřů, křovin a stromů nad 10 %. Nezahrnuje půdu, u které převažuje zemědělské nebo městské využití;

8)„harmonizací údajů“ proces využívající dostupné údaje shromážděné prostřednictvím různých monitorovacích systémů k získání srovnatelných odhadů odpovídajících dohodnutému referenčnímu popisu;

9)„standardizací“ výsledek procesu zavádění a provádění společných standardů pro údaje, aby se zajistilo, že údaje budou v celé Unii shromažďovány, uchovávány a používány konzistentně a správně;

10)„údaji in situ“ údaje shromážděné v terénu prostřednictvím sítě monitorovacích míst podle standardizovaných protokolů. Zahrnují zeměpisně přesné umístění měření georeferencované mimo jiné pomocí služeb globálního navigačního družicového systému.

KAPITOLA 2
MONITOROVÁNÍ LESŮ

Článek 3
Systém monitorování lesů

1.Komise ve spolupráci s členskými státy v souladu s článkem 11 zřídí a provozuje systém monitorování lesů, který zahrnuje tyto prvky:

a)zeměpisně přesný identifikační systém pro mapování a lokalizaci lesních jednotek, jak je stanoveno v článku 4;

b)rámec pro sběr údajů o lesích, jak je stanoveno v článcích 5 a 8;

c)rámec pro sdílení údajů o lesích, jak je stanoveno v článku 7.

2.Systém monitorování lesů se skládá z elektronických databází a zeměpisných informačních systémů a umožňuje výměnu a integraci údajů o lesích s jinými elektronickými databázemi a zeměpisnými informačními systémy, včetně těch, které byly vytvořeny v souladu s částí 3 přílohy V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 22 a článkem 33 nařízení (EU) 2023/1115.

Systém monitorování lesů zajišťuje pravidelný a systematický sběr:

a)údajů o lesích na základě leteckých nebo družicových ortofotosnímků pořízených družicemi Copernicus Sentinel nebo jinými rovnocennými systémy;

b)údajů in situ prostřednictvím sítě monitorovacích míst.

3.Komise může požádat o pomoc specializované subjekty, aby usnadnily zřízení a provoz systému monitorování lesů a poskytovaly příslušným orgánům členských států technické poradenství v oblasti monitorování lesů.

4.Při zavádění systému monitorování lesů i při vývoji a provozu Systému informací o lesích v Evropě je Komisi nápomocna Evropská agentura pro životní prostředí.

5.Komise bezplatně sdílí údaje z pozorování Země, které získává, s orgány členských států příslušnými pro systém monitorování lesů nebo s poskytovateli služeb, kteří jsou těmito orgány zmocněni k jejich zastupování.

Článek 4
Zeměpisně přesný identifikační systém pro lesní jednotky

1.Komise zřídí zeměpisně přesný identifikační systém pro mapování a lokalizaci lesních jednotek (dále jen „identifikační systém“), který bude funkční nejpozději dne [Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost].

2.Identifikační systém je zeměpisný informační systém. Komise zřídí a pravidelně aktualizuje identifikační systém na základě údajů z leteckých nebo družicových ortofotosnímků, s jednotným standardem, který zaručuje míru přesnosti minimálně odpovídající přesnosti kartografického zobrazení v měřítku 1:100 000.

3.Identifikační systém:

a)umožní přesné mapování a lokalizaci ploch lesa a s výhradou stanovení metodik podle čl. 8 odst. 3 i jiných zalesněných ploch v celé Unii;

b)jednoznačně identifikuje lesní jednotky na základě kombinace údajů o lesích uvedených v čl. 5 odst. 2 a čl. 8 odst. 1;

c)usnadní zjišťování a lokalizaci změn mezi půdou, na které se nachází les, a půdou, na které se nenachází les.

Článek 5
Rámec pro sběr údajů o lesích

1.Rámec pro sběr údajů o lesích bude funkční nejpozději dne [Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost], pokud jde o sběr údajů o lesích podle odstavce 2, a nejpozději dne [Úřad pro publikace: vložte datum = 30 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost], pokud jde o sběr údajů o lesích podle odstavce 3.

2.Komise shromažďuje následující údaje o lesích v souladu s technickými specifikacemi uvedenými v příloze I, a zajišťuje tak standardizaci těchto údajů:

a)plocha lesa;

a)hustota stromového porostu;

b)typ lesa;

c)propojení lesů;

d)odlistění;

e)lesní požáry;

f)posouzení rizika přírodních požárů;

g)narušení stromového porostu.

3.Členské státy shromažďují následující údaje o lesích v souladu s četností uvedenou v příloze II:

a)les využitelný pro dodávky dřeva a les nevyužitelný pro dodávky dřeva;

b)porostní zásoba;

c)čistý roční přírůst;

d)struktura porostu;

e)druhová skladba a bohatost stromů;

f)evropský lesní typ;

g)odvozy;

h)mrtvé dřevo;

i)umístění lesních stanovišť v lokalitách sítě Natura 2000;

j)početnost běžných lesních ptáků;

k)umístění původních lesů a pralesních porostů;

l)chráněné lesní oblasti;

m)produkce výrobků ze dřeva a obchod s nimi;

n)lesní biomasa pro bioenergii.

4.Pro účely odst. 3 písm. a) až h) shromažďují členské státy údaje in situ na základě pozemních průzkumů v kombinaci s údaji z pozorování Země, jsou-li k dispozici, a s údaji z jiných relevantních informačních zdrojů. Pozemní průzkumy jsou založeny na síti monitorovacích míst, která jsou reprezentativní a odpovídají ploše lesa členského státu uvedené v odst. 2 písm. a).

5.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 za účelem změny technických specifikací stanovených v příloze I, aby byly tyto specifikace přizpůsobovány technickému a vědeckému pokroku.

Článek 6
Neúčast

1.Pokud jde o sběr údajů o lesích podle čl. 5 odst. 2, mohou se členské státy rozhodnout, že službu poskytovanou Komisí nevyužijí a že budou přispívat k fungování systému monitorování lesů uvedeného v článku 3 svými vlastními údaji.

2.Pokud se členský stát rozhodne pro možnost uvedenou v odstavci 1, pak:

a)shromažďuje údaje o lesích uvedené v čl. 5 odst. 2 v souladu s technickými specifikacemi stanovenými v příloze I;

b)sdílí údaje o lesích uvedené v čl. 5 odst. 2 v souladu s čl. 7 odst. 2;

c)každoročně zhodnotí kvalitu shromážděných údajů v souladu s článkem 10.

Článek 7
Rámec pro sdílení údajů o lesích

1.Nejpozději ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum = 30 měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost] členské státy sdílejí nejnovější dostupné údaje o lesích uvedené v čl. 5 odst. 3 v souladu s technickými specifikacemi stanovenými v příloze II, a to tak, že je zveřejňují. Členské státy zajišťují harmonizaci údajů tím, že sdílejí souhrnné údaje o lesích v souladu s popisy uvedenými v příloze II. Sdílení zeměpisně přesného umístění monitorovacích míst je podmíněno zavedením záruk uvedených v čl. 9 odst. 2.

2.Členské státy a Komise zveřejňují údaje uvedené v čl. 5 odst. 2 a 3 a v čl. 8 odst. 1 v otevřeném formátu, který je strojově čitelný a který zajišťuje interoperabilitu a opakované použití v souladu s článkem 5 směrnice (EU) 2019/1024.

3.Komise zpřístupňuje veřejnosti v Systému informací o lesích v Evropě následující údaje:

a)údaje shromážděné podle čl. 5 odst. 2;

b)údaje sdílené v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, s výjimkou zeměpisně přesného umístění monitorovacích míst;

c)údaje sdílené v souladu s čl. 6 odst. 2 písm. b);

d)údaje shromážděné v souladu s čl. 8 odst. 1.

4.Členské státy mohou využít údaje sdílené prostřednictvím rámce pro sdílení údajů o lesích k vypracování dobrovolných integrovaných dlouhodobých lesních plánů uvedených v článku 13 tohoto nařízení, jakož i pro účely článku 14 nařízení (EU) 2018/841.

5.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 za účelem změny technických specifikací stanovených v příloze II, aby byly tyto specifikace přizpůsobovány technickému a vědeckému pokroku.

Komise je zmocněna přijímat prováděcí akty, kterými stanoví technická pravidla a postupy pro sdílení a harmonizaci údajů o lesích podle tohoto nařízení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2.

Článek 8
Další údaje o lesích
 

1.Komise a členské státy shromažďují údaje o lesích uvedené v příloze III postupně, v závislosti na přijetí prováděcích aktů uvedených v odstavci 3 tohoto článku.

2.Pro účely odstavce 1 využívají Komise a členské státy údaje z pozorování Země nebo údaje in situ a v případě údajů o lesích uvedených v písmenech a), b) a c) přílohy III využívají kombinaci údajů z pozorování Země, údajů in situ a dalších relevantních informačních zdrojů.

3.Komise je zmocněna přijímat prováděcí akty za účelem stanovení metodik, včetně technických specifikací, pro sběr údajů o lesích uvedených v příloze III a za účelem dalšího upřesnění popisů údajů o lesích uvedených v této příloze. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2.

Článek 9
Kompatibilní systémy pro ukládání a výměnu údajů

1.Komise a členské státy spolupracují na vývoji kompatibilních systémů pro ukládání a výměnu údajů pro účely sběru a sdílení údajů o lesích v rámci systému monitorování lesů, a to za pomoci specializovaných subjektů uvedených v čl. 3 odst. 3.

2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví pravidla pro postupy a formáty, jež mají být použity, aby byla zajištěna kompatibilita systémů pro ukládání a výměnu údajů uvedených v odstavci 1, a kterými stanoví záruky pro zachování důvěrnosti údajů, aby do těchto systémů pro ukládání a výměnu údajů mohly být zahrnovány informace týkající se zeměpisně přesného umístění monitorovacích míst. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2.

Článek 10
Kontrola kvality údajů

1.Komise a členské státy odpovídají za kvalitu a úplnost údajů o lesích, které shromažďují a sdílejí v rámci systému monitorování lesů.

2.Členské státy každoročně zhodnotí kvalitu údajů sdílených v souladu s tímto nařízením.

Pokud toto zhodnocení odhalí nedostatky v údajích, členské státy přijmou vhodná nápravná opatření. Členské státy předloží Komisi hodnotící zprávy o kvalitě údajů a případně popis nápravných opatření a harmonogram jejich provedení do 1. července následujícího po kalendářním roce, v němž byl nedostatek zjištěn.

3.Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením standardů přesnosti pro údaje sdílené podle tohoto nařízení a pravidel pro hodnocení kvality uvedené v odstavci 2 tohoto článku a v čl. 6 odst. 2 písm. c).

4.Komise je zmocněna přijímat prováděcí akty, kterými upřesní obsah hodnotících zpráv o kvalitě údajů a způsob jejich předkládání Komisi, jakož i popis nápravných opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2.

KAPITOLA 3
INTEGROVANÁ SPRÁVA

Článek 11
Koordinace a spolupráce

1.Členské státy a Komise koordinují své úsilí a spolupracují na zlepšení kvality a včasnosti údajů o lesích a jejich pokrytí.

2.Komise na požádání podpoří členské státy při vypracovávání nebo úpravě jejich dobrovolných integrovaných dlouhodobých lesních plánů uvedených v článku 13 tím, že jim poskytne informace o stavu relevantního vědeckého poznání a usnadní výměnu znalostí a osvědčených postupů.

3.Členské státy vzájemně spolupracují a koordinují své kroky s cílem zlepšit kvalitu a včasnost údajů o lesích a jejich pokrytí. Tato spolupráce a koordinace je založena na otevřené vědecké diskusi a jejím cílem je podporovat nestranné vědecké poradenství.

4.Členské státy a Komise mohou využívat stávající struktury regionální institucionální spolupráce včetně těch, které jsou součástí regionálních úmluv a dalších fór a procesů souvisejících s lesy.

Článek 12
Národní zpravodajové

1.Každý členský stát určí národního zpravodaje a uvědomí o něm Komisi.

2.Národní zpravodaj vykonává zejména tyto úkoly:

a)koordinuje přípravu údajů o lesích, které mají být sdíleny podle tohoto nařízení, přičemž bere v potaz všechny příslušné orgány, včetně orgánů odpovědných za prevenci rizika katastrof a jejich zvládání;

b)koordinuje účast příslušných odborníků na zasedáních expertních skupin pořádaných Komisí a dalšími příslušnými orgány.

3.Národní zpravodaj slouží jako kontaktní místo pro výměnu informací mezi Komisí a členským státem v souvislosti s vypracováváním nebo úpravou dobrovolných integrovaných dlouhodobých plánů uvedených v článku 13. Pokud se na vypracovávání nebo úpravě dobrovolného integrovaného dlouhodobého lesního plánu podílí v členském státě více orgánů, odpovídá národní zpravodaj za koordinaci těchto prací.

Článek 13
Dobrovolné integrované dlouhodobé plány

1.Členské státy se vybízejí, aby vypracovaly integrované dlouhodobé lesní plány nebo upravily své stávající integrované dlouhodobé lesní plány či strategie s ohledem na střednědobý až dlouhodobý horizont, mimo jiné do roků 2040 a 2050.

2.Pokud členské státy vypracovávají nebo upravují plány uvedené v odstavci 1, vybízejí se, aby pokryly aspekty stanovené v příloze IV.

3.Členské státy podporují aktivní zapojení všech zúčastněných stran do vypracovávání svých integrovaných dlouhodobých lesních plánů. Členské státy tyto plány zpřístupní veřejnosti.

KAPITOLA 4 
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 14
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 5, čl. 7 odst. 5 prvním pododstavci a čl. 10 odst. 3 je Komisi svěřena na dobu neurčitou počínaje dnem [Úřad pro publikace: vložte datum = datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 5, čl. 7 odst. 5 prvním pododstavci a čl. 10 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akty v přenesené pravomoci přijaté podle čl. 5 odst. 5, čl. 7 odst. 5 prvního pododstavce a čl. 10 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 15
Postup projednávání ve výborech

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento článek, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 16
Přezkum

1.Toto nařízení se přezkoumává ve všech ohledech s přihlédnutím k příslušnému vývoji právních předpisů Unie, mezinárodních rámců a k technologickému a vědeckému pokroku, potřebě dalšího monitorování a kvalitě údajů sdílených podle tohoto nařízení.

2.Do [Úřad pro publikace: vložte datum = pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení.

Článek 17
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda/předsedkyně

   předseda/předsedkyně



LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik

1.3Povaha návrhu/podnětu

1.4Cíle

1.4.1Obecné cíle

1.4.2Specifické cíle

1.4.3Očekávané výsledky a dopady

1.4.4Ukazatele výkonnosti

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systémy řízení a kontroly

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.3.1Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

3.2.4Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro monitorování odolnosti evropských lesů 

Tento legislativní finanční výkaz navíc pokrývá také zdroje Evropské agentury pro životní prostředí v souvislosti s návrhem směrnice Evropského parlamentu a Rady o monitorování a odolnosti půdy (právní rámec pro monitorování půdy) (COM(2023) 416)

1.2Příslušné oblasti politik 

09 – Životní prostředí a opatření v oblasti klimatu

Činnosti:

09 02 – Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)

09 10 – Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)

1.3Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 23  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4Cíle

1.4.1Obecné cíle

Cílem navrhovaného nařízení je přispět k řešení velkých společenských výzev:

– dosažení klimatické neutrality a odolnosti vůči změně klimatu,

– zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a plnění mezinárodních závazků v oblasti biologické rozmanitosti,

– řešení rizik souvisejících se zdravím a odolností lesů,

– plnění mezinárodních závazků v oblasti ochrany biologické rozmanitosti a změny klimatu.

1.4.2Specifické cíle

Z obecného cíle vycházejí tyto specifické cíle navrhovaného nařízení:

Specifický cíl č. 1:

Zajistit přesné, digitalizované, jednotné, srovnatelné, včasné a dostupné údaje o stavu lesů v EU a vytvořit systém monitorování lesů, který bude provozovat Komise a členské státy. Nový systém umožní geolokalizaci lesních jednotek, standardizovaný sběr údajů o lesích prostřednictvím rozšířených možností pozorování Země a navigace / určování polohy a harmonizované sdílení údajů, nebo není-li to možné, standardizované sdílení údajů.

Specifický cíl č. 2: Motivovat členské státy, aby vypracovaly nebo upravily své integrované dlouhodobé lesní plány na základě kvalitních informací z monitorování, pokud jde o příslušné cíle politik EU, a s přihlédnutím k blíže určeným minimálním společným aspektům.

Ze specifického cíle vychází tento operační cíl:

Vytvořit účinný rámec pro zajištění sběru a vykazování údajů o lesích, který bude zahrnovat pozorování Země a georeferenční monitorování in-situ, a podpořit jednotné dlouhodobé integrované lesní plánování v členských státech.

1.4.3Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Navrhovaná iniciativa bude mít významný přínos pro životní prostředí, a to i pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, pro biologickou rozmanitost a pro zlepšení zdraví lesů, díky lepší připravenosti a reakci na narušení.

Klimatická neutralita a udržitelné a biologicky rozmanité oběhové biohospodářství závisí do značné míry na stavu a odolnosti evropských lesů.

Očekává se, že provádění návrhu vytvoří nové příležitosti pro malé a střední podniky spojené jak s růstem trhu digitálních služeb v souvislosti s monitorováním lesů, tak s inovacemi při navrhování a uplatňování monitorovacích technologií. Kromě toho budou mít subjekty v odvětví lesnictví a lesního hospodářství prospěch z potenciálních možností příjmů prostřednictvím systémů certifikace, které budou založeny na důkladném monitorování.

Očekává se rovněž, že provádění monitorování lesů vytvoří příležitosti pro výzkum a vývoj.

1.4.4Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

Komise bude pravidelně (dvakrát do roka) sledovat zavádění a účinek iniciativy na základě těchto aspektů:

   počet ukazatelů se společnou definicí,

   počet ukazatelů s harmonizovanými nebo standardizovanými metodami sběru údajů,

   poskytování údajů pro systém informací o lesích v Evropě ze strany členských států,

   přístup k datům prostřednictvím systému informací o lesích v Evropě (průměrný počet kliknutí/měsíc),

   národní adaptační strategie a strategie hodnocení a řízení rizik založené na společných ukazatelích,

   vývoj trhu s digitálními službami v oblasti lesnictví (zejména počet malých a středních podniků),

   počet dobrovolných integrovaných dlouhodobých plánů přijatých členskými státy,

   úroveň sladění integrovaných dlouhodobých plánů se společným souborem základních aspektů,

   využití finančních prostředků EU na podporu monitorovacích činností.

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Členské státy uvedou v platnost právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s tímto nařízením a Komise vypracuje příslušná prováděcí opatření. Členské státy proto provedou politiky a opatření a právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s tímto návrhem na vnitrostátní úrovni.

Do července 2026 (rok po předpokládaném vstupu nařízení v platnost) zřídí Komise a členské státy systém identifikace lesních jednotek a systém monitorování, zatímco rámec pro sdílení údajů bude muset být funkční od 1. ledna 2028. Komise bude bezplatně poskytovat údaje shromážděné prostřednictvím pozorování Země členským státům, které se rozhodnou přispívat vlastními údaji prostřednictvím výjimky ze standardizovaného provozu nového monitorovacího systému.

Iniciativa rovněž předpokládá přijetí řady sekundárních legislativních aktů. Komise zejména v úzké konzultaci s příslušnou expertní skupinou a ve spolupráci se Společným výzkumným střediskem a Evropskou agenturou pro životní prostředí připraví akty v přenesené pravomoci za účelem vypracování a změny metodik a technických specifikací pro sběr a sdílení tří typů údajů o lesích, které tato iniciativa zahrnuje. Kromě toho bude Komise muset připravit ke schválení příslušným výborem prováděcí akty, které stanoví technická pravidla pro získávání, zpracovávání, uchovávání a využívání údajů o lesích a pro postupy, standardy a referenční srovnávání s cílem zajistit kvalitu a řádné fungování systému monitorování lesů.

Provádění této iniciativy bude vyžadovat vytvoření rámce pro sběr a sdílení údajů a související znalostní základny prostřednictvím vývoje a provozu systému informací o lesích v Evropě a datových služeb v rámci programu Copernicus.

Po vstupu nařízení v platnost bude Komise spolupracovat s členskými státy a koordinovat svou činnost s členskými státy pomocí systému řízení založeného na komunikaci prostřednictvím národních zpravodajů a poskytování technické podpory.

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Důvody pro opatření na evropské úrovni (ex ante)

Je zřejmé, že v důsledku změny klimatu je zapotřebí soudržný systém pro sledování a plánování změn v lesích a v odvětvích založených na lesnictví. Krize v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti navíc vyžaduje přehodnocení úlohy lesů s větším důrazem na jejich mnohostranné funkce. Bez přesných a srovnatelných údajů o lesích, které členské státy v současné době samy o sobě neposkytují v nezbytném rozsahu, není možné dosáhnout cílů politiky v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti ani udržitelné a oběhové bioekonomiky, které přímo vyplývají ze Zelené dohody pro Evropu.

Očekávaná vytvořená přidaná hodnota na úrovni Unie (ex post)

Standardizované a srovnatelné informace využívající inovativních řešení v oblasti pozorování Země by členským státům usnadnily požadavky na monitorování podle právních předpisů týkajících se lesů (např. LULUCF) a umožnily by nákladově efektivním způsobem kontrolovat soudržnost a udržitelnost různých politik souvisejících s lesy na úrovni EU (nebo stanovit kompromisy) a doplnit dlouhodobé lesní plánování členských států o kvalitní údaje. Harmonizace, nebo pokud to není možné, nabídka standardizovaného přístupu oproti 27 monitorovacím systémům by vedla k významným úsporám nákladů. Vytvoření společného rámce Evropské unie pro sběr a sdílení údajů o lesích navíc výrazně usnadní situaci evropským malým a středním podnikům, pokud jde o digitální transformaci, a subjektům působícím v oblasti lesnictví, pokud jde o systémy certifikace a příslušné možnosti příjmů.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Nařízení „Forest Focus“, jehož platnost skončila v roce 2006, stanovilo povinnost koordinovaného monitorování lesů na úrovni EU, které bylo podporováno rozsáhlým spolufinancováním (65 milionů EUR na čtyřleté období pro EU-15). Toto nařízení posílilo integrované monitorování lesů, vytvořilo databázi se souhrnnými údaji a informacemi o stavu lesů v EU a rozšířilo oblast působnosti monitorování lesů na půdu a biologickou rozmanitost.

Jeho nákladová efektivita však byla omezena, a to kvůli neexistenci společných popisů ukazatelů, sběru údajů nebo monitorovacích protokolů. V kombinaci se složitou strukturou příjemců těchto prostředků vznikly mezi příjemci značné rozdíly ve zhodnocení vynaložených prostředků.

Posouzení právního nástroje dospělo k závěru, že navzdory přísné kontrole finančního řízení (externí audit) bylo provádění monitorování lesů v členských státech nedostatečné. Od roku 2006 se bez zvláštního zaměření na lesy, bez jasných cílů monitorování nebo bez povinností co do jednotnosti a harmonizace opět zvýšila nekoordinovanost činností a omezené pokrytí z hlediska prostoru a času.

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Iniciativa spadá do okruhu 3 (Přírodní zdroje a životní prostředí), hlavy 9 (Životní prostředí a oblast klimatu) víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027.

Iniciativa spadá pod Zelenou dohodu pro Evropu. Vychází rovněž z ambicí stanovených v nové Lesní strategii EU do roku 2030 a přispívá k jejich dosažení. Lesní strategie EU je klíčovým výstupem strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a stanoví rámec a konkrétní opatření na ochranu a obnovu lesů a k zajištění jejich zdraví a odolnosti.

Návrh je silně propojen s dalšími iniciativami Komise na podporu lesních politik, jako jsou:

   nařízení o LULUCF,

   nařízení o odlesňování,

   strategie bioekonomiky,

   [právní rámec pro obnovu přírody],

   [nařízení o evropských environmentálních hospodářských účtech],

   [rámec Unie pro certifikaci pohlcování uhlíku],

   směrnice o ovzduší, vodě a ochraně přírody,

   směrnice o obnovitelných zdrojích energie,

   mechanismus civilní ochrany Unie.

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

Provádění nového nařízení bude pro Komisi znamenat nové úkoly a činnosti. To bude vyžadovat lidské zdroje, podporu agentury EEA, zdroje pro zadávání zakázek externím dodavatelům a jedno správní ujednání s JRC.

V současné době neexistuje žádný zvláštní závazný nástroj EU týkající se lesů, a proto je provádění a monitorování nařízení novou povinností Komise a členských států. V současné době nesplňují úrovně údajů o lesích poskytované službami monitorování půdy v rámci programu Copernicus, a tudíž ani související zdroje agentury EEA, všechny potřeby budoucího monitorovacího systému – bude třeba vytvořit a udržovat další datové produkty týkající se lesů (zaměřené na plochy lesa, odlistění a propojení lesů).

K tomu jsou nutné další zdroje se znalostí politik, analytickými schopnostmi, nezávislostí a odolností, a to po celou dobu dlouhodobého provádění právních předpisů. Stejně tak bude zapotřebí další odborná podpora, pokud možno také prostřednictvím externího zajištění, ale základní úkoly, které vykazují vysoký stupeň politické citlivosti, musí provádět Komise.

1.6Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

 Časově omezená doba trvání

   s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

   finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu odpovídajícím prováděcí lhůtě dvou let,

poté plné fungování.

1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 24  

Přímé řízení Komisí

prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

   prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

EIB a Evropský investiční fond,

subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

veřejnoprávní subjekty,

soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

Tato iniciativa zahrnuje zadávání veřejných zakázek, správní ujednání s JRC, zvýšení příspěvku Evropské agentuře pro životní prostředí a dopad na lidské zdroje Komise. Pro tento typ výdajů platí standardní pravidla.

2.2Systémy řízení a kontroly 

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Nepoužije se – viz výše.

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Nepoužije se – viz výše.

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

Nepoužije se – viz výše.

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii proti podvodům.

Nepoužije se – viz výše.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh 
výdaje

Příspěvek

Číslo 

RP/NRP 25

zemí ESVO 26

kandidátských zemí a potenciálních kandidátů 27

jiných třetích zemí

jiné účelově vázané příjmy

3 

09 02 01 – Příroda a biologická rozmanitost

 

RP

ANO 

NE 

ANO 

NE 

3 

09 10 02 Evropská agentura pro životní prostředí 

RP 

ANO 

ANO 

NE 

NE 

7 

20 01 02 01 – Odměňování a náhrady 

NRP 

NE 

NE 

NE 

NE 

7 

20 02 01 03 – Národní státní zaměstnanci dočasně převedení k orgánu

NRP 

NE 

NE 

NE 

NE 

7 

20 02 06 01 – Náklady na služební cesty a reprezentaci

NRP 

NE 

NE 

NE 

NE 

7 

20 02 06 02 – Zasedání, expertní skupiny 

NRP 

NE 

NE 

NE 

NE 

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje: nepoužije se

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

   Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

   Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního 
rámce

3

Přírodní zdroje a životní prostředí

GŘ: ENV

2023

2024

2025

2026

2027 a dále

CELKEM

□ Operační prostředky

09 02 01 – Příroda a biologická rozmanitost

Závazky

(1a)

0,700

0,200

0,150

1,050

Platby

(2a)

0,700

0,200

0,150

1,050

Prostředky na GŘ ENV 
CELKEM

Závazky

=1a+3

0,700

0,200

0,150

1,050

Platby

=2a

+3

0,700

0,200

0,150

1,050

 
Výše uvedená částka bude zapotřebí na podporu různých prováděcích úkolů souvisejících s legislativními ustanoveními, které budou zajišťovat GŘ ENV a GŘ JRC.

Činnosti zajištěné v rámci zadávání zakázek zahrnují obecnou smlouvu o podpoře při provádění legislativy týkající se monitorování lesů.

Kromě toho bylo do této kategorie zahrnuto správní ujednání se Společným výzkumným střediskem, zejména za účelem vytvoření vědeckého partnerství stanoveného v rámci nové Lesní strategie do roku 2030, které podpoří vývoj nových ukazatelů a metodik.

 

Všechny náklady kromě lidských zdrojů a správních nákladů

(v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa))

úkoly

prostředky

2023

2024

2025

2026

2027 a dále

celkem

Obecná podpora při provádění legislativy týkající se monitorování lesů (vypracování technických pokynů, poskytování podpory členským státům)

Veřejné zakázky na služby / externí odborníci

 

0,200

0,200

0,150

0,550

Technická podpora při provádění legislativy týkající se monitorování lesů, zejména pokud jde o vývoj ukazatelů, integraci aspektů monitorování členských států a podporu harmonizace prostřednictvím evropského partnerství v oblasti lesnictví

Správní ujednání mezi GŘ ENV a JRC

0,500

0,500

Celkem

 

 

0,700

0,200

0,150

1,050

Agentura: EEA

 

 

2023 

2024 

2025 

2026 

2027 a dále 

CELKEM 

 

 

 

 

 

 

 

Hlava 1: Výdaje na zaměstnance

Závazky

(1a)

 

 

0,468

0,955

0,974

2,398

Platby

(2a)

 

 

0,468

0,955

0,974

2,398

Hlava 2: Infrastruktura

Závazky

(1b)

 

 

 

 

 

 

Platby

(2b)

 

 

 

 

 

Hlava 3: Provozní výdaje

Závazky

(1c)

 

 

0,420

0,790

0,790

2,000

Platby

(2c)

 

 

0,420

0,790

0,790

2,000

Prostředky pro agenturu EEA CELKEM 

Závazky

=1a+1b +1c

 

 

0,888

1,745

1,764

4,398

Platby

=2a+2b

+2c

 

 

0,888

1,745

1,764

4,398

Poznámky k výdajům EEA:

aby se potřeby na posílení agentur seskupily do jednoho legislativního finančního výkazu, zahrnuje žádost o zdroje EEA také potřeby související s návrhem Komise na směrnici o monitorování a odolnosti půdy (COM 416(2023)).

Hlava 1: tato hlava je tvořena dvěma dalšími TA a jedním dalším CA pro tento návrh a jedním TA a jedním CA v souvislosti s COM(2023) 416, vše od poloviny roku 2025:

TA Hlavní tematický odborník na monitorování lesů

Úkoly:

·Podporovat vypracovávání pravidelných souborů údajů a ukazatelů pro ukazatele týkající se lesů podle přílohy II rámce pro monitorování lesů, které jsou shromažďovány (jeden ročně, dva pololetně, dva každé tři roky, pět každých pět let, jeden každých šest let). Patří sem posouzení stavu a trendů ukazatelů a stanovení jednotné terminologie pro tyto pojmy.

·Vypracovat návod, jak interpretovat údaje a získat smysluplné statistiky z posouzení stavu a změn ukazatelů týkajících se lesů.

·Zveřejňovat a šířit shromážděné údaje prostřednictvím uživatelsky přívětivých přehledů a přehledných online vizualizací v systému informací o lesích v Evropě.

·Vypracovat praktické prováděcí pokyny a řešení pro provádění posouzení stavu a trendů v oblasti lesů.

·Zajišťovat synergie s informacemi vykazovanými podle nařízení o LULUCF.

TA AD 6 Vedoucí správce údajů z monitorování lesů

Úkoly:

·Poskytovat technické odborné znalosti v oblasti IT pro vývoj systémů pro podávání zpráv.

·Řídit poskytování uvedených toků zpráv.

·Vytvořit formát pro podávání zpráv, tok údajů v nástroji Reportnet 3, kontroly koordinátora kvality, referenční soubory údajů.

·Import a export údajů v nástroji Reportnet 3.

·Vytvořit produkční databáze se soubory údajů EU z dodaných souborů údajů.

·Vytvořit standardní služby nad rámec souborů údajů EU.

·Vytvářet a spravovat výstupy údajů, např. v centru údajů, souboru discomap atd.

·Vytvořit technické pokyny „Dokumenty“.

·Poskytovat podporu prostřednictvím asistenční služby a školicích webinářů.

CA Analytik údajů z monitorování lesů

Úkoly:

·Vypracovat komplexní pokyny a příručku do terénu, která bude obsahovat referenční popisy proměnných, metodiky sběru údajů (včetně metrik), pokyny pro harmonizační postupy a formáty pro podávání zpráv.

·Vytvořit a vyvinout nástroj pro podávání zpráv (Reportnet 3) pro účinný sběr a správu prostorových a tabulkových údajů.

·Zavést postupy pro kvalitu údajů s cílem zajistit přesnost, správnost, úplnost a srovnatelnost všech zaznamenaných údajů. Vytvořit systém dokumentace pro zajišťování a kontrolu kvality, který bude zahrnovat plán, kontrolní seznamy, poznámky, výpočtové listy a zprávy pro dokumentaci činností v oblasti zajišťování a kontroly kvality.

·Vytvořit evropskou databázi lesů, která bude obsahovat údaje na úrovni pozemků, tabulkové a prostorové údaje pro jednotlivé země a evropské mapy. Začlenit databázi do infrastruktury prostorových údajů Evropské agentury pro životní prostředí.

·Vypracovat k databázi pravidla pro validaci, včetně validace typů údajů, kontrol rozsahu, validace omezení a kontrol chybějících záznamů. Poskytnout pokyny pro předávání údajů do centralizované databáze.

·Zajišťovat synergie s informacemi vykazovanými podle nařízení o LULUCF.

·Poskytovat asistenční služby pro technickou podporu týkající se monitorování v terénu, harmonizace a procesů vykazování údajů. Řešit a napravovat případné chyby nebo technické problémy.

·Kontrolovat a podporovat tok údajů ze zemí do nástroje Reportnet 3 a evropské databáze lesů. Dohlížet na vkládání map ze zemí do evropského úložiště map lesů a pomáhat s ním.

·Vyvíjet a udržovat produkty založené na údajích a informacích z programu Copernicus, které budou poskytovat požadované ukazatele týkající se lesů podle přílohy I na základě pozorování Země.

CA Odborník na správu a posuzování údajů o půdě

Úkoly:

·V součinnosti a koordinaci s dalšími příslušnými systémy vytvořit architekturu pro výměnu toků údajů prostřednictvím nástrojů Reportnet a EIONET za účelem sběru, zpracovávání, ověřování a analýzy údajů vykazovaných členskými státy každých šest let: 

·údaje a výsledky monitorování, 

·analýza trendů u deskriptorů a ukazatelů zdraví půdy, 

·shrnutí a pokrok v provádění udržitelného hospodaření s půdou a obnovy, 

·údaje ve vnitrostátních registrech kontaminovaných míst.

·Pomáhat Komisi s hodnocením provádění právního rámce pro zdraví půdy osm let po jeho vstupu v platnost. 

TA Vedoucí odborník na monitorování půdy 

Úkoly:

·Podporovat vypracování přehledu vnitrostátních registrů kontaminovaných míst na úrovni EU a podávání zpráv členskými státy, přehledu definovaných terminologií, kritérií pro vymezení potenciálně kontaminovaných míst a seznamů potenciálně rizikových kontaminujících činností, vnitrostátních spouštěcích mechanismů a pravidel pro průzkum půdy, specifikací a systému podávání zpráv.

·Poskytovat pravidelně aktualizovaný přehled metodik posuzování rizik prováděného na vnitrostátní úrovni (včetně hodnot ze screeningu), podporovat vypracování pokynů k metodám posuzování rizik a podporovat členské státy při jejich případném uplatňování.

·Podporovat vypracování přehledu cílů a ukazatelů členských států, pokud jde o zábor a zastavování půdy, na úrovni EU (každé dva roky) a zveřejňovat a šířit údaje relevantní z hlediska této politiky prostřednictvím přehledů a přehledných online vizualizací údajů.

·Poskytovat podporu členským státům při zavádění ukazatelů v souladu s popisy a požadavky právního rámce pro zdraví půdy s cílem zavést hierarchii záboru půdy a sledovat metodiky uplatňované v členských státech.

·Vypracovat pokyny pro používání a interpretaci údajů programu Copernicus a pro odvozování statistik z posouzení stavu a změn.

·Vypracovat pokyny pro praktická řešení ke stanovení cíle, pokud jde o čistý zábor půdy, opatření k jeho dosažení a související monitorování.

Hlava 2: Infrastruktura (zejména vývoj systémů/databází IT) – řešení v oblasti IT, která budou vyvinuta dodatečnými TA a CA pro oblast půdy v rámci hlavy 1.

Náklady hlavy 3 zahrnují: Vývoj v oblasti informačních technologií, provozní náklady na systémy vykazování, vývoj a tvorba nových ukazatelů, organizace a následná technická jednání, vypracování dokumentace s pokyny a podpůrné smlouvy pro ukazatele týkající se lesů a posouzení lesů a pro poradenství týkající se kontaminované půdy a využívání půdy.



Operační prostředky CELKEM

Závazky

(4)

1,588

1,945

1,914

5,447

Platby

(5)

1,588

1,945

1,914

5,447

□ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

(6)

Prostředky z OKRUHU 3 ENV+EEA 
víceletého finančního rámce
CELKEM 

Závazky

=4+6

1,588

1,945

1,914

5,447

Platby

=5+6

1,588

1,945

1,914

5,447

□ Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy)

Závazky

(4)

Platby

(5)

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy (všechny operační okruhy) CELKEM

(6)

Prostředky z OKRUHŮ 1 až 6 
víceletého finančního rámce
CELKEM 

Závazky

=4+6

1,588

1,945

1,914

5,447

Platby

=5+6

1,588

1,945

1,914

5,447





Okruh víceletého finančního rámce

7

Správní výdaje

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha 5 rozhodnutí Komise o interních pravidlech pro plnění oddílu Komise v souhrnném rozpočtu Evropské unie), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2024

2025

2026

2027 a dále

CELKEM

GŘ: ENV

□ Lidské zdroje

0,264

0,435

0,435

0,435

1,569

□ Ostatní správní výdaje

0,037

0,064

0,064

0,064

0,229

GŘ ENV CELKEM

Prostředky

0,301

0,499

0,499

0,499

1,798

Ostatní správní výdaje zahrnují zasedání expertních skupin, služební cesty a další náklady spojené s těmito pracovníky.

2024

2025

2026

2027 a dále

CELKEM

GŘ: CLIMA

□ Lidské zdroje

0,171

0,171

0,171

0,171

0,684

□ Ostatní správní výdaje

GŘ CLIMA CELKEM

Prostředky

0,171

0,171

0,171

0,171

0,684

Prostředky 
z OKRUHU 7 
víceletého finančního rámce
CELKEM 

(Závazky celkem = platby celkem)

0,472

0,670

0,670

0,670

2,482

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2024

2025

2026

2027 a dále

CELKEM

Prostředky z OKRUHŮ 1 až 7 
víceletého finančního rámce
CELKEM 

Závazky

0,472

2,258

2,615

2,584

7,959

Platby

0,472

2,258

2,615

2,584

7,959



3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

Rok 
N

Rok 
N+1

Rok 
N+2

Rok 
N+3

Vložte počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 28

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1 29

– Výstup

– Výstup

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 …

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

CELKEM

3.2.3Shrnutí odhadovaného dopadu na lidské zdroje a správní prostředky agentury EEA v Komisi

1.1.1.1Odhadovaný dopad na lidské zdroje agentury EEA

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2023

2024

2025

2026

2027 a dále

CELKEM

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)

0,346

0,705

0,719

1,770

Dočasní zaměstnanci (třídy AST)

Smluvní zaměstnanci

0,123

0,250

0,255

0,628

Vyslaní národní odborníci

CELKEM

0,468

0,955

0,974

2,398

Požadavky na zaměstnance (FTE):

2023

2024

2025

2026

2027 a dále

CELKEM

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)

3

3

3

Dočasní zaměstnanci (třídy AST)

Smluvní zaměstnanci

2

2

2

Vyslaní národní odborníci

CELKEM

5

5

5

1.1.1.2Odhadované potřeby v oblasti správních prostředků v Komisi

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2024

2025

2026

2027

CELKEM

OKRUH 7 
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

0,435

0,606

0,606

0,606

2,253

Ostatní správní výdaje

0,037

0,064

0,064

0,064

0,229

Mezisoučet za OKRUH 7 
víceletého finančního rámce

0,472

0,670

0,670

0,670

2,482

Výše nákladů na plný pracovní úvazek (AD/AST) je vypočtena na 171 000 EUR za rok. „Ostatní správní výdaje“ zahrnují zasedání výborů a skupin odborníků, služební cesty a další náklady spojené s těmito pracovníky.

Mimo OKRUH 7 30  
víceletého finančního rámce

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Lidské zdroje

Ostatní výdaje 
správní povahy

Mezisoučet mimo OKRUH 7 
víceletého finančního rámce

CELKEM

0,472

0,670

0,670

0,670

2,482

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.3Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů v Komisi

   Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

 

2023 

2024 

2025 

2026 

2027 a dále 

20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) – GŘ ENV

 

1

2

2

2

20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) – GŘ VLIMA

1

1

1

1

20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) – JRC

20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) – GŘ DEFIS

20 01 02 03 (při delegacích) 

 

 

 

 

 

01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu) 

 

 

 

 

 

 01 01 01 11 (v přímém výzkumu) 

 

 

 

 

 

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) 

 

 

 

 

 

20 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce) – GŘ ENV

 

1

1

1

1

20 02 03 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích) 

 

 

 

 

 

XX 01 xx yy zz9 

 

– v ústředí 

 

 

 

 

 

 

– při delegacích

 

 

 

 

 

01 01 01 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu) 

 

 

 

 

 

 01 01 01 12 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu) 

 

 

 

 

 

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) 

 

 

 

 

 

CELKEM 

 

3

4

4

4

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci GŘ ENV

Koordinovat s příslušnými útvary a poskytovat podporu členským státům při provádění iniciativy, zejména v oblasti: odběru vzorků, údajů, metodiky, posuzování, monitorování a analýzy.

Vést dialog o monitorování lesů s členskými státy a jejich příslušnými orgány, a to i v rámci příslušných expertních skupin a výborů. Podávat zprávy Evropskému parlamentu a Radě.

Připravovat a koordinovat přijímání prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci Komise stanovených v legislativě týkající se monitorování lesů.

Připravovat a řídit monitorování a ověřování provádění právních předpisů členskými státy.

Spravovat dohodu o partnerství v oblasti lesnictví a službách programu Copernicus se Společným výzkumným střediskem a službami programu Copernicus a Systému informací o lesích v Evropě s Evropskou agenturou pro životní prostředí, aktualizovanou tak, aby byla v souladu s požadavkem legislativy týkající se monitorování lesů.

Externí zaměstnanci

Obecná podpora při provádění legislativy týkající se monitorování lesů (vypracování technických pokynů / podpora členských států)

Úředníci a dočasní zaměstnanci GŘ CLIMA

Koordinovat s příslušnými útvary a poskytovat podporu členským státům při provádění iniciativy, zejména v oblasti: odběru vzorků, údajů, metodiky, posuzování, monitorování a analýzy.

Vést dialog o monitorování lesů s členskými státy a jejich příslušnými orgány, a to i v rámci příslušných expertních skupin a výborů. Podávat zprávy Evropskému parlamentu a Radě.

Připravovat a koordinovat přijímání prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci Komise stanovených v legislativě týkající se monitorování lesů.

Úředníci a dočasní zaměstnanci JRC

Zajišťovat fungování evropského partnerství v oblasti lesnictví, vyvíjet nástroje pro monitorování založené na pozorování Země, podporovat modernizaci Systému informací o lesích v Evropě, usnadňovat harmonizaci metodik.

3.2.4Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

   může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

Další úkoly, které musí Komise přijmout, vyžadují další zdroje, pokud jde o výši příspěvku Unie a pracovní místa podle plánu pracovních míst Evropské agentury pro životní prostředí. Zvýšení příspěvku EU pro agenturu EEA v souvislosti s úkoly monitorování lesů bude půl na půl kompenzováno rozpočtovými položkami 09.0201 – LIFE Příroda a biologická rozmanitost a 09.0203 – LIFE Klima. Zvýšení příspěvku EU agentuře EEA v souvislosti s úkoly v oblasti monitorování půdy bude kompenzováno z rozpočtové položky 09.0201 – LIFE Příroda a biologická rozmanitost. Náklady předpokládané v rámci rozpočtové položky 09 02 01 budou hrazeny z programu LIFE a budou plánovány v rámci ročního plánu řízení GŘ ENV. Potřebné lidské zdroje budou přednostně pokryty dodatečným přídělem v rámci ročního přidělování lidských zdrojů.

   vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

   vyžaduje revizi VFR.

3.2.5Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

   nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

   počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok 
N 31

Rok 
N+1

Rok 
N+2

Rok 
N+3

Vložte počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt 

Spolufinancované prostředky CELKEM

 

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

   Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

   Návrh/podnět má tento finanční dopad:

   na vlastní zdroje

   na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce

Dopad návrhu/podnětu 32

Rok 
N

Rok 
N+1

Rok 
N+2

Rok 
N+3

Vložte počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ………….

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/13396-EU-forests-new-EU-Framework-for-Forest-Monitoring-and-Strategic-Plans_cs
(2)    Úř. věst. C , , s. .
(3)    Úř. věst. C , , s. .
(4)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1), ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1119/oj.
(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1), ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2018/1999/oj?locale=cs
(6)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/841/oj).
(7)    Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1992/43/oj ).
(8)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 ze dne 31. května 2023 o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů a o zrušení nařízení (EU) č. 995/2010 (Úř. věst. L 150, 9.6.2023, s. 2, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/1115/oj ).
(9)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) X/XX ze dne … (Úř. věst. ...).
(10)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2018/2001/oj ).
(11)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Nový evropský Bauhaus Estetika, udržitelnost, pospolitost (COM(2021) 573 final).
(12)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Inovace pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu (COM/2012/060 final).
(13)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů ze dne 23. července 2019 (COM(2019) 352 final).
(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) X/XX ze dne ..., kterým se zřizuje rámec Unie pro certifikaci pohlcování uhlíku (Úř. věst. …).
(15)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 23. března 2017, Evropský rámec interoperability – Strategie provádění (COM(2017) 134 final).
(16)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (přepracované znění) (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/1024/oj).
(17)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2003/4/oj).
(18)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2007/2/oj).
(19)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) X/X ze dne ..., kterým se mění rozhodnutí Rady 89/367/EHS, kterým se zřizuje Stálý lesnický výbor (Úř. věst. ...).
(20)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_interinstit/2016/512/oj ).
(21)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj).
(22)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1999/oj ).
(23)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(24)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx
(25)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
(26)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
(27)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.
(28)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).
(29)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.
(30)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(31)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.
(32)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.
Top

V Bruselu dne 22.11.2023

COM(2023) 728 final

PŘÍLOHY

návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o rámci pro monitorování odolnosti evropských lesů

{SEC(2023) 384 final} - {SWD(2023) 372 final} - {SWD(2023) 373 final} - {SWD(2023) 374 final}


PŘÍLOHA I

SEZNAM ÚDAJŮ O LESÍCH PODLE ČL. 5 ODST. 2 A JEJICH TECHNICKÉ SPECIFIKACE

(a)Plocha lesa

Popis: plocha lesa; minimální mapovací jednotka je 0,5 ha.

Prostorové rozlišení: 10 m nebo jemnější.

Četnost: alespoň jednou ročně. 

(b) Hustota stromového porostu 

Popis: stupeň hustoty stromového porostu v rozmezí od 0 do 100 %. Hustota stromového porostu je definována jako vertikální projekce korun stromů na horizontální zemský povrch a poskytuje informace o poměrném pokrytí korunami stromů na jeden pixel.

Prostorové rozlišení: 10 m nebo jemnější.

Četnost: alespoň jednou ročně. 

(c)Typ lesa

Popis: lesní porost s hustotou stromového porostu nad 10 % podle převládajícího typu listů (listnatý nebo jehličnatý), s výjimkou zemědělsky a městsky využívaných ploch; minimální mapovací jednotka je 0,5 ha.

Prostorové rozlišení: 10 m nebo jemnější.

Četnost: alespoň jednou za tři roky.

(d)Propojení lesů

Popis: stupeň kompaktnosti ploch lesa. Je definováno v rozmezí 0 až 100.

Metoda: popsána ve Vogt, P., Caudullo G. EUROSTAT – Regional Yearbook 2022: Forest Connectivity, EUR 31072 EN, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2022.

Prostorové rozlišení: 10 m nebo jemnější.

Četnost: alespoň jednou ročně. 

(e)Odlistění

Popis: výrazná negativní odchylka indexu listové plochy v lese, vyjádřená jako pokles indexu listové plochy oproti historické základní hodnotě v procentech, zjištěná na základě údajů programu Copernicus. Index listové plochy udává množství listů v rostlinném zápoji a je definován jako jednostranná plocha zelených listů na jednotku půdorysné plochy u listnatých zápojů a jako polovina celkové plochy jehličí na jednotku půdorysné plochy u jehličnatých zápojů.

Prostorové rozlišení: 300 m nebo jemnější.

Četnost: nejméně jednou za dva týdny. 

(f)Lesní požáry

Níže uvedené údaje se poskytují na základě produktů Evropského systému informací o lesních požárech (EFFIS). 

i. Požární události

Popis: individuální požár s ohraničeným obvodem. Obvod požáru lze stanovit na základě spálené plochy vzniklé v důsledku ohně nebo na základě kumulace tepelných anomálií zachycených satelitními senzory, jejímž výsledkem je spálená plocha s určitým obvodem požáru. Požární události jsou charakterizovány datem vzniku požáru, dobou trvání požáru a velikostí požáru. 

Prostorové rozlišení: 375 m nebo jemnější.

Četnost: alespoň jednou týdně. 

ii. Spálené plochy lesa 

Popis: plocha, která byla poškozena výskytem přírodních požárů a která byla zjištěna na základě poklesu spektrální odezvy vegetace po požáru ve srovnání s podmínkami před požárem.

Prostorové rozlišení: 20 m nebo jemnější.

Četnost: alespoň jednou týdně. 

iii. Závažnost požáru 

Popis: stupeň krátkodobého poškození, které na vegetaci způsobil přírodní požár, vyjádřený v kategoriích: bez spálení, sežehnutí, lehké spálení, střední spálení, těžké spálení. Závažnost se měří jako rozdíl mezi stavem vegetace před požárem a po něm a hodnotí se krátce po výskytu požární události.

Prostorové rozlišení: 20 m nebo jemnější.

Četnost: každé dva týdny.

iv. Eroze půdy po požáru 

Popis: potenciální ztráty půdy kvůli vymizení vegetace v důsledku přírodních požárů. Měří se na základě typu postižené vegetace, závažnosti požáru, která s sebou nese částečné nebo úplné vymizení vegetačního pokryvu, a použití revidované univerzální rovnice ztráty půdy definované v Bosco, C. et al. (2015), Modelling soil erosion at European scale: towards harmonization and reproducibility, Nat. Hazards Earth Syst. Sci., 15, 225–245, která zvažuje možné vlivy počasí na půdní povrch. 

Prostorové rozlišení: 1 km2 nebo jemnější.

Četnost: každé dva týdny. 

v. Obnova po požární události 

Popis: stupeň obnovy vegetačního pokryvu v oblasti postižené přírodními požáry vyjádřený v procentech stavu vegetace před požárem. Sledování a analýza obnovy vegetace se provádí na základě typu půdního pokryvu existujícího před přírodním požárem. 

Prostorové rozlišení: 20 m nebo jemnější.

Četnost: alespoň jednou ročně. 

(g)Posouzení rizika přírodního požáru 

i. Obsah vlhkosti v mrtvém palivu 

Popis: vlhkost paliva je měřítkem množství vody v palivu (vegetaci) dostupném pro oheň a vyjadřuje se v procentech suché hmotnosti daného paliva. Pro účely výpočtu nebezpečí požáru se vlhkost paliva vypočítává na základě meteorologických proměnných. Zástupnými měřítky obsahu vlhkosti u paliva drobných, středních a velkých rozměrů jsou obsahy vlhkosti v palivu vymezené v indexu FWI (Fire Weather Index) podle definice ve Van Wagner, C.E., Pickett, T.L., 1985. Equations and FORTRAN program for the Canadian Forest Fire Weather Index System. Forestry Technical Report. Canadian Forestry Service, Ottawa, Kanada.

Prostorové rozlišení: 8 km nebo jemnější.

Četnost: roční údaje z kumulovaných denních hodnot. 

ii. Obsah vlhkosti v živém palivu

Popis: vlhkost paliva je měřítkem množství vody v palivu (vegetaci) dostupném pro oheň a vyjadřuje se v procentech suché hmotnosti daného paliva. Pokud jde o živou vegetaci, obsah vlhkosti v živém palivu lze zjistit z inverze modelů radiativního transferu vegetačních typů.

Prostorové rozlišení: 500 m nebo jemnější.

Četnost: nejméně jednou za měsíc. 

iii. Mapa typu paliva 

Popis: mapa rozložení různých typů paliva. Typ paliva je zjistitelné spojení palivových vlastností typických druhů, tvaru, velikosti, uspořádání nebo jiných charakteristik, které způsobí předvídatelnou rychlost šíření požáru nebo odolnost vůči zdolávání za určitých povětrnostních podmínek, s použitím standardních modelů chování paliva při požáru. 

Prostorové rozlišení: 100 m nebo jemnější.

Četnost: nejméně každé dva roky. 

(h)Narušení stromového porostu 

Popis: mapy oblastí, kde došlo k významné změně stromového porostu, ať už k dočasnému, nebo postupnému znehodnocení, zahrnující následující parametry, které podrobně popisují charakteristiku zjištěných narušení:

i) čas – den v roce, kdy zjištěné narušení započalo;

ii) rozsah – popis rozsahu anomálie narušení ve srovnání s výchozím stavem, vyjádřeno fotosyntetickou aktivitou;

iii) obnova – popis trvání a míry návratu k výchozímu stavu po narušení.

Prostorové rozlišení: 10 m nebo jemnější.

Četnost: alespoň jednou ročně. 



PŘÍLOHA II

SEZNAM ÚDAJŮ O LESÍCH PODLE ČL. 5 ODST. 3 A JEJICH TECHNICKÉ SPECIFIKACE 

(a)Les využitelný pro dodávky dřeva a les nevyužitelný pro dodávky dřeva 

Popis:  rozdělení plochy lesa na:

i) les využitelný pro dodávky dřeva – lesy, kde environmentální, sociální nebo hospodářská omezení nemají významný dopad na současné nebo potenciální dodávky dřeva. Tato omezení mohou být stanovena právními akty, rozhodnutími lesníků nebo vlastníků nebo jinými faktory;  

ii) les nevyužitelný pro dodávky dřeva– veškerá plocha lesa, která není považována za využitelnou pro dodávky dřeva podle písmene a). Jedná se o lesy, kde environmentální, sociální, hospodářská nebo právní omezení brání jakýmkoli významným dodávkám dřeva. Patří k nim:

1) lesy s právními omezeními nebo omezeními vyplývajícími z jiných politických rozhodnutí, která zcela vylučují nebo výrazně omezují dodávky dřeva z důvodů, jako je ochrana životního prostředí nebo biologické rozmanitosti (chráněné lesy, národní parky, přírodní rezervace a jiná chráněná území, například oblasti zvláštního environmentálního, vědeckého, historického, kulturního nebo duchovního zájmu);

2) lesy, kde je fyzická produktivita nebo kvalita dřeva příliš nízká nebo kde jsou náklady na těžbu a dopravu příliš vysoké na to, aby odůvodnily těžbu dřeva, s výjimkou příležitostného kácení pro vlastní spotřebu.  

Jednotka: podíl plochy lesa.

Prostorové rozlišení: vnitrostátní hodnota a hodnota NUTS2.

Minimální četnost sběru a sdílení údajů: každý rok. 

(b)Porostní zásoba (na hektar)

Popis: souhrnný nadzemní objem všech živých a stojících kmenů na ploše lesa, v rozdělení podle evropských lesních typů. Zahrnuty jsou kmenové objemy s kůrou – od pařezu po vrchol včetně – živých kmenů o výčetní tloušťce větší než 0 cm (o výšce větší než 1,30 m).

Jednotka: m3 ha-1.

Prostorové rozlišení: na vnitrostátní úrovni, úrovni NUTS 2 a na úrovni monitorovacího místa.

Minimální četnost sběru a sdílení údajů: každých pět let. 

(c)Čistý roční přírůst (na hektar)

Popis: hrubý roční přírůst minus průměrné roční přirozené ztráty, tj. stromy, které odumřou v období mezi dvěma pozemními průzkumy monitorovacího místa a zůstanou nevytěženy v lese, v rozdělení podle evropských lesních typů.

Hrubý roční přírůst je definován jako průměrný roční přírůst živých stromů na ploše lesa v období mezi dvěma pozemními průzkumy monitorovacího místa. Vyjadřuje se objemovým přírůstem a zahrnuje růstové komponenty stromů o výčetní tloušťce ≥ 7,5 cm. Objemový přírůst zahrnuje přírůst kmene s kůrou od pařezu po vrchol o tloušťce 7 cm a u listnatých stromů navíc zahrnuje velké větve o minimální tloušťce 7 cm.

Čistý roční přírůst koresponduje s hrubým ročním přírůstem tím, že je vztažen na stejnou určenou plochu lesa, na stejné období mezi dvěma pozemními průzkumy monitorovacího místa, s použitím stejných prahových hodnot a se zahrnutím stejných částí stromů.  

Jednotka: m3 ha-1 rok-1. 

Prostorové rozlišení: na vnitrostátní úrovni, na úrovni NUTS 2 a na úrovni monitorovacího místa.

Přesnost: interval spolehlivosti údajů, které mají být poskytnuty. 

Minimální četnost sběru a sdílení údajů: každých pět let. 

(d)Struktura porostu 

Popis: rozmanitost rozložení průměrů na dané ploše lesa.

Jednotka: počet stromů na hektar podle tříd výčetní tloušťky a druhů stromů.

Prostorové rozlišení: úroveň monitorovacího místa. 

Minimální četnost sběru a sdílení údajů: každých pět let.

(e)Druhová skladba a bohatost stromů 

Popis: počet jedinců jednotlivých druhů stromů (případně nižších taxonomických kategorií) na dané ploše lesa.

Prostorové rozlišení: úroveň monitorovacího místa.

Minimální četnost sběru a sdílení údajů: každých pět let.

(f)Evropský lesní typ 

Popis: podle popisu v technické zprávě Evropské agentury pro životní prostředí č. 9/2006.

Evropské lesní typy jsou ekologicky odlišná lesní společenstva, v nichž převládají specifická seskupení stromů, daná především šířkovou pásmovitostí a výškovou stupňovitostí evropské vegetace a vnitřními klimatickými a edafickými rozdíly. Jedná se o klasifikaci lesů do čtrnácti kategorií podle metodiky v Giannetti, F., Barbati, A., Mancini, L.D. et al. European Forest Types: toward an automated classification. Annals of Forest Science 75, 6 (2018).

Prostorové rozlišení:  Souhrnná vnitrostátní hodnota pro plochu lesa podle evropského lesního typu; na úrovni monitorovacího místa.

Minimální četnost sběru a sdílení údajů: každých pět let – k zakódování změn v evropském lesním typu zaznamenaných mezi návštěvami monitorovacího místa.

(g)Odvozy 

Popis: objem všech stromů, které byly vytěženy a odvezeny z lesů, včetně dřeva získaného z přirozených ztrát, během období definovaného jako kalendářní rok nebo lesnický rok. Zahrnuje vytěžené kmenové dřevo a jiné než kmenové dřevo, jako jsou větve, kořeny a pařezy. Jedná se o úhrn obsahující palivové dřevo a průmyslovou kulatinu.

Jednotka: 1 000 m3 bez kůry

Prostorové rozlišení: vnitrostátní, rozlišené podle listnatých a jehličnatých druhů.

Minimální četnost sběru a sdílení údajů: každý rok.

(h)Mrtvé dřevo 

Popis: objem stojících a ležících odumřelých stromů a ležících úlomků odumřelého dřeva o tloušťce větší nebo rovné 10 cm na ploše lesa. Objem mrtvého stojícího a ležícího dřeva zahrnuje pařezy a kořeny.

Jednotka: m3 ha-1

Prostorové rozlišení: na vnitrostátní úrovni, úrovni NUTS2 a na úrovni monitorovacího místa.

Minimální četnost sběru a sdílení údajů: každých pět let.

(i)Umístění lesních stanovišť v lokalitách sítě Natura 2000

Popis: umístění lesních stanovišť uvedených v bodě 9 přílohy I směrnice 92/43/EHS v lokalitách významných pro Společenství a ve zvláštních oblastech ochrany vymezených v souladu s článkem 4 uvedené směrnice.

Prostorové rozlišení: mapovací měřítko 1:25 000 nebo jemnější.

Minimální četnost sběru a sdílení údajů: každých šest let.

(j)Početnost běžných lesních ptáků

Popis: indikátor lesního ptactva popisuje trendy v početnosti běžných lesních ptáků v jejich evropských areálech v průběhu času. Jedná se o složený ukazatel vytvořený na základě údajů z pozorování druhů ptáků typických pro lesní stanoviště v Evropě. Ukazatel je založen na specifickém seznamu druhů v každém členském státě. Ukazatel je založen na metodice v Brlík et al. Long-term and large-scale multispecies dataset tracking population changes of common European breeding birds, Sci Data 8, 21. 2021.

Minimální četnost sběru a sdílení údajů: každé tři roky.

(k)Umístění původních lesů a pralesních porostů 

Popis: umístění původních lesů a pralesních porostů, jak jsou definovány v dokumentu SWD(2023)62: Guidelines for Defining, Mapping, Monitoring and Strictly Protecting EU Primary and Old-Growth Forests (Pokyny k definování, mapování, monitorování a přísné ochraně původních lesů a pralesních porostů v EU) 

Prostorové rozlišení:  mapovací měřítko 1:25 000 nebo jemnější. 

Harmonogram: lokalita zmapovaná a sdílená do 1. ledna 2028.

(l)Chráněné lesní oblasti

Popis: umístění lesů v chráněných oblastech, v souladu s podáváním zpráv o vnitrostátně vymezených oblastech Evropské agentuře pro životní prostředí, s doplňujícími informacemi o úrovních jejich ochrany, včetně přísné ochrany, a souvisejících režimech správy, jak je specifikováno ve vnitrostátních právních předpisech nebo jiných příslušných dokumentech.

Prostorové rozlišení:  mapovací měřítko 1:25 000 nebo jemnější.

Harmonogram: Sdílení nejpozději dne [Úřad pro publikace: vložte datum = 30 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] a každoroční aktualizace.

(m)Produkce výrobků ze dřeva a obchod s nimi 

Popis: údaje o produkci výrobků ze dřeva a obchodu s nimi, jak je uvedeno ve společném dotazníku v oblasti lesnictví (Joint Forest Sector Questionnaire) a v příslušných uživatelských příručkách.

Minimální četnost sběru a sdílení údajů: každé dva roky, sdílení údajů v souladu s harmonogramem iniciativy Joint Forest Sector Questionnaire.

(n)Lesní biomasa pro bioenergii 

Popis:

i) údaje o využívání lesní biomasy k výrobě energie v souladu s podáváním zpráv podle části I písm. m) bodu 1 přílohy IX nařízení (EU) 2018/1999, rozdělené podle následujících kategorií uživatelů:

1) Výrobce energie jako hlavní činnost: zařízení, jejichž primární činností je výroba elektrické energie a/nebo tepla na prodej třetím stranám. Mohou být v soukromém i veřejném vlastnictví. Prodej se nemusí uskutečňovat prostřednictvím veřejné sítě.

2) Samovýrobci: zařízení, která vyrábějí elektrickou energii a/nebo teplo zcela nebo částečně pro vlastní potřebu, přičemž se jedná o činnost, která podporuje jejich primární činnost. Mohou být v soukromém i veřejném vlastnictví. Je sem zahrnováno palivo použité k výrobě tepla spotřebované v rámci podniku samovýrobce.

3) Domácnosti: zahrnuje spotřebu domácností, mimo paliv používaných k dopravě. Jsou sem zahrnovány domácnosti se zaměstnanými osobami.

4) Jiná odvětví: zahrnují všechna ostatní hospodářská odvětví, která nejsou zahrnuta ve výše uvedených kategoriích (např. zemědělství, lesnictví a rybolov, obchodní a veřejné služby a doprava).

ii) údaje o výrobě „dřevěných pelet a dřevěných briket“ odpovídající hodnotám vykázaným v souladu s částí I písm. m) bodem 1 písm. a), b) a c) přílohy IX nařízení (EU) 2018/1999, rozdělené podle druhů vstupních surovin zahrnutých ve výše uvedených písmenech a), b) a c).

Jednotka: všechny položky se uvádějí v 1 000 m3 pevného objemu, s výjimkou černého louhu a surového tallového oleje, které se uvádějí v tunách.

Pro kategorie části 1 písm. m), bodu 1 písm. b) bodu iii), bodu 1 písm. c), bodu 1 písm. d) bodu i) a bodu 1 písm. d) bodu ii) přílohy IX nařízení (EU) 2018/1999 se uvádějí přepočítací koeficienty na 1 000 m3 ekvivalentu pevného dřeva podle definice EHK OSN. 2010. Forest product conversion factors for the UNECE region. Ženeva:

Četnost sběru a sdílení údajů: každé dva roky, sdílení údajů musí být v souladu s harmonogramem pro podávání zpráv podle části 1 písm. m) přílohy IX nařízení (EU) 2018/1999.

PŘÍLOHA III

POPISY PRO ÚDAJE O LESÍCH UVEDENÉ V ČLÁNKU 8

(a)Narušení lesa způsobené jinými faktory než požáry 

Popis: mapy oblastí, kde se lesní porost a lesní ekosystém výrazně, ale s největší pravděpodobností dočasně změnily. Datový produkt obsahuje tyto složky:

i) roční mapu narušení s uvedením pravděpodobného škodlivého činitele a doby v roce, kdy narušení započalo;

ii) monitorování narušení v téměř reálném čase, které poskytuje geolokalizovaná upozornění na místa, kde zřejmě dochází nebo nedávno došlo k narušení lesa.

(b)Nadzemní biomasa 

Popis: mapy biomasy coby souhrnu následujících složek stojících a živých stromů:

i) nadzemní část pařezu (včetně kůry);

ii) kmen od pařezu po vrchol kmene včetně kůry (limit pro výčetní tloušťku a průměr vrcholu kmene 0 cm);

iii) odumřelé větve;

iv) živé větve;

v) listí.

Do odhadů nadzemní biomasy se nezahrnují podzemní části pařezů, stromy do výšky 1,3 m ani keře.  

(c)Struktura lesa 

Popis: mapy strukturních vlastností lesa a jeho zápoje na základě svislého a vodorovného rozložení korun a rozložení dalších parametrů souvisejících s velikostí stromů.

(d)Hodnota nedřevních lesních produktů 

Popis: komerční tržní výkupní hodnota zboží pocházejícího z lesů, které představuje hmotné, fyzické objekty biologického původu jiného než dřevo, v souladu s nejnovějším dostupným dokumentem Terms and Definitions, který doprovází zprávy FAO o hodnocení celosvětových lesních zdrojů (Global Forest Resource Assessment).

(e)Umístění lesních stanovišť mimo lokality sítě Natura 2000

Popis: umístění lesních stanovišť uvedených v příloze I směrnice 92/43/EHS mimo lokality významné pro Společenství a zvláštní oblasti ochrany vymezené v souladu s článkem 4 uvedené směrnice.

(f)Třídy přirozenosti lesa 

Popis: plocha lesa rozdělená na „přirozeně se obnovující les“, „vysazený les“ a „lesní plantáž“ podle definic v čl. 2 bodech 9, 10 a 11 nařízení (EU) 2023/1115. 

(g)Přítomnost invazních druhů 

Popis: mapy invazních nepůvodních druhů stromů a jiných rostlin na lesní ploše, jak jsou vymezeny v seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii, který byl vytvořen v souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 1 . 

(h)Rozmanitost nestromové vegetace 

Popis: mapuje bohatost, skladbu a početnost jiných druhů rostlin, než jsou stromy, na ploše lesa.

(i)Ohrožené druhy

Popis: mapy výskytu ohrožených druhů v lesních ekosystémech klasifikovaných podle kategorií Červeného seznamu IUCN.

(j)Jiná zalesněná plocha 

Popis: mapy jiné zalesněné plochy.

PŘÍLOHA IV

DOPORUČENÉ ASPEKTY PRO DOBROVOLNÉ INTEGROVANÉ DLOUHODOBÉ PLÁNY UVEDENÉ V ČLÁNKU 13

1.PŘEHLED A POSTUP PŘI VYPRACOVÁVÁNÍ PLÁNU

1.1.Shrnutí 

1.2.Právní a politické souvislosti 

1.3.Veřejná konzultace 

2.OBECNÝ VÝVOJ LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ V ČLENSKÉM STÁTĚ 

2.1.Předpokládané trendy, hrozby, kumulativní dopady a příležitosti, pokud jde o lesní ekosystémy a jejich služby, ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, mimo jiné do roků 2040 a 2050, s ohledem na příslušné údaje o lesích z přílohy I a přílohy II. Integrované posouzení, které zajišťuje synergie a řeší kompromisy mezi cíli pro jednotlivá odvětví a prognózami podle bodu 3

2.2.Vnitrostátní plány a cíl(e) týkající se lesů pro rok 2030 a další roky, jsou-li k dispozici, a orientační milníky pro roky 2040 a 2050 

3.ODVĚTVOVĚ SPECIFICKÝ RELEVANTNÍ OBSAH 

3.1.Biologická rozmanitost 

3.1.1.Zamýšlená nebo pravděpodobná budoucí trajektorie nebo rozmezí příslušných údajů o lesích z přílohy I a přílohy II; předpokládané trendy ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, mimo jiné do roků 2040 a 2050 

3.1.2.Obecný popis hlavních hybných sil, politik, včetně cílů a opatření; vazby na monitorování a plánování v rámci jiných nástrojů politiky 

3.2.Bioekonomika založená na lesnictví 

3.2.1.Předpokládané trendy vývoje národní bioekonomiky založené na lesnictví ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, mimo jiné do roků 2040 a 2050. Bioekonomika založená na lesnictví zahrnuje dřevozpracující průmysl, bioenergii z lesních zdrojů a jiné než dřevařské výrobky a služby 

3.2.2.Obecný popis hlavních hybných sil a politik, včetně cílů a opatření; vazby na monitorování a plánování v rámci jiných nástrojů politiky 

3.3.Zmírňování změny klimatu, pokud jde o ukládání uhlíku 

3.3.1.Zamýšlená nebo pravděpodobná budoucí trajektorie nebo rozmezí příslušných údajů o lesích z přílohy I a přílohy II; předpokládané trendy ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, mimo jiné do roků 2040 a 2050 

3.3.2.Obecný popis hlavních hybných sil, politik, včetně cílů a opatření; vazby na monitorování a plánování v rámci jiných nástrojů politiky 

3.3.3.Vazby na zemědělskou politiku a politiku rozvoje venkova 

3.4.Přizpůsobování se změně klimatu 

3.4.1.Předpokládaná klimatická nebezpečí a rizika v krátkodobém horizontu (současnost–2040), střednědobém horizontu (2041–2070) a dlouhodobém horizontu (2070–2100) 

3.4.2.Obecný popis hlavních hybných sil, politik, včetně cílů a opatření; vazby na monitorování a plánování v rámci jiných nástrojů politiky 

3.5.Vyhodnocování a zvládání rizika katastrof 

3.5.1.Popis cílů v oblasti vyhodnocování a zvládání rizika lesních katastrof s vazbami na mechanismus civilní ochrany Unie, směrnici 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik 2 a vnitrostátní vyhodnocení rizik 

4.UMOŽŇUJÍCÍ FAKTORY

4.1.Odhady potřebných investic 

4.2.Politiky a opatření v oblasti souvisejícího výzkumu, vývoje a inovací 

4.3.Odborná příprava a budování kapacit 

5.PŘÍLOHY (podle potřeby)

5.1.Podrobné informace o modelování (včetně předpokladů), analýze, ukazatelích 

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/1143/oj).
(2)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (Text s významem pro EHP). Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 27, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2007/60/oj
Top