This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32022D2508
Commission Implementing Decision (EU) 2022/2508 of 9 December 2022 establishing the best available techniques (BAT) conclusions, under Directive 2010/75/EU of the European Parliament and of the Council on industrial emissions, for the textiles industry (notified under document C(2022) 8984) (Text with EEA relevance)
Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/2508 ze dne 9. prosince 2022, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro textilní průmysl (oznámeno pod číslem C(2022) )8984) (Text s významem pro EHP)
Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/2508 ze dne 9. prosince 2022, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro textilní průmysl (oznámeno pod číslem C(2022) )8984) (Text s významem pro EHP)
C/2022/8984
Úř. věst. L 325, 20.12.2022, p. 112–161
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
In force
20.12.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 325/112 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2022/2508
ze dne 9. prosince 2022,
kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro textilní průmysl
(oznámeno pod číslem C(2022) )8984)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (1), a zejména na čl. 13 odst. 5 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) se použijí jako reference pro stanovení podmínek povolení pro zařízení, na která se vztahuje kapitola II směrnice 2010/75/EU, a příslušné orgány by měly stanovit mezní hodnoty emisí, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v závěrech o BAT. |
(2) |
V souladu s čl. 13 odst. 4 směrnice 2010/75/EU fórum složené ze zástupců členských států, dotčených průmyslových odvětví a nevládních organizací, které podporují ochranu životního prostředí, zřízené rozhodnutím Komise ze dne 16. května 2011 (2), poskytlo Komisi dne 10. května 2022 své stanovisko k navrhovanému obsahu referenčního dokumentu o BAT pro textilní průmysl. Toto stanovisko je veřejně dostupné (3). |
(3) |
Závěry o BAT uvedené v příloze tohoto rozhodnutí zohledňují stanovisko fóra k navrhovanému obsahu referenčního dokumentu o BAT. Obsahují klíčové prvky referenčního dokumentu o BAT. |
(4) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného na základě čl. 75 odst. 1 směrnice 2010/75/EU, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro textilní průmysl se přijímají ve znění uvedeném v příloze.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 9. prosince 2022.
Za Komisi
Virginijus SINKEVIČIUS
člen Komise
(1) Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.
(2) Rozhodnutí Komise ze dne 16. května 2011, kterým se zřizuje fórum pro výměnu informací v souladu s článkem 13 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (Úř. věst. C 146, 17.5.2011, s. 3).
(3) https://circabc.europa.eu/ui/group/06f33a94-9829-4eee-b187-21bb783a0fbf/library/fdb14511-4fc5-4b90-b495-79033a1787af?p=1&n=10&sort=modified_DESC
PŘÍLOHA
1. ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH (BAT) PRO TEXTILNÍ PRŮMYSL
OBLAST PŮSOBNOSTI
Tyto závěry o BAT se týkají následujících činností uvedených v příloze I směrnice 2010/75/EU:
6.2. |
Předúprava (operace jako praní, bělení, mercerizace) nebo barvení textilních vláken či textilií při kapacitě zpracování větší než 10 t za den. |
6.11. |
Nezávisle prováděné čištění odpadních vod, na které se nevztahuje směrnice 91/271/EHS a které jsou vypouštěny zařízením, na které se vztahuje kapitola II. |
Tyto závěry o BAT se také vztahují na následující činnosti:
— |
Následující činnosti, pokud jsou přímo spojeny s činnostmi uvedenými v bodě 6.2. přílohy I směrnice 2010/75/EU:
|
— |
Tyto závěry o BAT se rovněž vztahují na kombinované čištění odpadních vod z různých zdrojů, pokud největší zatížení znečišťující látkou vzniká z činností, na něž se vztahují tyto závěry o BAT, a pokud se na toto čištění odpadních vod nevztahuje směrnice 91/271/EHS. |
— |
Spalovací zařízení na místě, která jsou přímo spojena s činnostmi, na něž se vztahují tyto závěry o BAT, za předpokladu, že plynné produkty spalování přicházejí do přímého kontaktu s textilními vlákny nebo textiliemi (např. přímý ohřev, sušení, tepelná stabilizace) nebo pokud je sálavé a/nebo vodivé teplo přenášeno přes pevnou stěnu (nepřímý ohřev) bez použití zprostředkující teplonosné látky. |
Tyto závěry o BAT se nevztahují na následující činnosti:
— |
Povrstvování a laminování s kapacitou spotřeby organických rozpouštědel vyšší než 150 kg za hodinu nebo více než 200 tun za rok. Na tyto činnosti se vztahují závěry o BAT pro povrchové úpravy za použití organických rozpouštědel včetně konzervace dřeva a dřevěných výrobků chemickými látkami (STS). |
— |
Výroba chemických vláken a přízí. Na ni se mohou vztahovat závěry o BAT týkající se odvětví výroby polymerů. |
— |
Odchlupování kůží a kožek. Na ně se mohou vztahovat závěry o BAT při činění kůží a usní (TAN). |
Další závěry a referenční dokumenty o BAT potenciálně související s činnostmi, na které se vztahují tyto závěry o BAT, zahrnují následující oblasti:
— |
povrchové úpravy používající organická rozpouštědla včetně konzervace dřeva a dřevěných výrobků chemickými látkami (STS), |
— |
spalování odpadů (WI), |
— |
zpracování odpadů (WT), |
— |
emise ze skladování (EFS), |
— |
energetická účinnost (ENE), |
— |
průmyslové chladicí systémy (ICS), |
— |
monitorování emisí do ovzduší a vody ze zařízení podle směrnice o průmyslových emisích (IED) (ROM), |
— |
ekonomie a mezisložkové vlivy (ECM). |
Tyto závěry o BAT se použijí, aniž by byly dotčeny jiné příslušné právní předpisy, např. o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (nařízení REACH), o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (nařízení CLP), o biocidních přípravcích (nařízení o biocidních přípravcích) a o energetické účinnosti (zásada energetické účinnosti v první řadě).
DEFINICE
Pro účely těchto závěrů o BAT se použijí tyto definice:
Obecné termíny |
|
Použitý termín |
Definice |
Poměr vzduch/textilie |
Poměr celkového objemového průtoku odpadních plynů (vyjádřeného v Nm3/h) z emisního bodu jednotky na zpracování textilií (např. sušicího a napínacího rámu) k odpovídajícímu množství zpracované textilie (suché textilie vyjádřené v kg/h). |
Celulózové materiály |
Mezi celulózové materiály patří bavlna a viskóza. |
Řízené emise |
Emise znečišťujících látek do ovzduší prostřednictvím jakéhokoli druhu odtahu, potrubí, komínu atd. |
Kontinuální měření |
Měření pomocí automatického měřicího systému, který je trvale nainstalován v daném zařízení. |
Odšlichtování |
Předčištění textilních materiálů za účelem odstranění šlichtovacích chemikálií z tkanin. |
Fugitivní emise |
Neřízené emise do ovzduší. |
Přímé vypouštění |
Vypouštění do vodního recipientu bez dalšího návazného čištění odpadních vod. |
Chemické čištění |
Čištění textilních materiálů organickým rozpouštědlem. |
Stávající závod |
Závod, který není novým závodem. |
Výroba textilií |
Výroba textilií, např. tkaním nebo pletením. |
Finální úpravy |
Fyzikální a/nebo chemická úprava, jejímž cílem je dodat textilním materiálům vlastnosti pro konečné použití, jako jsou vizuální efekty, vlastnosti pro manipulaci, nepromokavost nebo nehořlavost. |
Laminace plamenem |
Pojení textilií pomocí termoplastické pěnové desky, která je vystavená plamenu umístěnému před laminovacími válci. |
Nebezpečné látky |
Nebezpečná látka podle definice v čl. 3 bodě 18 směrnice 2010/75/ES. |
Nebezpečný odpad |
Nebezpečný odpad podle definice v čl. 3 bodě 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (1). |
Nepřímé vypouštění |
Vypouštění, které není přímým vypouštěním. |
Poměr lázně |
U lázňového postupu hmotnostní poměr mezi suchými textilními materiály a použitou procesní lázní. |
Rozdělovací koeficient n-oktanol/voda |
Poměr rovnovážných koncentrací rozpuštěné látky ve dvoufázovém systému složeném z převážně nemísitelných rozpouštědel n-oktanolu a vody. |
Významná modernizace závodu |
Významná změna konstrukce nebo technologie závodu s významnými úpravami nebo výměnami provozních technik a/nebo technik ke snižování emisí a souvisejícího vybavení. |
Hmotnostní průtok |
Hmotnost dané látky nebo parametr emitované po stanovenou dobu. |
Nový závod |
Závod poprvé povolený v místě zařízení po zveřejnění těchto závěrů o BAT nebo úplná náhrada závodu po zveřejnění těchto závěrů o BAT. |
Organické rozpouštědlo |
Organické rozpouštědlo ve smyslu čl. 3 bodu 46 směrnice 2010/75/EU. |
Pravidelné měření |
Měření v určených časových intervalech za použití manuálních nebo automatických metod. |
Přívažek |
U kontinuálního procesu je to hmotnostní poměr mezi kapalinou absorbovanou textilními materiály a suchými textilními materiály. |
Procesní chemické látky |
Látky a/nebo směsi definované v článku 3 nařízení (ES) č. 1907/2006 (2), které se používají v procesu (procesech), včetně šlichtovacích chemikálií, bělicích chemikálií, barviv, tiskacích past a chemikálií pro finální úpravy. Procesní chemikálie mohou obsahovat nebezpečné látky a/nebo látky vzbuzující mimořádné obavy. |
Procesní lázeň |
Roztok a/nebo suspenze obsahující procesní chemikálie. |
Zbytková kapacita přívažku |
Zbývající schopnost mokrých textilních materiálů přijímat další kapalinu (po počátečním přívažku). |
Vyvářka a praní |
Předčištění textilních materiálů, které spočívá v praní vstupního textilního materiálu. |
Opalování |
Odstranění vláken na povrchu textilie průchodem textilie plamenem nebo vyhřívanými deskami. |
Šlichtování |
Impregnace příze procesními chemikáliemi, jejichž cílem je chránit přízi a zajistit lubrikaci při tkaní. |
Látky vzbuzující mimořádné obavy |
Látky splňující kritéria uvedená v článku 57 a zařazené na seznam látek pro případné zahrnutí mezi látky vzbuzující mimořádné obavy, podle nařízení REACH ((ES) č. 1907/2006). |
Syntetické materiály |
Mezi syntetické materiály patří polyester, polyamid a akryl. |
Textilní materiály |
Textilní vlákna a/nebo textilie. |
Zpracování za tepla |
Zpracování textilních materiálů za tepla zahrnuje termofixaci, tepelnou stabilizaci nebo procesní krok (např. sušení, vytvrzování) činností, na které se vztahují tyto závěry o BAT (např. povrstvování, barvení, předčištění, finální úpravy, tisk, laminování). |
Znečišťující látky a parametry |
|
Použitý termín |
Definice |
Antimon |
Antimon, vyjádřený jako Sb, zahrnuje všechny anorganické a organické sloučeniny antimonu, rozpuštěné či vázané na částice. |
AOX |
Adsorbovatelné organicky vázané halogeny, vyjádřené jako Cl, zahrnují adsorbovatelný organicky vázaný chlor, brom a jod. |
BSK n |
Biochemická spotřeba kyslíku. Množství kyslíku nutné pro biochemickou oxidaci organické látky na oxid uhličitý za n dnů (n je obvykle 5 nebo 7). BSK n je ukazatelem hmotnostní koncentrace biologicky rozložitelných organických sloučenin. |
Chrom |
Chrom, vyjádřený jako Cr, zahrnuje všechny anorganické a organické sloučeniny chromu, rozpuštěné či vázané na částice. |
CO |
Oxid uhelnatý. |
CHSK |
Chemická spotřeba kyslíku. Množství kyslíku potřebné k úplné chemické oxidaci organické látky na oxid uhličitý za použití dichromanu. CHSK je ukazatelem hmotnostní koncentrace organických sloučenin. |
Měď |
Měď, vyjádřená jako Cu, zahrnuje všechny anorganické a organické sloučeniny mědi, rozpuštěné či vázané na částice. |
CMR |
Karcinogenní, mutagenní nebo toxický pro reprodukci. To zahrnuje látky CMR kategorií 1 A, 1B a 2, jak jsou definovány v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (3) v platném znění, tj. s kódy standardních vět o nebezpečnosti: H340, H341, H350, H351, H360 a H361. |
Prach |
Celkové tuhé znečišťující látky (v ovzduší). |
Index ropných uhlovodíků (HOI) |
Uhlovodíky C10 až C40. Celkové množství sloučenin extrahovatelných uhlovodíkovým rozpouštědlem (včetně alifatických, alicyklických, aromatických nebo alkylsubstituovaných aromatických uhlovodíků s dlouhým nebo rozvětveným řetězcem). |
NH3 |
Amoniak. |
Nikl |
Nikl, vyjádřený jako Ni, zahrnuje všechny anorganické a organické sloučeniny niklu, rozpuštěné či vázané na částice. |
NOX |
Celkové množství oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO2), vyjádřené jako NO2. |
SOX |
Celkové množství oxidu siřičitého (SO2), oxidu sírového (SO3) a aerosolů kyseliny sírové, vyjádřené jako SO2. |
Sulfid, snadno uvolnitelný |
Celkové množství rozpuštěného sulfidu a těch nerozpuštěných sulfidů, které se snadno uvolňují po okyselení, vyjádřené jako S2–. |
TOC |
Celkový organický uhlík, vyjádřený jako C (ve vodě), zahrnuje všechny organické sloučeniny. |
Ncelk. |
Celkový dusík, vyjádřený jako N, zahrnuje volný amoniak a amoniakální dusík (NH4-N), dusitanový dusík (NO2-N), dusičnanový dusík (NO3-N) a organicky vázaný dusík. |
Pcelk. |
Celkový fosfor, vyjádřený jako P, zahrnuje všechny anorganické a organické sloučeniny fosforu, rozpuštěné či vázané na částice. |
NL |
Celkové nerozpuštěné látky. Hmotnostní koncentrace všech nerozpuštěných tuhých látek (ve vodě), naměřená pomocí filtrace přes filtry ze skleněných vláken a gravimetrie. |
TVOC |
Celkový těkavý organický uhlík, vyjádřený jako C (v ovzduší). |
Těkavá organická sloučenina (VOC) |
Těkavá organická sloučenina ve smyslu čl. 3 bodu 45 směrnice 2010/75/EU. |
Zinek |
Zinek, vyjádřený jako Zn, zahrnuje všechny anorganické a organické sloučeniny zinku, rozpuštěné či vázané na částice. |
ZKRATKY
Pro účely těchto závěrů o BAT se použijí tyto zkratky:
Zkratka |
Definice |
CMS |
Systém nakládání s chemickými látkami |
DTPA |
Diethylentriaminpentaoctová kyselina |
EDTA |
Ethylendiamintetraoctová kyselina |
EMS |
Systém environmentálního řízení |
ESP |
Elektrostatický odlučovač |
IED |
Směrnice o průmyslových emisích (2010/75/EU) |
OTNOC |
Jiné než běžné provozní podmínky |
PFAS |
Per- a polyfluoroalkylové látky |
OBECNÉ INFORMACE
Nejlepší dostupné techniky
Výčet technik, které jsou uvedeny a popsány v těchto závěrech o BAT, není normativní ani úplný. Mohou být použity i jiné techniky, které zajistí přinejmenším stejnou úroveň ochrany životního prostředí.
Pokud není uvedeno jinak, jsou tyto závěry o BAT obecně použitelné.
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro emise do ovzduší
Úrovně BAT-AEL pro emise do ovzduší uvedené v těchto závěrech o BAT se vztahují na koncentrace (hmotnost emitovaných látek na jednotku odpadního plynu) za těchto standardních podmínek: suchý plyn při teplotě 273,15 K a tlaku 101,3 kPa, bez korekce pro obsah kyslíku, vyjádřeno v mg/Nm3.
Pro období pro stanovení průměru BAT-AEL pro emise do ovzduší platí následující definice.
Typ měření |
Období průměrování |
Definice |
Periodické |
Průměr za vzorkovací období |
Průměrná hodnota tří po sobě následujících odběrů vzorků/měření trvajících vždy nejméně 30 minut. (4) |
Pro účely výpočtu hmotnostních průtoků ve vztahu k BAT 9, BAT 26, BAT 27 a k tabulce 1.5 a tabulce 1.6, u kterých by odpadní plyny z jednoho druhu zdroje (např. sušicího a napínacího rámu) vypouštěné dvěma nebo více samostatnými emisními body mohly být podle názoru příslušného orgánu vypouštěny společným emisním bodem, se tyto emisní body považují za jeden emisní bod (viz také BAT 23). Jako alternativu lze použít hmotnostní toky na úrovni provozu/zařízení.
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro emise do vody
Úrovně BAT-AEL pro emise do vody uvedené v těchto závěrech o BAT se vztahují na koncentrace (hmotnost emitovaných látek na jednotku objemu vody) vyjádřené v mg/l.
Období průměrování spojená s BAT-AEL se vztahují k jednomu z následujících dvou případů:
— |
v případě kontinuálního vypouštění denní průměrné hodnoty, tj. 24 hodinové průtokově proporcionální směsné vzorky, |
— |
v případě diskontinuálního vypouštění průměrné hodnoty během vypouštění odebírané jako průtokově proporcionální směsné vzorky, nebo, pokud je výtok přiměřeně promísený a homogenní, jako bodový vzorek odebraný před vypouštěním. |
Pokud se prokáže dostatečná průtoková stabilita, je možné použít časově proporcionální směsné vzorky. Alternativně lze odebrat bodové vzorky, pokud je výtok přiměřeně promísený a homogenní.
V případě celkového organického uhlíku (TOC) a chemické spotřeby kyslíku (CHSK) vychází výpočet průměrné účinnosti snížení emisí podle těchto závěrů o BAT (viz tabulka 1.3) ze zatížení čistírny odpadních vod na přítoku a na odtoku.
Úrovně BAT-AEL platí v místě, kde emise opouštějí zařízení.
Jiné úrovně environmentální výkonnosti
Orientační úrovně pro specifickou spotřebu energie
Orientační úrovně environmentální výkonnosti spojené se specifickou spotřebou energie odkazují na roční průměry vypočtené pomocí této rovnice:
kde
míra spotřeby energie |
: |
celkové roční množství tepla a elektřiny spotřebované tepelným zpracováním po odečtení tepla získaného z tepelného zpracování, vyjádřené v MWh/rok; |
míra aktivity |
: |
celkové roční množství textilních materiálů zpracovaných při tepelném zpracování, vyjádřené v t/rok. |
Orientační úrovně pro specifickou spotřebu vody
Orientační úrovně environmentální výkonnosti spojené se specifickou spotřebou vody odkazují na roční průměry vypočtené pomocí této rovnice:
kde
míra spotřeby vody |
: |
celkové roční množství vody spotřebované daným procesem (např. bělením), včetně vody použité na praní a oplachování textilních materiálů a na čištění zařízení, po odečtení vody opětovně použité a/nebo recyklované do procesu, vyjádřené v m3/rok; |
míra aktivity |
: |
celkové roční množství textilních materiálů zpracovaných v daném procesu (např. bělení), vyjádřené v t/rok. |
Specifická úroveň regenerace tuku z vlny související s nejlepšími dostupnými technikami
Úroveň environmentální výkonnosti spojená se specifickým využitím tuku z vlny odkazuje na roční průměr vypočtený pomocí této rovnice:
kde
množství regenerovaného tuku z vlny |
: |
celkové roční množství tuku z vlny získaného z předčištění surových vlněných vláken praním, vyjádřené v kg/rok; |
míra aktivity |
: |
celkové roční množství vláken surové vlny předupravené praním, vyjádřené v t/rok. |
Úroveň rekuperace louhu související s nejlepšími dostupnými technikami
Úroveň environmentální výkonnosti spojená s rekuperací louhu odkazuje na roční průměr vypočtený pomocí této rovnice:
kde
množství rekuperovaného louhu |
: |
celkové roční množství louhu získaného ze spotřebované mercerizační oplachové vody, vyjádřené v kg/rok; |
množství louhu před rekuperací |
: |
celkové roční množství louhu ve spotřebované mercerizační oplachové vodě, vyjádřené v kg/rok. |
1.1. Obecné závěry o BAT
1.1.1. Celková environmentální výkonnost
BAT 1. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující zlepšit celkovou environmentální výkonnost je vypracovat a zavést systém environmentálního řízení (EMS), který zahrnuje všechny následující prvky:
Konkrétně pro textilní průmysl je nejlepší dostupnou technikou rovněž začlenit do systému environmentálního řízení tyto prvky:
|
Poznámka
Nařízení (ES) č. 1221/2009 stanoví systém Evropské unie pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS), který je příkladem systému EMS, jenž je v souladu s těmito BAT.
Použitelnost
Míra podrobnosti a stupeň formalizace systému environmentálního řízení bude obecně záviset na povaze, rozsahu a složitosti zařízení a na rozsahu dopadů, které může mít na životní prostředí.
BAT 2. |
Nejlepší dostupnou technikou pro zvýšení celkové environmentální výkonnosti je vytvořit, udržovat a pravidelně přezkoumávat (včetně případů, kdy dojde k významné změně) soupis vstupů a výstupů jako součást systému environmentálního řízení (viz BAT 1), přičemž tento přehled zahrnuje všechny tyto prvky:
|
Použitelnost
Rozsah (např. míra podrobnosti) a povaha soupisu bude obecně souviset s povahou, rozsahem a složitostí zařízení a s rozsahem dopadů, které může mít na životní prostředí.
BAT 3. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížit výskyt OTNOC a omezit při nich emise je vypracovat a zavést plán řízení OTNOC založený na posouzení rizik jako součást systému EMS (viz BAT 1), přičemž tento plán zahrnuje všechny tyto prvky:
|
Použitelnost
Míra podrobnosti a stupeň formalizace plánu řízení OTNOC bude obecně záviset na povaze, rozsahu a složitosti zařízení a na rozsahu dopadů, které může mít na životní prostředí.
BAT 4. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující zlepšit celkovou environmentální výkonnost je využití pokročilých systémů monitorování a řízení procesů. |
Popis
Monitorování a řízení procesů je prováděno pomocí on-line automatizovaných systémů vybavených senzory a regulátory, které využívají zpětnovazební spojení k rychlé analýze a úpravě klíčových parametrů procesu za účelem dosažení optimálních podmínek procesu (např. optimálního příjmu procesních chemikálií).
Mezi klíčové parametry procesu patří:
— |
objem, pH a teplota procesní lázně, |
— |
množství zpracovaných textilních materiálů, |
— |
dávkování procesních chemikálií, |
— |
parametry sušení (viz také BAT 13 písm. d)). |
BAT 5. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující zlepšit celkovou environmentální výkonnost je použití všech níže uvedených technik.
|
1.1.2. Monitorování
BAT 6. |
Nejlepší dostupnou technikou je alespoň jednou ročně vyhodnotit:
|
Popis
Monitorování přednostně zahrnuje přímá měření. Lze také použít výpočty nebo záznamy, např. pomocí vhodných měřidel nebo faktur. Monitorování je, pokud možno členěno na úroveň procesu a bere v úvahu jakékoli významné změny v procesech.
BAT 7. |
Nejlepší dostupnou technikou pro toky odpadních vod identifikované podle soupisu vstupů a výstupů (viz BAT 2) je monitorování klíčových parametrů procesu (např. kontinuální monitorování průtoku odpadní vody, pH a teploty) na důležitých místech (např. v místě přítoku odpadní vody k předčištění/odtoku z předčištění, přítoku ke koncovému čištění a/nebo v místě, kde emise opouštějí zařízení). |
Popis
Pokud jsou klíčovými parametry biologická odstranitelnost/biologická rozložitelnost a inhibiční účinky (např. viz BAT 19), provádí se před biologickým čištěním vyhodnocení:
— |
biologické odstranitelnosti/rozložitelnosti podle norem EN ISO 9888 nebo EN ISO 7827 a |
— |
inhibičních účinků na biologické čištění podle norem EN ISO 9509 nebo EN ISO 8192, přičemž o minimální frekvenci monitorování se rozhodne po charakterizaci odpadních vod. |
Charakterizace odpadních vod se provádí před zahájením provozu zařízení nebo před první aktualizací povolení pro zařízení po zveřejnění těchto závěrů o BAT a po každé změně (např. změně „receptury“) v provozu, která může zvýšit zatížení znečišťující látkou.
BAT 8. |
Nejlepší dostupnou technikou je monitorování emisí do vody minimálně s níže uvedenou frekvencí a v souladu s normami EN. Pokud nejsou normy EN k dispozici, je nejlepší dostupnou technikou použití norem ISO, vnitrostátních norem nebo jiných mezinárodních norem, jejichž použitím se získají údaje rovnocenné odborné kvality.
|
BAT 9. |
Nejlepší dostupnou technikou je monitorování řízených emisí do ovzduší minimálně s níže uvedenou frekvencí a v souladu s normami EN. Pokud nejsou normy EN k dispozici, je nejlepší dostupnou technikou použití norem ISO, vnitrostátních norem nebo jiných mezinárodních norem, jejichž použitím se získají údaje rovnocenné odborné kvality.
|
1.1.3. Spotřeba vody a vznik odpadních vod
BAT 10. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížit spotřebu vody a vznik odpadních vod je použití technik a), b) a c) a vhodné kombinace technik d) až j), které jsou uvedeny níže.
Tabulka 1.1 Orientační úrovně environmentální výkonnosti pro specifickou spotřebu vody
Příslušné monitorování je popsáno v BAT 6. |
1.1.4. Energetická účinnost
BAT 11. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující efektivní využívání energie je použít techniky a), b), c) a d) a vhodnou kombinaci technik e) až k), které jsou uvedeny níže.
|
BAT 12. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující zvýšit energetickou účinnost při použití stlačeného vzduchu je použití kombinace níže uvedených technik.
|
BAT 13. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující zvýšit energetickou účinnost zpracování za tepla je použití všech níže uvedených technik.
Tabulka 1.2 Orientační úrovně environmentální výkonnosti pro specifickou spotřebu energie
Příslušné monitorování je popsáno v BAT 6. |
1.1.5. Nakládání s chemickými látkami, spotřeba a náhrada chemických látek
BAT 14. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující zlepšit celkovou environmentální výkonnost je vypracovat a zavést systém nakládání s chemickými látkami (CMS) jako součást systému EMS (viz BAT 1), přičemž tento systém zahrnuje všechny následující prvky:
|
Použitelnost
Míra podrobnosti systému nakládání s chemickými látkami bude obecně souviset s povahou, rozsahem a složitostí zařízení.
BAT 15. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující zlepšit celkovou environmentální výkonnost je vypracovat a zavést soupis chemických látek jako součást systému nakládání s chemickými látkami (CMS) (viz BAT 14). |
Popis
Soupis chemických látek je zhotoven na počítači a obsahuje informace o:
— |
identitě procesních chemikálií, |
— |
množství, umístění a kazivosti pořízených, zpětně získaných (viz BAT 16 písm. g)), skladovaných a používaných procesních chemikálií a procesních chemikálií vrácených dodavatelům, |
— |
složení a fyzikálně-chemických vlastnostech procesních chemikálií (např. rozpustnost, tlak par, rozdělovací koeficient n-oktanol/voda), včetně vlastností s nepříznivými účinky na životní prostředí a/nebo lidské zdraví (např. ekotoxicita, biologická odstranitelnost/biologická rozložitelnost). |
Tyto informace lze získat z bezpečnostních listů, technických listů nebo jiných zdrojů.
BAT 16. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížit spotřebu chemických látek je použití všech níže uvedených technik.
|
BAT 17. |
Nejlepší dostupnou technikou, jíž lze předcházet emisím obtížně rozložitelných látek do vody nebo tyto emise snížit, je použití všech níže uvedených technik.
|
1.1.6. Emise do vody
BAT 18. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížení objemu odpadních vod, prevenci nebo snížení zatížení znečišťujícími látkami vypouštěnými do čistírny odpadních vod a emisí do vody je použít integrovanou strategii pro nakládání s odpadními vodami a jejich čištění, která zahrnuje vhodnou kombinaci níže uvedených technik v tomto pořadí podle priority:
|
Popis
Integrovaná strategie pro nakládání s odpadními vodami a jejich čištění vychází z informací, které poskytuje soupis vstupů a výstupů (viz BAT 2).
BAT 19. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížit emise do vody je předčištění (odděleně shromážděných) toků odpadních vod a past (např. tiskacích a povrstvovacích) obsahujících vysoké množství znečišťujících látek, které nelze dostatečně zpracovat biologickým čištěním. |
Popis
Mezi tyto odpadní vody a pasty patří:
— |
spotřebované barvicí, povrstvovací nebo zušlechťovací impregnační lázně z kontinuálních a/nebo polokontinuálních postupů, |
— |
odšlichtovací lázně, |
— |
spotřebované tiskací a povrstvovací pasty. |
Předčištění se provádí jako součást integrované strategie pro nakládání s odpadními vodami a jejich čištění (viz BAT 18) a je obecně nezbytné s cílem:
— |
chránit (navazující) biologické čištění odpadních vod před inhibičními nebo toxickými sloučeninami, |
— |
odstranit sloučeniny, které nejsou dostatečně odstraněny při biologickém čištění odpadních vod (např. toxické sloučeniny, obtížně biologicky rozložitelné organické sloučeniny, organické sloučeniny, které jsou přítomny ve vysokém množství, nebo kovy), |
— |
odstranit sloučeniny, které by jinak mohly být ze sběrného systému nebo při biologickém čištění odpadních vod uvolňovány do ovzduší (např. sulfidy), |
— |
odstranit sloučeniny, které mají jiné negativní účinky (např. koroze zařízení, nežádoucí reakce s jinými látkami, kontaminace kalů z odpadních vod). |
Mezi výše uvedené sloučeniny, které je třeba odstranit, patří organofosforové a bromované zpomalovače hoření, PFAS, ftaláty a sloučeniny obsahující chrom (VI).
Předčištění těchto toků odpadních vod se obvykle provádí co nejblíže zdroji, aby se zabránilo jejich zředění. Použité techniky předčištění závisí na cílových znečišťujících látkách a mohou zahrnovat adsorpci, filtraci, srážení, chemickou oxidaci nebo chemickou redukci (viz BAT 20).
Biologická odstranitelnost/biologická rozložitelnost toků odpadních vod a past před jejich odesláním do navazujícího biologického čištění činí minimálně:
— |
80 % za 7 dní (při použití adaptovaného kalu), pokud je stanovená podle normy EN ISO 9888, nebo |
— |
70 % za 28 dní, pokud je stanovená podle normy EN ISO 7827. |
Příslušné monitorování je popsáno v BAT 7.
BAT 20. |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí do vody je použití vhodné kombinace níže uvedených technik.
Tabulka 1.3 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro přímé vypouštění
Příslušné monitorování je popsáno v BAT 8. Tabulka 1.4 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro nepřímé vypouštění
Příslušné monitorování je popsáno v BAT 8. |
1.1.7. Emise do půdy a podzemní vody
BAT 21. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující prevenci nebo snížení emisí do půdy a podzemních vod a zlepšení celkové výkonnosti manipulace s procesními chemikáliemi a jejich skladování je použití všech níže uvedených technik.
|
1.1.8. Emise do ovzduší
BAT 22. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížit fugitivní emise do ovzduší (např. těkavých organických látek (VOC) z používání organických rozpouštědel) je zachycování fugitivních emisí a odvádění odpadních plynů ke zpracování. |
Použitelnost
V případě stávajících provozů může být použitelnost omezena provozními omezeními nebo velkým objemem odsávaného vzduchu.
BAT 23. |
Nejlepší dostupnou technikou usnadňující rekuperaci energie a snížení množství emisí vypouštěných do ovzduší je omezit počet emisních bodů. |
Popis
Kombinované čištění odpadních plynů s podobnými vlastnostmi zajišťuje účinnější a efektivnější čištění ve srovnání s odděleným čištěním jednotlivých toků odpadních plynů. Míra, do jaké lze omezit počet emisních bodů, závisí na technických (např. kompatibilita jednotlivých toků odpadních plynů) a ekonomických faktorech (např. vzdálenost mezi jednotlivými emisními body). Je třeba dbát na to, aby omezení počtu emisních bodů nevedlo k rozředění emisí.
BAT 24. |
Nejlepší dostupnou technikou pro zabránění emisí organických sloučenin do ovzduší z chemického čištění a z praní s organickým rozpouštědlem je odsávání vzduchu z těchto procesů, jeho čištění pomocí adsorpce aktivním uhlím (viz oddíl 1.9.2) a jeho úplná recirkulace. |
BAT 25. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížit emise organických sloučenin do ovzduší z předčištění pletených syntetických textilních materiálů je jejich praní před termofixací nebo tepelnou stabilizací. |
Použitelnost
Použitelnost může být omezena strukturou textilie.
BAT 26. |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení řízených emisí organických sloučenin do ovzduší z opalování, zpracování za tepla, povrstvování a laminování je použití jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.
Tabulka 1.5 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro řízené emise organických sloučenin a formaldehydu do ovzduší
Příslušné monitorování je popsáno v BAT 9. |
BAT 27. |
Nejlepší dostupnou technikou ke snížení řízených emisí prachu do ovzduší z opalování a zpracování za tepla kromě termofixace a tepelné stabilizace je použití jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.
Tabulka 1.6 Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro řízené emise prachu do ovzduší z opalování a zpracování za tepla kromě termofixace a tepelné stabilizace
Příslušné monitorování je popsáno v BAT 9. |
BAT 28. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující prevenci nebo snížení řízených emisí amoniaku do ovzduší z povrstvování, tisku a finálních úprav, včetně tepelných úprav souvisejících s těmito procesy, je použít jednu z níže uvedených technik nebo jejich kombinaci.
Tabulka 1.7 Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro řízené emise amoniaku do ovzduší z povrstvování, tisku a finálních úprav, včetně tepelných úprav souvisejících s těmito procesy
Příslušné monitorování je popsáno v BAT 9. |
1.1.9. Odpady
BAT 29. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující prevenci nebo snížení vzniku odpadů a snížení množství odpadů předávaných k odstranění je použití všech níže uvedených technik.
|
BAT 30. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující zlepšit celkovou environmentální výkonnost při nakládání s odpady, zejména zabránit emisím do životního prostředí nebo je snížit, je použití níže uvedené techniky před předáváním odpadu k odstranění.
|
1.2. Závěry o BAT pro předúpravu surových vlněných vláken praním
Závěry o nejlepších dostupných technikách v tomto oddíle se týkají předúpravy surových vlněných vláken praním a použijí se navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1.1.
BAT 31. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující účinné využívání zdrojů a snížení spotřeby vody a vzniku odpadních vod je rekuperace tuku z vlny a recyklace odpadních vod. |
Popis
Odpadní vody z praní vlny se čistí (např. kombinací odstřeďování a sedimentace) k oddělení tuku, kalů a vody. Tuk se rekuperuje, voda se částečně recykluje pro praní a kaly se odvádějí k dalšímu zpracování.
Tabulka 1.8
Úrovně environmentální výkonnosti spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEPL) pro rekuperaci tuku z vlny z předčištění surových vlněných vláken praním
Typ vlny |
Jednotka |
BAT-AEPL (Roční průměr) |
Hrubá vlna (tj. průměr vlněných vláken obvykle větší než 35 μm) |
kg opětovně získaného tuku na tunu surových vlněných vláken předupravených praním |
10 –15 |
Extra jemná a super jemná vlna (tj. průměr vlněných vláken obvykle menší než 20 μm) |
50 –60 |
Příslušné monitorování je popsáno v BAT 6.
BAT 32. |
Nejlepší dostupnou technikou pro účinné využívání energie je použití všech níže uvedených technik.
|
BAT 33. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující účinné využívání zdrojů a snížení množství odpadů předávaných k odstranění je biologické zpracování organických zbytků z předúpravy surových vlněných vláken praním (např. kalů z praní vlny, kalů z čistíren odpadních vod). |
Popis
Organické zbytky se zpracovávají například kompostováním.
1.3. Závěry o BAT pro spřádání vláken (jiných než chemických vláken) a výrobu textilií
Závěry o BAT uvedené v tomto oddíle se týkají spřádání vláken (jiných než chemických vláken) a výroby textilií a použijí se navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1.1.
BAT 34. |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí do vody z použití šlichtovacích chemikálií je použití všech níže uvedených technik.
|
BAT 35. |
Nejlepší dostupnou technikou pro zlepšení celkové environmentální výkonnosti při předení a pletení je vyhnout se používání minerálních olejů. |
Popis
Minerální oleje se nahrazují syntetickými a/nebo esterovými oleji, které mají lepší environmentální výkonnost, pokud jde o vypratelnost a biologickou odstranitelnost/biologickou rozložitelnost.
BAT 36. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující účinné využívání energie je použít techniku a) a jednu nebo obě techniky b) a c) uvedené níže.
|
1.4. Závěry o BAT pro předúpravu jiných textilních materiálů než surových vlněných vláken
Závěry o nejlepších dostupných technikách v tomto oddíle se týkají předúpravy jiných textilních materiálů než surových vlněných vláken a použijí se navíc k obecným závěrům o nejlepších dostupných technikách uvedených v oddíle 1.1.
BAT 37. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující účinně využívat zdroje a energie a snížit spotřebu vody a produkci odpadních vod je použití obou technik a) a b) v kombinaci s technikou c) nebo v kombinaci s technikou d) uvedenými níže.
|
BAT 38. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující prevenci nebo snížení emisí sloučenin obsahujících chlor a komplexotvorných činidel do vody je použití jedné nebo obou technik uvedených níže.
|
BAT 39. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující účinně využívat zdroje a snížit množství alkálií vypouštěných do čistíren odpadních vod je rekuperace louhu použitého k mercerizaci. |
Popis
Louh se z oplachové vody rekuperuje odpařováním a v případě potřeby se dále čistí. Před odpařováním se nečistoty z oplachové vody odstraní například pomocí sít a/nebo mikrofiltrace.
Použitelnost
Použitelnost může být omezena nedostatkem vhodného rekuperovaného tepla a/nebo nízkým množstvím louhu.
Tabulka 1.9
Úroveň environmentální výkonnosti související s BAT (BAT-AEPL) pro rekuperaci louhu použitého k mercerizaci
Jednotka |
BAT-AEPL (Roční průměr) |
% zpětně získaného louhu |
75 –95 |
Příslušné monitorování je popsáno v BAT 6.
1.5. Závěry o BAT pro barvení
Závěry o nejlepších dostupných technikách v tomto oddíle se týkají barvení a použijí se navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1.1.
BAT 40. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující účinně využívat zdroje a snížit emise do vody z barvení je použití jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.
|
BAT 41. |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí do vody z barvení celulózových materiálů je použití jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace
|
BAT 42. |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí do vody z barvení vlny je použití jedné z níže uvedených technik v následujícím pořadí podle priority.
|
BAT 43. |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí do vody z barvení polyesteru je použití jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.
|
1.6. Závěry o BAT pro potiskování
Závěry o nejlepších dostupných technikách v tomto oddíle se týkají potiskování a použijí se navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1.1.
BAT 44. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížit spotřebu vody a vznik odpadních vod je optimalizace čištění tiskových zařízení. |
Popis
Patří sem:
— |
mechanické odstranění tiskací pasty, |
— |
automatické spouštění a zastavování přívodu čisticí vody, |
— |
opětovné použití a/nebo recyklace čisticí vody (viz BAT 10 písm. i)). |
BAT 45. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující účinné využívání zdrojů je použití kombinace níže uvedených technik.
|
BAT 46. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující zabránit emisím amoniaku do ovzduší a vzniku odpadních vod obsahujících močovinu při tisku reaktivními barvivy na celulózové materiály je použití jedné z níže uvedených technik.
|
BAT 47. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížit emise organických sloučenin (např. formaldehydu) a amoniaku do ovzduší při tisku pigmenty je použití chemikálií s lepší environmentální výkonností. |
Popis
Patří sem:
— |
zahušťovadla bez obsahu těkavých organických sloučenin nebo s jejich nízkým obsahem, |
— |
fixační činidla s nízkým potenciálem uvolňování formaldehydu, |
— |
pojiva s nízkým obsahem amoniaku a nízkým potenciálem uvolňování formaldehydu. |
1.7. Závěry o BAT pro finální úpravy
Závěry o nejlepších dostupných technikách v tomto oddíle se týkají finálních úprav a použijí se navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1.1.
1.7.1. Úpravy snadné údržby
BAT 48. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížit emise formaldehydu do ovzduší z úprav snadné údržby textilních materiálů vyrobených z celulózových vláken a/nebo směsí celulózových a syntetických vláken je použití síťovacích přípravků, které nemají žádný nebo mají nízký potenciál uvolňování formaldehydu. |
1.7.2. Měkčení
BAT 49. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující zlepšit celkovou environmentální výkonnost měkčení je použití jedné z níže uvedených technik.
|
1.7.3. Nehořlavé úpravy
BAT 50. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující zlepšení celkové environmentální výkonnosti, a zejména prevenci nebo snížení emisí do životního prostředí a do odpadu z nehořlavých úprav je použít jednu nebo obě níže uvedené techniky, přičemž se upřednostňuje technika a).
|
1.7.4. Oleofobní, vodoodpudivé a nešpinivé úpravy
BAT 51. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující zlepšení celkové environmentální výkonnosti, a zejména prevenci nebo snížení emisí do životního prostředí a do odpadů z oleofobních, vodoodpudivých a nešpinivých úprav je použít přípravky pro oleofobní, vodoodpudivé a nešpinivé úpravy s lepší environmentální výkonností. |
Popis
Přípravky pro oleofobní, vodoodpudivé a nešpinivé úpravy se vybírají s ohledem na:
— |
rizika s nimi spojená, zejména pokud jde o perzistenci a toxicitu, včetně možnosti jejich náhrady (např. PFAS, viz BAT 14 bod I. písm. d)), |
— |
složení a tvar textilních materiálů, jež mají být upraveny, |
— |
specifikace výrobku (např. kombinovaná oleofobní, voděodolná, nešpinivá a nehořlavá úprava). |
1.7.5. Nesráživá úprava vlny
BAT 52. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížit emise do vody z nesráživé úpravy vlny je použití bezchlorových chemikálií pro neplstivou úpravu vlny. |
Popis
K nesráživé úpravě vlny se používají anorganické soli kyseliny peroxymonosulfurové.
Použitelnost
Použitelnost může být omezena specifikacemi výrobku (např. sráživost).
1.7.6. Antimolové úpravy
BAT 53. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížit spotřebu antimolových přípravků je použití jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.
|
1.8. Závěry o BAT pro laminování
Závěr o nejlepších dostupných technikách v tomto oddíle se týká laminování a použije se navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1.1.
BAT 54. |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížit emise organických sloučenin do ovzduší z laminování je použití tavné laminace namísto laminace plamenem. |
Popis
Roztavené polymery se aplikují na textilie bez použití plamene.
Použitelnost
Nemusí být použitelné pro tenké textilie a může být omezeno pevností vazby mezi laminátem a textilními materiály.
1.9. Popis technik
1.9.1. Technika pro výběr chemických látek, prevenci nebo snížení emisí do ovzduší
Technika |
Popis |
Emisní faktory |
Emisní faktory jsou reprezentativní hodnoty, které se snaží vztáhnout množství emitované látky k procesu spojenému s emisemi této látky. Emisní faktory jsou odvozeny z měření emisí podle předem definovaného protokolu s ohledem na textilní materiály a referenční podmínky zpracování (např. doba vytvrzování a teplota). Vyjadřují se jako hmotnost emitované látky dělená hmotností textilních materiálů zpracovaných za referenčních podmínek zpracování (např. gramy emitovaného organického uhlíku na kg zpracovaných textilních materiálů při průtoku odpadního plynu 20 m3/h). Uvažuje se množství, nebezpečné vlastnosti a složení směsi procesních chemikálií látek a jejich zachycení textilním materiálem. |
1.9.2. Techniky ke snížení emisí do ovzduší
Technika |
Popis |
Adsorpce |
Odstraňování znečišťujících látek z toku odpadního plynu zadržováním na povrchu tuhé látky (jako adsorbent se obvykle používá aktivní uhlí). Adsorpce může být regenerativní nebo neregenerativní. V neregenerativní adsorpci se spotřebovaný adsorbent neregeneruje, ale likviduje. V regenerativní adsorpci je adsorbát následně desorbován, např. parou (často na místě) k opětovnému použití nebo odstranění a adsorbent se opětovně použije. U kontinuálních provozů obvykle působí souběžně více než dva adsorbéry, jeden z nich v režimu desorpce. |
Kondenzace |
Kondenzace je technika, která odstraňuje výpary organických a anorganických sloučenin z toku odpadního plynu snižováním jeho teploty pod jeho rosný bod. |
Cyklon |
Zařízení pro odstraňování prachu z toku odpadního plynu založené na působení odstředivých sil, obvykle v kuželové komoře. |
Elektrostatický odlučovač (ESP) |
Elektrostatické odlučovače (ESP) fungují tak, že částice působením elektrického pole získávají náboj a odlučují se. Elektrostatické odlučovače jsou schopné provozu v nejrůznějších podmínkách. Účinnost snižování emisí může záviset na počtu polí, době zdržení (velikosti) a zařízeních pro odstranění částic v předchozích krocích. Obvykle sestávají ze dvou až pěti polí. Elektrostatické odlučovače mohou být suché nebo mokré v závislosti na technice použité k odstraňování prachu z elektrod. |
Termická oxidace |
Oxidace hořlavých plynů a odorantů v toku odpadních plynů tak, že se směs kontaminujících látek se vzduchem či kyslíkem zahřeje nad úroveň svého bodu samovznícení ve spalovací komoře a jejich teplota se udržuje vysoká po dobu dostatečnou na to, aby látky shořely na oxid uhličitý a vodu. |
Mokrá vypírka |
Odstraňování plynných nebo tuhých znečišťujících látek z proudícího plynu vedením do vody nebo vodného roztoku. Může zahrnovat chemickou reakci (např. v kyselinové nebo zásadité pračce). |
1.9.3. Techniky ke snížení emisí do vody
Technika |
Popis |
||||||||
Postup s aktivovaným kalem |
Biologická oxidace rozpuštěných organických znečišťujících látek kyslíkem s využitím metabolismu mikroorganismů. Organické složky jsou za přítomnosti rozpuštěného kyslíku (vháněného ve formě vzduchu nebo čistého kyslíku) přeměňovány na oxid uhličitý, vodu nebo na jiné metabolity a biomasu (tj. aktivovaný kal). Mikroorganismy jsou v odpadní vodě ve stavu suspenze a celá směs je mechanicky provzdušňována. Směs aktivovaného kalu je přemístěna do separačního zařízení, odkud je kal recyklován zpět do aktivační nádrže. |
||||||||
Adsorpce |
Metoda separace, při níž jsou sloučeniny v kapalině (např. odpadní vodě) zachycovány na povrchu tuhé látky (obvykle aktivního uhlí). |
||||||||
Anaerobní čištění |
Biologická přeměna rozpuštěných organických a anorganických znečišťujících látek za nepřítomnosti kyslíku s využitím metabolismu mikroorganismů. Mezi produkty přeměny patří methan, oxid uhličitý a sulfid. Proces probíhá ve vzduchotěsném míchaném reaktoru. Nejčastěji používané typy reaktorů jsou:
|
||||||||
Chemická oxidace |
Organické sloučeniny jsou oxidovány na méně škodlivé a snadněji biologicky rozložitelné sloučeniny. Techniky zahrnují mokrou oxidaci nebo oxidaci ozonem či peroxidem vodíku, volitelně podpořenou katalyzátory nebo UV zářením. Chemická oxidace se používá i pro rozložení organických sloučenin způsobujících nepříjemný zápach, změny chuti a barvy, jakož i pro dezinfekční účely. |
||||||||
Chemická redukce |
Chemická redukce znamená přeměnu znečišťujících látek pomocí chemických redukčních činidel na méně škodlivé sloučeniny. |
||||||||
Koagulace a flokulace |
Koagulace a flokulace se používají k separaci nerozpuštěných tuhých látek z odpadních vod a často následují po sobě. Koagulace se provádí přidáním koagulantů s opačným nábojem, než mají nerozpuštěné tuhé látky. Při flokulaci se přidávají polymery, které způsobí, že částice tvaru mikrovloček se při vzájemných srážkách spojují a vytvářejí větší vločky. K separaci vzniklých vloček pak dochází pomocí sedimentace, flotace rozpuštěným vzduchem nebo filtrace. |
||||||||
Egalizace |
Vyrovnávání toků a zatížení znečišťujícími látkami pomocí nádrží nebo jiných technik řízení. |
||||||||
Odpařování |
Použití destilace na koncentrované vodné roztoky vysokovroucích látek pro další použití, zpracování nebo odstranění (např. spalování odpadních vod) převedením vody do parní fáze. Obvykle se provádí ve vícestupňových jednotkách s narůstajícím vakuem pro snížení energetické náročnosti. Vodní páry se kondenzují k opětovnému použití nebo k vypuštění jako odpadní voda. |
||||||||
Filtrace |
Oddělení pevných látek od odpadní vody přechodem přes porézní materiál, např. písková nebo membránová filtrace (viz „Membránová filtrace“ níže). |
||||||||
Flotace |
Separace pevných nebo kapalných složek z odpadní vody jejich spojením s jemnými bublinami plynu, obvykle vzduchu. Plovoucí částice se hromadí na vodní hladině a jsou zachycovány stěrači. |
||||||||
Membránový bioreaktor |
Kombinace postupu s aktivovaným kalem a membránové filtrace. Používají se dvě varianty: a) vnější recirkulační okruh mezi nádrží s aktivovaným kalem a membránovým modulem a b) ponoření membránového modulu do nádrže s provzdušňovaným aktivovaným kalem; výtok je filtrován přes membránu z dutého vlákna a biomasa zůstává v nádrži. |
||||||||
Membránová filtrace |
Mikrofiltrace, ultrafiltrace, nanofiltrace a reverzní osmóza jsou procesy membránové filtrace, které na jedné straně membrány zachycují a koncentrují znečišťující látky, jako jsou nerozpuštěné částice a koloidní částice obsažené v odpadních vodách. Liší se velikostí membránových pórů a hydrostatickým tlakem. |
||||||||
Neutralizace |
Úprava pH odpadní vody na neutrální hodnotu (přibližně 7) přidáním chemických látek. Ke zvýšení pH lze použít hydroxid sodný (NaOH) nebo hydroxid vápenatý (Ca(OH)2), zatímco ke snížení pH lze použít kyselinu sírovou (H2SO4), kyselinu chlorovodíkovou (HCl) nebo oxid uhličitý (CO2). Některé znečišťující látky se mohou při neutralizaci srážet jako nerozpustné sloučeniny. |
||||||||
Nitrifikace/denitrifikace |
Dvoufázový proces, který se obvykle používá v biologických čistírnách odpadních vod. V první fázi probíhá aerobní nitrifikace, při níž dochází k oxidaci amoniaku (NH4 +) pomocí mikroorganismů na meziprodukty, tj. dusitany (NO2 -), které jsou dále oxidovány na dusičnany (NO3 -). V následující fázi anoxické denitrifikace mikroorganismy chemicky redukují dusičnany na plynný dusík. |
||||||||
Separace olejů z vody |
Separace olejů a vody zahrnující následné odstraňování olejů gravitační separací volného oleje pomocí separačního zařízení nebo rozrušení emulzí (chemickými látkami, které rozrušují emulze, jako jsou soli kovů, minerální soli, adsorbenty a organické polymery). |
||||||||
Scezování a separace hrubých nečistot |
Oddělení vody a nerozpustných znečišťujících látek, jako je písek, vlákna, chuchvalce nebo jiné hrubé materiály, z textilních odpadních vod filtrací přes síta nebo gravitačním usazováním v lapácích písku. |
||||||||
Srážení |
Přeměna rozpuštěných znečišťujících látek na nerozpustné sloučeniny přidáním srážedel. K separaci vzniklých pevných sraženin pak dochází pomocí sedimentace, flotace rozpuštěným vzduchem nebo filtrace. |
||||||||
Sedimentace |
Separace nerozpuštěných látek gravitačním usazováním. |
1.9.4. Techniky pro snížení spotřeby vody, energie a chemikálií
Technika |
Popis |
Zpracování technikou pad-batch za studena |
Při zpracování technikou pad-batch za studena se procesní lázeň aplikuje impregnací (např. foulardem) a impregnovaná textilie se po delší dobu pomalu otáčí při pokojové teplotě. Tato technika umožňuje snížit spotřebu chemikálií a nevyžaduje následné kroky, jako je tepelná fixace, a tím snižuje spotřebu energie. |
Systémy s nízkým poměrem lázně (u lázňových postupů) |
Nízkého poměru lázně lze dosáhnout zlepšením kontaktu mezi textilními materiály a procesní lázní (např. vytvořením turbulence v procesní lázni), pokročilým monitorováním procesu, lepším dávkováním a aplikací procesní lázně (např. tryskami nebo postřikem) a zamezením mísení procesní lázně s prací nebo oplachovou vodou. |
Techniky minimálního nánosu (u kontinuálních postupů) |
Textilie se impregnuje procesním roztokem postřikem, vakuovým odsáváním přes textilii, nánosem z pěny, impregnací a smáčením s odmačkem (procesní lázeň se odmačkne v mezeře mezi dvěma válci) nebo v nádržích se sníženým objemem atd. |
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).
(4) Pro každý parametr, u kterého 30 minutový odběr vzorku/30 minutové měření a/nebo průměr tří po sobě následujících odběrů vzorků/měření není z důvodu omezení souvisejících s odběrem vzorku nebo analytických omezení a/nebo v důsledku provozních podmínek vhodné, lze použít reprezentativnější postup odběru vzorků/měření.
(5) Monitorování se použije pouze tehdy, pokud je příslušná látka (látky)/parametr (parametry) (včetně skupin látek nebo jednotlivých látek ve skupině látek) identifikována jako relevantní v toku odpadních vod na základě soupisu vstupů a výstupů uvedeného v BAT 2.
(6) V případě nepřímého vypouštění lze frekvenci monitorování snížit na jednou za tři měsíce, jestliže je návazná čistírna odpadních vod navržena a náležitě vybavena ke snižování dotčených znečišťujících látek.
(7) Monitorování se použije pouze v případě přímého vypouštění.
(8) Monitorování TOC a monitorování CHSK jsou alternativy. Je upřednostňováno monitorování TOC, jelikož nevyžaduje použití vysoce toxických sloučenin.
(9) V případě nepřímého vypouštění lze frekvenci monitorování snížit na jednou za tři měsíce, jestliže je návazná čistírna odpadních vod navržena a náležitě vybavena ke snižování dotčených znečišťujících látek.
(10) Pokud se prokáže, že úrovně emisí jsou dostatečně stabilní, lze přijmout nižší frekvenci monitorování jednou za měsíc.
(11) V případě nepřímého vypouštění lze frekvenci monitorování snížit na jednou za šest měsíců, jestliže je návazná čistírna odpadních vod navržena a náležitě vybavena ke snižování dotčených znečišťujících látek.
(12) Charakterizace odpadních vod se provádí před zahájením provozu zařízení nebo před první aktualizací povolení pro zařízení po zveřejnění těchto závěrů o BAT a po každé změně (např. změně „receptury“) v provozu, která může zvýšit zatížení znečišťující látkou.
(13) Lze použít buď nejcitlivější parametr toxicity, nebo vhodnou kombinaci parametrů toxicity.
(14) Měření se, pokud možno provádějí v nejvyšším předpokládaném stavu emisí za běžných provozních podmínek.
(15) V případě hmotnostního průtoku prachu nižšího než 50 g/h může být frekvence monitorování snížena na jednou za tři roky.
(16) Výsledky monitorování se uvádějí spolu s odpovídajícím poměrem vzduch/textilie.
(17) Monitorování se použije pouze v případě, že je dotčená látka určena jako významná v toku odpadních plynů podle soupisu vstupů a výstupů, který je uveden v BAT 2.
(18) Monitorování se nepoužije, pokud se jako palivo používá pouze zemní plyn nebo pouze zkapalněný ropný plyn.
(19) V případě hmotnostního průtoku TVOC nižšího než 200 g/h může být frekvence monitorování snížena na jednou za tři roky.
(20) Spodní hranice tohoto rozsahu lze dosáhnout při vysoké úrovni recyklace vody (např. v areálech s integrovaným vodním hospodářstvím pro několik provozů).
(21) Tento rozsah se vztahuje také na kombinované barvení příze a volných vláken v lázni.
(22) Horní hranice tohoto rozsahu může být vyšší a dosahovat až 100 m3/t u provozů využívajících kombinaci kontinuálních a lázňových postupů.
(23) Popisy technik jsou uvedeny v oddíle 1.9.3.
(24) Minimálního vypouštění odpadních vod (např. „nulové vypouštění kapalin“) lze dosáhnout pomocí kombinace technik včetně pokročilých technik čištění pro recyklaci odpadních vod.
(25) Období průměrování jsou definována v části Obecné poznámky.
(26) BAT-AEL se použije pouze v případě, že je dotčená látka/parametr v toku odpadních vod podle soupisu přítoků a odtoků, který je uveden v BAT 2, určena jako významná.
(27) Při barvení polyesterových a/nebo modakrylových vláken může být horní hranice rozsahu BAT-AEL vyšší, a to až 0,8 mg/l.
(28) Použije se buď BAT-AEL pro CHSK, nebo BAT-AEL pro TOC. Je upřednostňována BAT-AEL pro TOC, jelikož monitorování TOC nevyžaduje použití vysoce toxických sloučenin.
(29) Horní hranice rozsahu BAT-AEL může činit až 150 mg/l:
— |
pokud je specifické množství vypouštěných odpadních vod menší než 25 m3/t zpracovaných textilních materiálů jako klouzavý roční průměr nebo |
— |
pokud je účinnost snižování emisí ≥ 95 % jako klouzavý roční průměr. |
(30) Na biochemickou spotřebu kyslíku (BSK) se nepoužije žádná BAT-AEL. Pro ilustraci, průměrná roční hodnota BSK5 v odtoku z biologické čistírny odpadních vod bude obvykle ≤ 10 mg/l.
(31) Při barvení polyesterových a/nebo modakrylových vláken může být horní hranice rozsahu BAT-AEL vyšší, a to až 1,2 mg/l.
(32) Horní hranice rozsahu BAT-AEL může být vyšší, a to až 0,3 mg/l, pokud jsou polyamidová, vlněná nebo hedvábná vlákna barvena kovokomplexními barvivy.
(33) Při barvení nebo tisku reaktivními barvivy nebo pigmenty obsahujícími nikl může být horní hranice rozsahu BAT-AEL vyšší, a to až 0,2 mg/l.
(34) Při zpracování viskózových vláken nebo při barvení pomocí kationtových barviv obsahujících zinek může být horní hranice rozsahu BAT-AEL vyšší, a to až 0,8 mg/l.
(35) BAT-AEL nemusí být použitelná, je-li teplota odpadních vod po delší období nízká (např. pod 12 °C).
(36) Horní hranice rozsahu BAT-AEL může činit až 50 mg/l:
— |
pokud je specifické množství vypouštěných odpadních vod menší než 25 m3/t zpracovaných textilních materiálů jako klouzavý roční průměr nebo |
— |
pokud je účinnost snižování emisí ≥ 95 % jako klouzavý roční průměr. |
(37) Období průměrování jsou definována v části Obecné poznámky.
(38) BAT-AEL se nemusí použít v případě, že návazná čistírna odpadních vod je navržena a náležitě vybavena ke snižování emisí dotčených znečišťujících látek, pokud výsledkem není vyšší stupeň znečištění životního prostředí.
(39) BAT-AEL se použije pouze v případě, že jsou dotčené látky/parametry v toku odpadních vod podle soupisu přítoků a odtoků, který je uveden v BAT 2, určeny jako významné.
(40) Při barvení polyesterových a/nebo modakrylových vláken může být horní hranice rozsahu BAT-AEL vyšší, a to až 0,8 mg/l.
(41) Při barvení polyesterových a/nebo modakrylových vláken může být horní hranice rozsahu BAT-AEL vyšší, a to až 1,2 mg/l.
(42) Horní hranice rozsahu BAT-AEL může být vyšší, a to až 0,3 mg/l, pokud jsou polyamidová, vlněná nebo hedvábná vlákna barvena kovokomplexními barvivy.
(43) Při barvení nebo tisku reaktivními barvivy nebo pigmenty obsahujícími nikl může být horní hranice rozsahu BAT-AEL vyšší, a to až 0,2 mg/l.
(44) Při zpracování viskózových vláken nebo při barvení pomocí kationtových barviv obsahujících zinek může být horní hranice rozsahu BAT-AEL vyšší, a to až 0,8 mg/l.
(45) BAT-AEL se použije pouze v případě, že je formaldehyd určen jako významný v toku odpadních plynů podle přehledu vstupů a výstupů, který je uveden v BAT 2.
(46) Pro činnosti uvedené v bodech 3 a 9 části 1 přílohy VII směrnice o průmyslových emisích se rozmezí BAT-AEL použijí pouze v rozsahu, v němž vedou k nižším úrovním emisí, než jsou mezní hodnoty emisí v částech 2 a 4 přílohy VII uvedené směrnice.
(47) U zušlechťovacích procesů s použitím přípravků pro snadnou údržbu, přípravků pro oleofobní, vodoodpudivou a nešpinivou úpravu a/nebo zpomalovačů hoření může být horní hranice rozsahu BAT-AEL vyšší, a to až do 10 mg/Nm3.
(48) Spodní hranice rozsahu se obvykle dosahuje při použití termické oxidace.
(49) BAT-AEL neplatí, pokud je hmotnostní průtok TVOC nižší než 200 g/h u emisního bodu (emisních bodů), kde:
— |
se nepoužívají techniky snižování emisí a |
— |
na základě soupisu vstupů a výstupů uvedeného v BAT 2 nejsou v toku odpadních plynů zjištěny žádné látky CMR. |
(50) BAT-AEL neplatí, pokud je hmotnostní průtok prachu nižší než 50 g/h u emisního bodu (emisních bodů), kde:
— |
se nepoužívají techniky snižování emisí a |
— |
na základě soupisu vstupů a výstupů uvedeného v BAT 2 nejsou v toku odpadních plynů zjištěny žádné látky CMR. |
(51) BAT-AEL se použije pouze v případě, že jsou organické sloučeniny určeny jako významné v toku odpadních plynů podle přehledu vstupů a výstupů, který je uveden v BAT 2.
(52) Horní hranice rozsahu BAT-AEL může být vyšší a může dosahovat až 20 mg/Nm3, pokud se jako zpomalovač hoření používá sulfát amonný nebo se k vytvrzování používá amonium-sulfamát (viz BAT 50).