EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.5.2022

COM(2022) 213 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o společném rezervním fondu v roce 2021

{SWD(2022) 143 final}

Obsah

ÚVOD

1.ODDÍL I

1.1.Úloha fondu

1.2.Architektura a tvorba rezerv fondu

1.3.Klíčové milníky v roce 2021

1.4.Účetní závěrka fondu k 31. prosinci 2021

1.5.Čerpání záruk a žádosti o platbu

1.6.Efektivní míra tvorby rezerv

2.ODDÍL II

2.1.Investiční strategie

2.2.Složení a charakteristika portfolia

2.3.Výkonnost společného rezervního fondu v roce 2021

3.ODDÍL III

3.1.Diverzifikace okruhu investic

3.2.Zahrnutí environmentálních, sociálních a správních faktorů do referenčního portfolia společného rezervního fondu

3.3.Závěry

ÚVOD

Tato zpráva představuje první výroční zprávu o společném rezervním fondu (dále jen „fond“) 1 , a to za období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021.

Ve fondu jsou uloženy rezervy na ochranu rozpočtu EU před ztrátami, které mohou vzniknout v souvislosti s operacemi podporovanými finančními nástroji, rozpočtovými zárukami nebo finanční pomocí třetím zemím stanovenou různými legislativními nástroji EU 2 .

Fond byl zřízen v lednu 2021. Na konci roku 2021 činila jeho tržní hodnota 12,31 miliardy EUR, což z něj činilo zdaleka největší portfolio přímo spravované Komisí 3 .

Fond představuje kapitálovou rezervu, z níž jsou čerpány prostředky na úplné a okamžité pokrytí veškerých požadovaných odtoků prostředků a čerpání záruk vyplývajících z finančních nástrojů, rozpočtových záruk a programů úvěrů, k nimž se vytvářejí opravné položky. Aby mohl sloužit jako spolehlivá rezerva pro tato čerpání prostředků, je fond spravován způsobem, který by měl přinejmenším usilovat o zachování kapitálu během investičního horizontu fondu (9 let) 4 . Makroekonomická volatilita, která měla negativní dopady na výsledky fondu v roce 2021, představuje nové výzvy pro dosažení tohoto cíle v krátkodobém horizontu.

Tato zpráva nastiňuje hlavní události týkající se fungování fondu v roce 2021, představuje jeho finanční a investiční charakteristiky v souvislosti se stávající situací na trhu a dále i popisuje výhledová opatření, která má Komise v úmyslu přijmout na základě zkušeností získaných během prvního roku fungování fondu. Zaměřuje se na aspekty správy aktiv; podmíněné závazky budou projednány ve zprávě podle článku 250 finančního nařízení.

Zpráva se skládá ze tří oddílů:

–V oddílu I je představena role a struktura fondu, jakož i hlavní události týkající se jeho fungování v roce 2021. Dále je zde také uveden přehled čerpání záruk a transakcí, jakož i informace o efektivní míře tvorby rezerv.

–Oddíl II se zaměřuje na složení portfolia, rizikový profil a výkonnost v roce 2021 ve srovnání s referenční hodnotou, jakož i na jeho environmentální, sociální a správní profil. Dále také popisuje tržní prostředí a události, které ovlivnily výkonnost fondu v roce 2021.

–Oddíl III představuje poznatky získané během prvního roku fungování fondu a nastiňuje kroky, které má Komise v úmyslu podniknout, aby zajistila ochranu hodnoty a růstové příležitosti fondu v dlouhodobějším horizontu.

1.ODDÍL I

1.1.Úloha fondu

Během současného víceletého finančního rámce (VFR na období 2021–2027) musí rozpočet EU reagovat na environmentální, strategické a sociálně-ekonomické výzvy. Rozpočtové záruky se ukázaly jako životaschopný prostředek ke znásobení politického dopadu omezených veřejných financí již v rámci předchozího víceletého finančního rámce a Komise rozšířila jejich využití na podporu investic. Z této logiky vycházejí iniciativy, jako jsou např. Evropský fond pro strategické investice (EFSI) a program InvestEU.

Využívání záruk bylo také rozšířeno do externí sféry prostřednictvím Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) v rámci záruky pro vnější činnost zřízené nařízením o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) 5 . Záruka pro vnější činnost se skládá z kombinace záruk a zaručených úvěrů na investice a makrofinanční pomoc v předvstupních, sousedních a jiných zemích.

Na konci roku 2020 byly z rozpočtu EU hrazeny podmíněné závazky 6 ve výši cca 63 miliard EUR za záruky poskytnuté v rámci EFSI, Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD) a vnějšího úvěrového mandátu (ELM).

V rámci současného víceletého finančního rámce se očekává další nárůst využívání rozpočtových záruk, a to mimo jiné prostřednictvím programu InvestEU, který zavádí podmíněné závazky ve výši 26,2 miliardy EUR 7 na podporu investic, které přispívají k cílům vnitřních politik Unie. 

Fond byl zřízen za účelem řízení tvorby rezerv na finanční závazky, které jsou k dispozici z rozpočtu EU, aby mohly být v případě potřeby uvolněny na úhradu případných ztrát vzniklých v důsledku nesplacených operací 8 . Fond představuje velký soubor aktiv, z něhož může Komise čerpat, aby mohla rychle pokrýt požadované odtoky prostředků a čerpání záruk. Je rozdělen do několika oddílů, které odpovídají finančním závazkům v rámci příslušných nástrojů a programů.

Podle hlavy X finančního nařízení je Komise jako finanční manažer pověřena konkrétní odpovědností za zřízení fondu, vymezení jeho investiční strategie a dohled nad jeho řádným řízením.

1.2.Architektura a tvorba rezerv fondu

Fond je koncipován a funguje jako jednotné interní sdružené portfolio s jednotnou investiční strategií, které je odděleno od ostatních portfolií pod správou Komise. Veškeré vytvořené zisky jsou reinvestovány.

Zdroje fondu jsou účtovány v rámci jednotlivých oddílů, aby bylo možné vysledovat částky týkající se různých přispívajících nástrojů 9 . To je nezbytné, aby se zajistilo, že je k danému přispívajícímu nástroji přiřazen jeho podíl na zdrojích a veškeré zisky či ztráty úměrné dlužným aktivům. Náklady na nesplacené operace jsou přiřazovány k příslušným oddílům. V případě vyčerpání jednoho oddílu fondu lze dočasně čerpat z jiného oddílu a později jej doplnit.

K 31. prosinci 2021 se fond skládal ze čtyř oddílů (EFSI, EFSD, GFEA 10 a InvestEU). V roce 2021 fond obdržel čisté příspěvky ve výši 12,44 miliardy EUR. K 31. prosinci 2021 činila tržní hodnota akcií v oběhu 12,31 miliardy EUR, což se rovná hodnotě čistých aktiv.

Předpokládá se, že během období 2022–2030 obdrží fond z přispívajících nástrojů další prostředky ve výši 19,3 miliardy EUR, přičemž každoroční přítok peněžních prostředků do fondu bude činit 1 až 3 miliardy EUR. Tyto přítoky prostředků mohou být kompenzovány odtoky na pokrytí čerpaných záruk a způsobilých nákladů. Očekává se, že do roku 2026 či 2027 dosáhne fond velikosti přesahující 20 miliard EUR.

Vývoj portfolia je podrobněji popsán v pracovním dokumentu útvarů Komise přiloženém k této zprávě.

1.3.Klíčové milníky v roce 2021

Po přijetí pokynů pro správu aktiv Komise rychle zavedla všechna právní, administrativní a technická opatření, včetně vytvoření účtů, vymezení investiční strategie a stanovení referenční hodnoty a limitů rizika. Fond zahájil činnost 1. ledna 2021 po obdržení převodu portfolia záručního fondu EFSI 11 . První přítoky prostředků ze zdrojů víceletého finančního rámce na období 2021–2027 byly obdrženy 30. června 2021 s první splátkou rezervy InvestEU. Dne 1. srpna 2021 byly do fondu hladce převedeny rezervy na EFSD a GFEA. Převod portfolia GFEA představoval složitou operaci vyžadující hladkou koordinaci s jeho předchozím správcem, kterým byla Evropská investiční banka.

Technická a provozní infrastruktura společného rezervního fondu je nyní dobře zavedena a vyzkoušena. Je připravena na další příspěvky a zřízení nových oddílů, jakmile dojde k převodu rezerv ze strany přispívajících nástrojů.

1.4.Účetní závěrka fondu k 31. prosinci 2021

K 31. prosinci 2021 činila čistá aktiva společného rezervního fondu 12,31 miliardy EUR 12 . Podle aktuální investiční strategie (viz oddíl 2.1) tvořilo hlavní aktiva fondu portfolio cenných papírů investující zejména do dluhopisů investičního stupně (státních, SSA 13 , podnikových, finančních), klasifikovaných jako přebytek nebo schodek v reálné hodnotě (11,27 miliardy EUR), a peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty (1,03 miliardy EUR).

Pokud jde o výkaz o finanční výkonnosti společného rezervního fondu za rok 2021, sledované období bylo zakončeno hospodářským výsledkem ve výši -133,3 milionu EUR. Výkonnosti fondu a jejímu makroekonomickému kontextu se budou podrobněji věnovat následující dva oddíly.

Více informací o účetní závěrce fondu je k dispozici v pracovním dokumentu útvarů Komise, který je přiložen k této zprávě.

1.5.Čerpání záruk a žádosti o platbu

Řízení likvidity spojené s čerpáním záruk a žádostmi o platbu vychází z koncepce likvidní rezervy, jak je stanoveno v pokynech pro správu aktiv. Tuto likvidní rezervu tvoří omezené rezervy peněžních prostředků držené v ústřední pokladně Komise, které jsou určeny na pokrytí očekávaných bezprostředních odtoků peněžních prostředků z přispívajících nástrojů společného rezervního fondu. Z celkové částky 165 milionů EUR držené v rámci této rezervy 14 byla v roce 2021 vyplacena čistá částka ve výši 73,5 milionu EUR. Zbývající výše likvidní rezervy činila ke konci roku 2021 91,5 milionu EUR.

Tato čerpání rezerv fondu v roce 2021 ze strany příslušných rozpočtových záruk, jakož i jiné požadavky na zdroje držené v rámci jednotlivých oddílů společného rezervního fondu lze shrnout takto 15 :

·na základě záruky EFSD nebyla uskutečněna žádná čerpání,

·na základě záruky ELM byly vyplaceny čerpané záruky ve výši 66,5 milion EUR. Dále byly zaznamenány drobné provozní náklady ve výši o něco nižší než 0,1 milionu EUR,

·čisté čerpání záruky EFSI činilo 6,9 milionu EUR, včetně čistých kladných úprav hodnoty akciových portfolií ve výši 7,6 milionu EUR, odtoku peněžních prostředků ve výši 11,1 milionu EUR v souvislosti se zajištěním expozic v cizích měnách, odtoku peněžních prostředků ve výši 0,9 milionu EUR na čerpání záruky SME Window a nákladů ve výši 2,5 milionu EUR.

1.6.Efektivní míra tvorby rezerv

Každý oddíl společného rezervního fondu obsahuje aktiva dotovaná z rozpočtu EU, která jsou držena proti podmíněným závazkům vzniklým z příslušného nástroje rozpočtové záruky. Tyto rezervy představují určité procento podmíněných závazků, jak je předpokládáno v legislativním aktu 16 .

Ne ve všech oddílech společného rezervního fondu dojde k čerpání záruk ve stejné intenzitě a ve stejnou dobu. Tato inherentní diverzifikace z hlediska času a výše čerpání prostředků z různých oddílů umožňuje snížení souhrnných rezerv fondu (u všech oddílů) pod částku, která by vznikla součtem rezerv různých oddílů počítaných samostatně.

Tento diverzifikační efekt je uznán článkem 213 finančního nařízení, který Komisi umožňuje stanovit úroveň „efektivní míry tvorby rezerv“, která je nižší než úroveň vyplývající z prostého součtu samostatně vypočtených rezerv. Ukazatel efektivní míry tvorby rezerv vyjadřuje podíl souhrnných rezerv oddílů společného rezervního fondu, který má být ponechán ve fondu po zohlednění diverzifikačního efektu. Efektivní míra tvorby rezerv se vyjadřuje v procentech na úrovni 95 % a vypočte se jako poměr mezi:

·výší peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů ve společném rezervním fondu požadovanou pro vyplacení čerpaných záruk a

·celkovou výší peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů, která by byla v jednotlivých záručních fondech požadována na vyplacení čerpaných záruk, pokud by tyto zdroje byly drženy a spravovány samostatně.

Efektivní míra tvorby rezerv se vypočítává každoročně na základě pozorování korelace mezi očekávanými žádostmi o výplatu 17 z různých oddílů a vztahuje se pouze na ty zdroje společného rezervního fondu, které jsou určeny na výplatu čerpaných záruk v horizontu jednoho roku.

Při prvním výpočtu ukazatele efektivní míry tvorby rezerv v roce 2021 čelila Komise skutečnosti, že fond EFSI byl v prvním pololetí roku 2021 jediným aktivním oddílem společného rezervního fondu a po celý rok zdaleka největším nástrojem v tomto fondu. Tím je eliminován prostor pro jakoukoli diverzifikaci napříč jednotlivými oddíly. V důsledku toho byl ukazatel efektivní míry tvorby rezerv pro rok 2021 stanoven na úrovni 100 % 18 .

2.ODDÍL II

2.1.Investiční strategie

Pokyny pro správu aktiv stanovují, že fond by měl zajistit zachování kapitálu během svého investičního horizontu, a to s vysokou mírou jistoty. Tento záměr je naplňován prováděním jednotné investiční politiky, která je vymezena odkazem na referenční/srovnávací portfolio a která vyjadřuje úroveň rizika, jenž je společný rezervní fond ochoten podstoupit.

Pokyny pro správu aktiv stanovují obecné zásady, kterými se řídí proces tvorby referenčního portfolia na základě příslušných indexů výkonnosti trhu s dluhopisy. Tímto procesem tvorby referenčního portfolia se řídí výběr aktiv, která jsou držena v portfoliu společného rezervního fondu.

Na tomto základě se každodenní rozhodování o výběru aktiv řídí jasnou referencí, což snižuje nebezpečí, že portfolio převezme příliš velké riziko. Je to právě tato investiční politika a proces tvorby referenčního portfolia, které vedly k aktuálnímu složení aktiv portfolia a výslednému profilu rizika a výnosu. Převážná část společného rezervního fondu (a starších portfolií, která tento fond převzal z fondů EFSI a EFSD) byla dosud omezena na investice do cenných papírů (dluhopisů) investičního stupně s pevným výnosem denominovaných v eurech a amerických dolarech a emitovaných členskými státy EU, mezinárodními finančními institucemi nebo nižšími než státními orgány, bankami či podniky, jakož i do hypotečních (krytých) dluhopisů.

2.2.Složení a charakteristika portfolia

Portfolio společného rezervního fondu je na konci roku v rámci portfolia dluhopisů s pevným výnosem dobře diverzifikováno z hlediska druhů dluhopisů. Kromě toho je diverzifikováno mezi cenné papíry v jiné měně než v euru (USD) formou přidělení prostředků na státní dluhopisy USA a dluhopisy, jež vydali další emitenti (např. nadnárodní subjekty, jiné suverénní subjekty nebo agentury), a mezi peněžní prostředky. Kurzové zisky či ztráty z cenných papírů v jiné měně než v euru jsou z velké části kompenzovány opačnými změnami měnových derivátů používaných jako zajištění.

Úvěrová kvalita vlastněných aktiv

Úvěrová kvalita portfolia společného rezervního fondu je vysoká, s průměrným ratingem A-, což naznačuje nízkou pravděpodobnost selhání (0,07 % v horizontu 1 roku).

Více než 26,8 % tržní hodnoty portfolia je investováno do cenných papírů nejvyšší kvality AAA a zbytek je dobře rozložen napříč celým spektrem investičního stupně. Pouze 2,3 % portfolia má nižší než investiční stupeň a týká se řeckých státních dluhopisů se splatností kratší než jeden rok. Dále jsou zde peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty, které tvoří 8,2 %. Výše uvedená kategorie AAA, která tvoří 26,8 % portfolia, jinak zahrnuje například cenné papíry emitované suverénními subjekty, jako jsou německá, nizozemská a americká vláda, nadnárodními subjekty, jako jsou Evropská investiční banka či Evropský mechanismus stability, agenturami, jako je KfW, a kryté dluhopisy emitované předními finančními institucemi.

Investice denominované v USD (jako jsou státní dluhopisy USA) k 31. prosinci 2021 představovaly 5,1 % tržní hodnoty portfolia. Měnové riziko investic denominovaných v USD bylo zajištěno pomocí forwardových kontraktů.

Charakteristiky likvidity portfolia

Přibližně 26 % portfolia tvoří dluhopisy se splatností kratší než 1 rok, dluhopisy s proměnlivou úrokovou sazbou a krátkodobé nástroje peněžního trhu a peníze, které poskytují další likvidní rezervu portfolia. To znamená, že portfolio je dobře připraveno reagovat na čerpání záruk.

Environmentální, sociální a správní stopa (ESG)

Podíl dluhopisů označených jako dluhopisy splňující faktory ESG 19 činil ke konci roku 2021 13,4 %, přičemž ke konci roku 2020 dosahoval 9,5 %. Toto silné zaměření na environmentální, sociální a správní oblast (ESG) vzniklo na základě proaktivního přístupu, v jehož rámci byly upřednostňovány investice do dluhopisů splňujících faktory ESG před jinými dluhopisy. Celkem 22,9 % aktiv s označením ESG mělo rating AAA, zatímco nejníže hodnocená třída aktiv (rating BBB-) odpovídala podílu 0,2 %. V oddílu III bude dále vysvětleno, jakým způsobem hodlá Komise posílit environmentální, sociální a správní oblast v rámci nové investiční strategie společného rezervního fondu.

2.3.Výkonnost společného rezervního fondu v roce 2021

Jak je vysvětleno výše, společný rezervní fond představuje likvidní a dobře diverzifikované dluhopisové portfolio. Investování výhradně do dluhových nástrojů s vysokým ratingem sice v minulosti portfoliím Komise dobře posloužilo, avšak během roku 2021, kdy skončilo dlouhé období uvolňování měnové politiky, tento přístup narazil na své limity.

První rok činnosti společného rezervního fondu probíhal v mimořádně náročném tržním prostředí pro investice s pevným výnosem, což mělo negativní dopad na ocenění cenných papírů fondu. Rok 2021 byl pro trhy s dluhopisy nejhorším rokem od roku 1999, kdy indexy globálních trhů s dluhopisy poklesly o 4,7 % a indexy trhů s dluhopisy denominovanými v eurech o 2,85 % 20 . Tento výsledek byl způsoben vyšší inflací, která vyvolala tržní očekávání, že centrální banky budou zpřísňovat měnovou politiku. To mělo následně negativní dopad i na výnos společného rezervního fondu, přestože zůstal v souladu se svou referenční hodnotou a výrazně překonal vývoj celkového trhu s dluhopisy. Tyto změny tržního prostředí a jejich dopad na výnosy z investic do dluhopisů jsou stručně popsány níže.

Výrazný posun evropských a amerických výnosových křivek směrem nahoru v roce 2021 vysvětluje zápornou absolutní roční výkonnost společného rezervního fondu ve výši -1,17 % 21 . Tato návratnost je v souladu s roční výkonností referenčního portfolia společného rezervního fondu (-1,13 %) 22 .

Na výnos referenčního portfolia společného rezervního fondu v roce 2021 (-1,13 %) měl také negativní dopad posun výnosových křivek směrem vzhůru. Jeho výnos spadá do očekávaného rozpětí výnosu 23 .

Jak je však uvedeno v oddílu III, v roce 2022 se očekává revize referenčního portfolia společného rezervního fondu s cílem zahrnout nové třídy aktiv a zlepšit očekávané výnosy referenčního portfolia fondu v dlouhodobém horizontu.

3.ODDÍL III

3.1.Diverzifikace okruhu investic

Negativní výkonnost společného rezervního fondu v roce 2021 poukazuje na rizika investování výlučně do jedné třídy aktiv (s pevným výnosem). Výhled pro portfolia s pevným výnosem zůstane pravděpodobně několik dalších let nejistý vzhledem ke stále nízkým úrovním výnosů a znovu se objevujícím obavám z inflace.

Aby podpořila dlouhodobější výkonnost portfolia, hodlá Komise rozšířit okruh investic společného rezervního fondu nad rámec investic s pevným výnosem, a to v mezích stávajících pokynů pro správu aktiv.

Výsledky hloubkové analýzy rizik a výnosů, podrobněji popsané v pracovním dokumentu útvarů Komise přiloženém k této zprávě, ukázaly výhody, které může další diverzifikace tříd aktiv přinést v dlouhodobém horizontu. To by umožnilo zmírnit nadměrnou expozici vůči aktivům s nízkým pevným výnosem.

I když by se do určité míry zvýšilo riziko, omezená akciová expozice ve výši do 20 % portfolia by zůstala v souladu s tolerancí společného rezervního fondu k riziku a zvýšila by očekávaný průměrný výnos na jednotku rizika.

Expozici vůči akciím lze budovat postupně prostřednictvím investic do fondů obchodovaných na burze (ETF), které nabízejí nákladově efektivní diverzifikovanou expozici vůči širokým akciovým indexům. Tyto indexy jsou v zásadě koše akcií významných společností napříč širokým spektrem odvětví a zeměpisných oblastí. Fondy ETF tudíž nabízejí širší expozici vůči cílovým akciovým trhům a zmírňují idiosynkratické riziko investování do akcií několika málo společností.

Komise by chtěla dokončit veškeré přípravy na investování do akciových fondů ETF do podzimu 2022 v závislosti na dokončení řady nezbytných technických a provozních procesů. Tyto investice by byly postupně navyšovány s ohledem na podmínky na trhu a úrovně ocenění – případně investováním nových přítoků prostředků do společného rezervního fondu.

3.2.Zahrnutí environmentálních, sociálních a správních faktorů do referenčního portfolia společného rezervního fondu

Pokyny pro správu aktiv již zahrnují negativní screeningová kritéria, jako je např. vyloučení dluhopisů souvisejících s aktivitami v oblasti hazardu či tabákových výrobků. Kromě toho pokyny pro správu aktiv vyžadují, aby společný rezervní fond zohledňoval i hlediska ESG. V současné době má portfolio společného rezervního fondu velkou expozici vůči cenným papírům splňujícím faktory ESG (viz také poznámka pod čarou č. 19), která je výrazně větší než u referenčního portfolia (13,4 % u portfolia fondu oproti 4,5 % v případě referenčního portfolia ke konci roku 2021). Komise si nicméně přeje postavit politiku společného rezervního fondu v environmentální, sociální a správní oblasti na pevnější základ a zahrnout tuto oblast do aktualizované verze referenčního portfolia.

Za tímto účelem se předpokládá, že se do referenčního portfolia společného rezervního fondu, které bude aktualizováno v souvislosti s realizovanou diverzifikací okruhu investic, přidá zaměření na environmentální, sociální a správní oblast, aby se zajistil spolehlivý srovnávací bod pro portfolia se stejnými cíli a atributy, jako má společný rezervní fond. Přepracování referenčního portfolia pro investice společného rezervního fondu může být také příležitostí k systematičtějšímu začlenění environmentálních, sociálních a správních hledisek. Předpokládá se, že podíl cenných papírů navázaných na oblast ESG se bude v portfoliu dále zvyšovat, což bude podpořeno referenční hodnotou s explicitními environmentálními, sociálními a správními charakteristikami. Naplňování profilu společného rezervního fondu v environmentální, sociální a správní oblasti bude předmětem budoucích výročních zpráv.

Existují přesvědčivé ekonomické důkazy o tom, že trhy začaly v poslední době upřednostňovat investice zohledňující environmentální, sociální a správní hlediska. Komise se prezentuje jako lídr mezi politickými orgány, které prosazují ekologické a udržitelné postupy, a tudíž je vhodné využít této diverzifikace jako příležitosti k užšímu sladění naši investiční strategie s politickými prioritami.

3.3.Závěry

První rok fungování společného rezervního fondu byl ve znamení hladkého vybudování nezbytného provozního, technického a účetního zázemí a dále i úspěšných převodů stávajících portfolií do jednotlivých oddílů fondu.

Společný rezervní fond má v současnosti v držení aktiva ve výši 12,31 miliardy EUR a představuje robustní kapitálovou rezervu pro rozpočtové záruky a úvěry třetím zemím, k nimž se vytvářejí opravné položky. V roce 2021 nenastaly žádné události spojené s operačním rizikem, jelikož všem žádostem o čerpání záruk bylo vyhověno a účetní závěrka byla dokončena v plánovaném termínu.

Velkou většinu aktiv společného rezervního fondu tvoří dluhopisy investičního stupně nebo peněžní prostředky, což vytváří dostatečný likvidní polštář. Obrat v cyklu úrokových sazeb, který zvýšil výnosy a zároveň snížil ceny dluhopisů, měl však na tento druh likvidních aktiv významný dopad. Rok 2021 byl pro investory do dluhopisů nejhorším rokem za více než dvacet let 24 .

Tváří v tvář těmto výzvám hodlá Komise dále posilovat odolnost společného rezervního fondu.

Komise má za cíl rozšířit okruh investic společného rezervního fondu, a zmírnit tak riziko expozice vůči jediné třídě aktiv. Interní analýza (viz dokument pracovních útvarů Komise) ukázala, že omezené a postupné vyvažování společného rezervního fondu tak, aby zahrnoval expozici vůči akciím až do výše 20 %, může mít významný pozitivní dopad na dlouhodobé očekávané výnosy, přičemž riziko se zvýší jen nepatrně. Tato práce ukazuje, že diverzifikované portfolio (včetně akcií do výše až 20 %) má očekávaný výnos 1,6 %, zatímco portfolio s expozicí pouze vůči aktivům s pevným výnosem má očekávaný výnos 0,7 %.

Projekt diverzifikace je také příležitostí k souběžnému strukturování přístupu Komise k většímu investování do aktiv splňujících faktory ESG při naplňování jejích politických priorit v oblasti ekologicky šetrného a udržitelného růstu. Díky současnému organickému přístupu spočívajícímu v upřednostňování aktiv s environmentálním, sociálním a správním profilem se fond již nyní ze všech portfolií, které jsou pod správou Komise, nejvíce orientuje na environmentální, sociální a správní oblast. Systematičtějším začleněním environmentálních, sociálních a správních hledisek do referenčního portfolia lze orientaci společného rezervního fondu na environmentální, sociální a správní oblast aktivněji řídit.

V době zpracování této zprávy na počátku roku 2022 je výkonnost portfolia fondu i referenčního portfolia i nadále pod tlakem, neboť došlo k dalšímu celkovému zvýšení výnosů i nejistoty v souvislosti s rostoucí inflací, očekávaným zpřísněním měnové politiky a invazí na Ukrajině. Na druhé straně jsou nyní aktiva investována do dluhopisů s kladnými výnosy, což – pokud tento vývoj přetrvá delší dobu – pomůže pokrýt nedávno vzniklé ztráty. Poslední období, které se vyznačuje výrazným posunem v očekávání ohledně úrokových sazeb, přestavuje etapu, kdy je ocenění aktiv společného rezervního fondu nejvíce zranitelné. Pokud nedojde k dalším otřesům na trhu, je pravděpodobné, že během příštích dvou až tří let se podaří ztráty utrpěné v nedávné minulosti eliminovat. Zkušenosti z bouřlivého roku 2021 nicméně poukazují na limity investiční politiky omezené na jedinou třídu aktiv (dluhopisy) bez ohledu na to, jak uvážlivě jsou tato aktiva vybírána.

(1)      Podle článku 214 finančního nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1), předkládá Komise každoročně Evropskému parlamentu a Radě zprávu o společném rezervním fondu. Další informace týkající se obsahu této zprávy poskytují pokyny pro správu aktiv fondu (rozhodnutí Komise ze dne 25. března 2020 o pokynech pro správu aktiv společného rezervního fondu (C(2020) 1896 final), Úř. věst. C 131, 22.4.2020, s. 3).

(2)    Článek 212 finančního nařízení.

(3)    Ostatní portfolia, jejichž souhrnná hodnota činí 6 miliard EUR, zahrnují ECSC, BUFI, PGF, RCAM a PL01.

(4)      Ustanovení čl. 2 odst. 1 pokynů pro správu aktiv.

(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí č. 466/2014/EU Evropského parlamentu a Rady a zrušují nařízení (EU) 2017/1601 Evropského parlamentu a Rady a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1).

(6)    Podmíněné závazky jsou možné finanční závazky EU, které vyplývají ze stávajících závazných závazků nebo minulých událostí. To, zda povedou ke skutečným ztrátám, bude záviset na budoucích událostech, které nejsou zcela pod kontrolou EU.

(7)    Více informací o rozpočtových zárukách a podmíněných závazcích je k dispozici v části XI pracovního dokumentu Komise týkající souhrnného rozpočtu Evropské unie (COM(2021) 300) a ve zprávě podle článku 250 finančního nařízení (COM(2021) 676 final).

(8)    Fond je základem systému různých forem podpory, které bude EU poskytovat na základě současného víceletého finančního rámce, a to zejména InvestEU a EFSD+. Ve fondu jsou také shromažďována aktiva starších přispívajících nástrojů na základě předchozích víceletých finančních rámců (EFSI, EFSD, Záruční fond pro vnější vztahy (GFEA)).

(9)    Podle článku 3 pokynů pro správu aktiv jsou zdroje fondu rozděleny do oddílů odpovídajících jednotlivým přispívajícím nástrojům, jak je uvedeno v článku 1 pokynů pro správu aktiv.

(10)    Záruční fond pro vnější vztahy (GFEA), v němž jsou uloženy rezervy pro programy ELM, makrofinanční pomoc a Euratom.

(11)    Podrobné informace o přípravné fázi, jakož i vysvětlení struktury a fungování fondu byly Evropskému parlamentu a Radě předloženy ve sdělení Komise o zahájení činnosti společného rezervního fondu (COM(2021) 88 final).

(12)    Veškeré číselné údaje jsou vyjádřeny v reálné hodnotě.

(13)    Suverénní subjekty, nadnárodní subjekty a agentury.

(14)    Likvidní rezerva je držena mimo společný rezervní fond. Tato částka doplňuje peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty (1,03 miliardy EUR) držené ve společném rezervním fondu.

(15)    Je důležité zmínit, že v roce 2022 nebo později mohou vzniknout platby, které si mohou vyžádat následnou úpravu účtů za rok 2021.

(16)    Tyto rezervy nemohou poklesnout pod procento stanovené legislativním nástrojem, kterým se zřizuje rozpočtová záruka, jinak se má za to, že k záruce nebyly vytvořeny dostatečné rezervy.

(17)    Ukazatele rizika jsou pro různé programy oficiálně stanovovány jednou ročně. Z toho vyplývá roční četnost výpočtu efektivní míry tvorby rezerv.

(18)    Rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU, Euratom) C(2020) 7684, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 o podrobné podmínky pro výpočet efektivní míry tvorby rezerv ve společném rezervním fondu (Úř. věst. L 42, 5.2.2021, s. 9).

(19)    Při posuzování toho, zda jsou dluhopisy klasifikovány jako dluhopisy splňující faktory ESG pro účely alokace společného rezervního fondu, se Komise opírá o zveřejněné posouzení „využití výnosů“ dotčeného aktiva provedené analýzou a poskytovateli údajů, které Komise pro svou funkci správy aktiv využívá.

(20)    Index „Barclays Global Aggregate Bond Index“, široký poměřovací ukazatel (benchmark) představující státní a podnikové dluhopisy investičního stupně denominované v různých měnách v hodnotě 68 bilionů USD, poklesl v roce 2021 o 4,7 %. „Bloomberg Euro-Aggregate“, široký poměřovací ukazatel (benchmark) dluhopisů investičního stupně denominovaných v eurech v hodnotě 13,4 bilionu EUR, zaznamenal v roce 2021 rekordní ztrátu ve výši 2,85 %.

(21)    Výkonnost řízení rizik nezahrnuje některé drobné náklady, jako jsou poplatky správci. To vysvětluje rozdíl 2 bazických bodů oproti účetní výkonnosti (-1,19 %).

(22)    Roční výkonnost se vypočte pomocí tržních cen (tzv. „mark-to-market“) a časově váženého základu, aby nebyla ovlivněna případnou změnou velikosti portfolia v důsledku přítoků a odtoků finančních prostředků.

(23)    Při očekávaném ročním výnosu -0,15 % a očekávané volatilitě -1,12 % by měl být roční výnos referenčního portfolia společného rezervního fondu v rozpětí mezi -1,27 % a +0,97 % v 68 % případů.

(24)     „Globální dluhopisové trhy čeká nejhorší rok od roku 1999“ , Financial Times (ft.com), 25.12.2021.