EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52022PC0055

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (EU) 2021/954 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19, kterým se mění nařízení (EU) 2021/954 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19

COM/2022/55 final

V Bruselu dne 3.2.2022

COM(2022) 55 final

2022/0030(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2021/954 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19, kterým se mění nařízení (EU) 2021/954 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

V souladu s Úmluvou k provedení Schengenské dohody 1 se státní příslušníci třetích zemí s oprávněným bydlištěm nebo oprávněným pobytem v některém členském státě mohou volně pohybovat po území ostatních členských států, pokud splňují určité podmínky. Z politiky Unie, díky níž se při překračování vnitřních hranic neprovádějí kontroly osob, tudíž těží nejen občané Unie, ale také státní příslušníci třetích zemí, kteří mají právo cestovat v rámci EU. Některá z omezení přijatých členskými státy za účelem omezení šíření koronaviru 2 způsobujícího těžký akutní respirační syndrom (dále jen „SARS-CoV-2“), který je příčinou onemocnění koronavirem 2019 (dále jen „COVID-19“), však měla dopad na uplatňování tohoto práva. Tato opatření často spočívala v omezeních vstupu nebo jiných specifických požadavcích na přeshraniční cestující, jako je podstoupení karantény či domácí izolace nebo podstoupení testu na infekci SARS-CoV-2 před příjezdem a/nebo po příjezdu.

S cílem usnadnit volný pohyb během pandemie COVID-19 přijaly Evropský parlament a Rada dne 14. června 2021 nařízení (EU) 2021/953 2 na základě článku 21 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), kterým se stanoví rámec digitálního certifikátu EU COVID pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19. Nařízení (EU) 2021/953 usnadňuje volný pohyb tím, že občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří mohou být státními příslušníky třetích zemí, poskytuje interoperabilní a vzájemně uznávané certifikáty o očkování, testování a zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19, které mohou použít při cestování. V případech, kdy členské státy zruší určitá omezení volného pohybu pro osoby, které jsou držiteli potvrzení o očkování, testu nebo zotavení, pomáhá digitální certifikát EU COVID občanům těchto výjimek využívat.

Téhož dne přijaly Evropský parlament a Rada nařízení (EU) 2021/954 3 na základě článku 77 SFEU s cílem usnadnit cestování v rámci schengenského prostoru během pandemie COVID-19 a rozšířit rámec digitálního certifikátu EU COVID na státní příslušníky třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm na území členského státu, kteří mohou v souladu s právem EU cestovat do jiných členských států.

Kromě toho se ukázalo, že systém digitálního certifikátu EU COVID je jediným funkčním systémem certifikátů COVID-19, který funguje ve velkém měřítku na mezinárodní úrovni. V důsledku toho získal digitální certifikát EU COVID rostoucí celosvětový význam a přispěl k řešení pandemie na mezinárodní úrovni tím, že usnadnil bezpečné mezinárodní cestování a mezinárodní oživení. K 31. lednu 2022 jsou k systému digitálního certifikátu EU COVID připojeny tři země Evropského hospodářského prostoru, které nejsou členy EU 4 , Švýcarsko 5 a 29 dalších třetích zemí a území 6 . Další připojení k systému se očekávají v budoucnu. Systém digitálního certifikátu EU COVID byl uznán jako jedno z klíčových digitálních řešení pro obnovení mezinárodní mobility 7 , přičemž Mezinárodní sdružení leteckých dopravců naléhavě vyzvalo země, aby přijaly digitální certifikát EU COVID jako globální normu 8 . Komise bude pokračovat ve svém úsilí na podporu třetích zemí, které mají zájem o vývoj interoperabilních systémů certifikátů COVID-19. To může zahrnovat nabídku dalších referenčních řešení s otevřeným zdrojovým kódem, která umožňují konverzi certifikátů třetích zemí do formátu, který bude interoperabilní s digitálním certifikátem EU COVID, jelikož je rovněž možné připojit třetí země, jejichž certifikáty se prostřednictvím takové konverze stanou interoperabilní. 9

Od svého přijetí byl digitální certifikát EU COVID úspěšně zaveden v celé Unii, přičemž do konce roku 2021 byla vydána více než jedna miliarda certifikátů. Digitální certifikát EU COVID je tedy široce dostupný a spolehlivě uznávaný nástroj, který usnadňuje nejen volný pohyb občanů Unie a jejich rodinných příslušníků, ale také cestování výše uvedených kategorií státních příslušníků třetích zemí v rámci EU během pandemie COVID-19.

Od přijetí nařízení (EU) 2021/953 a 2021/954 se epidemiologická situace s ohledem na pandemii COVID-19 značně změnila. Na jedné straně se míra proočkovanosti, včetně posilovacích dávek, celosvětově zvýšila.

Na druhé straně rozšíření varianty SARS-CoV-2 vzbuzující obavy s názvem „delta“ v druhé polovině roku 2021 způsobilo významný nárůst počtu infekcí, hospitalizací a úmrtí, vyžadující, aby členské státy přijaly přísná opatření v oblasti veřejného zdraví, a chránily tak své kapacity v oblasti systému zdravotní péče. Počátkem roku 2022 způsobila varianta SARS-CoV-2 vzbuzující obavy s názvem „omicron“ prudký nárůst počtu případů onemocnění COVID-19, rychle vystřídala variantu „Delta“ a dosáhla nebývalé intenzity komunitního přenosu v celé Unii i mimo ni.

V současné době není možné předpovědět dopad možného nárůstu infekcí v druhé polovině roku 2022. Kromě toho nelze vyloučit možnost zhoršení pandemické situace v důsledku vzniku nových variant SARS-CoV-2 vzbuzujících obavy.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nelze vyloučit, že členské státy budou nadále vyžadovat, aby státní příslušníci třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm na území členského státu, kteří mohou v souladu s právem EU cestovat do jiných členských států, předložili doklad o očkování, testu nebo zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 i po 30. červnu 2022, tj. datu, kdy má v současné době vypršet platnost nařízení (EU) 2021/953 a 2021/954. Je proto důležité zajistit možnost využívání digitálních certifikátů EU COVID i po tomto datu.

Zároveň vzhledem k tomu, že by veškerá omezení volného pohybu osob v rámci Unie zavedená za účelem omezení šíření SARS-CoV-2, včetně požadavku na předkládání digitálních certifikátů EU COVID, měla být zrušena, jakmile to epidemiologická situace dovolí, navrhuje Komise změnou nařízení (EU) 2021/954 zachovat stávající odkazy na nařízení (EU) 2021/953 a učinit dynamický odkaz na stejné nařízení, pokud jde o dobu platnosti nařízení (EU) 2021/954.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tímto návrhem nejsou dotčena schengenská pravidla, pokud jde o podmínky vstupu státních příslušníků třetích zemí. Navrhované nařízení by v žádném případě nemělo být chápáno tak, že podporuje nebo usnadňuje opětovné zavedení kontrol na vnitřních hranicích, které musí zůstat krajním opatřením, jež podléhá podmínkám stanoveným v nařízení (EU) 2016/399 (Schengenský hraniční kodex).  10

Ve svém návrhu doporučení Rady, kterým se mění doporučení (EU) 2020/912 o dočasném omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, a o možném zrušení tohoto omezení 11 navrhla Komise vytvořit jasnou vazbu mezi doporučením Rady (EU) 2020/912 a digitálním certifikátem EU COVID s cílem pomoci orgánům členských států při ověřování pravosti, platnosti a integrity certifikátů vydaných třetími zeměmi.

Soulad s ostatními politikami Unie

Tento návrh je součástí balíčku opatření Unie v reakci na pandemii COVID-19. Vychází zejména z práce Výboru pro zdravotní bezpečnost, sítě pro elektronické zdravotnictví a Výboru pro digitální certifikát EU COVID.

Tento návrh doplňuje návrh COM(2022) 50 final, jehož cílem je prodloužit dobu použitelnosti nařízení (EU) 2021/953 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19.

Tento návrh rovněž plně respektuje pravomoci členských států při vymezování jejich zdravotní politiky (článek 168 SFEU).

Tento návrh je v souladu s politikou Unie v oblasti přistěhovalectví státních příslušníků třetích zemí.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

V čl. 77 odst. 2 písm. c) SFEU se uvádí, že Unie stanoví podmínky, za kterých požívají státní příslušníci třetích zemí s oprávněným pobytem nebo oprávněným bydlištěm v Unii po krátkou dobu svobody pohybu. Použije se řádný legislativní postup.

Návrh by změnil nařízení (EU) 2021/954, které je rovněž založeno na čl. 77 odst. 2 písm. c) SFEU.

Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Cílů tohoto návrhu, totiž prodloužení použitelnosti nařízení (EU) 2021/954, nemohou členské státy dosáhnout nezávisle. Je proto zapotřebí opatření na úrovni Unie.

Nečinnost na úrovni Unie by vedla k tomu, že by nařízení (EU) 2021/954 přestalo platit, a v důsledku toho by státní příslušníci třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm na území členského státu EU/EHP, kteří mohou v souladu s právem EU cestovat do jiných členských států, již nemohli žádat o interoperabilní certifikáty o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 a případně je používat.

Proporcionalita

Opatření na úrovni Unie může přinést při řešení výše uvedených výzev značnou přidanou hodnotu a je jediným způsobem, jak lze vytvořit a udržovat jednotný, efektivní a uznávaný rámec pro certifikáty COVID-19.

Přijetí jednostranných nebo nekoordinovaných opatření ve věci zdravotních certifikátů v souvislosti s COVID-19 může vyústit v opatření, jež by státním příslušníkům třetích zemí, kteří mají svobodu pohybu v Unii, omezila možnost cestovat.

Navrhovaná změna by se měla použít v souladu s nařízením (EU) 2021/953, jak bylo navrženo, aby bylo pozměněno návrhem COM(2022) 50 v konečném znění, a v důsledku toho umožnit prodloužení používání digitálního certifikátu EU COVID na omezenou dobu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm v Unii, kteří mohou cestovat v rámci Unie.

Volba nástroje

Nařízení zajišťuje přímé, okamžité a společné provedení práva EU ve všech členských státech.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADU

Konzultace se zúčastněnými stranami

Návrh zohledňuje pravidelná jednání s orgány členských států na různých fórech.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Návrh vychází z epidemiologických informací a posouzení poskytnutých Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), z posouzení bezpečnosti, účinnosti a kvality očkovacích látek proti COVID-19, které provedla Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), z technických výměn uskutečněných v rámci Výboru pro zdravotní bezpečnost, jeho technické pracovní skupiny pro diagnostické testy na COVID-19 a sítě pro elektronické zdravotnictví, jakož i z příslušných dostupných vědeckých důkazů.

Posouzení dopadů

Vzhledem k naléhavosti situace Komise neprovedla posouzení dopadů.

Základní práva

Tento návrh počítá se zpracováním osobních údajů, včetně údajů o zdravotním stavu. Potenciálně může mít dopady na základní práva jednotlivců, zejména podle článku 7 (respektování soukromého života) a článku 8 (právo na ochranu osobních údajů) Listiny. Zpracování osobních údajů jednotlivců, včetně shromažďování a používání osobních údajů a přístupu k nim, ovlivňuje právo na soukromí a právo na ochranu osobních údajů podle Listiny. Zásah do těchto základních práv musí být odůvodněn.

Pokud jde o právo na ochranu osobních údajů včetně zabezpečení údajů, nadále se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 12 . Není stanovena žádná výjimka z režimu Unie pro ochranu údajů a členské státy musí zavést jasná pravidla, podmínky a spolehlivé záruky v souladu s pravidly EU pro ochranu údajů.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Na financování opatření na podporu této iniciativy se bude vztahovat legislativní finanční výkaz předložený spolu s návrhem COM(2022) 50 final.

5.OSTATNÍ PRVKY

Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Nevztahuje se na tento návrh.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Článek 1 návrhu mění dobu trvání nařízení (EU) 2021/954.

Článek 2 stanoví urychlený vstup nařízení v platnost.

2022/0030 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2021/954 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19, kterým se mění nařízení (EU) 2021/954 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. c) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Podle schengenského acquis se státní příslušníci třetích zemí s oprávněným bydlištěm v Unii a státní příslušníci třetích zemí, kteří oprávněně vstoupili na území některého členského státu, mohou po dobu 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů volně pohybovat na území všech ostatních členských států 13 .

(2)Dne 14. června 2021 přijaly Evropský parlament a Rada nařízení (EU) 2021/953, kterým se zavádí digitální certifikát EU COVID 14 . Uvedené nařízení stanoví společný rámec pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 za účelem usnadnění volného pohybu občanů EU a jejich rodinných příslušníků během pandemie COVID-19. Nařízení (EU) 2021/953 je doprovázeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/954 15 , které rozšiřuje rámec digitálního certifikátu EU COVID na státní příslušníky třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm na území členského státu, kteří mohou v souladu s právem EU cestovat do jiných členských států.

(3)Platnost nařízení (EU) 2021/953 a (EU) 2021/954 má skončit dne 30. června 2022. Pandemie však stále probíhá a nedávné vypuknutí varianty vzbuzující obavy s názvem „omicron“ má i nadále negativní dopad na cestování v rámci Unie. Digitální certifikát EU COVID je proto i nadále relevantní a je nezbytné umožnit jeho další používání.

(4)Použitelnost nařízení (EU) 2021/953 má být prodloužena o 12 měsíců. Jelikož cílem nařízení (EU) 2021/954 je rozšířit působnost nařízení (EU) 2021/953 na určité kategorie státních příslušníků třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm v Unii, doba jeho uplatňování by měla být přímo spojena s dobou použitelnosti nařízení (EU) 2021/953. Nařízení (EU) 2021/954 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)Toto nařízení by nemělo být chápáno tak, že usnadňuje nebo podporuje přijímání cestovních omezení v reakci na pandemii. Navíc jakákoli potřeba ověření certifikátů zavedených nařízením (EU) 2021/953 by neměla být považována za oprávněný důvod pro dočasné znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích. Kontroly na vnitřních hranicích by měly zůstat krajním opatřením, jež podléhá zvláštním pravidlům stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 (Schengenský hraniční kodex).

(6)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(7)Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES 16 neúčastní Irsko; Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. S cílem umožnit členským státům uznávat za podmínek stanovených nařízením (EU) 2021/953 certifikáty týkající se onemocnění COVID-19 vydávané Irskem státním příslušníkům třetích zemí, kteří mají na jeho území oprávněný pobyt či bydliště, za účelem usnadnění cestování na území členských států, by Irsko mělo těmto státním příslušníkům třetích zemí vydávat certifikáty týkající se onemocnění COVID-19, které splňují požadavky rámce pro důvěryhodnost digitálního certifikátu EU COVID. Irsko a ostatní členské státy by měly uznávat certifikáty vydávané státním příslušníkům třetích zemí, na něž se vztahuje toto nařízení, na recipročním základě.

(8)Pokud jde o Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Rumunsko, představuje toto nařízení akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2011.

(9)Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě C rozhodnutí Rady 1999/437/ES 17 .

(10)Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě C rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES 18 .

(11)Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě C rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí 2011/350/EU 19 .

(12)Vzhledem k naléhavosti situace v souvislosti s pandemií COVID-19 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost třetím dnem po vyhlášení Úředním věstníku Evropské unie.

(13)V souladu s článkem 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 20 byli konzultováni evropský inspektor ochrany údajů a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů, kteří vydali své stanovisko dne [...],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Článek 3 nařízení (EU) 2021/954 se nahrazuje tímto:

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. července 2021 po dobu použitelnosti nařízení (EU) 2021/953.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda/předsedkyně    předseda/předsedkyně

(1)     Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19 .
(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19 (Úř. věst. L 211, 15.6.2021, s. 1).
(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/954 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19 (Úř. věst. L 211, 15.6.2021, s. 24).
(4)    Island, Lichtenštejnsko a Norsko.
(5)    Občané Unie a švýcarští státní příslušníci požívají vzájemných práv na vstup a pobyt na základě Dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob (Úř. věst. L 114, 30.4.2002, s. 6).
(6)     https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/coronavirus-response/safe-covid-19-vaccines-europeans/eu-digital-covid-certificate_cs#recognition-of-covid-certificates-from-third-non-eu-countries  
(7)     https://wttc.org/News-Article/WTTC-identifies-digital-solutions-for-governments-worldwide-to-significantly-restore-international-mobility  
(8)     https://www.iata.org/en/pressroom/2021-releases/2021-08-26-01/  
(9)    Prostřednictvím prováděcího aktu přijatého podle čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2021/953.
(10)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).
(11)    COM(2021) 754 final.
(12)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(13)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).
(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19 (Úř. věst. L 211, 15.6.2021, s. 1).
(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/954 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19 (Úř. věst. L 211, 15.6.2021, s. 24).
(16)    Rozhodnutí Rady ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).
(17)    Rozhodnutí Rady ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).
(18)    Rozhodnutí Rady ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).
(19)    Rozhodnutí Rady ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).
(20)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
Top