Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 02013R0575-20190627

Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Text s významem pro EHP)Text s významem pro EHP

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/575/2019-06-27

02013R0575 — CS — 27.06.2019 — 006.001


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 575/2013

ze dne 26. června 2013

o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 176 27.6.2013, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/62 ze dne 10. října 2014,

  L 11

37

17.1.2015

►M2

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/1014 ze dne 8. června 2016,

  L 171

153

29.6.2016

►M3

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2017/2188 ze dne 11. srpna 2017,

  L 310

1

25.11.2017

►M4

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/2395 ze dne 12. prosince 2017,

  L 345

27

27.12.2017

►M5

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/2401 ze dne 12. prosince 2017,

  L 347

1

28.12.2017

►M6

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/405 ze dne 21. listopadu 2017,

  L 74

3

16.3.2018

►M7

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/630 ze dne 17. dubna 2019,

  L 111

4

25.4.2019

►M8

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019,

  L 150

1

7.6.2019


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 208, 2.8.2013, s.  68 (575/2013)

►C2

Oprava, Úř. věst. L 321, 30.11.2013, s.  6 (575/2013)

►C3

Oprava, Úř. věst. L 020, 25.1.2017, s.  2 (575/2013)




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 575/2013

ze dne 26. června 2013

o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012

(Text s významem pro EHP)



ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ



HLAVA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

▼M8

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví jednotná pravidla týkající se obecných obezřetnostních požadavků, které musí instituce, finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti podléhající dohledu podle směrnice č. 2013/36/EU splňovat v souvislosti:

a) s kapitálovými požadavky týkajícími se zcela vyčíslitelných, jednotných a standardizovaných prvků úvěrového rizika, tržního rizika, operačního rizika, vypořádacího rizika a páky;

b) s požadavky na omezení velkých expozic;

c) s požadavky na likviditu týkajícími se zcela vyčíslitelných, jednotných a standardizovaných prvků rizika likvidity;

d) s požadavky na podávání zpráv, které se týkají písmen a), b) a c);

e) s požadavky na zveřejňování informací.

Toto nařízení stanoví jednotná pravidla týkající se požadavků na kapitál a způsobilé závazky, které musí splňovat subjekty řešící krizi, jež jsou globálními systémově významnými institucemi (G-SVI) nebo součástí G-SVI a významnými dceřinými podniky G-SVI mimo EU.

Toto nařízení neupravuje požadavky na zveřejňování uložené příslušným orgánům v oblasti obezřetnostní regulace a dohledu nad institucemi, které jsou stanoveny ve směrnici 2013/36/EU.

Článek 2

Pravomoci v oblasti dohledu

1.  Pro účely zajišťování souladu s tímto nařízením mají příslušné orgány pravomoci a dodržují postupy stanovené ve směrnici 2013/36/EU a v tomto nařízení.

2.  Pro účely zajišťování souladu s tímto nařízením mají orgány příslušné k řešení krize pravomoci a dodržují postupy stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ( 1 ) a v tomto nařízení.

3.  Pro účely zajišťování souladu s požadavky na kapitál a způsobilé závazky příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize spolupracují.

4.  Pro účely zajišťování souladu v rámci svých příslušných pravomocí Jednotný výbor pro řešení krizí zřízený podle článku 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ( 2 ) a Evropská centrální banka s ohledem na záležitosti týkající se úkolů svěřených jí nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 ( 3 ) zabezpečují pravidelnou a spolehlivou výměnu příslušných informací.

▼B

Článek 3

Uplatnění přísnějších požadavků ze strany institucí

Toto nařízení institucím nebrání v tom, aby držely kapitál a jeho složky v míře přesahující požadavky tohoto nařízení nebo aby uplatňovaly opatření, která jsou přísnější než požadavky tohoto nařízení.

Článek 4

Definice

1.  Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) „úvěrovou institucí“ podnik, jehož činnost spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účet;

2) „investičním podnikem“ ►C2  osoba ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2004/39/ES, která podléhá požadavkům stanoveným ◄ v uvedené směrnici, s výjimkou:

a) úvěrových institucí,

b) místních podniků,

c) podniků, které nemají povolení poskytovat doplňkovou službu uvedenou v bodě 1 oddíle B přílohy I směrnice 2004/39/ES a které poskytují pouze jednu nebo několik investičních služeb a činností uvedených v bodech 1, 2, 4 a 5 oddílu A přílohy I uvedené směrnice, které nesmějí držet peníze nebo cenné papíry patřící jejich klientům, a které z toho důvodu nemohou být nikdy dlužníky svých klientů;

3) „institucí“ úvěrová instituce nebo investiční podnik;

4) „místním podnikem“ podnik, který obchoduje na vlastní účet na trzích finančních futures či opcí nebo jiných derivátů a na hotovostních trzích s jediným účelem zajistit pozice na trzích derivátů nebo který obchoduje na účty jiných členů uvedených trhů, za které ručí členové clearingového systému týchž trhů, přičemž odpovědnost za zajištění plnění smluv uzavřených takovýmto podnikem nesou členové clearingového systému týchž trhů;

5) „pojišťovnou“ pojišťovna ve smyslu čl. 13 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) ( 4 );

6) „zajišťovnou“ zajišťovna ve smyslu čl. 13 bodu 4 směrnice 2009/138/ES;

▼M8

7) „subjektem kolektivního investování“ SKIPCP ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ( 5 ) nebo alternativní investiční fond ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ( 6 );

▼B

8) „subjektem veřejného sektoru“: nekomerční správní subjekt, který je odpovědný ústřední vládě, regionální vládě nebo místním orgánům nebo orgánům, které vykonávají stejné funkce jako regionální vláda a místní orgány, nebo nekomerční podnik, který je vlastněn nebo zřízen a financován ústřední vládou, regionální vládou nebo místními orgány, který má výslovné dohody o zárukách, včetně subjektů s vlastní správou, jež se řídí právními předpisy a jsou pod veřejným dohledem;

9) „vedoucím orgánem“ vedoucí orgán ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 7 směrnice 2013/36/EU;

10) „vrcholným vedením“ vrcholné vedení ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 9 směrnice 2013/36/EU;

11) „systémovým rizikem“ systémové riziko ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 10 směrnice 2013/36/EU;

12) „rizikem modelu“ riziko modelu ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 11 směrnice 2013/36/EU;

▼M5

13) „původcem“ původce ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ( 7 );

14) „sponzorem“ sponzor ve smyslu čl. 2 bodu 5 nařízení (EU) 2017/2402;

▼M5

14a) „původním věřitelem“ původní věřitel ve smyslu čl. 2 bodu 20 nařízení (EU) 2017/2402;

▼B

15) „mateřským podnikem“:

a) mateřský podnik ve smyslu článků 1 a 2 směrnice 83/349/EHS;

b) pro účely hlavy VII oddílu II kapitol 3 a 4 a hlavy VIII směrnice 2013/36/EU a části páté tohoto nařízení mateřský podnik ve smyslu čl. 1 odst. 1 směrnice 83/349/EHS a jakýkoli podnik, který fakticky uplatňuje dominantní vliv nad jiným podnikem;

16) „dceřiným podnikem“:

a) dceřiný podnik ve smyslu článků 1 a 2 směrnice 83/349/EHS;

b) dceřiný podnik ve smyslu čl. 1 odst. 1 směrnice 83/349/EHS a jakýkoli podnik, nad nímž mateřský podnik fakticky uplatňuje dominantní vliv.

Dceřiné podniky dceřiných podniků se rovněž považují za dceřiné podniky podniku, který je jejich původním mateřským podnikem;

17) „pobočkou“ provozovna bez právní subjektivity, jež tvoří součást instituce a jež přímo provádí všechny nebo některé operace tvořící podstatu činnosti institucí;

18) „podnikem pomocných služeb“ podnik, jehož hlavní činností je vlastnictví nebo správa nemovitostí, řízení služeb zpracování dat nebo podobné činnosti, kterými napomáhá hlavní činnosti jedné nebo více institucí;

►C2  19) „společností spravující aktiva“ společnost spravující aktiva ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2002/87/ES nebo správce alternativního investičního fondu ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice 2011/61/EU včetně, není-li stanoveno jinak, subjektů ze třetích zemí vykonávajících obdobné činnosti a podléhajících právním předpisům třetí země ◄ , která uplatňuje požadavky v oblasti dohledu a regulace, jež jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii;

▼M8

20) „finanční holdingovou společností“ finanční instituce, jejíž dceřiné podniky jsou buď výlučně, nebo převážně institucemi nebo finančními institucemi a která není smíšenou finanční holdingovou společností; dceřiné podniky finanční instituce jsou převážně institucemi nebo finančními institucemi, jestliže alespoň jeden z nich je institucí a jestliže je více než 50 % vlastního kapitálu, konsolidovaných aktiv, výnosů, zaměstnanců nebo jiného ukazatele finanční instituce považovaného příslušným orgánem za relevantní spojeno s dceřinými podniky, které jsou institucemi nebo finančními institucemi;

▼B

21) „smíšenou finanční holdingovou společností smíšená finanční holdingová společnost ve smyslu čl. 2 bodu 15 směrnice 2002/87/ES;

22) „holdingovou společností se smíšenou činností“ mateřský podnik, který není finanční holdingovou společností ani institucí ani smíšenou finanční holdingovou společností a mezi jehož dceřiné podniky patří alespoň jedna instituce;

23) „pojišťovnou ze třetí země“ pojišťovna ze třetí země ve smyslu čl. 13 bodu 3 směrnice 2009/138/ES;

24) „zajišťovnou ze třetí země“ zajišťovna ze třetí země ve smyslu čl. 13 bodu 6 směrnice 2009/138/ES;

25) „uznaným investičním podnikem z třetí země“ podnik, který splňuje všechny tyto podmínky:

a) odpovídá definici ►C2  investičního podniku, kdyby byl usazen v Unii, ◄

b) je povolen ve třetí zemi,

c) podléhá a vyhovuje pravidlům obezřetnosti považovaným příslušnými orgány alespoň za stejně přísné, jako jsou pravidla stanovená tímto nařízením nebo směrnicí 2013/36/EU;

▼M8

26) „finanční institucí“ podnik jiný než instituce a jiný než čistě průmyslová holdingová společnost, jehož hlavní činností je nabývání účastí nebo výkon jedné nebo více činností uvedených v bodech 2 až 12 a v bodě 15 přílohy I směrnice 2013/36/EU, včetně finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, platební instituce ve smyslu čl. 4 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ( 8 ) a společnosti spravující aktiva, avšak s výjimkou pojišťovacích holdingových společností a pojišťovacích holdingových společností se smíšenou činností ve smyslu čl. 212 odst. 1 písm. f) a g) směrnice 2009/138/ES;

▼B

27) „subjektem finančního sektoru“:

a) instituce;

b) finanční instituce;

c) podnik pomocných služeb zahrnutý do konsolidované finanční situace dané instituce;

d) pojišťovna;

e) pojišťovna ze třetí země;

f) zajišťovna;

g) zajišťovna ze třetí země;

▼C2

h) pojišťovací holdingová společnost ve smyslu čl. 212 odst. 1 písm. f) směrnice 2009/138/ES;

▼C2

▼B

k) podnik vyňatý z oblasti působnosti směrnice 2009/138/ES v souladu s článkem 4 uvedené směrnice;

l) podnik třetí země, jehož hlavní činnost je srovnatelná s činností jednoho ze subjektů uvedených v písmenech a) až k) výše;

▼M8

28) „mateřskou institucí v členském státě“ instituce v členském státě, která má dceřiný podnik ve formě instituce, finanční instituce nebo podniku pomocných služeb nebo která drží v instituci, finanční instituci nebo podniku pomocných služeb účast a zároveň sama není dceřiným podnikem jiné instituce povolené v témže členském státě ani dceřiným podnikem finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti zřízené v témže členském státě;

▼B

29) „mateřskou institucí v EU“ mateřská instituce v členském státě, která není dceřiným podnikem jiné instituce povolené v kterémkoli členském státě ani dceřiným podnikem finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti zřízené v kterémkoli členském státě;

▼M8

29a) „mateřským investičním podnikem v členském státě“ mateřská instituce v členském státě, která je investičním podnikem;

29b) „mateřským investičním podnikem v EU“ mateřská instituce v EU, která je investičním podnikem;

29c) „mateřskou úvěrovou institucí v členském státě“ mateřská instituce v členském státě, která je úvěrovou institucí;

29d) „mateřskou úvěrovou institucí v EU“ mateřská instituce v EU, která je úvěrovou institucí;

▼B

30) „mateřskou finanční holdingovou společností v členském státě“ finanční holdingová společnost, která sama není dceřiným podnikem instituce povolené v témže členském státě ani dceřiným podnikem finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti zřízené v témže členském státě;

31) „mateřskou finanční holdingovou společností v EU“ mateřská finanční holdingová společnost v členském státě, která není dceřiným podnikem instituce povolené v kterémkoli členském státě ani dceřiným podnikem jiné finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti zřízené v kterémkoli členském státě;

32) „mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v členském státě“ smíšená finanční holdingová společnost, která sama není dceřiným podnikem instituce povolené v témže členském státě ani dceřiným podnikem finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti zřízené v témže členském státě;

33) „mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v EU“ mateřská smíšená finanční holdingová společnost v členském státě, která není dceřiným podnikem instituce povolené v kterémkoli členském státě ani dceřiným podnikem jiné finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti zřízené v kterémkoli členském státě;

34) „ústřední protistranou“ ústřední protistrana ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 648/2012;

35) „účastí“ účast ve smyslu první věty článku 17 čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978 o ročních účetních závěrkách některých forem společností ( 9 ) nebo přímé či nepřímé vlastnictví nejméně 20 % hlasovacích práv nebo kapitálu podniku;

36) „kvalifikovanou účastí“ přímá nebo nepřímá kapitálová investice do podniku, která představuje 10 % či více kapitálu nebo hlasovacích práv nebo která dává možnost podstatně ovlivňovat řízení tohoto podniku;

37) „kontrolou“ vztah mezi mateřským a dceřiným podnikem ve smyslu článku 1 směrnice 83/349/EHS, nebo podle příslušných účetních standardů, kterým instituce podléhá podle nařízení (ES) č. 1606/2002, nebo podobný vztah mezi jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobou a podnikem;

38) „úzkým propojením“ stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob spojeny jedním z těchto způsobů:

a) účastí ve formě vlastnictví, přímého nebo kontrolou, nejméně 20 % hlasovacích práv nebo kapitálu některého podniku,

b) kontrolou,

c) trvalou vazbou obou nebo všech osob k jedné a téže třetí osobě vztahem kontroly;

39) „ekonomicky spjatou skupinou klientů“ jakákoli následující situace:

a) dvě nebo více fyzických či právnických osob, které, není-li prokázán opak, představují jediné riziko, neboť jedna z nich má přímou či nepřímou kontrolu nad druhou osobou nebo ostatními osobami;

b) dvě nebo více fyzických či právnických osob, mezi nimiž neexistuje vztah kontroly uvedený v písmenu a), avšak na které je nutno pohlížet jako na osoby představující jediné riziko, neboť jsou vzájemně propojeny tak, že pokud by se jedna z nich dostala do finančních obtíží, zejména obtíží s financováním nebo se splácením, druhá osoba nebo všechny ostatní osoby by se pravděpodobně také ocitly v obtížích s financováním nebo se splácením.

Bez ohledu na písmena a) a b) pokud má ústřední vláda přímou kontrolu nad více než jednou fyzickou nebo právnickou osobou nebo je s nimi přímo propojena, skupina sestávající z ústřední vlády a všech fyzických či právnických osob přímo nebo nepřímo kontrolovaných podle písmene a) nebo propojených podle písmene b) nesmí být považována za ekonomicky spjatou skupinu klientů. Existence ekonomicky spjaté skupiny klientů tvořené ústřední vládou a dalšími fyzickými nebo právnickými osobami může být namísto toho posuzována zvlášť pro každou z osob přímo kontrolovaných podle písmene a) nebo přímo propojených podle písmene b) nebo všech fyzických a právnických osob, které jsou touto osobou podle písmene a) kontrolovány nebo s touto osobou podle písmene b) propojeny, a to včetně ústřední vlády. Totéž platí v případě regionálních vlád nebo místních orgánů, na něž se vztahuje čl. 115 odst. 2.

▼M8

Dvě nebo více fyzických nebo právnických osob, které splňují podmínky stanovené v písmenech a) nebo b) z důvodu své přímé expozice vůči stejné ústřední protistraně pro účely clearingových činností, nejsou považovány za ekonomicky spjatou skupinu klientů;

▼B

40) „příslušnými orgánem“ veřejný orgán nebo subjekt oficiálně uznaný vnitrostátními právními předpisy, který je podle vnitrostátního práva oprávněn vykonávat dohled nad institucemi jako součást systému dohledu fungujícího v daném členském státě;

▼M8

41) „orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě“ příslušný orgán odpovědný za výkon dohledu na konsolidovaném základě v souladu s článkem 111 směrnice 2013/36/EU;

▼B

42) „povolením“ dokument vystavený orgány v jakékoliv formě, jímž se uděluje právo vykonávat činnost;

43) „domovským členským státem“ členský stát, v němž byla instituce povolena;

44) „hostitelským členským státem“ členský stát, v němž má instituce pobočku nebo v němž poskytuje služby;

45) „centrálními bankami ESCB“ národní centrální banky, které jsou členy Evropského systému centrálních bank (ESCB), a Evropská centrální banka (ECB);

46) „centrálními bankami“ centrální banky ESCB a centrální banky ve třetích zemích;

47) „konsolidovanou situací“ situace vyplývající z uplatnění požadavků tohoto nařízení podle části první hlavy II kapitoly 2 na jednu instituci, jako kdyby tato instituce společně s jedním nebo více jinými subjekty tvořila jednu jedinou instituci;

48) „konsolidovaným základem“ spojení „na základě konsolidované situace“;

49) „subkonsolidovaným základem“ na základě konsolidované situace mateřské instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti po vyloučení určité podskupiny subjektů nebo na základě konsolidované situace mateřské instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti, která není poslední mateřskou institucí, finanční holdingovou společností nebo smíšenou finanční holdingovou společností;

50) „finančními nástroji“:

a) smlouvy, kterými vzniká finanční aktivum jedné smluvní straně a současně finanční závazek nebo nástroj vlastního kapitálu druhé smluvní straně;

b) nástroje uvedené v části C přílohy I směrnice 2004/39/ES;

c) derivátové finanční nástroje;

d) primární finanční nástroje;

e) hotovostní nástroje.

Nástroje uvedené v písmenech a), b) a c) jsou finančními nástroji, pouze pokud se jejich hodnota odvozuje od ceny podkladového finančního nástroje nebo jiné podkladové položky, sazby nebo indexu;

51) „počátečním kapitálem“ výše a druhy kapitálu uvedené v článku 12 směrnice 2013/36/EU pro úvěrové instituce a v hlavě IV uvedené směrnice pro investiční podniky;

52) „operačním rizikem“ riziko ztráty, které vyplývá z nedostatků či selhání vnitřních procesů, osob a systémů nebo z vnějších událostí, a zahrnuje právní riziko;

53) „rizikem rozmělnění“ riziko, že se výše pohledávky sníží peněžním nebo nepeněžním plněním poskytnutým dlužníkovi;

54) „pravděpodobností selhání (PD)“ pravděpodobnost selhání protistrany během jednoho roku;

55) „ztrátovostí ze selhání (LGD)“ poměr mezi ztrátou z expozice z důvodu selhání protistrany a částkou dlužnou v okamžiku selhání;

56) „konverzním faktorem“ poměr mezi dosud nevyčerpanou částkou příslibu, která by mohla být vyčerpána, a tudíž by byla nesplacena v okamžiku selhání, a dosud nevyčerpanou částkou příslibu, přičemž se rozsah příslibu stanoví podle doporučeného limitu, pokud nedoporučený limit není vyšší;

57) „snižováním úvěrového rizika“ technika, kterou instituce používá ke snižování úvěrového rizika spojeného s expozicí nebo expozicemi, které si nadále ponechává;

58) „majetkovým zajištěním úvěrového rizika“ technika snižování úvěrového rizika, při níž snížení úvěrového rizika spojeného s expozicí instituce vyplývá z práva dané instituce v případě selhání protistrany nebo v případě jiné předem určené úvěrové události týkající se protistrany realizovat, obdržet, přivlastnit si nebo zadržet určitá aktiva nebo částky nebo snížit hodnotu expozice na částku nebo ji nahradit částkou, která představuje rozdíl mezi hodnotou této expozice a hodnotou pohledávky za institucí;

59) „osobním zajištěním úvěrového rizika“ technika snižování úvěrového rizika, při níž snížení úvěrového rizika spojeného s expozicí instituce vyplývá ze závazku třetí strany zaplatit částku v případě selhání dlužníka nebo v případě jiné předem určené úvěrové události;

60) „hotovostním nástrojem“ vkladní list, dluhopis včetně krytého dluhopisu nebo jakýkoli jiný nepodřízený nástroj, který instituce vydala, za který již obdržela úplnou úhradu a který musí bezpodmínečně proplatit v jeho nominální hodnotě;

▼M5

61) „sekuritizací“ sekuritizace ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2017/2402;

62) „sekuritizovanou pozicí“ sekuritizovaná pozice ve smyslu čl. 2 bodu 19 nařízení (EU) 2017/2402;

63) „resekuritizací“ resekuritizace ve smyslu čl. 2 bodu 4 nařízení (EU) 2017/2402;

▼B

64) „resekuritizovanou pozicí“ expozice v resekuritizaci;

65) „úvěrovým posílením“ smluvní ujednání, na jehož základě dojde ke zvýšení úvěrové kvality pozice v sekuritizaci oproti kvalitě, kterou by pozice měla bez takového posílení, včetně posílení provedeného zařazením tranší, které jsou v sekuritizaci podřízenější, nebo jinými typy zajištění úvěrového rizika;

▼M5

66) „sekuritizační jednotkou pro speciální účel“ sekuritizační jednotka pro speciální účel ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2017/2402;

67) „tranší“ tranše ve smyslu čl. 2 bodu 6 nařízení (EU) 2017/2402;

▼B

68) „tržním oceněním“ ocenění pozic pomocí uzavíracích cen, které jsou snadno k dispozici a které jsou získávány z nezávislých zdrojů, včetně burzovních cen, cen z obrazovek či kotací od několika renomovaných nezávislých brokerů;

69) „oceněním pomocí modelu“ jakékoli ocenění, které musí být stanoveno prostřednictvím srovnávacího standardu, extrapolováno či jinak vypočteno z jednoho či více tržních vstupů;

70) „nezávislým ověřováním cen“ postup, jímž se pravidelně ověřuje přesnost a nezávislost tržních cen či vstupů pro oceňování pomocí modelu;

▼C2

71) „použitelným kapitálem“:

a) pro účely hlavy III části druhé součet:

i) kapitálu tier 1 uvedeného v článku 25 bez použití odpočtu podle čl. 36 odst. 1 písm. k) bodu i)

ii) kapitálu tier 2 uvedeného v článku 71, který je roven nejvýše jedné třetině kapitálu tier 1 vypočítaného podle bodu i) tohoto písmena;

b) pro účely článku 97 součet:

▼M8

▼C2

i) kapitálu tier 1 uvedeného v článku 25;

ii) kapitálu tier 2 uvedeného v článku 71, který je roven nejvýše jedné třetině kapitálu tier 1;

▼B

72) „uznanou burzou“ burza, která splňuje všechny tyto podmínky:

▼M8

a) je regulovaným trhem nebo trhem třetí země, který je považován za rovnocenný regulovanému trhu v souladu s postupem stanoveným v čl. 25 odst. 4 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ( 10 );

▼B

b) má clearingový mechanismus, v jehož rámci smlouvy uvedené v příloze II podléhají požadavkům na denní aktualizaci marží, které podle názoru příslušných orgánů poskytují vhodnou ochranu;

73) „zvláštními penzijními výhodami“ vyšší penzijní výhody poskytované institucí podle jejího uvážení pracovníkovi jako součást pohyblivé složky jeho odměny, které nezahrnují kumulované nároky pracovníka získané v souladu s podmínkami zaměstnaneckého penzijního systému dané společnosti;

74) „zástavní hodnotou nemovitosti“ hodnota nemovitosti stanovená obezřetným posouzením budoucí prodejnosti nemovitosti s ohledem na její trvalé a dlouhodobé vlastnosti, obvyklé a místní podmínky trhu, stávající využití a jiná možná vhodná využití;

75) „obytnou nemovitostí“ obytný prostor, který obývá vlastník nebo nájemce tohoto obytného prostoru nebo družstevník v bytových družstvech, jako jsou například bytová družstva ve Švédsku;

76) „tržní hodnotou“ v případě nemovitostí odhadovaná částka, za kterou by měla být nemovitost v den ocenění po řádném uvedení na trh převedena mezi dobrovolným kupujícím a dobrovolným prodávajícím v nezávislém vztahu, přičemž obě strany jednají vědomě, obezřetně a bez donucení;

77) „použitelným účetním rámcem“ účetní standardy, kterým instituce podléhá podle nařízení (ES) č. 1606/2002 nebo směrnice 86/635/EHS;

78) „jednoletým poměrem selhání“ poměr mezi počtem selhání, k nimž došlo během období jednoho roku před datem T, a počtem dlužníků zařazených do daného stupně nebo seskupení jeden rok před tímto datem;

79) „spekulativním financováním nemovitostí“ půjčky poskytnuté pro účely pořízení, technické přípravy nebo výstavby nemovitosti nebo v souvislosti s těmito činnostmi nebo pro účely takové nemovitosti nebo v souvislosti s ní, s cílem dalšího prodeje se ziskem;

80) „financováním obchodu“ financování včetně záruk spojené s výměnou zboží a služeb prostřednictvím finančních produktů s pevnou krátkodobou splatností obecně kratší než jeden rok bez automatického obnovování;

81) „státem podporovanými vývozními úvěry“ půjčky či úvěry k financování vývozu zboží a služeb, pro něž státní vývozní úvěrová agentura poskytuje záruky, pojištění nebo přímé financování;

▼C2

82) „repem“ a „reverzním repem“ jakákoli dohoda, v rámci níž instituce nebo její protistrana převádí cenné papíry nebo komodity nebo zaručené právní nároky k cenným papírům nebo komoditám, pokud uvedenou záruku poskytuje uznaná burza, která je držitelem práv k těmto cenným papírům nebo komoditám, a pokud dohoda instituci nedovoluje určitý cenný papír nebo komoditu převést nebo zastavit najednou více než jedné straně, se současným závazkem zpětného odkupu těchto cenných papírů nebo komodit, nebo k náhradním cenným papírům či komoditám stejného druhu za stanovenou cenu k datu, které je určeno nebo má být určeno převodcem, přičemž u instituce, jež cenné papíry či komodity prodává, jde o repo, a u instituce, jež cenné papíry či komodity kupuje, jde o reverzní repo;

▼B

83) „repo obchodem“ jakákoli transakce uskutečněná na základě dohody, která odpovídá definici pro repo nebo reverzní repo;

84) „prostým repem“ transakce zpětného odkupu aktiva v případě jednoho nekomplexního aktiva nebo podobných nekomplexních aktiv, na rozdíl od koše aktiv;

85) pozicemi drženými se záměrem obchodovat“ tyto pozice:

a) vlastní pozice a pozice vyplývající z poskytování služeb klientům a z tvorby trhu;

b) pozice držené pro opětovný prodej v krátkodobém horizontu;

c) pozice držené se záměrem využít skutečných nebo očekávaných krátkodobých cenových rozdílů mezi kupní a prodejní cenou nebo jiných výkyvů v ceně či úrokové sazbě;

▼M8

86) „obchodním portfoliem“ veškeré pozice ve finančních nástrojích a komoditách, jež instituce drží se záměrem obchodovat nebo s cílem zajistit pozice držené se záměrem obchodovat v souladu s článkem 104;

▼B

87) „mnohostranným systémem obchodování“ mnohostranný systém obchodování ve smyslu čl. 4 bodu 15 směrnice 2004/39/ES;

88) „způsobilou ústřední protistranou“ ústřední protistrana povolená v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 648/2012 nebo uznaná v souladu s článkem 25 uvedeného nařízení;

89) „fondem pro riziko selhání“ fond zřízený ústřední protistranou v souladu s článkem 42 nařízení (EU) č. 648/2012 a používaný v souladu s článkem 45 uvedeného nařízení;

90) „předfinancovaným příspěvkem do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany příspěvek do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany, který je splacen institucí;

▼M8

91) „obchodní expozicí“ současná expozice vůči ústřední protistraně vyplývající ze smluv a transakcí uvedených v čl. 301 odst. 1 písm. a), b) a c), včetně variační marže, kterou má člen clearingového systému obdržet, ale dosud neobdržel, a jakákoli potenciální budoucí expozice člena clearingového systému nebo klienta vůči ústřední protistraně vyplývající z uvedených smluv a transakcí, jakož i počáteční marže;

▼B

92) „regulovaným trhem“ regulovaný trh ve smyslu čl. 4 bodu 14 směrnice 2004/39/ES;

93) „pákou“ relativní objem aktiv instituce, jejích podrozvahových závazků a podmíněných závazků zaplatit, dodat nebo poskytnout kolaterál, včetně závazků plynoucích z přijatých prostředků, učiněných příslibů, derivátů či rep, avšak s výjimkou závazků, které lze vymáhat pouze v případě likvidace instituce, v poměru ke kapitálu instituce;

94) „rizikem nadměrné páky“ riziko, které vyplývá ze zranitelnosti instituce z důvodu páky nebo podmíněných pák, jež mohou vyžadovat nezamýšlenou korekci jejího obchodního plánu, včetně prodeje aktiv v tísni, který by mohl vést ke ztrátám či k úpravám ocenění jejích zbývajících aktiv;

95) „úpravou o úvěrové riziko“ objem specifických a obecných rezerv na krytí úvěrových ztrát pro úvěrová rizika, který byl vykázán v účetní závěrce instituce v souladu s použitelným účetním rámcem;

▼M8

96) „vnitřním zajištěním“ pozice, která podstatně kompenzuje složky rizika mezi pozicí v obchodním portfoliu a jednou nebo více pozicemi v investičním portfoliu nebo mezi dvěma obchodními útvary;

▼B

97) „referenčním závazkem“ závazek použitý pro účely stanovení vypořádací hodnoty úvěrového derivátu;

98) „externí ratingovou agenturou“ ratingová agentura, které je registrována nebo certifikována v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách ( 11 ), nebo centrální banka vydávající ratingy, jež jsou z působnosti nařízení (ES) č. 1060/2009 vyňaty;

99) „určenou externí ratingovou agenturou“ externí ratingová agentura určená institucí;

100) „kumulovaný ostatní úplný výsledek hospodaření“ má stejný význam jako v mezinárodním účetním standardu IAS 1 použitelném podle nařízení (ES) č. 1606/2002;

101) „primárním kapitálem“ primární kapitál ve smyslu článku 88 směrnice 2009/138/ES;

102) „položkami kapitálu tier 1 pojišťovny“ položky primárního kapitálu podniků, na něž se vztahují požadavky směrnice 2009/138/ES, které jsou zařazeny do kapitálu tier 1 ve smyslu směrnice 2009/138/ES v souladu s čl. 94 odst. 1 uvedené směrnice;

103) „položkami vedlejšího kapitálu tier 1 pojišťovny“ položky primárního kapitálu podniků, na něž se vztahují požadavky směrnice 2009/138/ES, pokud jsou tyto položky zařazeny do kapitálu tier 1 ve smyslu směrnice 2009/138/ES v souladu s čl. 94 odst. 1 uvedené směrnice a jejich zahrnutí je omezeno akty v přenesené pravomoci přijatými v souladu s článkem 99 uvedené směrnice;

104) „položkami kapitálu tier 2 pojišťovny“ položky primárního kapitálu podniků, na něž se vztahují požadavky směrnice 2009/138/ES, které jsou zařazeny do kapitálu tier 2 ve smyslu směrnice 2009/138/ES v souladu s čl. 94 odst. 2 uvedené směrnice;

105) „položkami kapitálu tier 3 pojišťovny“ položky primárního kapitálu podniků, na něž se vztahují požadavky směrnice 2009/138/ES, které jsou zařazeny do kapitálu tier 3 ve smyslu směrnice 2009/138/ES v souladu s čl. 94 odst. 3 uvedené směrnice;

106) „odložené daňové pohledávky“ mají stejný význam jako v použitelném účetním rámci;

107) „odloženými daňovými pohledávkami závislými na budoucím zisku“ odložené daňové pohledávky, jejichž budoucí hodnotu lze realizovat pouze v případě, že instituce v budoucnu vytvoří zdanitelný zisk;

108) „odložené daňové závazky“ mají stejný význam jako v použitelném účetním rámci;

109) „aktivy penzijního fondu definovaných požitků“ se rozumějí aktiva penzijního fondu definovaných požitků, případně plánu, po snížení o částku závazků tohoto fondu nebo plánu;

110) „rozdělením výnosů“ výplata dividend nebo úroků v jakékoli podobě;

111) „finanční podnik“ má stejný význam jako v čl. 13 bodu 25 písm. b) a d) směrnice 2009/138/ES;

112) „rezervní fond na všeobecná bankovní rizika“ má stejný význam jako v článku 38 směrnice 86/635/EHS

113) „goodwill“ má stejný význam jako v použitelném účetním rámci;

114) „nepřímou kapitálovou investicí“ jakákoli expozice vůči zprostředkujícímu subjektu, který má expozici v kapitálových nástrojích vydaných subjektem finančního sektoru, jestliže by se při trvalém odpisu kapitálových nástrojů vydaných subjektem finančního sektoru ztráta, která by instituci v důsledku toho vznikla, podstatně nelišila od ztráty, která by instituci vznikla z přímé kapitálové investice do těchto kapitálových nástrojů vydaných subjektem finančního sektoru;

115) „nehmotná aktiva“ mají stejný význam jako v použitelném účetním rámci a zahrnují goodwill;

116) „jinými kapitálovými nástroji“ kapitálové nástroje vydané subjekty finančního sektoru, které nelze považovat za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 ani za položky kapitálu tier 1 pojišťovny, položky vedlejšího kapitálu tier 1 pojišťovny, položky kapitálu tier 2 pojišťovny nebo položky kapitálu tier 3 pojišťovny;

117) „ostatními fondy“ fondy ve smyslu použitelného účetního rámce, které musí být zveřejněny podle tohoto použitelného účetního rámce a nezahrnují částky již zahrnuté do kumulovaného ostatního úplného výsledku hospodaření nebo nerozděleného zisku;

118) „kapitálem“ součet kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2;

119) „kapitálovými nástroji“ kapitálové nástroje vydané institucí, které lze považovat za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2;

120) „menšinovým podílem“ objem kmenového kapitálu tier 1 dceřiného podniku instituce, jenž lze přiřadit fyzickým nebo právnickým osobám jiným, než jsou ty, které byly zahrnuty do obezřetnostní konsolidace dané instituce;

121) „zisk“ má stejný význam jako v použitelném účetním rámci;

122) „vzájemnou účastí“ situace, kdy instituce drží kapitálové nástroje nebo jiné kapitálové nástroje vydané subjekty finančního sektoru a tyto subjekty současně drží kapitálové nástroje vydané institucí;

123) „nerozděleným ziskem“ zisky a ztráty z předchozích období po započtení hospodářského výsledku podle použitelného účetního rámce;

124) „emisní ážio“ má stejný význam jako v použitelném účetním rámci;

125) „přechodné rozdíly“ mají stejný význam jako v použitelném účetním rámci;

126) „syntetickou kapitálovou investicí“ investice instituce do finančního nástroje, jehož hodnota je přímo vázána na hodnotu kapitálových nástrojů vydaných subjektem finančního sektoru;

127) „křížovým záručním systémem“ se rozumí systém, jenž splňuje všechny tyto podmínky:

▼M8

a) instituce spadají do stejného institucionálního systému ochrany uvedeného v čl. 113 odst. 7 nebo jsou trvale přidružené v síti k ústřednímu subjektu;

▼B

b) instituce jsou plně konsolidovány v souladu s čl. 1 odst. 1 písm. b), c), d) nebo čl. 1 odst. 2 směrnice 83/349/EHS a podléhají dohledu na konsolidovaném základě ze strany instituce, jež je mateřskou institucí v členském státě v souladu s částí první hlavou II kapitolou 2 tohoto nařízení a na niž se vztahují kapitálové požadavky;

c) mateřská instituce v členském státě a její dceřiné podniky jsou usazeny v tomtéž členském státě a podléhají povolení a dohledu ze strany téhož příslušného orgánu;

d) mateřská instituce v členském státě a její dceřiné podniky uzavřely smluvní nebo právními předpisy stanovenou dohodu o závazku, která tyto instituce chrání a která zejména zajišťuje jejich likviditu a ►C2  solventnost ◄ , aby se v případě nutnosti zabránilo úpadku;

e) jsou zavedena opatření, na jejichž základě dojde k okamžitému poskytnutí finančních prostředků formou kapitálu a likvidity, pokud jsou vyžadovány na základě smluvní nebo právními předpisy stanovené dohody o závazku uvedené v písmenu d);

f) příslušný orgán přiměřenost opatření uvedených v písmenech d) a e) pravidelně sleduje;

g) minimální výpovědní lhůta pro dobrovolné odstoupení dceřiného podniku od dohody o závazku je 10 let;

h) příslušný orgán je zmocněn dobrovolné odstoupení dceřiného podniku od dohody o závazku zakázat;

▼M8

128) „položkami k rozdělení“ výše zisku na konci posledního účetního období zvýšená o veškerý zisk z předchozích období a fondy určené k tomuto účelu před rozdělením mezi držitele kapitálových nástrojů a snížená o veškeré ztráty z předchozích období, o veškerý zisk, který podle právních předpisů Unie nebo členských států nebo pravidel instituce rozdělit nelze, a o platby vložené do nedělitelných fondů v souladu s vnitrostátním právem nebo stanovami instituce, přičemž se vždy zohlední konkrétní kategorie kapitálových nástrojů, na kterou se právní předpisy Unie nebo členských států a pravidla nebo stanovy institucí vztahují; tyto zisky, ztráty a fondy se určují na základě individuální, nikoliv konsolidované účetní závěrky instituce;

▼M5

129) „obsluhovatelem“ obsluhovatel ve smyslu čl. 2 bodu 13 nařízení (EU) 2017/2402;

▼M8

130) „orgánem příslušným k řešení krize“ orgán příslušný k řešení krize ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 18 směrnice 2014/59/EU;

131) „subjektem řešícím krizi“ subjekt řešící krizi ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 83a směrnice 2014/59/EU;

132) „skupinou řešící krizi“ skupina řešící krizi ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 83b směrnice 2014/59/EU;

133) „globální systémově významnou institucí“ neboli „G-SVI“ globální systémově významná instituce, která byla určena v souladu s čl. 131 odst. 1 směrnice 2013/36/EU;

134) „globální systémově významnou institucí mimo EU“ neboli „G-SVI mimo EU“ globální systémově významná bankovní skupina nebo banka (G-SVB), která není G-SVI a která je uvedena na pravidelně aktualizovaném seznamu G-SVB zveřejňovaném Radou pro finanční stabilitu;

135) „významným dceřiným podnikem“ dceřiný podnik, který na individuálním nebo konsolidovaném základě splňuje některou z těchto podmínek:

a) dceřiný podnik drží více než 5 % konsolidovaných rizikově vážených aktiv svého původního mateřského podniku;

b) dceřiný podnik vytváří více než 5 % celkových provozních výnosů svého původního mateřského podniku;

c) celková míra expozic podle čl. 429 odst. 4 tohoto nařízení dceřiného podniku představuje více než 5 % konsolidované celkové míry expozic jeho původního mateřského podniku;

použije-li se čl. 21b odst. 2 směrnice 2013/36/EU, považují se pro účely určení významného dceřiného podniku dva zprostředkující mateřské podniky v EU za jeden dceřiný podnik na základě jejich konsolidované situace;

136) „subjektem G-SVI“ subjekt s právní subjektivitou, který je G-SVI nebo je součástí G-SVI či součástí G-SVI mimo EU;

137) „nástrojem rekapitalizace z vnitřních zdrojů“ nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 57 směrnice 2014/59/EU;

138) „skupinou“ skupina podniků, z nichž alespoň jeden je institucí a která se skládá z mateřského podniku a jeho dceřiných podniků nebo z podniků navzájem propojených ve smyslu článku 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/34/EU ( 12 );

139) „transakcí s financováním cenných papírů“ repo operace, půjčka či výpůjčka cenných papírů či komodit nebo maržový obchod;

140) „počáteční marží“ jakýkoli kolaterál jiný než variační marže, získaný od subjektu nebo poskytnutý subjektu na pokrytí současné a potenciální budoucí expozice transakce nebo portfolia transakcí v období potřebném k likvidaci těchto transakcí nebo na opětovné zajištění jejich tržního rizika po selhání protistrany transakce nebo portfolia transakcí;

141) „tržním rizikem“ riziko ztrát vyplývající z pohybů tržních cen, a to i směnných kurzů nebo cen komodit;

142) „měnovým rizikem“ riziko ztrát vyplývající z pohybů směnných kurzů;

143) „komoditním rizikem“ riziko ztrát vyplývající z pohybů cen komodit;

144) „obchodním útvarem“ přesně vymezená skupina obchodníků vytvořená institucí tak, aby společně spravovala portfolio pozic v obchodním portfoliu v souladu s přesně stanovenou a konzistentní obchodní strategií, která působí v rámci téže struktury řízení rizik;

145) „malou a nepříliš složitou institucí“ instituce, která splňuje všechny tyto podmínky:

a) není velkou institucí;

b) celková hodnota jejích aktiv na individuálním základě, nebo v příslušných případech na konsolidovaném základě, v souladu s tímto nařízením a směrnicí 2013/36/EU je za období čtyř let bezprostředně předcházejících aktuálnímu ročnímu vykazovanému období v průměru rovna hraniční hodnotě 5 miliard EUR nebo je nižší; členské státy mohou tuto hraniční hodnotu snížit;

c) nepodléhá ve vztahu k plánování ozdravných postupů a řešení krize v souladu s článkem 4 směrnice 2014/59/EU žádným povinnostem nebo podléhá zjednodušeným povinnostem;

d) její obchodní portfolio se podle čl. 94 odst. 1 považuje za malé obchodní portfolio;

e) celková hodnota jejích derivátových pozic, jež drží se záměrem obchodovat, nepřekračuje 2 % jejích rozvahových a podrozvahových aktiv a celková hodnota jejích celkových derivátových pozic nepřekračuje 5 %, přičemž obě hodnoty se vypočítají podle čl. 273a odst. 3;

f) více než 75 % konsolidovaných celkových aktiv a závazků instituce – v obou případech s vyloučením expozic uvnitř skupiny – se týká aktivit s protistranami, které se nacházejí v Evropském hospodářském prostoru;

g) instituce ke splnění obezřetnostních požadavků podle tohoto nařízení nepoužívá interní modely, přičemž tato podmínka neplatí pro dceřiné podniky, které používají interní modely vytvořené na úrovni skupiny, pokud daná skupina podléhá požadavkům na zpřístupňování informací stanoveným v článcích 433a nebo 433c na konsolidovaném základě;

h) instituce nevznesla u příslušného orgánu námitku proti tomu, aby byla považována za malou a nepříliš složitou instituci;

i) příslušný orgán nerozhodl, že na základě analýzy velikosti, propojenosti, složitosti či rizikového profilu nelze instituci považovat za malou a nepříliš složitou instituci;

146) „velkou institucí“ instituce splňující kteroukoli z těchto podmínek:

a) je G-SVI;

b) byla v souladu s čl. 131 odst. 1 a 3 směrnice 2013/36/EU určena jako jiná systémově významná instituce (J-SVI);

c) představuje v členském státě, ve kterém je usazena, jednu ze tří největších institucí z hlediska celkové hodnoty aktiv;

d) celková hodnota jejích aktiv na individuálním základě, nebo v příslušných případech na základě její konsolidované situace, v souladu s tímto nařízením a směrnicí 2013/36/EU je 30 miliard EUR nebo vyšší;

147) „velkým dceřiným podnikem“ dceřiný podnik, který se kvalifikuje jako velká instituce;

148) „nekotovanou institucí“ instituce, která v žádném z členských států nevydala cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu kteréhokoli členského státu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 21 směrnice 2014/65/EU;

149) „finanční zprávou“ pro účely části osmé finanční zpráva ve smyslu článků 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ( 13 ).

▼B

2.  Pro účely tohoto nařízení veškeré odkazy na nemovitosti nebo obytné či obchodní nemovitosti nebo na zástavní právo k těmto nemovitostem zahrnují akcie ve finských společnostech zajišťujících bytovou výstavbu v souladu s finským zákonem o společnostech zajišťujících výstavbu z roku 1991 nebo odpovídajícími pozdějšími předpisy. Členské státy nebo jejich příslušné orgány mohou povolit, aby se s podíly představujícími rovnocennou nepřímou účast na nemovitosti zacházelo jako s přímou účastí na nemovitosti, a to za podmínky, že je tato nepřímá účast konkrétně upravena ve vnitrostátním právu daného členského státu, a je-li poskytnuta jako kolaterál, přináší věřitelům rovnocennou ochranu.

3.  Financování obchodu uvedené v odst. 1 bodu 80 je obecně nezávazné a při každé žádosti o čerpání je vyžadována dostatečná podpůrná dokumentace k transakci, což umožňuje v případě jakýchkoli pochybností ohledně bonity nebo podpůrné dokumentace k transakci toto financování odmítnout. Splacení expozic z financování obchodu je obvykle nezávislé na dlužníkovi, finanční prostředky namísto toho pocházejí z peněz obdržených od dovozců nebo plynou z výnosů z prodeje příslušného zboží.

▼M8

4.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví, za jakých okolností jsou splněny podmínky stanovené v odst. 1 bodě 39.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. června 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼B

Článek 5

Definice týkající se kapitálových požadavků na krytí úvěrového rizika

Pro účely části třetí hlavy II se rozumí:

1) „expozicí“ aktivum nebo podrozvahová položka

2) „ztrátou“ ekonomická ztráta, včetně podstatných účinků diskontu a podstatných přímých i nepřímých nákladů souvisejících se získáváním částek splatných podle nástroje;

3) „očekávanou ztrátou“ poměr mezi výší očekávané ztráty z expozice při možném selhání protistrany nebo v případě rozmělnění v období jednoho roku a částkou dlužnou v okamžiku selhání;



HLAVA II

ÚROVEŇ UPLATŇOVÁNÍ POŽADAVKŮ



KAPITOLA 1

Uplatňování požadavků na individuálním základě

Článek 6

Obecné zásady

1.  Instituce plní na individuálním základě povinnosti stanovené v části druhé až páté a v části osmé.

▼M8

1a.  Odchylně od odstavce 1 tohoto článku plní požadavek stanovený v článku 92a na individuálním základě pouze instituce určené jako subjekty řešící krizi, které jsou zároveň G-SVI nebo jsou součástí G-SVI a které nemají dceřiné podniky.

Významné dceřiné podniky G-SVI mimo EU plní ustanovení článku 92b na individuálním základě, pokud splňují všechny tyto podmínky:

a) nejsou subjekty řešící krizi;

b) nemají dceřiné podniky;

c) nejsou dceřiným podnikem mateřské instituce v EU.

▼C2

2.  Od instituce, která je buď dceřiným podnikem v členském státě, v němž je povolena a kde podléhá dohledu, nebo mateřským podnikem, ani instituce, která je zahrnuta do konsolidace podle článku 18, se nevyžaduje, aby na individuálním základě plnila povinnosti stanovené v článcích 89, 90 a 91.

3.  Od instituce, která je buď mateřským, nebo dceřiným podnikem, ani instituce, která je zahrnuta do konsolidace podle článku 18, se nevyžaduje, aby na individuálním základě plnila povinnosti stanovené v části osmé.

▼B

4.  Úvěrové instituce a investiční podniky, které jsou oprávněny poskytovat investiční služby a činnosti uvedené v oddílu A bodech 3 a 6 přílohy I směrnice 2004/39/ES, plní na individuálním základě povinnosti stanovené v části šesté. Do předložení zprávy Komise v souladu s čl. 508 odst. 3 mohou příslušné orgány osvobodit investiční podniky od požadavku plnit povinnosti stanovené v části šesté s ohledem na povahu, rozsah a složitost jejich činnosti.

5.  Instituce s výjimkou investičních podniků podle čl. 95 odst. 1 a čl. 96 odst. 1 a ►C2  institucí, v jejichž případě příslušné orgány uplatnily výjimku stanovenou v čl. 7 odst. 1 nebo 3, plní ◄ na individuálním základě povinnosti stanovené v části sedmé.

Článek 7

Výjimky z uplatňování obezřetnostních požadavků na individuálním základě

1.  Příslušné orgány mohou upustit od uplatňování čl. 6 odst. 1 na kterýkoli dceřiný podnik instituce, pokud dceřiný podnik i instituce podléhají povolení a dohledu dotyčného členského státu a dceřiný podnik je zahrnut do dohledu na konsolidovaném základě nad institucí, která je jeho mateřským podnikem, a pokud jsou splněny všechny následující podmínky, aby bylo zajištěno přiměřené rozdělení kapitálu mezi mateřský podnik a dceřiný podnik:

a) neexistuje ani se nepředpokládá žádná podstatná věcná nebo právní překážka bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků mateřským podnikem;

b) mateřský podnik buď splňuje podmínky příslušného orgánu ohledně obezřetného řízení dceřiného podniku a prohlásí se svolením příslušného orgánu, že se zaručuje za závazky přijaté dceřiným podnikem, nebo mají rizika v dceřiném podniku zanedbatelný význam;

c) postupy hodnocení, měření a kontroly rizika používané v mateřském podniku se vztahují i na dceřiný podnik;

d) mateřský podnik drží více než 50 % hlasovacích práv plynoucích z podílu na kapitálu dceřiného podniku nebo má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů vedoucího orgánu dceřiného podniku.

2.  Příslušné orgány mohou využít možnosti stanovené v odstavci 1, je-li mateřský podnik finanční holdingovou společností nebo smíšenou finanční holdingovou společností zřízenou v témže členském státě jako instituce, za předpokladu, že podléhá stejnému dohledu, jaký je vykonáván nad institucemi, a zejména standardům stanoveným v čl. 11 odst. 1.

3.  Příslušné orgány mohou upustit od uplatňování čl. 6 odst. 1 na mateřskou instituci v členském státě, pokud tato instituce podléhá povolení a dohledu dotyčného členského státu a je zahrnuta do dohledu na konsolidovaném základě a pokud jsou splněny všechny následující podmínky, aby bylo zajištěno přiměřené rozdělení kapitálu mezi mateřský podnik a dceřiné podniky:

a) neexistuje ani se nepředpokládá žádná podstatná věcná nebo právní překážka bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků mateřské instituci v členském státě;

b) na mateřskou instituci v členském státě se vztahují postupy hodnocení, měření a kontroly rizika, které odpovídají podmínkám dohledu na konsolidovaném základě.

Příslušný orgán, který využívá tento odstavec, informuje příslušné orgány všech ostatních členských států.

Článek 8

Výjimky z uplatňování požadavků na likviditu na individuálním základě

1.  Příslušné orgány mohou zcela nebo částečně upustit od uplatňování části šesté na instituci a všechny nebo některé z jejích dceřiných podniků v Unii a vykonávat nad nimi dohled jako nad jedinou podskupinou pro účely likvidity, pokud splňují všechny tyto podmínky:

a) mateřská instituce na konsolidovaném základě nebo dceřiná instituce na subkonsolidovaném základě splňuje povinnosti stanovené v části šesté;

b) mateřská instituce na konsolidovaném základě nebo dceřiná instituce na subkonsolidovaném základě neustále sleduje a dohlíží na likviditu všech institucí uvnitř skupiny nebo podskupiny, na něž se vztahuje výjimka, a zajišťuje dostatečnou úroveň likvidity pro všechny tyto instituce;

c) instituce uzavřely smlouvy ke spokojenosti příslušných orgánů, které umožňují volný pohyb finančních prostředků mezi nimi, aby mohly plnit své individuální a společné závazky podle splatnosti;

d) neexistuje ani se nepředpokládá žádná podstatná věcná nebo právní překážka bránící plnění smluv uvedených v písmenu c).

Do 1. ledna 2014 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o veškerých právních překážkách, které mohou znemožnit uplatňování prvního pododstavce písm. c), a vyzývá se, aby případně potřeby předložila do 31. prosince 2015 legislativní návrh k odstranění těchto překážek.

2.  Příslušné orgány mohou zcela nebo částečně upustit od uplatňování části šesté na instituci a na všechny nebo některé její dceřiné podniky, pokud jsou všechny instituce jediné podskupiny pro účely likvidity povoleny ve stejném členském státě a jsou splněny podmínky v odstavci 1.

3.  Pokud jsou instituce jediné podskupiny pro účely likvidity povoleny v několika členských státech, použije se odstavec 1 pouze po uplatnění postupu stanoveného v článku 21 a pouze na instituce, jejichž příslušné orgány se dohodnou na následujícím:

a) hodnocení souladu organizace a ošetření rizika likvidity v rámci jediné podskupiny pro účely likvidity s podmínkami stanovenými v článku 86 směrnice 2013/36/EU;

b) rozdělení objemů, umístění a vlastnictví požadovaných likvidních aktiv, která mají být v jediné podskupině pro účely likvidity držena;

c) stanovení minimálních objemů likvidních aktiv, která mají držet instituce, u nichž bude upuštěno od uplatňování části šesté;

d) potřebě přísnějších parametrů, než jsou parametry uvedené v části šesté;

e) neomezeném sdílení veškerých informací mezi příslušnými orgány;

f) plném chápání důsledků této výjimky.

▼C2

4.  Příslušné orgány mohou použít odstavce 1, 2 a 3 rovněž na instituce, které jsou členy téhož institucionálního systému ochrany uvedeného v čl. 113 odst. 7, za předpokladu, že splňují všechny podmínky v něm stanovené, a na další instituce, které jsou ve vzájemném vztahu uvedeném v čl. 113 odst. 6, za předpokladu, že splňují všechny podmínky v něm stanovené.

▼B

5.  V případě udělení výjimky podle odstavce 1 nebo odstavce 2 může příslušný orgán rovněž uplatnit článek 86 směrnice 2013/36/EU nebo jeho části na úrovni jediné podskupiny pro účely likvidity a upustit od uplatňování článku 86 směrnice 2013/36/EU nebo jeho části na individuálním základě.

Článek 9

Individuální konsolidace

1.  S výhradou odstavců 2 a 3 tohoto článku a čl. 144 odst. 3 směrnice 2013/36/EU mohou příslušné orgány v konkrétních případech povolit, aby mateřské instituce do výpočtu svého požadavku podle čl. 6 odst. 1 zahrnuly dceřiné podniky, které splňují podmínky stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. c) a d) a jejichž podstatné expozice nebo závazky jsou vůči dané mateřské instituci.

2.  Postup stanovený v odstavci 1 se povolí pouze tehdy, pokud mateřská instituce příslušným orgánům plně doloží okolnosti a opatření včetně právních, na jejichž základě neexistuje ani se nepředpokládá žádná podstatná věcná nebo právní překážka bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení splatných závazků dceřiným podnikem mateřskému podniku.

3.  Využije-li příslušný orgán možnosti stanovené v odstavci 1, pravidelně a nejméně jednou ročně informuje příslušné orgány všech ostatních členských států o použití odstavce 1 a okolnostech a opatřeních ve smyslu odstavce 2. Nachází-li se dceřiný podnik ve třetí zemi, informují příslušné orgány stejným způsobem také příslušné orgány této třetí země.

Článek 10

Výjimky pro úvěrové instituce trvale přidružené k ústřednímu subjektu

1.  Příslušné orgány mohou v souladu s vnitrostátním právem částečně nebo zcela upustit od uplatňování požadavků stanovených v části druhé až osmé na jednu nebo více úvěrových institucí, které se nacházejí v témže členském státě a které jsou trvale přidruženy k ústřednímu subjektu, jenž nad nimi vykonává dohled a je usazen v témže členském státě, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) závazky ústředního subjektu a přidružených institucí jsou společné a nerozdílné nebo za závazky přidružených institucí plně ručí ústřední subjekt;

b)  ►C2  solventnost ◄ a likvidita ústředního subjektu a všech přidružených institucí jsou sledovány jako celek na základě konsolidovaných účetních závěrek těchto institucí;

c) vedoucí orgány ústředního subjektu jsou oprávněny vydávat pokyny vedoucím orgánům přidružených institucí.

▼C2

Členské státy mohou v souvislosti s uplatňováním výjimky uvedené v prvním pododstavci zachovávat a využívat stávající vnitrostátní právní předpisy, pokud nejsou v rozporu s tímto nařízením nebo směrnicí 2013/36/EU.

▼B

2.  Pokud se příslušné orgány ujistily, že podmínky uvedené v odstavci 1 jsou splněny, a pokud jsou závazky ústředního subjektu plně zaručeny přidruženými institucemi, mohou příslušné orgány v jednotlivých případech upustit od uplatňování ustanovení části druhé až osmé na tento ústřední subjekt.



KAPITOLA 2

Obezřetnostní konsolidace



Oddíl 1

Uplatňování požadavků na konsolidovaném základě

Článek 11

Obecná ustanovení

1.  Mateřské instituce v členském státě plní povinnosti stanovené v části druhé až čtvrté a části sedmé v rozsahu a způsobem uvedeným v článku 18 na základě své konsolidované situace. Mateřské podniky a jejich dceřiné podniky, na něž se vztahuje toto nařízení, mají zavedenu řádnou organizační strukturu a odpovídající mechanismy vnitřní kontroly, aby zajistily řádné zpracovávání a předávání údajů nezbytných ke konsolidaci. Zejména zajistí, aby dceřiné podniky, na něž se nevztahuje toto nařízení, zavedly opatření, postupy a mechanismy pro zajištění náležité konsolidace.

2.  Instituce kontrolované mateřskou finanční holdingovou společností nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v členském státě plní povinnosti stanovené v části druhé až čtvrté a části sedmé v rozsahu a způsobem uvedeným v článku 18 na základě konsolidované situace dané finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti.

Pokud mateřská finanční holdingová společnost nebo mateřská smíšená finanční holdingová společnost v členském státě kontroluje více než jednu instituci, použije se první pododstavec pouze na instituci, na niž se vztahuje dohled na konsolidovaném základě v souladu s článkem 111 směrnice 2013/36/EU.

3.  Mateřské instituce v EU a instituce kontrolované mateřskou finanční holdingovou společností v EU a instituce kontrolované mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v EU plní povinnosti stanovené v části šesté na základě konsolidované situace dané mateřské instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti, pokud skupina sestává z jedné nebo více úvěrových institucí nebo investičních podniků, které jsou oprávněny poskytovat investiční služby a činnosti uvedené v oddíle A bodech 3 a 6 přílohy I směrnice 2004/39/ES. ►C2  Do předložení zprávy Komise v souladu s čl. 508 odst. 2 tohoto nařízení, a pokud skupina sestává pouze z investičních podniků, mohou příslušné orgány osvobodit investiční podniky od požadavku plnit povinnosti stanovené v části šesté na konsolidovaném základě, s ohledem na povahu, rozsah a složitost jejich činnosti. ◄

▼M8

3a.  Odchylně od odstavce 2 tohoto článku plní povinnosti stanovené v článku 92a tohoto nařízení na konsolidovaném základě v rozsahu a způsobem stanoveným v článku 18 tohoto nařízení pouze mateřské instituce určené jako subjekty řešící krizi, které jsou G-SVI, součástí G-SVI nebo součástí G-SVI mimo EU.

Povinnosti stanovené v článku 92b tohoto nařízení plní na konsolidovaném základě v rozsahu a způsobem popsaným v článku 18 tohoto nařízení pouze mateřské podniky v EU, které jsou významným dceřiným podnikem G-SVI mimo EU a nejsou subjektem řešícím krizi. Pokud se použije čl. 21b odst. 2 směrnice 2013/36/EU, v případě dvou zprostředkujících mateřských podniků v EU, které byly společně určeny jako významný dceřiný podnik, plní každý z těchto podniků požadavky podle článku 92b tohoto nařízení na základě své konsolidované situace.

▼B

4.  Pokud se použije článek 10, ústřední subjekt uvedený v daném článku plní požadavky části druhé až osmé na základě konsolidované situace celku tvořeného ústředním subjektem a jeho přidruženými institucemi.

5.  Vedle požadavků podle odstavců 1 až 4, a aniž jsou dotčena jiná ustanovení tohoto nařízení a směrnice 2013/36/EU, mohou příslušné orgány od strukturálně oddělených institucí vyžadovat dodržování povinností stanovených v části druhé až čtvrté a části šesté až osmé tohoto nařízení a v hlavě VII směrnice 2013/36/EU na subkonsolidovaném základě, jestliže k tomu pro účely dohledu existují důvody plynoucí ze zvláštností rizika nebo kapitálové struktury instituce, včetně případů, kdy členské státy ve svém vnitrostátním právu vyžadují strukturální oddělení činností v rámci určité bankovní skupiny.

Uplatněním přístupu uvedeného v prvním pododstavci nesmí být dotčen účinný dohled na konsolidovaném základě a jeho uplatnění rovněž nesmí vést k neúměrným nepříznivým účinkům na finanční systém jako celek nebo jeho části v jiných členských státech nebo v Unii jako celku ani nesmí vytvářet překážku bránící fungování vnitřního trhu.

Článek 12

Finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti s dceřinou úvěrovou institucí a současně s dceřiným investičním podnikem

Pokud má finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost jako dceřiný podnik nejméně jednu úvěrovou instituci a jeden investiční podnik, vztahují se požadavky uplatňované na základě konsolidované situace finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti na úvěrovou instituci.

▼M8

Článek 12a

Konsolidovaný výpočet pro G-SVI s více subjekty řešícími krizi

Pokud nejméně dva subjekty G-SVI patřící ke stejné G-SVI jsou subjekty řešícími krizi, mateřská instituce v EU této G-SVI vypočítá objem kapitálu a způsobilých závazků podle čl. 92a odst. 1 písm. a) tohoto nařízení. Tento výpočet se provádí na základě konsolidované situace mateřské instituce v EU, jako by byla jediným subjektem řešícím krizi v rámci dané G-SVI.

Pokud je objem vypočtený podle prvního pododstavce tohoto článku nižší než součet objemů kapitálu a způsobilých závazků všech subjektů řešících krizi v rámci dané G-SVI podle čl. 92a odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, postupují orgány příslušné k řešení krize v souladu s čl. 45d odst. 3 a čl. 45h odst. 2 směrnice 2014/59/EU.

Pokud je objem vypočtený podle prvního pododstavce tohoto článku vyšší než součet objemů kapitálu a způsobilých závazků všech subjektů řešících krizi v rámci dané G-SVI podle čl. 92a odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, mohou orgány příslušné k řešení krize postupovat v souladu s čl. 45d odst. 3 a čl. 45h odst. 2 směrnice 2014/59/EU.

▼M8

Článek 13

Uplatňování požadavků na zpřístupňování na konsolidovaném základě

1.  Mateřské instituce v EU plní povinnosti stanovené v části osmé na základě své konsolidované situace.

Velké dceřiné podniky mateřských institucí v EU zpřístupňují informace uvedené v článcích 437, 438, 440, 442, 450, 451, 451a a 453 na individuálním základě, nebo je-li to v souladu s tímto nařízením a směrnicí 2013/36/EU relevantní, na subkonsolidovaném základě.

2.  Instituce určené jako subjekty řešící krizi, které jsou G-SVI nebo součástí G-SVI, plní povinnosti stanovené v článku 437a a v čl. 447 písm. h) na základě konsolidované situace své skupiny řešící krizi.

3.  Ustanovení odst. 1 prvního pododstavce se nepoužije na mateřské instituce v EU, mateřské finanční holdingové společnosti v EU, mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU ani subjekty řešící krizi, pokud jsou zahrnuty do rovnocenného zpřístupňování informací, které na konsolidovaném základě provádí mateřský podnik usazený ve třetí zemi.

Ustanovení odst. 1 druhého pododstavce se použije na dceřiné podniky mateřských podniků usazených ve třetí zemi, jestliže jsou tyto dceřiné podniky považovány za velké dceřiné podniky.

4.  Pokud se použije článek 10, ústřední subjekt uvedený v daném článku plní povinnosti stanovené v části osmé na základě konsolidované situace ústředního subjektu. Na ústřední subjekt se použije čl. 18 odst. 1 a s přidruženými institucemi se nakládá jako s dceřinými podniky ústředního subjektu.

Článek 14

Uplatňování požadavků článku 5 nařízení (EU) 2017/2402 na konsolidovaném základě

1.  Mateřské a dceřiné podniky, na něž se vztahuje toto nařízení, musí plnit povinnosti stanovené v článku 5 nařízení (EU) 2017/2402 na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, aby zajistily, že jejich opatření, postupy a mechanismy požadované danými ustanoveními jsou konzistentní a řádně integrované a že je možné získat veškeré údaje a informace, které mají význam pro účely dohledu. Zejména zajistí, aby dceřiné podniky, na něž se nevztahuje toto nařízení, zavedly opatření, postupy a mechanismy pro zajištění souladu s uvedenými ustanoveními.

2.  Při uplatňování článku 92 tohoto nařízení na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě použijí instituce dodatečnou rizikovou váhu podle článku 270a tohoto nařízení, pokud jsou na úrovni subjektu usazeného ve třetí zemi, který je zahrnut do konsolidace v souladu s článkem 18 tohoto nařízení, porušeny požadavky uvedené v článku 5 nařízení (EU) 2017/2402 a porušení je podstatné ve vztahu k celkovému rizikovému profilu skupiny.

▼B

Článek 15

Výjimky z uplatňování kapitálových požadavků na konsolidovaném základě pro skupiny investičních podniků

1.  Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě může v konkrétních případech upustit od uplatňování části třetí tohoto nařízení a hlavy VII kapitoly 4 směrnice 2013/36/EU na konsolidovaném základě za předpokladu, že platí tyto podmínky:

►C2  a) každý investiční podnik v EU v dané skupině používá alternativní výpočet celkového objemu rizikové expozice uvedený v čl. 95 odst. 2 nebo v čl. 96 odst. 2;

b) všechny investiční podniky v dané skupině spadají do kategorií uvedených v čl. 95 odst. 1 nebo čl. 96 odst. 1;

c) každý investiční podnik v EU v dané skupině splňuje na individuálním základě požadavky uložené článkem 95 nebo 96 a současně ◄ odečítá z kmenového kapitálu tier 1 veškeré podmíněné závazky ve prospěch investičních podniků, finančních institucí, společností spravujících aktiva a podniků pomocných služeb, které by jinak byly konsolidovány;

d) jakákoli finanční holdingová společnost, která je mateřskou finanční holdingovou společností v členském státě jakéhokoli investičního podniku v dané skupině, drží kapitál alespoň ve výši, která je určena součtem položek uvedených v čl. 26 odst. 1, čl. 51 odst. 1 a čl. 62 odst. 1,: za účelem pokrytí součtu těchto položek:

i) součtu účetních hodnot veškerých účastí, podřízených pohledávek a nástrojů uvedených v čl. 36 odst. 1 písm. h) a i), čl. 56 odst. 1 písm. c) a d) a čl. 66 odst. 1 písm. c) a d) v investičních podnicích, finančních institucích, společnostech spravujících aktiva a podnicích pomocných služeb, které by jinak byly konsolidovány; a

ii) celkové hodnoty veškerých podmíněných závazků ve prospěch investičních podniků, finančních institucí, společností spravujících aktiva a podniků pomocných služeb, které by jinak byly konsolidovány;

e) skupina nezahrnuje úvěrové instituce.

Pokud jsou splněna kritéria prvního pododstavce, musí mít každý investiční podnik v EU zavedeny systémy pro sledování a kontrolu zdrojů kapitálu a financování všech finančních holdingových společností, investičních podniků, finančních institucí, společností spravujících aktiva a podniků pomocných služeb v rámci skupiny.

2.  Příslušné orgány mohou výjimku uplatnit rovněž tehdy, pokud finanční holdingová společnost drží kapitál ve výši, která je nižší než hodnota vypočtená podle odst. 1 písm. d), avšak nikoli nižší než součet kapitálových požadavků uložených na individuálním základě investičním podnikům, finančním institucím, společnostem spravujícím aktiva a podnikům pomocných služeb, které by jinak byly konsolidovány, a celkové hodnoty veškerých podmíněných závazků ve prospěch investičních podniků, finančních institucí, společností spravujících aktiva a podniků pomocných služeb, které by jinak byly konsolidovány. Pro účely tohoto odstavce je kapitálový požadavek pro investiční podniky ze třetích zemí, finanční instituce, společnosti spravující aktiva a podniky pomocných služeb pomyslným kapitálovým požadavkem.

Článek 16

Výjimky z uplatňování požadavků na pákový poměr na konsolidovaném základě pro skupiny investičních podniků

Pokud jsou všechny subjekty v rámci skupiny investičních podniků, včetně mateřského podniku, investičními podniky, které jsou vyňaty z uplatňování požadavků stanovených v části sedmé na individuálním základě v souladu s čl. 6 odst. 5, může se mateřský investiční podnik rozhodnout, že neuplatní požadavky stanovené v části sedmé na konsolidovaném základě.

Článek 17

Dohled nad investičními podniky, u nichž bylo upuštěno od uplatňování kapitálových požadavků na konsolidovaném základě

1.  Investiční podniky ve skupině, jíž byla udělena výjimka podle článku 15, informují příslušné orgány o rizicích, která by mohla ohrozit jejich finanční situaci, včetně rizik spojených se složením a zdroji kapitálu, vnitřně stanoveného kapitálu a financování.

2.  Jestliže příslušné orgány odpovědné za obezřetnostní dohled nad investičním podnikem upustí od povinného dohledu na konsolidovaném základě podle článku 15, přijmou jiná vhodná opatření ke sledování rizik celé skupiny, zejména velkých expozic, a to včetně všech podniků, které se nenacházejí v členském státě.

3.  Jestliže příslušné orgány odpovědné za obezřetnostní dohled nad investičním podnikem upustí od uplatňování kapitálových požadavků na konsolidovaném základě podle článku 15, uplatňují se požadavky části osmé na individuálním základě.



Oddíl 2

Metody obezřetnostní konsolidace

Článek 18

Metody obezřetnostní konsolidace

1.  Instituce, které jsou povinny plnit požadavky uvedené v oddíle 1 na základě konsolidované situace, provedou plnou konsolidaci všech institucí a finančních institucí, které jsou jejich dceřinými podniky, případně dceřinými podniky téže mateřské finanční holdingové společnosti nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti. Pokud se část šestá použije na základě konsolidované situace instituce, nepoužijí se odstavce 2 až 8 tohoto článku.

▼M8

Pro účely čl. 11 odst. 3a provedou instituce, které jsou povinny plnit požadavky uvedené v článku 92a nebo 92b na konsolidovaném základě, plnou konsolidaci všech institucí a finančních institucí, které jsou jejich dceřinými podniky v příslušných skupinách řešících krizi.

▼B

2.  Příslušné orgány však mohou v konkrétních případech povolit poměrnou konsolidaci podle podílu na kapitálu, který mateřský podnik drží v dceřiném podniku. Poměrná konsolidace může být povolena pouze tehdy, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) ručení mateřského podniku je omezeno do výše podílu na kapitálu, který mateřský podnik v dceřiném podniku drží, s ohledem na ručení ostatních akcionářů nebo společníků;

b)  ►C2  solventnost ◄ ostatních akcionářů nebo společníků je uspokojivá;

c) ručení ostatních akcionářů a společníků je jasně stanoveno právně závazným způsobem.

3.  Jsou-li podniky propojeny vztahem ve smyslu čl. 12 odst. 1 směrnice 83/349/EHS, určí příslušné orgány způsob provedení konsolidace.

4.  Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě vyžaduje poměrnou konsolidaci podle podílů na kapitálu držených v institucích a finančních institucích, které jsou řízeny podnikem zahrnutým do konsolidace spolu s jedním nebo více podniky nezahrnutými do konsolidace, je-li ručení těchto podniků omezeno do výše drženého podílu na kapitálu.

5.   ►C2  V případě jiných účastí nebo kapitálových vazeb, než které jsou uvedeny v odstavcích 1 a 4, určí příslušné orgány ◄ , zda a jak má být konsolidace provedena. Zejména mohou povolit nebo požadovat použití ekvivalenční metody. Tato metoda však nevede k zahrnutí daných podniků do dohledu na konsolidovaném základě.

6.  Příslušné orgány určí, zda a jak má být konsolidace provedena v následujících případech:

a) pokud podle názoru příslušných orgánů instituce uplatňuje významný vliv na jednu nebo více institucí nebo finančních institucí, ale nemá v těchto institucích účast ani k nim nemá jiné kapitálové vazby, a

b) pokud jsou dvě nebo více institucí nebo finančních institucí podřízeny jednomu vedení jinak než na základě smlouvy, zakládací listiny nebo stanov.

Příslušné orgány mohou zejména povolit nebo požadovat použití metody uvedené v článku 12 směrnice 83/349/EHS. Tato metoda však nevede k zahrnutí daných podniků do dohledu na konsolidovaném základě.

7.  Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek, podle nichž se provádí konsolidace v případech uvedených v odstavcích 2 až 6 tohoto článku.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2016.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

8.  Pokud se vyžaduje dohled na konsolidovaném základě podle článku 111 směrnice 2013/36/EU, podniky pomocných služeb a společnosti spravující aktiva definované v čl. 2 bodu 5 směrnice 2002/87/ES se v případech stanovených v tomto článku a v souladu s postupy stanovenými v tomto článku zahrnují do konsolidace.

▼M8

9.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek, podle nichž se provádí konsolidace v případech uvedených v odstavcích 3 až 6 a 8.

EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 31. prosince 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼B



Oddíl 3

Působnost obezřetnostní konsolidace

Článek 19

Subjekty vyňaté z působnosti obezřetnostní konsolidace

1.  Instituce, finanční instituce nebo podnik pomocných služeb, které jsou dceřiným podnikem nebo podnikem, v němž je držena účast, nemusí být zahrnuty do konsolidace, pokud je celková hodnota aktiv a podrozvahových položek dotčeného podniku nižší než nižší z těchto dvou částek:

a) 10 milionů EUR;

b) 1 % celkové hodnoty aktiv a podrozvahových položek mateřského podniku nebo podniku, který drží účast.

2.  Orgány příslušné k dohledu na konsolidovaném základě podle článku 111 směrnice 2013/36/EU mohou v konkrétních případech rozhodnout, že instituce, finanční instituce nebo podnik pomocných služeb, které jsou dceřiným podnikem nebo podnikem, v němž je držena účast, nemusí být zahrnuty do konsolidace, a to v následujících případech:

a) pokud se dotčený podnik nachází ve třetí zemi, kde existují právní překážky pro předávání nezbytných informací;

▼C2

b) pokud má dotčený podnik vzhledem k cílům dohledu nad institucemi pouze zanedbatelný význam;

▼C3

c) pokud by podle názoru orgánů příslušných k dohledu na konsolidovaném základě byla konsolidace finanční situace dotčeného podniku vzhledem k cílům dohledu nad institucemi nevhodná nebo zavádějící.

▼B

3.  Pokud však v případech podle odstavce 1 a odst. 2 písm. b) splňuje kritéria stanovená v uvedených ustanoveních více podniků, které jako celek nemají zanedbatelný význam vzhledem k uvedeným cílům, jsou zahrnuty do konsolidace.

Článek 20

Společná rozhodnutí o obezřetnostních požadavcích

1.  Příslušné orgány spolupracují a vzájemně projednávají relevantní otázky:

a) v případě žádostí o svolení podle čl. 143 odst. 1, čl. 151 odst. 4, čl. 151 odst. 9, článku 283, čl. 312 odst. 2 a článku 363 předložených mateřskou institucí v EU a jejími dceřinými podniky nebo společně dceřinými podniky mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU, aby rozhodly, zda požadované svolení udělit, a případně určily podmínky, kterým by toto svolení mělo podléhat;

b) aby určily, zda jsou splněna kritéria pro zvláštní postup uvnitř skupiny podle čl. 422 odst. 9 a čl. 425 odst. 5 doplněná regulačními technickými normami podle čl. 422 odst. 10 a čl. 425 odst. 6 vypracovanými orgánem EBA.

Žádosti se podávají pouze orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě.

Žádost uvedená v čl. 312 odst. 2 obsahuje popis metodiky používané k rozdělení kapitálového požadavku k operačnímu riziku mezi jednotlivé subjekty ve skupině. V žádosti je nutno uvést, zda a jakým způsobem budou do systému měření rizika promítnuty účinky diverzifikace.

2.  Příslušné orgány učiní vše, co je v jejich silách, aby do šesti měsíců dosáhly společného rozhodnutí:

a) o žádosti uvedené v odst. 1 písm. a);

b) o posouzení kritérií a o uplatnění zvláštního postupu podle odst. 1 písm. b).

Toto společné rozhodnutí má podobu dokumentu obsahujícího plně odůvodněné rozhodnutí a žadateli ho předá příslušný orgán uvedený v odstavci 1.

3.  Lhůta uvedená v odstavci 2 počíná běžet:

a) dnem, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě obdrží úplnou žádost uvedenou v odst. 1 písm. a). Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě neprodleně předá úplnou žádost ostatním příslušným orgánům;

b) dnem, kdy příslušné orgány obdrží zprávu vypracovanou orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě, jež obsahuje analýzu vzájemných závazků uvnitř skupiny.

4.  Nepřijmou-li příslušné orgány společné rozhodnutí do šesti měsíců, vydá orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě ve věci odst. 1 písm. a) vlastní rozhodnutí. Rozhodnutí orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě nesmí omezit pravomoci příslušných orgánů podle článku 105 směrnice 2013/36/EU.

Rozhodnutí má podobu dokumentu obsahujícího plně odůvodněné rozhodnutí a bere v úvahu názory a námitky ostatních příslušných orgánů vyjádřené v daném šestiměsíčním období.

Rozhodnutí předává orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě mateřské instituci v EU, mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU a ostatním příslušným orgánům.

Pokud ke konci daného šestiměsíčního období kterýkoli z dotčených příslušných orgánů postoupil věc orgánu EBA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010, odloží orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě své rozhodnutí ve věci podle odst. 1 písm. a) tohoto článku a vyčká na rozhodnutí, které EBA může ve vztahu k jeho rozhodnutí učinit podle čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a poté rozhodne v souladu s rozhodnutím EBA. Šestiměsíční období se považuje za lhůtu pro smírné urovnání sporu ve smyslu uvedeného nařízení. EBA přijme své rozhodnutí do jednoho měsíce. Věc nelze orgánu EBA postoupit po skončení daného šestiměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí.

5.  Nepřijmou-li příslušné orgány do šesti měsíců společné rozhodnutí, vydá příslušný orgán odpovědný za dohled nad dceřiným podnikem na individuálním základě ve věci podle odst. 1 písm. b) vlastní rozhodnutí.

Rozhodnutí má podobu dokumentu obsahujícího plně odůvodněné rozhodnutí a bere v úvahu názory a námitky ostatních příslušných orgánů vyjádřené v daném šestiměsíčním období.

Rozhodnutí musí být předáno orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě, který informuje mateřskou instituci v EU, mateřskou finanční holdingovou společnost v EU nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společnost v EU.

Pokud ke konci daného šestiměsíčního období tento orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě postoupil věc orgánu EBA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010, odloží příslušný orgán odpovědný za dohled nad dceřiným podnikem na individuálním základě své rozhodnutí ve věci podle odst. 1 písm. b) tohoto článku a vyčká na rozhodnutí, které EBA může ve vztahu k jeho rozhodnutí učinit podle čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a poté rozhodne v souladu s rozhodnutím EBA. Šestiměsíční období se považuje za lhůtu pro smírné urovnání sporu ve smyslu uvedeného nařízení. EBA přijme své rozhodnutí do jednoho měsíce. Věc nelze orgánu EBA postoupit po skončení daného šestiměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí.

6.  Pokud mateřská instituce v EU a její dceřiné podniky, dceřiné podniky mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo dceřiné podniky mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU používají pokročilý přístup k měření podle čl. 312 odst. 2 nebo přístup IRB podle článku 143 na jednotném základě, povolí příslušné orgány, aby kvalifikační kritéria stanovená v článcích 321 a 322 nebo v části třetí hlavě II kapitole 3 oddílu 6 splnily mateřský podnik a jeho dceřiné podniky společně, způsobem, který je v souladu se strukturou skupiny a jejími systémy, postupy a metodikami řízení rizik.

7.  Rozhodnutí uvedená v odstavcích 2, 4 a 5 jsou považována za směrodatná a uplatňována příslušnými orgány v dotčených členských státech.

8.  EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro upřesnění postupu společného rozhodování podle odst. 1 písm. a) s ohledem na žádosti o svolení podle čl. 143 odst. 1, čl. 151 odst. 4 a 9, článku 283, čl. 312 odst. 2 a článku 363 s cílem usnadnit přijímání společných rozhodnutí.

EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 31. prosince 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 21

Společná rozhodnutí o úrovni uplatňování požadavků na likviditu

1.  Na žádost mateřské instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU nebo subkonsolidovaného dceřiného podniku mateřské instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU učiní orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a orgány příslušné k dohledu nad dceřinými podniky mateřské instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU v členském státě vše, co je v jejich silách, aby přijaly společné rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky čl. 8 odst. 1 písm. a) až d), a v němž vymezí jedinou podskupinu pro účely likvidity pro použití článku 8.

Společného rozhodnutí musí být dosaženo do šesti měsíců poté, co orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předloží zprávu vymezující jedinou podskupinu pro účely likvidity na základě kritérií stanovených v článku 8. Jestliže se orgány během daného šestiměsíčního období neshodnou, obrátí se orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě na žádost kteréhokoli z ostatních dotčených příslušných orgánů na orgán EBA. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě se může na orgán EBA obrátit z vlastního podnětu.

Společným rozhodnutím mohou být rovněž uložena omezení týkající se umístění a vlastnictví likvidních aktiv a stanoveny požadované minimální objemy likvidních aktiv, která mají držet instituce vyňaté z použití části šesté.

Toto společné rozhodnutí má podobu dokumentu obsahujícího plně odůvodněné rozhodnutí a orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě toto rozhodnutí předá mateřské instituci dotyčné jediné podskupiny pro účely likvidity.

2.  Není-li společné rozhodnutí přijato do šesti měsíců, přijme každý orgán příslušný k dohledu na individuálním základě vlastní rozhodnutí.

Kterýkoli příslušný orgán se však může v průběhu daného šestiměsíčního období obrátit na orgán EBA s dotazem, zda jsou splněny podmínky čl. 8 odst. 1 písm. a) až d). EBA může v tomto případě provést nezávazné zprostředkování v souladu s čl. 31 písm. c) nařízení (EU) č. 1093/2010 a všechny zúčastněné příslušné orgány odloží svá rozhodnutí do ukončení nezávazného zprostředkování. Pokud během zprostředkování nedosáhly příslušné orgány do tří měsíců dohody, přijme každý orgán příslušný k dohledu na individuálním základě vlastní rozhodnutí, přičemž vezme v úvahu přiměřenost přínosů a rizik na úrovni členského státu mateřské instituce a přiměřenost přínosů a rizik na úrovni členského státu dceřiného podniku. Věc nelze orgánu EBA postoupit po skončení daného šestiměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí.

Společné rozhodnutí uvedené v odstavci 1 a rozhodnutí uvedená v druhém pododstavci tohoto odstavce jsou závazná.

3.  Kterýkoli příslušný orgán se může také během daného šestiměsíčního období obrátit na orgán EBA v případě nedosažení dohody ►C2  ohledně podmínek čl. 8 odst. 3 písm. a) až d) ◄ . EBA může v tomto případě provést nezávazné zprostředkování v souladu s čl. 31 písm. c) nařízení (EU) č. 1093/2010 a všechny zúčastněné příslušné orgány odloží svá rozhodnutí do ukončení nezávazného zprostředkování. Pokud během zprostředkování nedosáhly příslušné orgány do tří měsíců dohody, přijme každý orgán příslušný k dohledu na individuálním základě vlastní rozhodnutí.

Článek 22

Subkonsolidace v případě subjektů ve třetích zemích

►C2  Dceřiné instituce uplatňují požadavky stanovené v článcích 89 až 91 a v části třetí a čtvrté na subkonsolidovaném základě ◄ , jestliže tyto instituce nebo mateřský podnik v případě, že jím je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost, mají ve třetí zemi dceřiný podnik ve formě instituce nebo finanční instituce nebo v takové instituci či společnosti drží účast.

Článek 23

Podniky ve třetích zemích

Pro účely výkonu dohledu na konsolidovaném základě v souladu s touto kapitolou se pojmy „investiční podnik“, „úvěrová instituce“, „finanční instituce“ a „instituce“ vztahují rovněž na podniky usazené ve třetích zemích, které by, pokud by byly usazeny v Unii, odpovídaly definicím těchto termínů v článku 4.

Článek 24

Oceňování aktiv a podrozvahových položek

1.  Oceňování aktiv a podrozvahových položek se provádí v souladu s použitelným účetním rámcem.

2.  Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány vyžadovat, aby instituce prováděly oceňování aktiv a podrozvahových položek a určování výše kapitálu v souladu s mezinárodními účetními standardy podle nařízení (ES) č. 1606/2002.



ČÁST DRUHÁ

▼M8

KAPITÁL A ZPŮSOBILÉ ZÁVAZKY

▼B



HLAVA I

SLOŽKY KAPITÁLU



KAPITOLA 1

Kapitál tier 1

Článek 25

Kapitál tier 1

Kapitál tier 1 instituce je součtem kmenového kapitálu tier 1 a vedlejšího kapitálu tier 1 instituce.



KAPITOLA 2

Kmenový kapitál tier 1



Oddíl 1

Položky a nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1

Článek 26

Položky kmenového kapitálu tier 1

1.  Položky kmenového kapitálu tier 1 instituce jsou tyto:

a) kapitálové nástroje, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 28 nebo v příslušných případech v článku 29;

b) emisní ážio související s nástroji uvedenými v písmenu a);

c) nerozdělený zisk;

d) kumulovaný ostatní úplný výsledek hospodaření;

e) ostatní fondy;

f) rezervní fond na všeobecná bankovní rizika.

Položky uvedené v písm. c) až f) se považují za kmenový kapitál tier 1 pouze tehdy, může-li je instituce neomezeně a okamžitě použít na pokrytí rizik nebo ztrát ve chvíli, kdy se objeví.

2.  Pro účely odst. 1 písm. c) mohou instituce předtím, než formálně schválí svůj hospodářský výsledek za daný rok, a pouze s předchozím svolením příslušného orgánu zahrnout do kmenového kapitálu tier 1 mezitímní zisk nebo zisk ke konci roku. Příslušný orgán svolení udělí, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) údaje o zisku ověřily osoby nezávislé na instituci, které jsou odpovědné za audit účetnictví této instituce;

b) instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokázala, že všechny předvídatelné výplaty nebo dividendy byly od výše tohoto zisku odečteny.

Ověření mezitímního zisku instituce nebo zisku ke konci roku musí poskytovat ►C2  přiměřenou úroveň jistoty, že zisk byl vykázán podle ◄ zásad stanovených v použitelném účetním rámci.

▼M8

3.  Příslušné orgány vyhodnotí, zda emise kapitálových nástrojů splňují kritéria stanovená v článku 28 nebo v příslušných případech v článku 29. Instituce zařadí emise kapitálových nástrojů mezi nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 až poté, co příslušné orgány udělí svolení.

Odchylně od prvního pododstavce mohou instituce jako nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 klasifikovat následné emise ve formě nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, pro které již získaly svolení, za předpokladu, že jsou splněny obě tyto podmínky:

a) ustanovení, kterými se tyto následné emise řídí, jsou v zásadě totožné s ustanoveními, kterými se řídí ty emise, pro které již instituce získaly svolení;

b) instituce oznámily tyto následné emise příslušným orgánům v dostatečném časovém předstihu, než je klasifikovaly jako nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1.

Před udělením svolení pro nové formy kapitálových nástrojů, jež mají být klasifikovány jako nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, konzultují příslušné orgány orgán EBA. Příslušné orgány stanovisko orgánu EBA náležitě zohlední, a pokud se rozhodnou od něj odchýlit, zašlou orgánu EBA do tří měsíců ode dne doručení stanoviska orgánu EBA písemné oznámení vymezující důvody odchýlení od příslušného stanoviska. Tento pododstavec se nepoužije na kapitálové nástroje uvedené v článku 31.

Na základě informací shromážděných od příslušných orgánů EBA vypracuje, udržuje a zveřejňuje seznam všech forem kapitálových nástrojů v každém členském státě, které jsou považovány za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1. V souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 1093/2010 může EBA v souvislosti s nástroji zahrnovanými do kmenového kapitálu tier 1 shromažďovat veškeré informace, které považuje za nezbytné pro prokázání souladu s kritérii uvedenými v článku 28 nebo v příslušných případech v článku 29 tohoto nařízení a za účelem udržování a aktualizace seznamu uvedeného v tomto pododstavci.

V návaznosti na proces přezkumu uvedený v článku 80 a existují-li dostatečné důkazy, že příslušné kapitálové nástroje nesplňují nebo přestaly splňovat kritéria uvedená v článku 28 nebo v příslušných případech v článku 29, může orgán EBA rozhodnout, že tyto nástroje na seznam uvedený ve čtvrtém pododstavci nezařadí nebo je případně z tohoto seznamu vyřadí. EBA učiní v tomto smyslu oznámení, které musí rovněž odkazovat na postoj daného příslušného orgánu k dané otázce. Tento pododstavec se nepoužije na kapitálové nástroje uvedené v článku 31.

▼B

4.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění významu slova „předvídatelný“ při určování, zda byly odečteny všechny předvídatelné výplaty nebo dividendy.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 27

Kapitálové nástroje vzájemných institucí, družstev, spořitelen nebo podobných institucí v kmenovém kapitálu tier 1

1.  Položky kmenového kapitálu tier 1 zahrnují jakékoli kapitálové nástroje vydané institucí na základě jejích statutárních ustanovení, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) jedná se o typ instituce definovaný v použitelném vnitrostátním právu a podle názoru příslušných orgánů ji lze pro účely této části nařízení považovat za:

i) vzájemnou institucí,

ii) družstvo,

iii) spořitelnu,

iv) podobnou instituci,

v) úvěrovou instituci, která je plně ve vlastnictví jedné z institucí uvedených v bodech i) až iv) a má povolení příslušného orgánu využívat ustanovení tohoto článku, a pokud a dokud daná instituce uvedená v bodech i) až iv) přímo či nepřímo drží 100 % kmenových akcií vydaných touto úvěrovou institucí;

b) jsou splněny podmínky stanovené v článku 28 nebo v příslušných případech v článku 29.

Tyto vzájemné instituce, družstva nebo spořitelny uznané jako takové podle použitelného vnitrostátního práva před 31. prosincem 2012 jsou pro účely této časti za takové považovány i nadále, nepřestávají-li splňovat kritéria, na jejichž základě byly uznány.

2.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek, podle nichž mohou příslušné orgány určit, zda typ podniku uznaného podle použitelného vnitrostátního práva lze pro účely této části nařízení považovat za vzájemnou instituci, družstvo, spořitelnu nebo podobnou instituci;

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 28

Nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1

1.  Kapitálové nástroje lze považovat za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) nástroje jsou vydány přímo institucí s předchozím souhlasem vlastníků instituce nebo, je-li to povoleno podle použitelného vnitrostátního práva, vedoucího orgánu instituce;

▼M8

b) nástroje jsou plně splaceny a nabytí vlastnického práva k těmto nástrojům není přímo ani nepřímo financováno institucí;

▼B

c) nástroje splňují všechny tyto podmínky, pokud jde o jejich klasifikaci:

i) lze je považovat za kapitál ve smyslu článku 22 směrnice 86/635/EHS;

ii) jsou klasifikovány jako vlastní kapitál ve smyslu použitelného účetního rámce;

iii) jsou klasifikovány jako vlastní kapitál pro účely určení platební neschopnosti na základě rozvahy, stanoví-li tak vnitrostátní insolvenční právo;

d) nástroje jsou jasně a odděleně uvedeny v rozvaze v rámci účetní závěrky instituce;

e) nástroje nemají stanovenu splatnost (věčné nástroje);

f) jistinu nástrojů nelze snížit nebo vyplatit, s výjimkou těchto případů:

i) likvidace instituce;

ii) diskrečního zpětného odkupu nástrojů nebo jiného způsobu snížení kapitálu na základě vlastního rozhodnutí, pokud instituce obdržela předchozí svolení příslušného orgánu v souladu s článkem 77;

g) ustanovení, jimiž se nástroje řídí, výslovně ani implicitně neuvádějí, že by jistina nástrojů byla nebo mohla být snížena nebo vyplacena jinak než při likvidaci instituce, a instituce něco takového před vydáním ani při vydání nástrojů neuvádí, s výjimkou nástrojů uvedených v článku 27, u nichž je podle použitelného vnitrostátního práva zakázáno, aby instituce odmítla jejich splacení;

h) nástroje splňují tyto podmínky, pokud jde o rozdělení výnosů:

i) neexistuje přednostní zacházení při rozdělování výnosů, pokud jde o pořadí výplat rozdělených výnosů, a to i ve vztahu k jiným nástrojům zahrnovaným do kmenového kapitálu tier 1, a podmínky, kterými se nástroje řídí, nestanoví přednostní práva na výplatu rozdělených výnosů;

ii) rozdělení výnosů držitelům nástrojů může být provedeno pouze z položek k rozdělení;

iii) podmínky, kterými se nástroje řídí, nezahrnují strop nebo jiné omezení maximální výše rozdělených výnosů, s výjimkou nástrojů uvedených v článku 27;

iv) výše rozdělených výnosů se neurčuje na základě částky, za kterou byly nástroje při emisi zakoupeny, s výjimkou nástrojů uvedených v článku 27;

v) podmínky, kterými se nástroje řídí, neukládají instituci povinnost rozdělit výnosy držitelům nástrojů a instituce není žádnou takovouto povinností ani jinak vázána;

vi) neprovedení rozdělení výnosů nepředstavuje nesplnění závazků ze strany instituce;

vii) zrušením rozdělení výnosů nevznikají instituci žádná omezení;

i) v porovnání se všemi kapitálovými nástroji vydanými institucí absorbují tyto nástroje první a proporcionálně největší podíl vzniklých ztrát a každý nástroj absorbuje ztráty stejnou měrou jako všechny ostatní nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1;

j) v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce se nástroje řadí za všechny ostatní pohledávky;

k) nástroje opravňují své vlastníky k podílu na zbylých aktivech instituce, který je v případě její likvidace a po zaplacení všech přednostních pohledávek úměrný hodnotě vydaných nástrojů a není pevně stanoven ani nepodléhá stropu, s výjimkou kapitálových nástrojů uvedených v článku 27;

l) nástroje nejsou zajištěny žádným z těchto subjektů ani se na ně nevtahuje záruka žádného z těchto subjektů, která by zvyšovala pořadí uspokojení pohledávek:

i) institucí nebo jejími dceřinými podniky;

ii) mateřským podnikem instituce nebo jeho dceřinými podniky;

iii) mateřskou finanční holdingovou společností nebo jejími dceřinými podniky;

iv) holdingovou společností se smíšenou činností nebo jejími dceřinými podniky;

v) smíšenou finanční holdingovou společností a jejími dceřinými podniky;

vi) podnikem, který má úzké propojení se subjekty uvedenými v bodech i) až v);

m) nástroje nejsou předmětem žádných ujednání, ať smluvních či jiných, která v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce zvyšují pořadí uspokojení pohledávek z nich plynoucích.

Podmínka stanovená v prvním pododstavci písm. j) se považuje za splněnou bez ohledu na to, zda jsou dané nástroje zahrnuty podle čl. 484 odst. 3 do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2, jsou-li na stejné úrovni.

▼M8

Pro účely prvního pododstavce písm. b) lze za kapitálový nástroj považovat pouze tu část nástroje zahrnovaného do kmenového kapitálu tier 1, která je plně splacena.

▼C2

2.  Podmínky stanovené v odst. 1 písm. i) se považují za splněné bez ohledu na trvalý odpis účetní hodnoty jistiny nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2.

Podmínka stanovená v odst. 1 písm. f) se považuje za splněnou bez ohledu na snížení jistiny kapitálového nástroje v rámci řízení k řešení problémů nebo v důsledku odpisu účetní hodnoty kapitálových nástrojů vyžadovaného orgánem pro řešení problémů příslušným pro danou instituci.

Podmínka stanovená v odst. 1 písm. g) se považuje za splněnou bez ohledu na ustanovení, jimiž se kapitálový nástroj řídí a jež výslovně či implicitně uvádějí, že by jistina nástroje byla nebo mohla být snížena v rámci řízení k řešení problémů nebo v důsledku odpisu účetní hodnoty kapitálových nástrojů vyžadovaného orgánem pro řešení problémů příslušným pro danou instituci.

▼B

3.  Podmínka stanovená v odst. 1 písm. h) bodě iii) se považuje za splněnou bez ohledu na to, že je nástroj spojen s výplatou dividendového násobku, jestliže tento dividendový násobek nevede k rozdělení výnosů, které má nepřiměřený negativní vliv na kapitál.

▼M8

Podmínka stanovená v odst. 1 prvním pododstavci písm. h) bodě v) se považuje za splněnou bez ohledu na to, zda se na dceřiný podnik vztahuje dohoda s mateřským podnikem o převodu zisku a ztrát, podle které se dceřiný podnik po vypracování roční účetní závěrky zavazuje převést svůj roční výsledek mateřskému podniku, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) mateřský podnik vlastní 90 % nebo více hlasovacích práv a kapitálu dceřiného podniku;

b) mateřský podnik a dceřiný podnik se nacházejí ve stejném členském státě;

c) dohoda byla uzavřena za legitimním daňovým účelem;

d) dceřiný podnik má při vypracování roční účetní závěrky možnost snížit objem rozdělovaných výnosů dle vlastního uvážení převedením části nebo celého svého zisku do svých vlastních fondů nebo do rezervních fondů na všeobecná bankovní rizika, a to dříve než provede jakoukoli platbu ve prospěch mateřského podniku;

e) mateřský podnik je podle dohody povinen dceřinému podniku plně kompenzovat veškeré jeho ztráty;

f) na dohodu se vztahuje výpovědní lhůta, na základě které lze dohodu ukončit pouze ke konci účetního období a toto ukončení nabude účinnosti nejdříve od začátku následujícího účetního období, přičemž na povinnosti mateřského podniku plně kompenzovat veškeré ztráty dceřiného podniku vzniklé během běžného účetního období se nic nemění.

Pokud instituce uzavřela dohodu o převodu zisku a ztrát, neodkladně to oznámí příslušnému orgánu a poskytne mu kopii této dohody. Instituce rovněž příslušnému orgánu neodkladně oznámí jakékoli změny dohody o převodu zisku a ztrát a její ukončení. Instituce neuzavře více než jednu dohodu o převodu zisku a ztrát.

▼B

4.  Pro účely odst. 1 písm. h) bodu i odráží diferencované rozdělení výnosů pouze diferencovaná hlasovací práva. V této souvislosti se vyšší rozdělení výnosů vztahuje pouze na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, s nimiž je spojeno méně hlasovacích práv nebo žádná hlasovací práva.

5.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění těchto otázek:

a) použitelné formy a povaha nepřímého financování kapitálových nástrojů;

b) zda a kdy by několikanásobné rozdělení výnosů mohlo mít nepřiměřený negativní vliv na kapitál;

c) co se rozumí přednostním rozdělováním výnosů.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 29

Kapitálové nástroje vydané vzájemnými institucemi, družstvy, spořitelnami a podobnými institucemi

1.  Kapitálové nástroje vydané vzájemnými institucemi, družstvy, spořitelnami a podobnými institucemi lze považovat za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 28 spolu se změnami vyplývajícími z použití tohoto článku.

2.  Pokud jde o splacení kapitálových nástrojů, musí být splněny tyto podmínky:

a) s výjimkou případů, kdy to zakazuje použitelné vnitrostátní právo, musí mít instituce možnost odmítnout splacení nástrojů;

b) pokud použitelné vnitrostátní právo zakazuje odmítnutí splacení nástrojů, dávají ustanovení, kterými se nástroje řídí, instituci možnost toto splacení omezit;

c) odmítnutí splacení nástrojů, nebo případně jeho omezení, nesmí představovat neplnění závazků ze strany instituce.

3.  Kapitálové nástroje mohou zahrnovat strop nebo omezení maximální výše rozdělených výnosů, pouze pokud je tento strop nebo omezení stanoveno použitelným vnitrostátním právem nebo stanovami instituce.

4.  Pokud kapitálové nástroje dávají vlastníkovi právo na podíl na fondech instituce v případě platební neschopnosti nebo likvidace, který je omezen do výše nominální hodnoty nástrojů, vztahuje se toto omezení ve stejné míře na držitele všech ostatních nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 vydaných danou institucí.

Podmínkou stanovenou v prvním pododstavci není dotčena možnost vzájemných institucí, družstev, spořitelen nebo podobných institucí uznat v rámci kmenového kapitálu tier 1 nástroje, které svému držiteli nepřiznávají hlasovací práva a které splňují obě následující podmínky:

a) nárok držitelů těchto nástrojů, které nezakládají hlasovací práva, v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce úměrně odpovídá podílu těchto nástrojů bez hlasovacího práva na nástrojích zahrnovaných do celkového kmenového kapitálu tier 1;

b) tyto nástroje se jinak považují za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1.

5.  Pokud kapitálové nástroje dávají vlastníkovi právo na podíl na aktivech instituce v případě platební neschopnosti nebo likvidace, který je pevně stanoven nebo omezen stropem, vztahuje se toto omezení ve stejné míře na všechny držitele všech nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 vydaných danou institucí.

6.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění povahy nezbytných omezení splacení nástrojů, pokud použitelné vnitrostátní právo instituci zakazuje splacení kapitálových nástrojů odmítnout.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 30

Důsledky nesplnění podmínek týkajících se nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1

Jestliže v případě nástroje zahrnovaného do kmenového kapitálu tier 1 přestanou být podmínky stanovené v článku 28 nebo v příslušných případech v 29 plněny, platí následující:

a) tento nástroj přestane být okamžitě považován za nástroj zahrnovaný do kmenového kapitálu tier 1;

b) emisní ážio související s tímto nástrojem přestane být okamžitě považováno za položku kmenového kapitálu tier 1.

Článek 31

Kapitálové nástroje upsané veřejnými orgány v mimořádných situacích

1.  V naléhavých situacích mohou příslušné orgány institucím povolit, aby do kmenového kapitálu tier 1 zahrnuly kapitálové nástroje, které splňují alespoň podmínky stanovené v čl. 28 odst. 1 písm. b) až e), jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) kapitálové nástroje byly vydány po 1. ledna 2014;

b) Komise tyto kapitálové nástroje považuje za státní podporu;

c) kapitálové nástroje jsou vydány v rámci rekapitalizačních opatření podle pravidel státní podpory platných v daném okamžiku;

d) kapitálové nástroje jsou v plném rozsahu upsány a drženy státem nebo příslušným veřejným orgánem či státem vlastněným subjektem;

e) kapitálové nástroje jsou schopny absorbovat ztráty;

f) s výjimkou kapitálových nástrojů uvedených v článku 27 opravňují v případě likvidace tyto kapitálové nástroje své vlastníky požadovat podíl na zbylých aktivech instituce po zaplacení všech přednostních pohledávek;

g) existují vhodné mechanismy pro ukončení účasti státu nebo v příslušných případech příslušného veřejného orgánu či státem vlastněného subjektu;

h) příslušný orgán předem udělil svolení a své rozhodnutí společně s odůvodněním zveřejnil.

2.  Na základě odůvodněné žádosti dotyčného příslušného orgánu a ve spolupráci s tímto orgánem považuje orgán EBA pro účely tohoto nařízení kapitálové nástroje uvedené v odstavci 1 za rovnocenné nástrojům zahrnovaným do kmenového kapitálu tier 1.



Oddíl 2

Obezřetnostní filtry

Článek 32

Sekuritizovaná aktiva

1.  Instituce vyloučí ze všech složek kapitálu zvýšení vlastního kapitálu podle použitelného účetního rámce, které vyplývá ze sekuritizace aktiv, včetně těchto případů:

a) zvýšení souvisejícího s budoucím maržovým příjmem, který pro instituci znamená zisk z prodeje;

b) čistého zisku plynoucího z kapitalizace budoucího příjmu ze sekuritizovaných aktiv, která zajišťují úvěrové posílení pozic v sekuritizaci, je-li instituce původcem sekuritizace.

2.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění pojmu „zisk z prodeje“ uvedeného v odst. 1 písm. a).

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 33

Zajištění peněžních toků a změny hodnoty vlastních závazků

1.  Instituce nezahrnou do složek kapitálu tyto položky:

a) oceňovací rozdíly ze změn reálné hodnoty spojené se zisky nebo ztrátami ze zajištění peněžních toků z finančních nástrojů, které nejsou oceněny reálnou hodnotou, včetně plánovaných peněžních toků;

b) zisky nebo ztráty ze závazků instituce oceněných reálnou hodnotou, které vyplývají ze změn vlastního úvěrového hodnocení instituce;

▼M8

c) v reálné hodnotě vyjádřené zisky a ztráty z derivátových závazků instituce, které vyplývají ze změn vlastního úvěrového rizika instituce.

▼B

2.  Pro účely odst. 1 písm. c) nesmějí instituce zisky nebo ztráty v reálné hodnotě, které vyplývají z jejich vlastního úvěrového rizika, kompenzovat zisky nebo ztrátami v reálné hodnotě, které vyplývají z úvěrového rizika jejich protistran.

3.  Aniž je dotčen odst. 1 písm. b), instituce může do kapitálu zahrnout výši zisku nebo ztráty ze svých závazků, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) závazky mají formu dluhopisů uvedených v čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES;

b) změny v hodnotě aktiv a závazků instituce jsou důsledkem stejných změn ve vlastním úvěrovém hodnocení instituce;

c) existuje úzká spojitost mezi hodnotou dluhopisů uvedených v písmeni a) a hodnotou aktiv instituce;

d) hypoteční úvěry je možné umořit tím, že dluhopisy, jimiž jsou tyto hypoteční úvěry financovány, jsou odkoupeny za tržní nebo nominální hodnotu.

4.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění úzké spojitosti mezi hodnotou dluhopisů a hodnotou aktiv, jak je uvedena v odst. 3 písm. c).

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2013.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 34

Dodatečné úpravy ocenění

1. Instituce při výpočtu výše svého kapitálu uplatní požadavky článku 105 na veškerá svá aktiva oceněná reálnou hodnotou a odečtou z kmenového kapitálu tier 1 částku ve výši nezbytných dodatečných úprav ocenění.

Článek 35

Nerealizované zisky a ztráty při oceňování reálnou hodnotou

Kromě položek uvedených v článku 33 neprovádějí instituce takové úpravy, kterými by ze svého kapitálu vyloučily nerealizované zisky nebo ztráty z aktiv nebo závazků oceněných reálnou hodnotou.



Oddíl 3

Odpočty od položek kmenového kapitálu tier 1, výjimky a alternativní postupy



Pododdíl 1

Odpočty od položek kmenového kapitálu tier 1

Článek 36

Odpočty od položek kmenového kapitálu tier 1

1.  Instituce od položek kmenového kapitálu tier 1 odečtou toto:

a) ztráty běžného účetního roku;

b) nehmotná aktiva;

c) odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku;

d) instituce počítající objemy rizikově vážených expozic pomocí přístupu IRB odečtou záporné hodnoty vyplývající z výpočtu výše očekávaných ztrát podle článků 158 a 159;

e) aktiva penzijního fondu definovaných požitků v rozvaze instituce.

f) přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do vlastních nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, včetně vlastních nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, které je instituce povinna odkoupit na základě skutečného nebo podmíněného závazku plynoucího z existující smlouvy;

g) přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, pokud tyto subjekty mají s institucí vztah vzájemné účasti a příslušné orgány se domnívají, že jeho účelem je uměle zvýšit kapitál instituce;

h) příslušnou výši přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici;

i) příslušnou výši přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, v nichž instituce má významnou investici;

▼C3

j) hodnotu položek, jež mají být odečteny od položek vedlejšího kapitálu tier 1 podle článku 56, která přesahuje položky vedlejšího kapitálu tier 1 instituce;

▼B

k) objem expozice u následujících položek, kterým se má přiřadit riziková váha 1 250  %, pokud instituce odečítá tento objem expozice z objemu položek kmenového kapitálu tier 1 jako alternativní postup k použití rizikové váhy 1 250  %:

i) u kvalifikovaných účastí mimo finanční sektor;

▼M5

ii) u sekuritizovaných pozic v souladu s čl. 244 odst. 1 písm. b), čl. 245 odst. 1 písm. b) a článkem 253;

▼B

iii) u volných dodávek v souladu s čl. 379 odst. 3;

iv) u pozic v koši, pro které instituce nemůže určit rizikovou váhu v rámci přístupu IRB v souladu s čl. 153 odst. 8;

v) u akciových expozic v rámci přístupu založeného na interních modelech v souladu s čl. 155 odst. 4;

l) daňové platby týkající se položek kmenového kapitálu tier 1 předvídatelné v době výpočtu, s výjimkou případu, kdy instituce vhodně upraví hodnotu položek kmenového kapitálu tier 1, pokud tyto daňové platby snižují částku, do jejíž výše lze dané položky použít ke krytí rizik nebo ztrát;

▼M7

m) příslušnou výši nedostatečného krytí pro nevýkonné expozice.

▼B

2.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění toho, jak mají být uplatňovány odpočty podle odst. 1 písm. a), c), e), f), h), i) a l) tohoto článku a související odpočty uvedené v čl. 56 písm. a), c), d) a f) a v čl. 66 písm. a), c) a d).

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

3.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění druhů kapitálových nástrojů finančních institucí a, za konzultace Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (EIOPA) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 ( 14 ) orgánu EIOPA, pojišťoven a zajišťoven ze třetích zemí a podniků vyňatých z působnosti směrnice 2009/138/ES v souladu s článkem 4 uvedené směrnice, které se odečítají od těchto složek kapitálu:

a) od položek kmenového kapitálu tier 1;

b) od položek vedlejšího kapitálu tier 1;

c) od položek kapitálu tier 2.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼M8

4.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem s cílem upřesnit, jak mají být uplatňovány odpočty uvedené v odst. 1 písm. b) včetně závažnosti negativních dopadů na hodnotu, které nezpůsobují obavy z hlediska obezřetnosti.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. června 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼B

Článek 37

Odpočty nehmotných aktiv

Instituce určí objem nehmotných aktiv, která mají být odečtena, podle těchto ustanovení:

a) částka, která má být odečtena, se sníží o související odložené daňové závazky, které by zanikly, ►C2  kdyby došlo ke znehodnocení nehmotných aktiv ◄ nebo jejich odúčtování podle použitelného účetního rámce;

b) částka, která má být odečtena, zahrnuje goodwill zahrnutý v ocenění významných investic instituce;

▼M8

c) částka, která má být odečtena, se sníží o částku účetního přecenění nehmotných aktiv dceřiných podniků odvozených z konsolidace dceřiných podniků a přiřaditelných osobám jiným než podnikům zahrnutým do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2.

▼B

Článek 38

Odpočty odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku

1.  Instituce určí výši odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku, které mají být odečteny, podle tohoto článku.

2.  S výjimkou případů, kdy jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 3, se výše odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku vypočítává, aniž by byla snížena o související odložené daňové závazky instituce.

3.  Výše odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku může být snížena o související odložené daňové závazky instituce, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) daný subjekt má podle použitelného vnitrostátního práva ze zákona právo započítat tyto splatné daňové pohledávky vůči splatným daňovým závazkům;

b) odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky se vztahují k daním, které jsou vybírány stejným daňovým orgánem a od stejného subjektu podléhajícího dani.

4.  Související odložené daňové závazky instituce použité pro účely odstavce 3 nesmějí zahrnovat odložené daňové závazky, o které je snížena hodnota nehmotných aktiv nebo aktiv penzijního fondu definovaných požitků, jež má být odečtena.

5.  Výše souvisejících odložených daňových závazků uvedená v odstavci 4 se rozdělí mezi:

a) odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku a vyplývající z přechodných rozdílů, které nejsou odečteny podle čl. 48 odst. 1;

b) všechny ostatní odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku.

Instituce rozdělí související odložené daňové závazky podle poměrných částí, jaké představují odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku uvedené v písmenech a) a b).

Článek 39

Přeplatky daně, zpětně použité daňové ztráty a odložené daňové pohledávky nezávislé na budoucím zisku

1.  Následující položky se neodečítají od kapitálu a uplatňuje se na ně riziková váha v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2 nebo případně kapitolou 3:

a) přeplatky daně instituce v běžném roce;

b) daňové ztráty instituce v běžném roce použité zpětně na předchozí roky, z nichž vyplývá pohledávka za ústřední vládou, regionální vládou nebo místním daňovým orgánem.

2.   ►M8  Odložené daňové pohledávky nezávislé na budoucím zisku jsou omezeny na odložené daňové pohledávky, které byly vytvořeny před 23. listopadem 2016 a vyplývají z přechodných rozdílů, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky: ◄

a) v případě, že instituce při formálním schvalování své roční účetní závěrky vykáže ztrátu, nebo v případě likvidace či platební neschopnosti instituce jsou automaticky a povinně neprodleně nahrazeny slevou na dani;

b) instituce může podle použitelného vnitrostátního daňového práva kompenzovat slevu na dani podle písmene a) jakýmkoli daňovým závazkem instituce nebo jakéhokoli jiného podniku, který je podle tohoto práva pro daňové účely zahrnut do téže konsolidace jako daná instituce, či jakéhokoli jiného podniku, který podléhá dohledu na konsolidovaném základě v souladu s částí první hlavou II kapitolou 2;

c) pokud hodnota slev na dani podle písmene b) převyšuje daňové závazky podle uvedeného písmene, je tento případný rozdíl neprodleně nahrazen přímou pohledávkou za ústřední vládou členského státu, v němž má instituce sídlo.

Jsou-li splněny podmínky stanovené v písmenech a), b) a c), uplatní instituce na odložené daňové pohledávky rizikovou váhu ve výši 100 %.

Článek 40

Odpočty záporných hodnot vyplývajících z výpočtu výše očekávaných ztrát

Částka, která má být odečtena v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. d), se nesnižuje o nárůst odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku nebo o jiné dodatečné daňové účinky, které by mohly vzniknout, ►C2  pokud by se rezervy měly zvýšit na úroveň očekávaných ztrát podle části třetí hlavy II kapitoly 3 oddílu 3. ◄

Článek 41

Odpočty aktiv penzijního fondu definovaných požitků

▼C2

1.  Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. e) se výše aktiv penzijního fondu definovaných požitků, která má být odečtena, sníží o tyto částky:

a) výši všech souvisejících odložených daňových závazků, které by mohly zaniknout, kdyby došlo ke znehodnocení aktiv nebo jejich odúčtování podle použitelného účetního rámce;

b) výši aktiv penzijního fondu definovaných požitků, jež instituce může bez omezení používat, pokud obdržela předchozí svolení příslušného orgánu.

Aktivům použitým ke snížení částky, která má být odečtena, se přidělí riziková váha v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2, případně 3.

▼B

2.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění kritérií, podle nichž příslušný orgán povoluje institucím snížit výši aktiv penzijního fondu definovaných požitků, jak je uvedeno v odst. 1 písm. b).

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 42

Odpočty kapitálových investic do vlastních nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1

Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. f) počítají instituce kapitálové investice do vlastních nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 na základě hrubých dlouhých pozic s těmito výjimkami:

a) instituce mohou vypočítat objem kapitálových investic do vlastních nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 na základě čisté dlouhé pozice, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

i) dlouhé a krátké pozice jsou v téže podkladové expozici a s krátkými pozicemi není spojeno žádné riziko protistrany;

ii) buď jsou dlouhé i krátké pozice drženy v obchodním portfoliu, nebo jsou obě drženy v investičním portfoliu;

b) instituce určí částku, která má být odečtena za přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do indexových cenných papírů, pomocí výpočtu podkladové expozice vůči vlastním nástrojům zahrnovaným do kmenového kapitálu tier 1 zahrnutým do těchto indexů;

c) instituce mohou vzájemně započíst hrubé dlouhé pozice ve vlastních nástrojích zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 vyplývající z kapitálových investic do indexových cenných papírů proti krátkým pozicím ve vlastních nástrojích zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 vyplývajícím z krátkých pozic v podkladových indexech, včetně případů, kdy je s těmito krátkými pozicemi spojeno riziko protistrany, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

i) dlouhé a krátké pozice jsou v týchž podkladových indexech;

ii) buď jsou dlouhé i krátké pozice drženy v obchodním portfoliu, nebo jsou obě drženy v investičním portfoliu.

Článek 43

Významné investice v subjektech finančního sektoru

Pro účely odpočtu se investice instituce v subjektu finančního sektoru považuje za významnou, pokud je splněna některá z těchto podmínek:

a) instituce vlastní více než 10 % nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 vydaných daným subjektem;

b) instituce má s daným subjektem úzké propojení a vlastní nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 vydané daným subjektem;

c) instituce vlastní nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 vydané daným subjektem a tento subjekt není zahrnut do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2, avšak je zahrnut do téže účetní konsolidace jako instituce pro účely účetního výkaznictví podle použitelného účetního rámce.

Článek 44

Odpočty kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru v případech vzájemné účasti, jejímž účelem je umělé zvýšení kapitálu

Instituce provádějí odpočty uvedené v čl. 36 odst. 1 písm. g), h) a i) v souladu s těmito ustanoveními:

a) kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 a jiných kapitálových nástrojů subjektů finančního sektoru se vypočítají na základě hrubých dlouhých pozic;

b) pro účely odpočtu se položky kapitálu tier 1 pojišťovny považují za kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1.

Článek 45

Odpočty kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru

Instituce provádějí odpočty uvedené v čl. 36 odst. 1 písm. h) a i) v souladu s těmito ustanoveními:

a) mohou vypočítat přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru na základě čisté dlouhé pozice v téže podkladové expozici, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

▼M8

i) datum splatnosti krátké pozice je buď stejné, nebo pozdější než datum splatnosti dlouhé pozice nebo zbytková splatnost krátké pozice činí nejméně jeden rok;

▼B

ii) buď je krátká i dlouhá pozice držena v obchodním portfoliu, nebo jsou obě pozice drženy v investičním portfoliu;

b) určí částku, která má být odečtena za přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do indexových cenných papírů, pomocí výpočtu podkladové expozice vůči kapitálovým nástrojům subjektů finančního sektoru zahrnutým do těchto indexů.

Článek 46

Odpočty nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 v případě, že instituce nemá v subjektu finančního sektoru významnou investici

1.  Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. h) instituce vypočítají příslušnou částku, která má být odečtena, vynásobením hodnoty uvedené v písmenu a) tohoto odstavce faktorem získaným z výpočtu uvedeného v písmenu b) tohoto odstavce:

a) souhrnná hodnota, o kterou přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, převyšují 10 % hodnoty souhrnné výše kmenového kapitálu tier 1 instituce vypočtené po uplatnění těchto ustanovení na položky kmenového kapitálu tier 1:

i) článků 32 až 35;

ii) odpočtů uvedených v čl. 36 odst. 1 písm. a) až g), písm. k) bodů ii) až v) a písm. l), s výjimkou částky, která má být odečtena za odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku a vyplývající z přechodných rozdílů;

iii) článků 44 a 45;

b) hodnota přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic instituce do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 těch subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, ►C2  vydělená souhrnnou hodnotou přímých, nepřímých a syntetických investic instituce do nástrojů kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 těchto subjektů finančního sektoru. ◄

2.  Instituce z částky uvedené v odst. 1 písm. a) a z výpočtu faktoru uvedeného v odst. 1 písm. b) vyloučí pozice z upisování držené pět nebo méně pracovních dnů.

▼C2

3.  Částka, která má být podle odstavce 1 odečtena, je rozdělena mezi všechny držené nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1. Instituce určí hodnotu každého nástroje kmenového kapitálu tier 1, která má být odečtena podle odstavce 1, vynásobením hodnoty stanovené v písmenu a) tohoto odstavce poměrnou částí stanovenou v písmenu b) tohoto odstavce:

▼B

a) hodnota kapitálových investic, která má být odečtena podle odstavce 1;

b) poměrná část souhrnné hodnoty přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic instituce do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, kterou představuje každý nástroj zahrnovaný do kmenového kapitálu tier 1, do něhož bylo investováno.

4.  Hodnota kapitálových nástrojů uvedená v čl. 36 odst. 1 písm. h), která je rovna nebo nižší než 10 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce po uplatnění ustanovení uvedených v odst. 1 písm. a) bodech i) až iii), se neodečítá a podléhá příslušným rizikovým vahám v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2 nebo 3 a případně požadavkům stanoveným v části třetí hlavě IV.

▼C2

5.  Instituce určí hodnotu každého nástroje kmenového kapitálu tier 1, na nějž se použijí rizikové váhy podle odstavce 4, vynásobením hodnoty stanovené v písmenu a) tohoto odstavce hodnotou stanovenou v písmenu b) tohoto odstavce:

a) hodnota kapitálových investic, na niž se mají použít rizikové váhy podle odstavce 4;

b) poměrná část vyplývající z výpočtu podle odst. 3 písm. b).

▼B

Článek 47

Odpočty kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 v případě, že instituce má v subjektu finančního sektoru významnou investici

Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. i) se z příslušné částky, která má být odečtena z kmenového kapitálu tier 1, vyloučí pozice z upisování držené pět nebo méně pracovních dnů a částka se určí v souladu s články 44 a 45 a pododdílem 2.

▼M7

Článek 47a

Nevýkonné expozice

1.  Po účely čl. 36 odst. 1 písm. m) zahrnuje expozice kteroukoliv z následujících položek, pokud nejsou zahrnuty v obchodním portfoliu instituce:

a) dluhový nástroj, včetně dluhového cenného papíru, úvěru, zálohy a vkladu na požádání;

b) poskytnutý úvěrový příslib, poskytnutou finanční záruku nebo jakýkoli jiný poskytnutý závazek bez ohledu na to, zda je odvolatelný, nebo neodvolatelný, s výjimkou nevyčerpaných úvěrových příslibů, které lze bezpodmínečně a bez předchozího oznámení kdykoli odvolat nebo které fakticky umožňují automatické zrušení příslibu z důvodu zhoršení úvěruschopnosti dlužníka.

2.  Po účely čl. 36 odst. 1 písm. m) se hodnotou expozice dluhového nástroje rozumí jeho účetní hodnota stanovená bez ohledu na specifické úpravy o úvěrové riziko, dodatečné úpravy ocenění v souladu s články 34 a 105, částky odečtené v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m), další snížení kapitálu související s danou expozicí nebo částečné odpisy provedené institucí od okamžiku, kdy byla expozice naposledy klasifikována jako nevýkonná.

Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. m) zahrnuje hodnota expozice dluhového nástroje, který byl nakoupen za nižší cenu, než byla dlužná částka, rozdíl mezi nákupní cenou a dlužnou částkou.

Po účely čl. 36 odst. 1 písm. m) se hodnotou expozice poskytnutého úvěrového příslibu, poskytnuté finanční záruky nebo jakéhokoli jiného závazku uvedeného v odst. 1 písm. b) tohoto článku rozumí jejich nominální hodnota, která představuje maximální expozici instituce vůči úvěrovému riziku bez ohledu na případné majetkové nebo osobní zajištění úvěrového rizika. Nominální hodnotou úvěrového příslibu se rozumí nevyčerpaná částka, kterou instituce přislíbila půjčit, a nominální hodnotou poskytnuté finanční záruky se rozumí maximální částka, kterou by subjekt musel zaplatit, kdyby byla záruka uplatněna.

Nominální hodnota podle třetího pododstavce tohoto odstavce nezohledňuje žádné specifické úpravy o úvěrové riziko, dodatečné úpravy ocenění v souladu s články 34 a 105, částky odečtené v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m) ani další snížení kapitálu související s danou expozicí.

3.  Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. m) se jako nevýkonné klasifikují tyto expozice:

a) expozice, u níž se má za to, že došlo k selhání podle článku 178;

b) expozice považovaná za znehodnocenou v souladu s platným účetním rámcem;

c) expozice ve zkušební době podle odstavce 7, u níž jsou poskytnuty další úlevy nebo která je více než 30 dnů po splatnosti;

d) expozice ve formě závazku, který, kdyby byl uplatněn nebo jinak použit, by pravděpodobně nebyl splacen v plné výši bez realizace kolaterálu;

e) expozice ve formě finanční záruky, kterou zaručená strana pravděpodobně uplatní, včetně případů, kdy podkladová zaručená expozice splňuje kritéria, aby mohla být považována za nevýkonnou.

Pro účely písmene a) budou všechny rozvahové a podrozvahové expozice vůči dlužníkovi považovány za nevýkonné, pokud má instituce rozvahové expozice vůči tomuto dlužníkovi, které jsou více než 90 dnů po splatnosti a které představují více než 20 % všech rozvahových expozic vůči tomuto dlužníkovi.

4.  Expozice, u nichž nebyla poskytnuta úleva, přestanou být klasifikovány pro účely čl. 36 odst. 1 písm. m) jako nevýkonné, jestliže budou splněny všechny tyto podmínky:

a) expozice splňuje kritéria pro vyřazení uplatňovaná institucí pro zrušení klasifikace jako znehodnocené expozice v souladu s platným účetním rámcem a pro zrušení klasifikace jako expozice v selhání v souladu s článkem 178;

b) situace dlužníka se zlepšila do takové míry, že instituce je přesvědčena, že pravděpodobně dojde ke splacení v plné výši a včas;

c) dlužník nemá žádnou částku déle než 90 dnů po splatnosti.

5.  Klasifikace nevýkonné expozice jako neoběžného aktiva určeného k prodeji v souladu s platným účetním rámcem neruší její klasifikaci jako nevýkonné expozice pro účely čl. 36 odst. 1 písm. m).

6.  Nevýkonné expozice, u nichž byly poskytnuty úlevy, přestanou být klasifikovány jako nevýkonné pro účely čl. 36 odst. 1 písm. m), pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) expozice přestaly být ve stavu, který by vedl k jejich klasifikaci jako nevýkonné expozice podle odstavce 3;

b) uplynul alespoň jeden rok ode dne, kdy byla poskytnuta úleva, nebo ode dne, kdy byly expozice klasifikovány jako nevýkonné, podle toho, co nastalo později;

c) po poskytnutí úlevy neexistují žádné částky po splatnosti a instituce je na základě analýzy finanční situace dlužníka přesvědčena, že pravděpodobně dojde k včasnému a úplnému splacení expozice.

Úplné a včasné splacení není považováno za pravděpodobné, pokud dlužník neprovádí pravidelné a včasné platby, jejichž výše se rovná kterékoli z těchto částek:

a) částce, která byla po splatnosti před poskytnutím úlevy, pokud existovaly částky po splatnosti;

b) částce, která byla odepsána v rámci poskytnutí úlevy, jestliže žádné částky nebyly po splatnosti.

7.  Jestliže nevýkonná expozice přestala být klasifikována jako nevýkonná podle odstavce 6, je tato expozice ve zkušební době, dokud nejsou splněny všechny tyto podmínky:

a) ode dne, kdy byla expozice, na niž byla poskytnuta úleva, překlasifikována jako výkonná, uplynuly alespoň dva roky;

b) alespoň polovinu období, po které tato expozice byla ve zkušební době, byly prováděny pravidelné a včasné platby vedoucí ke splacení podstatné souhrnné částky jistiny nebo úroku;

c) žádná z expozic vůči dlužníkovi není více než 30 dní po splatnosti.

Článek 47b

Úleva

1.  Úlevou se rozumí úleva poskytnutá institucí dlužníkovi, který se potýká nebo pravděpodobně bude potýkat s potížemi při plnění svých finančních závazků. Úleva může vést ke ztrátě pro věřitele a rozumí se jí některé z těchto opatření:

a) změna podmínek dluhového závazku, která by nebyla přiznána, kdyby se dlužník nepotýkal s potížemi při plnění svých finančních závazků;

b) celkové nebo částečné refinancování dluhového závazku, které by nebylo poskytnuto, kdyby se dlužník nepotýkal s potížemi při plnění svých finančních závazků.

2.  Za úlevu se považují alespoň tyto situace:

a) nové smluvní podmínky jsou vůči dlužníkovi příznivější než předchozí smluvní podmínky, pokud se dlužník potýká nebo pravděpodobně bude potýkat s potížemi při plnění svých finančních závazků;

b) nové smluvní podmínky jsou vůči dlužníkovi příznivější než smluvní podmínky nabízené v dané době stejnou institucí dlužníkům s podobným rizikovým profilem, pokud se dlužník potýká nebo pravděpodobně bude potýkat s potížemi při plnění svých finančních závazků;

c) expozice podle původních smluvních podmínek byla klasifikována jako nevýkonná před změnou smluvních podmínek nebo by byla klasifikována jako nevýkonná, pokud by nedošlo ke změně smluvních podmínek;

d) opatření vede k celkovému nebo částečnému zrušení dluhového závazku;

e) instituce schválí uplatnění ustanovení, jež dlužníkovi umožňují změnu podmínek smlouvy, a expozice byla klasifikována jako nevýkonná před uplatněním těchto ustanovení nebo by byla klasifikována jako nevýkonná, kdyby nedošlo k uplatnění těchto ustanovení;

f) v době nebo přibližně v době poskytnutí úvěru splácel dlužník jistinu nebo úroky z jiného dluhového závazku vůči stejné instituci, který byl klasifikován jako nevýkonná expozice nebo by byl klasifikován jako nevýkonná expozice, kdyby tyto platby nebyly provedeny;

g) změna smluvních podmínek zahrnuje splátky formou realizace kolaterálu, pokud tato změna představuje úlevu.

3.  Následující okolnosti jsou ukazateli toho, že mohly být přijaty úlevy:

a) alespoň jednou v průběhu tří měsíců předcházejících změně původní smlouvy byla expozice o více než 30 dnů po splatnosti nebo by k tomu bez uvedené změny bývalo došlo;

b) v době nebo přibližně v době uzavření úvěrové smlouvy splácel dlužník jistinu nebo úroky z jiného dluhového závazku vůči stejné instituci, který byl po splatnosti 30 dnů alespoň jednou v průběhu tří měsíců před poskytnutím nového úvěru;

c) instituce schválí uplatnění ustanovení, jež dlužníkovi umožňují změnu smluvních podmínek, a expozice je 30 dnů po splatnosti nebo by byla 30 dnů po splatnosti, kdyby nedošlo k uplatnění těchto ustanovení.

4.  Pro účely tohoto článku se potíže dlužníka při plnění finančních závazků posuzují na jeho úrovni, přičemž se berou v úvahu všechny právnické osoby ve skupině dlužníka, které spadají do účetní konsolidace této skupiny, a fyzické osoby, které tuto skupinu ovládají.

Článek 47c

Odpočet nevýkonných expozic

1.  Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. m) stanoví instituce příslušnou výši nedostatečného krytí samostatně pro každou nevýkonnou expozici, jež má být odečtena od položek kmenového kapitálu tier 1, odečtením částky stanovené v písmenu b) tohoto odstavce od částky stanovené v písmenu a) tohoto odstavce, pokud částka uvedená v písmenu a) převyšuje částku uvedenou v písmenu b):

a) součet:

i) případné nezajištěné části každé nevýkonné expozice vynásobené příslušným koeficientem podle odstavce 2 a

ii) případné zajištěné části každé nevýkonné expozice vynásobené příslušným koeficientem podle odstavce 3;

b) součet těchto položek, pokud se týkají téže nevýkonné expozice:

i) specifické úpravy o úvěrové riziko;

ii) dodatečné úpravy ocenění podle článků 34 a 105;

iii) jiné odpočty kapitálu;

iv) u institucí počítajících objemy rizikově vážených expozic pomocí přístupu založeného na interním ratingu absolutní hodnota částek odečtených podle čl. 36 odst. 1 písm. d), které se týkají nevýkonných expozic, přičemž absolutní hodnota přiřaditelná každé nevýkonné expozici je stanovena vynásobením částek odečtených podle čl. 36 odst. 1 písm. d) příspěvkem výše očekávané ztráty z nevýkonné expozice k celkové výši očekávaných ztrát z expozic v selhání, případně expozic bez selhání;

v) pokud je nevýkonná expozice nakoupena za cenu nižší, než je částka dlužná dlužníkem, rozdíl mezi nákupní cenou a částkou dlužnou dlužníkem a

vi) částky odepsané institucí od okamžiku, kdy byla expozice klasifikována jako nevýkonná.

Zajištěná část nevýkonné expozice je ta část této expozice, která je pro účely výpočtu kapitálových požadavků v souladu s částí třetí hlavou II považována za zajištěnou majetkovým nebo osobním zajištěním úvěrového rizika nebo je plně a zcela zajištěna nemovitostmi.

Nezajištěná část nevýkonné expozice odpovídá případnému rozdílu mezi hodnotou expozice podle čl. 47a odst. 1 a případnou zajištěnou částí expozice.

2.  Pro účely odst. 1 písm. a) bodu i) se použijí tyto koeficienty:

a) 0,35 pro nezajištěnou část nevýkonné expozice, který se uplatní v období mezi prvním a posledním dnem třetího roku po klasifikaci expozice jako nevýkonné;

b) 1 pro nezajištěnou část nevýkonné expozice, který se uplatní od prvního dne čtvrtého roku po klasifikaci expozice jako nevýkonné.

3.  Pro účely odst. 1 písm. a) bodu ii) se použijí tyto koeficienty:

a) 0,25 pro zajištěnou část nevýkonné expozice, který se uplatní v období mezi prvním a posledním dnem čtvrtého roku po klasifikaci expozice jako nevýkonné;

b) 0,35 pro zajištěnou část nevýkonné expozice, který se uplatní v období mezi prvním a posledním dnem pátého roku po klasifikaci expozice jako nevýkonné;

c) 0,55 pro zajištěnou část nevýkonné expozice, který se uplatní v období mezi prvním a posledním dnem šestého roku po klasifikaci expozice jako nevýkonné;

d) 0,70 pro část nevýkonné expozice, která je zajištěna nemovitostmi v souladu s částí třetí hlavou II nebo která je úvěrem na obytné nemovitosti zaručeným způsobilým poskytovatelem zajištění uvedeným v článku 201, přičemž tento koeficient se uplatní v období mezi prvním a posledním dnem sedmého roku po klasifikaci expozice jako nevýkonné;

e) 0,80 pro část nevýkonné expozice, která je zajištěna jiným majetkovým nebo osobním zajištěním úvěrového rizika v souladu s částí třetí hlavou II, přičemž tento koeficient se uplatní v období mezi prvním a posledním dnem sedmého roku po klasifikaci expozice jako nevýkonné;

f) 0,80 pro část nevýkonné expozice, která je zajištěna nemovitostmi v souladu s částí třetí hlavou II nebo která je úvěrem na obytné nemovitosti zaručeným způsobilým poskytovatelem zajištění uvedeným v článku 201, přičemž tento koeficient se uplatní v období mezi prvním a posledním dnem osmého roku po klasifikaci expozice jako nevýkonné;

g) 1 pro část nevýkonné expozice, která je zajištěna jiným majetkovým nebo osobním zajištěním úvěrového rizika v souladu s částí třetí hlavou II, přičemž tento koeficient se uplatní od prvního dne osmého roku po klasifikaci expozice jako nevýkonné;

h) 0,85 pro část nevýkonné expozice, která je zajištěna nemovitostmi v souladu s částí třetí hlavou II nebo která je úvěrem na obytné nemovitosti zaručeným způsobilým poskytovatelem zajištění uvedeným v článku 201, přičemž tento koeficient se uplatní v období mezi prvním a posledním dnem devátého roku po klasifikaci expozice jako nevýkonné;

i) 1 pro část nevýkonné expozice, která je zajištěna nemovitostmi v souladu s částí třetí hlavou II nebo která je úvěrem na obytné nemovitosti zaručeným způsobilým poskytovatelem zajištění uvedeným v článku 201, přičemž tento koeficient se uplatní v období od prvního dne desátého roku po klasifikaci expozice jako nevýkonné.

4.  Odchylně od odstavce 3 se na část nevýkonné expozice zaručené nebo pojištěné státní vývozní úvěrovou agenturou uplatní tyto koeficienty:

a) 0 pro zajištěnou část nevýkonné expozice, který se uplatní v období mezi prvním a sedmým rokem po klasifikaci expozice jako nevýkonné, a

b) 1 pro zajištěnou část nevýkonné expozice, který se uplatní od prvního dne osmého roku po klasifikaci expozice jako nevýkonné.

5.  EBA posoudí různé způsoby používané pro ocenění zajištěných nevýkonných expozic a může vypracovat pokyny určující obecnou metodiku, včetně možných minimálních požadavků na přecenění z hlediska času a ad hoc metod, pro obezřetné oceňování způsobilých forem majetkového a osobního zajištění úvěrového rizika, zejména pokud jde o předpoklady týkající se jejich návratnosti a vymahatelnosti. Tyto pokyny mohou rovněž zahrnovat obecnou metodiku pro určení zajištěné části nevýkonné expozice, jak je uvedeno v odstavci 1.

Tyto pokyny se vydávají v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010.

6.  Odchylně od odstavce 2, pokud byla u expozice poskytnuta úleva v období mezi jedním rokem a dvěma roky po klasifikaci expozice jako nevýkonné, použije se po dobu jednoho dalšího roku koeficient použitelný v souladu s odstavcem 2 ke dni, kdy je úleva poskytnuta.

Odchylně od odstavce 3, pokud byla u expozice poskytnuta úleva v období mezi dvěma a šesti roky po klasifikaci expozice jako nevýkonné, použije se po dobu jednoho dalšího roku koeficient použitelný v souladu s odstavcem 3 ke dni, kdy je úleva poskytnuta.

Tento odstavec se použije pouze pro první úlevu, která byla poskytnuta od klasifikace expozice jako nevýkonné.

▼B



Pododdíl 2

Výjimky z odpočtů od položek kmenového kapitálu tier 1 a alternativní postupy k těmto odpočtům

Článek 48

Prahové hodnoty pro výjimky z odpočtů od položek kmenového kapitálu tier 1

1.  Při odpočtech požadovaných podle čl. 36 odst. 1 písm. c) a i) instituce nemají povinnost odečítat objemy položek uvedených níže v písmenech a) a b) tohoto odstavce, jejichž souhrnná výše je rovna nebo nižší než prahová hodnota uvedená v odstavci 2:

a) odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku a vyplývající z přechodných rozdílů, jejichž souhrnná výše je rovna nebo nižší než 10 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce po uplatnění těchto ustanovení:

i) článků 32 až 35;

ii) čl. 36 odst. 1 písm. a) až h), písm. k) bodů ii) až v) a písm. l), s výjimkou odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku a vyplývajících z přechodných rozdílů;

b) v případech, kdy má instituce významnou investici v subjektu finančního sektoru, přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice instituce do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 těchto subjektů, jejichž souhrnná výše je rovna nebo nižší než 10 % hodnoty položek kmenového kapitálu tier 1 instituce vypočtené po uplatnění těchto ustanovení:

i) článků 32 až 35;

ii) čl. 36 odst. 1 písm. a) až h), písm. k) bodů ii) až v) a písm. l), s výjimkou odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku a vyplývajících z přechodných rozdílů;

2.  Pro účely odstavce 1 musí být prahová hodnota rovna částce uvedené v písmeni a) tohoto odstavce vynásobené procentní hodnotou uvedenou v písmeni b) tohoto odstavce:

a) zbývající objem položek kmenového kapitálu tier 1 poté, co jsou v plném rozsahu uplatněny úpravy a odpočty podle článků 32 až 36, a aniž by se uplatnily prahové hodnoty pro výjimky podle tohoto článku;

b) 17,65 %.

3.  Pro účely odstavce 1 instituce určí část odložených daňových pohledávek v celkovém objemu položek kmenového kapitálu tier 1, které nemusí být odečteny, vydělením hodnoty stanovené v písm. a) tohoto odstavce hodnotou stanovenou v písm. b) tohoto odstavce:

a) hodnota odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku a vyplývajících z přechodných rozdílů, jejichž souhrnná výše je rovna nebo nižší než 10 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce;

b) součet těchto hodnot:

i) hodnota uvedená v písm. a);

ii) hodnota přímých, nepřímých a syntetických investic instituce do kapitálových nástrojů subjektů finančního sektoru, v nichž instituce ►C2  má významnou investici, jejíž souhrnná výše ◄ je rovna nebo nižší než 10 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce.

Poměrná část významných investic do celkového objemu položek, které nemusí být odečteny, se rovná jedné minus poměrná část uvedená v prvním pododstavci.

4.  Objemy položek, které nejsou odečteny podle odstavce 1, podléhají rizikové váze 250 %.

Článek 49

Požadavek na odpočet, pokud se uplatňuje konsolidace, doplňkový dozor nebo institucionální systémy ochrany

1.  Pro účely výpočtu individuálního, subkonsolidovaného a konsolidovaného kapitálu, kdy příslušné orgány vyžadují nebo povolují, aby instituce použily metody 1, 2 nebo 3 uvedené v příloze I směrnice 2002/87/ES, mohou příslušné orgány institucím povolit, aby neodečítaly investice do kapitálových nástrojů subjektu finančního sektoru, v němž mateřská instituce, mateřská finanční holdingová společnost nebo mateřská smíšená finanční holdingová společnost nebo instituce má významnou investici, a to za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v písm. a) až e) tohoto odstavce:

a) subjekt finančního sektoru je pojišťovnou, zajišťovnou nebo pojišťovací holdingovou společností;

b) tato pojišťovna, zajišťovna nebo pojišťovací holdingová společnost je zahrnuta ve stejném doplňkovém dozoru podle směrnice 2002/87/ES jako mateřská instituce, mateřská finanční holdingová společnost nebo mateřská smíšená finanční holdingová společnost nebo instituce, která dané kapitálové nástroje drží;

c) instituce obdržela předchozí svolení příslušných orgánů;

d) před udělením svolení podle písmene c) a soustavně se příslušné orgány přesvědčují, že integrované řízení, řízení rizik a systém interní kontroly subjektů, které by byly zahrnuty do konsolidace podle metody 1, 2 nebo 3, jsou adekvátní;

e) kapitálové investice v daném subjektu patří jednomu z těchto subjektů:

i) mateřské úvěrové instituci;

ii) mateřské finanční holdingové společnosti;

iii) mateřské smíšené finanční holdingové společnosti;

iv) instituci;

v) dceřinému podniku jednoho ze subjektů uvedených v bodech i) až iv), který je zahrnut do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2.

Zvolená metoda je uplatňována dlouhodobě a konzistentně.

2.  Pro účely výpočtu individuálního a subkonsolidovaného kapitálu neodečítají instituce podléhající dohledu na konsolidovaném základě v souladu s částí první hlavou II kapitolou 2 kapitálové investice do kapitálových nástrojů vydaných subjekty finančního sektoru zahrnutými do dohledu na konsolidovaném základě, pokud příslušné orgány nerozhodly, že tyto odpočty musí být vyžadovány pro konkrétní účely, zejména pro účely strukturálního oddělení bankovních činností a plánování procesů k řešení úpadku.

Uplatnění přístupu uvedeného v prvním pododstavci nesmí mít neúměrné nepříznivé účinky na finanční systém jako celek nebo jeho části v jiných členských státech nebo v celé Unii tím, že by vytvářel nebo představoval překážku fungování vnitřního trhu nebo že by vytvářel překážky bránící jeho fungování.

▼M8

Tento odstavec se nepoužije při výpočtu kapitálu pro účely požadavků stanovených v článcích 92a a 92b, který se vypočte v souladu s odpočtovým rámcem uvedeným v čl. 72e odst. 4.

▼B

3.  Příslušné orgány mohou pro účely výpočtu kapitálu na individuálním či subkonsolidovaném základě institucím povolit, aby neodečítaly kapitálové investice do kapitálových nástrojů v těchto případech:

a) má-li instituce kapitálovou investici v jiné instituci a jsou-li splněny podmínky uvedené v bodech i) až v);

i) instituce spadají do stejného institucionálního systému ochrany uvedeného v čl. 113 odst. 7;

ii) příslušné orgány udělily svolení uvedené v čl. 113 odst. 7;

iii) podmínky stanovené v čl. 113 odst. 7 jsou splněny;

iv) institucionální systém ochrany sestavuje konsolidovanou rozvahu podle čl. 113 odst. 7 písm. e), nebo není-li stanovena povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, rozšířený souhrnný výpočet, o němž se příslušné orgány přesvědčí, že je rovnocenný ustanovením směrnice 86/635/EHS, jež zahrnuje některé úpravy ustanovení směrnice 83/349/EHS nebo nařízení (ES) č. 1606/2002, jimiž se řídí konsolidované účetní závěrky skupin úvěrových institucí. Rovnocennost uvedeného rozšířeného souhrnného výpočtu potvrdí externí auditor, a zejména to, že při výpočtu nedochází ani k vícenásobnému použití prvků způsobilých pro výpočet kapitálu, ani k žádné nevhodné tvorbě kapitálu mezi členy institucionálního systému ochrany. ►M8  Konsolidovaná rozvaha nebo rozšířený souhrnný výpočet se oznamují příslušným orgánům s četností stanovenou v prováděcích technických normách uvedených v čl. 430 odst. 7; ◄

►M8  v) instituce zahrnuté do institucionálního systému ochrany společně splňují na konsolidovaném nebo rozšířeném souhrnném základě požadavky stanovené v článku 92 a podávají zprávy o dodržování těchto požadavků v souladu s článkem 430. ◄ V rámci institucionálního systému ochrany se nevyžaduje odpočet podílu ve vlastnictví členů, kteří jsou družstvy, nebo právních subjektů, jestliže nejsou členy tohoto systému, a to za podmínky, že nedochází ani k vícenásobnému použití prvků použitelných pro výpočet kapitálu, ani k žádné nevhodné tvorbě kapitálu mezi členy institucionálního systému ochrany a držitelem menšinového podílu, je-li institucí;

b) pokud má regionální úvěrová instituce účast ve své ústřední nebo jiné regionální úvěrové instituci a jsou splněny podmínky stanovené v písm. a) bodech i) až v).

4.  Účasti, u nichž se v souladu s odstavci 1, 2 nebo 3 neprovádí odpočet, se považují za expozice a jsou rizikově váženy v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2 nebo 3.

►C2  5.  Pokud instituce uplatňuje metodu 1, 2, anebo 3 uvedenou v příloze I směrnice 2002/87/ES, zveřejní ◄ doplňkový kapitálový požadavek a ukazatel kapitálové přiměřenosti finančního konglomerátu vypočtené v souladu s článkem 6 a přílohou I uvedené směrnice.

6.  EBA, EIOPA a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (dále jen „ESMA“ nebo „orgán ESMA“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 ( 15 ) ESMA vypracují prostřednictvím smíšeného výboru pro účely tohoto článku návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek použití metod výpočtu uvedených v příloze I části II směrnice 2002/87/ES pro účely alternativních postupů k odpočtům uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

▼C1

EBA, EIOPA a ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010.



Oddíl 4

Kmenový kapitál tier 1

Článek 50

Kmenový kapitál tier 1

Kmenový kapitál tier 1 instituce se skládá z položek kmenového kapitálu tier 1 po provedení úprav vyžadovaných články 32 až 35, odpočtů podle článku 36 a uplatnění výjimek a alternativních postupů stanovených v článcích 48, 49 a 79.



KAPITOLA 3

Vedlejší kapitál tier 1



Oddíl 1

Položky a nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1

Článek 51

Položky vedlejšího kapitálu tier 1

Položky vedlejšího kapitálu tier 1 jsou tyto:

a) kapitálové nástroje za předpokladu splnění podmínek stanovených v čl. 52 odst. 1;

b) emisní ážio související s nástroji uvedenými v písmenu a).

Nástroje zahrnuté do písmene a) nejsou považovány za položky kmenového kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2.

Článek 52

Nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1

1.  Kapitálové nástroje lze považovat za nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:

▼M8

a) nástroje jsou přímo vydány institucí a plně splaceny;

b) nástroje nevlastní žádný z těchto subjektů:

▼B

i) institucí nebo jejími dceřinými podniky;

ii) podnik, v němž má instituce účast ve formě přímého vlastnictví nebo kontroly nejméně 20 % hlasovacích práv nebo kapitálu daného podniku;

▼M8

c) nabytí vlastnického práva k nástrojům není přímo ani nepřímo financováno institucí;

▼B

d) v případě platební neschopnosti instituce se nástroje řadí za nástroje zahrnované do kapitálu tier 2;

e) nástroje nejsou zajištěny žádným z těchto subjektů ani se na ně nevztahuje záruka žádného z těchto subjektů, která by zvyšovala pořadí uspokojení pohledávek:

i) institucí nebo jejími dceřinými podniky;

ii) mateřským podnikem instituce nebo jeho dceřinými podniky;

iii) mateřskou finanční holdingovou společností nebo jejími dceřinými podniky;

iv) holdingovou společností se smíšenou činností nebo jejími dceřinými podniky;

v) smíšenou finanční holdingovou společností a jejími dceřinými podniky;

vi) podnikem, který má úzké propojení se subjekty uvedenými v bodech i) až v);

f) nástroje nejsou předmětem žádných ujednání, ať smluvních či jiných, která v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce zvyšují pořadí uspokojení pohledávek z nich plynoucích;

g) nástroje nemají stanovenu splatnost (věčné nástroje) a ustanovení, jimiž se řídí, neobsahují žádnou pobídku k tomu, aby je instituce splatila;

▼M8

h) pokud nástroje zahrnují jednu nebo více opcí předčasného umoření včetně kupních opcí, mohou být tyto opce uplatněny dle vlastního uvážení emitenta;

▼B

i) nástroje mohou být vypovězeny, splaceny nebo zpětně odkoupeny, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 77, a nejdříve po uplynutí pěti let ode dne jejich vydání, s výjimkou případů, kdy jsou splněny podmínky stanovené v čl. 78 odst. 4;

▼M8

j) ustanovení, jimiž se nástroje řídí, výslovně ani implicitně neuvádějí, že by nástroje byly institucí vypovězeny, umořeny nebo zpětně odkoupeny jindy než v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce, a instituce nic takového ani jinak neuvádí;

▼B

k) instituce výslovně ani implicitně neuvádí, že by příslušný orgán souhlasil s žádostí o vypovězení, splacení nebo zpětný odkup nástrojů;

l) rozdělení výnosů z nástrojů splňuje tyto podmínky:

i) je vypláceno z položek k rozdělení;

ii) výše rozdělených výnosů z nástrojů se nebude měnit na základě úvěrového hodnocení instituce nebo jejího mateřského podniku;

iii) ustanovení, jimiž se nástroje řídí, dávají instituci možnost dle vlastního uvážení kdykoli na neomezenou dobu a na nekumulativním základě zrušit rozdělení výnosů z nástrojů, přičemž instituce může zrušené platby bez omezení použít k úhradě svých závazků podle jejich splatnosti;

iv) zrušení rozdělení výnosů nepředstavuje nesplnění závazků ze strany instituce;

v) zrušením rozdělení výnosů nevznikají instituci žádná omezení;

m) nástroje nejsou jedním z důvodů vedoucích ke zjištění, že závazky instituce převyšují její aktiva, pokud takové zjištění představuje test platební neschopnosti podle použitelného vnitrostátního práva;

n) ustanovení, jimiž se nástroje řídí, vyžadují, aby v případě rozhodné události byla trvale nebo dočasně účetně snížena hodnota jistiny nástrojů nebo aby byly nástroje převedeny na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1;

o) ustanovení, jimiž se nástroje řídí, neobsahují žádné prvky, které by mohly bránit rekapitalizaci instituce;

▼M8

p) je-li emitent usazen ve třetí zemi a byl podle článku 12 směrnice 2014/59/EU určen jako součást skupiny řešící krizi, jejíž subjekt řešící krizi je usazen v Unii, nebo je-li emitent usazen v členském státě, právní předpisy nebo smluvní ustanovení, jimiž se nástroje řídí, vyžadují, aby se v případě rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize uplatnit pravomoce k odpisu a konverzi podle článku 59 uvedené směrnice hodnota jistiny nástrojů trvale odepsala nebo aby byly nástroje konvertovány na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1;

je-li emitent usazen ve třetí zemi a nebyl podle článku 12 směrnice 2014/59/EU určen jako součást skupiny řešící krizi, jejíž subjekt řešící krizi je usazen v Unii, právní předpisy nebo smluvní ustanovení, jimiž se nástroje řídí, vyžadují, aby se v případě rozhodnutí příslušného orgánu třetí země hodnota jistiny nástrojů trvale odepsala nebo aby byly nástroje konvertovány na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1;

▼M8

q) je-li emitent usazen ve třetí zemi a byl podle článku 12 směrnice 2014/59/EU určen jako součást skupiny řešící krizi, jejíž subjekt řešící krizi je usazen v Unii, nebo je-li emitent usazen v členském státě, mohou být nástroje vydávány podle právních předpisů třetí země nebo jim jinak podléhat pouze tehdy, pokud je podle uvedených právních předpisů výkon pravomocí k odpisu nebo konverzi nástrojů ve smyslu článku 59 uvedené směrnice účinný a vymahatelný na základě zákonných ustanovení nebo právně vymahatelných smluvních ustanovení, která uznávají řešení krize nebo jiná opatření v oblasti odpisu či konverze;

r) nástroje nejsou předmětem ujednání o kompenzaci nebo započtení, jež by ohrozila jejich schopnost absorbovat ztráty.

▼B

Podmínka stanovená v prvním pododstavci písm. d) se považuje za splněnou bez ohledu na to, zda jsou dané nástroje zahrnuty podle čl. 484 odst. 3 do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2, jsou-li na stejné úrovni.

▼M8

Pro účely prvního pododstavce písm. a) lze za nástroj zahrnovaný do vedlejšího kapitálu tier 1 považovat pouze tu část kapitálového nástroje, která je plně splacena.

▼B

2.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění všech těchto otázek:

a) forma a povaha možných pobídek ke splacení nástrojů;

▼C2

b) povaha jakéhokoli účetního zvýšení hodnoty jistiny nástroje zahrnovaného do vedlejšího kapitálu tier 1 po dočasném odpisu účetní hodnoty jeho jistiny;

c) postupy a načasování, pokud jde o následující:

i) určení, že došlo k rozhodné události;

ii) účetní zvýšení hodnoty jistiny nástroje zahrnovaného do vedlejšího kapitálu tier 1 po dočasném odpisu účetní hodnoty jeho jistiny;

▼B

d) vlastnosti nástrojů, které by mohly bránit rekapitalizaci instituce;

e) použití jednotek pro speciální účel k nepřímé emisi kapitálových nástrojů.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 53

Omezení týkající se zrušení rozdělení výnosů z nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 a prvky, které by mohly bránit rekapitalizaci instituce

Pro účely čl. 52 odst. 1 písm. l) bodu v) a písmena o) nesmí ustanovení, jimiž se řídí nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1, obsahovat především následující:

a) požadavek rozdělení výnosů z nástrojů v případě, že se provádí rozdělení výnosů z nástroje vydaného institucí, který je ve stejném nebo podřízenějším pořadí než nástroj zahrnovaný do vedlejšího kapitálu tier 1, včetně nástroje zahrnovaného do kmenového kapitálu tier 1;

b) požadavek zrušení výplaty rozdělení výnosů z nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 v případě, že se neprovádí rozdělení výnosů z daných nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1;

c) povinnost nahradit výplatu úroků nebo dividend platbou v jakékoli jiné formě. Instituci není taková povinnost uložena jinak.

Článek 54

▼C2

Odpis nebo konverze nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1

▼B

1.  Pro účely čl. 52 odst. 1 písm. n) se na nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 vztahují tato ustanovení:

a) rozhodná událost nastává tehdy, když se poměr kmenového kapitálu tier 1 instituce uvedený v čl. 92 odst. 1 písm. a) sníží pod jednu z těchto hodnot:

i) 5,125 %;

ii) hodnotu vyšší než 5,125 %, kterou určí instituce a která je upřesněna v ustanoveních, jimiž se nástroj řídí;

b) instituce mohou v ustanoveních, jimiž se nástroj řídí, vymezit jednu nebo více rozhodných událostí navíc k události vymezené v písmeni a);

c) pokud ustanovení, jimiž se nástroje řídí, vyžadují, aby nástroje byly v případě rozhodné události převedeny na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, musí současně stanovit jedno z následujícího:

i) převodní poměr a maximální povolenou částku převodu;

ii) rozsah, v němž budou nástroje převedeny na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1;

▼C2

d) pokud ustanovení, jimiž se nástroje řídí, vyžadují, aby v případě rozhodné události byla odepsána hodnota jistiny těchto nástrojů, jsou současně odepsány všechny tyto položky:

▼B

i) pohledávka držitele nástroje v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce;

ii) částka, která má být vyplacena v případě vypovězení nebo splacení nástroje;

iii) rozdělení výnosů z nástroje;

▼M8

e) pokud byly nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 vydány dceřiným podnikem usazeným ve třetí zemi, hraniční hodnota 5,125 % nebo vyšší podle písmene a) se vypočítá v souladu s vnitrostátními právními předpisy této třetí země nebo smluvními ustanoveními, jimiž se nástroje řídí, jestliže se příslušný orgán po konzultaci s orgánem EBA přesvědčí, že daná ustanovení jsou přinejmenším rovnocenná požadavkům uvedeným v tomto článku.

▼C2

2.  Odpisem nebo konverzí nástroje zahrnovaného do vedlejšího kapitálu tier 1 podle použitelného účetního rámce se vytvoří položky, které jsou považovány za položky kmenového kapitálu tier 1.

▼B

3.  Hodnota nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 uznaných jako položky vedlejšího kapitálu tier 1 je omezena na minimální hodnotu položek kmenového kapitálu tier 1, které by byly vytvořeny, pokud by účetní hodnota jistiny nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 byla plně snížena nebo by tyto nástroje byly převedeny na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1.

4.  Úhrnná hodnota nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1, kterou je zapotřebí v případě rozhodné události účetně snížit nebo převést, nesmí být nižší než nižší z následujících hodnot:

a) hodnota potřebná k plnému obnovení poměru kmenového kapitálu tier 1 instituce na hodnotu 5,125 %;

b) plná hodnota jistiny nástroje.

5.  Nastane-li rozhodná událost, musí instituce:

a) neprodleně informovat příslušné orgány;

b) informovat držitele nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1;

▼C2

c) v souladu s požadavky tohoto článku odepsat účetní hodnotu jistiny nástrojů, nebo tyto nástroje neprodleně, nejpozději však do jednoho měsíce, převést na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1.

▼B

6.  Instituce vydávající nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1, jež jsou v případě rozhodné události převáděny na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, zajistí, aby neustále měla dostatek schváleného základního kapitálu, jenž umožní v případě rozhodné události převést veškeré tyto nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 na akcie. Ke dni vydání těchto konvertibilních nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 musí být získána všechna nezbytná povolení. Instituce si neustále ponechává předem získané povolení nezbytné k tomu, aby mohla vydat nástroje kmenového kapitálu tier 1, na něž jsou v případě rozhodné události tyto nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 převedeny.

7.  Instituce vydávající nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1, jež jsou v případě rozhodné události převáděny na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, zajistí, aby této konverzi nebránily žádné procesní překážky stanovené v zakládacích dokumentech či stanovách nebo ve smluvních ujednáních.

Článek 55

Důsledky nesplnění podmínek týkajících se nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1

Jestliže v případě nástroje zahrnovaného do vedlejšího kapitálu tier 1 přestanou být podmínky stanovené v čl. 52 odst. 1 plněny, platí následující:

a) tento nástroj přestane být okamžitě považován za nástroj zahrnovaný do vedlejšího kapitálu tier 1;

b) podíl emisního ážia souvisejícího s tímto nástrojem přestane být okamžitě považován za položku vedlejšího kapitálu tier 1.



Oddíl 2

Odpočty od položek vedlejšího kapitálu tier 1

Článek 56

Odpočty od položek kapitálu tier 1

Instituce od položek vedlejšího kapitálu tier 1 odečítají tyto položky:

a) přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do vlastních nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1, včetně vlastních nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1, které by instituce mohla být povinna odkoupit na základě stávajících smluvních závazků;

b) přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, s nimiž je instituce ve vztahu vzájemné účasti a příslušné orgány se domnívají, že jeho účelem je uměle zvýšit kapitál instituce;

c) příslušnou výši přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, určenou v souladu s článkem 60;

d) přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, v nichž má instituce významnou investici, s vyloučením pozic z upisování držených pět nebo méně pracovních dnů;

▼C3

e) hodnotu položek, které mají být odečteny od položek kapitálu tier 2 podle článku 66, která převyšuje položky kapitálu tier 2 instituce;

▼B

f) daňové platby týkající se položek vedlejšího kapitálu tier 1 předvídatelné v době výpočtu, s výjimkou případu, kdy instituce vhodně upraví hodnotu položek vedlejšího kapitálu tier 1, pokud tyto daňové platby snižují částku, do jejíž výše lze dané položky použít ke krytí rizik nebo ztrát.

Článek 57

Odpočty kapitálových investic do vlastních nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1

Pro účely čl. 56 písm. a) vypočítají instituce kapitálové investice do vlastních nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 na základě hrubých dlouhých pozic s těmito výjimkami:

a) instituce mohou vypočítat objem kapitálových investic do vlastních nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 na základě čisté dlouhé pozice, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

i) dlouhé a krátké pozice jsou v téže podkladové expozici a s krátkými pozicemi není spojeno žádné riziko protistrany;

ii) buď jsou dlouhé i krátké pozice jsou drženy v obchodním portfoliu, nebo jsou obě pozice drženy v investičním portfoliu;

b) instituce určí částku, která má být odečtena za přímé, nepřímé nebo syntetické kapitálové investice do indexových cenných papírů, pomocí výpočtu podkladové expozice vůči vlastním nástrojům zahrnovaným do kmenového kapitálu tier 1 zahrnutým do těchto indexů;

c) instituce mohou vzájemně započíst hrubé dlouhé pozice ve vlastních nástrojích zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 vyplývající z kapitálových investic do indexových cenných papírů proti krátkým pozicím ve vlastních nástrojích zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 vyplývajícím z krátkých pozic v podkladových indexech, včetně případů, kdy je s těmito krátkými pozicemi spojeno riziko protistrany, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

i) dlouhé a krátké pozice jsou v týchž podkladových indexech;

ii) buď jsou dlouhé i krátké pozice drženy v obchodním portfoliu, nebo jsou obě pozice drženy v investičním portfoliu.

Článek 58

Odpočty kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru v případech vzájemné účasti, jejímž účelem je umělé zvýšení kapitálu

Instituce provádějí odpočty uvedené v čl. 56 písm. b), c) a d) v souladu s těmito ustanoveními:

a) kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 se vypočítají na základě hrubých dlouhých pozic;

b) pro účely odpočtu se položky vedlejšího kapitálu tier 1 pojišťovny považují za kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1.

Článek 59

Odpočty kapitálových investic nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru

Instituce provádějí odpočty uvedené v čl. 56 písm. c) a d) v souladu s těmito ustanoveními:

a) mohou vypočítat přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru na základě čisté dlouhé pozice v téže podkladové expozici, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

▼M8

i) datum splatnosti krátké pozice je buď stejné, nebo pozdější než datum splatnosti dlouhé pozice nebo zbytková splatnost krátké pozice činí nejméně jeden rok;

▼B

ii) buď je krátká i dlouhá pozice držena v obchodním portfoliu, nebo jsou obě pozice drženy v investičním portfoliu;

b) určí částku, která má být odečtena za přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do indexových cenných papírů, pomocí výpočtu podkladové expozice vůči kapitálovým nástrojům subjektů finančního sektoru zahrnutým do těchto indexů.

Článek 60

Odpočty kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 v případě, že instituce nemá v subjektu finančního sektoru významnou investici

1.  Pro účely čl. 56 písm. c) instituce vypočítají příslušnou částku, která má být odečtena, vynásobením hodnoty uvedené v písmenu a) tohoto odstavce faktorem získaným z výpočtu uvedeného v písmenu b) tohoto odstavce:

▼C2

a) souhrnná hodnota, o kterou přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, převyšují 10 % hodnoty položek kmenového kapitálu tier 1 instituce vypočtené po uplatnění těchto ustanovení:

▼B

i) článků 32 až 35;

ii) čl. 36 odst. 1 písm. a) až g), písm. k) bodů ii) až v) a písm. l), s výjimkou odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku a vyplývajících z přechodných rozdílů;

iii) článků 44 a 45;

b) hodnota přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic instituce do nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 těch subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, vydělená souhrnnou hodnotou všech přímých, nepřímých a syntetických investic instituce do nástrojů kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 uvedených subjektů finančního sektoru.

2.  Instituce z částky uvedené v odst. 1 písm. a) a z výpočtu faktoru uvedeného v odst. 1 písm. b) vyloučí pozice z upisování držené pět nebo méně pracovních dnů.

▼C2

3.  Částka, která má být podle odstavce 1 odečtena, je rozdělena mezi všechny držené nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1. Instituce určí hodnotu každého nástroje vedlejší kapitálu tier 1, která má být odečtena podle odstavce 1, vynásobením hodnoty stanovené v písmenu a) tohoto odstavce poměrnou částí stanovenou v písmenu b) tohoto odstavce:

a) hodnota kapitálových investic, která má být odečtena podle odstavce 1;

b) poměrná část souhrnné hodnoty přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic instituce do nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, kterou představuje každý nástroj zahrnovaný do vedlejšího kapitálu tier 1.

▼B

4.  Hodnota kapitálových nástrojů uvedená v čl. 56 písm. c), která je rovna nebo nižší než 10 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce po uplatnění ustanovení uvedených v odst. 1 písm. a) bodech i), ii) a iii), se neodečítá a podléhá příslušným rizikovým vahám v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2 nebo 3 a případně požadavkům stanoveným v části třetí hlavě IV.

▼C2

5.  Instituce určí hodnotu každého nástroje vedlejšího kapitálu tier 1, na nějž se použijí rizikové váhy podle odstavce 4, vynásobením hodnoty stanovené v písmenu a) tohoto odstavce hodnotou stanovenou v písmenu b) tohoto odstavce:

a) hodnota kapitálových investic, na niž se mají použít rizikové váhy podle odstavce 4;

b) poměrná část vyplývající z výpočtu v odst. 3 písm. b).

▼B



Oddíl 3

Vedlejší kapitál tier 1

Článek 61

Vedlejší kapitál tier 1

Vedlejší kapitál tier 1 instituce se skládá z položek vedlejšího kapitálu tier 1 po odpočtu položek uvedených v článku 56 a uplatnění článku 79.



KAPITOLA 4

Kapitál tier 2



Oddíl 1

Položky a nástroje zahrnované do kapitálu tier 2

Článek 62

Položky kapitálu tier 2

Položky kapitálu tier 2 jsou tyto:

▼M8

a) kapitálové nástroje za předpokladu splnění podmínek stanovených v článku 63 a v rozsahu stanoveném v článku 64;

▼B

b) emisní ážio související s nástroji uvedenými v písmenu a);

c) u institucí, které počítají objem rizikově vážených expozic podle části třetí hlavy II kapitoly 2, obecné úpravy o úvěrové riziko bez zohlednění daňových účinků do výše 1,25 % objemu rizikově vážených expozic vypočítaného podle části třetí hlavy II kapitoly 2;

d) u institucí, které počítají objem rizikově vážených expozic podle části třetí hlavy II kapitoly 3, kladné částky bez zohlednění daňových účinků vypočtené podle článků 158 a 159 do výše 0,6 % objemu rizikově vážených expozic vypočítaného podle části třetí hlavy II kapitoly 3.

Položky zahrnuté do písmene a) nejsou považovány za položky kmenového kapitálu tier 1 ani vedlejšího kapitálu tier 1.

Článek 63

Nástroje zahrnované do kapitálu tier 2

▼M8

Kapitálové nástroje lze považovat za nástroje zahrnované do kapitálu tier 2, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) nástroje jsou přímo vydány institucí a plně splaceny;

b) nástroje nevlastní žádný z těchto subjektů:

▼B

i) institucí nebo jejími dceřinými podniky;

ii) podnik, v němž má instituce účast ve formě přímého vlastnictví nebo kontroly nejméně 20 % hlasovacích práv nebo kapitálu daného podniku;

▼M8

c) nabytí vlastnického práva k nástrojům není přímo ani nepřímo financováno institucí;

d) nárok na částku jistiny nástrojů podle ustanovení, kterými se nástroje řídí, se řadí za veškeré pohledávky z nástrojů způsobilých závazků;

e) nástroje nejsou zajištěny žádným z níže uvedených subjektů ani se na ně nevztahuje záruka žádného z níže uvedených subjektů, která by zvyšovala pořadí uspokojení pohledávek:

▼B

i) institucí nebo jejími dceřinými podniky;

ii) mateřským podnikem instituce nebo jeho dceřinými podniky;

iii) mateřskou finanční holdingovou společností nebo jejími dceřinými podniky;

iv) holdingovou společností se smíšenou činností nebo jejími dceřinými podniky;

v) smíšenou finanční holdingovou společností nebo jejími dceřinými podniky;

vi) podnikem, který má úzké propojení se subjekty uvedenými v bodech i) až v);

▼M8

f) nástroje nejsou předmětem žádných ujednání, která by jinak zvyšovala pořadí uspokojení pohledávek z nich plynoucích;

g) nástroje mají původní dobu splatnosti nejméně pět let;

h) ustanovení, jimiž se nástroje řídí, neobsahují žádnou pobídku pro instituci, aby umořila nebo případně splatila jejich jistinu přede dnem splatnosti;

i) pokud nástroje zahrnují jednu nebo více opcí předčasného splacení včetně kupních opcí, mohou být tyto opce uplatněny dle vlastního uvážení emitenta;

j) nástroje mohou být předčasně vypovězeny, umořeny, splaceny nebo zpětně odkoupeny, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 77, a nejdříve po uplynutí pěti let ode dne jejich vydání, s výjimkou případů, kdy jsou splněny podmínky stanovené v čl. 78 odst. 4;

k) ustanovení, jimiž se nástroje řídí, výslovně ani implicitně neuvádějí, že by nástroje byly institucí případně předčasně vypovězeny, umořeny, splaceny nebo zpětně odkoupeny jindy než v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce, a instituce nic takového ani jinak neuvádí;

l) ustanovení, jimiž se nástroje řídí, nedávají držiteli právo na urychlení plánované budoucí výplaty úroků nebo jistiny jindy než v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce;

m) výše vyplácených úroků nebo případně dividend z nástrojů se nebude měnit na základě úvěrového hodnocení instituce nebo jejího mateřského podniku;

n) je-li emitent usazen ve třetí zemi a byl podle článku 12 směrnice 2014/59/EU určen jako součást skupiny řešící krizi, jejíž subjekt řešící krizi je usazen v Unii, nebo je-li emitent usazen v členském státě, právní předpisy nebo smluvní ustanovení, jimiž se nástroje řídí, vyžadují, aby se v případě rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize uplatnit pravomoce k odpisu a konverzi podle článku 59 uvedené směrnice hodnota jistiny nástrojů trvale odepsala nebo aby byly nástroje konvertovány na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1;

je-li emitent usazen ve třetí zemi a nebyl podle článku 12 směrnice 2014/59/EU určen jako součást skupiny řešící krizi, jejíž subjekt řešící krizi je usazen v Unii, právní předpisy nebo smluvní ustanovení, jimiž se nástroje řídí, vyžadují, aby se v případě rozhodnutí příslušného orgánu třetí země hodnota jistiny nástrojů trvale odepsala nebo aby byly nástroje konvertovány na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1;

▼M8

o) je-li emitent usazen ve třetí zemi a byl podle článku 12 směrnice 2014/59/EU určen jako součást skupiny řešící krizi, jejíž subjekt řešící krizi je usazen v Unii, nebo je-li emitent usazen v členském státě, mohou být nástroje vydávány podle právních předpisů třetí země nebo jim jinak podléhat pouze tehdy, pokud je podle uvedených právních předpisů výkon pravomocí k odpisu nebo konverzi nástrojů ve smyslu článku 59 uvedené směrnice účinný a vymahatelný na základě zákonných ustanovení nebo právně vymahatelných smluvních ustanovení, která uznávají řešení krize nebo jiná opatření v oblasti odpisu či konverze;

p) nástroje nejsou předmětem ujednání o kompenzaci nebo započtení, jež by ohrozila jejich schopnost absorbovat ztráty.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) lze za nástroj zahrnovaný do kapitálu tier 2 považovat pouze tu část kapitálového nástroje, která je plně splacena.

▼M8

Článek 64

Umořování nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2

1.  Plná hodnota nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 se zbytkovou splatností delší než pět let se považuje za položky kapitálu tier 2.

2.  Nástroje zahrnované do kapitálu tier 2 lze v posledních pěti letech před splatností považovat za položky kapitálu tier 2 v míře, která se určí vynásobením výsledku výpočtu uvedeného níže v písmenu a) hodnotou uvedenou níže v písmenu b):

a) účetní hodnota nástrojů k prvnímu dni závěrečného pětiletého období jejich smluvní splatnosti vydělená počtem kalendářních dnů v tomto období;

b) počet zbývajících kalendářních dní smluvní splatnosti nástrojů.

▼B

Článek 65

Důsledky nesplnění podmínek týkajících se nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 2

Jestliže v případě nástroje zahrnovaného do kapitálu tier 2 přestanou být podmínky stanovené v článku 63 plněny, platí následující:

a) tento nástroj přestane být okamžitě považován za nástroj zahrnovaný do kapitálu tier 2;

b) podíl emisního ážia souvisejícího s tímto nástrojem přestane být okamžitě považován za položku kapitálu tier 2.



Oddíl 2

Odpočty od položek kapitálu tier 2

Článek 66

Odpočty od položek kapitálu tier 2

Od položek kapitálu tier 2 se odečítá následující:

a) přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do vlastních nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2, včetně vlastních nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2, které by instituce mohla být povinna odkoupit na základě stávajících smluvních závazků;

b) přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru, s nimiž je instituce ve vztahu vzájemné účasti a příslušné orgány se domnívají, že jeho účelem je uměle zvýšit kapitál instituce;

c) použitelnou hodnotu přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, přičemž tato hodnota se určí v souladu s článkem 70;

d) přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru, v nichž má instituce významnou investici, s vyloučením pozic z upisování držených pět nebo méně pracovních dnů;

▼M8

e) hodnota položek, jež mají být odečteny od položek způsobilých závazků podle článku 72e, která převyšuje položky způsobilé závazky instituce.

▼B

Článek 67

Odpočty kapitálových investic do vlastních nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 2

Pro účely čl. 66 písm. a) počítají instituce kapitálové investice na základě hrubých dlouhých pozic s těmito výjimkami:

a) instituce mohou vypočítat objem kapitálových investic na základě čisté dlouhé pozice, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

i) dlouhé a krátké pozice jsou v téže podkladové expozici a s krátkými pozicemi není spojeno žádné riziko protistrany;

ii) buď jsou dlouhé i krátké pozice jsou drženy v obchodním portfoliu, nebo jsou obě pozice drženy v investičním portfoliu;

b) instituce určí částku, která má být odečtena za přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do indexových cenných papírů, pomocí výpočtu podkladové expozice vůči vlastním nástrojům zahrnovaným do kapitálu tier 2 zahrnutým do těchto indexů,;

c) instituce mohou vzájemně započíst hrubé dlouhé pozice ve vlastních nástrojích zahrnovaných do kapitálu tier 2 vyplývající z kapitálových investic do indexových cenných papírů proti krátkým pozicím ve vlastních nástrojích zahrnovaných do kapitálu tier 2 vyplývajícím z krátkých pozic v podkladových indexech, včetně případů, kdy je s těmito krátkými pozicemi spojeno riziko protistrany, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

i) dlouhé a krátké pozice jsou v týchž podkladových indexech;

ii) buď jsou dlouhé i krátké pozice drženy v obchodním portfoliu, nebo jsou obě pozice drženy v investičním portfoliu.

Článek 68

Odpočty kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru v případech vzájemné účasti, jejímž účelem je umělé zvýšení kapitálu

Instituce provádějí odpočty uvedené v čl. 66 písm. b), c) a d) v souladu s těmito ustanoveními:

a) kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 se vypočítají na základě hrubých dlouhých pozic;

b) pro účely odpočtu se s položkami kapitálu tier 2 pojišťovny a položkami kapitálu tier 3 pojišťovny zachází jako s kapitálovými investicemi do nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2.

Článek 69

Odpočty kapitálových investic nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru

Instituce provádějí odpočty uvedené v čl. 66 písm. c) a d) v souladu s těmito ustanoveními:

a) mohou vypočítat přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru na základě čisté dlouhé pozice v téže podkladové expozici, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

▼M8

i) datum splatnosti krátké pozice je buď stejné, nebo pozdější než datum splatnosti dlouhé pozice nebo zbytková splatnost krátké pozice činí nejméně jeden rok;

▼B

ii) buď je krátká i dlouhá pozice držena v obchodním portfoliu, nebo jsou obě pozice drženy v investičním portfoliu;

b) určí částku, která má být odečtena za přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do indexových cenných papírů, pomocí výpočtu podkladové expozice vůči kapitálovým nástrojům subjektů finančního sektoru zahrnutým do těchto indexů.

Článek 70

Odpočty nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 v případě, že instituce nemá v příslušném subjektu významnou investici

1.  Pro účely čl. 66 písm. c) instituce vypočítají příslušnou částku, která má být odečtena, vynásobením hodnoty uvedené v písmenu a) tohoto odstavce faktorem získaným z výpočtu uvedeného v písmenu b) tohoto odstavce:

▼C2

a) souhrnná hodnota, o kterou přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, převyšují 10 % hodnoty položek kmenového kapitálu tier 1 instituce vypočtené po uplatnění těchto ustanovení:

▼B

i) článků 32 až 35;

ii) čl. 36 odst. 1 písm. a) až g), písm. k) bodů ii) až v) a písm. l), s výjimkou částky, která má být odečtena za odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku a vyplývající z přechodných rozdílů;

iii) článků 44 a 45;

b) hodnota přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic instituce do nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 těch subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, vydělená souhrnnou hodnotou všech přímých, nepřímých a syntetických investic instituce do nástrojů kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 těchto subjektů finančního sektoru.

2.  Instituce z částky uvedené v odst. 1 písm. a) a z výpočtu faktoru uvedeného v odst. 1 písm. b) vyloučí pozice z upisování držené pět nebo méně pracovních dnů.

▼C2

3.  Částka, která má být podle odstavce 1 odečtena, se rozdělí mezi všechny držené nástroje zahrnované do kapitálu tier 2. Instituce určí částku, která má být odečtena od každého nástroje zahrnovaného do kapitálu tier 2, která se odečte podle odstavce 1 vynásobením hodnoty stanovené v písmenu a) tohoto odstavce poměrnou částkou stanovenou v písmenu b) tohoto odstavce:

a) celková hodnota kapitálových investic, která má být odečtena podle odstavce 1;

b) poměrná částka souhrnné hodnoty přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic instituce do nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, kterou představuje každý nástroj zahrnovaný do kapitálu tier 2.

▼B

4.  Hodnota kapitálových nástrojů uvedená v čl. 66 odst. 1 písm. c), která je rovna nebo nižší než 10 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce po uplatnění ustanovení uvedených v odst. 1 písm. a) bodech i) až iii), se neodečítá a podléhá příslušným rizikovým vahám v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2 nebo 3 a případně požadavkům stanoveným v části třetí hlavě IV.

▼C2

5.  Instituce určí hodnotu každého kapitálového nástroje kapitálu tier 2, na nějž se použijí rizikové váhy podle odstavce 4, vynásobením hodnoty stanovené v písmenu a) tohoto odstavce hodnotou stanovenou v písmenu b) tohoto odstavce:

a) hodnota kapitálových investic, na niž se mají použít rizikové váhy podle odstavce 4;

b) poměrná část vyplývající z výpočtu podle odst. 3 písm. b).

▼B



Oddíl 3

Kapitál tier 2

Článek 71

Kapitál tier 2

Kapitál tier 2 instituce se skládá z položek kapitálu tier 2 po odpočtech uvedených v článku 66 a uplatnění článku 79.



KAPITOLA 5

Kapitál

Článek 72

Kapitál

Kapitál instituce je součtem jejího kapitálu tier 1 a tier 2.

▼M8



KAPITOLA 5a

Způsobilé závazky



Oddíl 1

Položky a nástroje způsobilých závazků

Článek 72a

Položky způsobilých závazků

1.  Položky způsobilých závazků zahrnují tyto položky, pokud nespadají do žádné z kategorií vyloučených závazků podle odstavce 2 tohoto článku, a v rozsahu stanoveném v článku 72c:

a) nástroje způsobilých závazků, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 72b, pokud nejsou považovány za položky kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2;

b) nástroje zahrnované do kapitálu tier 2 se zbytkovou splatností nejméně jeden rok, pokud nejsou považovány za položky kapitálu tier 2 v souladu s článkem 64.

2.  Z položek způsobilých závazků jsou vyloučeny tyto závazky:

a) pojištěné vklady;

b) vklady na viděnou a krátkodobé vklady s původní splatností kratší než jeden rok;

c) část způsobilých vkladů fyzických osob, mikropodniků a malých a středních podniků, která přesahuje limit pojištění uvedený v článku 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ( 16 );

d) vklady, které by byly způsobilými vklady fyzických osob, mikropodniků a malých a středních podniků, kdyby nebyly provedeny prostřednictvím poboček nacházejících se mimo Unii, které jsou pobočkami institucí usazených v Unii;

e) zajištěné závazky, včetně krytých dluhopisů a závazků ve formě finančních nástrojů používaných pro zajištění, které tvoří nedílnou součást krycího portfolia a které jsou podle vnitrostátních právních předpisů zajištěny podobně jako kryté dluhopisy, pokud všechna zajištěná aktiva související s krycím portfoliem krytých dluhopisů zůstanou nedotčena, oddělena a s dostatečným financováním, a s vyloučením veškerých částí zajištěného závazku nebo závazku, pro nějž byl poskytnut kolaterál, přesahujících hodnotu aktiv, zástavy nebo kolaterálu, vůči nimž je zajištěn;

f) veškeré závazky vzniklé z držení aktiv nebo finančních prostředků klienta včetně aktiv nebo finančních prostředků klienta držených jménem subjektů kolektivního investování, jestliže je tento klient chráněn podle použitelného insolvenčního práva;

g) veškeré závazky vzniklé v důsledku svěřenského vztahu mezi subjektem řešícím krizi nebo kterýmkoli jeho dceřiným podnikem (jako svěřenským správcem) a jinou osobou (jako obmyšleným), jestliže je takový obmyšlený chráněn podle použitelného insolvenčního nebo občanského práva;

h) závazky vůči institucím, s vyloučením závazků vůči subjektům, které jsou částí téže skupiny, s původní splatností kratší než sedm dní;

i) závazky se zbývající dobou splatnosti kratší než sedm dní vůči:

i) systémům nebo provozovatelům systémů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ( 17 ),

ii) účastníkům systému určeného v souladu se směrnicí 98/26/ES a závazky vyplývající z účasti v tomto systému nebo

iii) ústředním protistranám ze třetích zemí uznaným v souladu s článkem 25 nařízení (EU) č. 648/2012;

j) závazek vůči kterémukoli z těchto subjektů:

i) zaměstnanci, a to ve vztahu ke splatné mzdě, důchodovým dávkám nebo jiné pevné odměně, s výjimkou pohyblivé složky odměny, která není regulována kolektivní smlouvou, a s výjimkou pohyblivé složky odměny osob podstupujících podstatné riziko podle čl. 92 odst. 2 směrnice 2013/36/EU,

ii) obchodnímu věřiteli, pokud závazek vznikl na základě poskytování zboží nebo služeb instituci nebo mateřskému podniku, jež jsou nezbytné pro každodenní fungování jejich operací, včetně IT služeb, energií a pronájmu, obsluhy a údržby prostor,

iii) daňovým orgánům a orgánům sociálního zabezpečení, pokud jsou tyto závazky podle příslušného práva prioritní,

iv) systémům pojištění vkladů, pokud závazek vznikl z příspěvků splatných v souladu se směrnicí 2014/49/EU;

k) závazky vzniklé z derivátů;

l) závazky vzniklé z dluhových nástrojů s vloženými deriváty.

Pro účely prvního pododstavce písm. l) se dluhové nástroje obsahující opce předčasného umoření, které lze uplatnit dle vlastního uvážení emitenta nebo držitele, a dluhové nástroje s pohyblivým úrokem odvozeným z široce používané referenční úrokové sazby, jako jsou Euribor nebo Libor, za dluhové nástroje s vloženými deriváty pouze na základě těchto prvků nepovažují.

Článek 72b

Nástroje způsobilých závazků

1.  Závazky jsou považovány za nástroje způsobilých závazků, pokud splňují podmínky stanovené v tomto článku, a pouze v rozsahu uvedeném v tomto článku.

2.  Závazky jsou považovány za nástroje způsobilých závazků, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) závazky jsou přímo vydány nebo případně získány institucí a jsou plně splaceny;

b) závazky nevlastní žádný z těchto subjektů:

i) instituce nebo subjekt zahrnutý do stejné skupiny řešící krizi,

ii) podnik, v němž má instituce přímou nebo nepřímou účast ve formě vlastnictví, a to přímého nebo kontrolou, nejméně 20 % hlasovacích práv nebo kapitálu daného podniku;

c) nabytí vlastnického práva k závazkům není přímo ani nepřímo financováno subjektem řešícím krizi;

d) nárok na částku jistiny závazků podle ustanovení, kterými se nástroje řídí, je zcela podřízen pohledávkám vyplývajícím z vyloučených závazků podle čl. 72a odst. 2; tento požadavek podřízenosti se považuje za splněný v kterékoli z těchto situací:

i) ve smluvních ustanoveních, kterými se závazky řídí, se stanoví, že v případě běžného úpadkového řízení ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 47 směrnice 2014/59/EU je nárok na částku jistiny nástrojů podřízen pohledávkám vyplývajícím z kterýchkoli vyloučených závazků podle čl. 72a odst. 2 tohoto nařízení,

ii) v použitelných právních předpisech se stanoví, že v případě běžného úpadkového řízení ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 47 směrnice 2014/59/EU je nárok na částku jistiny nástrojů podřízen pohledávkám vyplývajícím z kterýchkoli vyloučených závazků podle čl. 72a odst. 2 tohoto nařízení,

iii) nástroje vydal subjekt řešící krizi, který nemá v rozvaze žádné vyloučené závazky podle čl. 72a odst. 2 tohoto nařízení, které jsou na stejné úrovni jako nástroje způsobilých závazků nebo jsou jim podřízené;

e) závazky nejsou zajištěny žádným z níže uvedených subjektů ani se na ně nevztahuje záruka nebo jiné ujednání ze strany žádného z níže uvedených subjektů, které by zvyšovaly pořadí uspokojení pohledávek:

i) instituce nebo její dceřiné podniky,

ii) mateřský podnik instituce nebo jeho dceřiné podniky,

iii) podnik, který má úzké vazby se subjekty uvedenými v bodech i) a ii);

f) závazky nejsou předmětem ujednání o kompenzaci nebo započtení, jež by ohrozila jejich schopnost absorbovat ztráty při řešení krize;

g) ustanovení, jimiž se závazky řídí, nezahrnují žádnou pobídku k vypovězení, umoření nebo zpětnému odkupu částky jistiny před splatností nebo případně k předčasnému splacení institucí, s výjimkou případů uvedených v čl. 72c odst. 3;

h) držitelé nástrojů nemohou závazky umořit před splatností, s výjimkou případů uvedených v čl. 72c odst. 2;

i) s výhradou čl. 72c odst. 3 a 4, pokud závazky zahrnují jednu nebo více opcí předčasného splacení včetně kupních opcí, mohou být tyto opce uplatněny dle vlastního uvážení emitenta, s výjimkou případů uvedených v čl. 72c odst. 2;

j) závazky mohou být předčasně vypovězeny, umořeny, splaceny nebo zpětně odkoupeny, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v článcích 77 a 78a;

k) ustanovení, jimiž se závazky řídí, výslovně ani implicitně neuvádějí, že by závazky byly subjektem řešícím krizi případně předčasně vypovězeny, umořeny, splaceny nebo zpětně odkoupeny jindy než v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce, a instituce nic takového ani jinak neuvádí;

l) ustanovení, jimiž se závazky řídí, nedávají držiteli právo na urychlení plánované budoucí výplaty úroků nebo jistiny jindy než v případě platební neschopnosti nebo likvidace subjektu řešícího krizi;

m) výše vyplácených úroků nebo případně dividend ze závazků se nemění na základě úvěrového hodnocení subjektu řešícího krizi nebo jeho mateřského podniku;

n) v případě nástrojů vydaných po 28. červnu 2021 příslušná smluvní dokumentace a případně prospekt týkající se jejich emise výslovně uvádí možnost výkonu pravomocí k odpisu a konverzi v souladu s článkem 48 směrnice 2014/59/EU.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) lze za nástroje způsobilých závazků považovat pouze ty části závazků, které jsou plně splaceny.

Pro účely prvního pododstavce písm. d) tohoto článku platí, že pokud jsou některé z vyloučených závazků podle čl. 72a odst. 2 podřízeny běžným nezajištěným pohledávkám podle vnitrostátního insolvenčního práva mimo jiné proto, že je drží věřitel, který je s dlužníkem úzce propojen, tj. je nebo byl akcionářem, je nebo byl ve vztahu kontroly nebo člena skupiny, je nebo byl členem vedoucího orgánu nebo je nebo byl v nějakém vztahu k jakékoli z těchto osob, neposuzuje se podřízenost s odkazem na nároky vyplývající z takovýchto vyloučených závazků.

3.  Orgán příslušný k řešení krize může povolit, aby vedle závazků uvedených v odstavci 2 tohoto článku byly za nástroje způsobilých závazků považovány i závazky do souhrnné hodnoty, která nepřesahuje 3,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 a 4, pokud:

a) jsou splněny všechny podmínky stanovené v odstavci 2 kromě podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. d);

b) závazky jsou na stejné úrovni jako nejníže postavené vyloučené závazky uvedené v čl. 72a odst. 2, s výjimkou vyloučených závazků, jež jsou podle vnitrostátního insolvenčního práva podřízeny běžným nezajištěným pohledávkám, jak je uvedeno v odst. 2 třetím pododstavci tohoto článku; a

c) zahrnutí těchto závazků mezi položky způsobilých závazků by na základě posouzení orgánem příslušným k řešení krize ve vztahu k zásadám uvedeným v čl. 34 odst. 1 písm. g) a článku 75 směrnice 2014/59/EU nevedlo ke vzniku významného rizika úspěšného právního napadení nebo platných nároků na náhradu.

4.  Orgán příslušný k řešení krize může povolit, aby vedle závazků uvedených v odstavci 2 byly závazky považovány za nástroje způsobilých závazků, pokud:

a) instituce nemá povoleno zahrnovat do položek způsobilých závazků závazky uvedené v odstavci 3;

b) jsou splněny všechny podmínky stanovené v odstavci 2 kromě podmínky stanovené v odst. 2 prvním pododstavci písm. d);

c) závazky jsou na stejné úrovni jako nejníže postavené vyloučené závazky uvedené v čl. 72a odst. 2 nebo jsou jim nadřazené, s výjimkou vyloučených závazků, jež jsou podle vnitrostátního insolvenčního práva podřízeny běžným nezajištěným pohledávkám, jak je uvedeno v odst. 2 třetím pododstavci tohoto článku;

d) v rozvaze instituce objem vyloučených závazků podle čl. 72a odst. 2, které jsou na stejné úrovni jako tyto závazky nebo jsou jim podřízené v rámci platební neschopnosti, nepřesáhne 5 % objemu kapitálu a způsobilých závazků instituce;

e) zahrnutí těchto závazků mezi položky způsobilých závazků by na základě posouzení orgánem příslušným k řešení krize ve vztahu k zásadám uvedeným v čl. 34 odst. 1 písm. g) a článku 75 směrnice 2014/59/EU nevedlo ke vzniku významného rizika úspěšného právního napadení nebo platných nároků na náhradu.

5.  Orgán příslušný k řešení krize může instituci povolit, aby mezi položky způsobilých závazků zahrnula pouze závazky uvedené buď v odstavci 3, nebo 4.

6.  Orgán příslušný k řešení krize při zkoumání toho, zda jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku, konzultuje s příslušným orgánem.

7.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a) použitelné formy a povahu nepřímého financování nástrojů způsobilých závazků;

b) formu a povahu možných pobídek k umoření nástrojů pro účely podmínky uvedené v odst. 2 prvním pododstavci písm. g) tohoto článku a čl. 72c odst. 3.

Tyto návrhy regulačních technických norem musí být plně v souladu s aktem v přenesené pravomoci uvedeným v čl. 28 odst. 5 písm. a) a čl. 52 odst. 2 písm. a).

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. prosince 2019.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 72c

Umořování nástrojů způsobilých závazků

1.  Nástroje způsobilých závazků se zbytkovou splatností nejméně jeden rok se v plném rozsahu považují za položky způsobilých závazků.

Nástroje způsobilých závazků se zbytkovou splatností kratší než jeden rok se za položky způsobilých závazků nepovažují.

2.  Pro účely odstavce 1 platí, že pokud nástroj způsobilých závazků zahrnuje opci umoření držitelem uplatnitelnou před původně stanovenou splatností nástroje, je splatnost nástroje stanovena jako první možné datum, ke kterému může držitel tuto opci uplatnit a požádat o umoření nebo splacení nástroje.

3.  Pro účely odstavce 1 platí, že pokud nástroj způsobilých závazků zahrnuje pobídku pro emitenta k vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu před původně stanovenou splatností nástroje, je splatnost nástroje stanovena jako první možné datum, ke kterému může emitent tuto opci uplatnit a požádat o umoření nebo splacení nástroje.

4.  Pro účely odstavce 1 platí, že pokud nástroj způsobilých závazků zahrnuje opce předčasného umoření, které lze uplatnit dle vlastního uvážení emitenta před původně stanovenou splatností nástroje, ale ustanovení, kterými se tento nástroj řídí, nezahrnují žádnou pobídku k vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu nástroje před splatností a nezahrnují ani žádnou opci na umoření nebo splacení dle uvážení držitelů, potom se splatností nástroje rozumí jeho původně stanovená splatnost.

Článek 72d

Důsledky toho, že přestanou být splněny podmínky způsobilosti

Pokud v případě nástroje způsobilých závazků přestanou být splněny příslušné podmínky stanovené v článku 72b, závazky ihned přestanou být považovány za nástroje způsobilých závazků.

Závazky podle čl. 72b odst. 2 mohou nadále být považovány za nástroje způsobilých závazků, pokud jsou považovány za nástroje způsobilých závazků podle čl. 72b odst. 3 nebo 4.



Oddíl 2

Odpočty od položek způsobilých závazků

Článek 72e

Odpočty od položek způsobilých závazků

1.  Instituce, na které se vztahuje článek 92a, odečítají od položek způsobilých závazků:

a) přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice instituce do vlastních nástrojů způsobilých závazků, včetně vlastních závazků, které by instituce mohla být povinna odkoupit na základě stávajících smluvních závazků;

b) přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice instituce do nástrojů způsobilých závazků subjektů G-SVI, s nimiž je instituce ve vztahu vzájemné účasti a příslušné orgány se domnívají, že jeho účelem je uměle zvýšit schopnost subjektu řešícího krizi absorbovat ztráty a jeho schopnost rekapitalizace;

c) příslušnou výši přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic do nástrojů způsobilých závazků subjektů G-SVI určenou v souladu s článkem 72i, v nichž instituce nemá významnou investici;

d) přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů způsobilých závazků subjektů G-SVI, v nichž má instituce významnou investici, s výjimkou pozic z upisování držených pět obchodních dní nebo méně.

2.  Pro účely tohoto oddílu se se všemi nástroji, jež jsou na stejné úrovni jako nástroje způsobilých závazků, zachází jako s nástroji způsobilých závazků, s výjimkou nástrojů, které jsou na stejné úrovni jako nástroje uznané za způsobilé závazky podle čl. 72b odst. 3 a 4.

3.  Pro účely tohoto oddílu mohou instituce vypočítat objem kapitálových investic do nástrojů způsobilých závazků podle čl. 72b odst. 3 takto:

image

kde:

h

=

objem kapitálových investic do nástrojů způsobilých závazků uvedených v čl. 72b odst. 3;

i

=

index označující vydávající instituci;

Hi

=

celkový objem kapitálových investic do způsobilých závazků vydávající instituce i uvedených v čl. 72b odst. 3;

li

=

výše závazků zahrnutých vydávající institucí i mezi položky způsobilých závazků v rámci limitů uvedených v čl. 72b odst. 3 podle posledních informací zpřístupněných vydávající institucí; a

Li

=

celková výše nesplacených závazků vydávající instituce i uvedených v čl. 72b odst. 3 podle posledních informací zpřístupněných emitentem.

4.  Pokud mateřská instituce v EU nebo mateřská instituce v členském státě, na niž se vztahuje článek 92a, má přímé, nepřímé nebo syntetické kapitálové investice do kapitálových nástrojů nebo nástrojů způsobilých závazků jednoho nebo více dceřiných podniků, které nepatří do stejné skupiny řešící krizi jako daná mateřská instituce, může orgán příslušný k řešení krize této mateřské instituce po náležitém přihlédnutí ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize kteréhokoli dotčeného dceřiného podniku povolit mateřské instituci odečíst tyto kapitálové investice odečtením nižší částky, kterou určí orgán příslušný k řešení krize této mateřské instituce. Tato upravená částka se však musí rovnat minimálně částce m, která se vypočte takto:

mi = max{0; OPi + LPi – max{0; β · [Oi + Li – ri · aRWAi]}}

kde:

i

=

index označující dceřiný podnik;

OPi

=

objem kapitálových nástrojů vydaných dceřiným podnikem i a držených mateřskou institucí;

LPi

=

objem položek způsobilých závazků vydaných dceřiným podnikem i a držených mateřskou institucí;

β

=

procentní podíl kapitálových nástrojů a položek způsobilých závazků vydaných dceřiným podnikem i a držených mateřským podnikem;

Oi

=

objem kapitálu dceřiného podniku i, bez zohlednění odpočtu vypočteného v souladu s tímto odstavcem;

Li

=

objem způsobilých závazků dceřiného podniku i, bez zohlednění odpočtu vypočteného v souladu s tímto odstavcem;

ri

=

poměr platný pro dceřiný podnik i na úrovni jeho skupiny řešící krizi v souladu s čl. 92a odst. 1 písm. a) tohoto nařízení a článkem 45d směrnice 2014/59/EU; a

aRWAi

=

celkový objem rizikové expozice subjektu G-SVI i vypočtený podle čl. 92 odst. 3 a 4 s přihlédnutím k úpravám stanoveným v článku 12a.

Pokud je mateřské instituci v souladu s prvním pododstavcem povoleno odečíst upravenou částku, dceřiný podnik odečte rozdíl mezi objemem investic do kapitálových nástrojů a nástrojů způsobilých závazků podle prvního pododstavce a touto upravenou částkou.

Článek 72f

Odpočty kapitálových investic do vlastních nástrojů způsobilých závazků

Pro účely čl. 72e odst. 1 písm. a) počítají instituce kapitálové investice na základě hrubých dlouhých pozic s těmito výjimkami:

a) instituce mohou vypočítat objem kapitálových investic na základě čisté dlouhé pozice, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

i) dlouhé a krátké pozice jsou v téže podkladové expozici a s krátkými pozicemi není spojeno žádné riziko protistrany,

ii) buď jsou dlouhé i krátké pozice drženy v obchodním portfoliu, nebo jsou pozice obojího druhu drženy v investičním portfoliu;

b) instituce určí částku, která má být odečtena za přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do indexových cenných papírů, pomocí výpočtu podkladové expozice vůči vlastním nástrojům způsobilých závazků zahrnutým do těchto indexů;

c) instituce mohou vzájemně započíst hrubé dlouhé pozice ve vlastních nástrojích způsobilých závazků vyplývající z kapitálových investic do indexových cenných papírů proti krátkým pozicím ve vlastních nástrojích způsobilých závazků vyplývajícím z krátkých pozic v podkladových indexech, včetně případů, kdy je s těmito krátkými pozicemi spojeno riziko protistrany, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

i) dlouhé a krátké pozice jsou v týchž podkladových indexech,

ii) buď jsou dlouhé i krátké pozice drženy v obchodním portfoliu, nebo jsou pozice obojího druhu drženy v investičním portfoliu.

Článek 72g

Základ odpočtů pro položky způsobilých závazků

Pro účely čl. 72e odst. 1 písm. b), c) a d) instituce odečítají hrubé dlouhé pozice s výjimkami stanovenými v článcích 72h a 72i.

Článek 72h

Odpočet kapitálových investic do způsobilých závazků jiných subjektů G-SVI

Instituce nevyužívající výjimku stanovenou v článku 72j provádí odpočty podle čl. 72e odst. 1 písm. c) a d) takto:

a) mohou vypočítat přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů způsobilých závazků na základě čisté dlouhé pozice v téže podkladové expozici, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

i) datum splatnosti krátké pozice je buď stejné, nebo pozdější než datum splatnosti dlouhé pozice nebo zbytková splatnost krátké pozice činí nejméně jeden rok,

ii) buď je krátká i dlouhá pozice držena v obchodním portfoliu, nebo jsou obě pozice drženy v investičním portfoliu.

b) určí částku, která má být odečtena za přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do indexových cenných papírů, pomocí výpočtu podkladové expozice vůči nástrojům způsobilých závazků zahrnutým do těchto indexů.

Článek 72i

Odpočet způsobilých závazků, pokud instituce nemá významnou investici v subjektech GSVI

1.  Pro účely čl. 72e odst. 1 písm. c) instituce vypočítají příslušnou částku, která má být odečtena, vynásobením hodnoty uvedené v písmenu a) tohoto odstavce faktorem získaným z výpočtu uvedeného v písmenu b) tohoto odstavce:

a) souhrnná částka, o niž přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice instituce do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru a do nástrojů způsobilých závazků subjektů G-SVI, v nichž instituce nemá významnou investici, převyšují 10 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce po uplatnění těchto ustanovení:

i) článků 32 až 35,

ii) čl. 36 odst. 1 písm. a) až g), písm. k) bodů ii) až v) a písm. l), s výjimkou částky, která má být odečtena za odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku a vyplývající z přechodných rozdílů,

iii) článků 44 a 45;

b) hodnota přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic instituce do nástrojů způsobilých závazků subjektů G-SVI, v nichž instituce nemá významnou investici, vydělená souhrnnou hodnotou přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic instituce do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru a do nástrojů způsobilých závazků subjektů GSVI, v nichž subjekt řešící krizi nemá významnou investici.

2.  Instituce z částky uvedené v odst. 1 písm. a) a z výpočtu faktoru podle odst. 1 písm. b) vyloučí pozice z upisování držené pět nebo méně obchodní dní.

3.  Částka, která má být podle odstavce 1 odečtena, se rozdělí mezi všechny nástroje způsobilých závazků subjektu G-SVI držené institucí. Instituce určí hodnotu každého nástroje způsobilých závazků, která má být odečtena podle odstavce 1, vynásobením hodnoty stanovené v písmenu a) tohoto odstavce poměrnou částí stanovenou v písmenu b) tohoto odstavce:

a) hodnota kapitálových investic, která má být odečtena podle odstavce 1;

b) poměrná část souhrnné hodnoty přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic instituce do nástrojů způsobilých závazků subjektů GSVI, v nichž instituce nemá významnou investici, kterou představuje každý nástroj způsobilých závazků držený institucí.

4.  Hodnota kapitálových investic uvedená v čl. 72e odst. 1 písm. c), která je nejvýše rovna 10 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce po uplatnění ustanovení uvedených v odst. 1 písm. a) bodech i), ii) a iii) tohoto článku, se neodečítá a podléhá příslušným rizikovým vahám v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2 nebo 3 a případně požadavkům stanoveným v části třetí hlavě IV.

5.  Instituce určí hodnotu každého nástroje způsobilých závazků, na niž se použijí rizikové váhy podle odstavce 4, vynásobením objemu kapitálových investic, u nichž se vyžaduje použití rizikové váhy podle odstavce 4, poměrnou částí vyplývající z výpočtu uvedeného v odst. 3 písm. b).

Článek 72j

Výjimka z odpočtů od položek způsobilých závazků u obchodního portfolia

1.  Instituce se mohou rozhodnout neodečítat určenou část svých přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic do nástrojů způsobilých závazků, jejichž souhrnná výše měřená na hrubém dlouhém základě je nejvýše rovna 5 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce po uplatnění článků 32 až 36, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) kapitálové investice jsou v obchodním portfoliu;

b) nástroje způsobilých závazků jsou drženy nejvýše 30 obchodních dní.

2.  Objemy položek, které nejsou odečteny podle odstavce 1, podléhají kapitálovým požadavkům pro položky v obchodním portfoliu.

3.  Pokud v případě kapitálových investic neodečtených podle odstavce 1 přestanou být splněny podmínky stanovené v uvedeném odstavci, odečtou se tyto kapitálové investice v souladu s článkem 72g bez uplatnění výjimek stanovených v článcích 72h a 72i.



Oddíl 3

Kapitál a způsobilé závazky

Článek 72k

Způsobilé závazky

Způsobilé závazky instituce tvoří položky způsobilých závazků instituce po odpočtech uvedených v článku 72e.

Článek 72l

Kapitál a způsobilé závazky

Kapitál a způsobilé závazky instituce tvoří součet jejího kapitálu a jejích způsobilých závazků.

▼B



KAPITOLA 6

▼M8

Obecné požadavky na kapitál a způsobilé závazky

▼B

Článek 73

▼M8

Rozdělení výnosů z nástrojů

1.  Kapitálové nástroje a závazky, u nichž může instituce podle svého uvážení rozhodnout o vyplacení rozdělených výnosů jinou formou než formou hotovosti či kapitálového nástroje, nelze považovat za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 nebo za nástroje způsobilých závazků, pokud instituce neobdržela předchozí svolení příslušného orgánu.

2.  Příslušné orgány udělí předchozí svolení podle odstavce 1, pouze pokud jsou podle jejich názoru splněny všechny tyto podmínky:

a) možnost volného uvážení podle odstavce 1 ani forma, v níž by mohlo být rozdělení výnosů provedeno, by neměly nepříznivý vliv na schopnost instituce zrušit výplaty spojené s daným nástrojem;

b) možnost volného uvážení podle odstavce 1 ani forma, v níž by mohlo být rozdělení výnosů provedeno, by neměly nepříznivý vliv na schopnost kapitálového nástroje nebo závazku absorbovat ztráty;

c) možnost volného uvážení podle odstavce 1 ani forma, v níž by mohlo být rozdělení výnosů provedeno, by žádným jiným způsobem nesnižovaly kvalitu kapitálového nástroje nebo závazku.

Před udělením předchozího svolení podle odstavce 1 příslušný orgán konzultuje s orgánem příslušným k řešení krize o tom, zda instituce uvedené podmínky splňuje.

3.  Kapitálové nástroje a závazky, u nichž právo rozhodnout nebo požadovat, aby rozdělené výnosy z nástroje nebo závazku byly vyplaceny jinou formou než formou hotovosti či kapitálového nástroje, náleží jiné právnické osobě než instituci, která tyto kapitálové nástroje a závazky vydává, nelze považovat za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 ani za nástroje způsobilých závazků.

4.  Instituce mohou využít široký tržní index jako jeden ze základů pro stanovení výše rozdělených výnosů z nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo tier 2 a nástrojů způsobilých závazků.

▼B

5.  Je-li instituce v rámci uvedeného indexu širšího trhu jedním z referenčních subjektů, odstavec 4 se nepoužije, pokud nejsou splněny obě tyto podmínky:

a) instituce se domnívá, že neexistuje významná míra korelace mezi pohyby v rámci uvedeného indexu širšího trhu a úvěrovým hodnocením instituce, její mateřské instituce, mateřské finanční holdingové společnosti, mateřské smíšené finanční holdingové společnosti nebo mateřské holdingové společnosti se smíšenou činností;

b) příslušný orgán nedospěl k odlišnému zjištění, než jaké je uvedeno v písmenu a).

▼M8

6.  Instituce podávají zprávy o širokých tržních indexech, o něž se jejich kapitálové nástroje a nástroje způsobilých závazků opírají, a zveřejňují je.

▼B

7.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek, podle nichž se pro účely odstavce 4 indexy považují za široké tržní indexy.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 74

Kapitálové investice do kapitálových nástrojů emitovaných regulovanými subjekty finančního sektoru, které nesplňují podmínky pro regulativní kapitál

Instituce nesmí od žádné složky kapitálu odečíst přímé, nepřímé či syntetické kapitálové investice do kapitálových nástrojů emitovaných regulovanými subjekty finančního sektoru, které nesplňují podmínky pro regulativní kapitál daného subjektu. Instituce na tyto investice uplatní rizikovou váhu v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2, případně 3.

Článek 75

Požadavky týkající se odpočtu a splatnosti v případě krátkých pozic

▼M8

Požadavky týkající se splatnosti se v případě krátkých pozic podle čl. 45 písm. a), čl. 59 písm. a), čl. 69 písm. a) a čl. 72h písm. a) považují ve vztahu k drženým pozicím za splněné, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

▼B

a) instituce má smluvně dané právo zajišťovanou dlouhou pozici k určitému budoucímu datu prodat protistraně, která poskytuje zajištění;

b) protistrana, která instituci poskytuje zajištění, má smluvní povinnost dlouhou pozici podle písmene a) od dané instituce k uvedenému určitému budoucímu datu odkoupit.

Článek 76

Investice do kapitálových nástrojů zahrnutých do indexů

▼M8

1.  Pro účely čl. 42 písm. a), čl. 45 písm. a), čl. 57 písm. a), čl. 59 písm. a), čl. 67 písm. a), čl. 69 písm. a) a čl. 72h písm. a) může instituce snížit hodnotu dlouhé pozice v kapitálovém nástroji o tu část indexu, která je tvořena stejnou podkladovou expozicí, jež je zajišťována, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) buď jsou zajišťovaná dlouhá pozice i krátká pozice v indexu použitá k zajištění této dlouhé pozice drženy v obchodním portfoliu, nebo jsou obě pozice drženy v investičním portfoliu;

b) pozice uvedené v písmenu a) jsou v rozvaze instituce oceněny reálnou hodnotou;

c) krátkou pozici uvedenou v písmenu a) lze v rámci postupů vnitřní kontroly uplatňovaných institucí považovat za účinné zajištění;

d) příslušné orgány alespoň jednou ročně posuzují přiměřenost interních kontrolních postupů podle písmene c) a přesvědčí se, že tyto postupy jsou i nadále přiměřené.

2.  S předchozím svolením příslušného orgánu může instituce místo výpočtu své expozice vůči položkám uvedeným v jednom nebo více následujících písmenech jako alternativní postup použít konzervativní odhad své podkladové expozice vůči těmto nástrojům zahrnutým do indexů:

a) vlastním nástrojům zahrnovaným do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 a nástrojům způsobilých závazků zahrnutým do indexů;

b) nástrojům zahrnovaným do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru zahrnutým do indexů;

c) nástrojům způsobilých závazků institucí zahrnutým do indexů.

3.  Příslušné orgány udělí předchozí svolení uvedené v odstavci 2 pouze tehdy, jestliže instituce k jejich spokojenosti prokázala, že by pro ni sledování podkladové expozice vůči položkám uvedeným v jednom nebo případně více písmenech odstavce 2 bylo provozně nepřiměřeně náročné.

▼B

4.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění:

a) toho, kdy je provádění odhadů použitých jako alternativa k výpočtu podkladové expozice podle odstavce 2 dostatečně konzervativní;

b) významu spojení „provozně nepřiměřeně náročné“ pro účely odstavce 3.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼M8

Článek 77

Podmínky pro snížení kapitálu a způsobilých závazků

1.  Instituce získá předchozí svolení příslušného orgánu k provedení kteréhokoli z těchto kroků:

a) ke snížení, umoření nebo zpětnému odkupu nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 a vydaných institucí způsobem, který je povolen podle použitelného vnitrostátního práva;

b) ke snížení nebo rozdělení emisního ážia souvisejícího s kapitálovými nástroji nebo k jeho reklasifikaci na jinou položku kapitálu;

c) k vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo do kapitálu tier 2 před datem jejich smluvní splatnosti.

2.  Instituce získá předchozí svolení orgánu příslušného k řešení krize k případnému vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu nástrojů způsobilých závazků, na které se nevztahuje odstavec 1, před datem jejich smluvní splatnosti.

Článek 78

Svolení příslušných orgánů ke snížení kapitálu

1.  Příslušný orgán udělí instituci svolení ke snížení, vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 nebo ke snížení, rozdělení nebo reklasifikaci souvisejícího emisního ážia, pokud je splněna kterákoli z těchto podmínek:

a) nejpozději současně s jakýmikoli postupy podle čl. 77 odst. 1 instituce nahradí nástroje nebo související emisní ážio uvedené v čl. 77 odst. 1 kapitálovými nástroji stejné nebo vyšší kvality za podmínek, které jsou udržitelné z hlediska jejích ekonomických možností;

b) instituce ke spokojenosti příslušného orgánu prokázala, že její kapitál a způsobilé závazky by v důsledku postupu podle čl. 77 odst. 1 tohoto nařízení překročily požadavky stanovené v tomto nařízení, ve směrnicích 2013/36/EU a 2014/59/EU v míře, kterou příslušný orgán považuje za nezbytnou.

Pokud instituce poskytne dostatečné záruky toho, že je schopna operovat s kapitálem v objemu nad rámec požadavků stanovených v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU, může příslušný orgán instituci udělit obecné předběžné svolení k provedení kteréhokoli z kroků stanovených v čl. 77 odst. 1 tohoto nařízení, pokud jsou splněna kritéria zajišťující, že jakýkoli tento budoucí krok bude v souladu s podmínkami stanovenými v písmenech a) a b) tohoto odstavce. Toto obecné předběžné svolení se uděluje pouze na sjednanou dobu, jež nepřesáhne jeden rok, po jejímž uplynutí může být obnoveno. Uděluje se pro určitou předem danou částku, kterou určí příslušný orgán. V případě nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 nesmí tato předem daná částka překročit 3 % příslušné emise a 10 % hodnoty, o niž kmenový kapitál tier 1 převyšuje součet kapitálových požadavků na kmenový kapitál tier 1 stanovených v tomto nařízení, ve směrnicích 2013/36/EU a 2014/59/EU v míře, kterou příslušný orgán považuje za nezbytnou. V případě nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 nesmí tato předem daná částka překročit 10 % příslušné emise a 3 % celkového objemu nesplacených nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo případně kapitálu tier 2.

Příslušný orgán toto obecné předběžné svolení odvolá, pokud instituce poruší kterékoliv kritérium stanovené pro účely tohoto svolení.

2.  Při posuzování udržitelnosti náhradních nástrojů z hlediska ekonomických možností instituce podle odst. 1 písm. a) příslušné orgány zváží, nakolik by tyto náhradní kapitálové nástroje byly pro instituci nákladnější než ty kapitálové nástroje nebo emisní ážio, které by jimi byly nahrazeny.

3.  Pokud instituce postupuje podle čl. 77 odst. 1 písm. a) a použitelné vnitrostátní právo zakazuje odmítnout splacení nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 uvedených v článku 27, může příslušný orgán upustit od podmínek stanovených v odstavci 1 tohoto článku za předpokladu, že vyžaduje, aby instituce přiměřeně omezila splacení těchto nástrojů.

4.  Příslušné orgány mohou institucím povolit, aby nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 nebo související emisní ážio vypověděly, umořily, splatily nebo zpětně odkoupily před uplynutím pěti let ode dne vydání, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1 a některá z těchto podmínek:

a) dochází ke změně regulační klasifikace těchto nástrojů, která by pravděpodobně vedla k tomu, že by tyto nástroje byly vyloučeny z kapitálu nebo reklasifikovány jako kvalitativně nižší kapitál, a jsou splněny obě tyto podmínky:

i) příslušný orgán považuje tuto změnu za dostatečně jistou,

ii) instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že regulační reklasifikace těchto nástrojů nebyla v době jejich vydání reálně předvídatelná;

b) dochází ke změně použitelného daňového režimu pro tyto nástroje, u níž instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že je podstatná a nebyla v době jejich vydání reálně předvídatelná;

c) pro nástroje a související emisní ážio platí zachování právních účinků podle článku 494b;

d) nejpozději současně s postupem podle článku 77 odst. 1 instituce nahradí nástroje nebo související emisní ážio uvedené v článku 77 odst. 1 kapitálovými nástroji stejné nebo vyšší kvality za podmínek, které jsou udržitelné z hlediska jejích ekonomických možností, a příslušný orgán tento postup povolil na základě určení, že by byl z obezřetnostního hlediska přínosný a odůvodněný mimořádnými okolnostmi;

e) nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 jsou zpětně odkoupeny pro účely tvorby trhu.

5.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění následujícího:

a) významu spojení „udržitelné z hlediska ekonomických možností instituce“;

b) přiměřenosti omezení splacení uvedeného v odstavci 3;

c) postupu, jakým příslušné orgány udělují předběžné svolení s provedením kroků uvedených v článku 77 odst. 1, včetně omezení a postupů, a požadavky na údaje v žádosti instituce o svolení příslušného orgánu k provedení kroků uvedených ve zmíněném ustanovení, včetně postupu, který se použije v případě odkupu podílů vydaných členům družstev, a lhůty pro vyřízení těchto žádostí.

EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do dne 28. července 2013.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼M8

Článek 78a

Svolení ke snížení nástrojů způsobilých závazků

1.  Orgán příslušný k řešení krize udělí instituci svolení k vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu nástrojů způsobilých závazků, pokud je splněna některá z těchto podmínek:

a) nejpozději současně s jakýmkoli postupem podle čl. 77 odst. 2 instituce nahradí nástroje způsobilých závazků kapitálovými nástroji nebo nástroji způsobilých závazků stejné nebo vyšší kvality za podmínek, které jsou udržitelné z hlediska jejích ekonomických možností;

b) instituce ke spokojenosti orgánu příslušného k řešení krize prokázala, že její kapitál a způsobilé závazky by v důsledku postupu podle čl. 77 odst. 2 tohoto nařízení překročily požadavky na kapitál a způsobilé závazky stanovené v tomto nařízení a ve směrnicích 2013/36/EU a 2014/59/EU v míře, kterou orgán příslušný k řešení krize po dohodě s příslušným orgánem považuje za nezbytnou;

c) instituce ke spokojenosti orgánu příslušného k řešení krize prokázala, že částečné nebo úplné nahrazení způsobilých závazků kapitálovými nástroji je nezbytné k zajištění souladu s kapitálovými požadavky stanovenými v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU pro účely pokračujícího povolení.

Pokud instituce poskytne dostatečné záruky toho, že je schopna operovat s kapitálem a způsobilými závazky v objemu nad rámec požadavků stanovených v tomto nařízení a ve směrnicích 2013/36/EU a 2014/59/EU, může orgán příslušný k řešení krize po konzultaci s příslušným orgánem udělit instituci obecné předběžné svolení k provádění vypovězení, umoření, splacení nebo zpětných odkupů nástrojů způsobilých závazků, pokud jsou splněna kritéria zajišťující, že jakýkoli tento budoucí krok bude v souladu s podmínkami stanovenými v písmenech a) a b) tohoto odstavce. Toto obecné předběžné svolení se uděluje pouze na sjednanou dobu, jež nepřesáhne jeden rok, po jejímž uplynutí může být obnoveno. Uděluje se pouze pro určitou předem danou částku, kterou určí orgán příslušný k řešení krize. Orgány příslušné k řešení krize informují příslušné orgány o veškerých udělených obecných předběžných svoleních.

Orgán příslušný k řešení krize toto obecné předběžné svolení odvolá, pokud instituce poruší kterékoliv kritérium stanovené pro účely tohoto svolení.

2.  Při posuzování udržitelnosti náhradních nástrojů z hlediska ekonomických možností instituce podle odst. 1 písm. a) orgány příslušné k řešení krize zváží, nakolik by tyto náhradní kapitálové nástroje nebo náhradní způsobilé závazky byly pro instituci nákladnější než ty, které by jimi byly nahrazeny.

3.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění následujícího:

a) postupu spolupráce mezi příslušným orgánem a orgánem příslušným k řešení krize;

b) postupu pro udělování svolení v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem včetně lhůt a požadavků na informace;

c) postupu pro udělování obecného předběžného svolení v souladu s odst. 1 druhým pododstavcem, včetně lhůt a požadavků na informace;

d) významu spojení „udržitelné z hlediska ekonomických možností instituce“.

Tyto návrhy regulačních technických norem musí být pro účely prvního pododstavce písm. d) tohoto odstavce plně v souladu s aktem v přenesené pravomoci uvedeným v článku 78.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. prosince 2019.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼B

Článek 79

▼M8

Dočasná výjimka z odpočtů od kapitálu a způsobilých závazků

1.  Pokud instituce drží kapitálové nástroje nebo závazky, které se považují za kapitálové nástroje v subjektu finančního sektoru nebo za nástroje způsobilých závazků v instituci a jejichž účelem je podle názoru příslušného orgánu finanční pomoc určená k reorganizaci a obnově životaschopnosti daného subjektu nebo instituce, může příslušný orgán dočasně upustit od uplatňování ustanovení o odpočtech, která by se jinak na tyto nástroje vztahovala.

▼B

2.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění pojmu dočasnosti pro účely odstavce 1 a podmínek, podle nichž může příslušný orgán usoudit, že účelem uvedených dočasných kapitálových investic je finanční pomoc určená k reorganizaci a záchraně příslušného subjektu.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼M8

Článek 79a

Posouzení souladu s podmínkami pro kapitálové nástroje a nástroje způsobilých závazků

Při posuzování souladu s požadavky stanovenými v části druhé přihlédnou instituce k podstatným prvkům nástrojů, a nikoliv pouze k jejich právní formě. Posouzení podstatných prvků nástroje zohlední veškerá ujednání související s nástroji, a to i v případě, že tato nejsou výslovně uvedena v podmínkách nástrojů samotných, aby bylo možné určit, zda spojené ekonomické účinky těchto ujednání jsou v souladu s cílem příslušných ustanovení.

▼B

Článek 80

▼M8

Průběžný přezkum kvality kapitálu a nástrojů způsobilých závazků

1.  EBA sleduje kvalitu kapitálových nástrojů a nástrojů způsobilých závazků vydávaných institucemi po celé Unii a neprodleně informuje Komisi, pokud se objeví významné důkazy, že uvedené nástroje nesplňují příslušná kritéria způsobilosti stanovená v tomto nařízení.

Aby mohl orgán EBA sledovat kvalitu kapitálových nástrojů a nástrojů způsobilých závazků vydávaných institucemi po celé Unii, příslušné orgány mu na jeho žádost neprodleně postoupí veškeré informace o nově emitovaných kapitálových nástrojích nebo nových druzích závazků, jež považuje za relevantní.

▼B

2.  Oznámení zahrnuje:

a) podrobné vysvětlení povahy a rozsahu zjištěného nedostatku;

b) odborné poradenství týkající se kroků Komise, které EBA považuje za nezbytné.

c) významné změny metodiky EBA pro zátěžové testování ►C2  solventnosti ◄ institucí.

▼M8

3.  EBA poskytne Komisi odborné poradenství k významným změnám definice kapitálu a způsobilých závazků, které považuje za nutné v důsledku některé z následujících příčin:

▼B

a) relevantních změn standardů nebo zvyklostí na trhu;

b) změn příslušných právních předpisů nebo účetních standardů;

c) významných změn metodiky EBA pro zátěžové testování ►C2  solventnosti ◄ institucí.

4.  Do 1. ledna 2014 poskytne EBA Komisi odborné poradenství týkající se dalšího možného zacházení s nerealizovanými zisky při oceňování reálnou hodnotou kromě jejich zahrnutí do kmenového kapitálu tier 1 bez úprav. Doporučení EBA zohlední relevantní vývoj mezinárodních účetních standardů a mezinárodních dohod o obezřetnostních standardech pro banky.



HLAVA II

MENŠINOVÉ PODÍLY A NÁSTROJE ZAHRNOVANÉ DO VEDLEJŠÍHO KAPITÁLU TIER 1 A KAPITÁLU TIER 2 VYDANÉ DCEŘINÝMI PODNIKY

Článek 81

Menšinové podíly, které splňují podmínky pro zařazení do konsolidovaného kmenového kapitálu tier 1

▼M8

1.  Menšinové podíly zahrnují součet položek kmenového kapitálu tier 1 dceřiného podniku, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) dceřiný podnik je jedním z těchto subjektů:

i) institucí,

ii) podnikem, který na základě použitelného vnitrostátního práva podléhá požadavkům tohoto nařízení a směrnice 2013/36/EU,

iii) zprostředkující finanční holdingovou společností ve třetí zemi, která podléhá obezřetnostním požadavkům, jež jsou stejně přísné jako obezřetnostní požadavky pro úvěrové instituce dané třetí země, pokud Komise v souladu s čl. 107 odst. 4 rozhodla, že tyto obezřetnostní požadavky jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům stanoveným v tomto nařízení;

b) dceřiný podnik je v plném rozsahu zahrnut do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2;

c) položky kmenového kapitálu tier 1 uvedené v úvodní části tohoto odstavce vlastní jiné osoby než podniky zahrnuté do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2.

▼B

2.  Menšinové podíly, které jsou přímo či nepřímo prostřednictvím jednotky pro speciální účel nebo jinak financovány mateřským podnikem instituce nebo jeho dceřinými podniky, nelze považovat za konsolidovaný kmenový kapitál tier 1.

▼M8

Článek 82

Kvalifikovaný vedlejší kapitál tier 1, kapitál tier 1 a tier 2 a kvalifikovaný kapitál

Kvalifikovaný vedlejší kapitál tier 1, kapitál tier 1 a tier 2 a kvalifikovaný kapitál zahrnuje menšinový podíl, nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 včetně souvisejícího nerozděleného zisku a emisního ážia dceřiného podniku, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) dceřiný podnik je jedním z těchto subjektů:

i) institucí,

ii) podnikem, který na základě použitelného vnitrostátního práva podléhá požadavkům tohoto nařízení a směrnice 2013/36/EU,

iii) zprostředkující finanční holdingovou společností ve třetí zemi, která podléhá obezřetnostním požadavkům, jež jsou stejně přísné jako obezřetnostní požadavky pro úvěrové instituce dané třetí země, pokud Komise v souladu s čl. 107 odst. 4 rozhodla, že tyto obezřetnostní požadavky jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům stanoveným v tomto nařízení;

b) dceřiný podnik je v plném rozsahu zahrnut do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2;

c) tyto nástroje vlastní jiné osoby než podniky zahrnuté do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2.

▼B

Článek 83

Kvalifikovaný vedlejší kapitál tier 1 a kapitál tier 2 vydané jednotkou pro speciální účel

▼M8

1.  Nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 vydané jednotkou pro speciální účel a související emisní ážio se do 31. prosince 2021 zahrnují do kvalifikovaného vedlejšího kapitálu tier 1, kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 nebo případně kvalifikovaného kapitálu, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:

▼B

a) jednotka pro speciální účel, jež tyto nástroje vydala, je v plném rozsahu zahrnuta do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2;

b) nástroje a související emisní ážio se zahrnují do kvalifikovaného vedlejšího kapitálu tier 1, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 52 odst. 1;

c) nástroje a související emisní ážio se zahrnují do kvalifikovaného kapitálu tier 2, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 63;

d) jediným aktivem jednotky pro speciální účel je její investice do kapitálu mateřského podniku nebo jeho dceřiného podniku, který je plně zahrnut do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2, jejíž forma splňuje příslušné podmínky stanovené v čl. 52 odst. 1, případně v článku 63.

Pokud příslušný orgán považuje aktiva jednotky pro speciální účel jiná než její investice do kapitálu mateřského podniku nebo jeho dceřiného podniku, jež jsou zahrnuty do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2 ►C2  , za zanedbatelná a pro takovou jednotku nevýznamná, může ◄ příslušný orgán upustit od podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. d).

2.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění typů aktiv, která souvisejí s provozem jednotky pro speciální účel, a ►C2  pojmů „zanedbatelná“ a „nevýznamná“ uvedených ◄ v odst. 1 druhém pododstavci.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 84

Menšinové podíly zahrnuté do konsolidovaného kmenového kapitálu tier 1

1.  Instituce určí hodnotu menšinových podílů dceřiného podniku, která se zahrne do konsolidovaného kmenového kapitálu tier 1, tak, že z menšinových podílů daného podniku odečtou součin částky uvedené v písmenu a) a procentního podílu uvedeného v písmenu b):

a) kmenový kapitál tier 1 dceřiného podniku minus nižší z těchto hodnot:

i) výše kmenového kapitálu tier 1 daného dceřiného podniku, která se požaduje pro hromadné splnění požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. a), požadavků uvedených v článcích 458 a 459, specifických požadavků na kapitál uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU, požadavku kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 směrnice 2013/36/EU, požadavků uvedených v článku 500 a veškerých dodatečných místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kmenový kapitál tier 1;

ii) výše konsolidovaného kmenového kapitálu tier 1, která se vztahuje k danému dceřinému podniku a která se požaduje na konsolidovaném základě pro hromadné splnění požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. a), požadavků uvedených v článcích 458 a 459, specifických požadavků na kapitál uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU, požadavku kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 směrnice 2013/36/EU, požadavků uvedených v článku 500 a veškerých dodatečných místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kmenový kapitál tier 1;

b) menšinové podíly dceřiného podniku vyjádřené jako procentní podíl všech nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 tohoto podniku včetně souvisejícího emisního ážia, nerozděleného zisku a ostatních fondů.

2.  Výpočet podle odstavce 1 se provádí na subkonsolidovaném základě pro jednotlivé dceřiné podniky uvedené v čl. 81 odst. 1.

Instituce se může rozhodnout, že tento výpočet pro dceřiný podnik podle čl. 81 odst. 1 neprovede. Přijme-li instituce takové rozhodnutí, menšinový podíl daného dceřiného podniku nesmí být zahrnut do konsolidovaného kmenového kapitálu tier 1.

3.  Pokud se příslušný orgán odchýlí od uplatňování obezřetnostních požadavků na individuálním základě, jak je stanoveno v článku 7, menšinový podíl v rámci dceřiných podniků, na něž se výjimka uplatňuje, se nepovažuje za kapitál na subkondosolidované či případně konsolidované úrovni.

4.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění výpočtu na subkonsolidovaném základě požadovaného podle odstavce 2 tohoto článku a článků 85 a 87.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

5.  Příslušné orgány mohou udělit výjimku z uplatňování tohoto článku mateřské finanční holdingové společnosti, která splňuje všechny tyto podmínky:

a) její hlavní činností je nabývání účastí;

b) podléhá obezřetnostnímu dohledu na konsolidovaném základě;

c) konsoliduje dceřinou instituci, v níž má pouze menšinovou účast prostřednictvím kontroly ve smyslu článku 1 směrnice 83/349/EHS;

d) více než 90 % konsolidovaného požadovaného kmenového kapitálu tier 1 pochází od dceřiné instituce uvedené v písmeni c) při výpočtu na subkonsolidovaném základě.

►C1  Pokud se po 28. červnu 2013 mateřská finanční holdingová společnost ◄ , která splňuje podmínky stanovené v prvním pododstavci, stane mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností, příslušné orgány mohou této mateřské smíšené finanční holdingové společnosti udělit výjimku podle prvního pododstavce, splňuje-li podmínky tohoto pododstavce.

6.  Jestliže úvěrové instituce trvale přidružené v síti k ústřednímu subjektu a instituce uvnitř institucionálního systému ochrany, na nějž se vztahují podmínky stanovené v čl. 113 odst. 7, uzavřely dohody o křížových zárukách, podle nichž neexistují ani se nepředpokládají závažné věcné nebo právní překážky bránící převodu části kapitálu, jež převyšuje regulatorní požadavky, od protistrany dané úvěrové instituci, jsou tyto instituce osvobozeny od ustanovení tohoto článku týkajících se odpočtů a mohou v plném rozsahu uznat jakýkoli menšinový podíl vznikající uvnitř křížového záručního systému.

Článek 85

Kvalifikované nástroje zahrnované do kapitálu tier 1 zahrnuté do konsolidovaného kapitálu tier 1

►C2  1.  Instituce určí výši kvalifikovaného kapitálu tier 1 dceřiného podniku, která se zahrne do konsolidovaného kapitálu, tak, že z kvalifikovaného kapitálu tier 1 daného podniku odečtou ◄ součin částky uvedené v písmenu a) a procentního podílu uvedeného v písmenu b):

a) kapitál tier 1 dceřiného podniku minus nižší z těchto hodnot:

i) výše kapitálu tier 1 dceřiného podniku, která se požaduje pro hromadné splnění požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. b), požadavků uvedených v článcích 458 a 459, specifických požadavků na kapitál uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU, požadavku kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 směrnice 2013/36/EU, požadavků uvedených v článku 500 a veškerých dodatečných místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kapitál tier 1;

ii) výše konsolidovaného kapitálu tier 1, která se vztahuje k dceřinému podniku a která se požaduje na konsolidovaném základě pro hromadné splnění požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. b), požadavků uvedených v článcích 458 a 459, specifických požadavků na kapitál uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU, požadavku kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 směrnice 2013/36/EU, požadavků uvedených v článku 500 a veškerých dodatečných místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kapitál tier 1;

b) kvalifikovaný kapitál tier 1 dceřiného podniku vyjádřený jako procentní podíl všech nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 1 tohoto podniku včetně souvisejícího emisního ážia, nerozděleného zisku a ostatních fondů.

2.  Výpočet podle odstavce 1 se provádí na subkonsolidovaném základě pro jednotlivé dceřiné podniky uvedené v čl. 81 odst. 1.

Instituce se může rozhodnout, že tento výpočet pro dceřiný podnik podle čl. 81 odst. 1 neprovede. Přijme-li instituce takové rozhodnutí, kvalifikovaný kapitál tier 1 daného dceřiného podniku nesmí být zahrnut do konsolidovaného kapitálu tier 1.

3.  Pokud se příslušný orgán odchýlí od uplatňování obezřetnostních požadavků na individuálním základě, jak je stanoveno v článku 7, nástroje zahrnované do kapitálu tier 1 v rámci dceřiných podniků, na něž se výjimka uplatňuje, se nepovažují za kapitál na subkondosolidované či případně konsolidované úrovni.

Článek 86

Kvalifikovaný kapitál tier 1 zahrnutý do konsolidovaného vedlejšího kapitálu tier 1

Aniž je dotčen čl. 84 odst. 5 a 6, instituce určí výši kvalifikovaného kapitálu tier 1 dceřiného podniku, která se zahrne do konsolidovaného vedlejšího kapitálu tier 1, tak, že z kvalifikovaného kapitálu tier 1 daného podniku zahrnutého do konsolidovaného kapitálu tier 1 odečtou menšinové podíly tohoto podniku, které jsou zahrnuty do konsolidovaného kmenového kapitálu tier 1.

Článek 87

Kvalifikovaný kapitál zahrnutý do konsolidovaného kapitálu

1.  Instituce určí výši kvalifikovaného kapitálu dceřiného podniku, která se zahrne do konsolidovaného kapitálu, tak, že z kvalifikovaného kapitálu daného podniku odečtou součin částky uvedené v písmenu a) a procentního podílu uvedeného v písmenu b):

a) kapitál dceřiného podniku minus nižší z těchto hodnot:

i) výše kapitálu dceřiného podniku, která se požaduje pro hromadné ►C2  splnění požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. c), požadavků uvedených ◄ v článcích 458 a 459, specifických požadavků na kapitál uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU, požadavku kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 směrnice 2013/36/EU, požadavků uvedených v článku 500 a veškerých dodatečných místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích;

ii) výše kapitálu, která se vztahuje k tomuto dceřinému podniku a která se požaduje na konsolidovaném základě pro hromadné splnění požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. c), požadavků uvedených v článcích 458 a 459, specifických požadavků na kapitál uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU, požadavku kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 směrnice 2013/36/EU, požadavků uvedených v článku 500 a veškerých dodatečných místních dohledových požadavků na kapitál ve třetích zemích;

b) kvalifikovaný kapitál dceřiného podniku vyjádřený jako procentní podíl všech kapitálových nástrojů tohoto podniku, které jsou zahrnuty do položek kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2, včetně souvisejícího emisního ážia, nerozděleného zisku a ostatních fondů.

2.  Výpočet podle odstavce 1 se provádí na subkonsolidovaném základě pro jednotlivé dceřiné podniky uvedené v čl. 81 odst. 1.

Instituce se může rozhodnout, že tento výpočet pro dceřiný podnik podle čl. 81 odst. 1 neprovede. Přijme-li instituce takové rozhodnutí, kvalifikovaný kapitál daného dceřiného podniku nesmí být zahrnut do konsolidovaného kapitálu.

►C2  3.  Pokud se příslušný orgán odchýlí od uplatňování ◄ obezřetnostních požadavků na individuálním základě, jak je stanoveno v článku 7, kapitálové nástroje v rámci dceřiných podniků, na něž se výjimka uplatňuje, se nepovažují za kapitál na subkondosolidované či případně konsolidované úrovni.

Článek 88

Kvalifikované kapitálové nástroje zahrnuté do konsolidovaného kapitálu tier 2

Aniž je dotčen čl. 84 odst. 5 a 6, instituce určí výši kvalifikovaného kapitálu dceřiného podniku, která se zahrne do konsolidovaného kapitálu tier 2, tak, že z kvalifikovaného kapitálu daného podniku zahrnutého do konsolidovaného kapitálu odečtou kvalifikovaný kapitál tier 1 tohoto podniku, který je zahrnut do konsolidovaného kapitálu tier 1.



HLAVA III

KVALIFIKOVANÉ ÚČASTI MIMO FINANČNÍ SEKTOR

Článek 89

Rizikové vážení a zákaz kvalifikovaných účastí mimo finanční sektor

1.  Kvalifikovaná účast, jejíž výše přesahuje 15 % použitelného kapitálu instituce, se řídí ustanoveními odstavce 3, pokud se jedná o účast v podniku, který není jedním z následujících subjektů:

a) subjektem finančního sektoru;

b) podnikem, který není subjektem finančního sektoru a provozuje činnosti, které příslušný orgán považuje za kteroukoli z těchto aktivit:

i) přímé rozšíření bankovnictví

ii) pomocné služby pro bankovnictví,

iii) leasing, faktoring, správu podílových fondů, řízení služeb zpracování údajů nebo jiné podobné činnosti.

2.  Pokud celková výše kvalifikovaných účastí instituce v jiných podnicích, než jsou podniky uvedené v odst. 1 písm. a) a b), přesahuje 60 % jejího použitelného kapitálu, řídí se ustanoveními odstavce 3.

3.  Na kvalifikované účasti institucí uvedené v odstavcích 1 a 2 uplatňují příslušné orgány požadavky stanovené v písmenu a) nebo b):

a) pro účely výpočtu kapitálového požadavku v souladu s částí třetí použijí instituce rizikovou váhu 1 250  % na vyšší z těchto hodnot:

i) výši kvalifikovaných účastí podle odstavce 1 přesahující 15 % použitelného kapitálu;

ii) celkovou výši kvalifikovaných účastí podle odstavce 2 přesahující 60 % použitelného kapitálu instituce;

b) příslušné orgány zakážou institucím držet kvalifikované účasti uvedené v odstavcích 1 a 2, jejichž výše přesahuje procentní podíly použitelného kapitálu stanovené v uvedených odstavcích.

Příslušné orgány zveřejní, zda uplatnily požadavky stanovené v písmeni a) nebo b).

4.  Pro účely odst. 1 písm. b) vydá EBA pokyny pro upřesnění těchto skutečností:

a) činností, které jsou přímým rozšířením bankovnictví;

b) pomocných služeb pro bankovnictví;

c) podobných činností.

Tyto pokyny se přijímají v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 90

Alternativní postup k použití rizikové váhy 1 250  %

Jako alternativní postup k použití rizikové váhy 1 250  % na částky přesahující limity uvedené v čl. 89 odst. 1 a 2 může instituce tyto částky odečíst od položek kmenového kapitálu tier 1 v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. k).

Článek 91

Výjimky

1.  Podíly v podnicích, které nejsou uvedeny v čl. 89 odst. 1 písm. a) a b), se nezahrnují do výpočtu limitních procentních podílů použitelného kapitálu stanovených v uvedeném článku, je-li splněna některá z následujících podmínek:

a) tyto podíly jsou drženy dočasně ►C2  během finanční pomoci, jak je uvedeno ◄ v článku 79;

b) tyto držené podíly jsou pozicí z upisování drženou pět nebo méně pracovních dnů;

c) tyto podíly jsou drženy vlastním jménem instituce a na účet jiných osob.

2.  Podíly, které nemají povahu dlouhodobých finančních aktiv uvedených v čl. 35 odst. 2 směrnice 86/635/EHS, se do výpočtu podle článku 89 nezahrnují.



ČÁST TŘETÍ

KAPITÁLOVÉ POŽADAVKY



HLAVA I

OBECNÉ POŽADAVKY, OCEŇOVÁNÍ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV



KAPITOLA 1

Požadovaná úroveň kapitálu



Oddíl 1

Požadavky na kapitál pro instituce

Článek 92

Požadavky na kapitál

1.  S výhradou článků 93 a 94 musí instituce neustále splňovat tyto požadavky na kapitál:

a) poměr kmenového kapitálu tier 1 ve výši 4,5 %;

b) kapitálový poměr tier 1 ve výši 6 %;

c) celkový kapitálový poměr ve výši 8 %.

2.  Instituce vypočítají kapitálové poměry takto:

a) poměr kmenového kapitálu tier 1 je kmenový kapitál tier 1 instituce vyjádřený jako procentní podíl celkového objemu rizikové expozice;

b) kapitálový poměr tier 1 je kapitál tier 1 instituce vyjádřený jako procentní podíl celkového objemu rizikové expozice;

c) celkový kapitálový poměr je kapitál instituce vyjádřený jako procentní podíl celkového objemu rizikové expozice.

3.  Celkový objem rizikové expozice se vypočítá jako součet hodnot v písmenech a) až f) tohoto odstavce po zohlednění ustanovení uvedených v odstavci 4:

a) objemy rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění vypočítané v souladu s hlavou II a článkem 379 pro všechny obchodní činnosti instituce s výjimkou objemů rizikově vážených expozic z transakcí zahrnutých do obchodního portfolia instituce;

b) požadavky na kapitál stanovené v souladu s touto částí hlavou IV, případně částí čtvrtou, pro transakce zahrnuté do obchodního portfolia instituce:

i) k pozičnímu riziku;

ii) pro velké expozice přesahující limity stanovené v článcích 395 až 401, pokud je instituci povoleno tyto limity překročit;

c) požadavky na kapitál stanovené v souladu s touto částí hlavou IV, případně hlavou V, s výjimkou článku 379:

i) k měnovému riziku;

ii) k vypořádacímu riziku;

iii) ke komoditnímu riziku;

d) požadavky na kapitál vypočítané v souladu s hlavou VI k riziku úvěrových úprav v ocenění nástrojů OTC derivátů jiných, než jsou úvěrové deriváty uznané ke snížení objemů rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko;

e) požadavky na kapitál stanovené v souladu s hlavou III k operačnímu riziku;

f) objemy rizikově vážených expozic určené v souladu s hlavou II pro riziko protistrany vyplývající z transakcí zahrnutých do obchodního portfolia instituce pro následující typy transakcí a dohod:

i) kontrakty uvedené v příloze II a úvěrové deriváty;

ii) repo obchody, půjčky či výpůjčky cenných papírů nebo komodit založené na cenných papírech nebo komoditách;

iii) maržové obchody založené na cenných papírech nebo komoditách;

iv) transakce s delší dobou vypořádání.

▼C2

4.  Při výpočtu celkového objemu rizikové expozice podle odstavce 3 platí tato ustanovení:

▼B

a) požadavky na kapitál uvedené v písmenech c), d) a e) daného odstavce zahrnují požadavky vyplývající ze všech obchodních činností instituce;

b) instituce vynásobí požadavky na kapitál stanovené v písmenech b) až e) uvedeného odstavce číslem 12,5.

▼M8

Článek 92a

Požadavky na kapitál a způsobilé závazky G-SVI

1.  S výhradou článků 93 a 94 a výjimek stanovených v odstavci 2 tohoto článku platí, že instituce určené jako subjekty řešící krizi, které jsou G-SVI nebo součástí G-SVI, musí vždy splňovat tyto požadavky na kapitál a způsobilé závazky:

a) na riziku založený poměr ve výši 18 %, představující kapitál a způsobilé závazky instituce vyjádřené jako procento celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 a 4;

b) na riziku nezaložený poměr ve výši 6,75 %, představující kapitál a způsobilé závazky instituce vyjádřené jako procento celkové míry expozic podle čl. 429 odst. 4.

2.  Požadavky stanovené v odstavci 1 se nepoužijí v těchto případech:

a) do tří let od data, kdy instituce nebo skupina, jejíž je instituce součástí, byla určena jako G-SVI;

b) do dvou let od data, kdy orgán příslušný k řešení krize uplatnil nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů podle směrnice 2014/59/EU;

c) do dvou let od data, kdy subjekt řešící krizi zavedl alternativní opatření soukromého sektoru uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. b) směrnice 2014/59/EU, jímž byly kapitálové nástroje a další závazky odepsány nebo konvertovány na položky kmenového kapitálu tier 1 za účelem rekapitalizace subjektu řešícího krizi bez uplatnění nástrojů k řešení krize.

3.  Pokud souhrn plynoucí z uplatnění požadavku stanoveného v odst. 1 písm. a) tohoto článku na každý subjekt řešící krizi ze stejné G-SVI překročí požadavek na kapitál a způsobilé závazky vypočtený v souladu s článkem 12a tohoto nařízení, může orgán příslušný k řešení krize mateřské instituce v EU po konzultaci s ostatními relevantními orgány příslušnými k řešení krize postupovat v souladu s čl. 45d odst. 4 nebo čl. 45h odst. 1 směrnice 2014/59/EU.

Článek 92b

Požadavek na kapitál a způsobilé závazky G-SVI mimo EU

1.  Instituce, které jsou významnými dceřinými podniky G-SVI mimo EU a nejsou subjekty řešícími krizi, musí vždy splňovat požadavky na kapitál a způsobilé závazky, které se rovnají 90 % požadavků na kapitál a způsobilé závazky stanovených v článku 92a.

2.  Pro účely dodržení odstavce 1 se nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 a nástroje způsobilých závazků zohlední pouze tehdy, pokud je vlastní nejvyšší mateřský podnik G-SVI mimo EU a byly vydány buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jiných subjektů v rámci téže skupiny, jsou-li všechny tyto subjekty usazeny ve stejné třetí zemi jako nejvyšší mateřský podnik nebo v členském státě.

3.  Nástroj způsobilých závazků se pro účely dodržení odstavce 1 zohlední pouze tehdy, pokud splňuje všechny tyto další podmínky:

a) v případě běžného úpadkového řízení ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 47 směrnice 2014/59/EU stojí pohledávka plynoucí z tohoto závazku až za pohledávkami plynoucími ze závazků, které nesplňují podmínky stanovené v odstavci 2 tohoto článku a které nelze považovat za kapitál;

b) podléhá pravomoci k odpisu nebo konverzi v souladu s články 59 až 62 směrnice 2014/59/EU.

▼B

Článek 93

Požadavek na počáteční kapitál u již fungujících subjektů

1.  Kapitál instituce nesmí poklesnout pod výši počátečního kapitálu požadovanou při vydání povolení.

2.  Úvěrové instituce, které již existovaly k 1. lednu 1993 a výše jejich kapitálu nedosahuje požadované výše počátečního kapitálu, mohou pokračovat v provozování činnosti. Výše kapitálu těchto institucí nesmí poklesnout pod nejvyšší úroveň dosaženou po 22. prosinci 1989.

3.  Povolené investiční podniky a podniky podle článku 6 směrnice 2006/49/ES, které existovaly již před 31. prosincem 1995 a výše jejich kapitálu nedosahuje požadované výše počátečního kapitálu, mohou pokračovat ve své činnosti. Kapitál takových investičních podniků nebo podniků nesmí klesnout pod nejvyšší vztažnou hodnotu vypočtenou po dni oznámení uvedeném ve směrnici Rady 93/6/EHS ze dne 15. března 1993 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí ( 18 ). Tato vztažná hodnota je průměrná denní výše kapitálu vypočtená za dobu šesti měsíců předcházejících datu výpočtu. Vypočítává se každých šest měsíců pro příslušné předchozí období.

4.  Pokud nad institucí spadající do kategorie uvedené v odstavci 2 nebo 3 převezme kontrolu jiná fyzická nebo právnická osoba než ta, která měla nad institucí kontrolu dříve, musí výše kapitálu této instituce dosáhnout požadované výše počátečního kapitálu.

5.  Při fúzi dvou nebo více institucí spadajících do kategorie uvedené v odstavci 2 nebo 3 nesmí výše kapitálu instituce vzniklé touto fúzí klesnout pod souhrn kapitálu fúzujících institucí v okamžiku fúze, pokud nebylo dosaženo požadované výše počátečního kapitálu.

6.  Pokud příslušné orgány usoudí, že k zajištění solventnosti instituce je nezbytné, aby byl požadavek stanovený v odstavci 1 splněn, ustanovení odstavců 2 až 5 se nepoužijí.

Článek 94

Výjimka pro malá obchodní portfolia

1.  Instituce může pro transakce zahrnuté do obchodního portfolia nahradit kapitálový požadavek uvedený v čl. 92 odst. 3 písm. b) kapitálovým požadavkem vypočteným v souladu s písmenem a) uvedeného odstavce, pokud objem jejích rozvahových a podrozvahových položek zahrnutých do obchodního portfolia splňuje obě tyto podmínky:

a) činí obvykle méně než 5 % celkových aktiv a 15 milionů EUR;

b) nikdy nepřesahuje 6 % celkových aktiv a 20 milionů EUR.

2.  Při výpočtu objemu rozvahových a podrozvahových položek musí instituce dodržovat tyto zásady:

a) dluhové nástroje jsou oceněny v tržních cenách nebo v nominální hodnotě, akcie v jejich tržních cenách a deriváty podle nominální nebo tržní hodnoty podkladových nástrojů;

b) absolutní hodnota dlouhé pozice se sčítá s absolutní hodnotou krátké pozice.

3.  Pokud instituce nesplní podmínku uvedenou v odst. 1 písm. b), neprodleně uvědomí příslušný orgán. Pokud příslušný orgán v návaznosti na vlastní posouzení zjistí a uvědomí instituci, že požadavek stanovený v odst. 1 písm. a) není splněn, přestane instituce odstavec 1 používat od příštího data pro vykazování.



Oddíl 2

Kapitálové požadavky pro investiční podniky s omezeným povolením k poskytování investičních služeb

Článek 95

Kapitálové požadavky pro investiční podniky s omezeným povolením k poskytování investičních služeb

1.  Investiční podniky, které nejsou oprávněny poskytovat investiční služby a činnosti uvedené v oddíle A bodech 3 a 6 přílohy I směrnice 2004/39/ES, postupují při výpočtu celkového objemu rizikové expozice pro účely čl. 92 odst. 3 podle odstavce 2.

2.  Investiční podniky uvedené v odstavci 1 tohoto článku a podniky uvedené v čl. 4 odst. 1 bodě 2 písm. c), které poskytují investiční služby ►C2  a činnosti uvedené v oddíle A bodech 2 a 4 ◄ přílohy I směrnice 2004/39/ES, vypočítají celkový objem rizikové expozice jako vyšší z následujících hodnot:

a) součet položek uvedených v čl. 92 odst. 3 písm. a) až d) a f) po použití čl. 92 odst. 4;

b) hodnota určená v článku 97 vynásobená číslem 12,5.

Podniky uvedené v čl. 4 odst. 1 bodě 2 písm. c), které poskytují investiční služby ►C2  a činnosti uvedené v oddíle A bodech 2 a 4 ◄ přílohy I směrnice 2004/39/ES, musí splňovat požadavky čl. 92 odst. 1 a 2 vycházející z celkového objemu rizikové expozice uvedeného v prvním pododstavci.

Příslušné orgány mohou stanovit kapitálové požadavky pro podniky uvedené v čl. 4 odst. 1 bodě 2 písm. c), které poskytují investiční služby a činnosti uvedené na seznamu v oddíle A bodech 2 a 4 v přílohy I směrnice 2004/39/ES, jako kapitálové požadavky, které by pro tyto podniky byly závazné podle vnitrostátních prováděcích opatření ke směrnicím 2006/49/ES a 2006/48/ES, platných k 31. prosinci 2013.

▼C2

3.  Na investiční podniky uvedené v odstavci 1 se vztahují všechna ostatní ustanovení týkající se operačního rizika stanovená v hlavě VII kapitole 2 oddílu II pododdílu 2 směrnice 2013/36/EU.

▼B

Článek 96

Kapitálové požadavky pro investiční podniky, které drží počáteční kapitál podle čl. 28 odst. 2 směrnice 2013/36/EU

1.  Následující kategorie investičních podniků, které drží počáteční kapitál podle čl. 28 odst. 2 směrnice 2013/36/EU, postupují při výpočtu celkového objemu rizikové expozice pro účely čl. 92 odst. 3 podle odstavce 2 tohoto článku:

a) investiční podniky, které obchodují na vlastní účet výhradně za účelem splnění nebo provedení pokynu klienta nebo za účelem získání přístupu ke clearingovému a vypořádacímu systému nebo uznané burze, jestliže jednají v postavení zprostředkovatele nebo provádějí pokyn klienta;

b) investiční podniky, které splňují všechny tyto podmínky:

i) nedrží peníze nebo cenné papíry klienta;

ii) obchodují pouze na vlastní účet;

iii) nemají žádné vnější klienty;

iv) provedení a vypořádání se u jejich transakcí uskutečňuje na odpovědnost clearingové instituce a jsou uvedenou clearingovou institucí zaručeny.

2.  Investiční podniky uvedené v odstavci 1 vypočítají celkový objem rizikové expozice jako součet následujících hodnot:

a) čl. 92 odst. 3 písm. a) až d) a f) po použití čl. 92 odst. 4;

b) hodnoty určené v článku 97 vynásobené číslem 12,5.

3.  Na investiční podniky uvedené v odstavci 1 se vztahují všechna ostatní ustanovení týkající se operačního rizika stanovená v hlavě VII kapitole 3 oddílu II pododdílu 1 směrnice 2013/36/EU.

Článek 97

Kapitálový požadavek založený na fixních režijních nákladech

1.  V souladu s články 95 a 96 drží investiční podnik a podniky uvedené v čl. 4 odst. 1 bodě 2 písm. c), které poskytují investiční služby a činnosti uvedené na seznamu v oddíle A bodech 2 a 4 v přílohy I směrnice 2004/39/ES, použitelný kapitál ve výši alespoň jedné čtvrtiny svých fixních režijních nákladů za předchozí rok.

2.  Pokud oproti předchozímu roku dojde ke změně činnosti investičního podniku, kterou příslušný orgán považuje za podstatnou, může příslušný orgán požadavek stanovený v odstavci 1 upravit.

3.  Investiční podnik, který dosud neprovozuje činnost po dobu jednoho roku, musí počínaje dnem zahájení činnosti držet použitelný kapitál ve výši alespoň jedné čtvrtiny fixních režijních nákladů odhadovaných v jeho podnikatelském plánu, s výjimkou případů, kdy příslušný orgán vyžaduje úpravu podnikatelského plánu.

4.  EBA za konzultace s orgánem ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž podrobněji upřesní:

a) výpočet požadavku na držení použitelného kapitálu ve výši alespoň jedné čtvrtiny fixních režijních nákladů za předchozí rok;

b) podmínky, podle nichž příslušný orgán upravuje požadavek na držení použitelného kapitálu ve výši alespoň jedné čtvrtiny fixních režijních nákladů za předchozí rok;

c) výpočet odhadovaných fixních režijních nákladů v případě investičního podniku, který dosud neprovozuje činnost po dobu jednoho roku.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 1. března 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 98

Kapitálový požadavek pro investiční podniky na konsolidovaném základě

1.  V případě investičních podniků uvedených v čl. 95 odst. 1, jež jsou ve skupině, která nezahrnuje úvěrové instituce, uplatní mateřský investiční podnik v členském státě článek 92 na konsolidovaném základě takto:

a) pomocí výpočtu celkového objemu rizikové expozice stanoveného v čl. 95 odst. 2;

b) vypočtením kapitálu na základě konsolidované situace mateřského investičního podniku nebo případně finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti.

2.  V případě investičních podniků uvedených v čl. 96 odst. 1, jež jsou ve skupině, která nezahrnuje úvěrové instituce, uplatní mateřský investiční podnik v členském státě a investiční podnik kontrolovaný finanční holdingovou společností nebo smíšenou finanční holdingovou společností článek 92 na konsolidovaném základě takto:

a) pomocí výpočtu celkového objemu rizikové expozice stanoveného v čl. 96 odst. 2;

b) vypočtením kapitálu na základě konsolidované situace mateřského investičního podniku nebo případně kapitálu finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti a v souladu s částí první hlavou II kapitolou 2.



KAPITOLA 2

Požadavky na výpočty a podávání zpráv

Článek 99

Podávání zpráv o požadavcích na kapitál a finančních informací

1.  O povinnostech podle článku 92 vypracovávají instituce nejméně jednou za 6 měsíců zprávy určené příslušným orgánům.

2.  Finanční informace podávají rovněž instituce, na něž se vztahuje článek 4 nařízení (ES) č. 1606/2002, a ty úvěrové instituce, které nejsou uvedeny v článku 4 uvedeného nařízení a které připravují své konsolidované účetní závěrky v souladu s mezinárodními účetními standardy přijatými postupem stanoveným v čl. 6 odst. 2 uvedeného nařízení.

3.  Od úvěrových institucí, které používají mezinárodní účetní standardy na základě nařízení (ES) č. 1606/2002 k podávání zpráv o kapitálu na konsolidovaném základě podle čl. 24 odst. 2 tohoto nařízení, mohou příslušné orgány požadovat, aby rovněž podávaly finanční informace podle odstavce 2 tohoto článku.

▼C2

4.  Finanční informace uvedené v odstavcích 2 a. 3 se podávají v rozsahu nezbytném pro získání komplexního pohledu na rizikový profil činností instituce a přehledu o systémových rizicích představovaných institucemi pro finanční sektor nebo reálnou ekonomiku podle nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼B

5.  EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro upřesnění jednotných formátů, četnosti, lhůt pro podávání zpráv, definic, jakož i informačních technologií, které mají být v Unii k podávání zpráv uvedených v odstavcích 1 až 4 používány.

Požadavky na podávání zpráv musí být přiměřené povaze, rozsahu a komplexnosti činností institucí.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

6.  Má-li příslušný orgán za to, že finanční informace požadované podle odstavce 2 jsou nezbytné k získání komplexního pohledu na rizikový profil činností a přehledu o systémových rizicích, jež pro finanční sektor nebo reálnou ekonomiku představují instituce jiné než uvedené v odstavcích 2 a 3, které podléhají účetnímu rámci podle směrnice 86/635/EHS, konzultují příslušné orgány orgán EBA ohledně rozšíření požadavků na podávání finančních informacích na konsolidovaném základě i na tyto instituce, pokud již tyto zprávy na konsolidovaném základě nepodávají.

EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro upřesnění formátů, jež mají používat instituce, na které mohou příslušné orgány rozšířit požadavky na podávání zpráv podle prvního pododstavce.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené ve druhém pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

7.  Má-li příslušný orgán za to, že pro účely stanovené v odstavci 1 jsou nezbytné informace, které nejsou zařazeny do prováděcích technických norem uvedených v odstavce 5, uvědomí orgán EBA a ESRB o dalších informacích, jejichž zařazení do prováděcích technických norem uvedených v odstavci 5 považuje za nezbytné.

Článek 100

Doplňující požadavky na podávání zpráv

Instituce příslušným orgánům podávají zprávy alespoň v souhrnné podobě o úrovni rep, půjček cenných papírů a všech formách zatížení aktiv.

EBA tyto informace zahrne do prováděcích technických norem uvedených v čl. 99 odst. 5 týkajících se podávání zpráv.

Článek 101

Zvláštní oznamovací povinnosti

1.  Instituce každých šest měsíců oznamují příslušným orgánům za každý stát, vůči jehož trhu s nemovitostmi mají expozici, tyto údaje:

a) ztráty z expozic, u nichž instituce uznala jako kolaterál obytné nemovitosti, do výše zastavené částky a 80 % tržní hodnoty nebo 80 % zástavní hodnoty nemovitosti, podle toho, která z těchto částek je nižší, není-li v souladu s čl. 124 odst. 2 rozhodnuto jinak;

b) celkové ztráty z expozic, u nichž instituce uznala jako kolaterál obytné nemovitosti, do výše hodnoty té části expozice, která je podle čl. 124 odst. 1 považována za plně zajištěnou obytnými nemovitostmi;

c) hodnotu expozice u všech nesplacených expozic, u nichž instituce uznala jako kolaterál obytné nemovitosti, omezenou na tu část, která je podle čl. 124 odst. 1 považována za plně zajištěnou obytnými nemovitostmi;

d) ztráty z expozic, u nichž instituce uznala jako kolaterál obchodní nemovitosti, do výše zastavené částky a 50 % tržní hodnoty nebo 60 % zástavní hodnoty nemovitosti, a to podle toho, která z těchto částek je nižší, není-li v souladu s čl. 124 odst. 2 rozhodnuto jinak;

e) celkové ztráty z expozic, u nichž instituce uznala jako kolaterál obchodní nemovitosti, do výše hodnoty té části expozice, která je podle čl. 124 odst. 1 považována za plně zajištěnou obchodními nemovitostmi;

f) hodnotu expozice u všech nesplacených expozic, u nichž instituce uznala jako kolaterál obchodní nemovitosti, omezenou na tu část, která je podle čl. 124 odst. 1 považována za plně zajištěnou obchodními nemovitostmi.

2.  Údaje uvedené v odstavci 1 se oznamují příslušnému orgánu domovského členského státu příslušné instituce. Pokud má instituce pobočku v jiném členském státě, oznamují se údaje týkající se této pobočky rovněž příslušným orgánům hostitelského členského státu. Údaje se oznamují samostatně za každý ►C2  jednotlivý trh s nemovitostmi v rámci Unie, vůči nimž má ◄ příslušná instituce expozici.

3.  Příslušné orgány každoročně zveřejní údaje uvedené v odst. 1 písm. a) až f) na agregovaném základě spolu s historickými údaji, jsou-li k dispozici. Příslušný orgán poskytne jinému příslušnému orgánu v členském státě nebo orgánu EBA na jejich žádost podrobnější informace o situaci na trzích s obytnými nebo obchodními nemovitostmi v daném členském státě.

4.  EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro upřesnění:

a) jednotných formátů, definic, četnosti a lhůt pro oznamování a informačních technologií položek uvedených v odstavci 1;

b) jednotných formátů, definic, četnosti a lhůt pro oznamování a informačních technologií pro souhrnné údaje uvedené v odstavci 2.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.



KAPITOLA 3

Obchodní portfolio

Článek 102

Požadavky na obchodní portfolio

1.  Pozice v obchodním portfoliu musí být prosty omezení, pokud jde o jejich obchodovatelnost, nebo je musí být možno zajistit.

2.  Záměr obchodovat je třeba prokázat pomocí strategií, zásad a postupů vytvořených institucí pro řízení pozice nebo portfolia v souladu s článkem 103.

3.  Instituce vytvoří a udržují systémy a kontrolní mechanismy pro řízení svého obchodního portfolia v souladu s články 104 a 105.

4.  Instituce mohou do výpočtu kapitálových požadavků k pozičnímu riziku zahrnovat interní zajištění za předpokladu, že je drženo se záměrem obchodovat a že jsou splněny požadavky článků 103 až 106.

Článek 103

Řízení obchodního portfolia

Při řízení svých pozic či skupin pozic v obchodním portfoliu musí instituce splňovat všechny tyto požadavky:

a) instituce musí mít zavedenu jednoznačně zdokumentovanou strategii obchodování pro pozice, nástroje nebo portfolia, která je schválená vrcholným vedením a zahrnuje očekávané období držení;

b) instituce musí mít jasně definované zásady a postupy pro aktivní řízení pozic, které jsou otevírány obchodním útvarem. Tyto zásady a postupy zahrnují:

i) vymezení pozic, které může obchodní útvar otevírat;

ii) stanovení limitů na pozice a sledování jejich přiměřenosti;

iii) obchodníci jsou oprávněni otevírat a řídit pozici v rámci schválených limitů a v souladu se schválenou strategií;

iv) pozice jsou hlášeny vrcholnému vedení jako nedílná součást procesu řízení rizik instituce;

v) pozice jsou aktivně sledovány s ohledem na zdroje informací o trhu a je hodnocena prodejnost či realizovatelnost zajištění pozice či rizik jejích složek, včetně hodnocení, kvality a dostupnosti tržních vstupů pro proces oceňování, úrovně obratu a objemu pozic obchodovaných na trhu;

vi) aktivní postupy a kontroly pro boj proti podvodům;

c) instituce musí mít jasně definované zásady a postupy pro sledování pozic vzhledem k její strategii obchodování, včetně sledování obratu a pozic, u nichž byla překročena původně zamýšlená doba držení.

Článek 104

Zařazení do obchodního portfolia

1.  Instituce musí mít jasně definované zásady a postupy pro určování toho, které pozice se zařazují do obchodního portfolia pro účely výpočtu kapitálových požadavků v souladu s požadavky stanovenými v článku 102 a definicí obchodního portfolia podle čl. 4 odst. 1 bodu 86, přičemž zohlední své schopnosti a praxi v řízení rizik. Instituce v plném rozsahu dokumentuje dodržování těchto zásad a postupů a podrobuje je pravidelnému vnitřnímu auditu.

2.  Instituce musí mít jasně definované zásady a postupy pro celkové řízení obchodního portfolia. Tyto zásady a postupy vymezují alespoň:

a) činnosti, které instituce považuje za obchodování a za součást obchodního portfolia pro účely kapitálových požadavků;

b) rozsah, v jakém lze pozici denně přeceňovat tržní hodnotou podle situace na aktivním a likvidním oboustranném trhu;

c) u pozic oceňovaných pomocí modelu rozsah, v jakém instituce může:

i) určit všechna podstatná rizika spojená s pozicí;

ii) zajistit se proti všem podstatným rizikům spojeným s pozicí pomocí nástrojů, pro které existuje aktivní a likvidní oboustranný trh;

iii) spolehlivě odhadnout klíčové předpoklady a parametry použité v modelu;

d) rozsah, v jakém instituce může a je povinna generovat ocenění pozic, které lze systematicky externě validovat;

e) rozsah, v jakém by právní omezení nebo jiné provozní požadavky ovlivnily schopnost instituce uzavřít nebo zajistit pozici v krátkém období;

f) rozsah, v jakém instituce může a je povinna aktivně řídit rizika spojená s pozicemi v rámci obchodních operací;

g) rozsah, v jakém instituce může převádět riziko nebo pozice mezi investičním a obchodním portfoliem, a kritéria pro tyto převody.

▼M8

Článek 104b

Požadavky na obchodní útvar

1.  Pro účely požadavků na podávání zpráv stanovených v čl. 430b odst. 3 instituce vytvoří obchodní útvary a přiřadí každou ze svých pozic v obchodním portfoliu jednomu z těchto obchodních útvarů. Pozice v obchodním portfoliu se přiřadí stejnému obchodnímu útvaru pouze tehdy, pokud splňují dohodnutou obchodní strategii pro obchodní útvar a jsou důsledně řízeny a sledovány v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

2.  Obchodní útvary instituce vždy splňují všechny tyto požadavky:

a) každý obchodní útvar má jasnou a specifickou obchodní strategii a strukturu řízení rizik, která je přiměřená jeho obchodní strategii;

b) každý obchodní útvar má jasnou organizační strukturu; pozice v daném obchodním útvaru jsou řízeny určenými obchodníky v rámci instituce; každý obchodník má v rámci obchodního útvaru zvláštní funkce; každý obchodník je přidělen pouze jednomu obchodnímu útvaru;

c) limity pozice jsou v každém obchodním útvaru stanoveny v souladu s obchodní strategií tohoto obchodního útvaru;

d) zprávy o činnosti, ziskovosti, řízení rizik a regulatorních požadavcích na úrovni obchodního útvaru se vypracovávají alespoň jednou týdně a pravidelně se sdělují vedoucímu orgánu;

e) každý obchodní útvar má jasný roční obchodní plán včetně řádně vymezených zásad odměňování na základě spolehlivých kritérií používaných k měření výkonnosti;

f) jednou měsíčně se za každý obchodní útvar vypracovávají zprávy o splatných pozicích, případech porušení vnitrodenních a denních limitů obchodování, jakož i opatřeních, jež instituce přijala k řešení těchto porušení, a posouzení likvidity trhu, které jsou poskytovány příslušným orgánům.

3.  Odchylně od odst. 2 písm. b) může instituce přidělit obchodníka více než jednomu obchodnímu útvaru, pokud ke spokojenosti příslušného orgánu prokáže, že přidělení bylo provedeno v důsledku úvah souvisejících s obchodováním nebo zdroji a jsou při něm dodrženy ostatní kvalitativní požadavky, které tento článek stanoví pro obchodníky a obchodní útvary.

4.  Instituce oznámí příslušným orgánům způsob, jakým zajišťují soulad s odstavcem 2. Příslušné orgány mohou požadovat, aby instituce změnila strukturu nebo organizaci svých obchodních útvarů za účelem zajištění souladu s tímto článkem.

▼B

Článek 105

Požadavky obezřetného oceňování

1.  Veškeré pozice v obchodním portfoliu se řídí zásadami obezřetného oceňování uvedenými v tomto článku. Instituce musí zejména zajistit, aby obezřetné oceňování pozic v obchodním portfoliu bylo prováděno s odpovídajícím stupněm jistoty s ohledem na dynamickou povahu pozic v obchodním portfoliu, požadavky obezřetnosti a přiměřenosti a způsob fungování a účel kapitálových požadavků týkajících se pozic v obchodním portfoliu.

2.  Instituce vytvoří a udržují dostatečné systémy a kontrolní mechanismy k poskytování obezřetných a spolehlivých odhadů ocenění. Systémy a kontrolní mechanismy obsahují alespoň tyto prvky:

a) zdokumentované zásady a postupy pro proces oceňování, včetně jednoznačně vymezených odpovědností za jednotlivé oblasti související s oceňováním, včetně zdrojů informací o trhu a přezkoumávání jejich vhodnosti, pokynů pro používání nezjistitelných vstupů odrážejících předpoklady instituce ohledně prvků, které by účastníci trhu použili při oceňování pozice, četnosti nezávislého oceňování, načasování uzavíracích cen, postupů pro úpravy ocenění a postupů pro měsíční a ad hoc ověřování;

▼C2

b) jasné vymezení podřízenosti útvaru odpovědného za oceňování, který je nezávislý na útvaru sjednávání obchodů (front office), který je v konečném důsledku podřízen vedoucímu orgánu.

▼B

3.  Instituce přeceňují pozice v obchodním portfoliu alespoň jednou denně.

4.  Instituce provádějí tržní přecenění pozic, kdykoli je to možné a rovněž při uplatnění kapitálových požadavků na obchodní portfolio.

5.  Při tržním ocenění instituce používá obezřetnější z cen poptávky a nabídky, ledaže je schopna uzavírat za cenu střed. Jestliže instituce využívají této odchylky, informují jednou za šest měsíců své příslušné orgány o dotyčných pozicích a doloží, že jsou schopny uzavírat za cenu střed.

6.  Kde tržní ocenění není možné, používají instituce konzervativní ocenění pozic a portfolií pomocí modelu, a to rovněž při výpočtu kapitálových požadavků pro pozice v obchodním portfoliu.

7.  Při ocenění pomocí modelu dodržují instituce tyto požadavky:

a) vrcholnému vedení musí být známo, které prvky obchodního portfolia nebo jiné pozice oceňované reálnou hodnotou jsou oceňovány pomocí modelu, i jak podstatná je z toho plynoucí nejistota při vykazování výkonnosti obchodní činnosti a souvisejících rizik;

b) instituce získávají tržní vstupy do modelu pokud možno v souladu s tržními cenami a pravidelně posuzují vhodnost těchto vstupů pro ocenění příslušné pozice, jakož i parametry modelu;

c) instituce používají metodiky oceňování, které jsou na trhu akceptovanou praxí pro konkrétní finanční nástroje nebo komodity, jsou-li takové metodiky k dispozici;

d) pokud se jedná o model vyvinutý institucí, musí být založen na adekvátních předpokladech, které byly posouzeny a kriticky přezkoumány náležitě kvalifikovanými stranami nezávislými na procesu vývoje modelu;

e) instituce mají zavedeny formální postupy pro kontrolu změn a udržují záložní kopii modelu, která je pravidelně používána ke kontrole ocenění;

f) útvaru řízení rizik musí být známy slabé stránky používaných modelů a musí znát způsob, jak je nejvhodněji zohlednit ve výstupech z oceňování; a

g) modely používané institucí se pravidelně přezkoumávají za účelem stanovení míry přesnosti jejich výsledků, což zahrnuje posouzení trvalé adekvátnosti předpokladů, analýzu zisků a ztrát ve vztahu k rizikovým faktorům a porovnání skutečných uzavíracích hodnot s výstupy modelu.

Pro účely písmene d) musí být model vyvinut nebo schválen nezávisle na obchodním útvaru a nezávisle testován, včetně validace matematické stránky, předpokladů a softwarového provedení.

8.  Kromě každodenního tržního ocenění nebo ocenění pomocí modelu provádějí instituce nezávislé ověřování cen. Ověřování tržních cen a vstupů modelu provádí osoba nebo útvar nezávislé na osobách nebo útvarech, které využívají obchodní portfolio, nejméně jedenkrát za měsíc nebo v závislosti na povaze trhu nebo obchodní činnosti častěji. Pokud nejsou k dispozici nezávislé zdroje ocenění nebo jsou subjektivní, je vhodné uplatnit obezřetnostní opatření, například úpravy ocenění.

9.  Instituce vytvoří a udržují postupy pro rozhodování o úpravách ocenění.

10.  Instituce pro účely úprav ocenění zohledňuje: nepodchycená úvěrová rozpětí, náklady na uzavření pozice, operační rizika, nejistotu tržních cen, předčasné ukončení, investiční náklady a náklady na financování, budoucí administrativní náklady, a pokud je to relevantní, rizika modelů.

11.  Instituce vytvoří a udržují postupy pro výpočet úpravy aktuálního ocenění méně likvidních pozic, které mohou vznikat zejména vlivem událostí na trhu nebo situací souvisejících s institucí, například koncentrované pozice nebo pozice, u nichž byla překročena původně zamýšlená doba držení. Instituce v případě potřeby provede tyto úpravy navíc vedle změny hodnoty pozice vyžadované pro účely finančního výkaznictví a v úpravách zohlední nelikvidnost pozice. V rámci těchto postupů instituce při rozhodování, zda je pro méně likvidní pozice úprava ocenění nezbytná, zváží několik faktorů. Mezi tyto faktory patří:

a) čas potřebný k zajištění pozice či rizik v rámci pozice;

b) volatilita a průměrné rozpětí nákup/prodej;

c) dostupnost tržních kotací (počet a identita tvůrců trhu) a volatilita a průměrný objem transakcí, včetně objemů transakcí během období krizových podmínek na trhu;

d) tržní koncentrace;

e) stárnutí pozic;

f) míra, v jaké ocenění vychází z oceňování pomocí modelu;

g) dopad jiných rizik modelů.

12.  Při použití ocenění třetí stranou nebo ocenění pomocí modelu musí instituce zvážit, zda použijí úpravu ocenění. Kromě toho instituce zvažují potřebu úprav pro méně likvidní pozice a průběžně přezkoumávají jejich trvající adekvátnost. Instituce rovněž explicitně posoudí potřebu provedení úprav ocenění vzhledem k nejistotě vstupních parametrů používaných v rámci modelů.

13.  Pokud jde o složité produkty, včetně sekuritizovaných expozic a úvěrových derivátů n-tého selhání, instituce explicitně posoudí, zda je nutné provést úpravy ocenění, které by odrážely rizika modelů spojená s použitím potenciálně nesprávné metodiky oceňování a rizika modelů spojená s použitím nezjistitelných (a potenciálně nesprávných) kalibračních parametrů v oceňovacím modelu.

14.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek, podle nichž se pro účely odstavce 1 tohoto článku uplatňují požadavky uvedené v článku 105.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 106

Vnitřní zajištění

1.  Vnitřní zajištění musí zejména splňovat tyto požadavky:

a) jeho účelem není vyhnout se kapitálovým požadavkům nebo je snížit;

b) je řádně zdokumentováno a podléhá zvláštním vnitřním postupům schvalování a auditu;

c) je uskutečňováno za tržních podmínek;

d) tržní riziko, které je vyvoláno vnitřním zajištěním, je dynamicky řízeno v obchodním portfoliu v rámci přípustných limitů;

▼C2

e) je pečlivě sledováno v souladu s náležitými postupy.

▼B

2.  Požadavky odstavce 1 se uplatňují, aniž jsou dotčeny požadavky vztahující se na zajištěnou pozici v investičním portfoliu.

3.  Odchylně od odstavců 1 a 2, jestliže instituce zajišťuje expozici úvěrovému riziku nebo riziku protistrany v investičním portfoliu v rámci vnitřního zajištění pomocí úvěrového derivátu zařazeného do jejího obchodního portfolia, nepovažuje se tato expozice pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic za zajištěnou, pokud instituce nekoupí od způsobilé třetí strany poskytující zajištění odpovídající úvěrový derivát splňující požadavky na osobní zajištění úvěrového rizika v investičním portfoliu. Aniž je dotčen čl. 299 odst. 2 písm. h), pokud je toto zajištění třetí stranou zakoupeno a uznáno jako zajištění expozice v investičním portfoliu pro účely výpočtu kapitálových požadavků, nezahrnují se pro účely výpočtu kapitálových požadavků vnitřní ani vnější zajištění úvěrovým derivátem do obchodního portfolia.



HLAVA II

KAPITÁLOVÉ POŽADAVKY K ÚVĚROVÉMU RIZIKU



KAPITOLA 1

Obecné zásady

Článek 107

Přístupy k úvěrovému riziku

1.  Pro výpočet objemů svých rizikově vážených expozic pro účely čl. 92 odst. 3 písm. a) a f) použijí instituce buď standardizovaný přístup uvedený v kapitole 2, nebo, je-li to povoleno příslušnými orgány v souladu s článkem 143, přístup IRB uvedený v kapitole 3.

2.  V případě obchodních expozic vůči ústřední protistraně a v případě příspěvků do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany použijí instituce pro výpočet objemů svých rizikově vážených expozic pro účely čl. 92 odst. 3 písm. a) a f) postup stanovený v kapitole 6 oddíle 9. V případě všech ostatních druhů expozic vůči ústřední protistraně zachází instituce s těmito expozicemi takto:

a) v případě všech ostatních druhů expozic vůči způsobilé ústřední protistraně jako s expozicemi vůči institucím;

b) v případě všech ostatních druhů expozic vůči nezpůsobilé ústřední protistraně jako s expozicemi vůči podnikům.

3.  Pro účely tohoto nařízení zacházejí instituce s expozicemi vůči investičním podnikům ze třetích zemí, s expozicemi vůči úvěrovým institucím ze třetích zemí a s expozicemi vůči clearingovým střediskům a burzám ze třetích zemí jako s expozicemi vůči institucím pouze v případě, že třetí země uplatňuje na uvedený subjekt požadavky v oblasti obezřetnostního dohledu a regulace, jež jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii.

4.  Pro účely odstavce 3 může Komise formou prováděcích aktů a s výhradou přezkumného postupu uvedeného v čl. 464 odst. 2 přijmout rozhodnutí o tom, zda třetí země uplatňuje požadavky v oblasti obezřetnostního dohledu a regulace, jež jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii. V případě, že takové rozhodnutí neexistuje, mohou instituce do 1. ledna 2015 i nadále zacházet s expozicemi vůči subjektům uvedeným v odstavci 3 jako s expozicemi vůči institucím, pokud dotčené příslušné orgány schválily třetí zemi jako způsobilou pro takové zacházení před 1. lednem 2014.

Článek 108

Použití techniky snižování úvěrového rizika v rámci standardizovaného přístupu a přístupu IRB

1.  Pro expozici, na niž instituce použije standardizovaný přístup uvedený v kapitole 2, nebo přístup IRB uvedený v kapitole 3, avšak bez použití svých vlastních odhadů ztrátovosti ze selhání (LGD) a konverzních faktorů v souladu s článkem 151, může instituce při výpočtu objemů rizikově vážených expozic pro účely čl. 92 odst. 3 písm. a) a f) nebo případně výše očekávaných ztrát pro účely výpočtu stanoveného v čl. 36 odst. 1 písm. d) a čl. 62 písm. c) uplatnit techniku snižování úvěrového rizika v souladu s kapitolou 4.

2.  Pro expozici, na niž instituce použije přístup IRB s použitím svých vlastních odhadů LGD a konverzních faktorů podle článku 151, může instituce uplatnit techniku snižování úvěrového rizika v souladu s kapitolou 3.

▼M5

Článek 109

Zacházení se sekuritizovanými pozicemi

Instituce vypočítají objem rizikově vážené expozice pro pozici, kterou drží v sekuritizaci, v souladu s kapitolou 5.

▼B

Článek 110

Postup úpravy o úvěrové riziko

1.  Instituce, které používají standardizovaný přístup, postupují při obecných úpravách o úvěrové riziko v souladu s čl. 62 písm. c).

2.  Instituce, které používají přístup IRB, postupují při obecných úpravách o úvěrové riziko v souladu s článkem 159, čl. 62 písm. d) a čl. 36 odst. 1 písm. d).

Pro účely tohoto článku a kapitol 2 a 3 nezahrnují obecné a specifické úpravy o úvěrové riziko rezervy na všeobecná bankovní rizika.

3.  Instituce používající přístup IRB, které uplatňují standardizovaný přístup na část svých expozic na konsolidovaném nebo individuálním základě v souladu s článkem 148 a 150, určí část obecné úpravy o úvěrové riziko, která bude přidělena v rámci postupu obecné úpravy o úvěrové riziko podle standardizovaného přístupu a v rámci postupu obecné úpravy o úvěrové riziko podle IRB, takto:

a) pokud instituce zahrnutá do konsolidace používá výhradně přístup IRB, obecné úpravy o úvěrové riziko této instituce jsou vázány na postup uvedený v odstavci 2, je-li to možné;

b) pokud instituce zahrnutá do konsolidace používá výhradně standardizovaný přístup, obecná úprava o úvěrové riziko této instituce je vázána na postup uvedený v odstavci 1, je-li to možné;

c) zbývající úprava o úvěrové riziko se přiřadí poměrně podle podílu objemů rizikově vážených expozic podle standardizovaného přístupu a podle přístupu IRB.

4.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění výpočtu specifických a obecných úprav o úvěrové riziko podle použitelného účetního rámce pro:

a) hodnotu expozice podle standardizovaného přístupu podle článku 111;

b) hodnotu expozice podle přístupu IRB podle článků 166 až 168;

c) zacházení s výší očekávaných ztrát podle článku 159;

d) hodnotu expozice pro výpočet objemů rizikově vážených expozic pro sekuritizovanou pozici podle článku 246 a 266;

e) určení selhání podle článku 178.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.



KAPITOLA 2

Standardizovaný přístup



Oddíl 1

Obecné zásady

Článek 111

Hodnota expozice

▼M7

1.  Hodnotou expozice položky aktiv se rozumí její účetní hodnota po specifických úpravách o úvěrové riziko v souladu s článkem 110, dodatečných úpravách ocenění v souladu s články 34 a 105, odečtení částek v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m) a dalším snížení kapitálu souvisejícím s danou položkou aktiv. Hodnotou expozice podrozvahové položky uvedené v příloze I je tato procentní část její nominální hodnoty po odečtení specifických úprav o úvěrové riziko a částek odečtených podle čl. 36 odst. 1 písm. m):

▼B

a) 100 % u položek s vysokým rizikem;

b) 50 % u položek se středním rizikem;

c) 20 % u položek se středně nízkým rizikem a

d) 0 % u položek s nízkým rizikem.

Podrozvahové položky podle druhé věty prvního pododstavce se přiřadí ke kategoriím rizika, jak je uvedeno v příloze I.

Pokud instituce používá komplexní metodu finančního kolaterálu podle článku 223, hodnota expozice cenných papírů nebo komodit prodaných, složených nebo zapůjčených v rámci repo obchodů nebo na základě půjček nebo výpůjček cenných papírů nebo komodit a maržových obchodů se zvýší o koeficient volatility příslušný pro takové cenné papíry nebo komodity, jak je stanoveno v článcích 223 až 225.

2.  Hodnota expozice derivátového nástroje uvedeného v příloze II se určí podle kapitoly 6 se zohledněním dopadů smluv o novaci a ostatních dohod o započtení, které se berou v úvahu pro účely těchto metod v souladu s kapitolou 6. Hodnota expozice repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, transakcí s delší dobou vypořádání a maržových obchodů se může určit buď v souladu s kapitolou 6, nebo kapitolou 4.

3.  Pokud se k expozici vztahuje majetkové zajištění úvěrového rizika, může být hodnota expozice této položky pozměněna v souladu s kapitolou 4.

Článek 112

Kategorie expozic

Každá expozice se zařadí do jedné z těchto kategorií expozic:

a) expozice vůči ústředním vládám nebo centrálním bankám;

b) expozice vůči regionálním vládám nebo místním orgánům;

c) expozice vůči subjektům veřejného sektoru;

d) expozice vůči mezinárodním rozvojovým bankám;

e) expozice vůči mezinárodním organizacím;

f) expozice vůči institucím;

g) expozice vůči podnikům;

h) retailové expozice;

i) expozice zajištěné nemovitostmi;

j) expozice v selhání;

k) expozice spojené s obzvláště vysokým rizikem;

l) expozice v krytých dluhopisech;

m) položky představující sekuritizované pozice;

n) expozice vůči institucím a podnikům s krátkodobým úvěrovým hodnocením;

o) expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování;

p) akciové expozice;

q) ostatní položky.

Článek 113

Výpočet objemů rizikově vážených expozic

1.  Pro výpočet objemů rizikově vážených expozic se na všechny expozice, pokud nejsou odečteny z kapitálu, použijí rizikové váhy v souladu s ustanoveními oddílu 2. Použití rizikových vah vychází z kategorie expozice, do níž je expozice zařazena, a v míře, která je stanovena v oddíle 2, z její úvěrové kvality. Úvěrovou kvalitu lze vymezit odkazem na úvěrová hodnocení vypracovaná externími ratingovými agenturami nebo úvěrová hodnocení vypracovaná exportními úvěrovými agenturami podle oddílu 3.

2.  Pro účely použití rizikové váhy podle odstavce 1 se hodnota expozice vynásobí rizikovou vahou specifikovanou nebo stanovenou podle oddílu 2.

3.  Pokud se k expozici vztahuje zajištění úvěrového rizika, může být riziková váha použitelná na tuto položku pozměněna podle kapitoly 4.

4.  Objemy rizikově vážených expozic pro sekuritizované expozice se vypočítají podle kapitoly 5.

5.  Expozicím, pro něž není výpočet v oddíle 2 uveden, se přidělí riziková váha 100 %.

6.  S výjimkou expozic, které vedou ke vzniku položek kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2, se může instituce s předchozím souhlasem příslušných orgánů rozhodnout, že nebude uplatňovat požadavky odstavce 1 tohoto článku na své expozice vůči protistraně, která je jejím mateřským podnikem, jejím dceřiným podnikem, dceřiným podnikem jejího mateřského podniku nebo podnikem ve vzájemném vztahu podle čl. 12 odst. 1 směrnice 83/349/EHS. Příslušné orgány jsou oprávněny udělit souhlas, pokud jsou splněny následující podmínky:

▼C2

a) protistranou je instituce, finanční instituce nebo podnik pomocných služeb, na něž se vztahují odpovídající obezřetnostní požadavky;

▼B

b) protistrana je zahrnuta do stejné konsolidace jako instituce v plném rozsahu;

c) protistrana podléhá stejnému hodnocení rizik, měření rizik a stejným kontrolním postupům jako instituce;

d) protistrana je usazena ve stejném členském státě jako instituce;

e) v současné době neexistuje ani se nepředpokládá žádná podstatná věcná nebo právní překážka bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků protistrany instituci.

Pokud je instituci v souladu s tímto odstavcem povoleno nepoužít požadavky odstavce 1, může přidělit rizikovou váhu 0 %.

7.  S výjimkou expozic, které vedou ke vzniku položek kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2, mohou instituce s předchozím svolením příslušných orgánů nepoužít požadavky odstavce 1 tohoto článku na expozice vůči protistranám, se kterými instituce uzavřela institucionální systém ochrany, jenž je smluvní nebo právními předpisy stanovenou dohodou o závazku, která instituce chrání, a zejména zajišťuje jejich likviditu a ►C2  solventnost ◄ k odvrácení úpadku, je-li to nezbytné. Příslušné orgány jsou oprávněny udělit svolení, pokud jsou splněny následující podmínky:

a) jsou splněny požadavky stanovené v odst. 6 písm. a), d) a e);

b) dohody zajišťují, že institucionální systém ochrany je schopen poskytnout nutnou podporu v rámci svého závazku z finančních prostředků, které má okamžitě k dispozici;

c) institucionální systém ochrany má k dispozici vhodné a jednotně stanovené systémy sledování a klasifikace rizik, které poskytují dokonalý přehled o rizicích jednotlivých členů a o institucionálním systému ochrany jako celku, včetně odpovídajících možností, jak je ovlivnit; tyto systémy vhodně sledují expozice, u nichž došlo k selhání, v souladu s čl. 178 odst. 1;

d) institucionální systém ochrany provádí svůj vlastní přezkum rizik a oznamuje jeho výsledky jednotlivým členům;

e) za institucionální systém ochrany se každoročně sestavuje a zveřejňuje konsolidovaná zpráva obsahující rozvahu, výsledovku, situační zprávu a hodnocení rizik za institucionální systém ochrany jako celek nebo zpráva obsahující souhrnnou rozvahu, souhrnnou výsledovku, situační zprávu a hodnocení rizik za institucionální systém ochrany jako celek;

f) účastníci institucionálního systému ochrany jsou povinni oznámit nejméně 24 měsíců předem, pokud si přejí z něj vystoupit;

g) je nutno vyloučit vícenásobné použití prvků způsobilých pro výpočet kapitálu (dále jen „vícenásobné použití“) a jakoukoli nevhodnou tvorbu kapitálu mezi členy institucionálního systému ochrany;

h) institucionální systém ochrany je založen na široké účasti úvěrových institucí, které mají převážně homogenní obchodní profil;

i) přiměřenost systémů uvedených v písmenech c) a d) je schválena a v pravidelných odstupech sledována příslušnými pověřenými orgány.

Pokud se instituce v souladu s tímto odstavcem rozhodne nepoužít požadavky odstavce 1, může přidělit rizikovou váhu 0 %.



Oddíl 2

Rizikové váhy

Článek 114

Expozice vůči ústředním vládám nebo centrálním bankám

1.  Expozicím vůči ústředním vládám a centrálním bankám se přiděluje riziková váha 100 %, pokud se na ně nevztahují postupy uvedené v odstavcích 2 až 7.

2.  Expozicím vůči ústředním vládám a centrálním bankám, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle tabulky č. 1, jež odpovídá úvěrovému hodnocení externí ratingové agentury v souladu s článkem 136.



Tabulka č. 1

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

0  %

20  %

50  %

100  %

100  %

150  %

3.  Expozicím vůči ECB se přidělí riziková váha 0 %.

4.  Expozicím vůči ústředním vládám a centrálním bankám členských států, pokud jsou denominovány a financovány v národní měně dané ústřední vlády a centrální banky, se přidělí riziková váha 0 %.

▼C2

▼C2

6.  Pro expozice uvedené v čl.495 odst.2 platí, že:

a) v roce 2018 činí riziková váha, která se použije na hodnoty expozic, 20 % rizikové váhy přidělené těmto expozicím v souladu s odstavcem 2;

b) v roce 2019 činí riziková váha, která se použije na hodnoty expozic, 50 % rizikové váhy přidělené těmto expozicím v souladu s odstavcem 2;

c) v roce 2020 a v následujících letech činí riziková váha, která se použije na hodnoty expozic, 100 % rizikové váhy přidělené těmto expozicím v souladu s odstavcem 2.

▼B

7.  Pokud příslušné orgány třetí země, která uplatňuje režimy dohledu a regulace přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii, přidělí expozicím vůči vlastní ústřední vládě a centrální bance, jež jsou denominovány a financovány v národní měně, rizikovou váhu nižší, než jak je uvedeno v odstavcích 1 a 2, mohou instituce odpovídajícím expozicím přidělit rizikovou váhu stejným způsobem.

Pro účely tohoto odstavce může Komise formou prováděcích aktů a s výhradou přezkumného postupu uvedeného v čl. 464 odst. 2 přijmout rozhodnutí o tom, zda třetí země uplatňuje režimy dohledu a regulace přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii. V případě, že takové rozhodnutí neexistuje, mohou instituce do 1. ledna 2015 i nadále uplatňovat na expozice vůči ústřední vládě nebo centrální bance třetí země postup stanovený v tomto odstavci, pokud dotyčné příslušné orgány schválily třetí zemi jako způsobilou pro uvedený postup před 1. lednem 2014.

Článek 115

Expozice vůči regionálním vládám nebo místním orgánům

1.  Expozicím vůči regionálním vládám nebo místním orgánům se přidělí stejná riziková váha jako expozicím vůči institucím, pokud nejsou posuzovány jako expozice vůči ústředním vládám podle odstavce 2 nebo 4 nebo jim nebyla přidělena riziková váha podle odstavce 5. Pro krátkodobé expozice popsané v čl. 119 odst. 2 a čl. 120 odst. 2 se nepoužije preferenční zacházení.

2.  S expozicemi vůči regionálním vládám nebo místním orgánům se zachází jako s expozicemi vůči ústřední vládě, do jejíž pravomoci regionální vlády nebo místní orgány spadají, pokud neexistuje rozdíl v riziku mezi těmito expozicemi vzhledem ke specifickým možnostem získávání příjmů na straně regionálních vlád nebo místních orgánů a vzhledem k existenci zvláštního institucionálního uspořádání, které snižuje jejich riziko selhání.

EBA povede veřejně přístupnou databázi všech těchto regionálních vlád a místních orgánů v Unii, s nimiž příslušné orgány zacházejí jako s expozicemi vůči jejich ústředním vládám.

3.  S expozicemi vůči církvím nebo náboženským společnostem zřízeným jako právnické osoby podle veřejného práva, pokud vybírají příspěvky v souladu s právními předpisy, které je k tomu opravňují, se zachází stejně jako s expozicemi vůči regionálním vládám nebo místním orgánům. V tomto případě se odstavec 2 nepoužije a pro účely čl. 150 odst. 1 písm. a) se nevylučuje svolení používat standardizovaný přístup.

4.  Pokud příslušné orgány třetí země, která uplatňuje režimy dohledu a regulace přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii, zacházejí s expozicemi vůči regionálním vládám nebo místním orgánům jako s expozicemi vůči své ústřední vládě a neexistuje rozdíl v riziku mezi těmito expozicemi vzhledem ke specifickým možnostem získávání příjmů na straně regionálních vlád nebo místních orgánů a vzhledem k existenci zvláštního institucionálního uspořádání, které snižuje jejich riziko selhání, mohou instituce expozicím vůči regionálním vládám nebo místním orgánům přidělit rizikovou váhu stejným způsobem.

Pro účely tohoto odstavce může Komise formou prováděcích aktů a s výhradou přezkumného postupu uvedeného v čl. 464 odst. 2 přijmout rozhodnutí o tom, zda třetí země uplatňuje režimy dohledu a regulace přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii. V případě, že takové rozhodnutí neexistuje, mohou instituce do 1. ledna 2015 i nadále uplatňovat vůči dané třetí zemi postup stanovený v tomto odstavci, pokud dotyčné příslušné orgány schválily třetí zemi jako způsobilou pro uvedený postup před 1. lednem 2014.

5.  Expozicím vůči regionálním vládám nebo místním orgánům členských států, které nejsou uvedeny v odstavcích 2 až 4 a jsou denominovány a financovány v národní měně dané regionální vlády nebo místního orgánu, se přidělí riziková váha 20 %.

Článek 116

Expozice vůči subjektům veřejného sektoru

1.  Expozicím vůči subjektům veřejného sektoru, pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle stupně úvěrové kvality, který je přiřazen expozicím vůči ústřední vládě, do jejíž pravomoci subjekty veřejného sektoru spadají, v souladu s touto tabulkou č. 2:



Tabulka č. 2

Stupeň úvěrové kvality, který je přiřazen ústřední vládě

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

20  %

50  %

100  %

100  %

100  %

150  %

Expozicím vůči subjektům veřejného sektoru, které spadají do pravomocí zemí, jejichž ústřední vláda nemá rating, se přidělí riziková váha 100 %.

2.  S expozicemi vůči subjektům veřejného sektoru, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se zachází podle článku 120. Pro krátkodobé expozice popsané v čl. 119 odst. 2 a čl. 120 odst. 2 se nepoužije preferenční zacházení.

3.  Expozicím vůči subjektům veřejného sektoru s původní splatností tři měsíce nebo kratší se přidělí riziková váha 20 %.

4.  Ve výjimečných případech lze expozice vůči subjektům veřejného sektoru posuzovat jako expozice vůči ústřední vládě, regionální vládě nebo místnímu orgánu, do jejichž pravomoci spadají, pokud podle příslušných orgánů této jurisdikce neexistuje mezi takovými expozicemi rozdíl v riziku z důvodu existence vhodné záruky ústřední vlády, regionální vlády nebo místního orgánu.

5.  Pokud příslušné orgány třetí země, která uplatňuje režimy dohledu a regulace přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii, zacházejí s expozicemi vůči subjektům veřejného sektoru podle odstavce 1 nebo 2, mohou instituce expozicím vůči takovým subjektům veřejného sektoru přidělit rizikovou váhu stejným způsobem. Instituce v opačném případě použijí rizikovou váhu 100 %.

Pro účely tohoto odstavce může Komise formou prováděcích aktů a s výhradou přezkumného postupu uvedeného v čl. 464 odst. 2 přijmout rozhodnutí o tom, zda třetí země uplatňuje režimy dohledu a regulace přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii. V případě, že takové rozhodnutí neexistuje, mohou instituce do 1. ledna 2015 i nadále uplatňovat vůči dané třetí zemi postup stanovený v tomto odstavci, pokud dotyčné příslušné orgány schválily třetí zemi jako způsobilou pro uvedený postup před 1. lednem 2014.

Článek 117

Expozice vůči mezinárodním rozvojovým bankám

1.  S expozicemi vůči mezinárodním rozvojovým bankám, které nejsou uvedeny v odstavci 2, se zachází stejným způsobem jako s expozicemi vůči institucím. Pro krátkodobé expozice popsané v čl. 119 odst. 2, čl. 120 odst. 2 a čl. 121 odst. 3 se nepoužije preferenční zacházení.

Korporace pro meziamerické investice (Inter-American Investment Corporation), Černomořská banka pro obchod a rozvoj (Black Sea Trade and Development Bank), Středoamerická banka pro ekonomickou integraci (Central American Bank for Economic Integration) a Latinskoamerická rozvojová banka (CAF-Development Bank of Latin America) se považují za mezinárodní rozvojové banky.

2.  Expozicím vůči těmto mezinárodním rozvojovým bankám se přiděluje riziková váha 0 %:

a) Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction and Development);

b) Mezinárodní finanční korporace (International Finance Corporation);

c) Meziamerická rozvojová banka (Inter-American Development Bank);

d) Asijská rozvojová banka (Asian Development Bank);

e) Africká rozvojová banka (African Development Bank);

f) Rozvojová banka Rady Evropy (Council of Europe Development Bank);

g) Severská investiční banka (Nordic Investment Bank);

h) Karibská rozvojová banka (Caribbean Development Bank);

i) Evropská banka pro obnovu a rozvoj (European Bank for Reconstruction and Development);

j) Evropská investiční banka (European Investment Bank);

k) Evropský investiční fond (European Investment Fund);

l) Multilaterální agentura pro investiční záruky (Multilateral Investment Guarantee Agency);

m) Mezinárodní finanční nástroj na imunizaci (International Finance Facility for Immunisation);

n) Islámská rozvojová banka (Islamic Development Bank);

▼M8

o) Mezinárodní asociace pro rozvoj (International Development Association);

p) Asijská banka pro investice do infrastruktury (Asian Infrastructure Investment Bank).

Komise je zmocněna změnit toto nařízení přijetím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 462 s cílem pozměnit v souladu s mezinárodními standardy seznam mezinárodních rozvojových bank uvedený v prvním pododstavci.

▼B

3.  Nesplacené části upsaného kapitálu Evropského investičního fondu se přidělí riziková váha 20 %.

Článek 118

Expozice vůči mezinárodním organizacím

Expozicím vůči těmto mezinárodním organizacím se přidělí riziková váha 0 %:

▼M8

a) Evropská unie a Evropské společenství pro atomovou energii;

▼B

b) Mezinárodní měnový fond;

c) Banka pro mezinárodní platby;

d) Evropský nástroj finanční stability;

e) Evropský mechanismus stability;

f) mezinárodní finanční instituce založená dvěma nebo více členskými státy, jejímž úkolem je získávat finanční prostředky a poskytovat finanční pomoc ve prospěch svých členů, kteří zažívají vážné problémy s financováním nebo jsou jimi ohroženi.

Článek 119

Expozice vůči institucím

1.  Expozicím vůči institucím, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha v souladu s článkem 120. Expozicím vůči institucím, pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha v souladu s článkem 121.

2.  Expozicím vůči institucím, které mají zbytkovou splatnost tři měsíce nebo kratší a jsou denominovány a financovány v národní měně dlužníka, se přidělí riziková váha o jednu kategorii horší, než je preferenční riziková váha uvedená v čl. 114 odst. 4 až 7, jež se přiděluje expozicím vůči ústřední vládě, do jejíž pravomoci daná instituce patří.

3.  Žádné expozici se zbytkovou splatností tři měsíce nebo kratší denominované a financované v národní měně dlužníka nelze přidělit rizikovou váhu nižší než 20 %.

4.  Expozici vůči instituci ve formě minimálních rezerv vyžadovaných ECB nebo centrální bankou členského státu, které má mít instituce v držení, může být přidělena riziková váha jako expozicím vůči centrální bance daného členského státu, pokud:

a) jsou rezervy udržovány v souladu s nařízením Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 ze dne 12. září 2003 o uplatňování minimálních rezerv ( 19 ) nebo v souladu s vnitrostátními požadavky, které jsou uvedenému nařízení ve všech podstatných aspektech rovnocenné;

b) v případě úpadku nebo platební neschopnosti instituce, u které jsou rezervy udržovány, jsou tyto rezervy včas v plném rozsahu vráceny instituci a nepoužijí se ke krytí jiných závazků dané instituce.

5.  S expozicemi vůči finančním institucím, které jsou povoleny příslušnými orgány, podléhají jejich dohledu a řídí se obezřetnostními požadavky, které jsou co do důslednosti srovnatelné s požadavky uplatňovanými vůči institucím, se zachází jako s expozicemi vůči institucím.

Článek 120

Expozice vůči institucím s úvěrovým hodnocením

1.  Expozicím vůči institucím se zbytkovou splatností delší než tři měsíce, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle tabulky č. 3, která odpovídá úvěrovému hodnocení externí ratingové agentury v souladu s článkem 136.



Tabulka č. 3

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

20  %

50  %

50  %

100  %

100  %

150  %

2.  Expozicím vůči institucím se zbytkovou splatností maximálně tři měsíce, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle tabulky č. 4, která odpovídá úvěrovému hodnocení externí ratingové agentury v souladu s článkem 136.



Tabulka č. 4

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

20  %

20  %

20  %

50  %

50  %

150  %

3.  Interakce mezi zacházením s krátkodobým úvěrovým hodnocením podle článku 131 a všeobecným preferenčním zacházením pro krátkodobé expozice uvedeným v odstavci 2 jsou tyto:

a) pokud není krátkodobé úvěrové hodnocení expozice k dispozici, na všechny expozice vůči institucím se zbytkovou splatností maximálně tři měsíce se použije všeobecné preferenční zacházení pro krátkodobé expozice uvedené v odstavci 2;

b) pokud je krátkodobé úvěrové hodnocení k dispozici a v souladu s ním by se měla použít příznivější nebo stejná riziková váha jako v případě všeobecného preferenčního zacházení pro krátkodobé expozice uvedeného v odstavci 2, pak se toto krátkodobé úvěrové hodnocení použije pouze pro tuto konkrétní expozici. V případě ostatních krátkodobých expozic se použije všeobecné preferenční zacházení pro krátkodobé expozice popsané v odstavci 2;

c) pokud je krátkodobé úvěrové hodnocení k dispozici a v souladu s ním by se měla použít méně příznivá riziková váha než v případě všeobecného preferenčního zacházení pro krátkodobé expozice uvedeného v odstavci 2, potom se všeobecné preferenční zacházení pro krátkodobé expozice nepoužije a všem krátkodobým pohledávkám bez úvěrového hodnocení se přidělí stejná riziková váha, jako je riziková váha použitá v případě tohoto specifického krátkodobého úvěrového hodnocení.

Článek 121

Expozice vůči institucím bez úvěrového hodnocení

1.  Expozicím vůči institucím, pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle stupně úvěrové kvality, který je přiřazen expozicím vůči ústřední vládě státu, ve kterém má instituce sídlo, v souladu s tabulkou č. 5.



Tabulka č. 5

Stupeň úvěrové kvality, který je přiřazen ústřední vládě

1

2

3

4

5

6

Riziková váha expozice

20  %

50  %

100  %

100  %

100  %

150  %

2.  Expozicím vůči institucím bez úvěrového hodnocení, které mají sídlo v zemích, jejichž ústřední vláda nemá úvěrové hodnocení, se přidělí riziková váha 100 %.

3.  Expozicím vůči institucím bez úvěrového hodnocení s původní efektivní splatností 3 měsíce nebo kratší se přidělí riziková váha 20 %.

4.  Bez ohledu na odstavce 2 a 3 se expozicím vůči institucím bez úvěrového hodnocení v oblasti financování obchodu, na něž odkazuje čl. 162 odst. 3 druhý pododstavec písm. b), přiděluje riziková váha 50 %, a pokud je zbytková splatnost těchto expozic vůči institucím bez úvěrového hodnocení v oblasti financování obchodu tři měsíce nebo méně, přiděluje se jim riziková váha 20 %.

Článek 122

Expozice vůči podnikům

1.  Expozicím, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle tabulky č. 6, která odpovídá úvěrovému hodnocení externí ratingové agentury v souladu s článkem 136.



Tabulka č. 6

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

20  %

50  %

100  %

100  %

150  %

150  %

2.  Expozicím, pro které není takové úvěrové hodnocení k dispozici, se přidělí riziková váha 100 % nebo riziková váha expozic vůči ústřední vládě, do jejíž pravomoci daný podnik patří, podle toho, která z nich je vyšší.

Článek 123

Retailové expozice

Expozicím, které splňují tato kritéria, se přidělí riziková váha 75 %:

a) jedná se o expozici vůči fyzické osobě nebo osobám nebo vůči malému či střednímu podniku;

b) expozice je jednou z velkého počtu expozic s takovými podobnými vlastnostmi, že se podstatně sníží rizika spojená s takovým půjčováním;

c) celková částka, kterou dlužící klient nebo ekonomicky spjatá skupina klientů dluží instituci a mateřským podnikům a jejich dceřiným podnikům, včetně jakékoli expozice v selhání, ale s výjimkou expozic plně a zcela zajištěných obytnými nemovitostmi, které byly zařazeny do kategorie expozic stanovené v čl. 112 písm. i), nepřekročí, podle informací, které má instituce k dispozici, 1 milion EUR. Instituce podnikne patřičné kroky k získání takových informací.

Cenné papíry nejsou způsobilé k zařazení do kategorie retailových expozic.

Expozice, které nesplňují kritéria uvedená v písmenech a) až c) prvního pododstavce nejsou způsobilé k zařazení do kategorie retailových expozic.

Do kategorie retailových expozic lze zařadit současnou hodnotu retailové minimální platby pronájmu.

Článek 124

Expozice zajištěné nemovitostmi

►C2  1.  Pokud nejsou splněny podmínky podle článků 125 nebo 126, expozici nebo jakékoli její části plně zajištěné nemovitostmi se přidělí ◄ riziková váha 100 %, s výjimkou jakékoli části expozice, která je zařazena do jiné kategorie expozic. Části expozice převyšující hodnotu zástavního práva nemovitosti se přidělí riziková váha použitelná pro nezajištěné expozice zapojené protistrany.

Část expozice, která je považována za plně zajištěnou nemovitostmi, nesmí být vyšší než zastavená výše tržní hodnoty nebo v těch členských státech, které stanovily přísná kritéria pro stanovení zástavní hodnoty nemovitosti v zákonných nebo regulačních ustanoveních, zástavní hodnota daných nemovitostí.

2.  Na základě údajů shromážděných podle článku 101 a všech ostatních relevantních ukazatelů příslušné orgány pravidelně a nejméně jednou ročně posuzují, zda riziková váha 35 % pro expozice zajištěné obytnými nemovitostmi uvedená v článku 125 a riziková váha 50 % pro expozice zajištěné obchodními nemovitostmi uvedená v článku 126 v případě nemovitostí, které se nacházejí se na jejich území, jsou odpovídajícím způsobem založeny na:

a) realizovaných ztrátách z expozic zajištěných nemovitostmi;

b) budoucím vývoji trhů s nemovitostmi.

Příslušné orgány mohou stanovit vyšší rizikovou váhu nebo přísnější kritéria než ta, která jsou stanovena v čl. 125 odst. 2 a v čl. 126 odst. 2, případně mohou vzít v úvahu finanční stabilitu.

V případě expozic zajištěných obytnými nemovitostmi stanoví příslušný orgán rizikovou váhu v procentním rozpětí od 35 % do 150 %.

V případě expozic zajištěných obchodními nemovitostmi stanoví příslušný orgán rizikovou váhu v procentním rozpětí od 50 % do 150 %.

V rámci těchto rozpětí se vyšší riziková váha stanoví na základě realizovaných ztrát a s přihlédnutím k budoucímu vývoji trhů a k finanční stabilitě. Pokud se na základě posouzení prokáže, že rizikové váhy stanovené v čl. 125 odst. 2 a čl. 126 odst. 2 neodrážejí skutečná rizika spojená s jedním nebo více segmenty nemovitostí tvořícími součást těchto expozic plně zajištěných obytnými nemovitostmi nebo obchodními nemovitostmi, které se nacházejí na jedné nebo více částech jejich území, příslušné orgány stanoví pro tyto segmenty nemovitostí tvořící součást expozic vyšší rizikovou váhu odpovídající skutečným rizikům.

Příslušné orgány konzultují orgán EBA ohledně úprav uplatňovaných rizikových vah a kritérií, které se vypočítají v souladu s kritérii stanovenými v tomto odstavci, jež jsou upřesněna v regulačních technických normách uvedených v odstavci 4 tohoto článku. ►C2  EBA zveřejní rizikové váhy a kritéria, které příslušné orgány stanovily pro expozice uvedené v článcích 125 a 126 a v čl. 199 odst. 1 písm. a). ◄

3.  Jestliže příslušné orgány stanoví vyšší rizikovou váhu nebo přísnější kritéria, instituce mají před uplatněním této nové rizikové váhy k dispozici šestiměsíční přechodné období.

▼M8

4.  EBA vypracuje v úzké spolupráci s ESRB návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní přísná kritéria pro stanovení zástavní hodnoty nemovitosti podle odstavce 1 a druhy faktorů, které je třeba zohlednit při posuzování vhodnosti rizikových vah uvedeném v odst. 2 prvním pododstavci.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2019.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

5.  ESRB může prostřednictvím doporučení v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1092/2010 a v úzké spolupráci s EBA poskytnout orgánům určeným v souladu s odstavcem 1a tohoto článku vodítka, pokud jde o:

a) faktory, které by mohly „nepříznivě ovlivnit současnou nebo budoucí finanční stabilitu“, jak je uvedeno v odst. 2 druhém pododstavci,

b) orientační hodnoty, k nimž má orgán určený v souladu s odstavcem 1a při stanovování vyšších rizikových vah přihlédnout.

▼B

Článek 125

Expozice plně a zcela zajištěné obytnými nemovitostmi

1.  Pokud příslušné orgány nerozhodnou v souladu s čl. 124 odst. 2 jinak, zachází se s expozicemi plně a zcela zajištěnými obytnými nemovitostmi takto:

a) expozicím nebo jakýmkoli jejím částem plně a zcela zajištěným obytnými nemovitostmi, které obývá nebo bude obývat nebo pronajímá nebo bude pronajímat majitel nebo uživatel v případě soukromých investičních společností, se přidělí riziková váha 35 %;

b) expozicím vůči nájemci v rámci pronájmu obytných nemovitostí, kdy je instituce pronajímatel a nájemce má předkupní právo, se přidělí riziková váha 35 % za předpokladu, že expozice instituce je plně a zcela zajištěna jejím vlastnictvím nemovitosti.

2.  Instituce považuje expozici nebo jakoukoli její část pro účely odstavce 1 za plně a zcela zajištěnou pouze v případě, že jsou splněny tyto podmínky:

a) hodnota nemovitostí nezávisí významně na úvěrové kvalitě dlužníka. Instituce mohou při určování, zda je taková závislost významná, vyloučit situace, kdy hodnotu nemovitostí i plnění ze strany dlužníka ovlivňují čistě makroekonomické faktory;

b) riziko dlužníka nezávisí významně na výnosech z daných nemovitostí či projektu, ale na schopnosti dlužníka splatit dluh z jiných zdrojů, a tudíž splacení nástroje nezávisí významně na jakémkoliv peněžním toku vytvořeném danými nemovitostmi, které slouží jako kolaterál. Pokud jde o jiné zdroje, instituce musí v rámci své úvěrové politiky určit maximální poměry úvěru k příjmu a při poskytnutí úvěru získat vhodné důkazy o příslušných příjmech;

c) jsou splněny požadavky stanovené v článku 208 a pravidla oceňování stanovená v čl. 229 odst. 1;

d) není-li podle čl. 124 odst. 2 stanoveno jinak, části úvěru, kterým je přidělena riziková váha 35 %, nepřesahují 80 % tržní hodnoty daných nemovitostí, nebo 80 % zástavní hodnoty daných nemovitostí v těch členských státech, které stanovily přísná kritéria pro stanovení zástavní hodnoty nemovitosti v zákonných nebo regulačních ustanoveních, není-li podle čl. 124 odst. 2 stanoveno jinak.

3.  Instituce se mohou odchýlit od odst. 2 písm. b) v případě expozic plně a zcela zajištěných obytnými nemovitostmi, které se nacházejí na území členského státu, pokud příslušný orgán dotyčného členského státu zveřejnil důkazy o tom, že na daném území existuje rozvinutý a zavedený trh s obytnými nemovitostmi se ztrátovostí, která nepřekračuje tyto limity:

a) ztráty z úvěrů zajištěných obytnými nemovitostmi až do výše 80 % tržní hodnoty nebo 80 % zástavní hodnoty nemovitosti, není-li podle čl. 124 odst. 2 stanoveno jinak, nepřekračují 0,3 % nesplacených úvěrů zajištěných obytnými nemovitostmi v každém daném roce;

b) celkové ztráty z úvěrů zajištěných obytnými nemovitostmi nepřesahují 0,5 % nesplacených úvěrů zajištěných obytnými nemovitostmi v daném roce.

4.  Pokud je některý z limitů uvedených v odstavci 3 v daném roce překročen, nelze již odstavec 3 použít; až do doby, kdy budou splněny podmínky odstavce 3 v následujícím roce, se použije podmínka uvedená v odst. 2 písm. b).

Článek 126

Expozice plně a zcela zajištěné obchodními nemovitostmi

1.  Pokud příslušné orgány nerozhodnou v souladu s čl. 124 odst. 2 jinak, zachází se s expozicemi plně a zcela zajištěnými obchodními nemovitostmi takto:

a) expozicím nebo jakýmkoli jejím částem plně a zcela zajištěným kancelářemi nebo jinými obchodními prostory může být přidělena riziková váha 50 %;

b) expozicím souvisejícím s pronájmy kanceláří nebo jiných obchodních prostor, kde je instituce pronajímatelem a nájemce má předkupní právo, může být přidělena riziková váha 50 % za předpokladu, že expozice instituce je plně a zcela zajištěna jejím vlastnictvím nemovitosti.

2.  Instituce považuje expozici nebo jakoukoli její část pro účely odstavce 1 za plně a zcela zajištěnou pouze v případě, že jsou splněny tyto podmínky:

a) hodnota nemovitostí nezávisí významně na úvěrové kvalitě dlužníka. Instituce mohou při určování, zda je taková závislost významná, vyloučit situace, kdy hodnotu nemovitostí i plnění ze strany dlužníka ovlivňují čistě makroekonomické faktory;

b) riziko dlužníka nezávisí významně na výnosech z daných nemovitostí či projektu, ale na schopnosti dlužníka splatit dluh z jiných zdrojů, a tudíž splacení nástroje nezávisí významně na jakémkoliv peněžním toku vytvořeném danými nemovitostmi, které slouží jako kolaterál.

c) jsou splněny požadavky stanovené v článku 208 a pravidla oceňování stanovená v čl. 229 odst. 1;

d) riziková váha ve výši 50 %, není-li podle čl. 124 odst. 2 stanoveno jinak, se přidělí té části úvěru, která nepřesahuje 50 % tržní hodnoty nemovitostí nebo 60 % zástavní hodnoty daných nemovitostí, není-li podle čl. 124 odst. 2 stanoveno jinak, v těch členských státech, které stanovily přísná kritéria pro stanovení zástavní hodnoty nemovitosti v zákonném nebo regulačním ustanovení.

3.  Instituce se mohou odchýlit od písmene b) v odstavci 2 v případě expozic plně a zcela zajištěných obchodními nemovitostmi, které se nacházejí na území členského státu, pokud příslušný orgán dotyčného členského státu zveřejnil důkazy o tom, že na daném území existuje rozvinutý a zavedený trh s obchodními nemovitostmi, který nevykazuje ztráty vyšší než tyto limity:

a) ztráty z úvěrů zajištěných obchodními nemovitostmi až do výše 50 % tržní hodnoty nebo 60 % zástavní hodnoty nemovitosti, není-li podle čl. 124 odst. 2 stanoveno jinak, nepřekračují 0,3 % nesplacených úvěrů zajištěných obchodními nemovitostmi;

b) celkové ztráty z úvěrů zajištěných obchodními nemovitostmi nepřesahují 0,5 % nesplacených úvěrů zajištěných obchodními nemovitostmi.

4.  Pokud je některý z limitů uvedených v odstavci 3 v daném roce překročen, nelze již odstavec 3 použít; až do doby, kdy budou splněny podmínky odstavce 3 v následujícím roce, se použije podmínka uvedená v odst. 2 písm. b).

Článek 127

Expozice v selhání

▼M7

1.  Nezajištěné části jakékoli položky, u níž je dlužník v selhání podle článku 178, nebo – v případě retailových expozic – nezajištěné části jakéhokoli úvěrového příslibu, u něhož došlo k selhání podle článku 178, se přidělí riziková váha ve výši:

a) 150 %, pokud je součet specifických úprav o úvěrové riziko a částek odečtených podle čl. 36 odst. 1 písm. m) nižší než 20 % nezajištěné části hodnoty expozice bez těchto úprav a odpočtů;

b) 100 %, pokud součet specifických úprav o úvěrové riziko a částek odečtených podle čl. 36 odst. 1 písm. m) není nižší než 20 % nezajištěné části hodnoty expozice bez těchto úprav a odpočtů.

▼B

2.  Pro účely definování zajištěné části expozice po splatnosti se způsobilým kolaterálem a zárukami rozumí kolaterál a záruky způsobilé pro účely snižování úvěrového rizika podle kapitoly 4.

3.  U expozic plně a zcela zajištěných obytnými nemovitostmi v souladu s článkem 125 se přidělí riziková váha 100 % hodnotě expozice zbývající po specifické úpravě o úvěrové riziko, pokud došlo k selhání podle článku 178.

4.  U expozic plně a zcela zajištěných obytnými nemovitostmi v souladu s článkem 126 se přidělí riziková váha 100 % hodnotě expozice zbývající po specifické úpravě o úvěrové riziko, pokud došlo k selhání podle článku 178.

Článek 128

Položky spojené s obzvlášť vysokým rizikem

1.  V příslušných případech instituce přidělí rizikovou váhu 150 % expozicím, včetně expozic ve formě akcií nebo podílových jednotek v subjektu kolektivního investování, které jsou spojeny s obzvláště vysokým rizikem.

2.  Expozice s obzvláště vysokým rizikem zahrnují tyto expozice:

a) investice do rizikového kapitálu společností;

b) investice do alternativních investičních fondů ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/61/EU, kromě případů, kdy mandát fondu neumožňuje využít páky, která by převyšovala páku požadovanou v čl. 51 odst. 3 směrnice 2009/65/ES;

c) investice do soukromého kapitálu;

d) spekulativní financování nemovitostí.

3.  Při posuzování, zda expozice jiná než expozice uvedené v odstavci 2 je spojena s obzvláště vysokým rizikem, vezme instituce v úvahu tyto charakteristiky rizika:

a) existuje vysoké riziko ztráty v důsledku selhání dlužníka;

b) není možné řádně posoudit, zda expozice spadá pod písmeno a).

EBA vydá pokyny, které upřesní, jaké druhy expozic jsou spojeny s obzvláště vysokým rizikem a za jakých okolností.

Tyto pokyny se přijímají v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 129

Expozice v krytých dluhopisech

1.  Aby byly způsobilé pro preferenční zacházení uvedené v odstavcích 4 a 5, splňují kryté dluhopisy uvedené v čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES požadavky stanovené v odstavci 7 a jsou zajištěné některými z těchto způsobilých aktiv:

a) expozicemi vůči ústředním vládám, centrálním bankám ESCB, subjektům veřejného sektoru, regionálním vládám nebo místním orgánům v Unii nebo jimi zaručenými;

b) expozicemi vůči ústředním vládám třetích zemí, centrálním bankám třetích zemí, multilaterálním rozvojovým bankám, mezinárodním organizacím, které splňují stupeň úvěrové kvality 1, jak je stanoveno v této kapitole, nebo jimi zaručenými a expozicemi vůči subjektům veřejného sektoru třetích zemí, regionálním vládám nebo místním orgánům třetích zemí nebo jimi zaručenými expozicemi, jimž je přidělena stejná riziková váha jako expozicím vůči institucím nebo ústředním vládám a centrálním bankám v souladu s čl. 115 odst. 1 nebo 2, čl. 116 odst. 1, 2 nebo 4 a které patří do stupně úvěrové kvality 1, jak je stanoveno v této kapitole, a expozicemi ve smyslu tohoto odstavce, které splňují minimálně stupeň úvěrové kvality 2, jak je stanoveno v této kapitole, za předpokladu, že nepřesahují 20 % nominální hodnoty nesplacených krytých dluhopisů emitujících institucí;

c) expozicemi vůči institucím, které patří do stupně úvěrové kvality 1, jak je stanoveno v této kapitole. Celková expozice tohoto druhu nepřesahuje 15 % nominální hodnoty nesplacených krytých dluhopisů emitující instituce. Expozice vůči institucím v Unii, u nichž splatnost nepřesahuje 100 dní, se nezahrnují do požadavku stupně 1, ale tyto instituce musí splňovat minimálně podmínky stupně úvěrové kvality 2, jak je stanoveno v této kapitole;

d) úvěry zajištěnými:

i)  ►C2  obytnými nemovitostmi až do výše jistiny úvěru kryté zástavním právem nebo obdobnou jistotou sloučenými s dřívějšími zástavním právem nebo obdobnou jistotou nebo do výše 80 % hodnoty zastavených nemovitostí ◄ , podle toho, která z částek je nižší; nebo

ii) úvěry zajištěnými podíly s přednostním vypořádáním emitovanými francouzskými Fonds Communs de Titrisation nebo rovnocennými sekuritizačními společnostmi řídícími se právními předpisy členského státu, které sekuritizují expozice zajištěné obytnými nemovitostmi. V případě, že jsou tyto podíly s přednostním vypořádáním používány jako kolaterál, zvláštní veřejný dohled na ochranu držitelů dluhopisů v souladu s čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES zajistí, že aktiva zajišťující tyto dluhopisy jsou tvořena kdykoli během jejich začlenění do krycího portfolia nejméně z 90 % zástavním právem na obchodní nemovitosti nebo obdobnou jistotou spojenými s jakýmkoli předchozím zástavním právem nebo obdobnou jistotou do výše nejnižší z těchto částek – částky dlužné na základě uvedených podílů, jistiny kryté zástavním právem nebo obdobnou jistotou nebo 80 % hodnoty zastavených nemovitostí, – že uvedené podíly patří do stupně úvěrové kvality 1, jak je stanoveno v této kapitole, a že tyto podíly nepřesahují 10 % nominální hodnoty nesplacené emise.

e)  ►C2  úvěry na obytné nemovitosti plně zajištěné způsobilým poskytovatelem zajištění uvedeným v článku ◄ 201, který je klasifikován ve stupni úvěrové kvality 2 nebo výše, jak je uvedeno v této kapitole, jestliže podíl každého z těchto úvěrů, který je použit ke splnění požadavku na úroveň zajištění krytých dluhopisů podle tohoto odstavce, nepředstavuje více než 80 % hodnoty příslušné obytné nemovitosti nacházející se ve Francii a jestliže poměr úvěru k příjmu je v době poskytnutí úvěru nanejvýš 33 %. Obytná nemovitost nesmí být v době poskytnutí úvěru zatížena zástavními právy a u úvěrů poskytnutých od 1. ledna 2014 se dlužník musí smluvně zavázat, že bez souhlasu úvěrové instituce, která poskytla daný úvěr, žádné takové právo nezřídí. Poměr úvěru k příjmu představuje část hrubého příjmu dlužníka, která kryje splácení úvěru včetně úroků. Poskytovatelem zajištění je finanční instituce, jež byla povolena příslušnými orgány a jež podléhá jejich dohledu a na kterou se vztahují obezřetnostní požadavky srovnatelné z hlediska robustnosti s požadavky uplatňovanými na instituce, nebo instituce nebo pojišťovna. Poskytovatel zajištění zřídí vzájemný záruční fond nebo odpovídající ochranu, aby mohly pojišťovny vstřebat ztráty z úvěrového rizika, jejichž nastavení příslušné orgány pravidelně přezkoumávají. Úvěrová instituce i poskytovatel zajištění provedou posouzení úvěruschopnosti dlužníka;

f) půjčkami zajištěnými:

i) obytnými nemovitostmi až do výše jistiny kryté zástavním právem nebo obdobnou jistotou spojenými s předchozími zástavním právem nebo obdobnou jistotou nebo do výše 60 % hodnoty zastavených nemovitostí, podle toho, která z částek je nižší; nebo

ii) úvěry zajištěnými podíly s přednostním vypořádáním emitovanými francouzskými Fonds Communs de Titrisation nebo rovnocennými sekuritizačními společnostmi řídícími se právními předpisy členského státu, které sekuritizují expozice zajištěné obchodními nemovitostmi. V případě, že jsou tyto podíly s přednostním vypořádáním používány jako kolaterál, zvláštní veřejný dohled na ochranu držitelů dluhopisů v souladu s čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES zajistí, že aktiva zajišťující tyto dluhopisy jsou tvořena kdykoli během jejich začlenění do krycího portfolia nejméně z 90 % zástavním právem na obchodní nemovitosti nebo obdobnou jistotou spojenými s jakýmkoli předchozím zástavním právem nebo obdobnou jistotou do výše nejnižší z těchto částek – částky dlužné na základě uvedených podílů, jistiny kryté zástavním právem nebo obdobnou jistotou nebo 60 % hodnoty zastavených nemovitostí, – že uvedené podíly patří do stupně úvěrové kvality 1, jak je stanoveno v této kapitole, a že tyto podíly nepřesahují 10 % nominální hodnoty nesplacené emise.

Úvěry zajištěné obchodními nemovitostmi jsou způsobilé, pokud je poměr úvěru k hodnotě nemovitostí, stanovený na 60 %, překročen maximálně do výše 70 %, přesahuje-li hodnota celkových aktiv, která jsou zastavena jako kolaterál pro kryté dluhopisy, nesplacenou nominální hodnotu krytého dluhopisu o nejméně 10 % a pohledávka držitele dluhopisu splňuje požadavky právní jistoty stanovené v kapitole 4. Pohledávka držitele dluhopisu má přednost před všemi ostatními pohledávkami týkajícími se daného kolaterálu;

g) úvěry zajištěnými námořním zástavním právem na lodě do výše rozdílu mezi 60 % hodnoty zastavené lodě a hodnotou jakéhokoli předchozího námořního zástavního práva.

Pro účely prvního pododstavce písm. c), písm. d) bodu ii) a písm. f) bodu ii) se expozice vyplývající z převodu a správy plateb dlužníků majících úvěry zajištěné nemovitostmi držitelů krytých dluhopisů nebo expozice vyplývající z jejich likvidace do limitů stanovených v uvedených písmenech nezapočítávají.

Příslušné orgány mohou po konzultaci s orgánem EBA částečně upustit od uplatňování prvního pododstavce písm. c) a povolit stupeň úvěrové kvality 2 až do výše 10 % celkové expozice nominální hodnoty nesplacených krytých dluhopisů emitující instituce, za předpokladu, že významné potenciální problémy koncentrace mohou být v dotčených členských státech zdokumentovány v důsledku uplatnění požadavku stupně úvěrové kvality 1 uvedeného v uvedeném písmenu.

2.  Situace uvedené v odst. 1 písm. a) až f) zahrnují rovněž kolaterál, který je právními předpisy určen výhradně na ochranu držitelů dluhopisů před ztrátami.

3.  V případě krytých dluhopisů zajištěných nemovitostmi musí instituce splnit požadavky stanovené v článku 208 a pravidla ocenění stanovená v čl. 229 odst. 1.

4.  Krytým dluhopisům, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle tabulky č. 6a, která odpovídá úvěrovému hodnocení externí ratingové agentury v souladu s článkem 136.



Tabulka č. 6a

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

10  %

20  %

20  %

50  %

50  %

100  %

5.  Krytým dluhopisům, pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha na základě rizikové váhy přidělené přednostním nezajištěným expozicím vůči instituci, která je vydává. Pro rizikové váhy se použijí tyto vztahy:

a) pokud je expozicím vůči dané instituci přidělena riziková váha 20 %, krytému dluhopisu se přidělí riziková váha 10 %;

b) pokud je expozicím vůči dané instituci přidělena riziková váha 50 %, krytému dluhopisu se přidělí riziková váha 20 %;

c) pokud je expozicím vůči dané instituci přidělena riziková váha 100 %, krytému dluhopisu se přidělí riziková váha 50 %;

d) pokud je expozicím vůči dané instituci přidělena riziková váha 150 %, krytému dluhopisu se přidělí riziková váha 100 %.

6.  Kryté dluhopisy vydané před 31. prosincem 2007 nepodléhají požadavkům odstavců 1 a 3. Jsou způsobilé pro preferenční zacházení podle odstavců 4 a 5 až do doby své splatnosti.

7.  Expozice ve formě krytých dluhopisů jsou způsobilé pro preferenční zacházení, pokud instituce investující do krytých dluhopisů může příslušných orgánům doložit, že:

a) dostává informace o portfoliu týkající se alespoň:

i) hodnoty krycího portfolia a nesplacených krytých dluhopisů,

ii) zeměpisného rozdělení a druhu krytých aktiv, velikostí úvěrů, úrokové sazby a měnových rizik,

iii) struktura splatnosti krytých aktiv a dluhopisů, a

iv) procentní podíl úvěrů, které jsou více než 90 dní po splatnosti;

b) emitent zpřístupňuje instituci informace uvedené v písmeni a) alespoň jednou za půl roku.

Článek 130

Položky představující sekuritizované pozice

Objemy rizikově vážených expozic pro sekuritizované pozice se určí v souladu s ustanoveními kapitoly 5.

Článek 131

Expozice vůči institucím a podnikům s krátkodobým úvěrovým hodnocením

Expozicím vůči institucím a expozicím vůči podnikům, pro které je k dispozici krátkodobé úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle tabulky č. 7, jež odpovídá úvěrovému hodnocení externí ratingové agentury v souladu s článkem 136.



Tabulka č. 7

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

20  %

50  %

100  %

150  %

150  %

150  %

Článek 132

Expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování

1.  Expozicím ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování se přidělí riziková váha 100 %, pokud instituce nepoužije metodu posuzování úvěrového rizika podle odstavce 2 nebo přístup uvedený v odstavci 4 nebo průměrnou rizikovou váhu podle odstavce 5, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 3.

2.  Expozicím ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle tabulky č. 8, jež odpovídá úvěrovému hodnocení externí ratingové agentury v souladu s článkem 136.



Tabulka č. 8

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

20  %

50  %

100  %

100  %

150  %

150  %

3.  Instituce mohou rizikovou váhu pro subjekt kolektivního investování stanovit podle odstavců 4 a 5, pokud jsou splněna tato kritéria způsobilosti:

a) subjekt kolektivního investování je řízen společností, která podléhá dohledu v členském státě, nebo, v případě subjektu kolektivního investování ze třetí země, pokud jsou splněny tyto podmínky:

i) subjekt kolektivního investování je řízen společností, která podléhá dohledu považovanému za rovnocenný dohledu podle práva Unie;

ii) je dostatečně zajištěna spolupráce mezi příslušnými orgány;

b) prospekt subjektu kolektivního investování nebo jiný rovnocenný dokument zahrnuje:

i) kategorie aktiv, do kterých smí subjekt kolektivního investování investovat;

ii) pokud pro jeho investice platí určité limity, pak tyto relativní limity a metodiky jejich výpočtu;

c) subjekt kolektivního investování podává alespoň jednou ročně zprávu o své obchodní činnosti, aby mohly být posouzeny jeho aktiva a pasiva, hospodářský výsledek a činnost za dané období.

Pro účely písmene a) může Komise přijmout formou prováděcích aktů a s výhradou přezkumného postupu uvedeného v čl. 464 odst. 2 rozhodnutí o tom, zda třetí země uplatňuje režimy dohledu a regulace přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii. V případě, že takové rozhodnutí neexistuje, mohou instituce do 1. ledna 2015 i nadále uplatňovat u expozic ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování ze třetích zemí postup stanovený v tomto odstavci, pokud dotyčné příslušné orgány schválily danou třetí zemi jako způsobilou pro uvedený postup před 1. lednem 2014.

4.  Pokud je instituce obeznámena s podkladovými expozicemi subjektu kolektivního investování, může na základě těchto podkladových expozic vypočítat průměrnou rizikovou váhu pro své expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování v souladu s metodami stanovenými v této kapitole. Pokud je podkladová expozice subjektu kolektivního investování expozicí ve formě akcií v jiném subjektu kolektivního investování, který splňuje kritéria odstavce 3, může instituce přihlédnout k podkladovým expozicím tohoto jiného subjektu kolektivního investování.

5.  Pokud není instituce obeznámena s podkladovými expozicemi subjektu kolektivního investování, může průměrnou rizikovou váhu svých expozic ve formě podílových jednotek nebo akcií v daném subjektu kolektivního investování vypočítat v souladu s metodami stanovenými v této kapitole, za předpokladu, že daný subjekt kolektivního investování nejprve investuje v maximálním objemu, který má povolen podle svého oprávnění, do kategorií expozic, na které se vztahují nejvyšší kapitálové požadavky, a poté dále investuje v sestupném pořadí, dokud nedosáhne maximálního limitu pro celkové investice.

Instituce mohou při výpočtu a vykazování rizikové váhy v souladu s metodami stanovenými v odstavcích 4 a 5 pro daný subjekt kolektivního investování spoléhat na tyto třetí strany:

a) depozitář nebo finanční instituce ve funkci depozitáře subjektu kolektivního investování za předpokladu, že subjekt kolektivního investování investuje výhradně do cenných papírů a ukládá všechny cenné papíry u tohoto depozitáře nebo finanční instituce;

b) v případě subjektů kolektivního investování, na které se nevztahuje písmeno a), společnost, která subjekt kolektivního investování spravuje, za předpokladu, že tato společnost splňuje kritéria stanovená v odst. 3 písm. a).

Správnost výpočtu uvedeného v prvním pododstavci potvrdí externí auditor.

▼M8

Článek 132a

Přístupy k výpočtu objemů rizikově vážené expozice subjektů kolektivního investování

4.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní způsob, jakým instituce vypočítají objem rizikově vážené expozice podle odstavce 2, pokud jeden nebo několik vstupů potřebných pro tento výpočet není k dispozici.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. března 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼B

Článek 133

Akciové expozice

1.  Tyto expozice se považují za akciové expozice:

a) expozice, které nemají povahu dluhu a které vyjadřují podřízený podíl na zbývajících aktivech nebo na příjmech emitenta;

b) dluhové expozice a jiné cenné papíry, podíly společníků, deriváty nebo jiné nástroje, jejichž ekonomická podstata je podobná jako u expozic uvedených v písmenu a).

2.  Akciovým expozicím se přidělí riziková váha 100 %, pokud se nevyžaduje, aby byly odečteny v souladu s druhou částí, v souladu s čl. 48 odst. 4 se jim přidělí riziková váha 250 %, v souladu s čl. 89 odst. 3 se jim přidělí riziková váha 1 250  % nebo se s nimi zachází jako s vysoce rizikovými položkami v souladu s článkem 128.

3.  Investice do nástrojů vlastního nebo regulatorního kapitálu emitovaných institucemi se klasifikují jako akciové pohledávky, pokud nejsou odečteny z kapitálu, nebo se jim přidělí riziková váha 250 % podle čl. 48 odst. 4 nebo se s nimi zachází jako s vysoce rizikovými položkami v souladu s článkem 128.

Článek 134

Ostatní položky

▼C2

1.  Hmotným aktivům ve smyslu položky 10 části „Aktiva“ v článku 4 směrnice 86/635/EHS se přidělí riziková váha 100 %.

▼B

2.  Nákladům a příjmům příštích období v souladu se směrnicí 86/635/EHS, u nichž nedokáže instituce určit protistranu, se přidělí riziková váha 100 %.

3.  Hotovostním položkám v procesu inkasa se přidělí riziková váha 20 %. Pokladní hotovosti a obdobným hotovostním položkám se přidělí riziková váha 0 %.

4.  Zlatým rezervám drženým ve vlastních trezorech nebo ve společné správě do výše, do jaké jsou kryty závazky ve zlatě, se přidělí riziková váha 0 %.

5.  Dohodám o prodeji a zpětném odkupu aktiv (repo) a přímým forwardům na koupi se přidělí riziková váha náležející daným aktivům, a nikoliv riziková váha protistran těchto operací.

▼M5

6.  Pokud instituce poskytne koši expozic zajištění úvěrového rizika za podmínky, že n-té selhání u expozic povede k použití zajištění a ukončení smlouvy, rizikové váhy expozic v daném koši se sečtou, s výjimkou expozic n-1, do maximální výše 1 250  % a vynásobí se nominální hodnotou zajištění poskytnutého úvěrovým derivátem, čímž se získá hodnota rizikově vážené expozice. Expozice n-1, které mají být z agregace vyloučeny, se určí tak, aby zahrnovaly ty expozice, z nichž každá vykazuje nižší objem rizikově vážené expozice než kterákoli z expozic zahrnutých do agregace.

▼B

7.  Hodnota expozice u pronájmů odpovídá diskontovaným minimálním platbám pronájmu. Minimální platby pronájmu jsou platby v době pronájmu, k nimž nájemce je nebo může být zavázán, a každé výhodné předkupní právo, které se velmi pravděpodobně realizuje. Po jiné smluvní straně, než je nájemce, lze vyžadovat platbu v souvislosti se zbytkovou hodnotou pronajaté nemovitosti a tato platební povinnost splňuje soubor podmínek stanovených v článku 201 týkajících se způsobilosti poskytovatelů zajištění a požadavky na uznání jiných typů záruk uvedené v článcích 213 až 215, takže lze tuto platební povinnost považovat za osobní zajištění úvěrového rizika podle kapitoly 4. Tyto expozice se zařadí do příslušné kategorie expozic v souladu s článkem 112. Je-li expozice zbytkovou hodnotou pronajatých aktiv, objemy rizikově vážených expozic se vypočítají takto: 1/t * 100 % * zbytková hodnota, kde t je větší z následujících dvou hodnot: 1 nebo nejbližší počet celých zbývajících let pronájmu.



Oddíl 3

Uznávání a přiřazování hodnocení úvěrového rizika



Poddíl 1

Uznávání externích ratingových agentur

Článek 135

Využití úvěrových hodnocení vypracovaných externími ratingovými agenturami

1.  Externí úvěrové hodnocení lze použít pro určení rizikové váhy expozice podle této kapitoly pouze tehdy, pokud bylo vydáno externí ratingovou agenturou nebo bylo schváleno externí ratingovou agenturou v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009.

2.  EBA na svých internetových stránkách zveřejní seznam externích ratingových agentur v souladu s čl. 2 odst. 4 a čl. 18 odst. 3 nařízení (ES) č. 1060/2009.



Pododdíl 2

Přiřazování úvěrových hodnocení poskytnutých externími ratingovými agenturami

Článek 136

Přiřazování úvěrových hodnocení poskytnutých externími ratingovými agenturami

1.  EBA, EIOPA a ESMA prostřednictvím společného výboru vypracují návrhy prováděcích technických norem, kterými pro všechny externí ratingové agentury upřesní, jaké stupně úvěrové kvality stanovené v oddílu 2 odpovídají příslušným úvěrovým hodnocením externí ratingové agentury („přiřazování“). Toto určení musí být objektivní a konzistentní.

EBA, EIOPA a ESMA tyto návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do 1. července 2014 a v případě potřeby předloží revidované návrhy prováděcích technických norem.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010.

2.  Při určení přiřazování úvěrových hodnocení splní EBA, EIOPA a ESMA tyto požadavky:

a) aby bylo možné rozlišovat mezi relativními stupni rizika vyjádřenými jednotlivými úvěrovými hodnoceními, musí vzít EBA, EIOPA a ESMA v úvahu kvantitativní faktory, jako například dlouhodobý poměr selhání spojený se všemi položkami, jimž bylo přiděleno stejné úvěrové hodnocení. V případě ratingových agentur, které vznikly teprve nedávno nebo dosud neshromáždily dlouhodobé záznamy o selhání, musí EBA, EIOPA a ESMA takovou agenturu požádat, aby jim sdělila, jaký je podle ní dlouhodobý poměr selhání spojený se všemi položkami, jimž bylo přiděleno stejné úvěrové hodnocení;

b) aby bylo možné rozlišovat mezi relativními stupni rizika vyjádřenými jednotlivými úvěrovými hodnoceními, musí vzít EBA, EIOPA a ESMA v úvahu kvalitativní faktory, jako například skupinu emitentů, které daná externí ratingová agentura hodnotí, rozsah úvěrových hodnocení, jež externí ratingová agentura přiděluje, význam jednotlivých úvěrových hodnocení a jak daná agentura definuje pojem „selhání“;

c) EBA, EIOPA a ESMA porovnají poměry selhání v případě každého úvěrového hodnocení určité externí ratingové agentury a srovnají je s referenční hodnotou vytvořenou na základě poměrů selhání zjištěných ostatními ratingovými agenturami u skupiny emitentů, kteří představují stejné úvěrové riziko;

d) tam, kde jsou poměry selhání v případě úvěrového hodnocení určité externí ratingové agentury systematicky podstatně vyšší než referenční hodnota, přidělí EBA, EIOPA a ESMA úvěrovému hodnocení externí ratingové agentury vyšší stupeň úvěrové kvality na stupnici úvěrového hodnocení externí ratingové agentury;

e) pokud EBA, EIOPA a ESMA zvýšily související rizikovou váhu pro konkrétní úvěrové hodnocení určité externí ratingové agentury a poměry selhání v případě úvěrových hodnocení určité ratingové agentury již nejsou systematicky podstatně vyšší než referenční hodnota, může EBA, EIOPA a ESMA obnovit původní stupeň úvěrové kvality na stupnici úvěrového hodnocení pro úvěrové hodnocení externí ratingové agentury.

3.  EBA, EIOPA a ESMA vypracují návrh prováděcích technických norem pro upřesnění kvantitativních faktorů uvedených v odst. 2 písm. a), kvalitativních faktorů uvedených v odst. 2 písm. b) a referenční hodnoty uvedené v odst. 2 písm. c).

EBA, EIOPA a ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 1. července 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010.



Pododdíl 3

Použití úvěrových hodnocení vypracovaných exportními úvěrovými agenturami

Článek 137

Použití úvěrových hodnocení vypracovaných exportními úvěrovými agenturami

1.  Pro účely článku 114 mohou instituce využívat úvěrová hodnocení vypracovaná exportní úvěrovou agenturou, kterou instituce určila, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:

a) jde o vyhodnocení rizika, na kterém se shodly exportní úvěrové agentury účastnící se „Ujednání o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry“ v rámci OECD;

b) exportní úvěrová agentura zveřejňuje svá úvěrová hodnocení a dodržuje dohodnutou metodiku OECD a úvěrové hodnocení je vázáno na jednu z osmi minimálních exportních pojišťovacích prémií (MEPP), které stanoví dohodnutá metodika OECD. Instituce může zrušit své určení exportní úvěrové agentury. Toto zrušení určení musí instituce doložit, pokud existují konkrétní náznaky, že záměrem pro uvedené zrušení je snížení požadavků na kapitálovou přiměřenost.

2.  Expozicím, pro něž je pro účely vážení rizika uznáno úvěrové hodnocení vypracované exportní úvěrovou agenturou, se přidělí riziková váha podle tabulky č. 9.



Tabulka č. 9

MEPP

0

1

2

3

4

5

6

7

Riziková váha

0  %

0  %

20  %

50  %

100  %

100  %

100  %

150  %



Oddíl 4

Použití úvěrových hodnocení vypracovaných externími ratingovými agenturami pro stanovení rizikových vah

Článek 138

Obecné požadavky

Instituce si může určit jednu nebo několik externích ratingových agentur, které bude využívat pro určení rizikových vah pro svá aktiva a podrozvahové položky. Instituce může zrušit své určení externí ratingové agentury. Toto zrušení určení musí instituce doložit, pokud existují konkrétní náznaky, že záměrem pro uvedené zrušení je snížení požadavků na kapitálovou přiměřenost. Úvěrová hodnocení se nepoužívají selektivně. Instituce využívají vyžádaná úvěrová hodnocení. Mohou však využít i nevyžádaná úvěrová hodnocení v případě, že EBA potvrdil, že kvalita nevyžádaných úvěrových hodnocení externí ratingové agentury se neliší od vyžádaných úvěrových hodnocení této externí ratingové agentury. EBA odmítne udělit nebo zruší toto potvrzení zejména, pokud daná externí ratingová agentura využila nevyžádaná úvěrová hodnocení k vyvinutí tlaku na hodnocený subjekt k tomu, aby si objednal úvěrové hodnocení nebo jiné služby. Při využívání úvěrových hodnocení splňuje instituce tyto požadavky:

a) instituce, která se rozhodne použít pro některou kategorii položek úvěrová hodnocení vypracovaná externí ratingovou agenturou, použije tato úvěrová hodnocení soustavně pro všechny expozice patřící do dané kategorie;

b) instituce, která se rozhodne používat úvěrová hodnocení vypracovaná externí ratingovou agenturou, je používá průběžně a soustavně po celou dobu;

c) instituce používá pouze ta úvěrová hodnocení externích ratingových agentur, které berou v úvahu všechny dlužné částky, tj. jistinu i úroky;

d) pokud je pro hodnocenou položku k dispozici pouze jedno úvěrové hodnocení od určené externí ratingové agentury, použije se pro určení rizikové váhy dané položky toto úvěrové hodnocení;

e) pokud jsou k dispozici dvě úvěrová hodnocení od určených externích ratingových agentur a každé z nich odpovídá v případě hodnocené položky jiné rizikové váze, přidělí se vyšší riziková váha;

f) pokud jsou pro hodnocenou položku k dispozici více než dvě úvěrová hodnocení od určených externích ratingových agentur, vychází se ze dvou úvěrových hodnocení s nejnižšími rizikovými váhami. Pokud se tyto dvě nejnižší rizikové váhy liší, přidělí se vyšší z nich. Pokud jsou tyto dvě nejnižší rizikové váhy stejné, přidělí se tato riziková váha.

Článek 139

Úvěrové hodnocení emitenta a emise

1.  Pokud je k dispozici úvěrové hodnocení konkrétního emisního programu nebo facility, k nimž položka představující expozici patří, použije se toto úvěrové hodnocení ke stanovení rizikové váhy pro tuto položku.

2.  Pokud neexistuje přímo použitelné úvěrové hodnocení pro určitou položku, ale existuje úvěrové hodnocení konkrétního emisního programu nebo facility, k nimž položka představující expozici nepatří, nebo obecné úvěrové hodnocení emitenta, potom se toto úvěrové hodnocení použije v jednom z těchto případů:

a) v případě, že znamená vyšší rizikovou váhu, než by tomu bylo jinak, a daná expozice je ve všech ohledech rovnocenná nebo podřízená zvláštnímu emisnímu programu nebo facilitě nebo přednostním nezajištěným expozicím daného emitenta;

b) v případě, že znamená nižší rizikovou váhu a daná expozice je ve všech ohledech rovnocenná nebo nadřazená zvláštnímu emisnímu programu nebo facilitě nebo přednostním nezajištěným expozicím tohoto emitenta.

Ve všech ostatních případech se s expozicí zachází jako s expozicí bez ratingu.

3.  Odstavce 1 a 2 nevylučují použití článku 129.

4.  Úvěrová hodnocení emitentů v rámci skupiny společností nelze použít jako úvěrové hodnocení jiného emitenta v rámci stejné skupiny společností.

Článek 140

Dlouhodobá a krátkodobá úvěrová hodnocení

1.  Krátkodobá úvěrová hodnocení lze použít pouze pro krátkodobá aktiva a podrozvahové položky představující expozice vůči institucím a podnikům.

2.  Jakékoli krátkodobé úvěrové hodnocení se použije pouze na položku, k níž se toto krátkodobé úvěrové hodnocení vztahuje, a nepoužije se k určování rizikových vah pro žádnou jinou položku, s výjimkou těchto případů:

a) pokud se krátkodobé facilitě s ratingem přidělí riziková váha 150 %, pak se všem nezajištěným expozicím bez ratingu vůči danému dlužníkovi, ať už krátkodobým nebo dlouhodobým, přidělí rovněž riziková váha 150 %;

b) pokud se krátkodobé facilitě s ratingem přidělí riziková váha 50 %, pak se žádné krátkodobé expozici bez ratingu nepřidělí riziková váha nižší než 100 %.

Článek 141

Položky v národní a zahraniční měně

Úvěrové hodnocení, které se týká položky v národní měně dlužníka, nelze použít ke stanovení rizikové váhy jiné expozice vůči stejnému dlužníkovi v zahraniční měně.

Pokud expozice vznikne prostřednictvím účasti instituce na úvěru od mezinárodní rozvojové banky, jejíž statut preferovaného věřitele je na trhu uznávaný, úvěrové hodnocení položky dlužníka v národní měně lze použít pro účely vážení rizika.



KAPITOLA 3

Přístup založený na interním ratingu (IRB)



Oddíl 1

Svolení příslušných orgánů k použití přístupu IRB

Článek 142

Definice

1.  Pro účely této kapitoly se rozumí:

1) „ratingovým systémem“ veškeré metody, postupy, kontroly, sběr údajů a informační systémy, které podporují hodnocení úvěrového rizika, zařazování expozic do ratingových stupňů nebo seskupení a kvantifikaci odhadů ohledně selhání a ztráty, které byly vypracovány u konkrétních druhů expozic;

2) „druhem expozic“ skupina homogenně řízených expozic, které jsou tvořeny určitým typem transakcí a které mohou být omezeny na jediný subjekt nebo jedinou podskupinu subjektů v rámci skupiny za předpokladu, že stejný druh expozic je v jiných subjektech skupiny řízen odlišně;

3) „obchodní jednotkou“ jakékoli oddělené organizační nebo právní subjekty, linie podnikání a zeměpisné oblasti;

▼C2

4) „velkým subjektem finančního sektoru“ jakýkoli subjekt finančního sektoru splňující tyto podmínky:

▼B

a) jeho celková aktiva vypočítaná na individuálním nebo konsolidovaném základě jsou vyšší než nebo rovna 70 miliardám EUR, pokud se ke stanovení výše aktiv použije nejnovější auditovaná účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka; a

b) subjekt samotný nebo alespoň jeden z jeho dceřiných podniků podléhá obezřetnostní regulaci v Unii nebo právním předpisům třetí země, která uplatňuje požadavky na dohled a regulaci, jež jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům na dohled a regulaci uplatňovanými v Unii;

►C2  5) „neregulovaným subjektem finančního sektoru“ jakýkoli jiný subjekt, který není regulovaným subjektem finančního sektoru ◄ , ale vykonává jako svou hlavní podnikatelskou činnost jednu nebo více činností uvedených v příloze I směrnice 2013/36/EU nebo uvedených v příloze I směrnice 2004/39/ES;

6) „stupněm dlužníka“ kategorie rizika na ratingové stupnici dlužníků v rámci ratingového systému, do níž jsou dlužníci zařazováni na základě konkrétních a zřejmých ratingových kritérií, z nichž se odvozují odhady pravděpodobnosti selhání (PD);

7) „stupněm transakce“ kategorie rizika na ratingové stupnici transakcí v rámci ratingového systému, do níž jsou expozice zařazovány na základě konkrétních a zřejmých ratingových kritérií, z nichž se odvozují vlastní odhady LGD.

▼M5 —————

▼B

2.  Pro účely odst. 1 bodu 4 písm. b) tohoto článku může Komise formou prováděcích aktů a s výhradou přezkumného postupu uvedeného v čl. 464 odst. 2 přijmout rozhodnutí o tom, zda třetí země uplatňuje režimy dohledu a regulace přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii. V případě, že takové rozhodnutí neexistuje, mohou instituce do 1. ledna 2015 i nadále uplatňovat vůči dané třetí zemi postup stanovený v tomto odstavci, pokud dotyčné příslušné orgány schválily třetí zemi jako způsobilou pro tento postup před 1. lednem 2014.

Článek 143

Svolení používat přístup IRB

1.  V případě, že jsou splněny podmínky stanovené v této kapitole, svolí příslušný orgán, aby instituce vypočítaly objemy svých rizikově vážených expozic s použitím přístupu IRB.

2.  Předchozí svolení používat přístup IRB včetně vlastních odhadů LGD a konverzních faktorů se požaduje pro každou kategorii expozic a pro každý ratingový systém a všechny přístupy k akciovým expozicím založené na interních modelech a pro každý přístup použitý k odhadování LGD a konverzních faktorů.

3.  Instituce musí získat předchozí svolení příslušných orgánů v těchto případech:

a) podstatné změny rozsahu použití ratingového systému nebo přístupu k akciovým expozicím založeného na interních modelech, ke kterým instituce obdržela svolení k použití;

b) podstatné změny ratingového systému nebo přístupu k akciovým expozicím založeného na interních modelech, ke kterým instituce obdržela svolení k použití.

Rozsah použití ratingového systému zahrnuje všechny expozice příslušného druhu, pro které byl ratingový systém vypracován.

4.  Instituce uvědomí příslušné orgány o všech změnách ratingových systémů a přístupů k akciovým expozicím založených na interních modelech.

5.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek pro posouzení podstatnosti použití stávajícího ratingového systému pro jiné dodatečné expozice, na něž se daný ratingový systém dosud nevztahuje, a změn ratingových systémů nebo přístupů k akciovým expozicím založených na interních modelech v rámci přístupu IRB.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2013.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 144

Posouzení žádosti používat přístup IRB provedené příslušnými orgány

1.  Příslušný orgán udělí instituci svolení podle článku 143 k použití přístupu IRB, včetně použití vlastních odhadů LGD a konverzních faktorů, pouze tehdy, pokud se příslušný orgán přesvědčí, že požadavky uvedené v této kapitole jsou splněny, zejména požadavky stanovené v oddíle 6, a že systémy, které instituce zavedla pro řízení a rating expozic úvěrového rizika, jsou spolehlivé a jsou uplatňovány jednotně, a zejména že instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokázala, že jsou splněny tyto standardy:

a) ratingové systémy instituce poskytují smysluplné hodnocení charakteristik dlužníka a transakce, smysluplné rozlišení rizika a přesné a konzistentní kvantitativní odhady rizika;

b) interní ratingy a odhady ztráty a selhání použité při výpočtu kapitálových požadavků a přidružené systémy a postupy hrají zásadní úlohu při řízení rizik a v rozhodovacím procesu a při schvalování úvěru, při rozložení vnitřně stanoveného kapitálu a ve správě a řízení instituce;

c) instituce má útvar řízení úvěrového rizika a který je odpovědný za její ratingové systémy, přičemž je přiměřeně nezávislý a nepodléhá nepatřičným vlivům;

d) instituce shromažďuje a ukládá všechny relevantní údaje, aby účinně podpořila svůj postup měření a řízení úvěrového rizika;

e) instituce uchovává doklady o svých ratingových systémech a o důvodech, které ji vedly k výběru dané podoby systému, a provádí ověřování svých ratingových systémů;

f) instituce ověřila všechny ratingové systémy a všechny přístupy k akciovým expozicím založené na interních modelech v přiměřeném časovém období, které předcházelo svolení používat daný ratingový systém nebo přístup k akciovým expozicím založený na interních modelech, posoudila během tohoto období, zda tento ratingový systém nebo přístup k akciovým expozicím založený na interních modelech odpovídá rozsahu použití ratingového systému nebo přístupu k akciovým expozicím založeného na interních modelech, a učinila nezbytné změny těchto ratingových systémů nebo přístupů k akciovým expozicím založených na interních modelech, jež vyplynuly z jejího posouzení;

g) instituce vypočítala kapitálové požadavky vyplývající z jejích odhadů rizikových parametrů podle přístupu IRB a je schopna předkládat zprávy, jak vyžaduje článek 99.

h) instituce zařadila a nadále zařazuje každou expozici, která spadá do rozsahu použití ratingového systému, do ratingového stupně nebo seskupení v rámci tohoto ratingového systému; instituce zařadila a nadále zařazuje každou expozici, která spadá do rozsahu použití přístupu k akciovým expozicím, do tohoto přístupu založeného na interních modelech.

Požadavky na použití přístupu IRB, včetně vlastních odhadů LGD a konverzních faktorů, se rovněž uplatní, pokud instituce zavedla ratingový systém nebo model použitý v rámci ratingového systému, který zakoupila od třetí strany.

2.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění metodiky posuzování, podle které příslušné orgány posuzují, zda instituce dodržuje požadavky na použití přístupu IRB.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 145

Předchozí zkušenosti s použitím přístupu IRB

1.  Instituce, která žádá o použití přístupu IRB, používá pro dotčené kategorie expozic, na něž se vztahuje přístup IRB, ratingové systémy, které jsou obecně v souladu s požadavky pro účely měření a řízení interního rizika stanovenými v oddíle 6 po dobu nejméně tří let před tím, než bude způsobilá používat přístup IRB.

2.  Instituce, která žádá o použití vlastních odhadů LGD a konverzních faktorů, příslušným orgánům uspokojivě prokáže, že odhaduje a využívá vlastní odhady LGD a konverzních faktorů způsobem, který je obecně v souladu s požadavky na použití vlastních odhadů těchto parametrů stanovenými v oddíle 6 po dobu nejméně tří let tím, než bude způsobilá používat vlastní odhady LGD a konverzních faktorů.

3.  Pokud instituce rozšiřuje použití přístupu IRB poté, co již získala počáteční svolení, zkušenosti instituce postačují, aby vyhověly požadavkům uvedeným v odstavcích 1 a 2, které se vztahují na dodatečné expozice. Pokud se použití ratingových systémů rozšiřuje na expozice, které se výrazně liší od rozsahu stávajícího pokrytí a to tak, že stávající zkušenosti nelze vzhledem k dodatečným expozicím reálně považovat za dostatečné ke splnění požadavků těchto ustanovení, potom se požadavky odstavců 1 a 2 použijí na dodatečné expozice samostatně.

Článek 146

Opatření, která mají být přijata v případě nesplnění požadavků této kapitoly

Pokud instituce přestane plnit požadavky stanovené v této kapitole, vyrozumí příslušný orgán a učiní jeden z těchto kroků:

a) příslušnému orgánu předloží uspokojivý plán včasného návratu k plnění těchto požadavků a tento plán uskuteční ve lhůtě dohodnuté s příslušným orgánem;

b) příslušným orgánům uspokojivě prokáže, že dopad neplnění je nepodstatný.

Článek 147

Metodika zařazování expozic do kategorií expozic

1.  Metodika, kterou instituce používá pro zařazování expozic do různých kategorií, je vhodná a používá se soustavně.

2.  Každá expozice se zařadí do jedné z těchto kategorií expozic:

a) expozice vůči ústředním vládám a centrálním bankám;

b) expozice vůči institucím;

c) expozice vůči podnikům;

d) retailové expozice;

e) akciové expozice;

f) položky představující sekuritizované pozice;

g) jiná aktiva nemající povahu úvěrového závazku.

3.  Tyto expozice se zařadí do kategorie uvedené v odst. 2 písm. a):

a) expozice vůči regionálním vládám nebo místním orgánům nebo subjektům veřejného sektoru, s nimiž se podle článků 115 a 116 zachází jako s expozicemi vůči ústředním vládám;

b) expozice vůči mezinárodním rozvojovým bankám uvedeným v čl. 117 odst. 2;

c) expozice vůči mezinárodním organizacím, kterým se v souladu s článkem 118 přiřazuje riziková váha 0 %.

4.  Tyto expozice se zařadí do kategorie uvedené v odst. 2 písm. b):

a) expozice vůči regionálním vládám nebo místním orgánům, s nimiž se podle čl. 115 odst. 2 a 4 nezachází jako s expozicemi vůči ústředním vládám;

b) expozice vůči subjektům veřejného sektoru, s nimiž se podle čl. 116 odst. 4 nezachází jako s expozicemi vůči ústředním vládám;

c) expozice vůči mezinárodním rozvojovým bankám, kterým není podle článku 117 přidělena riziková váha 0 %; a

d) expozice vůči finančním institucím, s nimiž se podle čl. 119 odst. 5 zachází jako s expozicemi vůči institucím.

5.  Expozice jsou způsobilé k zařazení do kategorie retailových expozic uvedené v odst. 2 písm. d), jestliže splňují tato kritéria:

a) jedná se o jeden z těchto případů:

i) expozice vůči jedné či více fyzickým osobám;

ii) expozice vůči malému nebo střednímu podniku, pokud v tomto případě celková částka, kterou dlužící klient nebo ekonomicky spjatá skupina klientů dluží instituci a mateřským podnikům a jejich dceřiným podnikům, včetně jakékoli expozice po splatnosti, ale s výjimkou expozic zajištěných obytnými nemovitostmi, nepřevýší, podle vědomí instituce, která musí učinit přiměřené kroky s cílem potvrdit situaci, částku 1 milion EUR,

b) instituce s nimi při řízení svého úvěrového rizika zachází v průběhu času konzistentně a podobným způsobem;

c) nejsou řízeny individuálně do té míry jako expozice v kategorii expozic vůči podnikům;

d) každá představuje jednu z velkého počtu podobně řízených expozic.

Kromě expozic uvedených v prvním pododstavci se do kategorie retailových expozic zahrne současná hodnota retailových minimálních splátek pronájmu.

6.  Tyto expozice se zařadí do kategorie uvedené v odst. 2 písm. e):

a) expozice, které nemají povahu dluhu a které vyjadřují podřízený podíl na zbývajících aktivech nebo na příjmech emitenta;

b) dluhové expozice a jiné cenné papíry, podíly společníků, deriváty nebo jiné nástroje, jejichž ekonomická podstata je podobná jako u expozic uvedených v písmenu a).

7.  Jakýkoli úvěrový závazek, který není zařazen do kategorií expozic uvedených v odst. 2 písm. a), b), d), e) a f), se zařadí do kategorie expozic vůči podnikům uvedené v písmenu c) daného odstavce.

8.  V rámci kategorie expozic vůči podnikům uvedené v odst. 2 písm. c) instituce odděleně rozlišují jako specializované úvěrové expozice takové expozice, které mají tyto vlastnosti:

a) jedná se o expozici vůči subjektu, který byl speciálně vytvořen za účelem financování nebo řízení hmotných aktiv nebo se jedná o z hospodářského hlediska srovnatelnou expozici;

b) smluvní ujednání poskytují věřiteli značný stupeň kontroly nad aktivy a příjmy, která tato aktiva vytvářejí;

c) primárním zdrojem splácení závazku je příjem vytvářený aktivy, která jsou financována, nikoliv nezávislá schopnost samostatného podnikání.

9.  Zbytková hodnota pronajatých nemovitostí se zařadí do kategorie expozic uvedené v odst. 2 písm. g), kromě části zbytkové hodnoty, která je již zahrnuta v expozici z pronájmu uvedené v čl. 166 odst. 4.

10.  Expozice vyplývající z poskytnutí zajištění na základě úvěrového derivátu n-tého selhání v koši se zařadí do téže kategorie podle odstavce 2, do které by byly zařazeny expozice obsažené v koši; pokud by jednotlivé expozice obsažené v koši byly zařazeny do různých kategorií expozic, zařadí se daná expozice do kategorie expozic vůči podnikům stanovené v odst. 2 písm. c).

Článek 148

Podmínky zavádění přístupu IRB v různých kategoriích expozic a obchodních jednotkách

1.  Instituce a jakýkoli mateřský podnik a jeho dceřiné podniky zavedou přístup IRB pro všechny expozice, pokud neobdržely svolení příslušných orgánů trvale používat standardizovaný přístup v souladu s článkem 150.

S předchozím svolením příslušných orgánů může zavádění probíhat postupně napříč různými kategoriemi expozic uvedenými v článku 147 uvnitř téže obchodní jednotky, napříč různými obchodními jednotkami uvnitř stejné skupiny nebo pro využití vlastních odhadů LGD nebo konverzních faktorů pro výpočet rizikových vah expozic vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám.

V případě kategorie retailových expozic uvedené v čl. 147 odst. 5 může zavádění probíhat postupně napříč kategoriemi expozic, jimž odpovídají různé korelace podle článku 154.

2.  Příslušné orgány stanoví lhůtu, během níž se po institucích a jakémkoli mateřském podniku a jeho dceřiných podnicích vyžaduje, aby zavedly přístup IRB pro všechny expozice. Stanovenou lhůtu musí příslušné orgány považovat za odpovídající vzhledem k povaze a rozsahu aktivit institucí nebo jakéhokoli mateřského podniku a jeho dceřiných podniků a počtu a povaze ratingových systémů, které mají být zavedeny.

3.  Instituce zavedou přístup IRB v souladu s podmínkami stanovenými příslušnými orgány. Příslušný orgán navrhne uvedené podmínky tak, aby zajistily, že se flexibilita uvedená v odstavci 1 nepoužívá selektivně za účelem snížení kapitálových požadavků u těch kategorií expozic nebo obchodních jednotek, které teprve mají být zahrnuty do přístupu IRB nebo do použití vlastních odhadů LGD nebo konverzních faktorů.

4.  Institucím, které začnou používat přístup IRB až po 1. lednu 2013 nebo od nich příslušné orgány do tohoto data vyžadovaly, aby k výpočtu svých kapitálových požadavků byly schopny používat standardizovaný přístup, zůstává během lhůty pro zavedení možnost vypočítat kapitálové požadavky pro všechny své expozice podle standardizovaného přístupu, dokud jim příslušné orgány neoznámí, že jsou přesvědčeny, že zavedení přístupu IRB bude dokončeno s přiměřenou jistotou.

5.  Instituce, která má povoleno používat přístup IRB pro jakoukoli kategorii expozic, používá přístup IRB pro kategorii akciových expozic stanovenou v čl. 147 odst. 2 písm. e), s výjimkou případů, kdy má instituce povoleno používat standardizovaný přístup podle článku 150 pro akciové expozice a pro kategorii expozic ostatních aktiv nemajících povahu úvěrového závazku stanovenou v čl. 147 odst. 2 písm. g).

6.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek, podle nichž příslušné orgány stanoví odpovídající povahu a časový harmonogram postupného zavádění přístupu IRB na kategorie expozic uvedené v odstavci 3.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 149

Podmínky opětovného použití méně propracovaných přístupů

1.  Instituce, která používá přístup IRB pro konkrétní kategorii expozic nebo druh expozic, nepřestane tento přístup používat a nezačne místo něho pro výpočet objemů rizikově vážených expozic používat standardizovaný přístup, pokud nejsou splněny tyto podmínky:

a) instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokázala, že použití standardizovaného přístupu se nenavrhuje proto, aby se snížily kapitálové požadavky instituce, ale že je nezbytné na základě povahy a složitosti jejích celkových expozic tohoto druhu a nebude mít podstatný nepříznivý dopad na solventnost instituce nebo její schopnost účinně řídit riziko;

b) instituce již obdržela předchozí svolení příslušného orgánu.

2.  Instituce, které získaly svolení podle čl. 151 odst. 9 používat vlastní odhady LGD a konverzních faktorů, opětovně nepoužijí hodnoty LGD a konverzních faktorů uvedené v čl. 151 odst. 8, pokud nejsou splněny tyto podmínky:

a) instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokázala, že použití hodnot LGD a konverzních faktorů uvedených v čl. 151 odst. 8 pro určitou kategorii expozic nebo druh expozic se nenavrhuje proto, aby se snížily kapitálové požadavky instituce, ale že je nezbytné na základě povahy a složitosti jejích celkových expozic tohoto druhu a nebude mít podstatný nepříznivý dopad na solventnost instituce nebo její schopnost účinně řídit riziko;

b) instituce již obdržela předchozí svolení příslušného orgánu.

3.  Na použití odstavců 1 a 2 se vztahují podmínky pro zavedení přístupu IRB stanovené příslušnými orgány v souladu s článkem 148 a svolení pro trvalé částečné použití podle článku 150.

Článek 150

Podmínky pro trvalé částečné použití

1.  S předchozím svolením příslušných orgánů mohou instituce, které mají povoleno používat přístup IRB pro výpočet objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát pro jednu nebo více kategorií expozic, použít standardizovaný přístup pro tyto expozice:

a) kategorii expozic uvedenou v čl. 147 odst. 2 písm. a), kde je počet podstatných protistran omezen a pro instituci by uplatnění ratingového systému na tyto protistrany bylo nepřiměřeně zatěžující;

b) kategorii expozic uvedenou v čl. 147 odst. 2 písm. b), kde je počet podstatných protistran omezen a pro instituci by uplatnění ratingového systému na tyto protistrany bylo nepřiměřeně zatěžující;

c) expozice v nevýznamných obchodních jednotkách a kategorie expozic nebo druhy expozic, které jsou nepodstatné z hlediska velikosti a předpokládaného rizikového profilu;

d) expozice vůči ústředním vládám a centrálním bankám členských států a vůči jejich regionálním vládám a místním orgánům a správním orgánům a subjektům veřejného sektoru za předpokladu, že:

i) neexistuje rozdíl v riziku expozic vůči této ústřední vládě a centrální bance a ostatních obdobných expozic v důsledku zvláštních veřejnoprávních ustanovení a

▼C2

ii) expozicím vůči ústřední vládě a centrální bance je podle čl. 114 odst. 2 nebo 4 nebo podle čl. 495 odst. 2 přidělena riziková váha 0 %.

▼B

e) expozice instituce vůči protistraně, která je jejím mateřským podnikem, jejím dceřiným podnikem nebo dceřiným podnikem jejího mateřského podniku, za předpokladu, že tato protistrana je institucí nebo finanční holdingovou společností, smíšenou finanční holdingovou společností, finanční institucí, společností spravující aktiva nebo podnikem pomocných služeb, na něž se vztahují odpovídající obezřetnostní požadavky, nebo podnikem propojeným vztahem ve smyslu čl. 12 odst. 1 směrnice 83/349/EHS;

f) expozice mezi institucemi, které splňují požadavky uvedené v čl. 113 odst. 7;

g) akciové expozice vůči subjektům, jejichž úvěrovým závazkům je přidělena riziková váha 0 % podle kapitoly 2, včetně těch subjektů veřejného sektoru, u kterých může být použita riziková váha 0 %;

h) akciové expozice nabyté v rámci legislativních programů na podporu přesně vymezených hospodářských odvětví, které poskytují instituci významné dotace na tuto investici a zahrnují určitou formu státního dohledu a omezení kapitálových investic, přičemž tyto expozice mohou být v souhrnu vyloučeny z přístupu IRB pouze do výše 10 % kapitálu;

i) expozice vymezené v čl. 119 odst. 4, které splňují podmínky tam uvedené;

j) státní a státem zajištěné záruky uvedené v čl. 215 odst. 2.

Příslušné orgány povolí použití standardizovaného přístupu pro akciové expozice uvedené v prvním pododstavci písm. g) a h), u nichž toto zacházení již bylo povoleno v ostatních členských státech. EBA na svých internetových stránkách zveřejňuje a pravidelně aktualizuje seznam expozic stanovených v uvedených ustanoveních, pro které se má použít standardizovaný přístup.

2.  Pro účely odstavce 1 se kategorie akciových expozic instituce považuje za podstatnou, ►C2  pokud jejich souhrnná hodnota snížená o akciové expozice nabyté v rámci legislativních programů, jak je uvedeno v odst. 1 písm. h), převýší v průměru ◄ za předchozí rok 10 % kapitálu instituce. Je-li počet těchto akciových expozic nižší než 10 jednotlivých účastí, činí tento limit 5 % kapitálu instituce.

3.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro stanovení podmínek uplatňování odst. 1 písm. a), b) a c).

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

4.  EBA vydá pokyny k uplatňování odst. 1 písm. d) v roce 2018, v nichž doporučí limity procentního podílu celkové rozvahy nebo rizikově vážených aktiv, pro jejichž výpočet má být použit standardizovaný přístup.

Tyto pokyny se přijímají v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010.



Oddíl 2

Výpočet objemů rizikově vážených expozic



Poddíl 1

Zacházení podle kategorie expozice

Článek 151

Zacházení podle kategorie expozice

▼C2

1.  Objemy rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko u expozic, které náleží do jedné z kategorií expozic uvedených v čl. 147 odst. 2 písm. a) až e) a g) se, pokud nejsou odečteny z kapitálu, vypočítají v souladu s pododdílem 2 s výjimkou případů, kdy se tyto expozice odečtou z položek kmenového kapitálu tier 1, položek vedlejšího kapitálu tier 1 nebo položek kapitálu tier 2.

▼B

2.  Objemy rizikově vážených expozic u pohledávek nabytých ►C2  za úplatu se pro riziko rozmělnění vypočítají ◄ podle článku 157. Pokud má instituce vůči prodejci pohledávek nabytých za úplatu právo plného postihu za riziko selhání nebo za riziko rozmělnění, ustanovení tohoto článku, článku 152 a čl. 158 odst. 1 až 4 se ve vztahu k pohledávkám nabytým za úplatu nepoužijí a s expozicí se zachází jako se zajištěnou expozicí.

3.  Výpočet objemů rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění se zakládá na relevantních parametrech, které se vztahují k dané expozici. Tyto parametry zahrnují PD, LGD, splatnost (dále jen „M“) a hodnotu expozice. PD a LGD mohou být zohledněny odděleně nebo společně v souladu s oddílem 4.

4.  Instituce vypočítávají objemy rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko u všech expozic, které náleží do kategorie akciových expozic uvedené v čl. 147 odst. 2 písm. e) v souladu s článkem 155. Instituce mohou využít přístupy podle čl. 155 odst. 3 a 4, pokud obdržely předchozí svolení příslušných orgánů. Příslušné orgány instituci povolí používat přístup založený na interních modelech podle čl. 155 odst. 4 za předpokladu, že instituce splňuje požadavky stanovené v oddílu 6 pododdílu 4.

5.  Objemy rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko pro specializované úvěrové expozice se vypočítají v souladu s čl. 153 odst. 5.

6.  Pro expozice, které náleží do kategorií expozic uvedených v čl. 147 odst. 2 písm. a) až d), stanoví instituce své vlastní odhady PD v souladu s článkem 143 a oddílem 6.

7.  Pro expozice, které náleží do kategorie expozic uvedené v čl. 147 odst. 2 písm. d), stanoví instituce své vlastní odhady LGD a konverzních faktorů v souladu s článkem 143 a oddílem 6.

8.  Pro expozice, které náleží do kategorií expozic uvedených v čl. 147 odst. 2 písm. a) až c), použije instituce hodnoty LGD stanovené v čl. 161 odst. 1 a hodnoty konverzních faktorů stanovené v čl. 166 odst. 8 písm. a) až d), pokud nebylo u těchto kategorií expozic povoleno používat vlastní odhady LGD a konverzních faktorů v souladu s odstavcem 9.

9.  Pro všechny expozice, které náleží do kategorií expozic uvedených v čl. 147 odst. 2 písm. a) až c), příslušný orgán institucím povolí, aby používaly vlastní odhady LGD a konverzních faktorů v souladu s článkem 143 a oddílem 6.

10.  Objemy rizikově vážených expozic pro sekuritizované expozice a pro expozice, které náleží do kategorie expozic uvedené v čl. 147 odst. 2 písm. f), se vypočítají v souladu s kapitolou 5.

Článek 152

Zacházení s expozicemi ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování

1.  Pokud expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování splňují kritéria stanovená v čl. 132 odst. 3 a instituci jsou známy všechny nebo části podkladových expozic subjektu kolektivního investování, přihlédne instituce k těmto podkladovým expozicím při výpočtu objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát v souladu s metodami stanovenými v této kapitole.

Pokud je podkladová expozice subjektu kolektivního investování sama o sobě jinou expozicí ve formě podílových jednotek nebo akcií v jiném subjektu kolektivního investování, první instituce rovněž přihlédne k podkladovým expozicím tohoto jiného subjektu kolektivního investování.

2.  Pokud instituce nesplňuje podmínky pro použití metod stanovených v této kapitole na všechny podkladové expozice subjektu kolektivního investování nebo jejich části, vypočítají se objemy rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát podle těchto přístupů:

a) pro expozice, které jsou zařazeny do kategorie akciových expozic uvedené v čl. 147 odst. 2 písm. e), použijí instituce metodu zjednodušené rizikové váhy stanovenou v čl. 155 odst. 2;

b) pro všechny ostatní podkladové expozice uvedené v odstavci 1 použijí instituce standardizovaný přístup uvedený v kapitole 2 a splní toto:

i) pro expozice, na které se použije specifická riziková váha pro expozice bez ratingu nebo stupeň úvěrové kvality vedoucí k nejvyšší rizikové váze pro danou kategorii expozice, se riziková váha násobí koeficientem 2, avšak nesmí být vyšší než 1 250  %,

ii) u všech ostatních expozic se riziková váha násobí koeficientem 1,1 a musí činit alespoň 5 %.

Pokud není instituce pro účely písmene a) schopna rozlišit mezi akciovými expozicemi neobchodovanými a obchodovanými na regulovaných trzích a ostatními akciovými expozicemi, zachází s těmito expozicemi jako s ostatními akciovými expozicemi. Pokud tyto expozice společně s přímými expozicemi instituce v této kategorii expozic nejsou podstatné ve smyslu čl. 150 odst. 2, lze použít čl. 150 odst. 1 se svolením příslušných orgánů.

▼C2

3.  Pokud expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování nesplňují kritéria stanovená v čl. 132 odst. 3, nebo pokud instituci nejsou známy všechny podkladové expozice subjektu kolektivního investování nebo podkladové expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování, které jsou samy o sobě podkladovou expozicí subjektu kolektivního investování, přihlédne instituce k těmto podkladovým expozicím a vypočítá objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s metodou zjednodušené rizikové váhy uvedenou v čl. 155 odst. 2.

▼B

Pokud není instituce schopna rozlišit mezi akciovými expozicemi neobchodovanými a obchodovanými na regulovaných trzích a ostatními akciovými expozicemi, zachází s těmito expozicemi jako s ostatními akciovými expozicemi. Ty expozice, které nejsou akciovými expozicemi, zařadí do kategorie ostatních akciových expozic.

4.  Jako alternativu k metodě popsané v odstavci 3 si instituce při výpočtu a vykazování průměrného objemu rizikově vážených expozic na základě podkladových expozic subjektu kolektivního investování v souladu s přístupy uvedenými v odst. 2 písm. a) a b) mohou provést výpočet samy nebo se spolehnout na níže uvedené třetí strany:

a) depozitáře nebo finanční instituci subjektu kolektivního investování ve funkci depozitáře za předpokladu, že subjekt kolektivního investování investuje výhradně do cenných papírů a ukládá všechny cenné papíry do tohoto depozitáře nebo finanční instituce;

b) v případě jiných subjektů kolektivního investování na společnost, která subjekt kolektivního investování spravuje, za předpokladu, že tato společnost splňuje kritéria stanovená v čl. 132 odst. 3 písm. a).

Správnost výpočtu potvrdí externí auditor.

5.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek, podle nichž příslušné orgány mohou institucím povolit, aby použily standardizovaný přístup uvedený v čl. 150 odst. 1, jak je stanoveno v odst. 2 písm. b) tohoto článku.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. června 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.



Pododdíl 2

Výpočet objemů rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko

Článek 153

Objemy rizikově vážených expozic pro expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám

1.  S výhradou použití zvláštního zacházení stanoveného v odstavcích 2, 3 a 4 se objemy rizikově vážených expozic pro expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám vypočítají podle těchto vzorců:

image

kde riziková váha RW je definována takto:

i) jestliže PD = 0, RW je 0;

ii) jestliže PD = 1, tj. pro expozice, u nichž došlo k selhání:

 pokud instituce používají hodnoty LGD stanovené v čl. 161 odst. 1, RW je 0,

 pokud instituce používají vlastní odhady LGD, RW je;
image ;

kde nejlepší odhad očekávané ztráty (dále jen „ELBE“) je nejlepším odhadem očekávané ztrátovosti pro expozici, u níž došlo k selhání, ve smyslu čl. 181 odst. 1 písm. h);

iii) jestliže 0 < PD < 1

image

kde:

N(x)

=

kumulativní distribuční funkce normovaného normálního rozdělení náhodné veličiny (tj. pravděpodobnost, že náhodná veličina se střední hodnotou 0 a rozptylem 1 nabývá hodnoty menší nebo rovné x),

G (Z)

=

inverzní funkce k distribuční funkci normovaného normálního rozdělení náhodné veličiny (tj. hodnota x je taková, že N(x) = (z),

R

=

koeficient korelace, který je definován jako

image

b

=

faktor splatnosti, který je definován jako.

image

.

2.   ►C2  Pro všechny expozice vůči neregulovaným subjektům finančního sektoru se koeficienty korelace stanovené v odst. 1 bodě iii) a případně v odstavci 4 násobí hodnotou 1,25. ◄ Pro všechny expozice vůči neregulovaným finančním subjektům se koeficienty korelace stanovené v odst. 1 bodě iii) a případně v odst. 4 násobí hodnotou 1,25.

3.  Objem rizikově vážené expozice pro každou expozici, která splňuje požadavky stanovené v článcích 202 a 217, může být upraven podle následujícího vzorce:

image

kde:

PDpp

=

PD poskytovatele zajištění.

RW se vypočítá podle příslušného vzorce rizikové váhy uvedeného v bodě 1 pro expozici, PD dlužníka a LGD srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění. Faktor splatnosti b se vypočítá pomocí nižší z těchto hodnot: PD poskytovatele zajištění a PD dlužníka.

4.  V případě expozic vůči společnostem, kdy celkový roční obrat konsolidované skupiny, k níž daný podnik patří, činí méně než 50 milionů EUR, mohou instituce pro výpočet rizikových vah expozic vůči podnikům použít následující vzorec korelace podle odst. 1 bodu iii). V tomto vzorci S vyjadřuje celkový roční obrat v milionech EUR, přičemž 5 milionů EUR ≤ S ≤ 50 milionů EUR. V případě vykázaného obratu nižšího než 5 milionů EUR se postupuje tak, jako kdyby obrat dosahoval 5 milionů EUR. V případě pohledávek nabytých za úplatu odpovídá celkový roční obrat váženému průměru jednotlivých expozic daného seskupení.

image

Pokud celkový roční obrat není smysluplným ukazatelem velikosti daného podniku a výstižnějším ukazatelem jsou celková aktiva, nahradí instituce celkový roční obrat bilanční sumou konsolidované skupiny.

5.  V případě specializovaných úvěrových expozic, pro které instituce ►C2  není schopna odhadnout PD, nebo odhady PD instituce ◄ nesplňují požadavky stanovené v oddíle 6, přidělí instituce těmto expozicím rizikové váhy podle tabulky č. 1 takto:



Tabulka č. 1

Zbývající doba splatnosti

Kategorie 1

Kategorie 2

Kategorie 3

Kategorie 4

Kategorie 5

Méně než 2,5 roku

50  %

70  %

115  %

250  %

0  %

2,5 roku a více

70  %

90  %

115  %

250  %

0  %

Při přidělování rizikových vah specializovaným úvěrovým expozicím musí instituce vzít v úvahu tyto faktory: finanční sílu, politické a právní prostředí, charakteristiku transakce nebo aktiva, postavení sponzora a developera, včetně všech příjmů vyplývajících z partnerství veřejného a soukromého sektoru, bezpečnostní opatření.

6.  V případě pohledávek nabytých za úplatu za podniky dodržují instituce požadavky stanovené v článku 184. V případě pohledávek nabytých za úplatu za podniky, které navíc splňují i podmínky stanovené v čl. 154 odst. 5, pokud by pro instituci bylo zbytečně náročné použít pravidla pro výpočet rizika platná pro expozice vůči podnikům stanovená v oddíle 6, lze použít pravidla pro výpočet rizika platná pro retailové expozice stanovená v oddíle 6.

▼M5

7.  Kupující pohledávek za podniky nabytých za úplatu nebo příjemce kolaterálu nebo částečné záruky může s vratnými slevami z kupní ceny, kolaterály nebo částečnými zárukami, které poskytují ochranu před první ztrátou pro ztráty ze selhání, ztráty z rozmělnění nebo oba druhy ztrát, zacházet jako s ochranou před první ztrátou podle kapitoly 5 oddílu 3 pododdílů 2 a 3. Prodejce poskytující vratnou slevu z kupní ceny a poskytovatel kolaterálu nebo částečné záruky s nimi zachází jako s expozicí vůči pozici první ztráty v souladu s kapitolou 5 oddílem 3 pododdíly 2 a 3.

8.  Pokud instituce poskytne koši expozic zajištění úvěrového rizika za podmínky, že n-té selhání u expozic povede k použití zajištění a ukončení smlouvy, rizikové váhy expozic v daném koši se sečtou, s výjimkou expozic n-1, přičemž součet výše očekávané ztráty vynásobené hodnotou 12,5 a objemu rizikově vážené expozice nesmí přesáhnout nominální hodnotu zajištění poskytnutého úvěrovým derivátem vynásobenou hodnotou 12,5. Expozice n-1, které mají být z agregace vyloučeny, se určí tak, aby zahrnovaly ty expozice, z nichž každá vykazuje nižší objem rizikově vážené expozice než kterákoli z expozic zahrnutých do agregace. Na pozice v koši se použije riziková váha 1 250  %, pro které instituce nemůže určit rizikovou váhu v rámci přístupu IRB.

▼B

9.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění způsobu, jakým instituce zohlední faktory uvedené v odst. 5 druhém pododstavci při přidělování rizikových vah specializovaným úvěrovým expozicím.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 154

Objemy rizikově vážených expozic pro retailové expozice

1.  Objemy rizikově vážených expozic pro retailové expozice se vypočítají podle těchto vzorců:

image

kde riziková váha RW je definována takto:

i) jestliže PD = 1, tj. pro expozice, u nichž došlo k selhání, RW je;

image

;

kde ELBE je co nejlepší odhad očekávané ztrátovosti pro expozici, u níž došlo k selhání podle čl. 181 odst. 1 písm. h);

ii) jestliže 0 < PD < 1, tj. pro každou jinou možnou hodnotu pro PD, než je uvedena v bodě i)

image

kde:

N(x)

=

kumulativní distribuční funkce normovaného normálního rozdělení náhodné veličiny (tj. pravděpodobnost, že náhodná veličina se střední hodnotou 0 a rozptylem 1 nabývá hodnoty menší nebo rovné x),

G(Z)

=

inverzní funkce k distribuční funkci normovaného normálního rozdělení náhodné veličiny (tj. hodnota x je taková, že N(x) = (z),

R

=

koeficient korelace, který je definován jako

image

2.  Objem rizikově vážené expozice pro každou expozici vůči malému a střednímu podniku uvedenou v čl. 147 odst. 5, která splňuje požadavky stanovené v článcích 202 a 217, lze vypočítat podle čl. 153 odst. 3.

3.  V případě retailových expozic zajištěných nemovitostmi se číselný údaj, který vyplynul ze vzorce korelace v odstavci 1, nahradí koeficientem korelace R s hodnotou 0,15.

4.  V případě kvalifikovaných revolvingových retailových expozic podle písmen a) až e) se číselný údaj ze vzorce korelace v odstavci 1 nahradí koeficientem korelace R s hodnotou 0,04.

Za kvalifikované revolvingové retailové expozice se považují expozice, které splňují tyto podmínky:

a) jedná se o expozice vůči fyzickým osobám;

b) jedná se o nezajištěné revolvingové expozice, které, pokud nejsou čerpány okamžitě a bezpodmínečně, může instituce zrušit. V tomto smyslu jsou revolvingové expozice definovány jako expozice, u nichž mohou zůstatky na účtech klientů kolísat na základě jejich rozhodnutí půjčit si nebo splatit dluh, a to až do určitého limitu stanoveného institucí. Nevyčerpané přísliby lze považovat za bezpodmínečně zrušitelné, pokud podmínky, které se k nim vztahují, instituci umožňují, aby je zrušila v rozsahu povoleném právními předpisy na ochranu spotřebitele a souvisejícími právními předpisy;

c) maximální expozice vůči jedné fyzické osobě v dílčím portfoliu činí 100 000  EUR nebo méně;

d) použití hodnoty korelace podle tohoto odstavce je omezeno na portfolia, která vykazují relativně nízkou volatilitu ztrátovosti ve srovnání s průměrnou ztrátovostí, zejména v nižších pásmech PD;

e) zacházení jako s kvalifikovanou revolvingovou retailovou expozicí je v souladu s charakteristikami podkladového rizika dílčího portfolia.

U zajištěných úvěrových příslibů spojených s účtem, na který se převádí plat, se odchylně od písmene b) nepoužije podmínka, aby byl úvěr nezajištěný. V takovém případě se při odhadu LGD nepřihlíží k výnosům z tohoto kolaterálu.

Příslušné orgány posuzují relativní volatilitu ztrátovosti dílčích portfolií kvalifikovaných revolvingových retailových expozic i souhrnného portfolia kvalifikovaných revolvingových retailových expozic a informace o typických charakteristikách této ztrátovosti poskytují členským státům.

5.  Aby pohledávky nabyté za úplatu byly způsobilé pro stejné zacházení jako retailové expozice, musí splnit požadavky stanovené v článku 184 a tyto podmínky:

a) instituce pohledávky nakoupila od třetí strany, s níž není nijak spojená, a její expozice vůči dlužníkovi dané pohledávky nezahrnuje žádné expozice, jejichž přímým či nepřímým původcem je sama instituce;

b) pohledávky nabyté za úplatu vznikly na základě nezávislého vztahu mezi prodejcem a dlužníkem; jako takové nejsou přípustné vzájemné pohledávky a závazky podniků, které mezi sebou prodávají a nakupují;

c) nakupující instituce má nárok na veškeré výnosy z pohledávek nabytých za úplatu nebo na poměrný úrok z výnosů; a

d) portfolio pohledávek nabytých za úplatu je dostatečně diverzifikované.

▼M5

6.  Kupující retailových pohledávek nabytých za úplatu nebo příjemce kolaterálu nebo částečné záruky může s vratnými slevami z kupní ceny, kolaterály nebo částečnými zárukami, které poskytují ochranu před první ztrátou pro ztráty ze selhání, ztráty z rozmělnění nebo oba druhy ztrát, zacházet jako s ochranou před první ztrátou podle kapitoly 5 oddílu 3 pododdílů 2 a 3. Prodejce poskytující vratnou slevu z kupní ceny a poskytovatel kolaterálu nebo částečné záruky s nimi zachází jako s expozicí vůči pozici první ztráty v souladu s kapitolou 5 oddílem 3 pododdíly 2 a 3.

▼B

7.  V případě hybridních seskupení retailových pohledávek nabytých za úplatu, kdy nakupující instituce nedokáží oddělit expozice zajištěné nemovitostmi a kvalifikované revolvingové retailové expozice od ostatních retailových expozic, se použije funkce rizikové váhy, která dává pro tyto expozice nejvyšší kapitálový požadavek.

Článek 155

Objemy rizikově vážených expozic pro akciové expozice

1.  Instituce určí objemy svých rizikově vážených expozic pro akciové expozice, kromě těch, které byly odečteny v souladu s částí druhou nebo jimž byla přiřazena riziková váha 250 % podle článku 48, v souladu s přístupy stanovenými v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku. Instituce může použít různé přístupy k různým akciovým portfoliím, pokud sama používá různé přístupy pro účely interního řízení rizik. Pokud instituce používá různé přístupy, výběr metody PD/LGD nebo přístupu založeného na interních modelech musí být konzistentní, a to dlouhodobě a včetně přístupu použitého pro interní řízení rizik příslušné akciové expozice, a nesmí vycházet ze snahy o regulatorní arbitráž.

Instituce mohou zacházet s akciovými expozicemi vůči podnikům pomocných služeb stejně jako s jinými aktivy, která nemají povahu úvěrového závazku.

2.  V souladu s metodou zjednodušené rizikové váhy se objem rizikově vážených expozic vypočítá podle těchto vzorců:

image

kde:

Riziková váha (RW) = 190 % v případě akciových expozic neobchodovaných na regulovaných trzích v dostatečně diverzifikovaných portfoliích.

Riziková váha (RW) = 290 % v případě akciových expozic obchodovaných na burze.

Riziková váha (RW) = 370 % v případě veškerých ostatních akciových expozic.

Je povoleno, aby krátké hotovostní pozice a derivátové nástroje držené v investičním portfoliu kompenzovaly dlouhé pozice ve stejných nástrojích za předpokladu, že tyto nástroje byly výslovně určeny k zajištění konkrétních akciových expozic a toto zajištění budou poskytovat ještě nejméně rok. S ostatními krátkými pozicemi se zachází jako s dlouhými pozicemi, přičemž absolutní hodnotě každé pozice se přidělí příslušná riziková váha. V případě nesouladu splatností se použije stejná metoda jako u expozic vůči podnikům stanovená v čl. 162 odst. 5.

Instituce mohou uznat osobní zajištění úvěrového rizika v případě akciové expozice v souladu s metodami stanovenými v kapitole 4.

3.  V rámci metody PD/LGD se objemy rizikově vážených expozic vypočítají podle vzorců v čl. 153 odst. 1. Pokud nemají instituce dostatek informací, aby mohly použít definici selhání stanovenou v článku 178, rizikové váhy se upraví o faktor navýšení 1,5.

Na úrovni jednotlivých expozic nesmí součet výše očekávaných ztrát vynásobené 12,5 a objemu rizikově vážené expozice přesáhnout hodnotu expozice vynásobenou 12,5.

Instituce mohou uznat osobní zajištění úvěrového rizika v případě akciové expozice v souladu s metodami stanovenými v kapitole 4. Pro expozici vůči poskytovateli zajištění přitom platí LGD ve výši 90 %. Pro akciové expozice neobchodované na regulovaných trzích v dostatečně diverzifikovaných portfoliích lze použít LGD ve výši 65 %. Pro tyto účely je splatnost M pět let.

4.  Podle přístupu založeného na interních modelech je objemem rizikově vážených expozic potenciální ztráta z akciových expozic instituce odvozená za použití interních modelů hodnoty v riziku s tím, že je použit jednostranný interval spolehlivosti s hladinou spolehlivosti 99 % pro rozdíl mezi čtvrtletními výnosy a odpovídající bezrizikovou úrokovou mírou, přičemž výpočet je prováděn za delší období a percentil je vynásoben hodnotou 12,5. Objemy rizikově vážených expozic na úrovni akciového portfolia nesmí být menší než součet těchto celkových částek:

a) objemů rizikově vážených expozic, které jsou požadovány v rámci metody PD/LGD; a

b) odpovídající výše očekávaných ztrát vynásobené hodnotou 12,5.

Hodnoty uvedené v písm. a) a b) se vypočítají na základě hodnot PD stanovených v čl. 165 odst. 1 a odpovídajících hodnot LGD stanovených v čl. 165 odst. 2.

Instituce mohou v případě akciové pozice uznat osobní zajištění úvěrového rizika.

Článek 156

Objemy rizikově vážených expozic pro jiná aktiva, která nemají povahu úvěrového závazku

Objemy rizikově vážených expozic pro jiná aktiva, která nemají povahu úvěrového závazku, se vypočítají podle tohoto vzorce:,

image

,

s výjimkou:

a) pokladní hotovosti a obdobných hotovostních položek, jakož i zlatých rezerv držených ve vlastním trezoru nebo ve společné správě do výše, do jaké jsou kryty závazky ve zlatě, jimž se přidělí riziková váha 0 %;

b) případů, kdy expozicí je zbytková hodnota pronajatých aktiv – v tomto případě by měla být vypočítána takto:

image

kde t je počet celých zbývajících let pronájmu, nejméně však 1.



Pododdíl 3

Výpočet objemů rizikově vážených expozic pro riziko rozmělnění u pohledávek nabytých za úplatu

Článek 157

Objemy rizikově vážených expozic pro riziko rozmělnění u pohledávek nabytých za úplatu

1.  Instituce vypočítají objemy rizikově vážených expozic pro riziko rozmělnění u pohledávek nabytých za úplatu za podniky a retailových pohledávek podle vzorce stanoveného v čl. 153 odst. 1.

2.  Instituce určuje vstupní parametry PD a LGD v souladu s oddílem 4.

3.  Instituce stanovuje hodnotu expozice v souladu s oddílem 5.

4.  Pro účely tohoto článku činí hodnota M 1 rok.

5.  Příslušné orgány osvobodí instituci od výpočtu a uznávání objemů rizikově vážených expozic pro riziko rozmělnění u druhu expozic vyplývajících z pohledávek nabytých za úplatu za podniky nebo z retailových pohledávek, pokud instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokázala, že riziko rozmělnění je v případě tohoto druhu expozic pro danou instituci nepodstatné.



Oddíl 3

Výše očekávaých ztrát

Článek 158

Zacházení podle druhu expozice

1.  Výpočet výše očekávaných ztrát se zakládá na týchž vstupních údajích PD, LGD a hodnotě expozice pro každou expozici, jako jsou ty, které se používají pro výpočet objemů rizikově vážených expozic v souladu s článkem 151.

2.  Výše očekávaných ztrát pro sekuritizované expozice se vypočítá podle kapitoly 5.

3.  Výše očekávaných ztrát pro expozice, které náleží do kategorie expozic „jiná aktiva nemající povahu úvěrového závazku“ uvedené v čl. 147 odst. 2 písm. g), je nulová.

4.  Výše očekávaných ztrát pro expozice ve formě akcií nebo podílových jednotek v subjektu kolektivního investování uvedené v článku 152 se vypočítají v souladu s metodami stanovenými v tomto článku.

5.  Očekávaná ztráta (EL) a výše očekávaných ztrát pro expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám a pro retailové expozice se vypočítá podle následujících vzorců:

image

Výše očekávaných ztrát

=

EL znásobená hodnotou expozice.

U expozic, u nichž došlo k selhání, (PD = 100 %) a pro které instituce používají vlastní odhady LGD, se EL rovná ELBE, tj. co nejlepšímu vlastnímu odhadu očekávané ztráty u expozice v selhání podle čl. 181 odst. 1 písm. h).

V případě expozic, pro něž platí zacházení uvedené v čl. 153 odst. 3, se EL rovná 0 %.

6.  Hodnoty EL pro specializované úvěrové expozice, u nichž instituce používají metody pro přidělování rizikových vah stanovené v čl. 153 odst. 5, se přidělí podle tabulky č. 2.



Tabulka č. 2

Zbývající doba splatnosti

Kategorie 1

Kategorie 2

Kategorie 3

Kategorie 4

Kategorie 5

Méně než 2,5 roku

0  %

0,4  %

2,8  %

8  %

50  %

2,5 roku a více

0,4  %

0,8  %

2,8  %

8  %

50  %

7.  Výše očekávaných ztrát pro akciové expozice, u nichž se objemy rizikově vážených expozic počítají podle zjednodušené metody rizikové váhy, se vypočítá podle tohoto vzorce:

image

Hodnoty EL jsou tyto:

Očekávaná ztráta (EL) = 0,8 % v případě akciových expozic neobchodovaných na regulovaných trzích v dostatečně diverzifikovaných portfoliích

Očekávaná ztráta (EL) = 0,8 % v případě akciových expozic obchodovaných na burze.

Očekávaná ztráta (EL) = 2,4 % v případě všech ostatních akciových expozic.

8.  Očekávaná ztráta a výše očekávaných ztrát pro akciové expozice, u nichž se objemy rizikově vážených expozic počítají podle metody PD/LGD, se vypočítá podle tohoto vzorce:

image

image

9.  Výše očekávaných ztrát pro akciové expozice, u nichž se objemy rizikově vážených expozic počítají podle metody interního modelu, je nula.

10.  Výše očekávaných ztrát pro riziko rozmělnění u pohledávek nabytých za úplatu se vypočítá podle tohoto vzorce:

image

image

▼M7

Článek 159

Zacházení s výší očekávané ztráty

Instituce odečítá výši očekávaných ztrát vypočítanou v souladu s čl. 158 odst. 5, 6 a 10 od obecné a specifické úpravy o úvěrové riziko v souladu s článkem 110 a dodatečných úprav ocenění v souladu s články 34 a 105 a dalších snížení kapitálu vztahujících se k těmto expozicím s výjimkou odpočtů provedených podle čl. 36 odst. 1 písm. m). S diskonty rozvahových expozic nabytých v selhání podle čl. 166 odst. 1 se zachází stejně jako se specifickými úpravami o úvěrové riziko. Specifické úpravy o úvěrové riziko pro expozice v selhání se nepoužijí na pokrytí výše očekávaných ztrát u jiných expozic. Do tohoto výpočtu se nezahrnuje výše očekávaných ztrát pro sekuritizované expozice a obecné a specifické úpravy o úvěrové riziko související s těmito expozicemi.

▼B



Oddíl 4

PD, LGD a splatnost



Pododdíl 1

Expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám

Článek 160

Pravděpodobnost selhání (PD)

1.  PD expozice vůči podniku nebo instituci činí alespoň 0,03 %.

2.  V případě pohledávek vůči podnikům nabytých za úplatu, u nichž instituce ►C2  není schopna PD odhadnout, nebo odhady PD instituce ◄ nesplňují požadavky stanovené v oddíle 6, se PD pro tyto expozice určí pomocí těchto metod:

a) pro přednostní pohledávky vůči podnikům nabyté za úplatu odpovídá PD vlastnímu odhadu EL vydělenému hodnotou LGD pro tyto pohledávky;

b) pro podřízené pohledávky vůči podnikům nabyté za úplatu odpovídá PD vlastnímu odhadu EL;

c) instituce, která obdržela svolení příslušného orgánu používat vlastní odhady LGD pro expozice vůči podnikům podle článku 143 a která je schopna své odhady EL u pohledávek vůči podnikům nabytých za úplatu rozkládat na hodnoty PD a LGD způsobem, jenž příslušný orgán považuje za spolehlivý, může používat odhad PD vyplývající z tohoto rozkladu.

3.  PD dlužníků v selhání je 100 %.

4.  Instituce mohou v hodnotě PD zohlednit osobní zajištění úvěrového rizika v souladu s ustanoveními kapitoly 4. Pro účely rizika rozmělnění, kromě poskytovatelů zajištění uvedených v čl. 201 odst. 1 písm. g), je prodávající pohledávek nabytých za úplatu způsobilý, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) podnik má úvěrové hodnocení vypracované některou externí ratingovou agenturou, které podle vymezení EBA odpovídá stupni úvěrové kvality 3 nebo vyššímu podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic vůči podnikům podle kapitoly 2;

b) v případě institucí, které vypočítávají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát podle přístupu IRB, podnik nemá úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou a podle interního ratingu je jeho PD stejná jako u úvěrových hodnocení vypracovaných externími ratingovými agenturami, kterým podle vymezení EBA odpovídá stupeň úvěrové kvality 3 nebo vyšší podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic vůči podnikům podle kapitoly 2.

5.  Instituce, které používají vlastní odhady LGD, mohou zohlednit osobní zajištění úvěrového rizika úpravou PD za podmínek čl. 161 odst. 3.

6.  Pro účely rizika rozmělnění u pohledávek vůči podnikům nabytých za úplatu se PD rovná vlastnímu odhadu EL pro riziko rozmělnění. Instituce, která obdržela svolení příslušného orgánu používat vlastní odhady LGD pro expozice vůči podnikům podle článku 143 a je schopna své odhady EL pro riziko rozmělnění u pohledávek vůči podnikům nabytých za úplatu rozkládat na hodnoty PD a LGD způsobem, jenž příslušný orgán považuje za spolehlivý, může používat odhad PD vyplývající z tohoto rozkladu. Instituce mohou v hodnotě PD zohlednit osobní zajištění úvěrového rizika v souladu s ustanoveními kapitoly 4. Pro účely rizika rozmělnění, kromě poskytovatelů zajištění uvedených v čl. 201 odst. 1 písm. g), je prodávající pohledávek nabytých za úplatu způsobilý za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 4.

7.  Odchylně od čl. 201 odst. 1 písm. g) jsou podniky, které splňují podmínky stanovené v odstavci 4, způsobilé.

Instituce, která obdržela svolení příslušného orgánu podle článku 143 používat vlastní odhady LGD pro riziko rozmělnění u pohledávek vůči podnikům nabytých za úplatu, může zohlednit osobní zajištění úvěrového rizika úpravou PD za podmínek čl. 161 odst. 3.

Článek 161

Ztrátovost ze selhání (LGD)

1.  Instituce použijí tyto hodnoty LGD:

a) pro přednostní expozice bez způsobilého kolaterálu: 45 %;

b) pro podřízené expozice bez způsobilého kolaterálu: 75 %;

c) instituce mohou v hodnotě LGD zohlednit majetkové a osobní zajištění úvěrového rizika v souladu s kapitolou 4;

d) krytým dluhopisům způsobilým pro postup stanovený v čl. 129 odst. 4 nebo 5 lze přidělit hodnotu LGD ve výši 11,25 %;

e) pro přednostní pohledávky vůči podnikům nabyté za úplatu, pokud instituce není schopna odhadnout hodnoty PD nebo vlastní odhady PD nesplňují požadavky stanovené v oddíle 6: 45 %;

f) pro podřízené pohledávky vůči podnikům nabyté za úplatu, pokud instituce není schopna odhadnout hodnoty PD nebo vlastní odhady PD nesplňují požadavky stanovené v oddíle 6: 100 %;

g) pro riziko rozmělnění u pohledávek vůči podnikům nabytých za úplatu: 75 %.

2.  Pro účely rizika rozmělnění a rizika selhání, pokud instituce obdržela svolení příslušného orgánu používat vlastní odhady LGD pro expozice vůči podnikům podle článku 143 a je schopna své odhady EL u pohledávek vůči podnikům nabytých za úplatu rozkládat na hodnoty PD a LGD způsobem, jenž příslušný orgán považuje za spolehlivý, může pro pohledávky vůči podnikům nabyté za úplatu používat odhad LGD.

3.  Pokud instituce obdržela svolení příslušného orgánu používat vlastní odhady LGD pro expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám v souladu s článkem 143, může zohlednit osobní zajištění úvěrového rizika úpravou PD nebo LGD za předpokladu, že jsou splněny požadavky stanovené v oddíle 6 a ve svolení příslušných orgánů. Instituce nesmí zaručeným expozicím přidělit upravené hodnoty PD nebo LGD tak, že by upravená riziková váha byla nižší než riziková váha srovnatelné přímé expozice vůči danému ručiteli.

4.  Pro účely podniků uvedených v čl. 153 odst. 3 je LGD srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění buď LGD související s nezajištěnou transakcí vůči ručiteli, nebo s nezajištěnou transakcí dlužníka podle toho, zda z dostupné dokumentace a ze struktury záruky vyplývá, že navrácená částka by závisela na finanční situaci ručitele či dlužníka, pokud se ručitel i dlužník dopustí během zajištěné transakce platebního selhání.

Článek 162

Splatnost

1.  Instituce, které neobdržely svolení používat vlastní LGD a vlastní konverzní faktory pro expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám, přidělí expozicím vzniklým v důsledku repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit splatnost (M) 0,5 roku a veškerým ostatním expozicím splatnost (M) 2,5 roku.

Obdobně v rámci svolení uvedeného v článku 143 rozhodnou příslušné orgány o tom, zda instituce použije splatnost (M) pro každou expozici, jak je stanoveno v odstavci 2.

2.  Instituce, které obdržely svolení příslušného orgánu používat vlastní LGD a vlastní konverzní faktory pro expozice vůči podnikům, institucím nebo ústředním vládám a centrálním bankám podle článku 143, vypočítají M pro každou z těchto expozic v souladu s písmeny a) až e) tohoto odstavce a s výhradou odstavců 3 až 5 tohoto článku. M není delší než pět let kromě případů uvedených v čl. 384 odst. 1, kde M vymezená podle tohoto článku se použije:

a) pro nástroje, které podléhají plánu peněžních toků, se M vypočítá podle tohoto vzorce:

image

kde CFt označuje peněžní toky v čase t (jistina, úroky a poplatky) smluvně dohodnuté s dlužníkem;

b) pro deriváty, které podléhají rámcové dohodě o započtení, odpovídá M váženému průměru zbytkové splatnosti expozice, přičemž nesmí být kratší než 1 rok, a pro vážení splatnosti se použije pomyslná hodnota každé expozice;

c) pro expozice vzniklé v důsledku derivátových nástrojů plně či téměř plně zajištěných kolaterálem uvedených v příloze II a maržových obchodů plně či téměř plně zajištěných kolaterálem, které podléhají rámcové dohodě o započtení, odpovídá M váženému průměru zbytkové splatnosti těchto transakcí, přičemž nesmí být kratší než 10 dní;

d) v případě repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, které podléhají rámcové dohodě o započtení, odpovídá M váženému průměru zbytkové splatnosti transakcí, přičemž M nesmí být kratší než 5 dnů. Pro vážení splatnosti se použije pomyslná hodnota každé transakce;

e) v případě institucí, které obdržely svolení příslušného orgánu podle článku 143 používat vlastní odhady PD pro pohledávky vůči podnikům nabyté za úplatu, odpovídá M pro vyčerpané částky váženému průměru splatnosti těchto pohledávek, přičemž nesmí být kratší než 90 dnů. Stejná hodnota M se použije i pro nevyčerpanou část poskytnutého příslibu odkoupit pohledávky za předpokladu, že tento příslib obsahuje účinné omezovací doložky, doložky o předčasném umoření nebo jiné prvky, které nabývající instituci chrání před výrazným zhoršením kvality budoucích pohledávek, které musí v průběhu platnosti příslibu nakoupit. Pokud takové účinné ochranné prvky neexistují, vypočítá se M pro nevyčerpané částky jako součet nejzazšího data splatnosti možné pohledávky v rámci kupní smlouvy a zbytkové splatnosti příslibu, přičemž nesmí být kratší než 90 dnů;

f) v případě jiných nástrojů než uvedených v tomto odstavci nebo pokud instituce není schopna vypočítat M v souladu s pokyny v písmenu a), odpovídá M maximální zbytkové době (v letech), která je dlužníkovi povolena pro splnění jeho smluvních závazků, přičemž nesmí být kratší než 1 rok;

g) v případě institucí, které používají k výpočtu hodnot expozic metodu interního modelu uvedenou v kapitole 6 oddíle 6, se M vypočítá pro expozice, na něž instituce tuto metodu uplatňují a u nichž je splatnost smlouvy s nejzazším datem zahrnuté do skupiny transakcí se započtením delší než rok, podle tohoto vzorce:

image

kde:

image

=

formální proměnná, jejíž hodnota v budoucím období tk se rovná 0, je-li tk > 1 rok, a 1, jestliže tk ≤ 1;

image

=

očekávaná expozice v budoucím období tk;

image

=

efektivní očekávaná expozice v budoucím období tk;

image

=

bezrizikový diskontní faktor pro budoucí časové období tk;

image

;

h) instituce, která k výpočtu jednostranné úvěrové úpravy v ocenění používá interní model, může se svolením příslušných orgánů používat efektivní duraci úvěru odhadnutou na základě interního modelu stejně jako v případě M.

S výhradou odstavce 2 platí pro skupiny transakcí se započtením, u nichž je původní splatnost všech smluv kratší než rok, vzorec uvedený v písmenu a);

i) v případě institucí, které používají k výpočtu hodnot expozic metodu interního modelu uvedenou v kapitole 6 oddíle 6 a mají svolení použít interní model pro specifické riziko spojené s obchodovanými dluhovými pozicemi v souladu s částí třetí hlavou IV kapitolou 5, odpovídá M ve vzorci stanoveném v čl. 153 odst. 1 hodnotě 1 za předpokladu, že instituce je schopna příslušným orgánům prokázat, že její interní model pro specifické riziko spojené s obchodovanými dluhovými pozicemi použitý v článku 383 obsahuje dopady migrace mezi ratingy;

j) pro účely čl. 153 odst. 3 odpovídá M efektivní splatnosti úvěrového zajištění, ale činí minimálně jeden rok.

3.  Pokud je dle dokumentace nutné každodenní dozajištění a přecenění a v dokumentaci jsou ustanovení, která umožňují rychlé zpeněžení nebo započtení kolaterálu v případě selhání nebo neprovedená dozajištění, nesmí být M kratší než jeden den v případě:

a) derivátových nástrojů plně či téměř plně zajištěných kolaterálem, které jsou uvedeny v příloze II;

b) maržových obchodů plně či téměř plně zajištěných kolaterálem;

c) repo obchodů a transakcí půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit.

Kromě toho pro kvalifikované krátkodobé expozice, které nejsou součástí probíhajícího financování dlužníka ze strany instituce, činí M nejméně jeden den. Kvalifikované krátkodobé expozice zahrnují:

a) expozice vůči institucím vyplývající z vypořádání měnových závazků;

b) samolikvidující se krátkodobé transakce financování obchodu spojené s výměnou zboží nebo služeb se zbytkovou splatností do jednoho roku, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 bodě 80;

c) expozice vyplývající z vypořádání nákupu a prodeje cenných papírů během obvyklé dodací lhůty nebo dvou obchodních dnů;

d) expozice vyplývající z hotovostních vypořádání převodem a z vypořádání elektronických platebních transakcí a předplacených nákladů, včetně přečerpání vyplývajících z neúspěšných transakcí, které nepřekračují nízký, pevně dohodnutý počet obchodních dnů.

4.  V případě expozic vůči podnikům v rámci Unie s konsolidovaným obratem a bilanční sumou nižší než 500 milionů EUR se může instituce rozhodnout soustavně stanovovat M tak, jak je uvedeno v odstavci 1, namísto použití odstavce 2. V případě podniků, které především vlastní a pronajímají nespekulativní obytné nemovitosti, mohou instituce místo limitu pro bilanční sumu ve výši 500 milionů EUR použít limit 1 000 milionů EUR.

5.  V případě nesouladu splatností se postupuje tak, jak je uvedeno v kapitole 4.



Pododdíl 2

Retailové expozice

Článek 163

Pravděpodobnost selhání (PD)

1.  PD expozice činí alespoň 0,03 %.

2.  PD dlužníků nebo, v případě použití metody založené na závazcích dlužníků, PD expozic v selhání je 100 %.

3.  Pro účely rizika rozmělnění u pohledávek nabytých za úplatu se PD rovná odhadu EL pro riziko rozmělnění. Pokud je instituce schopna své odhady EL pro riziko rozmělnění u pohledávek nabytých za úplatu rozkládat na hodnoty PD a LGD způsobem, jenž příslušné orgány považují za spolehlivý, lze použít odhad PD.

4.  S výhradou čl. 164 odst. 2 lze úpravou hodnot PD zohlednit osobní zajištění úvěrového rizika. Pro účely rizika rozmělnění, kromě poskytovatelů zajištění uvedených v čl. 201 odst. 1 písm. g), je prodávající pohledávek nabytých za úplatu způsobilý za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 160 odst. 4.

Článek 164

Ztrátovost ze selhání (LGD)

1.  Instituce stanovují vlastní odhady LGD s přihlédnutím k požadavkům uvedeným v oddíle 6 a svolení příslušných orgánů vydanému podle článku 143. Pro účely rizika rozmělnění se u pohledávek nabytých za úplatu použije hodnota LGD ve výši 75 %. Pokud je instituce schopna své odhady EL pro riziko rozmělnění u pohledávek nabytých za úplatu spolehlivě rozkládat na hodnoty PD a LGD, může instituce použít vlastní odhad LGD.

2.  Osobní zajištění úvěrového rizika lze uznat za způsobilé úpravou odhadů hodnot PD nebo LGD s přihlédnutím k požadavkům uvedeným v čl. 183 odst. 1, 2 a 3 a svolení příslušných orgánů, a to pro jednotlivou expozici nebo seskupení expozic. Instituce nesmí zaručeným expozicím přidělit upravené hodnoty PD nebo LGD tak, že by upravená riziková váha byla nižší než riziková váha srovnatelné přímé expozice vůči danému ručiteli.

3.  Pro účely čl. 154 odst. 2 je LGD srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění podle čl. 153 odst. 3 buď LGD související s nezajištěnou transakcí vůči ručiteli, nebo s nezajištěnou transakcí dlužníka podle toho, zda z dostupné dokumentace a ze struktury záruky vyplývá, že navrácená částka by závisela na finanční situaci ručitele, případně dlužníka, pokud se ručitel či dlužník dopustí během zajištěné transakce platebního selhání.

4.  Průměrná vážená hodnota LGD, kde vahou jsou expozice, nesmí být pro žádnou retailovou expozici, která je zajištěna obytnými nemovitostmi a na kterou se nevztahují záruky ústředních vlád, nižší než 10 %.

Průměrná vážená hodnota LGD, kde vahou jsou expozice, nesmí být pro žádnou retailovou expozici, která je zajištěna obytnými nemovitostmi a na kterou se nevztahují záruky ústředních vlád, nižší než 15 %.

5.  Na základě údajů shromážděných podle článku 101 a s přihlédnutím k budoucímu vývoji trhu s nemovitostmi a veškerým dalším relevantním ukazatelům příslušné orgány pravidelně, alespoň jednou ročně, posuzují, zda jsou minimální hodnoty LGD uvedené v odstavci 4 tohoto článku vhodné pro expozice zajištěné obytnými nebo obchodními nemovitostmi nacházejícími se na jejich území. Příslušné orgány mohou vzít případně v úvahu finanční stabilitu a pro expozice zajištěné nemovitostmi na jejich území stanovit vyšší minimální hodnoty expozicí vážené průměrné hodnoty LGD.

Příslušné orgány oznámí EBA jakékoli změny minimálních hodnot LGD, které učiní v souladu s prvním pododstavcem a EBA tyto hodnoty LGD zveřejní.

6.  EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek, které příslušné orgány vezmou v úvahu pro určování vyšších minimálních hodnot LGD.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31.prosince 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

7.  Instituce jednoho členského státu použijí vyšší minimální hodnoty LGD, které byly určeny příslušnými orgány jiného členského státu, na expozice zajištěné nemovitostmi, které se nacházejí v daném jiném členském státě.

▼M8

8.  EBA vypracuje ve spolupráci s ESRB návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek, k nimž musí orgán určený v souladu s odstavcem 5 přihlédnout při posuzování přiměřenosti hodnot LGD v rámci posuzování podle odstavce 6.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2019.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

9.  ESRB může prostřednictvím doporučení v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1092/2010 a v úzké spolupráci s EBA poskytnout orgánům určeným v souladu s odstavcem 5 tohoto článku vodítka, pokud jde o:

a) faktory, které by mohly „nepříznivě ovlivnit současnou nebo budoucí finanční stabilitu“, jak je uvedeno v odstavci 6, a

b) orientační hodnoty, k nimž orgán určený v souladu s odstavcem 5 při stanovování vyšších minimálních hodnot LGD přihlíží.

▼B



Pododdíl 3

Akciové expozice, na které se vztahuje metoda PD/LGD

Článek 165

Akciové expozice, na které se vztahuje metoda PD/LGD

1.  Hodnoty PD se určí pomocí metod používaných pro expozice vůči podnikům.

Použijí se tyto minimální hodnoty PD:

a) 0,09 % v případě akciových expozic obchodovaných na burze, pokud je tato investice součástí dlouhodobého vztahu se zákazníkem;

b) 0,09 % v případě akciových expozic neobchodovaných na burze, u nichž je návratnost investice založena na pravidelně se opakujících hotovostních tocích, které nejsou odvozeny z kapitálových výnosů;

c) 0,40 % v případě akciových expozic obchodovaných na burze, včetně ostatních krátkých pozic uvedených v čl. 155 odst. 2;

d) 1,25 % v případě všech ostatních akciových expozic, včetně ostatních krátkých pozic uvedených v čl. 155 odst. 2.

2.  Akciovým expozicím neobchodovaným na regulovaných trzích v dostatečně diverzifikovaných portfoliích lze přidělit LGD ve výši 65 %. Všem ostatním takovým expozicím se přidělí LGD ve výši 90 %.

3.  Všem expozicím se přidělí M v délce pěti let.



Oddíl 5

Hodnota expozice

Článek 166

Expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám a retailové expozice

1.  Pokud není uvedeno jinak, hodnotou expozice u rozvahových expozic je účetní hodnota měřená bez ohledu na veškeré provedené úpravy o úvěrové riziko.

Toto pravidlo platí i v případě aktiv nakoupených za cenu, která se liší od dlužné částky.

V případě nakoupených aktiv je rozdíl mezi dlužnou částkou a účetní hodnotou po uplatnění specifické úpravy o úvěrové riziko, která byla institucí zaznamenána v rozvaze při nákupu aktiva, označen jako diskont, pokud je dlužná částka vyšší, nebo jako prémie, pokud je dlužná částka nižší.

2.  Pokud instituce používají v případě repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit rámcové dohody o započtení, vypočítá se hodnota expozice podle kapitoly 4 nebo 6.

3.  Pro výpočet hodnoty expozice pro rozvahové započtení úvěrů a vkladů použijí instituce metody stanovené v kapitole 4.

4.  Hodnota expozice u pronájmů odpovídá diskontovaným minimálním platbám pronájmu. Minimální platby pronájmu zahrnují platby v době pronájmu, k nimž je nebo může být nájemce zavázán, a jakékoli výhodné předkupní právo (tj. právo, které se velmi pravděpodobně realizuje). Pokud lze vyžadovat platbu v souvislosti se zbytkovou hodnotou pronajaté nemovitosti po jiné smluvní straně, než je nájemce, a platební povinnost splňuje řadu podmínek stanovených v článku 201 týkajících se způsobilosti poskytovatelů zajištění a požadavků na uznání jiných typů záruk uvedených v článku 213, platební povinnost může být zohledněna jako osobní zajištění úvěrového rizika podle kapitoly 4.

5.  U veškerých kontraktů uvedených v příloze II se hodnota expozice určí metodami stanovenými v kapitole 6 a nezohlední se žádné provedené úpravy o úvěrové riziko.

6.  Hodnota expozice pro výpočet objemů rizikově vážených expozic u pohledávek nabytých za úplatu odpovídá hodnotě určené podle odstavce 1 minus kapitálové požadavky k riziku rozmělnění před snižováním úvěrového rizika.

7.  Pokud expozici tvoří cenné papíry nebo komodity prodané, složené či zapůjčené v rámci repo obchodu nebo půjčky či výpůjčky cenných papírů nebo komodit, transakce s delší dobou vypořádání a maržového obchodu, odpovídá hodnota expozice hodnotě daných cenných papírů nebo komodit určené podle článku 24. Pokud se použije komplexní metoda finančního kolaterálu uvedená v článku 223, navýší se hodnota expozice vynásobením koeficientem volatility příslušným pro takové cenné papíry nebo komodity, jak je stanoveno v daném článku. Hodnota expozice repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, transakcí s delší dobou vypořádání a maržových obchodů se může určit buď podle kapitoly 6, nebo čl. 220 odst. 2.

8.  Hodnota expozice u následujících položek se vypočítá tak, že se přislíbená, ale nevyčerpaná částka vynásobí konverzním faktorem. Instituce použijí tyto konverzní faktory v souladu s čl. 151 odst. 8 na expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám:

a) na úvěrové linky, které může instituce kdykoli a bez předchozího oznámení bezpodmínečně zrušit, nebo které umožňují automatické zrušení v důsledku zhoršení úvěruschopnosti dlužníka, se použije konverzní faktor 0 %. Aby mohly instituce uplatnit konverzní faktor 0 %, musí aktivně sledovat finanční situaci dlužníka a jejich systémy interní kontroly jim musí umožnit okamžitě zjistit zhoršení úvěruschopnosti dlužníka. Nevyčerpané úvěrové linky lze považovat za bezpodmínečně zrušitelné, pokud podmínky, které se k nim vztahují, umožňují instituci zrušit je v plném rozsahu, jak to povolují právní předpisy na ochranu spotřebitele a související právní předpisy;

b) na krátkodobé akreditivy vzniklé v důsledku pohybu zboží se použije konverzní faktor 20 % jak u emitující instituce, tak u potvrzující instituce;

c) na nevyčerpané přísliby nákupu revolvingových pohledávek nabývaných za úplatu, jež mohou být bezpodmínečně zrušeny nebo které umožňují kdykoli a bez předchozího oznámení automatické zrušení ze strany instituce, se použije konverzní faktor 0 %. Aby mohly instituce uplatnit konverzní faktor 0 %, musí aktivně sledovat finanční situaci dlužníka a jejich systémy interní kontroly jim musí umožnit okamžitě zjistit zhoršení úvěrové kvality dlužníka;

▼C2

d) na ostatní úvěrové linky, přísliby nakoupit dluhové cenné papíry (NIF) a přísliby revolvingových úvěrů (RUF) se použije konverzní faktor 75 %.

Instituce, které splňují požadavky pro používání vlastních odhadů konverzních faktorů uvedené v oddíle 6, mohou používat vlastní odhady konverzních faktorů pro různé typy produktů, jak je stanoveno v písmenech a) až d), se svolením příslušných orgánů.

▼B

9.  Pokud se některý příslib vztahuje k prodloužení jiného příslibu, použije se nižší ze dvou konverzních faktorů spojených s jednotlivými přísliby.

10.  V případě jiných podrozvahových položek, než které jsou uvedeny v odstavcích 1 až 8, se hodnota expozice vypočítá jako tato procentuální část její hodnoty:

a) 100 % u položek s vysokým rizikem;

b) 50 % u položek se středním rizikem;

c) 20 % u položek se středně nízkým rizikem a

d) 0 % u položek s nízkým rizikem.

Pro účely tohoto odstavce se podrozvahové položky zařazují do kategorií rizika podle přílohy I.

Článek 167

Akciové expozice

1.  Hodnota expozice u akciových expozic odpovídá účetní hodnotě poté, co byla uplatněna specifická úprava o úvěrové riziko.

2.  Hodnotou expozice podrozvahových akciových expozic je jejich nominální hodnota poté, co byly od nominální hodnoty odečteny specifické úpravy o úvěrové riziko pro tuto expozici.

Článek 168

Jiná aktiva nemající povahu úvěrového závazku

Hodnota expozic u jiných aktiv nemajících povahu úvěrového závazku odpovídá účetní hodnotě poté, co byla uplatněna specifická úprava o úvěrové riziko.



Oddíl 6

Požadavky týkající se přístupu IRB



Pododdíl 1

Ratingové systémy

Článek 169

Obecné zásady

1.  Používá-li instituce několik ratingových systémů, rozhodnutí o volbě ratingového systému pro daného dlužníka či transakci musí být doloženo a použito způsobem, který přiměřeně odráží úroveň rizika.

2.  Kritéria a postupy pro volbu ratingového systému se pravidelně vyhodnocují, přičemž se posuzuje, zda zůstávají vhodné pro aktuální portfolio a vnější podmínky.

3.  Pokud instituce používá přímé odhady rizikových parametrů u jednotlivých dlužníků nebo expozic, lze na ně pohlížet jako na odhady přiřazené stupňům na spojité ratingové stupnici.

Článek 170

Struktura ratingových systémů

1.  Struktura ratingových systémů pro expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám splňuje tyto požadavky:

a) ratingový systém zohledňuje rizikové charakteristiky dlužníka a transakce;

b) ratingový systém má ratingovou stupnici dlužníků, která odráží výlučně kvantifikaci rizika selhání dlužníků. Ratingová stupnice dlužníků musí mít minimálně 7 stupňů pro dlužníky, kteří nejsou v selhání, a jeden pro dlužníky, kteří jsou v selhání;

c) instituce dokladuje vztah mezi stupni dlužníků jak ve smyslu úrovně rizika selhání, které jednotlivé stupně předpokládají, tak kritérií užívaných k rozlišení jednotlivých úrovní tohoto rizika;

d) instituce s portfolii soustředěnými do určitého tržního segmentu a v určitém rozpětí rizika selhání musí mít v tomto rozpětí dostatek stupňů dlužníka, aby se zamezilo nadměrné koncentraci dlužníků v jednom stupni. Výrazné koncentrace v rámci jednoho stupně musí být podpořeny přesvědčivými empirickými důkazy, že stupeň dlužníka pokrývá přiměřeně úzké pásmo PD a riziko selhání představované všemi dlužníky v daném stupni spadá do tohoto pásma;

e) aby příslušný orgán povolil používat vlastní odhady LGD pro výpočet kapitálového požadavku, musí ratingový systém obsahovat jasně odlišenou ratingovou stupnici transakcí, která odráží výlučně charakteristiky transakcí související s LGD. Vymezení jednotlivých stupňů transakce zahrnuje jak popis zařazování expozic do stupňů, tak kritérií používaných k rozlišení úrovně rizika mezi jednotlivými stupni;

f) významné koncentrace v rámci jednoho stupně transakce musí být podpořeny přesvědčivými empirickými důkazy, že stupeň transakce pokrývá přiměřeně úzké pásmo LGD a riziko představované všemi expozicemi v daném stupni spadá do tohoto pásma.

2.  Instituce používající k určení rizikových vah pro specializované úvěrové expozice metody stanovené v čl. 153 odst. 5 jsou osvobozeny od požadavku mít ratingovou stupnici dlužníků, která odráží výlučně kvantifikaci rizika selhání dlužníků u těchto expozic. Tyto instituce musí mít pro výše zmíněné expozice alespoň 4 stupně pro dlužníky, kteří nejsou v selhání, a alespoň jeden pro dlužníky, kteří jsou v selhání.

3.  Struktura ratingových systémů pro retailové expozice splňuje tyto požadavky:

a) ratingové systémy odráží riziko dlužníka i riziko transakce a zachycují všechny odpovídající charakteristiky dlužníka a transakce;

b) úroveň diferenciace rizik zajišťuje, že počet expozic v daném stupni nebo seskupení je dostatečný, aby umožnil věrohodnou kvantifikaci a validaci charakteristik ztráty na úrovni stupně nebo seskupení. Rozdělení expozic a dlužníků napříč stupni nebo seskupeními zamezuje nadměrným koncentracím;

c)