Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52018PC0473

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz

COM/2018/473 final

Ve Štrasburku dne 12.6.2018

COM(2018) 473 final

2018/0249(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz

{SEC(2018) 315 final}
{SWD(2018) 347 final}
{SWD(2018) 348 final}



DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Účinná ochrana našich vnějších hranic je nezbytným předpokladem pro zajištění bezpečného prostoru pro volný pohyb osob a zboží v Unii. Je to také jeden z hlavních cílů reakce Unie na výzvy v oblasti migrace a bezpečnosti, jak je uvedeno ve sdělení Komise o evropském programu pro migraci 1 . Cíle Unie (podle čl. 67 odst. 3 Smlouvy o fungování Unie) – zajistit vysokou úroveň bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva – by mělo být dosaženo mimo jiné společnými opatřeními pro překračování vnitřních hranic osobami a pro ochranu na vnějších hranicích a společnou vízovou politiku. Vytvoření vnitřního prostoru bez hranic, v němž se osoby a zboží mohou volně pohybovat, má významný přínos pro evropské občany i pro podniky. Schengenský prostor je jeden z hlavních prostředků, díky kterým mohou evropští občané požívat svých svobod a vnitřní trh prosperuje a rozvíjí se. Jedná se o jeden z nejhmatatelnějších úspěchů Unie, který ještě více zdůrazňuje potřebu usilovněji pracovat na zachování jeho celistvosti, zejména v době, kdy je problémem migrační tlak.

Rozpočet Unie hraje klíčovou úlohu při financování společné reakce na různé aspekty migrační krize a zachování schengenského prostoru. Komise navrhuje navýšit podporu určenou k zabezpečení vnějších hranic Unie. Součástí toho je řádné řízení toků zboží a osob prostřednictvím posílení ochrany vnějších hranic a zajištění, aby členské státy disponovaly odpovídajícím vybavením k provádění celních kontrol.

V této souvislosti Komise dne 2. května 2018 přijala návrh příštího víceletého finančního rámce na období 2021–2027, v němž navrhla vytvoření nového Fondu pro integrovanou správu hranic, který poskytne členským státům rozšířenou podporu zásadního významu na zabezpečení společných vnějších hranic Unie a na nějž je vyčleněno 9 318 000 000 EUR (v běžných cenách). Na následující období se tak ve srovnání se stávajícím víceletým finančním rámcem navrhuje pětinásobné zvýšení celkového finančního krytí na správu hranic. Fond pro integrovanou správu hranic přispěje k dalšímu rozvoji společné vízové politiky a zajistí evropskou integrovanou správu hranic na vnějších hranicích zaměřenou na efektivní řízení překračování vnějších hranic. To zahrnuje řešení migračních výzev a případných budoucích hrozeb na těchto hranicích, což přispěje k řešení závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem s cílem zajišťovat vysokou úroveň vnitřní bezpečnosti v Unii při plném dodržování základních práv a zachovávání volného pohybu osob na jejím území. Členským státům by nadále měla být poskytována finanční podpora na budování a posílení kapacit v těchto oblastech a na zesílení spolupráce, mimo jiné s příslušnými agenturami Unie. Fond bude rovněž hrát důležitou úlohu, pokud jde o zajištění větší jednotnosti při provádění celních kontrol na vnějších hranicích, protože bude zaměřen na stávající rozdíly mezi členskými státy plynoucí z jejich zeměpisné polohy a z rozdílů v kapacitách a dostupných zdrojích. Vzhledem k výše uvedenému budou navrhovaný Fond pro integrovanou správu hranic (IBMF) tvořit dva nástroje: nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz a nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly 2 . Tento návrh se týká pouze nástroje pro správu hranic a víza. Souběžně Komise předkládá samostatný návrh na zřízení nástroje pro vybavení pro celní kontroly.

Posílení evropské integrované správy hranic na vnějších hranicích, jak je definována v nařízení (EU) 2016/1624 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži, je jedním z klíčových pilířů činnosti EU a podmínkou pro běžné fungování schengenského systému 3 . Koncepce evropské integrované správy hranic sdružuje řadu složek, kterými je třeba se zabývat komplexním a koordinovaným způsobem a jež sahají od oblasti ochrany hranic včetně předávání státních příslušníků třetích zemí, kteří potřebují ochranu, přes prevenci a odhalování přeshraniční trestné činnosti, pátrací a záchranné operace až po analýzu rizik. Důležitým prvkem evropské integrované správy hranic je rovněž meziagenturní spolupráce, jakož i mechanismy solidarity zahrnující financování ze strany Unie, např. ve formě nového IBMF, a zejména nástroje pro správu hranic a víza.

Vnější hranice EU jsou společné hranice, což vyžaduje kolektivní a koordinovaná opatření ze strany příslušných vnitrostátních orgánů a subjektů EU i Unie jako celku. Za správu těchto společných vnějších hranic proto nesou sdílenou odpovědnost členské státy spolu s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, které tvoří dva pilíře Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Úzká spolupráce složek této agentury má zásadní význam pro to, aby stráž mohla efektivně provádět evropskou integrovanou správu hranic. Aby měly nejvíce postižené členské státy dostatečnou kapacitu k řešení výzev, kterým čelí, ve prospěch EU jako celku, je zapotřebí adekvátně rozdělit vyčleněné finanční zdroje EU. Nástroj pro správu hranic a víza k tomu přispěje.

Pohraniční stráži a celním orgánům v jednotlivých zemích, které budou podporovány z nástroje, musí být v jejich úsilí nápomocna silná a plně funkční Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, která je základním prvkem plně integrovaného systému EU pro správu hranic. Komise chce proto navrhnout významné posílení a zajištění plné funkčnosti této agentury, při níž bude působit stálý sbor čítající přibližně 10 000 příslušníků pohraniční stráže 4 . Zároveň je nutné, aby řádně fungovala Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA).

V příštím víceletém finančním rámci bude finanční podpora z Unie směřovat prostřednictvím nástrojů pro vnější činnost na silnější podporu spolupráce se třetími zeměmi, zaměřenou na zkvalitnění správy jejich hranic, boj proti nelegální migraci a lepší řízení migračních toků.

Hlavní výzvou, kterou se návrh snaží řešit, je ve srovnání se stávajícím programovým obdobím potřeba větší flexibility při správě budoucího nástroje, ale také instrumentů, jež zajistí, aby finanční prostředky byly vynakládány na priority EU a opatření s významnou přidanou hodnotu pro Unii. Pro řešení nových úkolů a priorit jsou nutné nové mechanismy rozdělování financí v rámci sdíleného, přímého a nepřímého řízení.

Klíčem pro rozdělování finančních prostředků je flexibilita při stanovení správného způsobu poskytování podpory a témat, na která je třeba finanční prostředky přidělit, přičemž je nutné zachovat kritický objem předem vyplácených finančních prostředků na strukturální a rozsáhlé víceleté investice podle potřeb členských států, pokud jde o další rozvoj jejich systémů správy hranic. Přidělování finančních prostředků bude rovněž plně zohledňovat potřebu, aby členské státy zaměřily investice na klíčové priority EU v plném souladu s acquis Unie.

Vedle základní částky ve výši 5 000 000 EUR, která má být přidělena členským státům na počátku programového období, bude finanční krytí plánované na programy členských států přidělováno na základě distribučního klíče odrážejícího potřeby a tlaky, s nimiž se jednotlivé členské státy setkávají ve dvou klíčových oblastech, na něž se nástroj vztahuje (správa hranic a víza). Finanční prostředky budou rozděleny na základě tohoto vážení: 30 % na vnější pozemní hranice, 35 % na vnější námořní hranice, 20 % na letiště a 15 % na konzulární úřady. Pokud jde o správu hranic, bude rozdělení zdrojů na vnější námořní a na vnější pozemní hranice každého členského státu vycházet z délky těchto vnějších hranic a tlaku na ně (70 %). Jedním z koeficientů pro rozdělení zdrojů na tyto hranice bude také pracovní zátěž na vnějších námořních a pozemních hranicích (30 %). Zdroje pro letiště budou rozděleny na základě pracovní zátěže členských států na jejich letištích. Pokud jde o zdroje na konzulární úřady, 50 % zdrojů bude rozděleno s přihlédnutím k počtu konzulárních úřadů a zbývajících 50 % podle zátěže na těchto konzulárních úřadech v souvislosti s řízením vízové politiky.

Podíl na programy členských států činí přibližně 60 % celkového finančního krytí. Navrhuje se poskytnout členským státům zhruba 50 % finančního krytí na začátku programového období a současně zachovat možnost toto finanční krytí pravidelně doplňovat. Předpokládá se, že v polovině období bude doplněna jedna pevně stanovená částka ve výši 10 % krytí (technická úprava distribučního klíče na základě finanční výkonnosti, podle které by měl členský stát do té doby předložit žádosti o platbu ve výši alespoň 10 % počáteční výše prostředků na platby).

Zbývajících 40 % celkového finančního krytí by mělo být řízeno prostřednictvím tematického nástroje, z něhož se bude pravidelně financovat několik priorit definovaných v rozhodnutích Komise o financování. Tento nástroj nabízí flexibilitu při řízení fondu tím, že umožní poskytovat prostředky na technickou pomoc z podnětu Komise a na tyto složky tematického nástroje:

podpora specifických akcí, v jejímž rámci se poskytne dodatečné financování zvláštních akcí s vysokou přidanou hodnotou na úrovni EU, prostřednictvím programů členských států,

podpora akcí Unie v rámci přímého a nepřímého řízení a

mimořádná pomoc.

Akce v rámci tematického nástroje budou programovány prostřednictvím ročních nebo víceletých pracovních programů přijatých prováděcím rozhodnutím Komise. Nástroj umožní řešit nové priority nebo podnikat naléhavé kroky takovým způsobem poskytování podpory, který má nejlepší předpoklady pro dosažení politického cíle.

Rovněž bude z nástroje nadále v souladu s povinnostmi EU podporováno fungování zvláštního režimu průjezdu uplatňovaného Litvou, který této zemi kompenzuje ušlé poplatky z průjezdních víz a kryje dodatečné náklady vynaložené Litvou na fungování režimu dokladu k usnadnění průjezdu (FTD) a dokladu k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD), jako např. náklady na výměnu a modernizaci vybavení, na systémy informačních technologií a na odbornou přípravu a také provozní náklady.

Dochází k dalšímu zjednodušení při provádění nástroje, a to zejména zajištěním soudržného přístupu, pokud jde o pravidla použitelná při správě jiných fondů Unie (díky „jednotnému souboru pravidel“), poskytováním lepšího poradenství ohledně systémů řízení a kontroly a auditních požadavků a zajištěním toho, aby pravidla způsobilosti v rámci sdíleného řízení v plné míře využívala zjednodušeného vykazování nákladů. Je rovněž důležité maximalizovat přidanou hodnotu EU u akcí podporovaných z nástroje a provádět zdokonalený rámec pro monitorování a hodnocení tak, aby bylo posíleno řízení založené na výkonnosti.

Tento návrh stanoví datum použitelnosti ode dne 1. ledna 2021 a je předkládán Unii 27 členských států v souladu s oznámením Spojeného království o jeho záměru vystoupit z Evropské unie a Euratomu na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii, které Evropská rada obdržela dne 29. března 2017.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Nástroj pro správu hranic a víza navazuje na dosažené výsledky a investice učiněné s podporou jeho předchůdců: Fondu pro vnější hranice na období 2007–2013, který byl zřízen rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES 5 , a nástroje pro vnější hranice a víza v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 6 .

Nástroj pro správu hranic a víza bude nadále podporovat obecné politiky EU v oblasti správy vnějších hranic a víz, jako je posilování evropské integrované správy hranic, nákup vybavení pro správu hranic, které bude využívat Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, společná vízová politika a příslušné informační systémy.

Agentury Unie působící v oblasti správy hranic, zejména Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, agentura eu-LISA, ale také Agentura Evropské unie pro azyl mají v úzké spolupráci s orgány členských států zásadní význam pro zajištění bezpečnosti hranic a volného pohybu osob v Unii. Členské státy například zaručují, aby informační systémy na vnitrostátní úrovni byly interoperabilní, a tudíž umožňovaly výměnu informací mezi různými orgány, přičemž agentura pro rozsáhlé systémy (eu-LISA) zodpovídá za fungování výměny informací mezi všemi informačními systémy v Unii. Plné soudržnosti a doplňkovosti bude též dosaženo ve způsobu, jakým jsou tyto agentury a členské státy podporovány z rozpočtu Unie prostřednictvím nástroje pro správu hranic a víza. Je rovněž důležité zajistit doplňkovost s činností Evropské agentury pro námořní bezpečnost a Evropské agentury pro kontrolu rybolovu, například sdílením vybavení používaného pro námořní dohled a ostrahu hranic, které umožní optimální využívání zdrojů k posílení námořní bezpečnosti.

Reakce na klíčové výzvy v oblasti správy hranic vyžaduje razantní opatření členských států i příslušných agentur. Z tohoto důvodu Komise navrhuje výrazně navýšit rozpočet vyčleněný zejména na Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž. Včetně plánovaného rozpočtu agentury eu-LISA bude příspěvek z rozpočtu v příštím víceletém finančním rámci činit 12 013 000 000 EUR (v běžných cenách). To umožní významné posílení úlohy a významu především Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, konkrétně prostřednictvím stálého sboru přibližně 10 000 příslušníků pohraniční stráže 7 . Finanční prostředky na agentury však nejsou ve dvou nástrojích, které tvoří Fond pro integrovanou správu hranic, zahrnuty. Proto tento návrh upravuje pouze nástroj pro správu hranic a víza, který poskytne podporu na provádění evropské integrované správy hranic na vnějších hranicích členskými státy, a to plně v součinnosti s prací agentur Unie v této oblasti.

     Soulad s ostatními politikami Unie

Cíl politiky Unie – přechod na evropskou integrovanou správu hranic – představuje oblast, ve které se různé jiné politiky EU navzájem doplňují a podporují. Jelikož správa hranic probíhá na vnějších hranicích, je zcela zásadní spolupráce a koordinace mezi orgány odpovědnými za správu hranic a jinými příslušnými orgány, zejména celními orgány. V novém víceletém finančním rámci bude zajištěna výrazná součinnost mezi nástroji financování, z nichž je poskytována podpora těmto orgánům, aby se maximalizoval dopad rozpočtu EU v oblasti migrace a hranic.

Tím, že se zajistí, aby orgány odpovědné za správu hranic a celní kontroly disponovaly potřebným vybavením a odbornými znalostmi a hladce spolupracovaly, můžeme dosáhnout omezení nelegální migrace a omezení dovozu nebezpečného nebo nevyhovujícího zboží do Unie. Obě složky Fondu pro integrovanou správu hranic, tj. nástroj pro správu hranic a víza a nově zřízený nástroj pro vybavení pro celní kontroly, k tomuto cíli přispějí. Nástroj pro správu hranic a víza zajistí silnou a účinnou správu hranic a pomůže zabezpečit volný pohyb osob, zatímco nástroj pro vybavení pro celní kontrolu bude podporovat funkční celní unii. První nástroj se zaměří výhradně na akce související s kontrolami osob při ochraně hranic, naproti tomu druhý nástroj bude zacílen na akce související s nákupem, udržováním a modernizací vybavení pro celní kontroly. Bude se vztahovat na vybavení, které lze použít pro kontroly zboží i osob. Tímto způsobem bude dosaženo plné součinnosti mezi oběma nástroji, které tvoří fond IBMF.

Pro úspěch integrované správy hranic je důležitá spolupráce a koordinace s ostatními orgány působícími na poli migrace a bezpečnosti. Jde o orgány zabývající se otázkami azylu, řízení migrace, navracení a přeshraniční trestné činnosti, ale i subjekty působící v oblasti námořní bezpečnosti a dohledu.

Azylový a migrační fond (AMF) se navrhuje jako budoucí nástroj financování, z něhož by měla být podporována činnost vnitrostátních orgánů, pokud jde o přijímání žadatelů o azyl a migrantů při jejich příjezdu na území EU, jakož i navracení osob, které nemají právo pobývat v EU. AMF a nástroj pro správu hranic a víza budou v zájmu posílení svého dopadu v oblasti migrace a správy hranic fungovat v plné součinnosti. Je to důležité například ke snížení počtu nelegálních migrantů přicházejících do Unie, ale i k zajištění toho, aby osoby bez práva pobytu byly navráceny do země svého původu.

Nový Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF) představuje nástroj budoucího financování, jenž by měl přispět k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v Unii, zejména prostřednictvím boje proti terorismu a radikalizaci, organizovanému zločinu a kybernetické kriminalitě i prostřednictvím podpory a ochrany obětí trestných činů, v naprostém souladu s akcemi podporovanými budoucím nástrojem pro správu hranic a víza.

Nástroj pro správu hranic a víza umožní také nákup víceúčelového vybavení pro námořní dohled, aby se maximalizovala součinnost i v této oblasti politiky.

Opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím podporovaná z nástroje budou prováděna v plné součinnosti a souladu s ostatními akcemi mimo Unii, které získávají podporu prostřednictvím nástrojů pro financování vnější činnosti, a budou tyto akce doplňovat. Při provádění těchto akcí se bude zejména dbát na plný soulad se zásadami a obecnými cíli vnější činnosti a zahraniční politiky Unie, jež se k dané zemi či regionu vážou. V souvislosti s vnějším rozměrem se nástroj pro správu hranic a víza zaměří na podporu prohlubování spolupráce se třetími zeměmi a posílení klíčových aspektů ostrahy jejich hranic a kapacit správy hranic v oblastech zájmu cílů migrační politiky Unie a bezpečnostních cílů Unie.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

V čl. 3 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii se stanoví, že „Unie poskytuje svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob ve spojení s vhodnými opatřeními týkajícími se ochrany vnějších hranic, azylu, přistěhovalectví a předcházení a potírání zločinnosti“.

Právním základem pro navrhované akce Unie je seznam opatření uvedených v čl. 77 odst. 2 a v čl. 79 odst. 2 písm. d) Smlouvy o fungování EU, jako jsou společná politika v oblasti víz, kontrola osob na vnějších hranicích, veškerá opatření nezbytná pro postupné zavedení integrovaného systému řízení vnějších hranic a boj proti obchodu s lidmi.

Pozornost je rovněž věnována článku 80 Smlouvy o fungování EU, který zdůrazňuje, že politiky Unie stanovené v části třetí hlavě V kapitole 2 Smlouvy o fungování EU a jejich provádění se řídí zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, a to i na finanční úrovni.

Komise mimo to dne 29. května 2018 přijala návrh nařízení o společných ustanoveních 8 s cílem harmonizovat a lépe koordinovat poskytování podpory v rámci sdíleného řízení a zejména zjednodušit provádění politik 9 . Na část nástroje pro správu hranic a víza, která se týká sdíleného řízení, se bude uvedené nařízení rovněž vztahovat.

Jednotlivé fondy Unie prováděné v rámci sdíleného řízení sledují doplňkové cíle a sdílejí stejný způsob řízení, a proto nařízení (EU) …/… [nařízení o společných ustanoveních] stanoví řadu společných zásad, jako je zásada partnerství. Zmíněné nařízení obsahuje rovněž společné prvky strategického plánování a programování, včetně ustanovení o dohodě o partnerství, která má být uzavřena s každým členským státem, a stanoví společný postup zaměřený na výkonnost fondů. V souvislosti s tím zahrnuje základní podmínky a opatření pro monitorování, podávání zpráv a hodnocení. Společná ustanovení jsou stanovena, i pokud jde o pravidla způsobilosti, finanční řízení a řízení a opatření pro kontrolu.

Proměnlivá geometrie

Navrhovaná opatření, která se zakládají na čl. 77 odst. 2 SFEU, navazují na schengenské acquis. V důsledku toho pro Dánsko platí článek 4 Protokolu č. 22 o postavení Dánska a pro Irsko článek 4 Protokolu č. 19 o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie.

Navrhovaná opatření představují rozvoj schengenského acquis v oblasti hranic a víz, k němuž jsou na základě dohod s Unií přidruženy čtyři země, jež nejsou členskými státy Unie. Po přijetí, oznámení a schválení budou navrhovaná opatření v důsledku toho platit i pro tyto čtyři země.

Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Správa vnějších hranic je obecně oblastí, ve které je zřejmá přidaná hodnota intervence Unie ve srovnání se samostatnou činností členských států. Unie má lepší postavení než členské státy k poskytnutí rámce pro solidaritu Unie při ochraně hranic, vízové politice a řízení migračních toků a k poskytnutí platformy pro vývoj společných informačních systémů na podporu provádění těchto politik.

Finanční podpora poskytovaná podle tohoto nařízení proto v tomto kontextu přispívá zejména k posilování kapacit v těchto oblastech na vnitrostátní i evropské úrovni. Za tímto účelem je cílem nařízení mj.

systematičtější podpora služeb poskytovaných jednotlivými členskými státy při zabezpečování prostoru bez vnitřních hranic,

zvyšování spolupráce mezi agenturami pohraniční stráže a dalšími donucovacími orgány a

zajištění toho, aby členské státy disponovaly větším objemem specializovaného vybavení, které mohou poskytnout Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž na společné operace v zájmu ochrany prostoru bez vnitřních hranic.

Plně se uznává, že k intervencím by mělo docházet v odpovídající míře a že úloha Unie by neměla překračovat rámec toho, co je nezbytné.

Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality a spadá do oblasti působnosti opatření v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, jak je definován v hlavě V Smlouvy o fungování EU. Cíle a příslušné úrovně financování jsou úměrné tomu, čeho chce nástroj dosáhnout. Akce předpokládané v tomto návrhu jsou zaměřeny na evropský rozměr správy hranic a společné vízové politiky.

Volba nástroje

Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro správu hranic a víza.

3.VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH HODNOCENÍ, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Zpětná hodnocení / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Návrh zohledňuje výsledky hodnocení předchozího nástroje financování v oblasti správy hranic a víz. Vychází ze zpětných hodnocení Fondu pro vnější hranice, který vykonával funkce fondu v programovém období 2007–2013, a z průběžného hodnocení nástroje Fondu pro vnitřní bezpečnost zaměřeného na vnější hranice a víza (ISF – hranice a víza), který vykonává funkce fondu v aktuálním období 2014–2020.

Pokud jde o účinnost, Fond pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza je považován za účinný v obou oblastech své intervence, tj. společné vízové politice i správě hranic. Fond pomohl usnadnit legální cestování a posílit vnitrostátní kapacity členských států při vydávání víz. Jeho příspěvek ke konzulární spolupráci a posílení spolupráce se třetími zeměmi byl v mnoha členských státech zatím omezený. Podpory se dostalo rovněž rozvoji společné vízové politiky díky zřízení a provozu informačních systémů, především se zřetelem k vnitrostátním vízovým informačním systémům. Posílením kapacity pro správu hranic na vnějších hranicích Unie fond přispěl k zabezpečení volného pohybu osob v schengenském prostoru. Pomohl také zvýšit účinnost ochrany vnějších hranic prostřednictvím podpůrných opatření zaměřených na nákup, modernizaci a výměnu vybavení pro ochranu a ostrahu hranic. V důsledku především vnějších faktorů byl zaznamenán omezený pokrok v podpoře rozvoje, provádění a prosazování politik, které zajišťují, aby osoby nebyly kontrolovány. Fond usnadnil spolupráci mezi členskými státy, jakož i spolupráci mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, včetně nákupu vybavení používaného při společných operacích s podporou fondu, která zlepšila solidaritu a sdílení odpovědnosti.

Celkově z hodnocení na základě dostupných údajů vyplývá, že výsledků intervencí bylo dosaženo s vynaložením přiměřených nákladů z hlediska lidských i finančních zdrojů. Většina členských států však poukazuje na potřebu dodatečných pokynů Komise ohledně provádění fondu. Vnímanou administrativní zátěž lze považovat za faktor s nepříznivým vlivem na efektivnost. Navzdory počtu opatření zaměřených na zjednodušení a snížení administrativní zátěže členské státy stále vnímají administrativní zátěž jako vysokou a zjednodušené vykazování nákladů jako problematické. V rámci přímého řízení bylo zaznamenáno větší zjednodušení.

Původní opodstatnění a cíle fondu zůstávají relevantní i v období po migrační krizi. Byly zavedeny vhodné mechanismy pro řešení měnících se potřeb jak ve fázi programování, tak i provádění. Při řešení měnících se potřeb pomohla flexibilita, kterou nabízí nástroj ISF – hranice a víza a která umožňuje převody peněžních prostředků mezi různými cíli. Členské státy by ale ocenily flexibilitu ještě větší, tedy zrušení minimálních přídělů prostředků na cíle a snížení počtu národních cílů.

Má se za to, že fond je soudržný s jinými intervencemi na úrovni EU i členských států. Soudržnost s jinými nástroji financování EU byla zajištěna ve fázi programování. Byly zavedeny mechanismy koordinace, aby se zabezpečila soudržnost i ve fázi provádění. Při zajišťování soudržnosti hrají klíčovou úlohu monitorovací výbory a příslušné orgány. Cíle fondu doplňují cíle jiných vnitrostátních politik. Ve fázi programování byla naplánována doplňkovost s jinými nástroji financování EU. Byly zavedeny mechanismy koordinace, aby se zajistila doplňkovost i ve fázi provádění, ale mohly by být dále zlepšeny. Různé způsoby provádění se navzájem doplňují.

Fond zajistil přidanou hodnotu na úrovni EU prostřednictvím inovativních investic do infrastruktury a vybavení. Podporoval spolupráci mezi členskými státy. Činnosti v oblasti odborné přípravy, které fond umožnil, přispěly ke sjednocení postupů v členských státech. Vyšší přidanou hodnotu na úrovni EU bylo možné očekávat v oblastech konzulární spolupráce, spolupráce se zeměmi, které nejsou členy EU, a informačních systémů.

Udržitelnost akcí financovaných z nástroje ISF – hranice a víza závisí na dalším financování ze strany EU, protože se zdá, že vnitrostátní financování nestačí na zajištění podobné úrovně investic. Při zajištění dlouhodobé udržitelnosti akcí hraje důležitou úlohu odborná příprava.

Konzultace se zúčastněnými stranami

Na téma fondů EU v oblastech migrace a bezpečnosti proběhly od 10. ledna 2018 do 9. března 2018 dvě zvláštní otevřené veřejné konzultace. Obecně lze říci, že respondenti silně zdůrazňovali potřebu zjednodušit provádění finančních nástrojů pro oblast vnitřních věcí, větší flexibilitu (konkrétně v souvislosti se schopností reagovat na krize týkající se migrace a bezpečnosti) a zvýšené financování a podporu v oblastech s výraznou mírou sdílení odpovědnosti (jako je správa hranic) anebo spolupráce mezi členskými státy či spolupráce s příslušnými agenturami Unie. Odpovědi ukazují, že pomocí těchto opatření lze zlepšit účinnost a efektivnost nástrojů a posílit přidanou hodnotu EU. Zúčastněné strany rovněž poukázaly na potřebu většího aktivačního účinku politiky pro oblast vnitřních věcí v zemích, které nejsou členy EU.

Konzultace s členskými státy a zeměmi přidruženými k Schengenu proběhly v rámci výboru AMIF-ISF (zástupci odpovědných orgánů členských států pro AMIF a ISF). Členské státy poskytly podněty týkající se hlavních finančních priorit, problémů, architektury fondů a způsobů provádění. Vedle toho proběhly i konzultace s dalšími klíčovými zúčastněnými stranami a příjemci finančních prostředků z AMIF a ISF poskytovaných v režimu přímého a nepřímého řízení, například s mezinárodními organizacemi a organizacemi občanské společnosti, stejně jako s příslušnými agenturami Unie.

Zúčastněné strany se shodly na tom, že pro maximalizaci přidané hodnoty EU by měly výdaje EU zohledňovat priority a politické závazky na úrovni EU a podporovat provádění acquis EU v oblasti vnitřních věcí. Vyzvaly také k poskytnutí dostatečných finančních prostředků, aby bylo možné čelit stávajícím a nově se objevujícím výzvám. Mělo by být rovněž zajištěno dostatečné financování příslušných agentur Unie, tak aby odráželo rostoucí objem jejich činnosti. Zúčastněné strany se shodly na potřebě větší flexibility, která by vycházela ze samotné struktury fondů. Uvedly také, že je třeba ponechat víceleté národní programy, aby byla zachována dostatečná flexibilita umožňující reagovat na měnící se okolnosti. Nevládní organizace vyjádřily názor, že by se mělo pokračovat i v přímém řízení.

Tyto konzultace potvrdily obecný konsensus mezi klíčovými zúčastněnými stranami ohledně potřeby zachovat širokou působnost financování z EU v této oblasti politiky, a to i pokud jde o jeho vnější rozměr, zvýšení dopadu politik týkajících se vnitřních věcí, zjednodušení prováděcích mechanismů, jakož i o větší flexibilitu nutnou zejména při reakcích na mimořádné události.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Práce na budoucích finančních nástrojích pro oblast vnitřních věcí započaly v roce 2016 a pokračovaly v letech 2017 a 2018. V rámci této činnosti vypracoval v roce 2017 externí smluvní partner studii víceletého finančního rámce, nazvanou Správa hranic a víza po roce 2020, a současně se další studie, na které začal externí smluvní partner pracovat v září 2017, zabývala i posouzením dopadů. Tyto studie shrnuly dostupné výsledky hodnocení stávajících finančních nástrojů, jakož i výsledky konzultací se zúčastněnými stranami, a pojednávaly o problémech, cílech a možnostech politiky zkoumaných v rámci posouzení dopadů, včetně jejich pravděpodobného dopadu.

Posouzení dopadů

Posouzení dopadů, provedené v souvislosti s tímto návrhem, se týkalo Azylového a migračního fondu, nového ISF a IBMF (složeného z nástroje pro správu hranic a víza a nástroje pro vybavení pro celní kontrolu). Souhrn posouzení dopadů a kladné stanovisko Výboru pro kontrolu regulace jsou k dispozici na této internetové stránce: http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/?fuseaction=ia .

Ve zprávě o posouzení dopadů byly analyzovány různé možnosti, pokud jde o způsob poskytování finančních prostředků či řešení otázek, jako je soudržnost a doplňkovost s jinými nástroji EU pro financování, vnější rozměr migrace a financování bezpečnosti, flexibilita ve stabilním finančním prostředí (včetně tematického nástroje), způsoby řízení, možnost poskytování mimořádné pomoci a mechanismus případného přezkumu v polovině období. Upřednostňovanou možností je kombinace různých variant, která vychází z výsledků zpětného hodnocení předchozích fondů a průběžného hodnocení stávajících fondů a souvisejících doporučení.

Zpráva o posouzení dopadů zohledňuje doporučení Výboru pro kontrolu regulace. V tabulce níže jsou uvedeny hlavní připomínky a doporučení ke zlepšení obdržené pro Azylový, migrační a integrační fond, nástroj pro správu hranic a víza (jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic) a Fondu pro vnitřní bezpečnost a úpravy zprávy o posouzení dopadů, které tyto připomínky a doporučení zohledňují.

Hlavní připomínky Výboru pro kontrolu regulace

Změny ve zprávě o posouzení dopadů

Zpráva nevysvětluje, jaký budou mít rostoucí pravomoci EU v těchto oblastech (tj. oblasti vnitřní věcí) a posílení agentur vliv na celkový systém.

Co se týče Azylového a migračního fondu, nástroje pro správu hranic a víza (jako součásti Fondu pro integrovanou správu hranic) a Fondu pro vnitřní bezpečnost, zpráva byla revidována, aby obsahovala vysvětlení, jak rozšíření pravomocí EU a posílení agentur ovlivňuje roli příslušných fondů (oddíl 3.2). Agentury pro vnitřní věci, které mají klíčový význam při provádění politik Unie v oblasti migrace a bezpečnosti, budou mít důležitou roli během programové fáze národních programů a jejich monitorovací činnost poslouží při přezkumu v polovině období. Rozšířený mandát agentur by neměl za cíl nahradit stávající úkoly prováděné členskými státy, ale spíše posílit a vylepšit činnosti Unie a jejích členských států v oblasti migrace, správy hranic a bezpečnosti.

Další připomínky a doporučení ke zlepšení

Změny ve zprávě o posouzení dopadů

1) Zpráva by měla představit hlavní změny struktury programu a priorit ve srovnání se stávajícím programovým obdobím. Zpráva by navíc měla objasnit rozsah vnější složky programu, tj. jeho doplňkovost s vnějšími nástroji.

Zpráva byla revidována tak, aby obsahovala hlavní změny struktury programu ve srovnání se současným programovým obdobím (oddíl 3.2) a aby objasnila rozsah vnější složky a doplňkovost s vnějšími nástroji (oddíl 3.3). Cíle fondů vycházejí z oblasti působnosti jejich předchůdců, jež byla obecně považována za dostatečně širokou, aby fondy podpořily provádění politických priorit EU, a přinesly tak přidanou hodnotu EU. Přizpůsobení priorit a činností odráží vývoj politiky a potřebu synergií s jinými fondy EU. Intervence v rámci vnějšího rozměru budou navrženy a prováděny v souladu s vnější činností EU a zahraniční politikou, zejména s vnějším nástrojem Unie.

2) Zpráva by měla rovněž vysvětlit, jaký vliv má rozšíření pravomocí EU a posílení agentur na roli příslušných programů. Dochází ke zvyšování potřeby zavádět opatření na vnitrostátní úrovni, k přenášení úkolů na agentury nebo snižování priorit některých intervencí?

Viz změny provedené ve zprávě, které zohledňují výše uvedené hlavní připomínky Výboru pro kontrolu regulace.

3) Výbor chápe, že při sestavování zprávy nebyl nový mechanismus pro výkonnostní rezervy ještě hotový. Její konečná verze by však měla aktualizovat a objasnit zvolený mechanismus a zdůvodnit jeho výběr na základě zkušeností z jiných fondů EU (jak bylo výboru ústně vysvětleno).

Zpráva byla revidována s cílem aktualizovat a objasnit upřednostňovaný mechanismus s ohledem na zkušenosti z jiných fondů EU a vývoj v rámci příprav budoucího nařízení o společných ustanoveních pro sdílené řízení (oddíl 4.1.4). V upřednostňované možnosti není uvedena žádná zvláštní výkonnostní rezerva. Pro přidělování dodatečných finančních prostředků v rámci technických úprav v polovině období je zahrnuta minimální úroveň finančního plnění, zatímco při poskytování dodatečných finančních prostředků prostřednictvím tematického nástroje by byly zohledněny výkonnostní prvky.

4) Zpráva by měla objasnit jednak způsob fungování nového nouzového mechanismu v rámci finančního krytí všech tří fondů pro migraci a bezpečnost, jednak skutečnost, že využívání mimořádné pomoci by mělo být omezené vzhledem k nové flexibilitě, kterou poskytuje tematický nástroj. Měla by vysvětlit výhody tohoto mechanismu v porovnání s mimořádným financováním v předchozím programovém období.

Zpráva byla revidována s cílem objasnit fungování nového nouzového mechanismu (oddíl 4.1.3). Mimořádná pomoc poskytovaná z fondů by měla doplňovat rezervu na pomoc při mimořádných událostech (na úrovni rozpočtu EU) a měla by být používána v jasně definovaných situacích. Vzhledem k flexibilitě tematického nástroje se předpokládá, že mimořádná pomoc se bude v porovnání se současným programovým obdobím využívat v menší míře. Mimořádná pomoc se bude provádět v rámci sdíleného, přímého nebo nepřímého řízení.

5) Monitorovací opatření nejsou dostatečně propracovaná. Zpráva by měla objasnit, jak se bude definovat a měřit úspěšnost programů.

Zpráva byla revidována (oddíl 5), aby obsahovala hodnoty měření úspěšnosti programů. Bude se vycházet z cílů stanovených mezi Komisí a členskými státy, které budou schváleny v národních programech, a následného měření dosažených výsledků při plnění těchto cílů prostřednictvím ukazatelů výstupů a výsledků uvedených v právních návrzích. Požadavky na podávání zpráv v případě sdíleného řízení jsou stanoveny v nařízení o společných ustanoveních.

Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Nařízení o společných ustanoveních 10 zajistí zjednodušení nástroje díky maximálnímu možnému používání společných pravidel pro provádění programů. Členské státy budou navíc povzbuzovány k ještě většímu využívání zjednodušeného vykazování nákladů. Přístup k auditu bude optimalizován tak, aby se více zaměřoval na výběr vzorků pro audit založený na rizicích a dodržoval zásadu jednotného auditu za účelem snížení administrativní zátěže.

Dalšího zjednodušení v rámci přímého řízení bude dosaženo použitím společných informačních nástrojů v celé Komisi (systém řízení elektronických grantů).

Základní práva

Finanční podpora z rozpočtu Unie je naprosto nezbytná pro provádění evropské integrované správy hranic za účelem podpory členských států v jejich úsilí o řízení efektivního přecházení vnějších hranic a při řešení migračních výzev a potenciálních budoucích hrozeb na těchto hranicích, čímž přispívá k řešení závažných trestných činů s přeshraničním rozměrem. Uvedené cíle budou plněny v plném souladu se závazky Unie v oblasti základních práv. To bude během provádění fondu podrobně monitorováno.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Komise ve svém návrhu příštího víceletého finančního rámce navrhuje vyčlenit v období 2021–2027 na nástroj pro správu hranic a víza 8 018 000 000 EUR (v běžných cenách).

Provádění bude zajištěno prostřednictvím sdíleného, přímého nebo nepřímého řízení. Celkové zdroje se rozdělí takto: přibližně 60 % na programy členských států prováděné v rámci sdíleného řízení a 40 % na tematický nástroj, pro specifické akce na vnitrostátní nebo nadnárodní úrovni, pro akce Unie a pro mimořádnou pomoc. Prostředky pro tematický nástroj budou využity též pro technickou pomoc z podnětu Komise.

5.OSTATNÍ PRVKY

Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Rámec pro monitorování a hodnocení bude zkvalitněn, mimo jiné zlepšením metodiky pro sledování investic u příslušných fondů Unie, s cílem podnítit včasné dosahování výsledků a zajistit, aby hodnocení poskytovala účinné vstupy pro veškeré budoucí revize intervencí v rámci politiky. Toho bude dosaženo lepšími ukazateli, užší spoluprací s příslušnými partnery a díky mechanismům pro motivaci k lepší výkonnosti. Komise provede hodnocení v polovině období a zpětné hodnocení. Tato hodnocení se budou provádět v souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016, v nichž všechny tři orgány Unie potvrdily, že hodnocení stávajících právních předpisů a politik by měla sloužit jako základ pro posouzení dopadů možných budoucích kroků. V rámci hodnocení se budou posuzovat účinky nástroje v praxi na základě ukazatelů, cílů a podrobné analýzy toho, nakolik lze nástroj považovat za relevantní, účinný a efektivní, zda přináší dostatečnou přidanou hodnotu na úrovni EU a do jaké míry je v souladu s dalšími politikami EU. Hodnocení budou shrnovat získané zkušenosti, které umožní identifikovat jakékoli problémy nebo možnosti, jak akce či jejich výsledky dále zlepšit, a pomohou maximalizovat dopad nástroje.

Členské státy mají podat zprávu o provádění svých programů postupem stanoveným v tomto nařízení a nařízení o společných ustanoveních.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Kapitola I – Obecná ustanovení navrhovaného nařízení stanoví jeho účel, oblast působnosti a klíčové definice. Stanoví také cíle nařízení. Navrhovaná oblast působnosti těchto článků vychází v převážné míře z platného nařízení, kterým se zřizuje nástroj pro vnější hranice a víza v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost, avšak zohledňuje nový vývoj politik, například zřízení Evropské pohraniční a pobřežní stráže, včetně Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, modernizaci společné vízové politiky a rozvoj nových rozsáhlých informačních systémů a jejich interoperability. Velký důraz se klade na podporu akcí s evropským rozměrem.

Kapitola II – Finanční a prováděcí rámec stanoví obecné zásady pro podporu poskytovanou podle tohoto nařízení a zdůrazňuje význam souladu a doplňkovosti s příslušnými nástroji financování z EU. Stanoví způsoby poskytování podpory v případě akcí podporovaných podle tohoto nařízení: sdílené, přímé a nepřímé řízení. Navrhovaná kombinace způsobů poskytování podpory vychází z kladných zkušeností s touto kombinací při provádění aktuálního nástroje financování.

První oddíl této kapitoly obsahuje společná ustanovení. Návrh uvádí výši finančního krytí nástroje a jeho využívání prostřednictvím různých způsobů provádění.

Druhý oddíl popisuje prováděcí rámec pro část nástroje v režimu sdíleného řízení, zejména pokud jde o programy členských států. Stanoveny jsou i podmínky týkající se akcí podporovaných podle tohoto nařízení, například akcí souvisejících s nákupem vybavení nebo odbornou přípravou. V tomto oddílu jsou uvedena podrobná pravidla pro přezkum programů členských států v polovině období i pro provádění specifických akcí a operační podpory, včetně zvláštního režimu průjezdu.

Třetí oddíl obsahuje ustanovení týkající se akcí prováděných v rámci přímého a nepřímého řízení, zatímco čtvrtý oddíl obsahuje ustanovení týkající se mimořádné pomoci, která může být poskytována prostřednictvím sdíleného, přímého nebo nepřímého řízení.

Pátý, závěrečný oddíl této kapitoly obsahuje potřebná ustanovení o hodnocení a o požadavcích na monitorování, podávání zpráv, informace a komunikaci.

Kapitola III – Závěrečná ustanovení obsahuje ustanovení týkající se přenesení pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci na Komisi a ustanovení o postupu projednávání ve výborech. Dále se stanoví, že toto nařízení bude závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech od 1. ledna 2021.

2018/0249 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 a čl. 79 odst. 2 písm. d) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 11 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 12 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V souvislosti s vyvíjejícími se migračními výzvami v Evropské unii a s bezpečnostními problémy je nanejvýš důležité udržet správnou rovnováhu mezi volným pohybem osob na jedné straně a bezpečností na straně druhé. Cíle Unie, jímž je zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva podle čl. 67 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), by mělo být dosaženo mimo jiné společnými opatřeními pro překračování vnitřních hranic osobami a pro ochranu vnějších hranic a společnou vízovou politiku.

(2)Podle článku 80 Smlouvy o fungování EU by se tyto politiky a jejich provádění měly řídit zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, a to i na finanční úrovni.

(3)V Římském prohlášení podepsaném dne 25. září 2017 vedoucí představitelé 27 členských států potvrdili své odhodlání zajistit bezpečnou a chráněnou Evropu a vybudovat Unii, v níž se všichni občané cítí bezpečně a mohou se volně pohybovat, kde jsou bezpečné vnější hranice a kde existuje účinná, odpovědná a udržitelná migrační politika, která respektuje mezinárodní normy, jakož i Evropu odhodlanou bojovat proti terorismu a organizované trestné činnosti.

(4)Cílem politiky Unie v oblasti správy vnějších hranic je vyvinout a provádět na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie evropskou integrovanou správu hranic, jež je nezbytnou podmínkou volného pohybu osob uvnitř Unie a jednou ze základních složek prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

(5)Evropská integrovaná správa hranic, prováděná Evropskou pohraniční a pobřežní stráží zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 13 , jejímiž složkami jsou Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátní orgány odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže, pokud vykonává úkoly ochrany hranic, je nezbytná pro zlepšování řízení migrace a bezpečnosti.

(6)Ve sdělení Komise o evropském programu pro migraci 14 bylo jako jeden z hlavních cílů reakce Unie na výzvy v těchto oblastech identifikováno usnadnění legálního cestování a současně předcházení rizikům nelegální migrace a bezpečnostním rizikům.

(7)Dne 15. prosince 2016 15 Evropská rada vyzvala k dalšímu zlepšování interoperability informačních systémů a databází EU. Dne 23. června 2017 16 Evropská rada zdůraznila potřebu zlepšovat interoperabilitu databází a dne 12. prosince 2017 Komise přijala návrh nařízení, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU 17 .

(8)V zájmu zachování integrity schengenského prostoru a posílení jeho fungování jsou členské státy ode dne 6. dubna 2017 povinny provádět v příslušných databázích systematické kontroly občanů EU, kteří překračují vnější hranice EU. Komise dále vydala doporučení členským státům, jak lépe využívat policejní kontroly a přeshraniční spolupráci.

(9)Finanční podpora z rozpočtu Unie je naprosto nezbytná pro provádění evropské integrované správy hranic, která podpoří členské státy při řízení efektivního přecházení vnějších hranic a při řešení migračních výzev a potenciálních budoucích hrozeb na těchto hranicích, a přispěje tak k řešení závažných trestných činů s přeshraničním rozměrem, přičemž bude v plném rozsahu dodržovat základní práva.

(10)Členským státům by měla být poskytnuta odpovídající finanční podpora Unie na provádění evropské integrované správy hranic a na zajištění její realizace v praxi, přičemž složky evropské integrované správy hranic jsou definovány v článku 4 nařízení (EU) 2016/1624 takto: ochrana hranic, pátrací a záchranné operace při ostraze hranic, analýza rizik, spolupráce členských států (podporovaná a koordinovaná Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž), meziagenturní spolupráce (včetně pravidelné výměny informací), spolupráce se třetími zeměmi, technická a operativní opatření uvnitř schengenského prostoru, která se týkají ochrany hranic a mají lépe řešit nedovolené přistěhovalectví a bojovat proti přeshraniční trestné činnosti, využívání nejmodernější technologie, mechanismy pro kontrolu kvality a mechanismy solidarity.

(11)Jelikož celní orgány členských států mají stále více povinností, které často zasahují do oblasti bezpečnosti a probíhají na vnějších hranicích, je nutné zajistit jednotné provádění ochrany hranic a celní kontroly na vnějších hranicích poskytnutím odpovídající finanční podpory Unie členským státům. Posílí se tak nejen celní kontroly, ale usnadní se i zákonný obchod, což přispěje k vytvoření bezpečné a efektivní celní unie.

(12)Je proto nezbytné zřídit Fond pro integrovanou správu hranic (dále jen „fond“) jako nástupce Fondu pro vnitřní bezpečnost, který byl zřízen na období 2014–2020 nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 18 .

(13)Vzhledem k právním specifikům, jež se vážou k hlavě V Smlouvy o fungování EU, a k různým právním základům pro politiky týkající se vnějších hranic a celních kontrol nelze z právního hlediska fond zřídit formou jediného finančního nástroje.

(14)Fond by proto měl být zřízen jako komplexní rámec pro finanční podporu Unie v oblasti správy hranic a víz, který bude obsahovat nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz (dále jen „nástroj“) zřízený tímto nařízením, jakož i nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…. 19 . Uvedený rámec by měl být doplněn nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… [nařízení o společných ustanoveních] 20 , na které by toto nařízení mělo odkazovat, pokud jde o pravidla sdíleného řízení.

(15)Nástroj by měl být prováděn v plném souladu s právy a zásadami zakotvenými v Listině základních práv Evropské unie a s mezinárodními závazky Unie v oblasti základních práv.

(16)Nástroj by měl navazovat na dosažené výsledky a investice učiněné s podporou jeho předchůdců: Fondu pro vnější hranice na období 2007–2013, zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007 21 , a nástroje pro vnější hranice a víza v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020, zřízeného nařízením (EU) č. 515/2014 22 , a měl by být rozšířen tak, aby zohledňoval nové události.

(17)K zajištění jednotné a kvalitní ochrany vnějších hranic a k usnadnění legálního cestování přes vnější hranice by měl nástroj přispívat k rozvoji evropské integrované správy hranic, která zahrnuje veškerá opatření související s politikou, právními předpisy, systematickou spoluprací, sdílením zátěže, vyhodnocováním konkrétní situace a měnícími se okolnostmi, pokud jde o trasy nelegálních migračních toků, zaměstnance, vybavení a technologie, přijatá na různých úrovních příslušnými orgány členských států a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž ve spolupráci s ostatními subjekty, jako jsou třetí země a jiné orgány EU, zejména Evropskou agenturou pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA), Europolem a s mezinárodními organizacemi.

(18)Nástroj by měl přispívat ke zvýšení efektivnosti vyřizování víz z hlediska zjišťování a hodnocení bezpečnostních rizik a rizik nelegální migrace a usnadnění postupů udělování víz osobám cestujícím v dobré víře. Zejména by měl nástroj poskytovat finanční pomoc na podporu digitalizace vyřizování víz s cílem zajistit rychlé, bezpečné a klientsky přívětivé postupy udělování víz, ze kterých budou mít prospěch jak žadatelé o vízum, tak konzuláty. Nástroj by rovněž měl zajistit celosvětově rozsáhlé konzulární pokrytí. Rovněž by měl být určen na jednotné provádění společné vízové politiky a její modernizaci.

(19)Nástroj by měl podporovat opatření na území zemí schengenského prostoru, která se týkají ochrany hranic v rámci rozvoje společného integrovaného systému správy hranic, který posiluje celkové fungování schengenského prostoru.

(20)S cílem zlepšit správu vnějších hranic, přispět k předcházení nelegální migraci a k boji proti ní a současně přispět k vysoké úrovni bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva Unie by měl nástroj podporovat vývoj rozsáhlých informačních systémů založených na současných nebo nových informačních systémech. Současně by měl podporovat nastavení interoperability v členských státech mezi těmito informačními systémy EU (Systém vstupu/výstupu (EES) 23 , Vízový informační systém (VIS) 24 , evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) 25 , Eurodac 26 , Schengenský informační systém (SIS) 27 a Evropský informační systém rejstříků trestů pro státní příslušníky třetích zemí (ECRIS-TCN)) 28 , aby se tyto informační systémy EU a jejich údaje navzájem doplňovaly. Nástroj by měl rovněž přispívat k nezbytnému vývoji složek interoperability na vnitrostátní úrovni po jejich zavedení na ústřední úrovni (Evropského vyhledávacího portálu (ESP), sdílené služby pro porovnávání biometrických údajů (sdílená BMS), společného úložiště údajů o totožnosti (CIR) a detektoru vícenásobné totožnosti (MID)) 29 .

(21)Nástroj by měl doplňovat a posilovat činnosti za účelem provádění evropské integrované správy hranic na základě sdílené odpovědnosti a solidarity mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, které představují dva pilíře Evropské pohraniční a pobřežní stráže. To zejména znamená, že by členské státy měly při přípravě svých programů zohledňovat analytické nástroje a provozní a technické pokyny vytvořené Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž i osnovy pro vzdělávání a výcvik vypracované touto agenturou, jako jsou společné hlavní osnovy pro vzdělávání a výcvik příslušníků pohraniční stráže, včetně částí týkajících se základních práv a přístupu k mezinárodní ochraně. Aby se vzájemně doplňovalo poslání agentury s povinnostmi členských států, pokud jde o ochranu vnějších hranic, i pro zajištění souladu a předcházení neefektivnímu vynakládání nákladů by Komise měla s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž konzultovat návrhy národních programů předkládané členskými státy, které spadají do působnosti agentury, zejména ohledně činností financovaných z operační podpory.

(22)Nástroj by měl podporovat provádění přístupu založeného na hotspotech, nastíněného ve sdělení Komise o evropském programu pro migraci a potvrzeného na zasedání Evropské rady ve dnech 25. a 26. června 2015 30 . Podstatou přístupu založeného na hotspotech je poskytování operativní podpory členským státům vystaveným nepřiměřenému migračnímu tlaku na vnějších hranicích Unie. Tento přístup nabízí integrovanou, komplexní a cílenou pomoc v duchu solidarity a sdílené odpovědnosti i s cílem zabezpečit integritu schengenského prostoru.

(23)Jestliže budou identifikována slabá místa nebo rizika, zejména po schengenském hodnocení v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1053/2013 31 , měl by dotčený členský stát v zájmu obecné solidarity v schengenském prostoru a v duchu sdílené odpovědnosti za ochranu vnějších hranic EU odpovídajícím způsobem tento problém řešit s využitím zdrojů ze svého programu na provedení doporučení přijatých podle daného nařízení a na základě hodnocení zranitelnosti, která provádí Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž v souladu s článkem 13 nařízení (EU) č. 2016/1624.

(24)Nástroj by měl vyjadřovat solidaritu a sdílenou odpovědnost prostřednictvím finanční pomoci těm členským státům, které v plném rozsahu uplatňují schengenská ustanovení týkající se vnějších hranic a víz, jakož i těm státům, které se na úplnou účast v schengenském systému připravují, a měl by být využíván členskými státy v zájmu společné politiky Unie v oblasti správy vnějších hranic.

(25)V souladu s Protokolem č. 5 k aktu o přistoupení 32 o pozemním průjezdu osob mezi Kaliningradskou oblastí a ostatními částmi Ruské federace z roku 2003 by se z nástroje měly uhradit veškeré dodatečné náklady vynaložené při provádění zvláštních ustanovení acquis Unie přijatých pro tento průjezd, konkrétně nařízení Rady (ES) č. 693/2003 33 a nařízení Rady (ES) č. 694/2003 34 . Potřeba nepřetržité finanční podpory za ušlé poplatky by však měla záviset na platném vízovém režimu Unie s Ruskou federací.

(26)Aby se přispělo k dosažení politického cíle nástroje, měly by členské státy zajistit, že se jejich programy zaměří na specifické cíle nástroje, že zvolené priority jsou v souladu s dohodnutými prioritami EU a prováděcími opatřeními podle přílohy II a že rozdělení zdrojů mezi jednotlivé cíle a akce bude úměrné výzvám a potřebám, kterým členské státy čelí.

(27)Je třeba usilovat o součinnost, soulad a efektivnost ve vztahu k jiným fondům EU a zabránit překrývání akcí.

(28)Navracení státních příslušníků třetích zemí, na které se vztahují rozhodnutí o navrácení vydaná členským státem, je jednou ze složek evropské integrované správy hranic podle nařízení (EU) 2016/1624. S ohledem na povahu a cíl navracení však opatření v této oblasti spadají mimo působnost podpory z nástroje a na tato opatření se vztahuje nařízení (EU) …/… [nový AMF] 35 .

(29)Jako uznání významné úlohy celních orgánů členských států na vnějších hranicích a pro zajištění dostupnosti dostatečných prostředků na provádění jejich úkolů pokrývajících širokou oblast působnosti na těchto hranicích by měl nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… [nový Fond pro vybavení pro celní kontroly] poskytnout těmto vnitrostátním orgánům nezbytné finanční prostředky na investice do vybavení pro celní kontroly a vybavení, které může kromě celních kontrol sloužit i jiným účelům, například k ochraně hranic.

(30)Většina vybavení pro celní kontroly může být primárně či sekundárně vhodná pro kontroly plnění jiných právních předpisů, jako jsou např. předpisy týkající se správy hranic, víz a policejní spolupráce. Fond pro integrovanou správu hranic byl proto koncipován jako dva vzájemně se doplňující nástroje s odlišnými, ale soudržnými oblastmi působnosti, pokud jde o nákup vybavení. Na jedné straně bude z nástroje pro správu hranic a víza zřízeného tímto nařízením vyloučeno vybavení, které lze použít jak pro správu hranic, tak pro celní kontroly. Na straně druhé nástroj pro vybavení pro celní kontroly finančně podpoří vybavení, jehož hlavním účelem jsou celní kontroly, ale zároveň umožní jeho využití i pro další účely, např. ochranu hranic a bezpečnost. Toto rozdělení úloh posílí spolupráci mezi agenturami jako složku koncepce evropské integrované správy hranic, jak je uvedeno v čl. 4 písm. e) nařízení (EU) 2016/1624, a umožní tak celním a pohraničním orgánům spolupracovat a maximalizovat dopad rozpočtu Unie prostřednictvím sdílení a interoperability vybavení pro kontroly.

(31)Ostraha hranic na moři je považována za jednu z funkcí pobřežní stráže prováděnou v námořní oblasti Unie. Vnitrostátní orgány, které plní funkce pobřežní stráže, odpovídají za širokou škálu úkolů, které mohou zahrnovat mimo jiné bezpečnost námořní plavby a její ochranu před protiprávními činy, pátrací a záchranné operace, ochranu hranic, kontrolu rybolovu, celní kontrolu, obecné prosazování práva a ochranu životního prostředí. S ohledem na široké rozpětí funkcí pobřežní stráže se na ně vztahují různé politiky EU, které by měly usilovat o synergie pro dosažení účinnějších a efektivnějších výsledků.

(32)Kromě spolupráce Unie na funkcích pobřežní stráže mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, zřízenou nařízením (EU) 2016/1624, Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost, zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 36 , a Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu, zřízenou nařízením Rady (ES)768/2005 37 , by v námořní oblasti mělo být dosaženo lepší soudržnosti činností i na vnitrostátní úrovni. Synergie mezi jednotlivými aktéry v námořním prostředí by měly být v souladu se strategií pro evropskou integrovanou správu hranic a strategií pro námořní bezpečnost.

(33)Aby byly posíleny doplňkovost a jednotnost námořních činností, předešlo se zdvojování úsilí a zmírnila se rozpočtová omezení v oblasti nákladných činností, jakou je námořní oblast, měl by nástroj podporovat námořní operace víceúčelové povahy, kdy je hlavním cílem ostraha hranic, ale vedle toho lze souběžně sledovat další cíle.

(34)Opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím podporovaná nástrojem by měla být prováděna v plné součinnosti a souladu s ostatními akcemi mimo Unii, které získávají podporu prostřednictvím nástrojů pro financování vnější činnosti, a měla by je doplňovat. Při provádění těchto akcí by se mělo zejména dbát na plný soulad se zásadami a obecnými cíli vnější činnosti a zahraniční politiky Unie, jež se k dané zemi či regionu vážou. V souvislosti s vnějším rozměrem by se měl nástroj zaměřit na podporu prohlubování spolupráce se třetími zeměmi a posílení klíčových aspektů ostrahy jejich hranic a kapacit správy hranic v oblastech zájmu cílů migrační politiky Unie a bezpečnostních cílů Unie.

(35)Financování z rozpočtu Unie by se mělo zaměřit na činnosti, kde může intervence Unie přinést přidanou hodnotu ve srovnání s akcemi na úrovni samotných členských států. Vzhledem k tomu, že Unie má oproti členským státům lepší postavení k poskytnutí rámce pro vyjádření solidarity Unie při ochraně hranic, společné vízové politice a řízení migračních toků a k poskytnutí platformy pro vývoj společných informačních systémů na podporu těchto politik, finanční podpora poskytovaná podle tohoto nařízení přispěje zejména k posilování kapacit v těchto oblastech na vnitrostátní i unijní úrovni.

(36)Lze mít za to, že členský stát nedodržuje příslušné acquis Unie, včetně využívání operační podpory z tohoto nástroje, jestliže neplní své povinnosti stanovené Smlouvami v oblastech správy hranic a víz, jestliže existuje zjevné riziko závažného porušení hodnot Unie členským státem při provádění acquis týkajícího se správy hranic a víz nebo jestliže hodnotící zpráva v rámci schengenského hodnotícího a monitorovacího mechanismu zjistí nedostatky v příslušné oblasti.

(37)Nástroj by měl odrážet potřebu zvýšené flexibility a zjednodušení a současně splňovat požadavky v oblasti předvídatelnosti a zajišťovat spravedlivé a transparentní rozdělování zdrojů s cílem splnit cíle stanovené v tomto nařízení.

(38)Toto nařízení by mělo stanovit výchozí částky pro programy členských států vypočítané na základě kritérií stanovených v příloze I, která zohledňují délku a stupeň ohrožení na úsecích pozemních či námořních hranic, pracovní zátěž na letištích a konzulátech a počet konzulátů.

(39)Tyto výchozí částky budou tvořit základ dlouhodobých investic členských států. Aby se zohlednily změny výchozí situace, například tlak na vnější hranice Unie a pracovní zátěž na vnějších hranicích a na konzulátech, bude členským státům v polovině období přidělena dodatečná částka na základě nejnovějších dostupných statistických údajů podle distribučního klíče, který vezme v úvahu stav provádění programu.

(40)Jelikož se výzvy v oblasti správy hranic a víz neustále vyvíjejí, je nutné přizpůsobovat přidělování finančních prostředků změnám migračních toků, tlaku na hranicích a bezpečnostním hrozbám a financování směrovat na priority s nejvyšší přidanou hodnotou pro Unii. Za účelem reakce na náhlé potřeby, změny politik a priorit Unie a za účelem nasměrování financování k akcím s vysokou přidanou hodnotou pro Unii bude část finančních prostředků prostřednictvím tematického nástroje pravidelně přidělována na specifické akce, akce Unie a na mimořádnou pomoc.

(41)Členské státy by měly být prostřednictvím vyššího příspěvku Unie podporovány v tom, aby část svých finančních prostředků přidělených na program použily pro financování akcí uvedených v příloze IV.

(42)Nástroj by měl přispívat na podporu provozních nákladů souvisejících se správou hranic, společnou vízovou politikou a rozsáhlými informačními systémy a tím umožnit členským státům, aby si udržovaly kapacity nezbytné pro celou Unii. Tato podpora spočívá v plné náhradě zvláštních nákladů souvisejících s cíli nástroje a měla by být nedílnou součástí programů členských států.

(43)Část dostupných zdrojů z nástroje lze také přidělit na programy členských států pro provádění specifických akcí nad rámec jejich počátečního přídělu. Tyto specifické akce by měly být vymezeny na úrovni Unie a měly by zahrnovat akce vyžadující spolupráci nebo akce nezbytné pro řešení vývoje v Unii, jenž vyžaduje poskytnutí dalších finančních prostředků jednomu nebo více členským státům, například nákup technického vybavení požadovaného Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž na její operativní činnost, financovaný z národních programů členských států, modernizaci procesů vyřizování žádostí o udělení víza, vývoj nových rozsáhlých informačních systémů a zajištění interoperability mezi těmito systémy. Tyto specifické akce budou definovány Komisí v jejích pracovních programech.

(44)S cílem doplnit provádění politického cíle tohoto nástroje na vnitrostátní úrovni prostřednictvím programů členských států by měl nástroj rovněž poskytovat podporu pro akce na úrovni Unie. Tyto akce by měly sloužit k obecným strategickým účelům v působnosti intervence nástroje v souvislosti s analýzou politiky a inovacemi, vzájemným učením a partnerstvími na nadnárodní úrovni a se zkoušením nových iniciativ a akcí na úrovni celé Unie.

(45)Aby se posílila schopnost Unie okamžitě řešit nepředvídaný nebo nepřiměřený migrační tlak, a to zejména v těch úsecích hranic, kde bylo v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013 38 zjištěno, že dopady svou intenzitou ohrožují fungování schengenského prostoru jako celku, i tlak na vízová oddělení konzulátů členských států nebo rizika pro bezpečnost hranic, mělo by být možné poskytovat mimořádnou pomoc v souladu s rámcem stanoveným tímto nařízením.

(46)Politický cíl tohoto nástroje bude rovněž zohledněn prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci příslušného okna (příslušných oken) [...] programu Invest EU. Finanční podpora by měla být využívána k tomu, aby přiměřeným způsobem řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a akce by neměly zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly mít jasnou evropskou přidanou hodnotu.

(47)Toto nařízení stanoví finanční krytí celého nástroje, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu [bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení] 39 pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(48)Na tento nástroj se vztahuje nařízení (EU, Euratom) …/… [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“) 40 . Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk. Aby byla zajištěna soudržnost při provádění unijních programů financování, finanční nařízení se použije na akce, které mají být v rámci nástroje prováděny v režimu přímého nebo nepřímého řízení.

(49)Za účelem provádění akcí v rámci sdíleného řízení by měl být nástroj součástí soudržného rámce tvořeného tímto nařízením, finančním nařízením a nařízením (EU) …/… [nařízení o společných ustanoveních].

(50)Nařízení (EU) …/… [nařízení o společných ustanoveních] zavádí rámec pro činnost Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti, Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), Azylového a migračního fondu (AMF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a nástroje pro správu hranic a víza (BMVI), který je součástí Fondu pro integrovanou správu hranic (IBMF), a stanoví zejména pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly fondů EU prováděných v rámci sdíleného řízení. Kromě toho je nezbytné v tomto nařízení upřesnit cíle nástroje pro správu hranic a víza a stanovit zvláštní ustanovení pro činnosti, které mohou být z tohoto nástroje financovány.

(51)Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů akcí a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. Při tom by se mělo zvážit využití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(52)V souladu s nařízením (EU) …/… [nové finanční nařízení] 41 , nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 42 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 43 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 44 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 45 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 46 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(53)Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou uvedena ve finančním nařízení a stanoví zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU se rovněž vztahují na ochranu rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základním předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z EU.

(54)Podle článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU 47 jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů nástroje a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(55)Podle článku 349 Smlouvy o fungování EU a v souladu se sdělením Komise Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU, které Rada schválila ve svých závěrech ze dne 12. dubna 2018, by příslušné členské státy měly zajistit, aby jejich národní programy řešily nově se objevující hrozby, jimž nejvzdálenější regiony čelí. Nástroj podpoří tyto členské státy prostřednictvím odpovídajících zdrojů, aby mohly nejvzdálenějším regionům případně poskytovat pomoc.

(56)Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 48 je třeba tento nástroj hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování a zároveň zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou ve vhodných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení účinků nástroje v praxi. Aby bylo možné výsledky dosažené nástrojem měřit, je třeba stanovit ukazatele a související cíle pro každý specifický cíl tohoto nástroje.

(57)S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj bude tento nástroj přispívat k začleňování oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle 25 % výdajů EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Během přípravy a provádění nástroje budou identifikovány vhodné akce, které budou znovu posouzeny v procesech příslušných hodnocení a přezkumu.

(58)Prostřednictvím ukazatelů a účetního výkaznictví by měla Komise a členské státy monitorovat provádění nástroje v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) …/… [nařízení o společných ustanoveních] a tímto nařízením.

(59)Za účelem doplnění a změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o akce způsobilé k vyšší míře spolufinancování, jak jsou uvedeny v příloze IV, operační podporu a další rozvoj společného rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 49 .

(60)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 50 . Pro prováděcí akty, jež členským státům ukládají společné povinnosti, zejména informační povinnost vůči Komisi, by se měl použít přezkumný postup a pro přijímání prováděcích aktů, jež stanoví způsoby poskytování informací Komisi v rámci programování a podávání zpráv, by se měl vzhledem k jejich čistě technické povaze použít poradní postup.

(61)Účast určitého členského státu na tomto nástroji by neměla být souběžná s jeho účastí na některém dočasném finančním nástroji Unie, který podporuje přijímající členské státy mimo jiné při financování akcí na nových vnějších hranicích Unie v rámci provádění schengenského acquis týkajícího se hranic, víz a ochrany vnějších hranic.

(62)Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 51 , která spadají do oblastí uvedených v čl. 1 bodech A a B rozhodnutí Rady 1999/437/ES 52 .

(63)Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 53 , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A a B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES 54 .

(64)Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 55 , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A a B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU 56 .

(65)V souladu s článkem 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení není pro ně závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(66)Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES 57 . Irsko se tudíž nepodílí na přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(67)Je vhodné uvést do souladu dobu použitelnosti tohoto nařízení s dobou použitelnosti nařízení Rady (EU, Euratom) …/… [nařízení o víceletém finančním rámci] 58 ,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.Toto nařízení zřizuje jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic (dále jen „fond“) nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz (dále jen „nástroj“).

2.Fond se zřizuje tímto nařízením společně s nařízením (EU) …/… [Fond pro vybavení pro celní kontroly], kterým se zřizuje jako součást [Fondu pro integrovanou správu hranic] 59 nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly.

3.Stanoví cíle nástroje, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)„operací kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu Unie, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

2)„hraničním přechodem“ se rozumí jakýkoli přechod určený příslušnými orgány pro překračování vnějších hranic, oznámený v souladu s čl. 2 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 60 ;

3)„evropskou integrovanou správou hranic“ se rozumí složky uvedené v článku 4 nařízení (EU) 2016/1624;

4)„vnějšími hranicemi“ se rozumí hranice členských států: pozemní hranice, včetně říčních a jezerních hranic, a jejich námořní hranice a letiště, říční přístavy, námořní přístavy a jezerní přístavy, na které se vztahují ustanovení práva Unie pro překračování vnějších hranic, včetně vnitřních hranic, na kterých doposud nebyly kontroly zrušeny;

5)„úsekem vnějších hranic“ se rozumí celá vnější pozemní nebo námořní hranice členského státu nebo její část podle definice v nařízení (EU) č. 1052/2013;

6)„hotspotem“ se rozumí oblast podle definice v čl. 2 odst. 10 nařízení (EU) 2016/1624;

7)„vnitřními hranicemi, na kterých doposud nebyly kontroly zrušeny“ se rozumí:

a)společná hranice mezi členským státem, který v plném rozsahu provádí schengenské acquis, a členským státem, který je povinen toto acquis v plném rozsahu uplatňovat v souladu se svým aktem o přistoupení, pro nějž však příslušné rozhodnutí Rady, které ho zmocňuje toto acquis plně uplatňovat, zatím nevstoupilo v platnost;

b)společná hranice mezi dvěma členskými státy, které jsou povinny uplatňovat schengenské acquis v plném rozsahu v souladu se svými akty o přistoupení, pro něž však příslušné rozhodnutí Rady, které je zmocňuje toto acquis plně uplatňovat, zatím nevstoupilo v platnost.

Článek 3

Cíle nástroje

1.Politickým cílem nástroje jakožto součásti Fondu pro integrovanou správu hranic je v naprostém souladu se závazky Unie v oblasti základních práv zajistit silnou a účinnou evropskou integrovanou správu hranic na vnějších hranicích při současném zabezpečení volného pohybu osob v Unii, a tím přispět k zaručení vysoké úrovně bezpečnosti v Unii.

2.V rámci politického cíle uvedeného v odstavci 1 nástroj přispívá k následujícím specifickým cílům:

a)podpora účinné evropské integrované správy hranic na vnějších hranicích prováděné Evropskou pohraniční a pobřežní stráží v rámci sdílené odpovědnosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic, s cílem usnadnit legitimní překračování hranic, předcházet nedovolenému přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, odhalovat je a účinně řídit migrační toky;

b)podpora společné vízové politiky s cílem usnadnit legální cestování a zabránit migračním a bezpečnostním rizikům.

3.V rámci specifických cílů stanovených v odstavci 2 se nástroj provádí prostřednictvím prováděcích opatření uvedených v příloze II.

Článek 4

Rozsah podpory

1.V rámci cílů uvedených v článku 3 a v souladu s prováděcími opatřeními uvedenými v příloze II jsou prostřednictvím nástroje podporovány zejména akce vyjmenované v příloze III.

2.Za účelem dosažení cílů tohoto nařízení může nástroj v souladu s článkem 5 případně podporovat akce prováděné v třetích zemích a ve vztahu k nim, které jsou v souladu s prioritami Unie podle přílohy III.

3.Způsobilé nejsou tyto akce:

a)akce uvedené v odst. 1 písm. a) přílohy III prováděné na vnitřních hranicích, na kterých doposud nebyly kontroly zrušeny;

b)akce související s dočasným a výjimečným znovuzavedením ochrany vnitřních hranic podle nařízení (EU) 2016/399;

c)pokud jde o kontrolu zboží:

1)akce, jejichž výlučným cílem nebo účinkem je kontrola zboží;

2)nákup, údržba nebo modernizace vybavení, s výjimkou dopravních prostředků, u nichž je jedním z cílů nebo účinků kontrola zboží;

3)jiné akce podle tohoto nařízení, jejichž hlavním cílem nebo dopadem je kontrola zboží.

V případě mimořádné situace lze nezpůsobilé akce uvedené v tomto odstavci považovat za způsobilé.

Článek 5

Způsobilé subjekty

1.Způsobilé mohou být tyto subjekty:

a)právní subjekty usazené v jedné z těchto zemí:

i)    členském státě nebo zámořské zemi nebo území s ním spojeném;

ii)    třetí zemi uvedené v pracovním programu za podmínek v něm stanovených;

b)jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace.

2.Fyzické osoby nejsou způsobilé.

3.Právní subjekty usazené ve třetí zemi jsou ve výjimečných případech způsobilé k účasti, pokud je to nezbytné pro dosažení cílů dané akce.

4.Právní subjekty účastnící se konsorcia nejméně dvou nezávislých subjektů, které jsou usazeny v různých členských státech nebo v zámořských zemích nebo územích spojených s těmito státy nebo ve třetích zemích, jsou způsobilé.

KAPITOLA II

FINANČNÍ A PROVÁDĚCÍ RÁMEC

Oddíl 1

Společná ustanovení

Článek 6

Obecné zásady

1.Podpora poskytovaná podle tohoto nařízení doplňuje celostátní, regionální a místní intervence a zaměřuje se na přinášení přidané hodnoty cílů tohoto nařízení.

2.Komise a členské státy zajistí, aby podpora poskytovaná podle tohoto nařízení a členskými státy byla v souladu s příslušnými činnostmi, politikami a prioritami Unie a doplňovala jiné nástroje Unie.

3.Nástroj se provádí v rámci sdíleného, přímého nebo nepřímého řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a), b) a c) finančního nařízení.

Článek 7

Rozpočet

1.Finanční krytí pro provádění nástroje na období 2021–2027 činí 8 018 000 000 EUR v běžných cenách.

2.Finanční krytí se použije takto:

a)částka ve výši 4 811 000 000 EUR se přiděluje na programy prováděné v rámci sdíleného řízení, z toho 157 200 000 EUR je určeno na zvláštní režim průjezdu podle článku 16 prováděný v rámci sdíleného řízení;

b)částka ve výši 3 207 000 000 EUR se přiděluje na tematický nástroj.

3.Až 0,52 % finančního krytí se přiděluje na technickou pomoc z podnětu Komise za účelem provádění nástroje.

4.Podle příslušných ustanovení dohod o přidružení budou vypracována opatření, která určí povahu a způsoby účasti zemí zapojených do provádění, uplatňování a rozvoje schengenského acquis. Finanční příspěvky z těchto zemí se připočtou k celkovým zdrojům dostupným z rozpočtu Unie, jak stanoví odstavec 1.

Článek 8

Obecná ustanovení o provádění tematického nástroje

1.Finanční krytí uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. b)se přiděluje pružně prostřednictvím tematického nástroje, přičemž se použije sdílené, přímé či nepřímé řízení podle toho, jak je stanoveno v pracovních programech. Finanční prostředky z tematického nástroje se použijí na jeho složky:

a)specifické akce;

b)akce Unie

c)a mimořádnou pomoc.

Technická pomoc z podnětu Komise je z finančního krytí pro tematický nástroj rovněž podporována. 

2.Finanční prostředky z tematického nástroje jsou určeny na priority s vysokou přidanou hodnotou pro Unii nebo k reakci na naléhavé potřeby, a to v souladu se schválenými prioritami Unie vymezenými v příloze II.

3.Pokud jsou členským státům poskytnuty finanční prostředky z tematického nástroje v režimu přímého nebo nepřímého řízení, zajistí se, aby se na vybrané projekty nevztahovalo odůvodněné stanovisko Komise týkající se nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, které zpochybňuje legalitu a správnost výdajů nebo provádění projektů.

4.Pokud jsou finanční prostředky z tematického nástroje používány v režimu sdíleného řízení, Komise posoudí pro účely článku 18 a čl. 19. odst. 2 nařízení (EU) …/… [nařízení o společných ustanoveních], zda se na plánované akce nevztahuje odůvodněné stanovisko Komise týkající se nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, které zpochybňuje legalitu a správnost výdajů nebo provádění projektů.

5.Komise stanoví celkovou částku, jež bude pro tematický nástroj uvolněna z prostředků přidělených v rozpočtu Unie na daný rok.

6.Komise přijme pro tematický nástroj rozhodnutí o financování podle článku 110 finančního nařízení, přičemž definuje cíle a akce, které budou podporovány, a určí částky pro jeho jednotlivé složky uvedené v odstavci 1. V rozhodnutích o financování se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.

7.Po přijetí rozhodnutí o financování uvedeného v odstavci 3 může Komise provést příslušné změny v programech prováděných v rámci sdíleného řízení.

8.Rozhodnutí o financování mohou být roční nebo víceletá a mohou platit pro jednu nebo více složek tematického nástroje.

Oddíl 2
Podpora a provádění v rámci sdíleného řízení

Článek 9

Oblast působnosti

1.Tento oddíl se vztahuje na část finančního krytí uvedenou v čl. 7 odst. 2 písm. a) a na dodatečné zdroje, které mají být provedeny v rámci sdíleného řízení podle rozhodnutí Komise týkajícího se tematického nástroje podle článku 8.

2.Podpora podle tohoto oddílu se provádí v rámci sdíleného řízení v souladu s článkem 63 finančního nařízení a nařízením (EU) .../... [nařízení o společných ustanoveních].

Článek 10

Rozpočtové zdroje

1.Zdroje uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. a) se přidělují na národní programy prováděné členskými státy v rámci sdíleného řízení (dále jen „programy“) orientačně takto:

a)4 009 000 000 EUR členským státům v souladu s kritérii uvedenými v příloze I;

b)802 000 000 EUR členským státům na úpravu přídělů na programy podle čl. 13 odst. 1.

2.Pokud není částka uvedená v odst. 1 písm. b) přidělena, může být zbývající částka přidána k částce uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. b).

Článek 11

Míry spolufinancování

1.Příspěvek z rozpočtu Unie nepřesáhne 75 % celkových způsobilých výdajů na daný projekt.

2.V případě projektů prováděných v rámci specifických akcí lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 90 % celkových způsobilých výdajů.

3.V případě akcí uvedených v příloze IV lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 90 % celkových způsobilých výdajů.

4.V případě operační podpory, včetně na zvláštní režim průjezdu, lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 100 % celkových způsobilých výdajů.

5.V případě mimořádné pomoci lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 100 % celkových způsobilých výdajů.

6.Míra spolufinancování a maximální výše podpory z tohoto nástroje se pro druhy akcí uvedené v odstavcích 1 až 5 stanoví v rozhodnutí Komise o schválení programu.

7.U každého specifického cíle se v rozhodnutí Komise stanoví, zda se má míra spolufinancování pro daný specifický cíl vztahovat na:

(a)celkový příspěvek včetně příspěvku z veřejných zdrojů a soukromých zdrojů, nebo

(b)pouze příspěvek z veřejných zdrojů.

Článek 12

Programy

1.Každý členský stát zajistí, aby priority vymezené v jeho programu odpovídaly prioritám Unie v oblasti správy hranic a víz, reagovaly na výzvy Unie v této oblasti a byly plně v souladu s příslušným acquis Unie a se schválenými prioritami Unie. Členské státy při vymezování priorit svých programů zajistí, aby byla náležitě zohledněna prováděcí opatření stanovená v příloze II.

2.Komise zajistí, aby byla do procesu tvorby programů členských států zapojena již v rané fázi Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a případně také agentura eu-LISA, jestliže programy spadají do působnosti těchto agentur.

3.Bude konzultovat návrhy programů s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž se zvláštním důrazem na činnosti začleněné do operační podpory v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. a), aby se zajistil soulad a doplňkovost s akcemi agentury a akcemi členských států ohledně správy hranic, zamezilo se dvojímu financování a bylo dosaženo nákladové efektivnosti.

4.Ve vhodných případech zapojí Komise Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž a agenturu eu-LISA do úkolů týkajících se monitorování a hodnocení podle oddílu 5, a to zejména s cílem zajistit, aby akce prováděné s podporou nástroje byly v souladu s příslušným acquis Unie a schválenými prioritami Unie.

5.Po přijetí doporučení v oblasti působnosti tohoto nařízení v souladu s nařízením (EU) č. 1053/2013 a doporučení vydaných v rámci hodnocení zranitelnosti v souladu s nařízením (EU) 2016/1624 dotčený členský stát spolu s Komisí přezkoumá nejvhodnější přístup k realizaci těchto doporučení s podporou tohoto nástroje.

6.Komise případně zapojí Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž do procesu přezkumu nejvhodnějšího přístupu k realizaci doporučení s podporou tohoto nástroje.

7.Při provádění odstavce 5 dotčený členský stát stanoví realizaci opatření pro řešení veškerých zjištěných nedostatků, zejména opatření pro řešení závažných nedostatků a neshodných hodnocení, jako prioritu svého programu.

8.V případě potřeby se dotyčný program změní, aby zohledňoval doporučení uvedená v odstavci 5. V závislosti na dopadu dané úpravy může revidovaný program podléhat schválení Komise.

9.Ve spolupráci s Komisí a s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v souladu s působností agentury a na základě konzultací s nimi může dotčený členský stát s cílem realizovat doporučení uvedená v odstavci 5, která mají finanční dopady, přerozdělit zdroje v rámci svého programu, včetně zdrojů naplánovaných pro operační podporu.

10.Kdykoli se členský stát rozhodne pro provádění projektů s podporou nástroje společně s třetí zemí nebo ve třetí zemi, konzultuje tuto skutečnost před zahájením projektu s Komisí.

11.Kdykoliv se členský stát rozhodne provést akce podporované z nástroje s třetí zemí nebo ve třetí zemi v souvislosti s monitorováním, odhalováním, identifikací a sledováním nedovoleného překračování hranic, jeho předcházením a zadržováním osob nedovoleně překračujících hranice, pro účely odhalování nedovoleného přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, předcházení těmto jevům a boje proti nim, jakož i za účelem lepšího zajištění ochrany a záchrany životů migrantů, informuje Komisi o jakékoli dvoustranné či mnohostranné dohodě o spolupráci s takovou třetí zemí v souladu s článkem 20 nařízení (EU) č. 1052/2013.

12.Pokud jde o operativní vybavení, včetně dopravních prostředků, a komunikační systémy nutné pro účinnou a bezpečnou ochranu hranic, nakoupené s podporou tohoto nástroje, platí, že:

a)před zahájením nákupu za účelem pořízení operativního vybavení, včetně dopravních prostředků, a komunikačních systémů s podporou nástroje členské státy zajistí, aby toto vybavení vyhovovalo standardům stanoveným Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, pokud jsou takové standardy přijaty, a společně s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž ověří jejich technické požadavky s cílem zajistit interoperabilitu prostředků používaných Evropskou pohraniční a pobřežní stráží;

b)veškeré rozsáhlé operativní vybavení pro správu hranic, například vzdušné a námořní dopravní prostředky a prostředky ostrahy nakoupené členskými státy, musejí být zaregistrovány v rezervě technického vybavení Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž vzhledem k poskytování těchto prostředků v souladu s čl. 39 odst. 8 nařízení (EU) 2016/1624;

c)členské státy se mohou rozhodnout, že zakoupí vybavení pro víceúčelové námořní operace s podporou nástroje, pokud je toto vybavení používáno příslušnými vnitrostátními orgány při operacích ostrahy hranic po dobu alespoň 60 % celkové doby používání ke vnitrostátním účelům během jednoho roku. Toto vybavení musí být zaregistrováno v rezervě technického vybavení Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž vzhledem k poskytování těchto prostředků v souladu s čl. 39 odst. 8 nařízení (EU) 2016/1624;

d)za účelem podpory soudržného plánování rozvoje schopností Evropské pohraniční a pobřežní stráže a možností využívání společného zadávání veřejných zakázek členské státy informují Komisi, v rámci podávání zpráv v souladu s článkem 27, o dostupném víceletém plánování vybavení, jehož koupi v rámci nástroje očekávají. Komise tyto informace předloží Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž.

13.Odborná příprava v oblasti správy hranic vykonávaná s podporou tohoto nástroje vychází z příslušných harmonizovaných evropských standardů pro vzdělávání a společných standardů odborné přípravy pro ostrahu hranic a pobřeží se zaručenou kvalitou.

14.Členské státy prosazují zejména akce uvedené v příloze IV. Při řešení nepředvídaných nebo nových okolností nebo s cílem zajistit účinné provádění finančních prostředků je Komisi v souladu s článkem 29 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy IV.

15.Programování, jak stanoví čl. 17 odst. 5 nařízení (EU) .../... [nařízení o společných ustanoveních], vychází z typů intervencí uvedených v tabulce 1 přílohy VI.

Článek 13

Přezkum v polovině období

1.V roce 2024 přidělí Komise programům dotčených členských států dodatečné finanční prostředky uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. b) v souladu s kritérii uvedenými v bodě 1 písm. c) a v bodech 2 až 11 přílohy I. Tato přidělená částka bude založena na nejnovějších dostupných statistických údajích pro kritéria uvedená v bodě 1 písm. c) a v bodech 2 až 11 přílohy I. Toto financování se použije se na období od kalendářního roku 2025.

2.Pokud není nejméně 10 % počátečního přídělu na program uvedeného v čl. 10 odst. 1 písm. a) pokryto žádostmi o průběžné platby předloženými v souladu s článkem 85 nařízení (EU) …/... [nařízení o společných ustanoveních], není dotyčný členský stát způsobilý získat dodatečný příděl pro svůj program uvedený v odstavci 1.

3.V rámci přídělu prostředků z tematického nástroje od roku 2025 se případně zohlední pokrok při dosahování milníků výkonnostního rámce podle článku 12 nařízení (EU) .../... [nařízení o společných ustanoveních] a zjištěné nedostatky při provádění.

Článek 14

Specifické akce

1.Specifické akce jsou nadnárodní nebo vnitrostátní projekty v souladu s cíli tohoto nařízení, na něž jeden, několik nebo všechny členské státy mohou obdržet dodatečný příděl do svých programů.

2.Členské státy mohou kromě svého přídělu vypočteného v souladu s čl. 10 odst. 1 získat finanční prostředky na specifické akce za předpokladu, že jsou tyto prostředky následně jako takové označeny v programu a jsou použity jako příspěvek k provádění cílů tohoto nařízení.

3.Toto financování se nepoužije pro jiné akce v daném programu s výjimkou řádně odůvodněných případů a na základě změny programu schválené Komisí.

Článek 15

Operační podpora

1.Operační podpora je část prostředků přidělených členskému státu, kterou lze použít jako podporu pro veřejné orgány odpovědné za plnění úkolů a služeb, které pro Unii představují veřejnou službu.

2.Členský stát může využít až 30 % částky přidělené v rámci nástroje na svůj program na financování operační podpory pro veřejné orgány odpovědné za plnění úkolů a služeb, které představují pro Unii veřejnou službu.

3.Členské státy využívající operační podporu musí jednat v souladu s acquis Unie v oblasti správy hranic a víz.

4.Členské státy odůvodní v programu a ve výročních zprávách o výkonnosti podle článku 27 využití operační podpory na dosažení cílů tohoto nařízení. Před schválením programu Komise, po konzultacích s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž ohledně její působnosti v souladu s čl. 12 odst. 3, posoudí výchozí situaci v členských státech, které naznačily svůj záměr využít operační podporu, s přihlédnutím k informacím předloženým těmito členskými státy a případně k dostupným informacím ze schengenského hodnocení a hodnocení zranitelnosti, včetně doporučení vyplývajících ze schengenského hodnocení a hodnocení zranitelnosti.

5.Aniž je dotčen čl. 4 odst. 3 písm. c), operační podpora se soustředí na specifické úkoly a služby stanovené v příloze VII.

6.Při řešení nepředvídaných nebo nových okolností nebo s cílem zajistit účinné provádění finančních prostředků je Komisi v souladu s článkem 29 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny specifických úkolů a služeb uvedených v příloze VII.

Článek 16

Operační podpora na zvláštní režim průjezdu

1.Nástroj poskytne podporu na ušlé poplatky z víz vystavených za účelem průjezdu a na krytí dodatečných nákladů vynaložených na zavedení režimu dokladu k usnadnění průjezdu (FTD) a dokladu k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD) v souladu s nařízením (ES) č. 693/2003 a nařízením (ES) č. 694/2003.

2.Zdroje přidělené Litvě na zvláštní režim průjezdu podle čl. 7 odst. 2 písm. a) se poskytují jako dodatečná operační podpora pro Litvu v souladu s akcemi způsobilými k operační podpoře v rámci programu, jak je stanoveno v příloze VII.

3.Odchylně od čl. 15 odst. 2 může Litva využívat částku, která jí byla přidělena v souladu s čl. 7 odst. 2 písm. a), na financování operační podpory nad rámec částky stanovené v čl. 15 odst. 2.

4.Komise a Litva přezkoumají uplatnění tohoto článku v případě změn, které mají dopad na existenci nebo fungování zvláštního režimu průjezdu.

Oddíl 3
Podpora a provádění v rámci přímého a nepřímého řízení

Článek 17

Oblast působnosti

Podpora podle tohoto oddílu je prováděna buď přímo Komisí v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného článku.

Článek 18

Akce Unie

1.Akce Unie jsou nadnárodní projekty nebo projekty, na kterých má Unie zvláštní zájem a které jsou v souladu s cíli tohoto nařízení.

2.Z podnětu Komise může být nástroj použit k financování akcí Unie, jež se týkají cílů tohoto nařízení, které jsou uvedeny v článku 3 a jsou v souladu s přílohami II a III.

3.Akce Unie mohou poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a zadávání veřejných zakázek. Zároveň mohou poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.

4.Granty provedené v rámci přímého řízení se udělují a spravují v souladu s [hlavou VIII] finančního nařízení.

5.Hodnotící výbor, který posuzuje návrhy, může být složen z externích odborníků.

6.Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení stanovená v [článku X] nařízení (EU) .../... [nástupce nařízení o záručním fondu].

Článek 19

Operace kombinování zdrojů

Operace kombinování zdrojů v rámci tohoto nástroje se provádějí v souladu s [nařízení o InvestEU] a [hlavou X] finančního nařízení.

Článek 20

Technická pomoc na úrovni Komise

Z nástroje lze podpořit opatření technické pomoci prováděná z podnětu nebo jménem Komise. Tato opatření mohou být financována ve výši 100 %. 

Článek 21

Audity

Audity týkající se použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.

Článek 22

Informace, komunikace a publicita

1.Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.Komise provádí k tomuto nástroji a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na tento nástroj rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli tohoto nařízení.

Oddíl 4
Podpora a provádění v rámci sdíleného, přímého a nepřímého řízení

Článek 23

Mimořádná pomoc

1.Nástroj poskytuje finanční pomoc na řešení naléhavých a konkrétních potřeb v případě mimořádné situace vyvolané naléhavými a výjimečnými okolnostmi, kdy velký či nepřiměřený počet státních příslušníků třetích zemí překročil, překračuje nebo se očekává, že překročí vnější hranice jednoho nebo více členských států, zejména v těch úsecích hranic, kde bylo zjištěno, že úroveň dopadu svou intenzitou ohrožuje fungování celého schengenského prostoru, nebo v případě jakékoli jiné naléhavé a výjimečné situace v působnosti tohoto nařízení, která vyžaduje okamžité přijetí opatření.

2.Mimořádná pomoc může mít podobu grantů přidělených přímo decentralizovaným agenturám.

3.Mimořádná pomoc může být programům členských států přidělena navíc k jejich přídělu vypočtenému v souladu s čl. 10 odst. 1 a s přílohou I za předpokladu, že je následně v tomto programu jako taková označena. Toto financování se nepoužije pro jiné akce v daném programu s výjimkou řádně odůvodněných případů a na základě změny programu schválené Komisí.

4.Granty provedené v rámci přímého řízení se udělují a spravují v souladu s [hlavou VIII] finančního nařízení.

Článek 24

Kumulativní, doplňkové a kombinované financování

1.Na akci, na niž byl získán příspěvek z nástroje, lze rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, včetně fondů se sdíleným řízením, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Příspěvek na akci z jednotlivých programů Unie podléhá pravidlům těchto programů. Kumulativní financování nepřekročí celkové způsobilé náklady akce a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

2.Akce, které obdržely certifikaci „pečeť excelence“, nebo které splňují následující kumulativní srovnávací podmínky:

a)byly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto nástroje;

b)splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k podávání návrhů;

c)nemohou být financovány v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení,

mohou obdržet podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu+ nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v souladu s čl. 67 odst. 5 nařízení (EU) .../... [nařízení o společných ustanoveních] a článkem 8 nařízení (EU) …/… [financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky], za předpokladu, že tato opatření jsou v souladu s cíli příslušného programu. Použijí se pravidla fondu nebo nástroje, z něhož se podpora poskytne.

Oddíl 5

Monitorování, podávání zpráv a hodnocení

Pododdíl 1 Společná ustanovení

Článek 25

Monitorování a podávání zpráv

1.Komise na základě své povinnosti podávat zprávy podle čl. 43 odst. 3 písm. h) bodů i) a iii) finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o výkonnosti v souladu s přílohou V.

2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s čl. 29 akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy V, pokud jde o provedení nezbytných úprav informací o výkonnosti předkládaných Evropskému parlamentu a Radě.

3.Ukazatele pro vykazování pokroku nástroje při plnění cílů nařízení jsou uvedeny v příloze VIII. Pro ukazatele výstupů se výchozí hodnota stanoví na nulu. Milníky stanovené pro rok 2024 a cíle stanovené pro rok 2029 jsou kumulativní.

4.Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a případně členským státům uloží přiměřené požadavky na podávání zpráv.

5.K zajištění účinného posouzení pokroku nástroje při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 29 akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy VIII s cílem přezkoumat a doplnit ukazatele, pokud je to nutné, a doplnit toto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení mimo jiné informací, které mají poskytovat členské státy.

Článek 26

Hodnocení

1.Komise provede hodnocení v polovině období a zpětné hodnocení tohoto nařízení, včetně akcí prováděných v rámci tohoto nástroje.

2.Hodnocení v polovině období a zpětné hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu ve lhůtě stanovené v článku 40 nařízení (EU) …/… [nařízení o společných ustanoveních].

Pododdíl 2 Pravidla pro sdílené řízení

Článek 27

Výroční zprávy o výkonnosti

1.Do 15. února 2023 a ke stejnému datu každého následujícího roku až do roku 2031 předloží členské státy Komisi výroční zprávu o výkonnosti podle čl. 36 odst. 6 nařízení (EU) .../... [nařízení o společných ustanoveních]. Zpráva předložená v roce 2023 se bude týkat provádění programu do 30. června 2022.

2.Výroční zpráva o výkonnosti obsahuje zejména informace o:

a)pokroku při provádění programu a dosahování milníků a cílů, přičemž se zohlední nejnovější údaje požadované v článku 37 nařízení (EU) ... /... [nařízení o společných ustanoveních];

b)veškerých otázkách, které ovlivňují výkonnost programu, a opatřeních přijatých za účelem jejich vyřešení;

c)doplňkovosti akcí podporovaných nástrojem a podpory poskytované z jiných nástrojů Unie, zejména akcí prováděných ve třetích zemích nebo ve vztahu k těmto zemím;

d)přispění programu k provádění příslušného acquis Unie a akčních plánů;

e)provádění činností v oblasti komunikace a viditelnosti;

f)plnění příslušných základních podmínek a jejich uplatňování v průběhu celého programového období.

3.Komise může vznést připomínky k výroční zprávě o výkonnosti do dvou měsíců ode dne jejího obdržení. Pokud Komise nesdělí v této lhůtě své připomínky, považuje se zpráva za schválenou.

4.Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku přijme Komise prováděcí akt, kterým se stanoví šablona výroční zprávy o výkonnosti. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 30 odst. 2.

Článek 28

Monitorování a podávání zpráv

1.Monitorování a podávání zpráv v souladu s hlavou IV nařízení (EU) .../... [nařízení o společných ustanoveních] vycházejí z typů intervencí uvedených v tabulkách 1, 2 a 3 přílohy VI. Při řešení nepředvídaných nebo nových okolností nebo s cílem zajistit účinné provádění finančních prostředků je Komisi v souladu s článkem 29 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy VI.

2.Společné ukazatele se použijí v souladu s čl. 12 odst. 1 a s články 17 a 37 nařízení (EU) …/... [nařízení o společných ustanoveních].

KAPITOLA III

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 29

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 12, 15, 25 a 28 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 12, 15, 25 a 28 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 12, 15, 25 a 28 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 30

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen Výbor pro koordinaci Azylového a migračního fondu, Fondu pro vnitřní bezpečnost a nástroje pro správu hranic a víza. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme. Toto se nepoužije na prováděcí akt uvedený v čl. 27 odst. 4.

Článek 31

Přechodná ustanovení

1.Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření v rámci nástroje pro vnější hranice a víza jako součásti Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020, zřízeného nařízením (EU) č. 515/2014, které se na příslušná opatření použije až do jejich ukončení.

2.Finanční krytí nástroje může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi nástrojem a opatřeními přijatými podle jeho předchůdce, nástroje pro vnější hranice a víza jako součásti Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020, zřízeného nařízením (EU) č. 515/2014.

Článek 32

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve Štrasburku dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda / předsedkyně    předseda / předsedkyně



LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3Povaha návrhu/podnětu

1.4Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5Doba trvání akce a finanční dopad

1.6Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systém řízení a kontroly

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranice zřizuje nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz (BMVI).

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

Okruh 4 (Migrace a správa hranic). Hlava 11: Správa hranic

1.3.Návrh/podnět se týká:

 nové akce

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 61

 prodloužení stávající akce

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Usnadnění legálního cestování a současně předcházení rizikům nelegální migrace a bezpečnostním rizikům je klíčový cíl programu pro migraci. Evropskou strategii integrované správy hranic provádí Evropská pohraniční a pobřežní stráž v rámci úzké spolupráce mezi jejími složkami, konkrétně Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a pohraniční stráží členských států.

Dne 14. března 2018 Komise představila svůj politický přístup k přizpůsobování společné vízové politiky novým výzvám, jehož součástí je i revize právního rámce Vízového informačního systému (VIS). Dále Komise zveřejnila legislativní návrh, který řeší současné rozdílné postupy v členských státech a zajišťuje, aby pravidla pro udělování víz tvořila součást politiky Unie v oblasti zpětného přebírání osob.

Aby byl zachován a posílen schengenský prostor, jsou členské státy povinny od 6. dubna 2017 provádět v příslušných databázích systematické kontroly občanů EU překračujících vnější hranice EU. Dále Komise vydala pro členské státy doporučení, jak lépe využívat policejní kontroly a přeshraniční spolupráci. Všechny tyto politické cíle a činnosti umožní EU dosáhnout jejího hlavního cíle, tedy posílit fungování schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích, avšak musí se opírat o přiměřené financování z EU.

Aby plně integrovaný systém správy hranic EU fungoval, je třeba vytvořit silnou a plně funkční Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž. Komise proto navrhla vytvořit stálý sbor přibližně 10 000 příslušníků pohraniční stráže, kteří by měli nezbytný výcvik a finanční podporu, a rozšířili tak vnitrostátní složku Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Zapracování této významné změny může vyvolat potřebu upravit mandát Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž jakožto unijní složky Evropské pohraniční a pobřežní stráže.

Vedle toho by financování z EU mělo být schopno řešit situace vyplývající z naléhavého a výjimečného tlaku na vnější hranice EU či jiné situace vyžadující okamžitou činnost, které nemohou členské státy řešit samostatně.

Bez ohledu na budoucí politický vývoj bude každý případný legislativní návrh v této oblasti zahrnovat samostatný legislativní finanční výkaz. Příslušné finanční zdroje by mohly pocházet buď z finančního krytí tohoto fondu, nebo z jakýchkoli jiných dodatečných finančních prostředků, jež jsou k dispozici ve finančním krytí víceletého finančního rámce.

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota vyplývající ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by se jinak vytvořila činností samotných členských států.

Důvody pro akci na evropské úrovni (ex ante)

Výzvy v oblasti správy vnějších hranic jsou ze své podstaty navzájem propojené nadnárodní jevy a členské státy je nemohou odpovídajícím způsobem řešit samostatně. Článek 80 Smlouvy o fungování EU stanoví, že se společné politiky v oblasti azylu, migrace a vnějších hranic řídí zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy. Financování z EU představuje mechanismus, který uvádí v účinnost finanční dopady této zásady. Integrovaná správa vnějších hranic EU je nejúčinnějším způsobem spravedlivého rozdělení této odpovědnosti a jejích finančních dopadů mezi členskými státy. Financování z EU je v této oblasti naprosto nezbytné pro zajištění silné a účinné integrované správy hranic a současně pro zabezpečení volného pohybu osob v schengenském prostoru. Právo EU jednat v oblasti vnitřních věcí vyplývá především z hlavy V Smlouvy o fungování EU (Prostor svobody, bezpečnosti a práva), kde se v článku 77 stanoví, že Unie má „zajistit kontrolu osob a účinný dohled nad překračováním vnějších hranic“.

Očekávaná generovaná přidaná hodnota Unie (ex post):

Výzvy v oblastech správy vnějších hranic a společné vízové politiky nemohou dostatečným způsobem řešit členské státy samostatně.

Zrušení kontrol na vnitřních hranicích vyžaduje společná opatření, jež zajistí účinnou ochranu a ostrahu vnějších hranic Unie, jakož i společnou azylovou a migrační politiku. Je to nezbytné pro zachování schengenského prostoru jako prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích a pro předcházení druhotnému pohybu a jeho řešení. Článek 80 Smlouvy o fungování EU stanoví, že se společné politiky v oblasti azylu, migrace a vnějších hranic řídí zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy. Financování z EU představuje mechanismus, který uvádí v účinnost finanční dopady této zásady.

EU má za cíl vytvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic pro své občany. V době, kdy terorismus a jiná závažná trestná činnost přesahují hranice, mají jak EU, tak členské státy vůči svým občanům odpovědnost vytvořit prostor bezpečnosti, kde jsou jednotlivci chráněni v plném souladu s Listinou základních práv Evropské unie. Smlouvy v tomto ohledu stanoví potřebu zajistit vysokou úroveň bezpečnosti, mimo jiné prostřednictvím preventivních opatření a koordinace a spolupráce mezi policejními, justičními a jinými příslušnými orgány. Členské státy mají prvotní odpovědnost za správu hranic a bezpečnost, ale samy o sobě nemohou účinně řešit nadnárodní hrozby. Na evropské úrovni je třeba vypracovat nástroje, jejichž prostřednictvím mohou vnitrostátní orgány a případně mezinárodní organizace účinně spolupracovat na řešení společných úkolů.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Návrh zohledňuje výsledky hodnocení předchozího nástroje financování v oblasti správy hranic a víz.

Bylo zjištěno, že oblast působnosti současného nástroje je dostatečně široká a že v oblasti správy hranic a víz řeší široké spektrum otázek. Vnější rozměr nástroje by měl být posílen tím, že do něj budou doplněny dodatečné zdroje, z kterých bude financována spolupráce se třetími zeměmi a v třetích zemích, jež může podpořit cíle Unie v oblasti správy hranic.

Dále bylo při hodnocení zjištěno, že je potřebná větší flexibilita vycházející z vyvážené kombinace sdíleného, přímého a nepřímého řízení při poskytování podpory z nástroje, aniž by bylo o způsobu správy kompletního finančního krytí rozhodnuto již na začátku programového období. Bude tak možné směrovat finanční prostředky na priority Unie i na naléhavé výzvy, které není možné vždy předvídat nebo plánovat od samého začátku.

Dalším tématem hodnocení bylo zjednodušení, konkrétně potřeba stanovit společná pravidla pro programování, podávání zpráv a finanční řízení a sladit fondy v oblasti vnitřních věcí s podobnými finančními nástroji EU.

Vedle toho je nutné vycházet ze současného rámce pro monitorování a hodnocení a tento rámec dále rozvíjet tak, aby zajišťoval posílenou orientaci nástroje na výkonnost a kvalitnější a častější podávání zpráv o pokroku při dosahování cílů a milníků.

1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji:

Z několika dalších nástrojů EU budou podporovány činnosti, které se budou s činnostmi financovanými z tohoto nástroje doplňovat.

Za prvé jde o Fond pro vybavení pro celní kontroly, který bude společně s tímto nástrojem podporovat akce na vnějších hranicích EU zaměřené na zajištění vysoké bezpečnosti v Unii. Zatímco tento nástroj se zaměří na kontrolu osob, předmětem Fondu pro vybavení pro celní kontroly bude kontrola zboží. Z Fondu pro vybavení pro celní kontroly se bude financovat veškeré vybavení, u něhož je alespoň jedním z účelů celní kontrola, s výjimkou dopravních prostředků. To může zahrnovat i účely správy hranic, takže se tyto dva fondy budou navzájem doplňovat.

Další synergie bude dosaženo s Azylovým a migračním fondem. Zatímco z tohoto nástroje se bude podporovat řízení migrace v souvislosti s ochranou hranic, Azylový a migrační fond bude tuto činnost podporovat z pohledu postupů v oblasti azylu, znovuusídlení a navracení.

Tento nástroj bude dále podporovat činnosti v návaznosti na výsledky příslušných výzkumů v oblasti bezpečnosti tím, že bude poskytovat podporu na praktické uplatňování a zavádění výsledků takového výzkumu.

Ze složek vnějšího rozměru tohoto nástroje budou podporovány akce ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím, jež slouží především zájmům a cílům EU, mají přímý dopad v EU a jejích členských státech a zajišťují kontinuitu s opatřeními prováděnými na území EU. Toto financování bude navrženo a prováděno v souladu s politikou EU v oblasti vnější činnosti a zahraniční politikou EU, například tak, že členské státy budou muset vést před zahájením akcí ve třetích zemích nebo se třetími zeměmi konzultace s Komisí.

Bude také zajištěna synergie s financováním z EU v oblasti námořního dohledu a bezpečnosti, protože tento nástroj umožní mimo jiné nákup víceúčelového vybavení a dopravních prostředků. Díky tomu se maximalizují dostupné finanční prostředky a dále se podpoří spolupráce mezi příslušnými orgány na činnostech s námořním rozměrem.

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

 Časově omezená doba trvání

   s platností od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027,

   finanční dopad od roku 2021 do roku 2027 u prostředků na závazky a od roku 2021 u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 62

 Přímé řízení Komisí

prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

   prostřednictvím výkonných agentur 63 .

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

EIB a Evropský investiční fond,

subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

veřejnoprávní subjekty,

soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Navrhovaný nástroj bude prováděn v rámci sdíleného, přímého nebo nepřímého řízení. Největší část prostředků bude vyčleněna na národní programy v rámci sdíleného řízení. Zbývající část bude přidělena na tematický nástroj a bude ji možno použít pro specifické akce (prováděné členskými státy na vnitrostátní nebo nadnárodní úrovni), akce Unie (přímé/nepřímé řízení), mimořádnou pomoc (sdílené, přímé nebo nepřímé řízení), přemístění a znovuusídlování (sdílené řízení) a Evropskou migrační síť (přímé řízení).

Technická pomoc z podnětu Komise bude realizována v režimu přímého řízení. 

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Přímé/nepřímé řízení:

Komise bude přímo sledovat provádění akcí podle úpravy popsané v příslušných grantových dohodách, případných pověřovacích smlouvách s mezinárodními organizacemi a smlouvách s příjemci.

Sdílené řízení:

Každý členský stát zavede pro svůj program systémy řízení a kontroly a zajistí kvalitu a spolehlivost systému monitorování a hodnot ukazatelů v souladu s nařízením o společných ustanoveních. Aby se usnadnilo rychlé zahájení provádění, je možné „překlopit“ současné funkční systémy řízení a kontroly do příštího programového období.

V této souvislosti se bude od členských států požadovat, aby zřídily monitorovací výbor, jehož činnosti se zúčastní Komise jakožto poradce. Monitorovací výbor se bude scházet nejméně jednou ročně. Bude posuzovat všechny otázky, které mají vliv na pokrok při dosahování cílů programu.

Členské státy předloží výroční zprávu o výkonnosti, která by měla obsahovat informace o pokroku při provádění programu a při dosahování milníků a cílů. Vedle toho by zpráva měla uvádět veškeré otázky, které ovlivňují výkonnost programu, a popsat opatření přijatá za účelem jejich vyřešení.

Na konci období předloží každý členský stát závěrečnou zprávu o výkonnosti. Závěrečná zpráva by se měla zaměřit na pokrok při dosahování cílů programu a měla by obsahovat přehled klíčových otázek, které ovlivnily výkonnost programu, opatření přijatých k vyřešení těchto otázek a hodnocení jejich účinnosti. Vedle toho by měla uvádět přínos programu k řešení úkolů uvedených v příslušných doporučeních EU adresovaných členskému státu, pokrok při dosahování cílů stanovených ve výkonnostním rámci, závěry příslušných hodnocení, kroky v návaznosti na tyto závěry a výsledky činností v oblasti komunikace.

Podle návrhu nařízení o společných ustanoveních předloží členské státy každoročně balíček pro poskytnutí jistoty, který obsahuje roční účetní závěrku, prohlášení řídicího subjektu a výroky auditního orgánu týkající se účetní závěrky, systému řízení a kontroly a legality a správnosti výdajů vykázaných v roční účetní závěrce. Tento balíček pro poskytnutí jistoty použije Komise ke stanovení částky k tíži fondu za dané účetní období.

Každé dva roky se mezi Komisí a jednotlivými členskými státy uspořádá přezkumné jednání za účelem posouzení výkonnosti jednotlivých programů.

K jednotlivým programům předloží členské státy šestkrát ročně údaje rozdělené podle specifických cílů. Tyto údaje se týkají nákladů na operace a hodnot společných ukazatelů výstupů a výsledků.

Obecně platí, že:

Komise provede v polovině období hodnocení akcí prováděných v rámci fondu a dále jejich zpětné hodnocení v souladu s nařízením o společných ustanoveních. Hodnocení v polovině období by mělo vycházet zejména z hodnocení programů v polovině období, které členské státy předloží Komisi do 31. prosince 2024.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie.

Jak zpětná hodnocení fondů spravovaných Generálním ředitelstvím pro migraci a vnitřní věci v období 2007–2013, tak i průběžná hodnocení současných fondů spravovaných tímto ředitelstvím ukazují, že kombinace několika způsobů poskytování podpory v oblasti migrace a vnitřních věcí představovala účinný způsob, jak dosáhnout cílů fondů. Ucelená podoba mechanismů poskytování podpory je zachována a zahrnuje sdílené, přímé a nepřímé řízení.

Prostřednictvím sdíleného řízení členské státy provádějí programy, které přispívají k cílům politiky Unie, jež jsou přesně přizpůsobeny jejich vnitrostátní situaci. Sdílené řízení zajišťuje dostupnost finanční podpory ve všech zúčastněných členských státech. Sdílené řízení navíc dovoluje předvídat financování a členským státům, které nejlépe znají výzvy, jimž čelí, umožňuje odpovídajícím způsobem plánovat jejich dlouhodobé prostředky. Prostřednictvím sdíleného řízení lze provádět doplňkové financování specifických akcí (pokud vyžadují spolupráci mezi členskými státy nebo pokud nový vývoj v Unii vyžaduje poskytnutí dodatečného financování jednomu nebo několika členským státům) a pro činnosti v oblasti znovuusídlování a přemísťování. Nově může fond poskytovat prostřednictvím sdíleného řízení rovněž mimořádnou pomoc nad rámec přímého a nepřímého řízení.

Prostřednictvím přímého řízení Komise podporuje další akce, které přispívají ke společným cílům politiky Unie. Tyto akce umožňují individuálně přizpůsobit podporu na naléhavé a zvláštní potřeby situaci v jednotlivých členských státech („mimořádná pomoc“), podpořit nadnárodní sítě a činnosti, vyzkoušet inovativní činnosti, které by se mohly v rámci národních programů rozšířit, a financovat studie v zájmu Unie jako celku („akce Unie“).

V rámci nepřímého řízení si fond uchovává možnost přenést za konkrétním účelem úkoly týkající se plnění rozpočtu mimo jiné na mezinárodní organizace a agentury pro vnitřní věci.

S ohledem na různé cíle a potřeby je v rámci fondu navržen tematický nástroj jako způsob vyvážení předvídatelnosti víceletých přídělů finančních prostředků do národních programů s flexibilitou při pravidelné výplatě finančních prostředků na akce s vysokou přidanou hodnotou pro Unii. Tematický nástroj bude použit ke specifickým akcím v členských státech nebo akcím prováděným ve spolupráci členských států, k akcím Unie, mimořádné pomoci, znovuusídlování a relokaci. Zajistí možnost přidělovat a převádět finanční prostředky mezi různými výše uvedenými způsoby jejich poskytování na základě dvouletého programového cyklu.

Způsoby platby pro sdílené řízení jsou popsány v návrhu nařízení o společných ustanoveních, který počítá s ročním předběžným financováním, po němž by na základě žádostí o platbu předkládaných členskými státy během účetního období následovaly maximálně čtyři průběžné platby na jeden program a rok. Podle návrhu nařízení o společných ustanoveních bude předběžné financování zúčtováno během posledního účetního období programů.

Strategie kontroly bude založena na novém finančním nařízení a na nařízení o společných ustanoveních. Nové finanční nařízení a navrhované nařízení o společných ustanoveních by měly rozšířit používání zjednodušených forem grantů, například jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů. Vedle toho zavádí nové podoby plateb na základě dosažených výsledků namísto nákladů. Příjemci obdrží pevně danou peněžní částku, pokud prokáží, že proběhly určité činnosti, například školicí kurzy nebo dodávka humanitární pomoci. Tím se má zjednodušit zátěž představovaná kontrolami jak pro příjemce, tak i pro členský stát (např. kontrola účtů a příjmových dokladů u nákladů).

V případě sdíleného řízení navazuje návrh nařízení o společných ustanoveních 64 na strategii řízení a kontroly platnou během programového období 2014–2020, ale navíc zavádí několik opatření zaměřených na jednodušší provádění a snížení kontrolní zátěže pro příjemce i členské státy. Jedná se o tyto nové prvky:

– zrušení postupu pro určení orgánů (což by mělo umožnit rychlejší provádění programů),

– řídicí kontroly (správní a na místě) vykonávané řídicím orgánem na základě rizik (oproti výlučně správním kontrolám vyžadovaným během programového období 2014–2020). Dále platí, že řídicí orgány mohou za určitých podmínek používat přiměřená kontrolní opatření v souladu s vnitrostátními postupy,

– podmínky, které zamezí realizaci několika auditů jedné a téže operace / jednoho a téhož výdaje.

Programové orgány budou Komisi předkládat žádosti o průběžnou platbu na základě výdajů vynaložených příjemci. Návrh nařízení o společných ustanoveních umožňuje řídicím orgánům vykonávat řídicí kontroly na základě rizik a stanoví také zvláštní kontroly (např. kontroly řídicím orgánem na místě a audity operací/výdajů auditním orgánem) po vykázání příslušného výdaje Komisi v žádostech o průběžnou platbu. Aby se zmírnilo riziko úhrady nezpůsobilých výdajů, podle návrhu nařízení o společných ustanoveních se zastropují průběžné platby Komise na 90 %, protože v takové chvíli byly vykonány jen některé vnitrostátní kontroly. Komise vyplatí zbývající zůstatek po schválení roční účetní závěrky, jakmile od programových orgánů obdrží balíček pro poskytnutí jistoty. Jakékoli nesrovnalosti zjištěné Komisí nebo Evropským účetním dvorem po předání ročního balíčku pro poskytnutí jistoty mohou vést k čisté finanční opravě.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Sdílené řízení:

Výdajové programy GŘ pro migraci a vnitřní věci (GŘ HOME) nejsou zatíženy významným rizikem chyb. Potvrzením je skutečnost, že o nich výroční zprávy Účetního dvora opakovaně nepřinášejí významná zjištění. Kromě toho GŘ HOME již revidovalo svůj právní základ (nařízení (EU) 2015/378 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1042/2014), aby bylo v souladu s kontrolním rámcem ostatních fondů ESIF podle nařízení o společných ustanoveních a s jejich modelem míry jistoty a udrželo si i nadále nízkou chybovost ve svých výdajových programech. O zajištění souladu usiluje i stávající návrh, jehož kontrolní rámec odpovídá rámci ostatních GŘ spravujících fondy v rámci sdíleného řízení.

V rámci sdíleného řízení se obecná rizika související s prováděním stávajících programů týkají jednak nedostatečného čerpání prostředků z fondu ze strany členských států, jednak možných chyb vyplývajících ze složitosti pravidel a nedostatků v systémech řízení a kontroly. Návrh nařízení o společných ustanoveních zjednodušuje regulační rámec na základě harmonizace pravidel a systémů řízení a kontroly jednotlivých fondů prováděných v rámci sdíleného řízení. Stanoví rovněž požadavky na kontrolu, jež se odvíjejí od příslušných rizik (např. řídicí kontrola na základě rizika, možnost přiměřených kontrolních opatření založených na vnitrostátních postupech a omezení auditních činností z hlediska časového rozvržení a/nebo specifických operací).

Přímé/nepřímé řízení:

Z nedávné analýzy hlavních příčin a typů nejčastěji zjištěných chyb v auditech ex post vyplynulo, že příslušný nesoulad byl způsoben hlavně nedostatečným finančním řízením grantů poskytovaných příjemcům, chybějící nebo nedostatečnou podpůrnou dokumentací, nesprávným zadáváním veřejných zakázek a náklady nezahrnutými do rozpočtu.

Rizika se tudíž objevují především v souvislosti s/se

– zajištěním kvality vybraných projektů a jejich následnou technickou realizací, nejasnými nebo neúplnými pokyny poskytnutými příjemcům nebo nedostatečným monitorováním,

– neefektivním či nehospodárným využíváním přidělených finančních prostředků, a to jak v případě grantů (kvůli složitým pravidlům proplácení skutečných způsobilých nákladů a omezeným možnostem tyto náklady kontrolovat „od stolu“), tak v případě veřejných zakázek (v důsledku někdy omezeného počtu dodavatelů, kteří nabízejí požadované odborné znalosti, a z toho plynoucí nedostatečné možnosti porovnat cenové nabídky),

– kapacitou (zejména) menších organizací účinně kontrolovat výdaje a zajistit transparentnost prováděných operací,

– poškozením dobré pověsti Komise, bude-li odhalen podvod nebo trestná činnost, a pouze částečnou jistotou, kterou poskytují vnitřní kontrolní systémy třetích stran. Smluvní strany a příjemci bývají různorodí, je jich poměrně velký počet a často používají své vlastní, spíše menší kontrolní systémy.

U většiny těchto rizik se očekává, že budou omezena díky lepší koncepci výzev k podávání návrhů, pokynů pro příjemce, zacílení návrhů a lepšímu využití možností zjednodušeného vykazování nákladů a křížového spoléhání na audity a hodnocení podle nového finančního nařízení.

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

Sdílené řízení:

Předpokládá se, že náklady členských států na kontroly zůstanou stejné, nebo se potenciálně sníží. U současného programového cyklu na období 2014–2020 se od roku 2017 kumulativní náklady na kontrolu vynakládané členskými státy odhadují na přibližně 5 % celkové částky plateb požadovaných členskými státy na rok 2017.

Toto procento by mělo klesat zároveň s nárůstem účinnosti při provádění programů a zvyšováním plateb členským státům.

Vzhledem k tomu, že v návrhu nařízení o společných ustanoveních se zavádí přístup k řízení a kontrolám založený na rizicích, a vzhledem k zesílenému úsilí o přijetí možností zjednodušeného vykazování nákladů se očekává, že se náklady členských států na kontroly dále sníží.

Přímé/nepřímé řízení:

Náklady na kontroly představují přibližně 2,5 % plateb, které provádí GŘ HOME. Tato hodnota zůstane dle předpokladu stabilní nebo se mírně sníží v případě, že v příštím programovém období budou šířeji využívány možnosti zjednodušeného vykazování nákladů.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

Jak stanoví finanční nařízení, předcházení podvodům a jejich odhalování je jedním z cílů vnitřní kontroly. Jde o klíčovou otázku správy, kterou se Komise musí zabývat v průběhu celého výdajového cyklu.

Strategie GŘ HOME proti podvodům zaměřená na jejich prevenci, odhalování a nápravu nadto mimo jiné zajišťuje, aby vnitřní kontroly GŘ HOME v této oblasti byly v plném souladu se strategií Komise proti podvodům (CAFS) a aby byl systém řízení rizika podvodů koncipován tak, aby oblasti zatížené tímto rizikem identifikoval a dokázal na ně adekvátně reagovat.

Pokud jde o sdílené řízení, členské státy budou zajišťovat legalitu a správnost výdajů zahrnutých do jejich účetní závěrky předložené Komisi. V této souvislosti přijmou členské státy veškerá opatření nezbytná k prevenci, odhalování a nápravě nesrovnalostí včetně podvodů. Stejně jako v současném programovém cyklu (2014–2020) 65 jsou členské státy povinny zavést postupy pro odhalování nesrovnalostí a podvodů a podávat Komisi zprávy o nesrovnalostech včetně podezření z podvodu a zjištěných podvodů v oblasti sdíleného řízení. Opatření proti podvodům zůstanou i nadále průřezovou zásadou a povinností členských států.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

Okruh č. 4: „Migrace a správa hranic“

RP/NRP 66

zemí ESVO 67

kandidátských zemí 68

třetích zemí

ve smyslu čl. [21 odst. 2 písm. b)] finančního nařízení

4

11.02.01 — Nástroj pro správu hranic a víza (BMVI) 

RP

NE

NE

ANO

NE

4

11.01.01 — Nástroj pro správu hranic a víza (BMVI) (Technická pomoc)

NRP

NE

NE

ANO

NE

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

4

„Migrace a správa hranic“

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Po roce 2027

CELKEM

Operační prostředky (v členění podle rozpočtových položek uvedených v bodě 3.1)

Závazky

(1)

605,643

1 152,796

1 165,153

1 244,444

1 257,299

1 270,410

1 280,255

7 976,000

Platby

(2)

39,834

73,210

308,262

830,687

1 223,613

1 211,502

1 206,009

3 082,882

7 976,000

Prostředky správní povahy financované z krytí programu 69  

Závazky = Platby

(3)

5,654

5,767

5,882

6,000

6,120

6,242

6,335

42,000

Prostředky na krytí programu CELKEM

Závazky

= 1 + 3

611,297

1 158,563

1 171,035

1 250,444

1 263,419

1 276,652

1 286,590

8 018,000

Platby

= 2 + 3

45,488

78,977

314,144

836,687

1 229,733

1 217,744

1 212,344

3 082,882

8 018,000



Okruh víceletého finančního
rámce

7

„Správní výdaje“

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu , která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Po roce 2027

CELKEM

Lidské zdroje

10,329

11,473

13,046

13,046

13,046

13,046

13,046

 

87,032

Ostatní správní výdaje

0,202

0,202

0,202

0,202

0,202

0,202

0,202

 

1,412

Prostředky z okruhu 7 víceletého finančního rámce CELKEM

(Závazky celkem = platby celkem)

10,531

11,675

13,248

13,248

13,248

13,248

13,248

 

88,444

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Po roce 2027

CELKEM

CELKEM prostředky
ze všech OKRUHŮ
víceletého finančního rámce
 

Závazky

621,83

1 170,24

1 184,28

1 263,69

1 276,67

1 289,90

 

1 299,84

8 106.44

Platby

56,02

90,65

327,39

849,93

1 242,98

1.230,99

1 225,59

3 082,88

8 106,44

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Roky

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

OKRUH 7
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

10,329

11,473

13,046

13,046

13,046

13,046

13,046

87,032

Ostatní správní výdaje

0,202

0,202

0,202

0,202

0,202

0,202

0,202

1,412

Mezisoučet za OKRUH 7
víceletého finančního rámce

10,531

11,675

13,248

13,248

13,248

13,248

13,248

88,444

Mimo OKRUH 7 70
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

Ostatní výdaje
správní povahy

5,654

5,767

5,882

6,000

6,120

6,242

6,335

42,000

Mezisoučet
mimo OKRUH 7
víceletého finančního rámce

5,654

5,767

5,882

6,000

6,120

6,242

6,335

42,000

CELKEM

16,185

17,442

19,130

19,248

19,368

19,490

19,583

130,444

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

   Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Roky

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

Ústředí a zastoupení Komise

65

73

84

84

84

84

84

Delegace

3

3

3

3

3

3

3

Výzkum

Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) – SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD  71

OKRUH 7

Financovaní z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce 

– v ústředí

8

8

8

8

8

8

8

– při delegacích

Financovaní z krytí programu 

– v ústředí

– při delegacích

Výzkum

Jiné (upřesněte)

CELKEM

76

84

95

95

95

95

95

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

95 FTE do roku 2027 představují celkový počet zaměstnanců potřebných pro provádění a řízení fondu. Patří mezi ně zaměstnanci, kteří již nyní pracují v GŘ HOME pro ISF (výchozí situace: 66 FTE = 6 SZ, 22 AST, 36 AD včetně 1 AD při delegaci, 1 VNO, 1 ZAP) k dubnu 2018 a další zaměstnanci (+6 AST, +23 AD, z toho 2 při delegacích). Níže je uveden popis úkolů těchto dalších zaměstnanců:

Plánování, programování, vztahy s agenturami (+1 AST, +2 AD):

– předkládání údajů pro účely rozpočtového procesu,

– vytvoření vazby mezi fondy a agenturami (např. granty / pověřovací dohody pro agentury) včetně 1 AD výhradně pro vztahy s Frontexem.

Audity, OLAF, Evropský účetní dvůr (+5 AD):

– kontroly podle výše uvedeného zadání (ověřování ex ante, výbor pro veřejné zakázky, audity ex post, interní audit a schvalování účetní závěrky),

– provádění opatření navazujících na audity Útvaru interního auditu a Evropského účetního dvora.

Přímé řízení (+2 AST, +2 AD):

 příprava ročních pracovních programů / rozhodnutí o financování, stanovení ročních priorit,

 komunikace se zúčastněnými stranami (potenciálními či skutečnými příjemci, členskými státy atd.)

– řízení výzev k podávání návrhů a nabídek a následné postupy výběru,

– provozní řízení projektů.

Sdílené řízení (včetně pracovní skupiny) (+2 AST, + 6 AD):

– vedení politického dialogu s členskými státy,

– řízení národních programů,

– tvorba doporučení pro členské státy,

– vývoj a správa nástrojů IT k řízení grantových a národních programů.

Synergie s jinými fondy (+2 AD):

– koordinace s fondy vnějšího rozměru,

– koordinace v souvislosti s nařízením o společných ustanoveních,

– synergie a doplňkovost s jinými fondy.

Finanční řízení (+1 AST):

– zahajování finančních operací a finanční kontrola,

– účetnictví,

– monitorování a podávání zpráv o realizaci cílů, včetně výročních zpráv o činnosti a zpráv dále pověřených schvalujících osob.

Zaměstnanci jiných ředitelství, kteří pracují v otázkách financování (+4 AD):

odborní referenti zapojení do provádění fondů (např. hodnocení technických zpráv příjemců v rámci přímého řízení, přezkum výročních zpráv o provádění v rámci sdíleného řízení).

Externí zaměstnanci

Tito zaměstnanci budou mít podobnou pracovní náplň jako úředníci a dočasní zaměstnanci. Výjimkou budou úkoly, jimiž nemohou být pověřováni externí pracovníci.

Pracovníci při delegacích

+ 2 AD: Delegace EU budou muset mít dostatečné odborné zázemí v oblasti vnitřních věcí, aby mohly adekvátně reagovat na vývoj provádění politiky v této oblasti, a zejména pak na vývoj jejího vnějšího rozměru. Toto odborné zázemí by mohli poskytnout zaměstnanci Evropské komise či Evropské služby pro vnější činnost.

3.2.3.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

   nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

   počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Roky

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Upřesněte spolufinancující subjekt 

Členský stát

Členský stát

Členský stát

Členský stát

Členský stát

Členský stát

Členský stát

Spolufinancované prostředky CELKEM

Bude upřesněno.

Bude upřesněno.

Bude upřesněno.

Bude upřesněno.

Bude upřesněno.

Bude upřesněno.

Bude upřesněno.

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

   Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

   Návrh/podnět má tento finanční dopad:

   na vlastní zdroje

   na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Dopad návrhu/podnětu 72

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Článek ….

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Přesná výše bude určena dvoustrannými dohodami mezi Komisí a jednotlivými zeměmi přidruženými k Schengenu. Dohody budou vyjednány v budoucnu.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    COM(2015) 240 final ze dne 13. května 2015.
(2)    Úř. věst. C […], […], s. […].
(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1).
(4)    Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání: Víceletý finanční rámec na období 2021–2027, COM(2018) 321 ze dne 2. května 2018.
(5)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Fondu pro vnější hranice na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (Úřvěst. L 144, 6.6.2007, s. 22).
(6)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES (Úřvěst. L 150, 20.5.2014, s. 143).
(7)    COM(2018) 321 final ze dne 2. května 2018.
(8)    Nařízení (EU) .../....
(9)    COM(2018) 375 ze dne 29. května 2018.
(10)    Úř. věst. L […], […], s. […].
(11)    Úř. věst. C , , s. .
(12)    Úř. věst. C , , s. .
(13)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (Úř. věst. L 251, 16.9. 2016, s. 1).
(14)    COM(2015) 240 final ze dne 13. května 2015.
(15)     http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2016/12/15/euco-conclusions-final/
(16)     Závěry Evropské rady , 22.–23. června 2017.
(17)    COM(2017) 794 final.
(18)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES (Úřvěst. L 150, 20.5.2014, s. 143).
(19)    Úř. věst. L […], […], s. […].
(20)    Úř. věst. L […], […], s. […].
(21)    Úř. věst. L 144, 6.6.2007, s. 22.
(22)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES (Úřvěst. L 150, 20.5.2014, s. 143).
(23)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20).
(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60).
(25)    COM(2016) 731 final ze dne 16. listopadu 2016.
(26)    COM(2016) 272 final/2 ze dne 4. května 2016.
(27)    COM(2016) 881 final, 882 final a 883 final ze dne 21. prosince 2016.
(28)    COM(2017) 344 final ze dne 29. června 2017.
(29)    COM(2017) 794 final ze dne 12. prosince 2017.
(30)    Dokument EUCO 22/15 CO EUR 8 CONCL 3.
(31)    Nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 ze dne 7. října 2013 o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 27).
(32)    Úřvěst. L 236, 23.9.2003, s. 946.
(33)    Nařízení Rady (ES) č. 693/2003 ze dne 14. dubna 2003 o zavedení dokladu k usnadnění průjezdu (FTD) a dokladu k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD) a o změně Společné konzulární instrukce a Společné příručky (Úř. věst. L 99, 17.4.2003, s. 8).
(34)    Nařízení Rady (ES) č. 694/2003 ze dne 14. dubna 2003 o jednotném vzoru dokladu k usnadnění průjezdu (FTD) a dokladu k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD) stanovených nařízením (ES) č. 693/2003 (Úř. věst. L 99, 17.4.2003, s. 15).
(35)    Úř. věst. L […], […], s. […].
(36)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 1).
(37)    Nařízení Rady (ES) č. 768/2005 ze dne 26. dubna 2005, kterým se zřizuje Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu a mění nařízení (EHS) č. 2847/93 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (Úř. věst. L 128, 21.5.2005, s. 1).
(38)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se zřizuje Evropský systém ostrahy hranic (Eurosur) (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 11).
(39)    Úř. věst. C , , s. .
(40)    Úř. věst. C , , s. .
(41)    Úř. věst. C […], […], s. […].
(42)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(43)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úřvěst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(44)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(45)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(46)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1939 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(47)    Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
(48)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016, Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(49)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(50)    Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(51)    Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.
(52)    Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).
(53)    Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.
(54)    Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úřvěst. L 53, 27.2.2008, s. 1).
(55)    Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.
(56)    Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).
(57)    Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úřvěst. L 64, 7.3.2002, s. 20).
(58)    Úř. věst. L […], […], s. […].
(59)    Úř. věst. L […], […], s. […].
(60)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).
(61)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(62)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx
(63)    Program může být (částečně) přenesen na výkonnou agenturu, s výhradou výsledku analýzy nákladů a přínosů a souvisejících rozhodnutí, která mají být přijata, a náležité úpravy správních prostředků na provádění programu v Komisi a výkonné agentuře.
(64)    COM(2018) 375 final.
(65)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1042/2014 ze dne 25. července 2014, příloha I; nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1973 ze dne 8. července 2015.
(66)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
(67)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
(68)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti západního Balkánu.
(69)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(70)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(71)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.
(72)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), uvedené částky musí být čisté částky, tj. hrubé částky po příslušném odečtení nákladů na výběr.
Top

Ve Štrasburku dne12.6.2018

COM(2018) 473 final

PŘÍLOHY

 

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz

{SEC(2018) 315 final}

{SWD(2018) 347 final}

{SWD(2018) 348 final}


PŘÍLOHA I

Kritéria pro přidělování finančních prostředků na programy v rámci sdíleného řízení

1.Dostupné zdroje uvedené v článku 10 se rozdělují mezi členské státy takto:

a)každý členský stát obdrží z nástroje na začátku programového období pevně stanovenou částku ve výši 5 000 000 EUR;

b)částka ve výši 157 200 000 EUR bude na začátku programového období přidělena Litvě na zvláštní režim přidělena Lit

c)a zbývající zdroje uvedené v článku 10 se rozdělí podle následujících kritérií:

30 % na vnější pozemní hranice,

35 % na vnější námořní hranice,

20 % na letiště,

15 % na konzulární úřady.

2.Zdroje dostupné podle bodu 1 písm. c) na vnější pozemní hranice a vnější námořní hranice se rozdělují mezi členské státy takto:

a)70 % na délku jejich vnějších pozemních hranic a vnějších námořních hranic, která bude vypočítána na základě váhových koeficientů pro každý konkrétní úsek podle definice v nařízení (EU) č. 1052/2013 1 , stanovených podle bodu 11, a

b)30 % na pracovní zátěž na jejich vnějších pozemních hranicích a vnějších námořních hranicích, určenou podle bodu 7 písm. a).

3.Váhy uvedené v bodě 2 písm. a) určí Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž podle bodu 11.

4.Zdroje dostupné podle bodu 1 písm. c) na letiště se rozdělí mezi členské státy podle pracovní zátěže na jejich letištích, určené podle bodu 7 písm. b).

5.Zdroje dostupné podle bodu 1 písm. c) se rozdělí mezi členské státy takto:

a)50 % na počet konzulárních úřadů (s výjimkou honorárních konzulátů) členských států v zemích uvedených v příloze I nařízení Rady (ES) č. 539/2001 2 a

b)50 % na pracovní zátěž, pokud jde o řízení vízové politiky na konzulárních úřadech členských států v zemích uvedených na seznamu přílohy I nařízení (ES) č. 539/2001, určenou v souladu s bodem 7 písm. c) této přílohy.

6.Za účelem rozdělování zdrojů podle bodu 1 písm. c) se „vnějšími námořními hranicemi“ rozumí vnější hranice pobřežního moře členských států v souladu s vymezením podle článků 4 až 16 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu. V případech, kdy je k zamezení nedovoleného přistěhovalectví nebo nedovoleného vstupu třeba rozsáhlých pravidelných operací, se jimi však rozumějí vnější hranice oblasti s vysokým stupněm ohrožení. Definice „vnějších námořních hranic“ se v této souvislosti určí s ohledem na operační údaje za poslední dva roky poskytnuté dotčenými členskými státy. Tato definice se použije výhradně pro účely tohoto nařízení.

7.Pro účely počátečního přídělu finančních prostředků vychází hodnocení pracovní zátěže z nejnovějších průměrných údajů za předchozích 36 měsíců dostupných ke dni použitelnosti tohoto nařízení. Pro účely přezkumu v polovině období vychází hodnocení pracovní zátěže z nejnovějších průměrných údajů za předchozích 36 měsíců dostupných v době přezkumu v polovině období v roce 2024. Hodnocení pracovní zátěže je založeno na následujících faktorech:

a)na vnějších pozemních hranicích a vnějších námořních hranicích:

1)70 % na počet přechodů vnější hranice na povolených hraničních přechodech;

2)30 % na počet státních příslušníků třetích zemí, jimž byl odepřen vstup na vnější hranici;

b)na letištích:

1)70 % na počet přechodů vnější hranice na povolených hraničních přechodech;

2)30 % na počet státních příslušníků třetích zemí, jimž byl odepřen vstup na vnější hranici;

c)na konzulárních úřadech:

počet žádostí o krátkodobá víza nebo o letištní průjezdní víza.

8.Referenční hodnoty počtu konzulárních úřadů uvedené v bodě 5 písm. a) se vypočítají podle informací obsažených v příloze 28 rozhodnutí Komise K(2010) 1620 ze dne 19. března 2010, kterým se stanoví Příručka pro zpracování žádostí o víza a provádění změn v udělených vízech.

Pokud členské státy nepředložily dotčené statistiky, použijí se nejnovější dostupné údaje pro tyto členské státy. Pokud nejsou v případě členského státu k dispozici vůbec žádné údaje, bude referenční hodnota nulová.

9.Referenční hodnoty pracovní zátěže uvedené:

a)v bodě 7 písm. a) podbodě 1) a písm. b) podbodě 1) jsou nejnovější statistické údaje předložené členskými státy v souladu s právem Unie;

b)v bodě 7 písm. a) podbodě 2) a písm. b) podbodě 2) jsou nejnovější statistické údaje stanovené Komisí (Eurostatem) na základě údajů předložených členskými státy v souladu s právem Unie;

c)v bodě 7 písm. c) jsou nejnovější statistické údaje pro víza zveřejněné Komisí v souladu s článkem 46 vízového kodexu 3 .

d)Pokud členské státy nepředložily dotčené statistiky, použijí se nejnovější dostupné údaje pro tyto členské státy. Pokud nejsou v případě členského státu k dispozici žádné údaje, bude referenční hodnota nulová.

10.Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž předloží Komisi zprávu o rozdělení zdrojů, pokud jde o vnější pozemní hranice, vnější námořní hranice a letiště, jak je uvedeno v bodě 1 písm. c).

11.Pro účely počátečního přídělu zpráva podle bodu 10 stanoví průměrný stupeň ohrožení na každém úseku hranic na základě nejnovějších průměrných údajů za předchozích 36 měsíců dostupných ke dni použitelnosti tohoto nařízení. Pro účely přezkumu v polovině období zpráva podle bodu 10 stanoví průměrný stupeň ohrožení na každém úseku hranic na základě nejnovějších průměrných údajů za předchozích 36 měsíců dostupných v době přezkumu v polovině období v roce 2024. S využitím stupňů ohrožení podle nařízení (EU) č. 1052/2013 určí pro každý úsek tyto konkrétní váhové koeficienty:

a)koeficient 0,5 pro nízké ohrožení;

b)koeficient 3 pro střední ohrožení;

c)koeficient 5 pro vysoké ohrožení;

d)koeficient 8 pro kritické ohrožení.



PŘÍLOHA II

Prováděcí opatření

1.Nástroj přispěje ke specifickému cíli stanovenému v čl. 3 odst. 2 písm. a) tím, že se zaměří na následující prováděcí opatření:

a)zlepšování ochrany hranic v souladu s čl. 4 písm. a) nařízení (EU) 2016/1624:

i.posilováním kapacit pro provádění kontrol a ostrahy na vnějších hranicích, včetně opatření týkajících se prevence a odhalování přeshraniční trestné činnosti, jako je převaděčství, obchodování s lidmi a terorismus;

ii.podporou pátracích a záchranných operací v souvislosti s prováděním ostrahy hranic na moři;

iii.prováděním technických a operativních opatření uvnitř schengenského prostoru, která se týkají ochrany hranic;

iv.prováděním analýzy rizik pro vnitřní bezpečnost a analýzy hrozeb, které mohou ovlivnit fungování či bezpečnost vnějších hranic;

v.podporou členských států, které čelí současnému nebo potenciálnímu nepřiměřenému migračnímu tlaku na vnějších hranicích EU, poskytovanou v oblasti působnosti tohoto nařízení, včetně technického a operativního posilování, jakož i vysílání podpůrných týmů pro řízení migrace do oblastí hotspotů;

b)další rozvoj Evropské pohraniční a pobřežní stráže na základě společného budování kapacit, společného zadávání veřejných zakázek, zavedení společných standardů a jakýchkoli jiných opatření ke zlepšení spolupráce a koordinace mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž;

c)posílení meziagenturní spolupráce na vnitrostátní úrovni mezi vnitrostátními orgány odpovědnými za ochranu hranic či za úkoly prováděné na hranicích, jakož i na úrovni EU mezi členskými státy nebo mezi členskými státy na jedné straně a příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie nebo třetími zeměmi na druhé straně;

d)zajištění jednotného provádění acquis Unie týkajícího se vnějších hranic, včetně provádění doporučení z mechanismů pro kontrolu kvality, například schengenského hodnotícího mechanismu v souladu s nařízením (EU) č. 1053/2013, z hodnocení zranitelnosti v souladu s nařízením (EU) 2016/1624 a vnitrostátních mechanismů pro kontrolu kvality;

e)zřízení, provoz a údržbu rozsáhlých informačních systémů v oblasti správy hranic, včetně interoperability těchto informačních systémů a jejich komunikační infrastruktury.

2.Nástroj přispěje ke specifickému cíli stanovenému v čl. 3 odst. 2 písm. b) tím, že se zaměří na následující prováděcí opatření:

a)poskytování efektivních a klientsky přívětivých služeb žadatelům o vízum a současně zachování bezpečnosti a integrity postupu udělování víz;

b)zajištění jednotného provádění acquis Unie v oblasti víz, včetně dalšího rozvoje a modernizace společné vízové politiky;

c)rozvoj různých forem spolupráce mezi členskými státy při vyřizování víz;

d)zřízení, provoz a údržbu rozsáhlých informačních systémů v oblasti společné vízové politiky, včetně interoperability mezi těmito informačními systémy a jejich komunikační infrastrukturou.



PŘÍLOHA III

Rozsah podpory

1.V rámci specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) nástroj podpoří zejména:

a)infrastrukturu, budovy, systémy a služby nezbytné na hraničních přechodech, v oblastech hotspotů a pro ostrahu hranic mezi hraničními přechody za účelem předcházení nedovolenému překračování hranic, nedovolenému přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti na vnějších hranicích, boje proti nim a zajištění plynulého toku legálních cestujících;

b)operativní vybavení, včetně dopravních prostředků a komunikačních systémů vyžadovaných pro účinnou a bezpečnou ochranu hranic, které splňuje standardy vytvořené Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, pokud jsou takové standardy k dispozici;

c)odbornou přípravu v oblasti rozvoje evropské integrované správy hranic se zohledněním operačních potřeb a analýzy rizik a v naprostém souladu se základními právy;

d)vysílání společných styčných úředníků do třetích zemí, jak je definováno v nařízení (EU) .../... [nové nařízení o styčných úřednících pro přistěhovalectví] 4 , a dočasné přidělování příslušníků pohraniční stráže a jiných příslušných odborníků do členských států nebo z členského státu do třetí země, posilování spolupráce a operační kapacity sítí odborníků nebo styčných úředníků, výměnu osvědčených postupů a posilování kapacit evropských sítí pro hodnocení, prosazování, podporu a rozvoj politik Unie;

e)studie, pilotní projekty a další příslušné činnosti, které mají za cíl provádět nebo rozvíjet evropskou integrovanou správu hranic, včetně opatření pro rozvoj Evropské pohraniční a pobřežní stráže, například společné budování kapacit, společné zadávání veřejných zakázek, zavedení společných standardů a jakákoli jiná opatření ke zlepšení spolupráce a koordinace mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a členskými státy;

f)akce, jež rozvíjejí inovativní metody nebo využívají nové technologie s potenciálem jejich převedení do ostatních členských států, zejména využívání výsledků výzkumných projektů v oblasti bezpečnosti, pokud Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž označí toto využívání v souladu s článkem 37 nařízení (EU) 2016/1624 jako přínos pro rozvoj operačních schopností Evropské pohraniční a pobřežní stráže;

g)přípravné, monitorovací, administrativní a technické činnosti nutné k provádění politik v oblasti vnějších hranic, včetně posilování správy schengenského prostoru vytvořením a uplatňováním hodnotícího mechanismu zřízeného nařízením (EU) č. 1053/2013 k ověření uplatňování schengenského acquis a Schengenského hraničního kodexu, včetně nákladů na mise odborníků Komise a členských států, kteří se účastní návštěv na místě, a opatření pro provádění doporučení vydaných po hodnocení zranitelnosti realizovaném Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v souladu s nařízením (EU) 2016/1624;

h)určování totožnosti, snímání otisků prstů, registraci, bezpečnostní kontroly, vedení pohovorů, poskytování informací, lékařské kontroly a kontroly zranitelnosti a případně lékařskou péči a předávání státních příslušníků třetí země k odpovídajícímu postupu na vnějších hranicích, zejména v oblastech hotspotů;

i)akce zaměřené na zlepšování povědomí zúčastněných stran a široké veřejnosti o politikách v oblasti vnějších hranic, včetně institucionální komunikace týkající se politických priorit Unie;

j)vývoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů;

k)operační podporu provádění evropské integrované správy hranic.

2.V rámci specifického cíle podle čl. 3 odst. 2 písm. b) nástroj podpoří zejména:

a)infrastrukturu a budovy nezbytné pro zpracovávání žádostí o víza a konzulární spolupráci, včetně bezpečnostních opatření, jakož i další činnosti zaměřené na zlepšení kvality služeb pro žadatele o vízum;

b)operativní vybavení a komunikační systémy nezbytné pro zpracovávání žádostí o víza a konzulární spolupráci;

c)odbornou přípravu konzulárních a dalších zaměstnanců, kteří přispívají ke společné vízové politice a konzulární spolupráci;

d)výměnu osvědčených postupů a odborníků, včetně vyslání odborníků, a posilování kapacit evropských sítí pro hodnocení, prosazování, podporu a další rozvoj politik a cílů Unie;

e)studie, pilotní projekty a další související činnosti, například činnosti, jejichž cílem je zlepšovat znalosti prostřednictvím analýz, monitorování a hodnocení;

f)akce, jež rozvíjejí inovativní metody nebo využívají nové technologie s potenciálem jejich převedení do ostatních členských států, zejména projekty, jejichž cílem je zkoušet a validovat výsledky výzkumných projektů financovaných Unií,

g)přípravné, monitorovací, administrativní a technické činnosti, včetně posilování správy schengenského prostoru vytvořením a uplatňováním hodnotícího mechanismu zřízeného nařízením (EU) č. 1053/2013 k ověření provádění schengenského acquis, včetně nákladů na mise odborníků Komise a členských států, kteří se účastní návštěv na místě;

h)akce zaměřené na zlepšování povědomí zúčastněných stran a široké veřejnosti o politikách v oblasti víz, včetně institucionální komunikace týkající se politických priorit Unie;

i)vývoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů;

j)operační podporu provádění společné vízové politiky.

3.V rámci politického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1 nástroj podpoří zejména:

a)infrastrukturu a budovy nutné pro hosting rozsáhlých informačních systémů a souvisejících součástí komunikační infrastruktury;

b)vybavení a komunikační systémy nutné k zajištění řádného fungování rozsáhlých informačních systémů;

c)činnosti v oblasti vzdělávání a komunikace týkající se rozsáhlých informačních systémů;

d)vývoj a modernizaci rozsáhlých informačních systémů;

e)studie, ověření koncepce, pilotní projekty a další příslušné činnosti týkající se provádění rozsáhlých informačních systémů, včetně jejich interoperability;

f)akce, jež rozvíjejí inovativní metody nebo využívají nové technologie s potenciálem jejich převedení do ostatních členských států, zejména projekty, jejichž cílem je zkoušet a validovat výsledky výzkumných projektů financovaných Unií,

g)vývoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů pro rozsáhlé informační systémy v oblasti víz a hranic;

h)operační podporu na provádění rozsáhlých informačních systémů.



PŘÍLOHA IV

Akce způsobilé k vyšší míře spolufinancování v s
ouladu s čl. 11 odst. 3 a čl. 12 odst. 14

1)Nákup operativního vybavení prostřednictvím společných systémů zadávání veřejných zakázek ve spolupráci s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, které bude předáno Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž na její operativní činnost v souladu s čl. 39 odst. 14 nařízení (EU) 2016/1624.

2)Opatření na podporu meziagenturní spolupráce mezi členským státem a sousední třetí zemí, se kterou EU sdílí společnou pozemní nebo námořní hranici.

3)Další rozvoj Evropské pohraniční a pobřežní stráže na základě společného budování kapacit, společného zadávání veřejných zakázek, zavedení společných standardů a jakýchkoli jiných opatření ke zlepšení spolupráce a koordinace mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž podle bodu 1 písm. b) přílohy II.

4)Společné vysílání styčných úředníků pro přistěhovalectví podle přílohy III.

5)Opatření na posílení identifikace obětí obchodování s lidmi a posílení přeshraniční spolupráce při odhalování obchodníků s lidmi v rámci ochrany hranic.

6)Opatření určená na využívání, převod, testování a validaci nových metod a technologií, včetně pilotních projektů a opatření v návaznosti na projekty výzkumu v oblasti bezpečnosti financovaných Unií, podle přílohy III.

7)Opatření na zřizování a provoz hotspotů v členských státech, které čelí současnému nebo potenciálnímu výjimečnému a nepřiměřenému migračnímu tlaku.

8)Další rozvoj forem spolupráce mezi členskými státy při vyřizování víz, podle bodu 2 písm. c) přílohy II.

9)Posílení konzulárních úřadů nebo zastoupení členských států v zemích, do kterých jsou potřebná víza, zejména v zemích, ve kterých v současnosti nepůsobí žádný členský stát.

PŘÍLOHA V

Hlavní ukazatele výkonnosti podle čl. 25 o
dst. 1

a)Specifický cíl 1: Podpora účinné evropské integrované správy hranic na vnějších hranicích prováděné Evropskou pohraniční a pobřežní stráží v rámci sdílené odpovědnosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic, s cílem usnadnit legitimní překračování hranic, předcházet nedovolenému přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, odhalovat je a účinně řídit migrační toky:

1)počet neoprávněných překročení hranice zjištěných na vnějších hranicích EU a) mezi hraničními přechody a b) na hraničních přechodech

Zdroj údajů: Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž

2)počet osob používajících neoprávněné cestovní doklady, který byl zjištěn na hraničních přechodech

Zdroj údajů: Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž

b)Specifický cíl 2: Podpora společné vízové politiky s cílem usnadnit legální cestování a zabránit migračním a bezpečnostním rizikům:

1)počet osob používajících neoprávněné cestovní doklady, který byl zjištěn na konzulátech podporovaných fondem

Zdroj údajů: členské státy 5  

2)průměrná doba přijetí rozhodnutí (a trendy) ve vízovém řízení

Zdroj údajů: členské státy 6



PŘÍLOHA VI

Typy intervence

TABULKA 1:   KÓDY PRO DIMENZI OBLASTI INTERVENCE

I.   Evropská integrovaná správa hranic

001

Hraniční kontroly

002

Ostraha hranic – letecké prostředky

003

Ostraha hranic – pozemní prostředky

004

Ostraha hranic – námořní prostředky

005

Ostraha hranic – automatizované systémy ostrahy hranic

006

Ostraha hranic – jiná opatření

007

Technická a operativní opatření uvnitř schengenského prostoru, která se týkají ochrany hranic

008

Informovanost o situaci a výměna informací

009

Analýza rizik

010

Zpracování údajů a informací

011

Oblasti hotspotů

012

Rozvoj Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž

013

Meziagenturní spolupráce – na vnitrostátní úrovni

014

Meziagenturní spolupráce – na úrovni Evropské unie

015

Meziagenturní spolupráce – se třetími zeměmi

016

Vysílání společných styčných úředníků pro přistěhovalectví

017

Rozsáhlé informační systémy – Eurodac pro účely správy hranic

018

Rozsáhlé informační systémy – Systém vstupu/výstupu (EES)

019

Rozsáhlé informační systémy – evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS)

020

Rozsáhlé informační systémy – Schengenský informační systém (SISII)

021

Rozsáhlé informační systémy – Interoperabilita

022

Operační podpora – integrovaná správa hranic

023

Operační podpora – rozsáhlé informační systémy pro účely správy hranic

024

Operační podpora – zvláštní režim průjezdu

II.   Společná vízová politika

001

Zlepšené vyřizování žádostí o vízum

002

Posílení efektivity, klientsky přívětivého prostředí a bezpečnosti na konzulátech

003

Bezpečnost dokladů / poradci pro doklady

004

Konzulární spolupráce

005

Konzulární pokrytí

006

Rozsáhlé informační systémy – Vízový informační systém (VIS)

007

Jiné informační systémy pro účely vyřizování žádostí o vízum

008

Operační podpora – společná vízová politika

009

Operační podpora – rozsáhlé informační systémy pro účely vyřizování žádostí o vízum

010

Operační podpora – zvláštní režim průjezdu

III.   Technická pomoc

001

Informace a komunikace

002

Příprava, provádění, monitorování a kontrola

003

Hodnocení a studie, sběr údajů

004

Budování kapacit

TABULKA 2:   KÓDY PRO DIMENZI TYPU AKCE

001

Infrastruktura a budovy

002

Dopravní prostředky

003

Jiné provozní vybavení

004

Komunikační systémy

005

Informační systémy

006

Odborná příprava

007

Výměna osvědčených postupů – mezi členskými státy

008

Výměna osvědčených postupů – se třetími zeměmi

009

Vysílání odborníků

010

Studie, ověření koncepce, pilotní projekty a podobné činnosti

011

Komunikační činnosti

012

Vývoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů

013

Zavádění nebo jiná opatření v návaznosti na výzkumné projekty

TABULKA 3:   KÓDY PRO DIMENZI ZPŮSOBŮ PROVÁDĚNÍ

001

Specifická akce

002

Mimořádná pomoc

003

Akce uvedené v příloze IV

004

Provádění doporučení ze schengenského hodnocení

005

Provádění doporučení z hodnocení zranitelnosti

006

Spolupráce se třetími zeměmi

007

Akce ve třetích zemích


PŘÍLOHA VII

Akce způsobilé k operační podpoře

   

a)V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. a) zahrnuje operační podpora následující náklady pod podmínkou, že je nefinancuje Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž v souvislosti se svou operativní činností:

1)náklady na zaměstnance;

2)údržbu a opravy vybavení a infrastruktury;

3)náklady na služby, včetně služeb v v oblastech hotspotů v oblasti působnosti tohoto nařízení;

4)provozní náklady na operace.

Hostitelský členský stát ve smyslu čl. 2 odst. 5 nařízení (EU) 2016/1624 7 může využívat operační podporu k financování svých vlastních provozních nákladů na účast na operativních činnostech uvedených v čl. 2 odst. 5 nařízení (EU) 2016/1624, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení nebo jejichž účelem jsou činnosti v rámci kontrol na jeho státních hranicích.

b)V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. b) zahrnuje operační podpora:

1)náklady na zaměstnance, včetně nákladů na odbornou přípravu;

2)náklady na služby;

3)údržbu a opravy vybavení a infrastruktury;

4)náklady na nemovitý majetek, včetně nájmů a odpisů.

c)V rámci cíle politiky stanoveného v čl. 3 odst. 1 zahrnuje operační podpora:

1)náklady na zaměstnance, včetně nákladů na odbornou přípravu;

2)provozní řízení a údržbu rozsáhlých informačních systémů a jejich komunikační infrastruktury, včetně interoperability těchto systémů a nájmu bezpečných prostor.

d)Kromě výše uvedeného poskytuje je v rámci programu pro Litvu poskytována operační podpora v souladu s čl. 16 odst. 1.



PŘÍLOHA VIII

U
kazatele výstupů a výsledků podle čl. 25 odst. 3

a)Specifický cíl 1: Podpora účinné evropské integrované správy hranic na vnějších hranicích prováděné Evropskou pohraniční a pobřežní stráží v rámci sdílené odpovědnosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic, s cílem usnadnit legitimní překračování hranic, předcházet nedovolenému přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, odhalovat je a účinně řídit migrační toky:

1)infrastruktura pro ochranu hranic, dopravní prostředky a jiné vybavení financované za podpory nástroje:

počet nově postavených nebo modernizovaných hraničních přechodů z celkového počtu nově postavených nebo modernizovaných hraničních přechodů v dotčeném členském státě,

počet automatizovaných bran hraniční kontroly,

počet prostředků letecké dopravy,

počet prostředků námořní dopravy,

počet prostředků pozemní dopravy,

počet položek vybavení poskytnutých Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž,

počet jiných položek vybavení, a z toho počet položek vybavení na zřízení, modernizaci nebo údržbu hostpotů pro účely tohoto nařízení,

počet víceúčelových položek vybavení podporovaných z nástroje;

(1)2)    počet specializovaných pozic ve třetích zemích podporovaných z nástroje:

   společní styční úředníci podle přílohy III,

   jiné specializované pozice týkající se správy hranic;

3)počet projektů spolupráce nebo činností spolupráce zahájených v členských státech za podpory nástroje mezi vnitrostátními orgány a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, které přispívají k rozvoji Evropské pohraniční a pobřežní stráže;

4)počet položek vybavení použitých při operativních činnostech Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, zakoupených za podpory nástroje, z celkového počtu položek vybavení zaregistrovaných v rezervě technického vybavení Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž;

5)počet projektů spolupráce nebo činností spolupráce vnitrostátních agentur s národním koordinačním centrem EUROSUR, zahájených za podpory nástroje;

6)počet pracovníků vyškolených v otázkách týkajících se integrované správy hranic za podpory nástroje;

7)počet informačních funkcí vytvořených, zavedených, udržovaných nebo modernizovaných za podpory nástroje, včetně funkcí za účelem interoperability:

Schengenský informační systém druhé generace (SISII),

evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS),

Systém vstupu/výstupu (EES),

Vízový informační systém (VIS) pro účely správy hranic,

Eurodac pro účely správy hranic,

počet připojení informačních systémů k Evropskému vyhledávacímu portálu financovaných za podpory nástroje,

jakékoli jiné rozsáhlé informační systémy v oblasti působnosti tohoto nařízení;

8)počet doporučení ze schengenského hodnocení v oblasti hranic a z hodnocení zranitelnosti řešených s podporou nástroje z celkového počtu doporučení s finančními dopady.

b)Specifický cíl 2: Podpora společné vízové politiky s cílem usnadnit legální cestování a zabránit migračním a bezpečnostním rizikům:

1)počet konzulátů mimo schengenský prostor, zřízených nebo modernizovaných za podpory nástroje, z celkového počtu zřízených nebo modernizovaných konzulátů členského státu mimo schengenský prostor;

2)počet vyškolených pracovníků a počet vzdělávacích kurzů v oblasti otázek týkajících se společné vízové politiky, uskutečněných za podpory nástroje;

3)počet informačních funkcí vytvořených, zavedených, udržovaných nebo modernizovaných za podpory nástroje, včetně funkcí za účelem interoperability:

Vízový informační systém (VIS),

Systém vstupu/výstupu (EES),

jakékoli jiné rozsáhlé informační systémy v oblasti působnosti tohoto nařízení;

4)počet forem spolupráce mezi členskými státy při vyřizování víz vytvořených a modernizovaných za podpory nástroje:

společné umístění,

společná střediska pro podávání žádostí,

zastoupení,

jiné;

5)počet doporučení ze schengenského hodnocení v oblasti společné vízové politiky provedených za podpory nástroje jako podíl na celkovém počtu doporučení s finančními dopady;

6)počet zemí, které mají vízovou povinnost a ve kterých se zvýšil počet přítomných či zastoupených členských států za podpory nástroje.

(1)    Nařízení (EU) č. 1052/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se zřizuje Evropský systém ostrahy hranic (Eurosur) (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 11).
(2)    Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni.
(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).
(4)    Úř. věst. L […], […]. s.
(5)    Údaje pro tento ukazatel shromažďují členské státy z Vízového informačního systému (VIS) a Komise je může napříště používat pro účely podávání zpráv a statistik, dokud nebude vyjednán návrh Komise na nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 767/2008, nařízení (ES) č. 810/2009, nařízení (EU) 2017/2226, nařízení (EU) 2016/399, nařízení XX/2018 [nařízení o interoperabilitě] a rozhodnutí 2004/512/ES a zrušuje rozhodnutí Rady 2008/633/SVV (COM(2018) 302 final ze dne 16. května 2018).
(6)    Idem.
(7)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1).
Top