PŘÍLOHA I

TECHNICKÁ SPECIFIKACE PRO INTEROPERABILITU SUBSYSTÉMU „PROVOZ A ŘÍZENÍ DOPRAVY“

OBSAH

1.

ÚVOD

1.1	Technická oblast působnosti

1.2	Zeměpisná oblast působnosti

1.3	Obsah této TSI

2.	POPIS SUBSYSTÉMU/OBLASTI PŮSOBNOSTI

2.1

Subsystém

2.2	Oblast působnosti

2.2.1

Zaměstnanci a vlaky

2.2.2

Zásady

2.2.3

Uplatnitelnost na stávající vozidla a infrastrukturu

3.	ZÁKLADNÍ POŽADAVKY

3.1	Soulad se základními požadavky

3.2	Základní požadavky – přehled

4.	CHARAKTERISTIKY SUBSYSTÉMU

4.1

Úvod

4.2	Funkční a technické specifikace subsystému

4.2.1

Specifikace týkající se zaměstnanců

4.2.1.1

Obecné požadavky

4.2.1.2

Dokumentace pro strojvedoucí

4.2.1.2.1

Kniha pravidel pro strojvedoucí

4.2.1.2.2

Popis tratí a příslušného traťového vybavení spojeného s používanou tratí

4.2.1.2.2.1

Příprava tabulek traťových poměrů

4.2.1.2.2.2

Změny informací obsažených v tabulkách traťových poměrů

4.2.1.2.2.3

Informování strojvedoucího v reálném čase

4.2.1.2.3

Jízdní řády

4.2.1.2.4

Kolejová vozidla

4.2.1.3

Dokumentace pro zaměstnance železničního podniku kromě strojvedoucích

4.2.1.4

Dokumentace pro zaměstnance provozovatele infrastruktury povolující jízdu vlaků

4.2.1.5

Komunikace týkající se bezpečnosti mezi doprovodem vlaku, jinými zaměstnanci železničního podniku a zaměstnanci, kteří povolují jízdu vlaků

4.2.2

Specifikace týkající se vlaků

4.2.2.1

Viditelnost vlaku

4.2.2.1.1

Obecné požadavky

4.2.2.1.2

Začátek vlaku

4.2.2.1.3

Konec vlaku

4.2.2.1.3.1

Osobní vlaky

4.2.2.1.3.2

Nákladní vlaky v mezinárodní dopravě

4.2.2.1.3.3

Nákladní vlaky nepřekračující hranice mezi členskými státy

4.2.2.2

Slyšitelnost vlaku

4.2.2.2.1

Obecné požadavky

4.2.2.2.2

Kontrola

4.2.2.3

Identifikace vozidel

4.2.2.4

Bezpečnost cestujících a nákladu

4.2.2.4.1

Bezpečnost nákladu

4.2.2.4.2

Bezpečnost cestujících

4.2.2.5

Řazení vlakových souprav

4.2.2.6

Brždění vlaku

4.2.2.6.1

Minimální požadavky na brzdný systém

4.2.2.6.2

Brzdný účinek

4.2.2.7

Zajištění provozuschopného stavu vlaku

4.2.2.7.1

Obecné požadavky

4.2.2.7.2

Vyžadovaná data

4.2.2.8

Požadavky na viditelnost návěstidel a značení podél trati

4.2.2.9

Zařízení pro kontrolu bdělosti strojvedoucího

4.2.3

Specifikace týkající se provozu vlaků

4.2.3.1

Plánování vlaků

4.2.3.2

Identifikace vlaků

4.2.3.2.1

Formát čísla vlaku

4.2.3.3

Odjezd vlaku

4.2.3.3.1

Kontroly a zkoušky před odjezdem

4.2.3.3.2

Informování provozovatele infrastruktury o provozním stavu vlaku

4.2.3.4

Řízení provozu

4.2.3.4.1

Obecné požadavky

4.2.3.4.2

Zprávy o vlaku

4.2.3.4.2.1

Údaje vyžadované pro podávání zpráv o poloze vlaku

4.2.3.4.2.2

Předpokládaný čas předání

4.2.3.4.3

Nebezpečné zboží

4.2.3.4.4

Provozní kvalita

4.2.3.5

Záznam údajů

4.2.3.5.1

Záznam údajů o dozoru mimo vlak

4.2.3.5.2

Záznam údajů o dozoru ve vlaku

4.2.3.6

Provoz za zhoršených podmínek

4.2.3.6.1

Informace pro jiné uživatele

4.2.3.6.2

Informování strojvedoucích vlaků

4.2.3.6.3

Nouzová opatření

4.2.3.7

Řízení nouzové situace

4.2.3.8

Pomoc doprovodu vlaku v případě mimořádné události nebo závažné poruchy vozidla.

4.3	Funkční a technické specifikace rozhraní

4.3.1

Rozhraní s TSI infrastruktura

4.3.2

Rozhraní s TSI řízení a zabezpečení

4.3.3

Rozhraní s TSI kolejová vozidla

4.3.3.1

Rozhraní s TSI kolejová vozidla – lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob

4.3.3.2

Rozhraní s TSI nákladní vozy

4.3.3.3.

Rozhraní s TSI vysokorychlostní kolejová vozidla

4.3.4

Rozhraní s TSI energie

4.4	Provozní pravidla

4.5	Pravidla údržby

4.6	Odborná kvalifikace

4.6.1

Odborná způsobilost

4.6.1.1

Odborné znalosti

4.6.1.2

Schopnost uplatňovat tyto znalosti v praxi

4.6.2

Jazyková způsobilost

4.6.2.1

Zásady

4.6.2.2

Úroveň znalostí

4.6.3

Vstupní a průběžné hodnocení zaměstnanců

4.6.3.1

Základní prvky

4.6.3.2

Analýza vzdělávacích potřeb

4.6.3.2.1

Zpracování analýzy vzdělávacích potřeb

4.6.3.2.2

Aktualizace analýzy vzdělávacích potřeb

4.6.3.2.3

Konkrétní prvky pro doprovod vlaku a pomocný personál

4.6.3.2.3.1

Znalost infrastruktury

4.6.3.2.3.2

Znalost kolejových vozidel

4.6.3.2.3.3

Pomocný personál

4.7	Podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti

4.7.1

Úvod

4.7.2

Zrušuje se

4.7.3

Zrušuje se

4.7.4

Lékařské prohlídky a psychologická hodnocení

4.7.4.1

Před ustanovením do funkce:

4.7.4.1.1

Minimální obsah lékařské prohlídky

4.7.4.1.2

Psychologické hodnocení

4.7.4.2

Po zařazení do pracovní pozice

4.7.4.2.1

Četnost pravidelných lékařských prohlídek

4.7.4.2.2

Minimální obsah pravidelného lékařského vyšetření

4.7.4.2.3

Další zdravotní prohlídky a/nebo psychologická hodnocení

4.7.5

Zdravotní požadavky

4.7.5.1

Obecné požadavky

4.7.5.2

Požadavky na zrak

4.7.5.3

Požadavky na sluch

4.8	Registry infrastruktury a kolejových vozidel

4.8.1

Infrastruktura

4.8.2

Kolejová vozidla

5.	PRVKY INTEROPERABILITY

5.1

Definice

5.2	Seznam prvků

6.	POSOUZENÍ SHODY PRVKŮ A/NEBO JEJICH VHODNOSTI K POUŽÍVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ SUBSYSTÉMU

6.1	Prvky interoperability

6.2	Subsystém provozu a řízení dopravy

6.2.1

Zásady

7.

PROVÁDĚNÍ

7.1

Zásady

7.2	Pokyny k provádění

7.3	Specifické případy

7.3.1

Úvod

7.3.2

Seznam specifických případů

7.3.2.1

Dočasný specifický případ (T1) Estonsko, Lotyšsko a Litva

7.3.2.2

Dočasný specifický případ (T2) Irsko a Spojené království

Dodatek A:

Provozní pravidla ERTMS/ETCS

Dodatek B:

Ostatní pravidla umožňující koherentní provoz.

Dodatek C:

Metodika komunikace související s bezpečností

Dodatek D:

Informace, ke kterým musí mít železniční podnik přístup v souvislosti s trasou (trasami), na které (kterých) hodlá zajišťovat provoz

Dodatek E:

Úroveň jazyka a komunikace

Dodatek F:

Dodatek G:

Dodatek H:

Dodatek I:

Dodatek J:

Minimální prvky týkající se odborné kvalifikace pro úkoly související s doprovodem vlaků

Dodatek K:

Dodatek L:

Minimální prvky týkající se odborné kvalifikace pro přípravu vlaků

Dodatek M:

Dodatek N:

Dodatek O:

Dodatek P:

Evropské číslo vozidla a související abecední označení na vozové skřínivozidle

Dodatek Q:

Dodatek R:

Dodatek S:

Dodatek T:

Brzdný účinek

Dodatek U:

Seznam otevřených bodů

Dodatek V:

Dodatek W:

Slovníček

1.   ÚVOD

1.1   Technická oblast působnosti

Tato technická specifikace pro interoperabilitu (dále jen „TSI“) se týká subsystému „provoz a řízení dopravy“ uvedeného v seznamu obsaženém v bodě 1 přílohy II směrnice 2008/57/ES. Další informace o tomto subsystému jsou uvedeny v kapitole 2 této přílohy.

V případě potřeby TSI rozlišuje mezi požadavky na konvenční a vysokorychlostní železnice podle definice v příloze I bodě 2.1 směrnice 2008/57/ES.

1.2   Zeměpisná oblast působnosti

Zeměpisná oblastí působnosti této TSI je evropský železniční systém v souladu s článkem 1 směrnice 2008/57/ES kromě systémů a sítí uvedených v čl. 1 odst. 3 směrnice 2008/57/ES.

1.3   Obsah této TSI

Podle čl. 5 odst. 3 směrnice 2008/57/ES tato TSI:

a)	uvádí zamýšlený rozsah působnosti pro subsystém „provoz a řízení dopravy“ – kapitola 2;

b)	stanoví základní požadavky na příslušný subsystém a jeho rozhraní s jinými subsystémy – kapitola 3;

c)

stanoví funkční a technické specifikace, kterým musí daný subsystém a jeho rozhraní s ostatními subsystémy vyhovovat. V případě potřeby se tyto specifikace mohou odlišovat podle používání subsystému, například podle kategorií tratí, železničních uzlů a/nebo kolejových vozidel uvedených v příloze I směrnice 2008/57/ES – kapitola 4;

d)	určuje prvky interoperability a rozhraní, které musí být předmětem evropských specifikací, včetně evropských norem, a které jsou nezbytné v zájmu dosažení interoperability evropského železničního systému – kapitola 5;

e)	v každém zvažovaném případě stanoví, které postupy se mají používat pro posouzení shody nebo vhodnosti k použití u prvků interoperability – kapitola 6;

f)	uvádí strategii provádění TSI. Zejména je nezbytné určit fáze, které mají proběhnout, a prvky, které lze použít, s cílem uskutečnit postupný přechod od současného stavu do konečného stavu, ve kterém musí být dodržování TSI obecnou normou – kapitola 7;

g)	uvádí u dotyčných zaměstnanců odbornou kvalifikaci a podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti při práci vyžadované pro provoz a údržbu výše uvedeného subsystému, jakož i pro uplatňování TSI – kapitola 4.

Kromě toho v souladu s čl. 5 odst. 5 směrnice 2008/57/ES lze ve zvláštních případech pro každou TSI vypracovat ustanovení. Ta jsou uvedena v kapitole 7.

Tato TSI v kapitole 4 také obsahuje pravidla provozu a údržby specifická pro oblast působnosti uvedenou v bodech 1.1 a 1.2 této přílohy.

2.   POPIS SUBSYSTÉMU / OBLASTI PŮSOBNOSTI

2.1   Subsystém

Subsystém „provoz a řízení dopravy“ je popsán v bodě 2.5 přílohy II směrnice 2008/57/ES jako:

2.2   Oblast působnosti

Tato TSI se vztahuje na subsystém „provoz ařízení dopravy“ provozovatelů infrastruktury a železničních podniků v souvislosti s provozem vlaků v evropském železničním systému dle definice v bodě 1.2.

2.2.1   Zaměstnanci a vlaky

Body 4.6 a 4.7 platí pro ty zaměstnance, kteří provádějí úkoly důležité pro bezpečnost, jako je doprovod vlaku, když přitom překračují hranice mezi státy a pracují za místem stanoveným jako „hraniční“ v prohlášení o dráze provozovatele infrastruktury a uvedeným v jeho osvědčení o bezpečnosti.

Bod 4.6.2 platí rovněž pro strojvedoucí vlaků podle ustanovení bodu 8 přílohy VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES (1). Zaměstnanec nebude považován za osobu překračující hranice, pokud bude jeho činnost omezena na práci pouze do jakéhokoli „hraničního“ místa popsaného v prvním odstavci tohoto bodu.

Na zaměstnance, kteří vykonávají úkoly důležité pro bezpečnost při vypravování vlaků a schvalování přesunů vlaků, se bude vztahovat vzájemné uznávání odborné kvalifikace a podmínek ochrany zdraví a bezpečnosti mezi členskými státy.

Pro zaměstnance, kteří provádějí úkoly důležité pro bezpečnost spojené se závěrečnou přípravou vlaku před plánovaným překročením státních hranic a pracují za „hraničními“ místy popsanými v prvním odstavci tohoto bodu, platí bod 4.6 se vzájemným uznáním podmínek ochrany zdraví a bezpečnosti mezi členskými státy. Vlak nebude považován za přeshraniční službu, pokud všechna vozidla vlaku přejíždějící hranice státu ji přejíždějí pouze do „hraničního“ místa (míst) popsaného (popsaných) v prvním odstavci tohoto bodu.

To lze shrnout v tabulkách 1 a 2:

Tabulka 1

Zaměstnanci zapojení do práce ve vlacích, které budou překračovat státní hranice a budou pokračovat za hraniční místo

Úkol	Odborná kvalifikace	Zdravotní požadavky
Doprovod vlaku	4.6	4.7
Schvalování jízdy vlaku	Vzájemné uznávání	Vzájemné uznávání
Příprava vlaku	4.6	Vzájemné uznávání
Vypravení vlaku	Vzájemné uznávání	Vzájemné uznávání

Tabulka 2

Zaměstnanci pracující ve vlacích, které nepřekračují státní hranice, nebo které končí v hraničních místech

Úkol	Odborná kvalifikace	Zdravotní požadavky
Doprovod vlaku	Vzájemné uznávání	Vzájemné uznávání
Schvalování jízdy vlaku	Vzájemné uznávání	Vzájemné uznávání
Příprava vlaku	Vzájemné uznávání	Vzájemné uznávání
Vypravení vlaku	Vzájemné uznávání	Vzájemné uznávání

2.2.2   Zásady

Tato TSI se vztahuje na ty prvky (ve smyslu kapitoly 4) subsystému „provoz ařízení dopravy“, u nichž v zásadě existují provozní rozhraní mezi železničními podniky a provozovateli infrastruktury a u nichž existuje zvláštní přínos pro interoperabilitu.

Železniční podniky a provozovatelé infrastruktury musí zajistit, že všechny požadavky týkající se pravidel a postupů a také dokumentace budou splněny zavedením příslušných procesů. Stanovení těchto procesů je důležitou součástí systému řízení bezpečnosti (dále jen „SMS“) železničních podniků a provozovatelů infrastruktury podle požadavků směrnice 2004/49/ES (2). Samotný SMS hodnotí příslušný vnitrostátní bezpečnostní orgán (dále jen „NSA“) před udělením bezpečnostního osvědčení/schválení.

2.2.3   Uplatnitelnost na stávající vozidla a infrastrukturu

I když se většina požadavků obsažených v této TSI týká procesů a postupů, jejich část se týká i fyzických prvků, vlaků a vozidel, které jsou důležité pro provoz.

Konstrukční kritéria pro tyto prvky jsou popsána ve strukturálních TSI týkajících se subsystémů, jako jsou kolejová vozidla. V kontextu této TSI se bere v potaz jejich provozní funkce.

3.   ZÁKLADNÍ POŽADAVKY

3.1   Soulad se základními požadavky

V souladu s čl. 4 odst. 1 směrnice 2008/57/ES musí evropský železniční systém, jeho subsystémy a součásti jejich interoperability vyhovovat základním požadavkům obecně stanoveným v příloze III uvedené směrnice.

3.2   Základní požadavky – přehled

Základní požadavky se týkají:

—	bezpečnosti,

—	spolehlivosti a dostupnosti,

—	ochrany zdraví,

—	ochrany životního prostředí,

—	technické kompatibility.

Podle směrnice 2008/57/ES mohou být základní požadavky obecně použitelné na celý evropský železniční systém nebo mohou být specifické pro každý subsystém a jeho součásti.

V následující tabulce 3 jsou přehledně uvedeny vztahy mezi základními požadavky stanovenými v příloze III směrnice 2008/57/ES a touto TSI.

Tabulka 3

Ustanovení

Název ustanovení

Bezpečnost

Spolehlivost a dostupnost

Ochrana zdraví

Ochrana životního prostředí

Technická kompatibilita

Základní požadavky specifické pro provoz a řízení dopravy

1.1.1

1.1.2

1.1.3

1.1.4

1.1.5

1.2

1.3.1

1.3.2

1.4.1

1.4.2

1.4.3

1.4.4

1.4.5

1.5

2.6.1

2.6.2

2.6.3

4.2.1.2

Dokumentace pro strojvedoucí

X

X

X

4.2.1.2.1

Kniha pravidel

X

X

X

4.2.1.2.2

Tabulky traťových poměrů

X

X

4.2.1.2.2.1

Příprava tabulek traťových poměrů

X

4.2.1.2.2.2

Změny informací obsažených v tabulkách traťových poměrů

X

X

4.2.1.2.2.3

Informování strojvedoucího v reálném čase

X

X

X

4.2.1.2.3

Jízdní řády

X

X

X

4.2.1.2.4

Kolejová vozidla

X

X

X

4.2.1.3

Dokumentace pro zaměstnance železničního podniku kromě strojvedoucích

X

X

X

4.2.1.4

Dokumentace pro zaměstnance provozovatele infrastruktury povolující jízdu vlaků

X

X

X

4.2.1.5

Komunikace týkající se bezpečnosti mezi doprovodem vlaku, jinými zaměstnanci železničního podniku a zaměstnanci, kteří povolují jízdu vlaků

X

X

X

X

4.2.2.1

Viditelnost vlaku

X

X

X

4.2.2.1.1

Všeobecné požadavky

X

X

X

4.2.2.1.2

Začátek vlaku

X

X

X

4.2.2.1.3

Konec vlaku

X

X

X

4.2.2.2

Slyšitelnost vlaku

X

X

X

X

4.2.2.2.1

Obecné požadavky

X

X

X

4.2.2.2.2

Kontrola

X

X

4.2.2.3

Identifikace vozidel

X

X

X

4.2.2.4

Bezpečnost cestujících a nákladu

X

4.2.2.5

Řazení vlakových souprav

X

4.2.2.6

Brždění vlaku

X

X

X

4.2.2.6.1

Minimální požadavky na brzdný systém

X

X

X

4.2.2.6.2

Brzdný účinek

X

X

X

4.2.2.7

Zajištění provozuschopného stavu vlaku

X

X

X

4.2.2.7.1

Obecné požadavky

X

X

4.2.2.7.2

Vyžadovaná data

X

X

4.2.2.8

Požadavky na viditelnost návěstidel a značení podél trati

X

X

4.2.2.9

Zařízení pro kontrolu bdělosti strojvedoucího

X

4.2.3.1

Plánování vlaků

X

X

X

4.2.3.2

Identifikace vlaků

X

X

X

4.2.3.3

Odjezd vlaku

X

X

4.2.3.3.1

Kontroly a zkoušky před odjezdem

X

X

X

X

4.2.3.3.2

Informování provozovatele infrastruktury o provozním stavu vlaku

X

X

X

X

4.2.3.4

Řízení provozu

X

X

X

4.2.3.4.1

Obecné požadavky

X

X

X

4.2.3.4.2

Zprávy o vlaku

X

X

X

4.2.3.4.2.1

Údaje vyžadované pro podávání zpráv o poloze vlaku

X

X

4.2.3.4.2.2

Předpokládaný čas předání

X

X

4.2.3.4.3

Nebezpečné zboží

X

X

4.2.3.4.4

Provozní kvalita

X

X

4.2.3.5

Záznam údajů

X

X

4.2.3.5.1

Záznam údajů o dozoru mimo vlak

X

X

4.2.3.5.2

Záznam údajů o dozoru ve vlaku

X

X

4.2.3.6

Provoz za zhoršených podmínek

X

X

X

4.2.3.6.1

Informace pro jiné uživatele

X

X

4.2.3.6.2

Informování strojvedoucích vlaků

X

4.2.3.6.3

Nouzová opatření

X

X

X

4.2.3.7

Řízení nouzové situace

X

X

X

4.2.3.8

Pomoc doprovodu vlaku v případě mimořádné události nebo závažné poruchy vozidla.

X

4.4

Provozní pravidla

X

X

4.6

Odborná kvalifikace

X

X

X

4.7

Podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti

X

4.   CHARAKTERISTIKY SUBSYSTÉMU

4.1   Úvod

S ohledem na všechny příslušné základní požadavky zahrnuje subsystém „provoz a řízení dopravy“ tak, jak je popsán v bodě 2.2, pouze prvky uvedené v této kapitole.

V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/14/ES (3) je provozovatel infrastruktury plně odpovědný za poskytnutí všech příslušných požadavků, které mají splňovat vlaky, jimž je povolen provoz v jeho síti s ohledem na zeměpisné zvláštnosti jednotlivých tratí a funkční nebo technické specifikace stanovené v této kapitole.

4.2   Funkční a technické specifikace subsystému

Funkční a technické specifikace subsystému „provoz a řízení dopravy“ se skládají z těchto bodů:

—	specifikace týkající se zaměstnanců,

—	specifikace týkající se vlaků,

—	specifikace týkající se provozu vlaků.

4.2.1   Specifikace týkající se zaměstnanců

4.2.1.1   Obecné požadavky

Tento bod se zabývá zaměstnanci, kteří přispívají k provozu subsystému tím, že provádějí úkoly významné pro bezpečnost, do nichž je zapojeno přímé rozhraní mezi železničním podnikem a provozovatelem infrastruktury.

1)	Zaměstnanci železničního podniku: a) provádějící úkol vedení vlaků (dále v této TSI jen „strojvedoucí“), kteří patří k „doprovodu vlaku“; b) provádějící úkoly ve vlaku (kromě jeho vedení), kteří patří k „doprovodu vlaku“; c) provádějící úkol přípravy vlaků.

2)	Zaměstnanci provozovatele infrastruktury provádějící úkol povolování jízdy vlaků.

Oblasti, kterých se to týká, jsou:

—	dokumentace

—	komunikace

Kromě toho pro zaměstnance uvedené v bodě 2.2.1 tato TSI stanoví požadavky na:

—	kvalifikaci (viz bod 4.6 a dodatek L),

—	podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti (viz bod 4.7).

4.2.1.2   Dokumentace pro strojvedoucí

Železniční podnik provozující vlak musí včas poskytnout strojvedoucímu veškeré potřebné informace a dokumentaci, které nezbytně potřebuje k plnění svých povinností.

Tyto informace musí zohledňovat nezbytné prvky pro provoz v normálních, zhoršených a nouzových situacích na tratích, kde se bude vlak provozovat, a pro provoz kolejových vozidel používaných na těchto tratích.

4.2.1.2.1   Kniha pravidel pro strojvedoucí

Všechny nezbytné postupy pro strojvedoucí musí být zahrnuty v dokumentu nebo na počítačovém médiu s názvem „Pravidla pro strojvedoucí“.

Pravidla pro strojvedoucí musí definovat požadavky pro všechny provozované tratě a pro kolejová vozidla používaná na těchto tratích za normálního provozu, v situacích za zhoršených podmínek a v mimořádných situacích, se kterými se strojvedoucí může setkat.

Pravidla pro strojvedoucí se musí týkat dvou rozdílných aspektů:

—	aspektu, který popisuje soubor společných pravidel a postupů (zohledňující obsah dodatků A, B a C),

—	aspektu, který stanoví veškerá nezbytná pravidla a postupy pro jednotlivé provozovatele infrastruktury.

Musí zahrnovat postupy týkající se minimálně těchto hledisek:

—	bezpečnost a ochrana personálu,

—	zabezpečení a řízení,

—	provoz vlaku, včetně provozu za zhoršených podmínek,

—	trakce a kolejová vozidla,

—	mimořádné události a nehody.

Provozovatel infrastruktury je odpovědný za vypracování Pravidel pro strojvedoucí.

Provozovatel infrastruktury musí předložit Pravidla pro strojvedoucí ve stejném formátu pro celou infrastrukturu, na které budou jeho strojvedoucí pracovat.

Železniční podnik musí zpracovat Pravidla pro strojvedoucí tak, aby strojvedoucí mohl použít všechny provozní předpisy.

Dokument musí mít dvě přílohy:

—	dodatek 1: příručka pro komunikační postupy,

—	dodatek 2: kniha formulářů.

Předem definované zprávy a formuláře musí zůstat v „provozním“ jazyce provozovatele/provozovatelů infrastruktury.

Proces přípravy a aktualizace Pravidel pro strojvedoucí musí zahrnovat následující kroky:

—	provozovatel infrastruktury (nebo organizace odpovědná za přípravu provozních pravidel) musí poskytnout železničnímu podniku příslušné informace v provozním jazyce provozovatele infrastruktury,

—	železniční podnik musí vypracovat prvotní nebo aktualizovaný dokument,

—	pokud jazyk, který si železniční podnik zvolí pro Pravidla pro strojvedoucí, není jazykem, ve kterém byly původně poskytnuty vhodné informace, je na železničním podniku, aby zařídil nezbytný překlad a/nebo poskytl vysvětlivky v jiném jazyce.

Provozovatel infrastruktury musí zajistit, aby obsah dokumentace poskytnutý železničním podnikům byl úplný a přesný.

Železniční podnik musí zajistit, aby obsah Pravidel pro strojvedoucího byl úplný a přesný.

4.2.1.2.2   Popis trati a příslušného traťového vybavení spojeného s používanou tratí

Strojvedoucí musí obdržet popis trati a souvisejícího traťového vybavení relevantního pro vedení vlaku a týkajícího se tratí, na kterých bude působit. Tyto informace musí být uvedeny v jediném dokumentu s názvem „Tabulky traťových poměrů“ (což může být papírový dokument nebo dokument v elektronické formě).

Seznam minimálních informací, které musí být poskytnuty:

—	obecné provozní vlastnosti,

—	popis podélných sklonů trati,

—	podrobné schéma trati.

4.2.1.2.2.1   Příprava tabulek traťových poměrů

Formát tabulek traťových poměrů musí být vypracován stejným způsobem pro všechny infrastruktury, ve kterých se používají vlaky určitého železničního podniku.

Železniční podnik odpovídá za úplné a správné zpracování tabulek traťových poměrů (například zajištění všech nezbytných překladů a/nebo poskytnutí vysvětlivek) na základě informací, které poskytl (poskytli) provozovatel (provozovatelé) infrastruktury.

Musí být zahrnuty tyto informace (tento seznam není vyčerpávající):

a)	obecné provozní vlastnosti: — typ zabezpečení a odpovídající režim provozu (dvojkolejná trať, kyvadlový provoz, levostranný či pravostranný provoz atd.), — typ trakční soustavy, — typ rádiového zařízení pro komunikaci řízení provozu – vlak;

b)	popis podélných sklonů trati s jejich hodnotami sklonů a určením místa;

c)

podrobné schéma trati: — názvy stanic na trati a významné body lokality a jejich umístění, — tunely, včetně umístění, názvu, délky, zvláštních informací jako třeba existence únikových cest a nouzových východů, jakož i umístění bezpečných míst, kde může dojít k evakuaci cestujících, — základní body jako jsou neutrální pole, — nejvyšší povolené traťové rychlosti pro každou kolej, případně včetně různých rychlostí pro určité typy vlaků, — odpovědný provozovatel infrastruktury, — prostředky komunikace s řízením provozu/centrem řízení za normálních a zhoršených podmínek.

Provozovatel infrastruktury musí zajistit, aby obsah dokumentace poskytnutý železničním podnikům byl úplný a přesný.

Železniční podnik musí zajistit, aby obsah tabulek traťových poměrů byl úplný a přesný.

4.2.1.2.2.2   Změny informací obsažených v tabulkách traťových poměrů

Provozovatel infrastruktury musí železniční podnik informovat o všech trvalých nebo dočasných změnách informací poskytovaných podle bodu 4.2.1.2.2.1.

Tyto změny musí železniční podnik shrnout ve zvláštním dokumentu nebo na elektronickém nosiči dat, jehož formát musí být stejný pro všechny infrastruktury, na kterých jsou provozovány vlaky daného železničního podniku.

Provozovatel infrastruktury musí zajistit, aby obsah dokumentace poskytnutý železničním podnikům byl úplný a přesný.

Železniční podnik musí zajistit, aby obsah dokumentu, v němž jsou shrnuty změny informací obsažených v tabulkách traťových poměrů, byl úplný a přesný.

4.2.1.2.2.3   Informování strojvedoucího v reálném čase

Provozovatel infrastruktury musí strojvedoucí informovat o všech změnách na trati a na příslušném traťovém vybavení, které nebyly sděleny jako změny informací pro tabulky traťových poměrů podle ustanovení bodu 4.2.1.2.2.2.

4.2.1.2.3   Jízdní řády

Poskytování informací o jízdních řádech vlaků usnadňuje jízdu vlaků včas a pomáhá v poskytování služeb.

Železniční podnik musí poskytnout strojvedoucím informace nezbytné pro normální vedení vlaku. Tyto informace obsahují minimálně tyto údaje:

—	identifikaci vlaku,

—	dny, ve které vlak jezdí (je-li to zapotřebí),

—	body zastavení a činnosti spojené se zastavením,

—	další časové body,

—	časy příjezdu/odjezdu/průjezdu v každém z těchto bodů.

Tyto informace o jízdě vlaku, které musí být založeny na informacích poskytnutých provozovatelem infrastruktury, mohou být poskytnuty v elektronické nebo tištěné formě.

Předkládání dokumentace strojvedoucímu musí být jednotné na všech tratích, na kterých železniční podnik zajišťuje provoz.

4.2.1.2.4   Kolejová vozidla

Železniční podnik musí poskytnout strojvedoucímu veškeré informace týkající se fungování kolejových vozidel při provozu za zhoršených podmínek (např. vlaků vyžadujících pomoc). Tato dokumentace se v těchto případech musí zaměřit i na konkrétní rozhraní se zaměstnanci provozovatele infrastruktury.

4.2.1.3   Dokumentace pro zaměstnance železničního podniku kromě strojvedoucích

Železniční podnik musí poskytnout všem svým zaměstnancům (ať již ve vlaku nebo jinde), kteří plní úkoly důležité pro bezpečnost, jež se týkají přímého rozhraní se zaměstnanci, zařízením nebo systémy provozovatele infrastruktury, pravidla, postupy, konkrétní informace o kolejových vozidlech a o trati, které považuje za vhodné pro tyto úkoly. Tyto informace se používají jak v normálním provozu, tak i v provozu za zhoršených podmínek.

Pro zaměstnance ve vlacích musí struktura, formát, obsah a proces přípravy a aktualizace těchto informací vycházet ze specifikace uvedené v pododdílu 4.2.1.2 této TSI.

4.2.1.4   Dokumentace pro zaměstnance provozovatele infrastruktury povolující jízdu vlaků

Veškeré informace nezbytné pro zajištění komunikace týkající se bezpečnosti mezi zaměstnanci řízení provozu a doprovodem vlaku musí být stanoveny:

—	v dokumentech popisujících zásady komunikace (dodatek C),

—	v dokumentu s názvem Kniha formulářů.

Provozovatel infrastruktury musí tyto dokumenty vypracovat ve svém provozním jazyce.

4.2.1.5   Komunikace týkající se bezpečnosti mezi doprovodem vlaku, jinými zaměstnanci železničního podniku a zaměstnanci, kteří povolují jízdu vlaků

Jazykem pro komunikaci týkající se bezpečnosti mezi doprovodem vlaku, dalšími zaměstnanci železničního podniku (jak stanoví dodatek L) a zaměstnanci povolujícími jízdu vlaků je provozní jazyk (viz slovníček), který používá provozovatel infrastruktury na dotčené trati.

Zásady pro komunikaci týkající se bezpečnosti mezi doprovodem vlaku a zaměstnanci povolujícími jízdu vlaků jsou uvedeny v dodatku C.

V souladu se směrnicí 2001/14/ES je provozovatel infrastruktury zodpovědný za zveřejnění „provozního“ jazyka, který používají jeho zaměstnanci v každodenním provozu.

Avšak tam, kde místní praxe vyžaduje možnost používání i druhého jazyka, musí provozovatel infrastruktury určit zeměpisné hranice jeho používání.

4.2.2   Specifikace týkající se vlaků

4.2.2.1   Viditelnost vlaku

4.2.2.1.1   Obecné požadavky

Železniční podnik musí zajistit, aby vlaky byly vybaveny prostředky označujícími začátek a konec vlaku.

4.2.2.1.2   Začátek vlaku

Železniční podnik musí zajistit, aby byl blížící se vlak jasně viditelný a rozpoznatelný jako vlak tím, že bude mít v daném uspořádání rozsvícená bílá čelní návěstní světla

Přední strana prvního vozidla vlaku ve směru jízdy musí být vybavena třemi světly ve tvaru rovnoramenného trojúhelníku, jak je znázorněno níže. Tato světla musí být rozsvícena pokaždé, když je vlak veden řízen z tohoto konce.

Přední světla musí optimalizovat rozlišitelnost vlaku (např. pro traťové dělníky a pro osoby, které používají veřejné železniční přechody či přejezdy) (čelní návěstní svítilny), poskytovat strojvedoucímu dostatečnou viditelnost (osvětlení trati vpředu, informační návěstidla/tabule při trati atd.) (světlomety) v noci a během zhoršených světelných podmínek a nesmí oslňovat strojvedoucí protijedoucích vlaků.

Vzájemná vzdálenost, výška nad temenem kolejnice, průměr, intenzita světel, rozměry a tvar vyzařovaného paprsku v denním i nočním provozu jsou stanoveny v TSI kolejová vozidla (dále jen „TSI RST“).

4.2.2.1.3   Konec vlaku

Železniční podnik musí poskytnout potřebné prostředky označující konec vlaku. Koncové návěsti musí být umístěny pouze na konci posledního vozidla vlaku. Musí vypadat podle níže uvedeného znázornění.

4.2.2.1.3.1   Osobní vlaky

Označení konce osobního vlaku musí sestávat ze 2 stálých červených světel ve stejné výšce na příčné ose. nad nárazníkem

4.2.2.1.3.2   Nákladní vlaky v mezinárodní dopravě

Členské státy musí sdělit, které z následujících požadavků budou uplatňovat na své síti pro vlaky, které překračují hranice mezi členskými státy:

Buď

—	2 stálá červená světla, nebo

—	2 tabulky se zpětným odrazem níže uvedeného tvaru s bílými postranními trojúhelníky a horními a dolními červenými trojúhelníky:

Svítilny nebo tabulky musí být na příčné ose ve stejné výšce nad nárazníkem. Členské státy, které vyžadují 2 tabulky se zpětným odrazem, musí rovněž akceptovat 2 stálá červená světla jako označení konce vlaku.

4.2.2.1.3.3   Nákladní vlaky nepřekračující hranice mezi členskými státy

Označení konce vlaku u nákladních vlaků nepřekračujících hranice mezi členskými státy zůstává otevřeným bodem (viz dodatek U).

4.2.2.2   Slyšitelnost vlaku

4.2.2.2.1   Všeobecné požadavky

Železniční podnik musí zajistit, aby vlaky byly vybaveny slyšitelným varovným zařízením upozorňujícím na blížící se vlak.

4.2.2.2.2   Kontrola

Spuštění slyšitelného varovného zařízení musí být možné ze všech poloh při vedení vlaku.

4.2.2.3   Identifikace vozidel

Každé vozidlo musí mít jedinečné identifikační evropské číslo vozidla, které ho odlišuje od ostatních kolejových vozidel. Toto číslo musí být zřetelně uvedeno alespoň na obou bočních stranách vozidla podle specifikace v dodatku P.

Evropské číslo vozidla se skládá ze dvanácti číslic; další podrobnosti jsou uvedeny v rozhodnutí 2007/756/ES.

Musí být také možné identifikovat provozní omezení platná pro dané vozidlo.

4.2.2.4   Bezpečnost cestujících a nákladu

4.2.2.4.1   Bezpečnost nákladu

Železniční podnik musí zajistit, aby nákladní vozy byly naloženy bezpečným a zabezpečeným způsobem a aby se tato situace po celou cestu nezměnila.

4.2.2.4.2   Bezpečnost cestujících

Železniční podnik musí zajistit, aby osobní doprava při odjezdu a během cesty byla prováděna bezpečně.

4.2.2.5   Řazení vlakových souprav

Železniční podnik musí stanovit pravidla a postupy, které musí jeho zaměstnanci uplatňovat, aby bylo zajištěno, že vlak vyhovuje podmínkám na přidělené trase.

Požadavky na řazení vlaku musí zohlednit následující prvky:

a)

vozidla — všechna vozidla ve vlaku musí být v souladu se všemi požadavky platnými pro tratě, po kterých vlak pojede, — všechna vozidla vlaku musí být schopna jet maximální rychlostí, kterou má vlak naplánováno jet, — všechna vozidla vlaku se musí v daném okamžiku nacházet uvnitř intervalu údržby a interval pro údržbu neskončí do dokončení cesty (a to jak časově, tak i co se týče ujeté vzdálenosti);

b)

vlak — kombinace vozidel tvořících vlak musí být v souladu s technickými omezeními příslušné trati a délka vlaku nesmí překročit maximum přípustné pro odesílací a přijímací terminály, — železniční podnik odpovídá za to, že vlak je pro plánovanou cestu technicky způsobilý a zůstane tak po celou cestu;

c)	hmotnost a hmotnost na nápravu — hmotnost vlaku nesmí překročit maximální přípustnou hmotnost pro daný úsek trati, pevnost spřáhel, tažnou sílu nebo ostatní související vlastnosti vlaku. Omezení hmotnosti na nápravu musí být dodržena;

d)	maximální rychlost vlaku — maximální možná rychlost vlaku musí zohledňovat veškerá omezení na příslušném úseku trati, brzdný účinek, hmotnost na nápravu a typ vozidla;

e)	kinematický obrys — kinematický obrys nesmí u žádného z vozidel (včetně případného nákladu) ve vlaku překročit maximální přípustný limit pro daný úsek trati.

Další omezení mohou být požadována nebo uvalena ve vztahu k typu brzdného režimu nebo typu trakce konkrétního vlaku.

4.2.2.6   Brždění vlaku

4.2.2.6.1   Minimální požadavky na brzdný systém

Všechna vozidla vlaku musí být napojena na samočinnou průběžnou brzdu tak, jak je definován v TSI Kolejová vozidla (rozhodnutí Komise 2006/861/ES (4), 2008/232/ES (5) a 2011/291/EU (6)).

První a poslední vozidlo (včetně hnacích vozidel) ve všech vlacích musí mít funkční samočinnou brzdu.

V případě, že se vlak náhodou rozdělí na dvě části, musí se obě rozpojené soustavy vozidel automaticky zastavit v důsledku maximálního účinku brzdy.

4.2.2.6.2   Brzdný výkon

Provozovatel infrastruktury musí železničnímu podniku poskytnout informaci o aktuálně požadovaném výkonu. Tyto údaje zahrnují případné podmínky používání brzdných systémů, které mohou ovlivňovat infrastrukturu jako magnetická, rekuperační a vířivá brzda.

Železniční podnik odpovídá za zajištění dostatečného brzdného výkonu vlaku tím, že svým zaměstnancům poskytne pravidla pro brždění, která musejí dodržovat.

Pravidla týkající se brzdného výkonu jsou řízena v rámci systému řízení bezpečnosti provozovatele infrastruktury a železničního podniku.

Další požadavky jsou uvedeny v dodatku T.

4.2.2.7   Zajištění provozuschopného stavu vlaku

4.2.2.7.1   Obecné požadavky

Železniční podnik musí určit postup, jak zajišťovat, aby veškeré vybavení vlaku související s bezpečností bylo plně funkční a aby provoz vlaku byl bezpečný.

Železniční podnik musí informovat provozovatele infrastruktury o veškerých změnách vlastností vlaku ovlivňujících jeho jízdu nebo o veškerých změnách, které by mohly ovlivnit schopnost přizpůsobení vlaku přidělené trase.

Provozovatel infrastruktury a železniční podnik musí stanovit a aktualizovat podmínky a postupy pro jízdu vlaku při provozu za zhoršených podmínek.

4.2.2.7.2   Vyžadovaná data

Údaje nezbytné pro bezpečný a efektivní provoz a postup pro předávání těchto údajů musí obsahovat:

—	identifikaci vlaku,

—	název železničního podniku odpovědného za vlak,

—	skutečnou délku vlaku,

—	informaci, zda vlak přepravuje cestující nebo zvířata, když k tomu není určen,

—	veškerá provozní omezení s uvedením vozidla/vozidel, kterých se týká (průjezdný průřez, omezení rychlosti atd.),

—	informace, které provozovatel infrastruktury vyžaduje pro přepravu nebezpečných věcí.

Železniční podnik musí zajistit, aby provozovatelé infrastruktury dostali tyto údaje k dispozici před odjezdem vlaku.

Železniční podnik musí informovat provozovatele infrastruktury v případě, že vlak nepojede po trase, která mu byla přidělena, nebo že byl zrušen.

4.2.2.8   Požadavky na viditelnost návěstidel a značení podél trati

Strojvedoucí musí být schopen vidět návěstidla a značení podél trati a tato návěstidla a značení musejí být pro strojvedoucího viditelná v situacích, kdy strojvedoucí musí návěstidla a značení respektovat. Totéž platí i pro jiné typy návěstidel podél trati, pokud se týkají bezpečnosti.

Kabiny strojvedoucího musí být zkonstruovány natolik jednotně, aby strojvedoucí byl schopen snadno vidět příslušné zobrazované informace.

4.2.2.9   Zařízení pro kontrolu bdělosti strojvedoucího

Prostředky k monitorování bdělosti strojvedoucího jsou nezbytné. Ty zasáhnou tak, že vlak zastaví, pokud strojvedoucí v určitém čase nereaguje; časový rozsah je stanoven v TSI pro kolejová vozidla.

4.2.3   Specifikace týkající se provozu vlaků

4.2.3.1   Plánování vlaků

V souladu se směrnicí 2001/14/ES musí provozovatel infrastruktury informovat o tom, jaké údaje potřebuje v případě, že je požadována trasa.

4.2.3.2   Identifikace vlaků

Každý vlak musí být označen číslem vlaku. Číslo vlaku přiděluje provozovatel infrastruktury, když určuje trasu; toto číslo musí znát železniční podnik a všichni provozovatelé infrastruktury, kteří provozují vlak. Číslo vlaku musí být pro každou síť jedinečné. Mělo by se zamezit změnám čísla vlaku během jeho jízdy.

4.2.3.2.1   Formát čísla vlaku

Formát čísla vlaku je stanoven v rozhodnutí Komise 2012/88/EU ze dne 25. ledna 2012 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů pro řízení a zabezpečení transevropského železničního systému (7) (dále jen „CCS TSI“).

4.2.3.3   Odjezd vlaku

4.2.3.3.1   Kontroly a zkoušky před odjezdem

Železniční podnik musí stanovit kontroly a zkoušky s cílem zajistit, aby každý odjezd byl bezpečný (např. dveře, náklad, brzdy).

4.2.3.3.2   Informování provozovatele infrastruktury o provozním stavu vlaku

Železniční podnik musí informovat provozovatele infrastruktury, že vlak je připraven vyjet na železniční síť.

Železniční podnik musí informovat provozovatele infrastruktury před odjezdem vlaku a během jízdy o všech odchylkách ovlivňujících vlak nebo jeho provoz, které by mohly mít dopad na jeho jízdu.

4.2.3.4   Řízení provozu

4.2.3.4.1   Obecné požadavky

Řízení provozu musí zajistit bezpečný, efektivní a přesný provoz železnice, včetně účinného obnovení přerušeného provozu.

Provozovatel infrastruktury musí určit postupy a prostředky pro:

—	řízení pohybu vlaku v reálném čase,

—	provozní opatření na udržení co nejvyššího výkonu infrastruktury v případě zpoždění nebo mimořádných událostí, ať již skutečných nebo předpokládaných, a

—	poskytnutí informací železničním podnikům v takových případech.

Jakékoli další postupy vyžadované železničním podnikem, které ovlivňují rozhraní s provozovatelem/provozovateli infrastruktury, mohou být zavedeny až po jejich schválení provozovatelem infrastruktury.

4.2.3.4.2   Zprávy o vlaku

4.2.3.4.2.1   Údaje vyžadované pro podávání zpráv o poloze vlaku

Provozovatel infrastruktury musí:

a)	poskytnout prostředky pro zaznamenávání časů odjezdu, příjezdu nebo průjezdu vlaku v příslušných předem stanovených bodech hlášení ve své síti v reálném čase a hodnotu časové odchylky;

b)

poskytnout konkrétní údaje požadované v souvislosti se zprávou o poloze vlaku. Tyto informace musí obsahovat: — identifikaci vlaku, — identitu bodu hlášení, — trať, po které vlak jede, — plánovaný čas v bodě hlášení, — skutečný čas v bodě hlášení (a zda jde o odjezd, příjezd nebo průjezd – musí být poskytnuty samostatné časy příjezdu a odjezdu u mezilehlých bodů podávání zpráv, kterými vlak projíždí), — počet minut náskoku nebo zpoždění v určitém bodě hlášení, — první vysvětlení jakéhokoli jednotlivého zpoždění překračujícího 10 minut nebo podle jiných požadavků režimu pro monitorování provozu, — upozornění, že zpráva z vlaku je zpožděná, počet minut zpoždění zprávy, — případné předcházející identifikace vlaku, — zprávu, že vlak byl zrušen v celé trase nebo v části trasy.

4.2.3.4.2.2   Předpokládaný čas předání

Provozovatel infrastruktury musí mít k dispozici postup, který umožňuje uvedení odhadovaného počtu minut odchylky od plánovaného času, kdy má být vlak předán jedním provozovatelem infrastruktury jinému provozovateli.

Musí zahrnovat informaci o přerušení služby (popis a místo problému).

4.2.3.4.3   Nebezpečné zboží

Železniční podnik musí stanovit postupy pro dohled na přepravu nebezpečného zboží.

Tyto postupy musí zahrnovat:

—	ustanovení uvedená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES (8),

—	informaci pro strojvedoucího o přítomnosti a umístění nebezpečných věcí ve vlaku,

—	informace, které vyžaduje provozovatel infrastruktury pro přepravu nebezpečných věcí,

—	určení komunikačních kanálů v souladu s provozovatelem infrastruktury a plánování konkrétních opatření v případě nouzových situací týkajících se nákladu.

4.2.3.4.4   Provozní kvalita

Provozovatel infrastruktury a železniční podnik musí mít zavedeny postupy monitorování a efektivního provozu všech dotyčných služeb.

Monitorovací procesy musí být navrženy tak, aby analyzovaly údaje a zjišťovaly základní trendy s ohledem jak na lidskou chybu, tak i na chybu systému. Výsledky této analýzy musí vést k opatřením ke zlepšení určeným k odstranění nebo zmírnění událostí, které by mohly ohrozit efektivní provoz sítě.

Pokud by tato opatření na zlepšení přinesla prospěch celé síti při zapojení ostatních provozovatelů infrastruktury a železničních podniků, musí být o nich s výhradou obchodního tajemství tito provozovatelé a podniky náležitě informovány.

Události, které závažným způsobem narušily provoz, musí co nejdříve analyzovat provozovatel infrastruktury. V případě potřeby a zejména v případě, že je dotčen jeden z jejich zaměstnanců, má provozovatel infrastruktury přizvat k účasti na analýze železniční podniky zapojené do události. Pokud výsledek této analýzy vyústí v doporučení ke zkvalitnění sítě, která mají odstranit nebo omezit příčiny nehod nebo mimořádných událostí, musí být tato doporučení sdělena všem příslušným provozovatelům infrastruktury a železničním podnikům.

Tyto procesy budou dokumentovány a budou podléhat vnitřnímu auditu.

4.2.3.5   Záznam údajů

Údaje týkající se jízdy vlaku musí být zaznamenány a zachovány pro tyto účely:

—	podpora systematického monitorování bezpečnosti jako prostředek pro prevenci mimořádných událostí a nehod,

—

identifikace strojvedoucího, vlaku a výkonu infrastruktury v období před mimořádnou událostí nebo nehodou a (je-li to vhodné) bezprostředně po ní, aby bylo možné zjistit příčiny spojené s vedením vlaku nebo vybavením vlaku a podpora nových opatření nebo pozměněných opatření, která brání jejímu opakování,

—	zaznamenávání informací týkajících se výkonu lokomotivy/hnací jednotky a strojvedoucího.

Zaznamenané údaje musí být možné přiřadit k:

—	datu a času záznamu,

—	přesným zeměpisným umístěním zaznamenané události (vzdálenost v kilometrech od rozeznatelného místa),

—	identifikaci vlaku,

—	totožnosti strojvedoucího.

Požadavky na ukládání a pravidelné hodnocení těchto údajů i na přístup k nim jsou definovány v příslušných vnitrostátních zákonech členského státu:

—	ve kterém získal železniční podnik licenci (jde o údaje zaznamenávané ve vlaku), nebo

—	v němž se nachází infrastruktura (pokud jde o údaje zaznamenávané mimo vlak).

4.2.3.5.1   Záznam údajů o dozoru mimo vlak

Provozovatel infrastruktury musí zaznamenávat alespoň tyto údaje:

—	selhání traťového zařízení spojeného s jízdou vlaků (zabezpečení, výhybky atd.),

—	zjištění přehřátí ložiska nápravy, pokud je toto zařízení k dispozici,

—	komunikaci mezi strojvedoucím a zaměstnanci provozovatele infrastruktury povolujícími jízdu vlaku.

4.2.3.5.2   Záznam údajů o dozoru ve vlaku

Železniční podnik musí zaznamenávat alespoň tyto údaje:

—	jízdu za návěst „Stůj“ nebo „Konec vlakové cesty“ bez povolení,

—	použití záchranné brzdy,

—	rychlost, kterou vlak jede,

—	všechna vypnutí nebo potlačení vlakových systémů řízení (zabezpečení),

—	použití zvukového výstražného zařízení (houkačky),

—	použití ovládání dveří (uvolnění, zavření)

—	detekce prostřednictvím detektorů horkoběžnosti ložiska nápravy, pokud jsou osazeny,

—	identitu stanoviště strojvedoucího, pro které jsou údaje zaznamenávány za účelem kontroly.

4.2.3.6   Provoz za zhoršených podmínek

4.2.3.6.1   Informace pro jiné uživatele

Provozovatelé infrastruktury ve spojení se železničními podniky musí stanovit postup, jakým se mají neprodleně vzájemně informovat o každé situaci, která narušuje bezpečnost, výkonnost a/nebo dostupnost železniční sítě nebo kolejových vozidel.

4.2.3.6.2   Informování strojvedoucích vlaků

V případě provozu za zhoršených podmínek spojeného s oblastí odpovědnosti provozovatele infrastruktury musí provozovatel infrastruktury poskytnout strojvedoucím formální pokyny o opatřeních, která se musí přijmout, aby byly zhoršené provozní podmínky bezpečně překonány.

4.2.3.6.3   Nouzová opatření

Provozovatel infrastruktury ve spolupráci se všemi železničními podniky využívajícími jeho infrastrukturu, a ve vhodných případech i se sousedícími provozovateli infrastruktury, musí stanovit, zveřejnit a zpřístupnit příslušná pohotovostní opatření a přiřadit odpovědnosti na základě požadavku snížit všechny negativní dopady vyplývající z provozu za zhoršených podmínek.

Požadavky plánování a reakce na takové události musí být úměrné povaze a potenciální závažnosti ztížení provozu.

Tato opatření musí minimálně zahrnovat plány na obnovení „normálního“ stavu sítě a mohou se týkat též:

—	poruch kolejových vozidel (např. poruch, které by mohly způsobit podstatné narušení provozu, postupů pro odtažení provozu neschopných vlaků),

—	poruch infrastruktury (např. přerušení dodávky elektřiny nebo podmínek, za kterých je možné odklonit vlak z předem dohodnuté trasy),

—	extrémních klimatických podmínek.

Provozovatel infrastruktury musí shromáždit a aktualizovat informace o kontaktech na klíčové zaměstnance provozovatele infrastruktury a železničního podniku, na které se lze obrátit v případě narušení služby, jež vede k provozu za zhoršených podmínek. Tyto informace musí obsahovat kontaktní údaje pro pracovní dobu i pro mimopracovní dobu.

Železniční podnik musí poskytnout tyto informace provozovateli infrastruktury a oznámit mu rovněž jakékoli změny těchto kontaktních údajů.

Provozovatel infrastruktury musí uvědomit všechny železniční podniky o jakýchkoli změnách ve svých údajích.

4.2.3.7   Řízení nouzové situace

Provozovatel infrastruktury musí po konzultaci:

—	se všemi železničními podniky využívajícími jeho infrastrukturu nebo případně s orgány, které zastupují železniční podniky, které působí na jeho infrastruktuře, a

—	případně se sousedícími provozovateli infrastruktury,

—	místními úřady a se subjekty zastupujícími na místní nebo celostátní úrovni záchranné služby (včetně hasičů a záchranné služby)

stanovit, zveřejnit a zpřístupnit příslušná opatření pro řízení v nouzových situacích a uvedení trati zpět do normálního provozu.

Taková opatření obvykle zahrnují:

—	srážky vlaků,

—	požáry ve vlaku,

—	evakuace vlaků,

—	nehody v tunelech,

—	mimořádné události týkající se nebezpečného zboží,

—	vykolejení.

Železniční podnik musí poskytnout provozovateli infrastruktury veškeré specifické informace o uvedených okolnostech, zejména s ohledem na obnovu nebo opětovné nakolejení jeho vlaků.

Železniční podnik musí mít kromě toho zavedeny postupy pro informování cestujících o nouzových a bezpečnostních postupech.

4.2.3.8   Pomoc doprovodu vlaku v případě mimořádné události nebo závažné poruchy vozidla.

Železniční podnik musí stanovit vhodné postupy pro pomoc doprovodu vlaku v situacích za zhoršených podmínek s cílem zamezit nebo zmenšit zpoždění způsobené technickými nebo jinými poruchami kolejových vozidel (např. komunikační linky, opatření, která se musí učinit v případě evakuace vlaku).

4.3   Funkční a technické specifikace rozhraní

S ohledem na základní požadavky v kapitole 3 jsou funkční a technické požadavky na rozhraní následující:

4.3.1   Rozhraní s TSI týkajícími se infrastruktury

Referenční TSI pro provoz		Referenční TSI pro infrastrukturu konvenční železnice
Parametr	Bod	Parametr	Bod
Brzdný účinek	4.2.2.6.2	Podélná odolnost koleje	4.2.7.2
Změny informací obsažených v tabulkách traťových poměrů	4.1.2.2.2	Provozní pravidla	4.4
Provoz za zhoršených podmínek	4.2.3.6

Referenční TSI pro provoz		Referenční TSI pro infrastrukturu vysokorychlostní železnice
Parametr	Bod	Parametr	Bod
Zaměstnanci a vlaky	2.2.1	Odborná způsobilost	4.6

4.3.2   Rozhraní s TSI řízení a zabezpečení

Referenční TSI pro provoz		Referenční TSI řízení a zabezpečení
Parametr	Bod	Parametr	Bod
Kniha pravidel	4.2.1.2.1	Systémy detekce vlaků umístěné podél tratě	4.2.10
Provozní pravidla	4.4	Provozní pravidla	4.4
Viditelnost návěstidel a značení podél trati	4.2.2.8	Viditelnost traťových objektů subsystému „řízení a zabezpečení“	4.2.15
Brzdný účinek	4.2.2.6	Výkon a vlastnosti brždění vlaku	4.2.2
Číslo vlaku	4.2.3.2.1	ETCS DMI	4.2.12
		GSM-R DMI	4.2.13
Záznam údajů ve vlaku	4.2.3.5	Rozhraní se záznamem dat pro správní účely	4.2.14

4.3.3   Rozhraní s TSI kolejová vozidla

4.3.3.1   Rozhraní s TSI kolejová vozidla – lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob

Referenční TSI pro provoz		Referenční TSI pro kolejová vozidla – lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob konvenční železnice
Parametr	Bod	Parametr	Bod
Nouzová opatření	4.2.3.6.3	Nouzové spřáhlo	4.2.2.2.4
Řazení vlakových souprav	4.2.2.5	Rozhraní s infrastrukturou: zatížení na nápravu a na kolo	4.2.3.2
Minimální požadavky na brzdný systém	4.2.2.6.1	Brzdný účinek	4.2.4.5
Viditelnost vlaku	4.2.2.1	Vnější světla	4.2.7.1
Slyšitelnost vlaku	4.2.2.2	Houkačka	4.2.7.2
Viditelnost návěstidel	4.2.2.8	Vnější viditelnost	4.2.9.1.3
		Optické vlastnosti čelního skla	4.2.9.2.2
		Vnitřní osvětlení	4.2.9.1.8
Zařízení pro kontrolu bdělosti strojvedoucího	4.2.2.9	Funkce kontroly činnosti strojvedoucího	4.2.9.3.1
Záznam údajů	4.2.3.5.2	Záznamové zařízení	4.2.9.6

4.3.3.2   Rozhraní s TSI nákladní vozy

Referenční TSI pro provoz		Referenční TSI nákladní vozy konvenční železnice
Parametr	Bod	Parametr	Bod
Konec vlaku	4.2.2.1.3.2	Přípojná zařízení pro návěst „Konec vlaku“	4.2.6.3
Konec vlaku	4.2.2.1.3.2	Návěst „Konec vlaku“	Dodatek E
Řazení vlakových souprav	4.2.2.5	Měření	4.2.3.1
Řazení vlakových souprav	4.2.2.5	Kompatibilita s únosností tratí	4.2.3.2
Nouzová opatření	4.2.3.6.3	Zdvihání a zvedání	4.2.2.2
Brždění vlaku	4.2.2.6	Brzda	4.2.4

4.3.3.3   Rozhraní s TSI vysokorychlostní kolejová vozidla

Referenční TSI pro provoz		Referenční TSI pro vysokorychlostní kolejová vozidla
Parametr	Bod	Parametr	Bod
Řazení vlakových souprav	4.2.2.5	Minimální brzdný výkon	4.2.4.1
Minimální požadavky na brzdný systém	4.2.2.6.1	Požadavky na brzdový systém	4.2.4.3
Brzdný účinek	4.2.2.6.2
Brzdný účinek	4.2.2.6.2	Brzdy s vířivými proudy	4.2.4.5
Brzdný účinek	4.2.2.6.2	Ochrana znehybněného vlaku	4.2.4.6
Brzdný účinek	4.2.2.6.2	Brzdný výkon na prudkých sklonech	4.2.4.7
Informování strojvedoucího v reálném čase	4.2.1.2.2.3
Požadavky na osobní vozidla	4.2.2.4	Přístup	4.2.2.4
		Nouzová signalizace pro cestující	4.2.5.3
		Nouzové východy	4.2.7.1
Začátek vlaku	4.2.2.1.2	Čelní a koncové osvětlení	4.2.7.4.1
Konec vlaku	4.2.2.1.3	Čelní a koncové osvětlení	4.2.7.4.1
Slyšitelnost vlaku	4.2.2.2	Houkačky	4.2.7.4.2
Viditelnost návěstidel a značení podél trati	4.2.2.8	Čelní sklo a přední část vlaku	4.2.2.7
Zařízení pro kontrolu bdělosti strojvedoucího	4.2.2.9	Zařízení pro kontrolu bdělosti strojvedoucího	4.2.7.8
Řazení vlakových souprav	4.2.2.5	Koncová spřáhla a uspořádaní spřáhel pro odtahování vlaků	4.2.2.2
Nouzová opatření	4.2.3.6.3
Řízení a nouzová situace	4.2.3.7	Spřáhlo	Příloha K
		Maximální délka vlaku	4.2.3.5
Provoz za zhoršených podmínek	4.2.3.6	Sledování stavu nápravových ložisek	4.2.3.3.2
		Dynamické chování kolejových vozidel	4.2.3.4
Použití písku	Dodatek B (C1)	Použití písku	4.2.3.10
Znalosti doprovodu vlaku týkající se funkcí kolejových vozidel	4.2.2.5	Konstrukce vlaku	4.2.1.2
	Dodatek J	Koncepce monitorování a diagnostiky	4.2.7.10
Nouzová opatření	4.2.3.6.3	Koncová spřáhla a uspořádaní spřáhel pro odtahování vlaků	4.2.2.2
Řízení nouzové situace	4.2.3.7	Spřáhlo	Příloha K
Provoz za zhoršených podmínek	4.2.3.6	Mimořádná opatření	4.2.7.1
Řízení nouzové situace	4.2.3.7	Požární bezpečnost	4.2.7.2
Záznam údajů o dozoru ve vlaku	4.2.3.5.2	Koncepce monitorování a diagnostiky	4.2.7.10
Informování strojvedoucího v reálném čase	4.2.1.2.2.3	Odlétávání štěrku	4.2.3.11
Řazení vlakových souprav	4.2.2.5	Podmínky prostředí	4.2.6.1
Informování provozovatele infrastruktury o provozním stavu vlaku	4.2.3.3.2
Informování strojvedoucího v reálném čase	4.2.1.2.2.3	Boční vítr	4.2.6.3
Provoz za zhoršených podmínek	4.2.3.6
Informování strojvedoucího v reálném čase	4.2.1.2.2.3	Maximální kolísání tlaku v tunelu	4.2.6.4
Provoz za zhoršených podmínek	4.2.3.6
Řízení nouzové situace	4.2.3.7	Vnější hluk	4.2.6.5
Řízení nouzové situace	4.2.3.7	Požární bezpečnost	4.2.7.2
Řízení nouzové situace	4.2.3.7	Postupy pro zvedání a odtažení	4.2.7.5
Záznam údajů o dozoru ve vlaku	4.2.3.5.2	Zvláštní specifikace pro tunely	4.2.7.11
		Dodatek J
Příprava tabulek traťových poměrů	4.2.1.2.2.1	Nouzové osvětlovací systémy	4.2.7.12
Řízení nouzové situace	4.2.3.7
Pomocný personál	4.6.3.2.3.3
Řazení vlakových souprav	4.2.2.5	Požadavky na trakční výkon	4.2.8.1
Informování provozovatele infrastruktury o provozním stavu vlaku	4.2.3.3.2
Informování provozovatele infrastruktury o provozním stavu vlaku	4.2.3.3.2	Požadavky na trakční adhezi mezi kolem a kolejnicí	4.2.8.2
Provoz za zhoršených podmínek	4.2.3.6
Popis tratí a příslušného traťového vybavení spojeného s danou tratí	4.2.1.2.2
Provoz za zhoršených podmínek	4.2.3.6	Funkční a technické specifikace týkající se napájení elektrickým proudem	4.2.8.3
Popis tratí a příslušného traťového vybavení spojeného s danou tratí	4.2.1.2.2

4.3.4   Rozhraní s TSI Energie

Referenční TSI pro provoz		Referenční TSI energie konvenční železnice
Parametr	Bod	Parametr	Bod
Popis tratí a příslušného traťového vybavení spojeného s používanou tratí	4.2.1.2.2	Řízení elektrického napájení	4.4.2
Informování strojvedoucího v reálném čase	4.2.1.2.2.3
Změny informací obsažených v tabulkách traťových poměrů	4.2.1.2.2.2	Provádění prací	4.4.3

Referenční TSI pro provoz		Referenční TSI energie pro vysokorychlostní železnice
Parametr	Bod	Parametr	Bod
Zaměstnanci a vlaky	2.2.1	Odborná způsobilost	4.6

4.4   Provozní pravidla

Pravidla a postupy, které umožňují konzistentní provoz nových a odlišných strukturálních subsystémů určených pro použití v evropském železničním systému, a zejména pravidla a postupy, které jsou přímo spjaté s provozem nového systému řízení a zabezpečení, musí být ve stejných situacích totožné.

Za tímto účelem jsou v dodatku A stanovena provozní pravidla pro Evropský systém řízení železniční dopravy (ERTMS/ETCS) a pro rádiový systém ERTMS/Globální systém pro mobilní komunikace – železnice (GSM-R).

Jiná provozní pravidla, která lze normalizovat v rámci evropského železničního systému, budou specifikována v dodatku B.

4.5   Pravidla údržby

Nepoužije se.

4.6   Odborná kvalifikace

V souladu s bodem 2.2.1 této TSI se tento bod zabývá odbornou a jazykovou způsobilostí a procesem hodnocení potřebného pro to, aby personál dosáhl této způsobilosti.

4.6.1   Odborná způsobilost

Personál železničního podniku a provozovatele infrastruktury musí dosáhnout odpovídající odborné způsobilosti k tomu, aby dokázal plnit všechny nezbytné úkoly související s bezpečností v obvyklých situacích, v situacích za zhoršených podmínek i v mimořádných situacích. Tato způsobilost zahrnuje odborné znalosti a schopnost uplatnit tyto znalosti v praxi.

Minimální požadavky relevantní pro odbornou způsobilost pro jednotlivé úkoly lze najít v dodatcích J a L.

4.6.1.1   Odborné znalosti

S ohledem na tyto dodatky a v závislosti na povinnostech příslušných zaměstnanců budou vyžadované znalosti zahrnovat:

a)

obecný provoz železnice se zvláštním důrazem na činnosti důležité pro bezpečnost: — zásady provozování systému řízení bezpečnosti v jejich organizaci, — úlohy a odpovědnost klíčových aktérů zapojených do interoperability, — vyhodnocení rizik, a to zejména ve vztahu k rizikům spojeným s provozem železnice a dodávkou energie pro elektrické trakční napájení.

b)	odpovídající znalost úkolů souvisejících s bezpečností, pokud jde o postupy a rozhraní pro: — trati a zařízení podél trati, — kolejová vozidla, — životní prostředí.

4.6.1.2   Schopnost uplatňovat tyto znalosti v praxi

Schopnost uplatňovat tyto znalosti v rutinních situacích, za podmínek zhoršeného provozu a v nouzových situacích znamená, že se zaměstnanci musí dokonale seznámit s:

—	metodou a zásadami pro uplatňování těchto pravidel a postupů,

—	postupem pro využívání zařízení podél trati a kolejových vozidel a veškerého konkrétního zařízení spojeného s bezpečností,

—	zásadami systému řízení bezpečnosti s cílem zamezení vzniku jakéhokoli nepřiměřeného rizika pro osoby a proces.

Zaměstnanci musí mít i obecnou schopnost přizpůsobit se různým podmínkám, se kterými se mohou setkat.

Od železničních podniků a provozovatelů infrastruktury se vyžaduje zřízení systému řízení způsobilosti s cílem zabezpečení toho, aby se hodnotila a udržovala způsobilost jejich personálu. Kromě toho v případě potřeby je třeba poskytnout školení s cílem zabezpečit udržování znalostí a dovedností na nejnovější úrovni, zejména pokud jde o slabá místa nebo nedostatky v systému nebo v individuální výkonnosti.

4.6.2   Jazyková způsobilost

4.6.2.1   Zásady

Provozovatel infrastruktury a železniční podnik musí zabezpečit, aby jejich příslušný personál byl způsobilý používat komunikační protokoly a zásady stanovené v této TSI.

Pokud je provozní jazyk provozovatele infrastruktury odlišný od jazyka obvykle používaného personálem železničního podniku, musí takové jazykové a komunikační vzdělávání tvořit rozhodující část celkového systému řízení způsobilosti u železničního podniku.

Personál železničního podniku, jehož povinnosti obnášejí komunikaci s personálem provozovatele infrastruktury o záležitostech významných pro bezpečnost, a to jak v běžných situacích, tak i v situacích za zhoršených podmínek nebo v mimořádných situacích, musí mít dostatečnou úroveň znalostí provozního jazyka provozovatele infrastruktury.

4.6.2.2   Úroveň znalostí

Úroveň znalosti jazyka provozovatele infrastruktury musí být dostatečná pro účely bezpečnosti.

a)	Strojvedoucí musí být minimálně schopen: — odesílat zprávy a porozumět všem zprávám uvedeným v dodatku C této TSI, — efektivně komunikovat v rutinních situacích, za zhoršených podmínek a v nouzových situacích, — vyplnit formuláře v souvislosti s používáním Knihy formulářů.

b)	Ostatní členové doprovodu vlaku, jejichž povinnosti vyžadují komunikaci s provozovatelem infrastruktury o záležitostech významných pro bezpečnost, musí být minimálně schopni odeslat informaci a porozumět informaci popisující vlak a jeho provozní stav.

Pokyny k odpovídajícím úrovním způsobilosti jsou stanoveny v dodatku E. Úroveň znalostí pro strojvedoucí musí být alespoň na stupni 3. Úroveň znalostí pro doprovodný personál vlaku musí být alespoň na stupni 2.

4.6.3   Vstupní a průběžné hodnocení zaměstnanců

4.6.3.1   Základní prvky

Železniční podniky a provozovatelé infrastruktury musí určit postup hodnocení svých zaměstnanců.

Doporučuje se, aby byly zohledněny tyto prvky:

A	Výběr zaměstnanců — hodnocení zkušeností a schopností jednotlivých uchazečů, — hodnocení schopností zaměstnanců v používání požadovaného cizího jazyka/jazyků nebo schopnosti se tyto jazyky naučit.

B	Vstupní odborné školení — analýza vzdělávacích potřeb, — zdroje školení, — školení školitelů.

C	Vstupní posouzení — základní podmínky, — program posouzení, včetně praktických ukázek, — kvalifikace školitelů, — vystavení osvědčení o způsobilosti.

D	Zachování způsobilosti — zásady pro zachování způsobilosti, — způsoby, které se mají používat, — formalizace procesu zachování způsobilosti, — postup hodnocení.

E	Opakovací školení — zásady průběžného školení (včetně jazykového).

4.6.3.2   Analýza vzdělávacích potřeb

4.6.3.2.1   Zpracování analýzy vzdělávacích potřeb

Železniční podniky a provozovatelé infrastruktury musí provést analýzu potřeb odborného výcviku u svého personálu.

Tato analýza musí definovat oblast působnosti i složitost a zohlednit rizika spojená s provozem vlaků, a to zejména ve vztahu k lidským schopnostem a omezením (lidský faktor), která mohou nastat v důsledku:

—	rozdílů v provozní praxi mezi provozovateli infrastruktury a rizik spojených s přechody mezi nimi,

—	rozdílů mezi úkoly, provozními postupy a komunikačními protokoly,

—	veškerých rozdílů v „provozním“ jazyce používaném zaměstnanci provozovatele infrastruktury,

—	místních provozních pokynů, které mohou zahrnovat zvláštní postupy nebo určité vybavení, které musí být použity v určitých případech, např. v konkrétním tunelu.

Pokyny k těmto prvkům lze nalézt v dodatcích uvedených v bodě 4.6.1 výše. V případě potřeby se musí zavést prvky odborného výcviku personálu, které tyto pokyny zohledňují.

Je možné, že s ohledem na typ provozu, který předpokládá železniční podnik, nebo na povahu sítě provozovatele infrastruktury nebudou některé prvky v těchto dodatcích uvedených v bodě 4.6.1 vhodné. V analýze potřeb odborného výcviku je třeba zdokumentovat potřeby, které se nepovažují za vhodné, spolu s důvody.

4.6.3.2.2   Aktualizace analýzy vzdělávacích potřeb

Železniční podniky a provozovatelé infrastruktury musí stanovit proces zkoumání a aktualizace svých individuálních vzdělávacích potřeb, přičemž musí vzít v úvahu otázky, jako jsou předcházející audity, zpětná vazba systému a známé změny pravidel a postupů, infrastruktury a technologie.

4.6.3.2.3   Konkrétní prvky pro doprovod vlaku a pomocný personál

4.6.3.2.3.1   Znalosti infrastruktury

Železniční podnik musí zajistit, aby členové doprovodu vlaku měli odpovídající znalosti příslušné infrastruktury.

Železniční podnik musí stanovit proces, kterým se získávají a udržují znalosti členů doprovodu vlaku o tratích, na kterých pracují. Tento proces musí být:

—	založen na informacích o trati poskytnutých provozovatelem infrastruktury a

—	v souladu s procesem popsaným v bodě 4.2.1.

4.6.3.2.3.2   Znalost kolejových vozidel

Železniční podnik musí stanovit proces, kterým doprovod vlaku nabývá a udržuje si znalosti o trakci a o kolejových vozidlech.

4.6.3.2.3.3   Pomocný personál

Železniční podnik musí zajistit, aby pomocný personál (např. pro stravování a úklid), který netvoří součást „doprovodu vlaku“, měl kromě svého základního výcviku i takový odborný výcvik, aby dokázal reagovat na pokyny členů „vlakové čety“, kteří prošli úplným odborným výcvikem.

4.7   Podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti

4.7.1   Úvod

Zaměstnanci uvedení v bodě 4.2.1 jako zaměstnanci provádějící úkoly důležité pro bezpečnost v souladu s bodem 2.2 musí být v dostatečné kondici, aby mohly být splněny celkové provozní a bezpečnostní normy.

Železniční podniky a provozovatelé infrastruktury musí vypracovat a zdokumentovat proces, který zavádějí na splnění lékařských, psychologických a zdravotních požadavků na svůj personál v rámci svého systému řízení bezpečnosti.

Zdravotní prohlídky uvedené v bodě 4.7.4 a veškerá s tím spojená rozhodnutí o fyzickém stavu jednotlivých zaměstnanců musí provádět lékař, jehož uznanou odborností je pracovní lékařství.

Zaměstnanci nesmějí provádět úkoly důležité pro bezpečnost, pokud je jejich bdělost oslabena látkami, jako je alkohol, drogy nebo psychotropní léky. Proto musí mít železniční podniky a provozovatelé infrastruktury zavedené postupy na kontrolu rizika, že členové personálu přijdou do práce pod vlivem takových látek, nebo že tyto látky požívají v práci.

Pro vymezení nejvyššího přípustného množství uvedených látek se použijí vnitrostátní pravidla členských států, v nichž je vlaková doprava provozována.

4.7.2   Zrušuje se

4.7.3   Zrušuje se

4.7.4   Lékařské prohlídky a psychologická hodnocení

4.7.4.1   Před ustanovením do funkce:

4.7.4.1.1   Minimální obsah lékařské prohlídky

Lékařské prohlídky musí zahrnovat:

—	všeobecnou zdravotní prohlídku,

—	kontrolu smyslových funkcí (zrak, sluch, vnímání barev),

—	analýzu moči nebo krve pro zjištění cukrovky (diabetes mellitus) nebo jiných onemocnění indikovaných při klinické prohlídce,

—	zjištění užívání drog.

4.7.4.1.2   Psychologické hodnocení

Cílem psychologického hodnocení je podpora železničního podniku při nasazení a řízení zaměstnanců, kteří mají kognitivní, psychomotorické, behaviorální a osobnostní schopnosti pro bezpečný výkon svého povolání.

Při stanovení obsahu psychologického hodnocení musí psycholog vzít v úvahu alespoň následující kritéria, která jsou relevantní pro požadavky na každou bezpečnostní funkci:

a)	Kognitivní: — pozornost a soustředění, — paměť, — schopnost vnímání, — uvažování, — komunikace.

b)	Psychomotorická: — rychlost reakce, — pohybová koordinace.

c)	Behaviorální a osobnostní: — ovládání vlastních emocí, — behaviorální spolehlivost, — samostatnost, — svědomitost.

Pokud psycholog vynechá některou z výše uvedených položek, musí být příslušné rozhodnutí odůvodněno a zdokumentováno.

4.7.4.2   Po zařazení do pracovní pozice

4.7.4.2.1   Četnost pravidelných lékařských prohlídek

Musí se provést alespoň jedna systematická lékařská prohlídka:

—	každých 5 let u zaměstnanců do 40 let včetně,

—	každé 3 roky u zaměstnanců od 41 do 62 let,

—	každý rok u zaměstnanců starších 62 let.

Pokud to zdravotní stav člena personálu vyžaduje, musí pracovní lékař stanovit zvýšenou periodicitu prohlídek.

4.7.4.2.2   Minimální obsah pravidelného lékařského vyšetření

Pokud zaměstnanec splňuje kriteria požadovaná při prohlídce, která se provádí před prováděním profese, musí pravidelná specializovaná prohlídka zahrnovat minimálně:

—	všeobecnou zdravotní prohlídku,

—	kontrolu smyslových funkcí (zrak, sluch, vnímání barev),

—	analýzu moči nebo krve pro zjištění cukrovky (diabetes mellitus) nebo jiných onemocnění indikovaných při klinické prohlídce,

—	zjištění užívání drog, kde je klinicky indikováno.

4.7.4.2.3   Další zdravotní prohlídky a/nebo psychologická hodnocení

Kromě pravidelné lékařské prohlídky se musí provést speciální lékařská prohlídka a/nebo psychologické hodnocení, pokud existuje přiměřený důvod pro pochybnosti o zdravotní nebo psychologické způsobilosti člena personálu nebo důvodné podezření z užívání drog nebo nepřiměřeného požívání alkoholu. Ta se provádí zejména po mimořádné události nebo nehodě způsobené lidskou chybou tohoto zaměstnance.

Zaměstnavatel musí požadovat zdravotní prohlídku po všech absencích ze zdravotních důvodů přesahujících 30 dní. Ve vhodných případech může být prohlídka omezena na hodnocení pracovního lékaře na základě přístupných zdravotních informací, které naznačují, že schopnost zaměstnance vykonávat práci není změněna.

Železniční podnik a provozovatel infrastruktury musí zavést systémy, kterými se zabezpečí, že v případě potřeby se budou provádět další prohlídky a posudky.

4.7.5   Zdravotní požadavky

4.7.5.1   Obecné požadavky

Personál nesmí být v takovém zdravotním stavu ani se podrobovat takovému lékařskému ošetření, jež by mohly způsobit:

—	náhlou ztrátu vědomí,

—	zhoršení vědomí nebo koncentrace,

—	náhlou neschopnost,

—	zhoršení rovnováhy nebo koordinace,

—	výrazné omezení pohyblivosti.

Musí být splněny následující požadavky na zrak a sluch:

4.7.5.2   Požadavky na zrak

—	Ostrost vidění na dálku s korekcí nebo bez korekce: 0,8 (pravé oko + levé oko – měřeno samostatně); minimálně 0,3 u horšího oka.

—	Maximální korektivní čočky: dalekozrakost + 5/krátkozrakost -8. Pracovní lékař může povolit hodnoty mimo tento rozsah ve výjimečných případech po konzultaci s očním specialistou.

—	Vidění na střední a krátkou vzdálenost: dostatečné, s pomocí nebo bez ní.

—	Kontaktní čočky jsou povoleny.

—	Normální barevné vidění: je vyžadován uznávaný test, jako je Ishihara, případně doplněný dalším uznávaným testem.

—	Zorné pole: normální (neexistence abnormalit ovlivňujících úkol, který má být prováděn).

—	Vidění na obě oči: existuje.

—	Stereoskopické vidění: existuje.

—	Kontrastní citlivost: dobrá.

—	Neexistence postupující oční choroby.

—	Implantáty čoček, keratotomie a keratektomie jsou povoleny za podmínky, že budou prováděny každoroční prohlídky nebo prohlídky v intervalech stanovených pracovním lékařem.

4.7.5.3   Požadavky na sluch

Dostatečný sluch potvrzený tónovým audiogramem, tj.:

—	sluch dostatečný na vedení telefonického hovoru a vnímání varovných tónů a zpráv z vysílačky.

—	Následující hodnoty jsou uvedeny pro informaci a mají být pouze vodítkem:

—	sluchové postižení nesmí překročit 40 dB při 500 a 1 000 Hz,

—	sluchové postižení nesmí překročit 45 dB při 2 000 Hz u ucha s nejhorším přenosem zvuku vzduchem.

4.8   Registry infrastruktury a kolejových vozidel

V důsledku vlastností registrů infrastruktury a vozidel podle ustanovení článků 33, 34 a 35 směrnice 2008/57/ES nejsou tyto registry vhodné pro určité požadavky subsystému provoz a jeho řízení. Proto tato TSI neurčuje nic ve vztahu k těmto registrům.

Nicméně existuje provozní požadavek, aby určité údaje spojené s infrastrukturou byly k dispozici pro železniční podnik, a naopak, aby některé údaje týkající se kolejových vozidel byly k dispozici provozovateli infrastruktury podle ustanovení bodů 4.8.1 a 4.8.2. V obou případech musí být dotyčné údaje úplné a správné.

4.8.1   Infrastruktura

Požadavky na údajové položky týkající se infrastruktury železnic, pokud jde o subsystém provozu a řízení dopravy, které musí mít železniční podniky k dispozici, jsou specifikovány v dodatku D. Provozovatel infrastruktury je odpovědný za správnost údajů.

4.8.2   Kolejová vozidla

Provozovatelé infrastruktury musí mít k dispozici následující údaje týkající se kolejových vozidel. Držitel vozidla odpovídá za správnost těchto údajů:

—	zda je vozidlo vyrobeno z materiálů, které mohou být nebezpečné v případě nehody nebo požáru (např. azbest),

—	celkové délky vozidla včetně nárazníků, pokud jsou přítomny.

5.   PRVKY INTEROPERABILITY

5.1   Definice

Podle čl. 2 písm. f) směrnice 2008/57/ES se „prvky interoperability“ rozumějí „veškeré základní konstrukční části, skupiny konstrukčních částí, podsestavy nebo úplné sestavy zařízení, která jsou nebo mají být v budoucnu zahrnuta do subsystému a na nichž přímo nebo nepřímo závisí interoperabilita železničního systému. Pojetí „prvku“ zahrnuje jak hmotné předměty, tak nehmotné předměty, jako je programové vybavení“.

5.2   Seznam prvků

Pokud jde o subsystém provozu a řízení dopravy, neexistují žádné prvky interoperability.

6.   POSOUZENÍ SHODY PRVKŮ A/NEBO JEJICH VHODNOSTI K POUŽÍVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍSUBSYSTÉMU

6.1   Prvky interoperability

Protože tato TSI nestanoví žádné prvky interoperability, neposuzují se žádná hodnotící opatření.

6.2   Subsystém provozu a řízení dopravy

6.2.1   Zásady

Subsystém provozu a řízení dopravy je funkční subsystém podle přílohy II směrnice 2008/57/ES.

V souladu s články 10 a 11 směrnice 2004/49/ES železniční podniky a provozovatelé infrastruktury musí prokázat soulad s požadavky této TSI. Mohou to učinit v rámci svého systému řízení bezpečnosti, když žádají o jakékoli nové nebo změněné bezpečnostní osvědčení nebo bezpečnostní schválení.

Společné bezpečnostní metody pro posuzování shody požadují od vnitrostátních bezpečnostních orgánů, aby stanovily režim inspekce pro dohled nad každodenní shodou se systémem řízení bezpečnosti a pro její sledování, včetně všech TSI. Je třeba poznamenat, že žádné prvky obsažené v této TSI nevyžadují samostatné hodnocení oznámeným subjektem.

Požadavky v této TSI, které se vztahují na strukturální subsystémy a jsou uvedeny v rozhraních (bod 4.3), jsou hodnoceny podle příslušných strukturálních TSI.

7.   PROVÁDĚNÍ

7.1   Zásady

Provádění této TSI a soulad s příslušnými body této TSI musí být stanoveny podle prováděcího plánu, který musí vypracovat každý členský stát pro tratě, za něž odpovídá.

Tento plán musí zohlednit:

a)	konkrétní otázky lidského faktoru spojené s provozem na dané trati;

b)	jednotlivé provozní a bezpečnostní prvky každé relevantní tratě, a

c)	zda provádění uvažovaného prvku/uvažovaných prvků má platit: — pro všechny vlaky, které jezdí na trati, nebo ne, — pouze pro některé tratě, — pro všechny tratě, — pro všechny vlaky, které jezdí v síti;

d)	vztah k provádění ostatních subsystémů (řízení a zabezpečení, kolejová vozidla atd.).

V tomto čase by měly být veškeré možné konkrétní výjimky zohledněny a v rámci plánu zdokumentovány.

Prováděcí plán musí zohledňovat různé úrovně potenciálu pro provedení od okamžiku, jakmile zejména:

a)	železniční podnik nebo provozovatel infrastruktury zahajuje provoz;

b)	se zavádí obnova nebo modernizace stávajících provozních systémů železničního podniku nebo provozovatele infrastruktury;

c)	se uvádějí do provozu nové nebo aktualizované subsystémy pro infrastrukturu, energii, kolejová vozidla nebo pro řízení a zabezpečení, které vyžadují odpovídající soustavu provozních postupů.

Je obecně známo, že úplné provedení všech prvků této TSI nemůže být dokončeno, pokud nebude harmonizováno veškeré technické vybavení (infrastruktura, řízení a zabezpečení, atd.), které má být provozováno. Pokyny stanovené v této kapitole je tudíž třeba považovat pouze za dočasnou fázi na podporu přechodu k cílovému systému.

7.2   Pokyny k provádění

Provádění zahrnuje tři samostatné prvky:

a)	potvrzení, že stávající systémy a procesy jsou v souladu s touto TSI;

b)	přizpůsobení stávajících systémů a procesů tak, aby byly v souladu s požadavky této TSI;

c)

nové systémy a procesy vznikající z realizace jiných subsystémů: — nové/modernizované konvenční tratě (infrastruktura/energie), — nové nebo modernizované osazení zabezpečovacího zařízení ETCS, osazení sdělovacího systému GSM-R, detektorů horkoběžnosti ložiska nápravy, … (řízení a zabezpečení), — nová kolejová vozidla (kolejová vozidla).

7.3   Specifické případy

7.3.1   Úvod

Následující zvláštní ustanovení jsou povolena v níže uvedených specifických případech.

Tyto specifické případy patří do dvou kategorií:

—	ustanovení platí buď trvale (případ „P“), nebo dočasně (případ „T“),

—	u dočasných případů se členské státy musí přizpůsobit příslušnému subsystému buď do roku 2016 (případ „T1“), nebo do roku 2024 (případ „T2“).

7.3.2   Seznam specifických případů

7.3.2.1   Dočasný specifický případ (T1) Estonsko, Lotyšsko a Litva

Pokud jde o provedení bodu 4.2.2.1.3.2 této TSI, vlaky, které se používají výlučně na železniční síti Estonska, Lotyšska a Litvy na tratích o rozchodu 1 520 mm, mohou používat jinou návěst konce vlaku.

7.3.2.2   Dočasný specifický případ (T2) Irsko a Spojené království

Pokud jde o provedení bodu 4.2.3.2.1 této TSI, používají Irsko a Spojené království ve stávajících systémech alfanumerický znak. Členské státy stanoví požadavky a harmonogram pro přechod z alfanumerických čísel vlaku na numerická čísla vlaku v cílovém systému.

---

(1)  Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 51.

(2)  Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 44.

(3)  Úř. věst. L 75, 15.3.2001, s. 29.

(4)  Úř. věst. L 344, 8.12.2006, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 84, 26.3.2008, s. 132.

(6)  Úř. věst. L 139, 26.5.2011, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 51, 23.2.2012, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13.