Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32013R0153

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013 ze dne 19. prosince 2012 , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 , pokud jde o regulační technické normy týkající se požadavků na ústřední protistrany Text s významem pro EHP

OJ L 52, 23.2.2013, p. 41–74 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Croatian: Chapter 06 Volume 012 P. 166 - 199

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2013/153/oj

23.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 52/41


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 153/2013

ze dne 19. prosince 2012,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012, pokud jde o regulační technické normy týkající se požadavků na ústřední protistrany

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (2), a zejména na čl. 25 odst. 8, článek 26 odst. 9, čl. 29 odst. 4, čl. 34 odst. 3, čl. 41 odst. 5, čl. 42 odst. 5, čl. 44 odst. 2, čl. 45 odst. 5, čl. 46 odst. 3, čl. 47 odst. 8 a čl. 49 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení tohoto nařízení jsou úzce propojena, protože se týkají organizačních požadavků, včetně vedení záznamů a zachování provozu, a obezřetnostních požadavků, a to i ve vztahu k maržím, fondu pro riziko selhání, kontrolám rizika likvidity, postupné ochraně proti selhání, zajištění, investiční politice, přezkumu modelů a zátěžovému a zpětnému testování. Za účelem zajištění souladu mezi uvedenými ustanoveními, která by měla vstoupit v platnost současně, a usnadnění komplexního pohledu a jednoduchého přístupu k nim osobám, na něž se tyto povinnosti vztahují, je žádoucí zařadit všechny regulační technické normy požadované podle hlavy III a IV nařízení (EU) č. 648/2012 do jediného nařízení.

(2)

Vzhledem ke globálnímu charakteru finančních trhů by toto nařízení mělo zohlednit zásady vydané Výborem pro platební a vypořádací systémy a Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry („zásady CPSS-IOSCO“), které slouží jako celosvětový referenční standard, pokud jde o regulatorní požadavky na ústřední protistrany.

(3)

S cílem zajistit bezpečnost a stabilitu za všech tržních podmínek je důležité, aby ústřední protistrany přijaly postupy obezřetného řízení rizik, které náležitě pokryjí všechna rizika, jimž ústřední protistrany jsou nebo mohou být vystaveny. V této souvislosti by standardy řízení rizik, jež ústřední protistrany skutečně použijí, měly být přísnější než ty, které jsou stanovené v tomto nařízení, pokud se to pro účely řízení rizik považuje za vhodné.

(4)

Aby byl jasně stanoven omezený počet koncepcí vyplývajících z nařízení (EU) č. 648/2012 a rovněž byly upřesněny odborné pojmy nezbytné k vypracování této technické normy, měla by být řada pojmů definována.

(5)

Je důležité zajistit, aby uznané ústřední protistrany z třetích zemí nenarušovaly řádné fungování trhů Unie. Z tohoto důvodu je zásadní, aby bylo zajištěno, že uznané ústřední protistrany nemohou zmírnit své požadavky na řízení rizik pod úroveň uplatňovanou v Unii, což by mohlo vést k regulatorní arbitráži. Informace, které mají být poskytovány Evropskému orgánu pro cenné papíry (dále jen „orgán pro cenné papíry a trhy“), pokud jde o uznání ústřední protistrany z třetí země, by měly orgánu pro cenné papíry a trhy umožnit posoudit, zda tato ústřední protistrana plně dodržuje obezřetnostní požadavky uplatňované v této třetí zemi. Kromě toho by Komise v rámci procesu určení ekvivalence měla zajistit, aby právní a správní předpisy příslušné třetí země byly rovnocenné všem ustanovením hlavy IV nařízení (EU) č. 648/2012 a tohoto nařízení.

(6)

S cílem zajistit náležitou úroveň ochrany investorů si může Evropský orgán pro cenné papíry a trhy při uznávání ústředních protistran z třetích zemí vyžádat další informace nad rámec těch, které jsou nezbytně nutné k posouzení toho, zda podmínky stanovené nařízením (EU) č. 648/2012 jsou splněny.

(7)

Průběžné posuzování toho, zda ústřední protistrana z třetí země plně dodržuje obezřetnostní požadavky dané třetí země, je povinností příslušného orgánu třetí země. Cílem informací, které mají být orgánu pro cenné papíry a trhy poskytnuty žádající ústřední protistranou z třetí země, by nemělo být kopírovat posouzení příslušného orgánu třetí země, ale zajistit, aby ústřední protistrana podléhala účinnému dohledu a kontrole dodržování předpisů v dané třetí zemi, a tak byla zaručena vysoká úroveň ochrany investorů.

(8)

Aby orgán pro cenné papíry a trhy mohl provést úplné posouzení, měly by být informace poskytnuté žádající ústřední protistranou z třetí země doplněny informacemi nezbytnými k posouzení účinnosti průběžného dohledu, pravomocí ke kontrole dodržování předpisů a opatření přijatých příslušným orgánem třetí země. Takové informace by měly být poskytnuty v rámci dohody o spolupráci uzavřené v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012. Taková dohoda o spolupráci by měla zajistit, aby byl orgán pro cenné papíry a trhy včas informován o všech opatřeních dohledu nebo kontroly dodržování právních předpisů vůči ústřední protistraně žádající o uznání a veškerých změnách podmínek, za nichž bylo povolení příslušné ústřední protistraně uděleno, a všech příslušných aktualizacích údajů, jež ústřední protistrana původně poskytla v rámci postupu uznávání.

(9)

Požadavky nařízení (EU) č. 648/2012 související s interními hierarchickými vztahy, pokud jde o riziko, potřebují další upřesnění pro účely realizace rámce řízení rizik, který zahrnuje strukturu, práva a povinnosti týkající se interního procesu řízení rizik. Systémy řízení by měly zohlednit různé režimy korporátního práva v Unii, aby ústřední protistrany působily v mezích řádného právního rámce.

(10)

Aby bylo zajištěno, že ústřední protistrana používá odpovídající postupy v zájmu dodržování požadavků tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 648/2012 a prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1249/2012 (3), měly by být upřesněny role a povinnosti útvaru compliance ústřední protistrany.

(11)

Je nutné jasně definovat povinnosti rady a vrcholného vedení i stanovit minimální požadavky na činnost rady, aby bylo zajištěno, že organizační struktura ústřední protistrany jí umožňuje nepřetržitě a řádně poskytovat služby a provádět činnost. Pro zajištění odpovědnosti je rovněž nezbytné vymezit jasné a přímé hierarchické vztahy.

(12)

Aby bylo zajištěno řádné a obezřetné řízení ústřední protistrany, je důležité, aby její politika odměňování odrazovala od nadměrného podstupování rizika. Rada by měla politiku odměňování náležitě monitorovat a revidovat a měla by zřídit zvláštní výbor, který by náležitě dohlížel na její plnění, aby politika odměňování měla očekávané dopady.

(13)

S cílem zajistit, aby ústřední protistrany měly nezbytný personál k plnění všech svých povinností, byly odpovědné za výkon své činnosti a příslušné orgány měly u ústředních protistran, nad kterými vykonávají dohled, relevantní kontaktní osoby, měly by ústřední protistrany mít přinejmenším ředitele pro rizika, ředitele útvaru compliance a ředitele pro technologie.

(14)

Ústřední protistrany by měly náležitě posuzovat a sledovat, do jaké míry jsou členové rady, kteří zasedají v radách různých subjektů, ve střetu zájmů, ať už v rámci skupiny ústřední protistrany nebo mimo ni. Členům rady by se nemělo bránit, aby zasedali v různých radách, pokud to nevede ke střetu zájmů.

(15)

Má-li útvar auditu fungovat efektivně, měla by ústřední protistrana definovat povinnosti svých interních auditorů a hierarchické vztahy mezi nimi, aby zajistila, že příslušné záležitosti budou předloženy radě ústřední protistrany a příslušným orgánům včas. Při zakládání útvaru interního auditu a zajišťování jeho chodu by měly být jasně vymezeny jeho poslání, nezávislost a objektivita, oblast působnosti a povinnosti, pravomoci, odpovědnost a standardy fungování.

(16)

Má-li relevantní příslušný orgán plnit své úkoly efektivně, měl by mít přístup ke všem nezbytným údajům, aby posoudil, zda ústřední protistrana dodržuje podmínky svého povolení. Tyto údaje by měla ústřední protistrana poskytnout bez zbytečného prodlení.

(17)

Záznamy vedené ústředními protistranami by měly usnadnit důkladný přehled o expozicích ústředních protistran vůči členům clearingového systému a umožnit monitorování vzniklého systémového rizika. Příslušným orgánům, orgánu pro cenné papíry a trhy a příslušným členům Evropského systému centrálních bank (ESCB) by rovněž měly umožnit adekvátně rekonstruovat clearingový proces s cílem posoudit dodržování regulatorních požadavků, včetně požadavků týkajících se podávání zpráv. Poté, co jsou údaje zaznamenány, jsou rovněž užitečné pro ústřední protistrany při plnění regulatorních požadavků a povinností vůči členům clearingového systému a v případě sporů.

(18)

Údaje vykázané ústředními protistranami do registrů obchodních údajů by měly být zaznamenány tak, aby příslušné orgány mohly ověřit, jak ústřední protistrany dodržují povinnost podávat zprávy stanovenou v nařízení (EU) č. 648/2012, a měly snadný přístup k údajům v případech, kdy je nelze nalézt v registrech obchodních údajů.

(19)

Aby bylo zajištěno náležité podávání zpráv ústředními protistranami, měly by požadavky na vedení záznamů v souvislosti s obchody pracovat se stejnými koncepcemi, jaké se používají v rámci povinnosti podávat zprávy stanovené v článku 9 nařízení (EU) č. 648/2012.

(20)

Aby bylo zajištěno zachování provozu v době narušení, mělo by být sekundární místo zpracování ústřední protistrany umístěno dostatečně daleko a v dostatečně geograficky odlišné lokalitě od primární lokality tak, aby zde nedošlo k totožným mimořádným podmínkám, které mohou způsobit nedostupnost primární lokality. Měly by být vytvořeny scénáře, které by analyzovaly dopad krizových událostí na kriticky významné služby, včetně scénářů, které předpokládají nedostupnost systémů v důsledku přírodní katastrofy. Tyto analýzy by měly být pravidelně revidovány.

(21)

Ústřední protistrany jsou systémově relevantními infrastrukturami finančního trhu a měly by obnovit kriticky významné funkce do dvou hodin s tím, že v ideálním případě zahájí záložní systémy zpracování okamžitě po mimořádné události. Ústřední protistrany by měly také s velmi vysokou pravděpodobností zajistit, aby nedošlo ke ztrátě žádných údajů.

(22)

Je důležité, aby selhání člena clearingového systému nezpůsobilo významné ztráty jiným účastníkům trhu. Ústřední protistrany jsou proto povinny z marží složených členem, jenž selhal, pokrýt přinejmenším příslušný podíl na případné ztrátě, kterou by mohla ústřední protistrana utrpět během procesu uzavření. Pravidla by měla stanovit minimální procentní podíl, které by marže měly pokrýt v případě různých kategorií finančních nástrojů. Kromě toho by se ústřední protistrany měly řídit zásadami tak, aby odpovídajícím způsobem přizpůsobily rozpětí svých marží vlastnostem všech finančních nástrojů nebo portfolia, jejichž clearing provádějí.

(23)

Ústřední protistrany by neměly v reakci na výskyt silně konkurenčního prostředí snížit své marže na úroveň, která ohrožuje jejich bezpečnost. Z tohoto důvodu by se výpočty marží měly řídit zvláštními požadavky souvisejícími s jejich základními složkami. V tomto smyslu by marže měly zohledňovat celou řadu tržních podmínek včetně krizových období.

(24)

Měla by být vytvořena pravidla, která upřesní odpovídající procentní podíl a časový horizont pro likvidační období a výpočet historické volatility. Aby však bylo zajištěno, že ústřední protistrany řádně řídí rizika, jimž jsou vystaveny, je žádoucí nespecifikovat přístup, jaký by ústřední protistrana měla pro výpočet maržových požadavků z těchto parametrů zvolit. Ze stejných důvodů by se ústředním protistranám nemělo bránit v tom, aby využívaly různé spolehlivé metodické přístupy pro vypracování postupu stanovení marží ve vztahu k portfoliu, měly by mít možnost využívat metody založené na korelaci mezi cenovým rizikem finančního nástroje nebo souboru finančních nástrojů, u nichž provádějí clearing, i jakékoli další vhodné metody vycházející z rovnocenných statistických parametrů závislosti.

(25)

Aby stanovila dobu, během níž je ústřední protistrana vystavena tržnímu riziku souvisejícímu s řízením pozice člena, který selhal, měla by ústřední protistrana zvážit příslušné charakteristiky finančních nástrojů nebo portfolia, u nichž provádí clearing, jako je jejich úroveň likvidity a velikost dané pozice nebo jejich koncentrace. Ústřední protistrany by měly obezřetně vyhodnotit dobu potřebnou k úplnému uzavření pozice člena, který selhal, s ohledem na poslední výběr marží, velikost pozice a její koncentraci.

(26)

Aby se zamezilo vzniku nebo zhoršení finanční nestability, měly by ústřední protistrany v maximální proveditelné míře přijmout metodiky týkající se budoucích marží, které omezují pravděpodobnost procyklických změn v maržových požadavcích, aniž by přitom byla narušena odolnost ústřední protistrany.

(27)

Obvykle se pro OTC deriváty považuje za oprávněný vyšší interval spolehlivosti, protože pro uvedené produkty může být příznačné méně spolehlivé stanovování cen a menší objem historických údajů, na nichž lze založit odhady expozic. Ústřední protistrany mohou provádět clearing OTC derivátů, které nebudou spojeny s takovými projevy, a mají stejné charakteristiky rizika jako kotované deriváty a měly by být schopny u těchto produktů provádět clearing soustavně, bez ohledu na metodu provedení.

(28)

Stěžejní složkou řízení rizik ústřední protistrany je vhodná definice mimořádných, ale možných tržních podmínek Aby byl rámec pro řízení rizik ústřední protistrany stále aktuální, mimořádné, ale možné tržní podmínky by neměly být pojímány staticky, ale spíše jako podmínky, které se v čase vyvíjejí a liší na jednotlivých trzích. Konkrétní tržní scénář může být mimořádný, ale možný pro jednu ústřední protistranu, ale pro jinou nebude mít valný význam. Ústřední protistrana by měla zavést spolehlivý interní strategický rámec pro identifikaci trhů, jejichž rizikům je vystavena, a využívat společný minimální soubor norem k definici mimořádných, ale možných podmínek na každém identifikovaném trhu. Rovněž by měla objektivně zvážit možnost simultánních tlaků na více trzích.

(29)

Aby bylo zajištěno, že jsou zavedeny vhodné a spolehlivé řídící systémy, měl by být rámec, který ústřední protistrana používá k identifikaci mimořádných, ale možných tržních podmínek, projednán ve výboru pro rizika a schválen radou. Měl by být alespoň jednou ročně revidován, přičemž výsledky by měly být projednány ve výboru pro rizika a poté postoupeny radě. Přezkum by měl zajistit, aby se změny rozsahu a koncentrace expozic ústřední protistrany i vývoj na trzích, na nichž působí, odrážely v definici mimořádných, ale možných tržních podmínek. Uvedený přezkum by však neměl nahradit průběžné posuzování prováděné ústřední protistranou týkající se přiměřenosti jejího fondu pro riziko selhání s ohledem na vývoj tržních podmínek.

(30)

S cílem zajistit účinné řízení svého rizika likvidity by ústřední protistrany měly povinně zavést rámec pro řízení rizika likvidity. Uvedený rámec by měl záviset na povaze jejích povinností a zabývat se nástroji, které má ústřední protistrana k dispozici pro posuzování rizika likvidity, stanovením možnosti výskytu tlaků na likviditu a zajištěním přiměřenosti jejích zdrojů likvidity.

(31)

Při posuzování přiměřenosti zdrojů likvidity by měla ústřední protistrana povinně zohlednit velikost a likviditu zdrojů, které drží, i možné riziko koncentrace plynoucí z uvedených aktiv. Je důležité, aby ústřední protistrany byly schopny identifikovat všechny hlavní druhy koncentrace rizika likvidity ve svých zdrojích tak, aby zdroje likvidity ústřední protistrany byly v případě nutnosti okamžitě k dispozici. Ústřední protistrany by měly rovněž zvážit další rizika vyplývající z vícenásobných vztahů, vzájemných závislostí a koncentrace.

(32)

Protože likvidita musí být k dispozici pro obchody prováděné tentýž den nebo i vnitrodenní obchody, měla by ústřední protistrana mít dokonce i za krizových tržních podmínek hotovost v emisní centrální bance, hotovost v důvěryhodných komerčních bankách, přislíbené úvěrové linky, přislíbené repo, vysoce obchodovatelné zajištění držené v úschově a investice okamžitě dostupné a převoditelné na hotovost v rámci předjednaných a vysoce spolehlivých dohod o financování. Taková hotovost a zajištění by měly být započteny jako součást předjednaných likvidních finančních zdrojů pouze za určitých podmínek.

(33)

S cílem poskytnout ústřední protistraně nezbytnou motivaci, aby stanovila obezřetné požadavky a aby uvedenou částku udržovala na adekvátní úrovni a zároveň se vyhnula regulatorní arbitráži, je třeba vytvořit společnou metodiku výpočtu a zachování konkrétní výše vyčleněných vlastních zdrojů, které by ústřední protistrana měla mít k použití v rámci postupné ochrany proti selhání. Je nutné, aby byly uvedené zdroje pokrývající ztráty ze selhání oddělené a byly výrazně odlišeny od minimálních kapitálových požadavků ústřední protistrany, které kryjí odlišná rizika, jimž může být ústřední protistrana vystavena.

(34)

Aby byly zajištěny rovné podmínky mezi ústředními protistranami, je důležité, aby ústřední protistrany používaly jednotnou metodiku pro výpočet vlastních zdrojů, která se má uplatnit pro postupnou ochranu proti selhání. Pokud by ústředním protistranám bylo umožněno uplatnit metodiku, která není dostatečně jasná, vedlo by to k velmi odlišným výsledkům mezi ústředními protistranami, a tedy podněcovalo k regulatorní arbitráži. Je proto nezbytné, aby metodika nedávala ústředním protistranám možnost volného uvážení. Za tímto účelem by bylo vhodné zavést prostý procentní podíl, jenž by vycházel ze zřetelně identifikovatelného opatření, a jasnou metodiku k zajištění jednotného výpočtu vlastních zdrojů ústředních protistran, které mají být použity pro postupnou ochranu proti selhání.

(35)

Aby bylo zabezpečeno, že odpovídající zajištění je vysoce likvidní a lze ho rychle přeměnit na hotovost a současně cenový dopad je minimální, měl by být stanoven minimální soubor kritérií. Uvedená kritéria by se měla týkat emitenta zajištění, míry, v jaké lze zajištění proměnit na likvidní prostředky na trhu a zda je jeho hodnota v korelaci s úvěrovou bonitou člena, který složil zajištění, aby nedošlo k možnému riziku pozitivní korelace. Ústřední protistrana by měla mít možnost uplatnit další kritéria, pokud je to nutné k dosažení požadované úrovně spolehlivosti.

(36)

Ústřední protistrany by měly přijímat pouze vysoce likvidní zajištění s minimálním úvěrovým a tržním rizikem. Aby bylo zabezpečeno, že zajištění, které ústřední protistrany drží, je za všech okolností stále likvidní, je nutné, aby ústřední protistrany vytvořily transparentní a předvídatelné strategie a postupy k hodnocení a průběžnému monitorování likvidity aktiv, která byla přijata jako zajištění, a používaly odpovídající metodiky oceňování. Za tímto účelem by ústřední protistrany měly rovněž používat limity koncentrace, které se zaměřují na udržení dostatečně diverzifikovaného zajištění, aby ho bylo možno rychle přeměnit na hotovost, aniž by došlo k výraznému tržnímu riziku, jež by ovlivnilo jeho hodnotu. Při určování své strategie týkající se způsobilého zajištění a limitů koncentrace by měly brát v úvahu globální dostupnost takového zajištění s ohledem na potenciální makroekonomické dopady své strategie.

(37)

Členům clearingového systému by nemělo být obecně dovoleno používat jako zajištění své vlastní cenné papíry nebo cenné papíry emitované subjektem, který náleží do jejich stejné skupiny, aby se zamezilo riziku pozitivní korelace. Nicméně ústřední protistrana by měla mít možnost povolit členům clearingového systému, aby složili kryté dluhopisy, které jsou chráněny před úpadkem emitenta. Zajištění podkladového nástroje by však mělo být vhodně odděleno od emitenta a mělo by splňovat minimální kritéria pro přijatelnost zajištění. Člen clearingového systému by neměl emitovat finanční nástroje, které by primárně sloužily jako zajištění jiného člena clearingového systému.

(38)

S cílem zajistit bezpečnost ústředních protistran by měla ústřední protistrana přijímat jako zajištění záruku komerční banky pouze po důkladném posouzení emitenta a právního, smluvního a operačního rámce záruky. Nezajištěné expozice ústředních protistran vůči komerčním bankám by měly být vyloučeny. Proto se záruky komerčních bank mohou přijímat pouze za přísných podmínek. Uvedené podmínky jsou v zásadě splněny na trzích charakterizovaných vysokou koncentrací komerčních bank, které jsou ochotny poskytovat úvěry nefinančním členům clearingového systému. Z tohoto důvodu by měl být v těchto případech povolen vyšší limit koncentrace.

(39)

Aby omezila své tržní riziko, měla by ústřední protistrana povinně oceňovat své zajištění alespoň jednou denně. Měla by uplatnit obezřetné snížení hodnoty, které odráží potenciální snížení hodnoty zajištění v intervalu mezi jejich posledním přeceněním a okamžikem, kdy lze zajištění odůvodněně považovat za realizované za mimořádných tržních podmínek. Výše zajištění by rovněž měla zohlednit potenciální expozice vůči riziku pozitivní korelace.

(40)

Snížení hodnoty by mělo ústřední protistraně umožnit, aby zamezila velkým a neočekávaným korekcím výše požadovaného zajištění, a v maximálně možném rozsahu tak zabránila procyklickým účinkům.

(41)

Ústřední protistrana by neměla zajištění koncentrovat na omezený počet emitentů nebo omezený počet aktiv, aby zabránila významným potenciálním nepříznivým cenovým dopadům cen v případě realizace zajištění ve velmi krátké době. Koncentrované pozice ze zajištění by z tohoto důvodu neměly být považovány za vysoce likvidní.

(42)

Likviditní, úvěrové a tržní riziko je třeba zohlednit na úrovni portfolia i na úrovni jednotlivých finančních nástrojů. Koncentrované portfolio může mít výrazný negativní dopad na likviditu zajištění nebo finančních nástrojů, do kterých může ústřední protistrana investovat své finanční zdroje, protože pravděpodobně nelze dosáhnout prodeje velkého objemu pozic za mimořádných tržních podmínek, aniž by došlo ke snížení tržní ceny. Ze stejného důvodu by zajištění držené ústřední protistranou mělo být sledováno a oceňováno průběžně, aby bylo zajištěno, že zůstane likvidní.

(43)

Trhy s deriváty na energie jsou zvláště silně propojeny se spotovými komoditními trhy a podíl nefinančních členů clearingového systému je na těchto derivátových trzích vysoký. Značný počet účastníků na uvedených trzích rovněž tvoří producenti podkladové komodity. Přístup k dostatečnému zajištění, které by v plné výši krylo záruky komerčních bank, by si mohl vyžádat značný odprodej současných pozic těchto nefinančních členů clearingového systému nebo by mohl bránit dalšímu provádění clearingu jejich pozic jako přímých členů clearingového systému ústřední protistrany. Uvedený postup by mohl způsobit narušení trhu na energetických trzích, co se týče likvidity a různorodosti účastníků trhu. Jeho uplatnění by proto mělo být odloženo na vhodnou dobu.

(44)

S cílem zajistit jednotné uplatňování rámce stanoveného v nařízení (EU) č. 648/2012 by měly být na všechny sektory kladeny podobné požadavky vymezením právních předpisů, která se na ně vztahují. Energetické společnosti v současné době fungují v zavedeném rámci, který bude vyžadovat čas na to, aby se přizpůsobil novým požadavkům vytvořeným s cílem zabránit škodlivým dopadům na reálnou ekonomiku. Proto se považuje za žádoucí stanovit datum, od kterého se nařízení použije pro takové typy trhů, které umožní odpovídající přechod od současné tržní praxe, aniž by to mělo závažný dopad na tržní strukturu a likviditu.

(45)

Investiční politika ústřední protistrany by měla přiřadit nejvyšší prioritu zásadám zachování kapitálu a maximalizace likvidity. Investiční politika by měla rovněž zajistit, aby nevznikaly střety zájmů v důsledku obchodních zájmů ústřední protistrany.

(46)

S cílem zajistit jednotnost na mezinárodní úrovni by kritéria, která by měly finanční nástroje splňovat k tomu, aby mohly být považovány za způsobilé investice pro ústřední protistranu, měla zohlednit zásadu č. 16 zásad CPSS-IOSCO. Ústřední protistrana by zejména měla být povinna uplatňovat omezující normy týkající se emitenta finančního nástroje, převoditelnosti finančního nástroje a úvěrového, tržního, měnového rizika a rizika volatility finančního nástroje. Ústřední protistrana by měla zajistit, že to neohrozí opatření přijatá k omezení expozic jejích investic tím, že vzniknou nadměrné expozice vůči jakýmkoli jednotlivým finančním nástrojům, typům finančních nástrojů, jednotlivým emitentům, typům emitentů nebo jednotlivým uschovatelům.

(47)

Skutečnost, že ústřední protistrana deriváty používá, ji vystavuje dalším úvěrovým a tržním rizikům, a proto je nezbytné definovat restriktivní soubor okolností, za nichž může ústřední protistrana investovat své finanční zdroje do derivátů. Vzhledem k tomu, že cílem ústřední protistrany by měla být neutrální pozice, pokud jde o tržní riziko, jedinými riziky, která by ústřední protistrana měla zajišťovat, jsou ta, která souvisí se zajištěním, jež přijímá, nebo rizika plynoucí ze selhání člena clearingového systému. Riziko týkající se zajištění, jež ústřední protistrana přijímá, může být dostatečně řízeno prostřednictvím snížení hodnoty, a tudíž se nepovažuje za nezbytné, aby ústřední protistrana v tomto ohledu používala deriváty. Deriváty by měla ústřední protistrana používat pouze pro účely řízení rizika likvidity, které vyplývá z expozic vůči různým měnám, a pro účely zajištění portfolia člena clearingového systému, u něhož došlo k selhání, a pouze pokud postupy ústřední protistrany pro řízení rizika selhání takové užití předpokládají.

(48)

Aby byla zajištěna bezpečnost ústředních protistran, mělo by jim být dovoleno držet hotovost v nezajištěných vkladech pouze v minimální míře. V zájmu zabezpečení své hotovosti by ústřední protistrany měly vždy zajistit, že jsou vždy dostatečně chráněny proti riziku likvidity.

(49)

Je nezbytné stanovit přísné požadavky na zátěžové a zpětné testování, aby bylo zabezpečeno, že modely ústředních protistran, jejich metodiky a rámec řízení rizika likvidity řádně fungují, s přihlédnutím ke všem rizikům, jimž je ústřední protistrana vystavena, aby vždy měla adekvátní zdroje k pokrytí uvedených rizik.

(50)

Aby ústřední protistrany uplatňovaly požadavky jednotně, je nezbytné stanovit podrobná ustanovení s ohledem na typy testů, které mají být provedeny, včetně zátěžových a zpětných testů. S cílem reagovat na širokou škálu smluv o cenných papírech a derivátových smluv, u nichž možná v budoucnu bude prováděn clearing, zachytit rozdíly v přístupech, pokud jde o řízení obchodu a řízení rizika ústřední protistrany, umožnit budoucí vývoj a vypořádat se s novými riziky a umožnit dostatečnou flexibilitu, je nezbytný přístup vycházející z kritérií.

(51)

Pro hodnocení modelů ústředních protistran, jejich metodik a rámce řízení rizika likvidity je důležité využít odpovídající nezávislou osobu, aby dříve než budou použity, bylo možné nalézt veškerá nezbytná nápravná opatření a uplatnit je a zabránit veškerým zásadním střetům zájmů. Nezávislá osoba by měla být dostatečně oddělena od činnosti ústřední protistrany, která vypracovává, realizuje a bude provozovat model nebo provádět strategii, jež je předmětem přezkumu, a neměla by být v zásadním střetu zájmů. Uvedené podmínky by mohla splňovat buď interní osoba, která má oddělené hierarchické vztahy, nebo externí osoba.

(52)

Různé aspekty finančních zdrojů ústřední protistrany, zejména rozpětí marží, fondy pro riziko selhání a další finanční zdroje, jsou navrženy tak, aby pokrývaly různé scénáře a cíle. Proto je nezbytné stanovit konkrétní požadavky, které tyto cíle odrážejí, a zajistit jednotné uplatňování ústředními protistranami. Při posuzování nezbytného pokrytí by ústřední protistrana neměla započítávat jakékoli expozice vůči členům clearingového systému, kteří selhali, aby se předešlo snížení případných dopadů, které tyto expozice mohou mít.

(53)

Různé druhy finančních nástrojů, u nichž ústřední protistrana může provádět clearing, jsou spojeny s řadou konkrétních rizik. Ústřední protistrana by proto ve svých modelech, metodikách jejich výpočtu a rámci pro řízení rizika likvidity měla povinně zvážit všechna rizika týkající se trhů, pro něž poskytuje clearingové služby, aby bylo zajištěno, že adekvátně poměřují její potenciální budoucí expozice. Aby byla taková rizika řádně zohledněna, měly by požadavky na zátěžové testování zahrnovat konkrétní rizika související s různými typy finančních nástrojů.

(54)

Aby ústřední protistrana zajistila, že její model pro výpočet počátečních marží adekvátně odráží její potenciální expozice, kromě denního zpětného testování svého maržového pokrytí zaměřeného na to, zda je účtovaná marže adekvátní, by rovněž měla zpětně testovat klíčové parametry a předpoklady modelu. To má zásadní význam pro to, aby modely ústředních protistran počítaly počáteční marži přesně.

(55)

Přísná analýza citlivosti týkající se maržových požadavků může mít ještě větší význam v případě, kdy trhy jsou nelikvidní nebo volatilní, přičemž by měla být použita k určení dopadu různých důležitých parametrů modelu. Analýza citlivosti je účinný nástroj pro zkoumání skrytých slabin, které nelze odhalit zpětným testováním.

(56)

Pokud by nebylo zátěžové a zpětné testování prováděno pravidelně, mohlo by dojít k tomu, že by finanční a likvidní zdroje ústřední protistrany nepostačovaly na pokrytí skutečných rizik, kterým je vystavena. Odpovídající testy také umožní, aby se modely ústředních protistran, jejich metodiky a rámec řízení rizika likvidity bezodkladně zabývaly měnícími se trhy a novými riziky. Výsledky testování by ústřední protistrany měly bezodkladně využít k revizi svých modelů, metodik a rámce pro řízení rizika likvidity.

(57)

Modelování mimořádných tržních podmínek může ústřední protistraně pomoci určit omezení jejích stávajících modelů, rámce pro řízení rizika likvidity a finančních a likvidních zdrojů. To však vyžaduje, aby ústřední protistrana pečlivě zvažovala modely různých trhů a produktů. Reverzní zátěžové testování by se mělo považovat za užitečný nástroj řízení, i když ne hlavní, ke stanovení odpovídající úrovně finančních zdrojů.

(58)

Zapojení členů clearingového systému, klientů a dalších relevantních zainteresovaných stran do testování postupů řízení selhání ústřední protistrany pomocí simulačních cvičení má zásadní význam pro to, aby bylo zajištěno, že situaci porozuměli a mají operační schopnosti, aby se úspěšně zapojili v situaci řízení selhání. Simulační cvičení by měla kopírovat scénář pro případ selhání, aby členům clearingového systému, klientům a dalším zainteresovaným stranám ukázala jejich role a povinnosti. Kromě toho je důležité, aby ústřední protistrana měla odpovídající mechanismy, které jí umožní určit, zda je nezbytné nápravné opatření, a identifikovaly jakékoli nejasnosti v předpisech a postupech nebo volnost uvážení, kterou případně umožňují. Testování postupů řízení ústřední protistrany v případě selhání je obzvláště důležité, pokud spoléhá na členy clearingového systému, kteří neselhali, nebo třetí osoby, aby v rámci postupu uzavření pomáhaly, a pokud postupy pro případ selhání nikdy nebyly prověřeny skutečným selháním.

(59)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA).

(60)

Před předložením návrhů technických norem, z nichž toto nařízení vychází, vedl Evropský orgán pro cenné papíry a trhy v případech, kde to bylo vhodné, konzultace s Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA), Evropskou radou pro systémová rizika a členy ESCB. V souladu s článkem 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (4), vedl Evropský orgán pro cenné papíry a trhy otevřené veřejné konzultace o těchto návrzích regulačních technických norem, provedl analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů a vyžádal si stanovisko skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízené v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. 1095/2010,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)

„bazickým rizikem“ se rozumí riziko vyplývající z ne zcela korelovaných pohybů mezi dvěma nebo více aktivy nebo smlouvami, jejichž clearing provádí ústřední protistrana;

2)

„intervalem spolehlivosti“ se rozumí procento pohybů expozic pro jednotlivé finanční nástroje, u nichž byl proveden clearing, s odkazem na konkrétní zpětné období, kdy je ústřední protistrana povinna pokrýt určité likvidační období;

3)

„výnosem z držení“ se rozumí prospěch z přímého vlastnictví fyzické komodity, který je ovlivněn jak tržními podmínkami, tak i faktory jako jsou náklady na fyzické skladování;

4)

„maržemi“ se rozumí marže, jak jsou uvedeny v článku 41 nařízení (EU) č. 648/2012, které mohou zahrnovat počáteční marže a variační marže;

5)

„počáteční marží“ se rozumí marže, které vybírá ústřední protistrana, aby pokryla potenciální budoucí expozice vůči členům clearingového systému platícím marže, a případně interoperabilní ústřední protistrany v intervalu mezi posledním výběrem marží a likvidací pozic v důsledku selhání člena clearingového systému nebo selhání interoperabilní ústřední protistrany;

6)

„variační marží“ se rozumí vybrané marže nebo marže vyplacené, aby odrážely stávající expozice vyplývající ze skutečných změn tržní ceny;

7)

„rizikem pádu do defaultu“ se rozumí riziko, že protistrana nebo emitent náhle selžou, aniž by trh měl čas, aby zohlednil jejich zvýšené riziko selhání;

8)

„likvidačním obdobím“ se rozumí časové období použité pro výpočet marží, které je podle odhadu ústřední protistrany nezbytné za účelem řízení její expozice vůči členu, který selhal, a v jehož průběhu je ústřední protistrana vystavena tržnímu riziku, které souvisí s řízením pozice člena, který selhal;

9)

„zpětným obdobím“ se rozumí časový horizont pro výpočet historické volatility;

10)

„výjimkou z testování“ se rozumí výsledek testu, který ukazuje, že model nebo rámec pro řízení rizika likvidity ústřední protistrany nevedl k předpokládané úrovni pokrytí;

11)

„rizikem pozitivní korelace“ se rozumí riziko vyplývající z expozice vůči protistraně nebo emitentu, pokud zajištění poskytnuté danou protistranou nebo vydané tímto emitentem je vysoce korelováno s jejich úvěrovým rizikem.

KAPITOLA II

UZNÁNÍ ÚSTŘEDNÍCH PROTISTRAN Z TŘETÍ ZEMĚ

(Článek 25 nařízení (EU) č. 648/2012)

Článek 2

Informace, které mají být poskytnuty Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy za účelem uznání ústřední protistrany

Žádost o uznání předložená ústřední protistranou usazenou ve třetí zemi obsahuje minimálně tyto informace:

a)

úplný název právnické osoby;

b)

totožnost jejich akcionářů nebo společníků s kvalifikovanou účastí;

c)

seznam členských států, ve kterých hodlá poskytovat služby;

d)

kategorie finančních nástrojů, u nichž provádí clearing;

e)

údaje, které mají být uvedeny na internetových stránkách Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy podle čl. 88 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 648/2012;

f)

údaje o jejích finančních zdrojích, formě a způsobech jejich uchovávání a dohodách k jejich zajištění včetně postupů řízení selhání;

g)

údaje týkající metodiky pro marže a výpočtu fondu pro riziko selhání;

h)

seznam způsobilého zajištění;

i)

podrobný rozpis hodnot, v budoucí podobě, jestliže je to třeba, u nichž byl žádající ústřední protistranou proveden clearing v jednotlivých měnách Unie, v nichž se provádí clearing;

j)

výsledky zátěžového a zpětného testování provedeného během roku předcházejícího datu podání žádosti;

k)

její předpisy a interní postupy s důkazy o úplném dodržování požadavků uplatňovaných v dané třetí zemi;

l)

údaje o veškerých dohodách o outsourcingu;

m)

údaje o mechanismech oddělení a příslušné právní spolehlivosti a vymahatelnosti;

n)

údaje o požadavcích ústřední protistrany týkající se přístupu a podmínky pro pozastavení a ukončení členství;

o)

údaje o veškerých dohodách o interoperabilitě, včetně informací poskytnutých příslušnému orgánu třetí země pro účely posouzení dohody.

KAPITOLA III

ORGANIZAČNÍ POŽADAVKY

(Článek 26 nařízení (EU) č. 648/2012)

Článek 3

Řídící systémy

1.   Hlavní části řídících systémů ústřední protistrany, které určují její organizační strukturu, i jasně specifikované a dobře zdokumentované strategie, postupy a procesy, jimiž se řídí rada a vrcholné vedení, zahrnují:

a)

složení, úlohu a povinnosti rady a všech výborů rady;

b)

role a povinnosti vedení;

c)

strukturu vrcholného vedení;

d)

hierarchické vztahy mezi vrcholným vedením a radou;

e)

postupy pro jmenování členů rady a vrcholného vedení;

f)

koncepce řízení rizik, útvaru compliance a funkcí interní kontroly;

g)

postupy pro zajištění odpovědnosti vůči zainteresovaným stranám.

2.   Ústřední protistrana má k dispozici adekvátní personál, aby splnila všechny povinnosti vyplývající z tohoto nařízení a z nařízení (EU) č. 648/2012. Ústřední protistrana nesdílí svůj personál s jinými subjekty skupiny, pokud se tak neděje v rámci dohody o outsourcingu podle článku 35 nařízení (EU) č. 648/2012.

3.   Ústřední protistrana musí stanovit vztahy odpovědnosti, které jsou jasné, konzistentní a řádně doložené. Ústřední protistrana zajistí, aby pozice ředitele pro řízení rizika, ředitele útvaru compliance a ředitele pro technologie vykonávaly odlišné osoby, které jsou zaměstnanci ústřední protistrany pověřenými výlučnou povinností vykonávat tyto funkce.

4.   Ústřední protistrana, která je součástí skupiny, vezme v úvahu veškerý vliv skupiny na svůj vlastní systém řízení včetně toho, zda dosahuje nezbytné úrovně nezávislosti, aby splnila regulatorní povinnosti jako samostatná právnická osoba, a toho, zda by její nezávislost mohla být ohrožena strukturou skupiny nebo jakýmkoli členem rady, jenž je také členem rady jiných subjektů téže skupiny. Ústřední protistrana zejména zváží konkrétní postupy pro předcházení a zvládání střetů zájmů, a to i s ohledem na dohody o outsourcingu.

5.   Pokud má ústřední protistrana dualistický systém řízení, role a povinnosti rady, jak jsou uvedeny v tomto nařízení a v nařízení (EU) č. 648/2012, se odpovídajícím způsobem přidělí řídícím a dozorčím orgánům.

6.   Strategie řízení rizik, postupy, systémy a kontroly jsou součástí soudržného a jednotného rámce řízení, který se pravidelně přezkoumává a aktualizuje.

Článek 4

Mechanismy řízení rizika a interní kontroly

1.   Ústřední protistrana má spolehlivý rámec pro komplexní řízení veškerých podstatných rizik, kterým je nebo může být vystavena. Ústřední protistrana stanoví zdokumentované strategie, postupy a systémy, které tato rizika identifikují, měří, monitorují a řídí. Při vytváření strategií, postupů a systémů řízení rizik je ústřední protistrana strukturuje tak, aby bylo zajištěno, že členové clearingového systému řádně řídí a omezují rizika, která pro ústřední protistranu představují.

2.   Ústřední protistrana zaujímá ucelený a komplexní přístup ke všem příslušným rizikům. Tato rizika zahrnují rizika, které ústřední protistraně vznikají od členů clearingového systému a které ústřední protistrana představuje pro ně, a pokud je to možné, od klientů, jakož i rizika, která ústřední protistraně vznikají od ostatních subjektů a která ústřední protistrana představuje pro ostatní subjekty, jako jsou mimo jiné interoperabilní ústřední protistrany, vypořádací a platební systémy pro obchody s cennými papíry, zúčtovací banky, poskytovatelé likvidity, centrální depozitáře cenných papírů, obchodní systémy, které ústřední protistrana obsluhuje, a další poskytovatelé kriticky významných služeb.

3.   Ústřední protistrana vypracuje odpovídající nástroje pro řízení rizik, aby byla schopna zvládat všechna příslušná rizika a podávat o nich zprávy. Nástroje zahrnují identifikaci a řízení systémových, tržních nebo jiných vzájemných závislostí. Pokud ústřední protistrana poskytuje služby související s clearingem, které mají odlišný rizikový profil oproti jejím funkcím, a potenciálně pro ni představují další významná rizika, musí ústřední protistrana adekvátně řídit tato další rizika. To může znamenat právní oddělení dalších služeb, které ústřední protistrana poskytuje, od jejích hlavních funkcí.

4.   Systémy řízení zajistí, aby rada ústřední protistrany nesla konečnou odpovědnost za řízení rizik ústřední protistrany. Rada definuje, určí a zdokumentuje odpovídající úroveň tolerance rizika a schopnost ústřední protistrany nést riziko. Rada a vrcholné vedení zajistí, aby strategie, postupy a kontroly ústřední protistrany odpovídaly toleranci rizika ústřední protistrany a její schopnosti nést riziko, aby řešily to, jak ústřední protistrana identifikuje, monitoruje a řídí rizika a podává o nich zprávy.

5.   Ústřední protistrana má k dispozici spolehlivé informační systémy a systémy řízení rizika, které ústřední protistraně a případně členům jejího clearingového systému a pokud je to možné, klientům, poskytují včasné informace, a odpovídajícím způsobem uplatňují strategie a postupy řízení rizika. Tyto systémy zajistí přinejmenším to, že úvěrové a likviditní expozice jsou na úrovni ústřední protistrany i členů clearingového systému a, pokud je to možné, na úrovni klienta, nepřetržitě monitorovány.

6.   Ústřední protistrana zajistí, aby útvar řízení rizik disponoval nezbytnými pravomocemi, zdroji, odborností a přístupem ke všem potřebným informacím a aby byl dostatečně nezávislý na jiných útvarech ústřední protistrany. Ředitel pro řízení rizika ústřední protistrany zavede rámec pro řízení rizik, včetně strategií a postupů stanovených radou.

7.   Ústřední protistrana má adekvátní interní kontrolní mechanismy, které radě pomáhají při monitorování a posuzování adekvátnosti a účinnosti jejích strategií, postupů a systémů řízení rizik. Mezi tyto mechanismy patří řádné správní a účetní postupy, spolehlivý útvar compliance a nezávislý útvar interního auditu a útvar ověřování nebo přezkumu.

8.   Účetní závěrka ústřední protistrany se připravuje každoročně a ověřuje se statutárními auditory nebo auditorskými společnostmi ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES (5).

Článek 5

Strategie a postupy pro výkon činnosti compliance

1.   Ústřední protistrana vytvoří, zavede a udržuje přiměřené strategie a postupy ke zjištění jakéhokoli rizika nesplnění povinností ústřední protistrany a jejích zaměstnanců podle tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 648/2012 a prováděcího nařízení (EU) č. 1249/2012, jakož i souvisejících rizik a zavede adekvátní opatření a postupy, jejichž cílem je minimalizovat takové riziko a umožnit příslušným orgánům účinně vykonávat své pravomoci podle těchto nařízení.

2.   Ústřední protistrana zajistí, aby její předpisy, postupy a smluvní ujednání byly jasné a ucelené a aby bylo zajištěno dodržování tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 648/2012 a prováděcího nařízení (EU) č. 1249/2012, jakož i všech dalších platných požadavků na regulaci a dohled.

Předpisy, postupy a smluvní ujednání ústřední protistrany se zaznamenají v písemné formě nebo na jiném trvalém nosiči. Tyto předpisy, postupy a smluvní ujednání a veškeré doprovodné podklady musí být přesné, aktuální a snadno dostupné příslušnému orgánu, členům clearingového systému a případně klientům.

Ústřední protistrana identifikuje a analyzuje spolehlivost předpisů, postupů a smluvních ujednání ústřední protistrany. Je-li to nezbytné, pro účely této analýzy si vyžádá nezávislá právní stanoviska. Ústřední protistrana má postup, kterým navrhuje a provádí změny svých předpisů a postupů, a před provedením jakékoli podstatné změny ji konzultuje se všemi dotčenými členy clearingového systému a navrhované změny předkládá příslušnému orgánu.

3.   Při vypracovávání svých předpisů, postupů a smluvních ujednání zohlední ústřední protistrana příslušné regulatorní zásady, standardy odvětví a tržní protokoly a jasně označí, kde byly tyto postupy začleněny do dokumentace, kterou se řídí práva a povinnosti ústřední protistrany, členů jejího clearingového systému a dalších relevantních třetích osob.

4.   Ústřední protistrana identifikuje a analyzuje možné právní konflikty a vypracuje předpisy a postupy s cílem zmírnit právní riziko vyplývající z těchto otázek. Je-li to nezbytné, ústřední protistrana si pro účely této analýzy vyžádá nezávislá právní stanoviska.

Předpisy a postupy ústřední protistrany jasně odkazují na právní předpisy, které se použijí na jednotlivé aspekty činností a provozu ústřední protistrany.

Článek 6

Útvar compliance

1.   Ústřední protistrana zřídí a udržuje stálý a efektivní útvar compliance, který vykonává činnost nezávisle na ostatních útvarech ústřední protistrany. Zajistí, aby útvar compliance měl nezbytné pravomoci, zdroje, odbornou způsobilost a přístup ke všem relevantním informacím.

Při zřizování svého útvaru compliance zohlední ústřední protistrana povahu, rozsah a složitost svého obchodování i povahu a škálu služeb a činností poskytovaných v rámci tohoto obchodování.

2.   Ředitel útvaru compliance má přinejmenším tyto povinnosti:

a)

sledovat a pravidelně vyhodnocovat adekvátnost a účinnost opatření přijatých podle čl. 5 odst. 4 a kroků učiněných za účelem řešení jakýchkoli nedostatků v plnění povinností ústřední protistranou;

b)

provádět strategie a postupy dodržování předpisů stanovené vrcholným vedením a radou;

c)

radit a pomáhat osobám, které odpovídají za výkon služeb a činností ústřední protistrany, aby byly plněny povinnosti ústřední protistrany podle tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 648/2012 a prováděcího nařízení (EU) č. 1249/2012 a případně jiných požadavků právních předpisů;

d)

pravidelně radě podávat zprávy o tom, jak ústřední protistrana a její zaměstnanci dodržují povinnosti uvedené v tomto nařízení, nařízení (EU) č. 648/2012 a prováděcím nařízení (EU) č. 1249/2012;

e)

ustavit postupy pro účinnou nápravu v případě nedodržování povinností;

f)

zajistit, aby příslušné osoby pověřené výkonem činnosti compliance nevykonávaly služby či činnosti, jež monitorují, a aby veškeré střety zájmů těchto osob byly řádně identifikovány a odstraněny.

Článek 7

Organizační struktura a oddělení hierarchických vztahů

1.   Ústřední protistrana definuje složení, roli a povinnosti rady a vrcholného vedení a všech výborů rady. Tyto mechanismy jsou jasně specifikovány a řádně zdokumentovány. Rada ustaví přinejmenším kontrolní výbor a výbor pro odměňování. Výbor pro rizika zřízený v souladu s článkem 28 nařízení (EU) č. 648/2012 je poradním výborem rady.

2.   Rada má přinejmenším tyto povinnosti:

a)

stanovit jasné cíle a strategie ústřední protistrany;

b)

efektivně monitorovat vrcholné vedení;

c)

vytvořit vhodné strategie odměňování;

d)

zřídit útvar řízení rizik a dohlížet na něj;

e)

dohlížet nad útvarem compliance a útvarem interní kontroly;

f)

dohlížet nad dohodami o outsourcingu;

g)

dohlížet nad dodržováním všech ustanovení tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 648/2012, prováděcího nařízení (EU) č. 1249/2012 a veškerých dalších právních předpisů a požadavků dohledu;

h)

být odpovědná vůči akcionářům nebo vlastníkům a zaměstnancům, členům clearingového systému a jejich zákazníkům a ostatním relevantním zainteresovaným stranám.

3.   Vrcholné vedení má přinejmenším tyto povinnosti:

a)

zajistit, aby činnost ústřední protistrany byla v souladu s cíli a strategií ústřední protistrany stanovenými radou;

b)

navrhnout a ustavit postupy kontroly dodržování předpisů a interní kontroly, které prosazují cíle ústřední protistrany;

c)

podrobit postupy interní kontroly pravidelnému přezkumu a testování;

d)

zajistit, aby na řízení rizik a kontrolu dodržování předpisů byly vyčleněny dostatečné zdroje;

e)

aktivně se zapojit do procesu řízení rizika;

f)

zajistit, aby rizika, která ústřední protistraně vznikají v souvislosti s jejím clearingem a činnostmi s ním spojenými, byl řádně řešena.

4.   Pokud rada pověří výkonem úkolů výbory a podvýbory, ponechá si pravomoc schvalovat rozhodnutí, která by mohla mít významný dopad na rizikový profil dané protistrany.

5.   Ujednání, v jejichž rámci rada a vrcholné vedení vykonávají svou činnost, obsahují postupy k identifikaci, řešení a řízení potenciálních střetů zájmů členů rady a vrcholného vedení.

6.   Ústřední protistrana má jasné a přímé hierarchické vztahy mezi svou radou a vrcholným vedením, aby se zajistilo, že je vrcholné vedení odpovědné za své výsledky. Hierarchické vztahy pro řízení rizik, dodržování předpisů a interní audit musí být jasné a oddělené od těch, které jsou určeny pro jiné operace ústřední protistrany. Ředitel pro rizika je podřízen radě buď přímo, nebo prostřednictvím předsedy výboru pro rizika. Ředitel útvaru compliance a útvar interního auditu jsou podřízeni přímo radě.

Článek 8

Politika odměňování

1.   Výbor pro odměňování navrhuje a dále rozvíjí politiku odměňování, dohlíží na její realizaci ze strany vrcholného vedení a pravidelně přehodnocuje její praktické fungování. Samotná politika musí být zdokumentována a alespoň jednou ročně revidována.

2.   Politika odměňování je navržena tak, aby úroveň a struktura odměňování odpovídala obezřetnému řízení rizik. Politika počítá s budoucími riziky, jakož i stávajícími riziky a rizikovými výsledky. Plány vyplácení odměn musí citlivě reagovat na časový horizont rizik. Zejména v případě pohyblivé složky odměny musí koncepce náležitě zohlednit případné rozpory mezi výkonem a obdobími rizika a zajistit, aby platby byly případně odloženy. Pevná a pohyblivá složka celkové odměny musí být vyvážené a provázány s riziky.

3.   Politika odměňování zajistí, aby personál, který se podílí na řízení rizik, kontrole dodržování předpisů a interním auditu byl odměňován způsobem, který je nezávislý na obchodních výsledcích ústřední protistrany. Výše odměny je odpovídající, pokud jde o odpovědnost, i ve srovnání s úrovní odměňování v odvětví.

4.   Politika odměňování podléhá jednou ročně nezávislému auditu. Výsledky těchto auditů se dají k dispozici příslušnému orgánu.

Článek 9

Systémy informačních technologií

1.   Ústřední protistrana navrhne systémy informačních technologií a zajistí, aby byly spolehlivé a bezpečné a byly schopny zpracovávat informace nezbytné k tomu, aby ústřední protistrana bezpečně a účinně prováděla svou činnost a operace.

Struktura informačních technologií musí být dobře zdokumentována. Systémy jsou navrženy tak, aby řešily operační potřeby ústřední protistrany a rizika, kterým čelí, včetně krizových tržních podmínek, a musí být nastavitelné, je-li to potřeba, pro zpracování dalších informací. Ústřední protistrana plánuje postupy a kapacitu i pro případ dostatečné nadbytečné kapacity, aby systém mohl zpracovat všechny zbývající obchody před koncem dne, pokud by došlo závažnému narušení. Ústřední protistrana stanoví postupy pro zavádění nových technologií včetně jasných plánů návratu k původním systémům.

2.   V zájmu zajištění vysokého stupně bezpečnosti při zpracování informací a s cílem umožnit propojení se členy svého clearingového systému a klienty i se svými poskytovateli služeb musí systémy informačních technologií ústřední protistrany vycházet z mezinárodně uznávaných technických norem a osvědčených postupů v odvětví. Ústřední protistrana své systémy náročně testuje simulací krizových podmínek, před prvním užitím, poté, co byly učiněny výrazné změny, a poté, co došlo k závažnému narušení. Do návrhu a provádění těchto testů se odpovídajícím způsobem zapojí členové clearingového systému a klienti, interoperabilní ústřední protistrany a ostatní zainteresované strany.

3.   Ústřední protistrana udržuje spolehlivý rámec pro ochranu informací, který náležitě řídí její riziko týkající se ochrany informací. Tento rámec obsahuje vhodné mechanismy, strategie a postupy k ochraně informací proti neoprávněnému zpřístupnění s cílem zajistit správnost a celistvost údajů a zaručit dostupnost služeb ústřední protistrany.

4.   Rámec pro ochranu informací obsahuje přinejmenším tyto prvky:

a)

kontroly přístupu do systému;

b)

adekvátní záruky proti proniknutí a zneužití údajů;

c)

zvláštní zařízení k zachování pravosti a celistvosti údajů, včetně šifrovacích technik;

d)

spolehlivé sítě a postupy pro přesný a rychlý přenos údajů bez významného narušení;

e)

auditní stopy.

5.   Systémy informačních technologií a rámec pro ochranu informací se revidují alespoň jednou ročně. Podléhají nezávislému auditu. Výsledky těchto auditů se sdělí radě a poskytnou příslušnému orgánu.

Článek 10

Zveřejnění

1.   Ústřední protistrana veřejnosti bezplatně zpřístupní tyto informace:

a)

informace o svých řídících systémech, včetně:

i)

organizační struktury i klíčových cílů a strategií,

ii)

hlavních prvků politiky odměňování,

iii)

klíčových finančních informací, včetně jejího posledního auditu finančních výkazů;

b)

informace o svých předpisech, včetně:

i)

postupů pro řízení selhání, postupů a doplňujících dokumentů,

ii)

příslušných informací o zachování provozu,

iii)

informací o systémech řízení rizik, technikách a výkonu ústřední protistrany v souladu s kapitolou XII,

iv)

veškerých relevantních informací o své struktuře a fungování, jakož i o právech a povinnostech členů clearingového systému a klientů, které jsou nezbytné k tomu, aby jim umožnily jasně identifikovat rizika a náklady spojené s využitím služeb ústřední protistrany a plně jim porozumět,

v)

stávajících clearingových služeb ústřední protistrany, včetně podrobných informací o tom, co poskytuje v rámci každé služby,

vi)

systémů řízení rizik, technik a výsledků ústřední protistrany, včetně informací o finančních zdrojích, investiční politice, zdrojích údajů o cenách a modelech používaných pro výpočet marží,

vii)

právních předpisů a pravidel upravujících:

1)

přístup k ústřední protistraně;

2)

smlouvy, které ústřední protistrana uzavřela s členy clearingového systému a, je-li to možné, s klienty;

3)

smlouvy, které ústřední protistrana přijímá k provedení clearingu;

4)

veškeré dohody o interoperabilitě;

5)

využití zajištění a příspěvků do fondu pro riziko selhání, včetně likvidace pozic a zajištění a toho, do jaké míry je zajištění chráněno proti nárokům třetích osob;

c)

informace o způsobilém zajištění a použitelném snížení hodnoty;

d)

seznam všech stávajících členů clearingového systému, včetně kritérií pro přijetí za člena clearingového systému, pozastavení a ukončení členství.

Pokud se příslušný orgán s ústřední protistranou dohodne, že jakékoli informace podle písmene b) nebo c) tohoto odstavce mohou ohrozit obchodní tajemství nebo bezpečnost a spolehlivost ústřední protistrany, může se ústřední protistrana rozhodnout, že uvedené informace zveřejní v takové podobě, aby se tato rizika snížila nebo k nim nedošlo, nebo že tyto informace nezveřejní.

2.   Ústřední protistrana veřejnosti bezplatně zpřístupní informace o veškerých zásadních změnách řídících systémů, cílů, strategií a klíčových postupů, jakož i svých platných pravidel a postupů.

3.   Informace, které má ústřední protistrana zpřístupnit veřejnosti, zveřejní na svých internetových stránkách. Informace musí být dostupné alespoň v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

Článek 11

Interní audit

1.   Ústřední protistrana zřídí a udržuje útvar interního auditu, který je samostatný a nezávislý na dalších útvarech a činnostech ústřední protistrany, a je pověřen plněním těchto úkolů:

a)

vytvořit, zavést a udržovat plán auditu zaměřený na posouzení a zhodnocení adekvátnosti a účinnosti systémů ústřední protistrany, jejích mechanismů interní kontroly a řídících systémů;

b)

vydávat doporučení na základě výsledků práce provedené podle písmene a);

c)

ověřit dodržování uvedených doporučení;

d)

podávat zprávy o záležitostech interního auditu radě.

2.   Útvar interního auditu musí mít k výkonu svých funkcí nezbytné pravomoci, zdroje, odbornou způsobilost a přístup ke všem relevantním dokumentům. Je dostatečně nezávislý na vedení a podléhá přímo radě.

3.   Interní audit vyhodnotí účinnost postupů řízení rizik a kontrolních mechanismů ústřední protistrany způsobem, který je úměrný rizikům ohrožujícím různé obchodní útvary a nezávislý na hodnocených obchodních oblastech. Útvar interního auditu musí mít nezbytný přístup k informacím s cílem přezkoumat všechny činnosti a operace, postupy a systémy ústřední protistrany, včetně externě zajišťovaných činností.

4.   Hodnocení interního auditu musí vycházet z komplexního plánu auditu, který je alespoň jednou ročně revidován a vykázán příslušnému orgánu. Ústřední protistrana zajistí, aby na základě událostí, jež mohou nastat, mohly být provedeny během krátké doby zvláštní audity. Plánování a revizi auditů schvaluje rada.

5.   Provádění clearingu, postupy pro řízení rizik, mechanismy interní kontroly a účetnictví ústřední protistrany podléhají nezávislému auditu. Nezávislé audity se provádí nejméně jednou ročně.

KAPITOLA IV

VEDENÍ ZÁZNAMŮ

(Článek 29 nařízení (EU) č. 648/2012)

Článek 12

Obecné požadavky

1.   Ústřední protistrana vede záznamy na trvalém nosiči, který umožňuje, aby údaje byly poskytnuty příslušným orgánům, Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy a příslušným členům Evropského systému centrálních bank (ESCB) v takové formě a takovým způsobem, aby byly splněny tyto podmínky:

a)

je možné rekonstruovat každou klíčovou fázi zpracování, kterou ústřední protistrana provedla;

b)

je možné zaznamenat, zpětně vysledovat a získat původní obsah záznamu před provedením veškerých oprav nebo jiných změn;

c)

jsou zavedena opatření s cílem zabránit neoprávněným úpravám záznamů;

d)

jsou zavedena vhodná opatření zajišťující bezpečnost a důvěrnost zaznamenaných údajů;

e)

systém vedení záznamů obsahuje mechanismus pro odhalování a opravu chyb;

f)

v případě selhání systému je v systému vedení záznamů zajištěna včasná obnova záznamů.

2.   Pokud záznamy nebo údaje nejsou starší šesti měsíců, poskytnou se orgánům uvedeným v odstavci 1 co nejdříve a nejpozději do konce následujícího obchodního dne po obdržení žádosti příslušného orgánu.

3.   Pokud jsou záznamy nebo údaje starší šesti měsíců, poskytnou se orgánům uvedeným v odstavci 1 co nejdříve a nejpozději do pěti pracovních dnů po obdržení žádosti příslušného orgánu.

4.   Pokud záznamy, které ústřední protistrana zpracovává, obsahují osobní údaje, splní ústřední protistrany své povinnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (6) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (7).

5.   Pokud ústřední protistrana uchovává záznamy mimo Unii, zajistí, aby příslušný orgán, orgán pro cenné papíry a trhy a příslušní členové ESCB měli přístup k záznamům ve stejném rozsahu a ve stejných lhůtách, jako kdyby byly uchovávány v Unii.

6.   Každá ústřední protistrana jmenuje příslušné osoby, které mohou ve lhůtě stanovené v odstavcích 2 a 3 pro poskytování příslušných záznamů vysvětlit obsah svých záznamů příslušným orgánům.

7.   Všechny záznamy, které má ústřední protistrana vést podle tohoto nařízení, jsou přístupné příslušnému orgánu k nahlédnutí. Ústřední protistrana poskytne příslušnému orgánu přímý přístup k záznamům požadovaným podle článků 13 a 14, je-li o to požádána.

Článek 13

Záznamy obchodů

1.   Ústřední protistrana uchovává záznamy o všech obchodech ve všech smlouvách, u kterých provádí clearing, a zajistí, aby její záznamy obsahovaly všechny údaje nezbytné k provedení úplné a přesné rekonstrukce clearingového procesu u každé smlouvy a že každý záznam o každém obchodu je specificky identifikovatelný a lze ho vyhledat přinejmenším pomocí všech polí týkajících se ústřední protistrany, interoperabilní ústřední protistrany, člena clearingového systému, klienta, pokud ho ústřední protistrana zná, a finančního nástroje.

2.   V souvislosti s každým obchodem, u kterého se provádí clearing, ústřední protistrana ihned poté, co získá relevantní údaje, vytvoří a aktualizuje záznam s těmito údaji:

a)

cena, kurz nebo rozpětí a množství;

b)

clearingová kapacita, která označuje, zda obchod z pohledu záznamů ústřední protistrany představoval nákup nebo prodej;

c)

identifikace nástroje;

d)

identifikace člena clearingového systému;

e)

identifikace místa, kde byla smlouva uzavřena;

f)

datum a čas zapojení ústřední protistrany;

g)

datum a čas ukončení smlouvy;

h)

podmínky a způsob vypořádání;

i)

datum a čas vypořádání nebo odkoupení obchodu a v použitelném rozsahu tyto údaje:

i)

den a čas, kdy byla smlouva původně uzavřena,

ii)

původní podmínky a strany smlouvy,

iii)

identifikace interoperabilní ústřední protistrany, která případně provádí clearing jedné fáze obchodu,

iv)

totožnost klienta, včetně veškerých nepřímých klientů, pokud je ústřední protistrana zná, a v případě převedení smlouvy identifikace strany, která smlouvu převedla.

Článek 14

Záznamy pozic

1.   Ústřední protistrana uchovává záznamy pozic, které drží každý člen clearingového systému. Samostatné záznamy musí být uchovávány pro každý účet vedený v souladu s článkem 39 nařízení (EU) č. 648/2012 a ústřední protistrana zajistí, aby její záznamy obsahovaly všechny údaje nezbytné k provedení úplné a přesné rekonstrukce obchodů, které daly vzniknout pozici, a aby každý záznam byl identifikovatelný a bylo možno ho vyhledat přinejmenším podle všech polí týkajících se ústřední protistrany, interoperabilní ústřední protistrany, člena clearingového systému, klienta, pokud ho ústřední protistrana zná, a finančního nástroje.

2.   Na konci každého obchodního dne ústřední protistrana zaznamená každou pozici včetně následujících údajů v rozsahu, v jakém s předmětnou pozicí souvisí:

a)

identifikace člena clearingového systému, klienta, pokud ho ústřední protistrana zná, a případně jakékoli interoperabilní ústřední protistrany, která takovou pozici drží;

b)

označení pozice;

c)

denního výpočtu hodnoty pozice se záznamy cen, ve kterých byly smlouvy oceněny, a veškerých jiných relevantních údajů.

3.   Ústřední protistrana učiní a aktualizuje záznam o výši marží, příspěvků do fondu pro riziko selhání a jiných finančních zdrojů uvedených v článku 43 nařízení (EU) č. 648/2012 účtovaných ústřední protistranou a odpovídající částku skutečně složenou členem clearingového systému na konci dne a změny této částky, které mohou vzniknout během dne, s ohledem na účet každého jednotlivého člena clearingového systému a klienta, pokud ho ústřední protistrana zná.

Článek 15

Záznamy o obchodní činnosti

1.   Ústřední protistrana vede adekvátní a řádné záznamy o činnostech týkajících se jejího obchodování a interní organizace.

2.   Záznamy uvedené v odstavci 1 se provedou pokaždé, když dojde k významné změně v příslušných dokumentech, a obsahují přinejmenším:

a)

organizační schémata pro radu a příslušné výbory, clearingové oddělení, oddělení řízení rizik a veškeré ostatní relevantní oddělení nebo divize;

b)

údaje o totožnosti akcionářů nebo společníků, ať přímých či nepřímých, kteří jako fyzické nebo právnické osoby drží kvalifikovanou účast, a výši těchto účastí;

c)

podklady pro strategie, postupy a procesy požadované podle kapitoly III a článku 29;

d)

zápisy ze zasedání rady, a případně ze zasedání podvýborů rady a výborů vrcholného vedení;

e)

zápisy z jednání schůzí výboru pro rizika;

f)

zápisy z konzultačních skupin se členy clearingového systému a případně klienty;

g)

zprávy o interním a externím auditu, zprávy o řízení rizik, zprávy o dodržování předpisů a zprávy konzultačních společností, včetně reakcí vedení;

h)

plán zachování provozu a plán obnovy činnosti požadované podle článku 17;

i)

likviditní plán a denní zprávy o likviditě požadované podle článku 32;

j)

záznamy zachycující všechna aktiva a pasiva a kapitálové účty v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 648/2012;

k)

došlé stížnosti s údaji o jméně stěžovatele, adrese a čísle účtu; datum doručení stížnosti; jména všech osob uvedených ve stížnosti; popis povahy stížnosti a vyřízení stížnosti a datum vyřešení stížnosti;

l)

záznamy o jakémkoli přerušení služeb nebo dysfunkcích, včetně podrobné zprávy o čase, dopadech a nápravných opatřeních;

m)

záznamy výsledků provedených zpětných a zátěžových testů;

n)

písemná komunikace s příslušnými orgány, orgánem pro cenné papíry a trhy a příslušným členy ESCB;

o)

právní stanoviska získaná v souladu s kapitolou III;

p)

případně dokumentace, pokud jde o dohody o interoperabilitě s jinými ústředními protistranami;

q)

informace podle čl. 10 odst. 1 písm. b) bodu vii) a odst. 1 písm. d);

r)

relevantní dokumenty popisující rozvoj nových produktů nebo služeb.

Článek 16

Záznamy údajů vykazovaných do registru obchodních údajů

Ústřední protistrana identifikuje a uchovává všechny informace a údaje, které se povinně vykazují podle článku 9 nařízení (EU) č. 648/2012, spolu s uvedením data a času vykázání obchodu.

KAPITOLA V

ZACHOVÁNÍ PROVOZU

(Článek 34 nařízení (EU) č. 648/2012)

Článek 17

Strategie a politika

1.   Ústřední protistrana má politiku pro zachování provozu a plán obnovy činnosti, které jsou schváleny radou. Politika pro zachování provozu a plán obnovy činnosti podléhají nezávislým přezkumům, které se oznamují radě.

2.   Politika pro zachování provozu identifikuje všechny kritické obchodní funkce a související systémy a obsahuje strategii, politiku a cíle ústřední protistrany k zajištění zachování těchto funkcí a systémů.

3.   Politika pro zachování provozu zohlední vnější vazby a vzájemné závislosti v rámci finanční infrastruktury, včetně obchodních systémů, v nichž ústřední protistrana provádí clearing, systémů vypořádání obchodů s cennými papíry a platebních systémů a úvěrových institucí, které ústřední protistrana využívá, nebo propojené ústřední protistrany. Rovněž zohlední kritické funkce nebo služby, které byly svěřeny externím poskytovatelům.

4.   Politika pro zachování provozu a plán obnovy činnosti obsahují jasně definovaná a zdokumentovaná opatření, která se použijí pro zachování provozu za mimořádných okolností, v případě havárie nebo krize a která mají zajistit minimální objem služeb zajišťovaných kritickými funkcemi.

5.   Plán obnovy činnosti identifikuje a obsahuje cíle, pokud jde o body obnovy a cíle obnovy v rámci časového harmonogramu pro kritické funkce, a určuje nejvhodnější strategii obnovy pro každou z těchto funkcí. Tato opatření jsou navržena tak, aby zajistila, že jsou za mimořádných okolností kritické funkce dokončeny včas a že je dohodnutý objem služeb splněn.

6.   Politika pro zachování provozu ústřední protistrany stanoví maximálně přijatelnou dobu, po kterou mohou být kritické funkce a systémy nepoužitelné. Maximální doba obnovy činnosti kritických funkcí ústřední protistrany, která je obsažena v politice pro zachování provozu, nesmí přesáhnout 2 hodiny. Postupy ke konci dne a platby musí být za všech okolností ukončeny v požadovaném čase a dni.

7.   Při určování doby obnovy pro každou funkci zohlední ústřední protistrana potenciální celkový vliv na efektivitu trhu.

Článek 18

Analýza dopadů obchodní činnosti

1.   Ústřední protistrana provede analýzu dopadů obchodní činnosti, jejímž cílem je určit obchodní funkce, které jsou kritické pro zajištění služeb ústřední protistrany. Součástí analýzy musí být kritičnost těchto funkcí pro ostatní instituce a funkce ve finanční infrastruktuře.

2.   Ústřední protistrana použije analýzu rizik, která je založena na scénářích, a má identifikovat, jak různé scénáře ovlivňují rizika s ohledem na její kritické obchodní funkce.

3.   Při posuzování rizik zohlední ústřední protistrana závislost na externích poskytovatelích, včetně veřejných služeb. Ústřední protistrana přijme opatření k řízení těchto závislostí prostřednictvím vhodných smluvních i organizačních opatření.

4.   Analýzy dopadů obchodní činnosti a analýza scénářů se aktualizují, revidují se nejméně jednou ročně a v případě mimořádné události nebo významných organizačních změn. Analýzy musí zohledňovat celkový relevantní vývoj, včetně vývoje trhu a technologií.

Článek 19

Obnova činnosti

1.   Ústřední protistrana má zavedena opatření vycházející z krizových scénářů, aby zajistila kontinuitu svých kritických funkcí. Tato opatření se přinejmenším týkají dostupnosti adekvátního počtu pracovníků, maximální doby odstávky kritických funkcí a automatického přepnutí na zálohu a obnovy na jiném místě.

2.   Ústřední protistrana udržuje sekundární místo zpracování tak, aby byla zajištěna kontinuita všech kritických funkcí ústřední protistrany, které jsou totožné jako na primárním místě. Ústřední místo musí mít zeměpisný rizikový profil odlišný od profilu primární lokality.

3.   Ústřední protistrana udržuje nebo má okamžitý přístup k sekundárnímu obchodnímu místu, aby přinejmenším umožnila pracovníkům zajistit kontinuitu služeb, není-li primární obchodní místo k dispozici.

4.   Ústřední protistrana by měla zvážit, zda jsou zapotřebí další místa zpracování, zejména pokud různorodost rizikových profilů primárního a sekundárního místa neposkytuje dostatečnou jistotu, že cíle zachování provozu ústřední protistrany budou splněny ve všech scénářích.

Článek 20

Testování a monitorování

1.   Ústřední protistrana testuje a monitoruje svou politiku pro zachování provozu a plán obnovy činnosti v pravidelných intervalech a po významných úpravách nebo změnách systémů nebo souvisejících funkcí, aby zajistila, že politika pro zachování provozu dosáhne stanovených cílů včetně cíle času obnovy maximálně do 2 hodin. Testování se plánuje a zdokumentuje.

2.   Testování politiky pro zachování provozu a plánu obnovy činnosti musí splňovat tyto podmínky:

a)

zahrnuje scénáře krizí ve velkém rozsahu a přechody mezi primárními a sekundárními místy;

b)

zahrnuje zapojení členů clearingového systému, externích poskytovatelů služeb a příslušných institucí v rámci finanční infrastruktury, u nichž politika pro zachování provozu identifikovala vzájemnou závislost.

Článek 21

Udržování

1.   Ústřední protistrana pravidelně reviduje a aktualizuje svou politiku pro zachování provozu, aby zahrnovala všechny kritické funkce a jim určené nejvhodnější strategie obnovy.

2.   Ústřední protistrana pravidelně reviduje a aktualizuje plán obnovy činnosti, aby zahrnoval nejvhodnější strategii obnovy pro všechny kritické funkce.

3.   Aktualizace politiky pro zachování provozu a plánu obnovy činnosti zohlední výsledky testování a doporučení nezávislých přezkumů a jiných revizí a příslušných orgánů. Ústřední protistrany revidují svou politiku pro zachování provozu a plán obnovy činnosti po každé významném narušení, aby identifikovaly příčiny a jakákoli nutná zlepšení týkající se provozu, politiky pro zachování provozu a plánu obnovy činnosti ústřední protistrany.

Článek 22

Krizové řízení

1.   Ústřední protistrana má funkci krizového řízení, která se zapojí v případě mimořádných okolností. Postup krizového řízení musí být jasný a písemně zdokumentován. Rada monitoruje funkci krizového řízení a pravidelně dostává a reviduje zprávy, které se jí týkají.

2.   Funkce krizového řízení obsahuje dobře strukturované a jasné postupy pro řízení interní a externí krizové komunikace v případě krize.

3.   Po odeznění krizové situace ústřední protistrana přezkoumá, jak krizi zvládla. Přezkum případně zahrne hodnocení členy clearingového systému a dalšími externími zainteresovanými stranami.

Článek 23

Komunikace

1.   Ústřední protistrana má komunikační plán, kde je zdokumentován způsob, jakým budou vrcholné vedení, rada a příslušné externí zainteresované strany, včetně příslušných orgánů, členů clearingového systému, klientů, zúčtovatelů, systémů vypořádání obchodů s cennými papíry a platebních systémů a obchodních systémů, během krize adekvátně informováni.

2.   Analýza scénářů, analýza rizik, revize a výsledky monitorování a testování se předkládají radě.

KAPITOLA VI

MARŽE

(Článek 41 nařízení (EU) č. 648/2012)

Článek 24

Procentní podíl

1.   Ústřední protistrana vypočte počáteční marže na pokrytí expozic vyplývajících z pohybů na trhu pro jednotlivé finanční nástroje, které jsou zajištěné na základě produktů, za období určené v článku 25 a za předpokladu likvidace v časovém horizontu definovaném v článku 26. Pro výpočet počátečních marží dodržuje ústřední protistrana minimálně tyto intervaly spolehlivosti:

a)

99,5 % pro OTC deriváty;

b)

99 % pro finanční nástroje jiné než OTC deriváty.

2.   Pro stanovení odpovídajícího intervalu spolehlivosti u každé kategorie finančních nástrojů, jejichž clearing provádí, zohlední ústřední protistrana minimálně tyto faktory:

a)

komplexnost a úroveň cenové nejistoty kategorie finančních nástrojů, které mohou omezit validaci výpočtu počáteční a variační marže;

b)

charakteristiky rizika kategorie finančních nástrojů, které mohou mimo jiné zahrnovat volatilitu, dobu trvání, likviditu, nelineární cenové charakteristiky, riziko pádu do defaultu a riziko pozitivní korelace;

c)

míru, do jaké jiné kontroly rizik nedostatečně omezují úvěrové expozice;

d)

inherentní pákový efekt kategorie finančních nástrojů, včetně toho, zda kategorie finančního nástroje je výrazně volatilní, je vysoce koncentrovaná mezi několika málo účastníky trhu nebo může být obtížné ji uzavřít.

3.   Ústřední protistrana uvědomí svůj příslušný orgán a své členy clearingového systému o kritériích, která byla zohledněna pro stanovení procentního podílu použitého pro výpočet marží u každé kategorie finančních nástrojů.

4.   Pokud ústřední protistrana provádí clearing OTC derivátů, které mají stejné charakteristiky rizika jako deriváty vypořádávané na regulovaných trzích nebo na rovnocenném trhu třetí země, může ústřední protistrana na základě posouzení rizikových faktorů uvedených v odstavci 2 použít pro uvedené smlouvy jiný interval spolehlivosti, který činí minimálně 99 %, jestliže rizika OTC derivátových smluv, u kterých provádí clearing, jsou použitím takového intervalu spolehlivosti odpovídajícím způsobem zmírněna a jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 2.

Článek 25

Časový horizont pro výpočet historické volatility

1.   Ústřední protistrana zajistí, aby podle metodiky svého modelu a svého postupu validace vytvořenými v souladu s kapitolou XII pokrývaly počáteční marže minimálně interval spolehlivosti definovaný v článku 24 a pro likvidační období definované v článku 26 byly expozice vyplývající z historické volatility vypočítány na základě údajů, které se týkají alespoň posledních 12 měsíců.

Ústřední protistrana zajistí, aby údaje použité k výpočtu historické volatility zachycovaly celou řadu tržních podmínek, včetně krizových období.

2.   Ústřední protistrana může pro výpočet historické volatility použít jakýkoli jiný časový horizont za předpokladu, že použití takového časového horizontu vede k tomu, že maržové požadavky jsou nejméně stejně vysoké jako ty získané v rámci časového období definovaného v odstavci 1.

3.   Parametry marží pro finanční nástroje bez období historického sledování vycházejí z konzervativních předpokladů. Ústřední protistrana bezodkladně přizpůsobí výpočet požadovaných marží analýze cenové historie nových finančních nástrojů.

Článek 26

Časové horizonty pro likvidační období

1.   Ústřední protistrana stanoví časové horizonty pro likvidační období s přihlédnutím k charakteristikám finančního nástroje, jehož clearing provádí, trhu, kde je obchodován, a období výpočtu a výběru marží. Tato likvidační období činí alespoň:

a)

pět pracovních dnů pro OTC deriváty;

b)

dva pracovní dny pro finanční nástroje jiné než OTC deriváty.

2.   Ve všech případech ústřední protistrana za účelem stanovení odpovídajícího likvidačního období vyhodnotí a započte přinejmenším tyto skutečnosti:

a)

co nejdelší možnou dobu, která může uplynout od posledního výběru marží do prohlášení selhání ústřední protistranou nebo aktivace procesu řízení selhání ústřední protistranou;

b)

odhadovanou dobu potřebnou k přípravě a provedení strategie pro řízení selhání člena clearingového systému podle zvláštností každé kategorie finančních nástrojů, včetně úrovně likvidity a velikosti a koncentrace pozic, a trhů, které ústřední protistrana použije na uzavření nebo úplné zajištění pozice člena clearingového systému;

c)

dobu potřebnou na pokrytí rizika protistrany, jemuž je ústřední protistrana vystavena, je-li to na místě.

3.   Při hodnocení období stanovených v odstavci 2 zohlední ústřední protistrana přinejmenším faktory uvedené v čl. 24 odst. 2 a časové období pro výpočet historické volatility, jak je stanoveno v článku 25.

4.   Pokud ústřední protistrana provádí clearing OTC derivátů, které mají stejné rizikové charakteristiky jako deriváty uzavírané na regulovaných trzích nebo na rovnocenném trhu třetí země, může použít časový horizont pro likvidační období odlišné od definice uvedené v odstavci 1, za předpokladu, že může svému příslušnému orgánu prokázat, že:

a)

takový časový horizont by byl s ohledem na zvláštnosti příslušných OTC derivátů vhodnější než je ten uvedený v odstavci 1;

b)

takový časový horizont činí alespoň dva pracovní dny.

Článek 27

Marže vztahující se k portfoliu

1.   Ústřední protistrana může povolit kompenzaci nebo snížení požadované marže u finančních nástrojů, jejichž clearing provádí, jestliže je cenové riziko jednoho finančního nástroje nebo souboru finančních nástrojů výrazně a spolehlivě korelováno s cenovým rizikem dalších finančních nástrojů nebo vychází z rovnocenného statistického parametru závislosti.

2.   Ústřední protistrana zdokumentuje svůj přístup k maržím vztahujícím se k portfoliu a přinejmenším stanoví, že korelace nebo rovnocenný statistický parametr závislosti mezi dvěma nebo více finančními nástroji, jejichž clearing provádí, je prokazatelně spolehlivý ve zpětném období vypočteném podle článku 25 a prokazuje odolnost v zátěžových historických nebo hypotetických scénářích. Ústřední protistrana prokáže, že pro vztah k ceně existuje ekonomické opodstatnění.

3.   Všechny finanční nástroje, na které se uplatňují marže vztahující se k portfoliu, jsou kryty ze stejného fondu pro riziko selhání. Avšak pokud ústřední protistrana může předem příslušnému orgánu a svým členům clearingového systému prokázat, jak by potenciální ztráty rozdělila mezi různé fondy pro riziko selhání, a uvede nezbytná ustanovení ve svých předpisech, mohou být marže vztahující se k portfoliu použity na finanční nástroje, které jsou kryty odlišnými fondy pro riziko selhání.

4.   Pokud marže vztahující se k portfoliu kryjí různé nástroje, objem snížení marží nesmí být větší než 80 % rozdílu mezi součtem marží pro každý produkt vypočteným individuálně a marží vypočtenou na základě kombinovaného odhadu expozice pro smíšené portfolio. Pokud ústřední protistrana není vystavena žádnému potenciálnímu riziku ze snížení marží, může použít snížení až o 100 % uvedeného rozdílu.

5.   Snížení marží, které se týká marží vztahujících se k portfoliu, musí podléhat řádnému programu zátěžového testování v souladu s kapitolou XII.

Článek 28

Procykličnost

1.   Ústřední protistrana zajistí, aby její strategie pro výběr a revizi intervalu spolehlivosti, likvidačního období a zpětného období přinášela prospektivní, stabilní a obezřetné maržové požadavky, které omezí procykličnost do té míry, že spolehlivost a finanční zajištění ústřední protistrany nebudou nepříznivě ovlivněny. To znamená pokud možno zabránit rušivým nebo velkým skokovým změnám maržových požadavků a zavést transparentní a předvídatelné postupy pro úpravy maržových požadavků v reakci na měnící se tržní podmínky. Přitom ústřední protistrana zvolí alespoň jednu z těchto možností:

a)

použije maržový polštář, který se rovná nejméně 25 % vypočtených marží, a umožní jeho vyčerpání v obdobích, kdy vypočtené maržové požadavky výrazně rostou;

b)

přiřadí váhu nejméně 25 % zátěžovému pozorování ve zpětném období vypočteném v souladu s článkem 26;

c)

zajistí, aby její maržové požadavky nebyly nižší než ty, které by byly vypočítány pomocí volatility odhadované z desetiletého historického zpětného období.

2.   Pokud ústřední protistrana reviduje parametry modelu marží, aby lépe odrážel stávající tržní podmínky, vezme v úvahu veškeré potenciální procyklické účinky takového přepracování.

KAPITOLA VII

FOND PRO RIZIKO SELHÁNÍ

(Článek 42 nařízení (EU) č. 648/2012)

Článek 29

Rámec a řízení

1.   Pro stanovení minimální velikosti fondu pro riziko selhání a výše jiných finančních zdrojů nezbytných pro splnění požadavků článků 42 a 43 nařízení (EU) č. 648/2012 a s ohledem na propojenost v rámci skupiny uplatní ústřední protistrana rámec interní politiky, ve kterém definuje druhy mimořádných, ale možných tržních podmínek, za nichž by byla vystavena nejvyššímu riziku.

2.   Tento rámec obsahuje prohlášení popisující, jak ústřední protistrana definuje mimořádné, ale možné tržní podmínky. Musí být plně zdokumentován a uchován v souladu s článkem 12.

3.   Rámec musí být projednán ve výboru pro rizika a schválen radou. Spolehlivost rámce a jeho schopnost odrážet pohyby na trhu jsou předmětem přezkumu nejméně jednou ročně. Přezkum musí být projednán ve výboru pro rizika a předložen radě.

Článek 30

Identifikace mimořádných, ale možných tržních podmínek

1.   Rámec popsaný v článku 29 odráží rizikový profil ústřední protistrany, přičemž případně zohlední přeshraniční a křížové měnové expozice. Musí identifikovat všechna tržní rizika, jimž by ústřední protistrana byla vystavena v případě selhání jednoho nebo více členů clearingového systému, včetně nepříznivých pohybů tržních cen nástrojů, u nichž se provádí clearing, nižší tržní likvidity těchto nástrojů a poklesu likvidační hodnoty zajištění. Tento rámec musí rovněž odrážet další rizika, která pro ústřední protistranu vyplývají ze současného selhání subjektů ve skupině člena clearingového systému, jenž selhal.

2.   Rámec musí individuálně identifikovat všechny trhy, ze kterých pro ústřední protistranu plyne riziko v souvislosti se scénářem selhání člena clearingového systému. U každého identifikovaného trhu specifikuje ústřední protistrana mimořádné, ale možné podmínky, které vycházejí přinejmenším z:

a)

řady historických scénářů, včetně období extrémních pohybů na trhu zaznamenaných během posledních 30 let, nebo za dobu, kdy byly k dispozici spolehlivé údaje, podle kterých by ústřední protistrana byla vystavena nejvyššímu finančnímu riziku. Pokud ústřední protistrana rozhodne, že není pravděpodobné, že opět dojde k historickému výskytu velkých cenových pohybů, odůvodní jeho vypuštění z rámce příslušnému orgánu;

b)

řady možných budoucích scénářů založených na soustavných předpokladech týkajících se tržní volatility a cenové korelace na trzích a u finančních nástrojů, vycházejících z kvantitativního i kvalitativního posouzení potenciálních tržních podmínek.

3.   Tento rámec rovněž zohlední, kvantitativně i kvalitativně, v jakém rozsahu by se mohly extrémní cenové pohyby projevit na více identifikovaných trzích současně. Rámec respektuje, že se historické cenové korelace mohou v mimořádných, ale možných tržních podmínkách rozpadnout.

Článek 31

Revize mimořádných, ale možných scénářů

Postupy podle článku 30 ústřední protistrana pravidelně reviduje s přihlédnutím k veškerému podstatnému vývoji na trhu a rozsahu a koncentraci expozic členů clearingového systému. Soubor historických a hypotetických scénářů, které ústřední protistrana používá k identifikaci mimořádných, ale možných tržních podmínek, ústřední protistrana reviduje, a to v konzultaci s výborem pro rizika, nejméně jednou ročně a častěji, pokud změny na trhu nebo podstatné změny souboru smluv, u kterých ústřední protistrana provádí clearing, ovlivňují předpoklady, jež jsou základem scénářů, a tak vyžadují úpravu scénářů. Podstatné změny rámce se oznamují radě.

KAPITOLA VIII

KONTROLY RIZIKA LIKVIDITY

(Článek 44 nařízení (EU) č. 648/2012)

Článek 32

Hodnocení rizika likvidity

1.   Ústřední protistrana vytvoří spolehlivý rámec pro řízení rizika likvidity, který obsahuje účinné operační a analytické nástroje, které průběžně a včas identifikují, měří a sledují její vypořádání a finanční toky, včetně jejího využívání vnitrodenní likvidity. Ústřední protistrany pravidelně hodnotí strukturu a fungování svého rámce pro řízení likvidity, včetně zvážení výsledků zátěžových testů.

2.   Rámec pro řízení rizika likvidity ústřední protistrany musí být dostatečně spolehlivý, aby zajistil, že ústřední protistrana je schopna dostát platebním závazkům a povinnostem vypořádání ve všech relevantních měnách v okamžiku jejich splatnosti, případně i během dne. Rámec pro řízení rizika likvidity ústřední protistrany rovněž zahrnuje hodnocení možných budoucích potřeb týkajících se likvidity v širokém spektru možných krizových scénářů. Krizový scénář zahrnuje selhání členů clearingového systému podle článku 44 nařízení (EU) č. 648/2012 od data selhání až do konce likvidačního období a riziko likvidity plynoucí z investiční politiky ústřední protistrany a postupů za mimořádných, ale možných tržních podmínek.

3.   Rámec pro řízení rizika likvidity obsahuje plán likvidity, který je zaznamenán a uchováván v souladu s článkem 12. Minimální obsah plánu likvidity zahrnuje postupy ústřední protistrany pro:

a)

řízení a monitorování, nejméně jednou denně, potřeb likvidity v celé řadě tržních scénářů;

b)

uchování dostatečně likvidních finančních prostředků k pokrytí potřeb likvidity a rozlišení mezi použitím různých druhů zdrojů likvidity;

c)

denní hodnocení a oceňování likvidních aktiv, které jsou ústřední protistraně k dispozici, a jejích potřeb týkajících se likvidity;

d)

určení zdrojů rizika likvidity;

e)

hodnocení časových lhůt, během nichž by likvidní finanční zdroje měly být ústřední protistraně k dispozici;

f)

posouzení možných potřeb týkajících se likvidity vyplývajících ze schopnosti členů clearingového systému vyměnit hotovostní zajištění za nehotovostní;

g)

postupy v případě deficitů likvidity;

h)

doplnění všech likvidních finančních zdrojů, které může využít v případě krize.

Rada ústřední protistrany plán schválí po konzultaci s výborem pro rizika.

4.   Ústřední protistrana vyhodnotí riziko likvidity, kterému čelí, včetně případů, kdy ústřední protistrana nebo její členové clearingového systému nemohou dostát svým platebním závazkům v době splatnosti v rámci procesu clearingu nebo vypořádání, s ohledem rovněž na investiční aktivity ústřední protistrany. Rámec pro řízení rizik musí zohledňovat potřeby likvidity vyplývající ze vztahů ústřední protistrany s jakýmkoli subjektem, vůči kterému má ústřední protistrana likviditní expozici, včetně:

a)

zúčtovacích bank;

b)

platebních systémů;

c)

systémů vypořádání obchodů s cennými papíry;

d)

nostro zprostředkovatelů;

e)

bank provádějících úschovu;

f)

poskytovatelů likvidity;

g)

interoperabilních ústředních protistran;

h)

poskytovatelů služeb.

5.   Ústřední protistrana ve svém rámci pro řízení rizika likvidity zohlední veškeré vzájemné závislosti mezi subjekty uvedenými v odstavci 4 a vícečetné vztahy, které subjekt uvedený v odstavci 4 může s ústřední protistranou mít.

6.   Ústřední protistrana vypracovává denní zprávu o potřebách a zdrojích podle odst. 3 písm. a), b) a c) a čtvrtletní zprávu o svém plánu likvidity podle odst. 3 písm. d) až h). Zprávy musí být zdokumentovány a uchovány v souladu s ustanoveními kapitoly IV.

Článek 33

Přístup k likviditě

1.   Ústřední protistrana uchovává v každé příslušné měně likvidní zdroje, které jsou úměrné požadavkům na likviditu definovaným podle článku 44 nařízení (EU) č. 648/2012 a článku 32 tohoto nařízení. Tyto likvidní zdroje se omezují na:

a)

hotovost uloženou u emisní centrální banky;

b)

hotovost uloženou u povolené úvěrové instituce v souladu s článkem 47;

c)

přislíbené úvěrové linky nebo obdobná ujednání se členy clearingového systému, kteří neselhali;

d)

přislíbené repo;

e)

vysoce obchodovatelné finanční nástroje, které splňují požadavky článku 45 a 46 a u nichž může ústřední protistrana prokázat, že jsou ihned k dispozici a směnitelné na hotovost tentýž den za pomoci předem sjednaných a vysoce spolehlivých ujednání o financování, a to i za krizových tržních podmínek.

2.   Ústřední protistrana přihlédne k měnám, ve kterých jsou denominovány její závazky, a zohlední potenciální dopady krizových podmínek na její schopnost přístupu na devizové trhy tak, aby byl v souladu s cykly vypořádání obchodů s cennými papíry v cizí měně a systémů vypořádání obchodů s cennými papíry.

3.   Přislíbené úvěrové linky oproti zajištění poskytnutému členy clearingového systému se nesmí jako likvidní zdroje započítat dvakrát. Ústřední protistrana přijme opatření pro monitorování a řízení koncentrace expozic vůči riziku likvidity vzhledem k jednotlivým poskytovatelům likvidity.

4.   Ústřední protistrana důkladně prověřuje, zda její poskytovatelé likvidity mají dostatečnou kapacitu ke splnění ujednání o likviditě.

5.   Ústřední protistrana pravidelně testuje své postupy, aby měla přístup k předem sjednaným ujednáním o financování. To může zahrnovat čerpání testovacích částek komerčních úvěrových linek, aby se ověřila rychlost přístupu ke zdrojům a spolehlivost postupů.

6.   Ústřední protistrana má ve svém plánu likvidity podrobné postupy pro využití svých likvidních finanční zdrojů k tomu, aby během deficitu hotovosti dostála svým platebním závazkům. Likviditní postupy musí jasně uvádět, kdy by měly být určité zdroje použity. Postupy musí také popisovat způsob přístupu k hotovostním vkladům nebo k investicím hotovostních vkladů do příštího dne, jak uskutečňovat tržní obchody během téhož dne nebo jak využít předem sjednané linky likvidity. Tyto postupy musí být pravidelně testovány. Ústřední protistrana rovněž vytvoří odpovídající plán pro obnovu ujednání o financování před jejich vypršením.

Článek 34

Riziko koncentrace

1.   Ústřední protistrana pozorně monitoruje a kontroluje koncentraci svých expozic vůči riziku likvidity, včetně svých expozic vůči subjektům uvedeným v čl. 32 odst. 4 a subjektům téže skupiny.

2.   Rámec pro řízení rizika likvidity ústřední protistrany zahrnuje použití limitů expozic a koncentrace.

3.   Ústřední protistrana stanoví procesy a postupy pro případ porušení limitů koncentrace.

KAPITOLA IX

POSTUPNÁ OCHRANA PROTI SELHÁNÍ

(Článek 45 nařízení (EU) č. 648/2012)

Článek 35

Výpočet výše vlastních zdrojů ústřední protistrany, které mají být použity pro postupnou ochranu proti selhání

1.   Ústřední protistrana udržuje, a ve své rozvaze samostatně uvádí, výši vlastních zdrojů vyhrazených pro účely stanovené v čl. 45 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012.

2.   Ústřední protistrana vypočítá minimální výši uvedenou v odstavci 1 vynásobením minimálního kapitálu, včetně nerozděleného zisku a rezervních fondů, jenž drží podle článku 16 nařízení (EU) č. 648/2012 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 152/2013 (8), 25 %.

Ústřední protistrana tuto minimální výši reviduje jednou ročně.

3.   Pokud ústřední protistrana zřídila více než jeden fond pro riziko selhání pro různé kategorie finančních nástrojů, jejichž clearing provádí, celkové vyhrazené vlastní zdroje vypočítané podle odstavce 1 musí být alokovány pro každý fond pro riziko selhání v poměru k velikosti každého fondu pro riziko selhání, musí být samostatně uvedeny v její rozvaze a použity pro selhání, k nimž dochází v různých tržních segmentech, ke kterým se fondy pro riziko selhání vztahují.

4.   Ke splnění požadavku podle odstavce 1 se nesmí použít žádné jiné zdroje než kapitál, včetně nerozděleného zisku a rezervních fondů, jak je uvedeno v článku 16 nařízení (EU) č. 648/2012.

Článek 36

Udržování výše vlastních zdrojů ústřední protistrany, které mají být použity pro postupnou ochranu proti selhání

1.   Ústřední protistrana bezodkladně informuje příslušný orgán, jestliže se výše držených vyhrazených vlastních zdrojů sníží pod částku požadovanou v článku 35, spolu s důvody pro porušení a podrobným písemným popisem opatření s cílem tuto částku obnovit a časovým harmonogramem pro tato opatření.

2.   Pokud dojde k následnému selhání jednoho nebo více členů clearingového systému dříve, než ústřední protistrana obnoví vyhrazené vlastní zdroje, použije se pro účely článku 45 nařízení (EU) č. 648/2012 pouze zbytková výše alokovaných vyhrazených vlastních zdrojů.

3.   Ústřední protistrana obnoví vyhrazené vlastní zdroje nejpozději do jednoho měsíce od oznámení podle odstavce 1.

KAPITOLA X

ZAJIŠTĚNÍ

(Článek 46 nařízení (EU) č. 648/2012)

Článek 37

Obecné požadavky

Ústřední protistrana stanoví a provádí transparentní a předvídatelné strategie a postupy pro hodnocení a průběžné monitorování likvidity aktiv přijatých jako zajištění a případně přijme nápravná opatření.

Ústřední protistrana reviduje svou strategii a postupy pro způsobilá aktiva nejméně jednou ročně. Stejná revize se rovněž provede, kdykoli dojde k zásadní změně, která má vliv na expozici ústřední protistrany vůči riziku.

Článek 38

Hotovostní zajištění

Pro účely čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 se za vysoce likvidní zajištění ve formě hotovosti považuje:

a)

měna, u které může ústřední protistrana příslušným orgánům prokázat, že je schopna adekvátně řídit rizika;

b)

měna, ve které ústřední protistrana provádí clearing obchodů, v rámci zajištění požadovaného k pokrytí expozic ústřední protistrany v této měně.

Článek 39

Finanční nástroje

Pro účely čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 se finanční nástroje, bankovní záruky a zlato, které splňují podmínky stanovené v příloze I, považují za vysoce likvidní zajištění.

Článek 40

Oceňování zajištění

1.   Pro účely oceňování vysoce likvidního zajištění, jak je definováno v článku 37, ústřední protistrana stanoví a provádí strategie a postupy ke sledování úvěrové kvality, tržní likvidity a cenové volatility každého aktiva přijatého jako zajištění v téměř reálném čase. Ústřední protistrana pravidelně nejméně jednou ročně monitoruje adekvátnost svých strategií a postupů oceňování. Stejná revize se rovněž provede, kdykoli dojde k podstatné změně, která má vliv na expozici ústřední protistrany vůči riziku.

2.   Ústřední protistrana své zajištění ocení podle tržní hodnoty v téměř reálném čase, a pokud to není možné, musí být ústřední protistrana schopna příslušným orgánům prokázat, že je schopna řídit rizika.

Článek 41

Snížení hodnoty

1.   Ústřední protistrana stanoví a provádí strategie a postupy, aby určila obezřetné snížení hodnoty, které se použije na hodnotu zajištění.

2.   Snížení hodnoty zohlední, že za krizových tržních podmínek může být nutné zajištění likvidovat, a bere v úvahu dobu potřebnou k jeho likvidaci. Ústřední protistrana příslušnému orgánu prokáže, že se snížení hodnoty vypočítává konzervativně, aby se co nejvíce zamezilo procyklickým účinkům. Pro každé aktivum zajištění se snížení hodnoty stanoví s ohledem na relevantní kritéria, včetně:

a)

druhu aktiva a míry úvěrového rizika spojeného s finančním nástrojem na základě interního hodnocení ústřední protistranou. Při provádění tohoto hodnocení použije ústřední protistrana definovanou a objektivní metodiku, jež plně nespoléhá na externí stanoviska, a která zohledňuje riziko vyplývající z usazení emitenta v konkrétní zemi;

b)

splatnosti aktiva,

c)

historické a hypotetické budoucí cenové volatility aktiva za krizových tržních podmínek;

d)

likvidity trhu s podkladovým nástrojem, včetně rozpětí mezi nabídkou a poptávkou;

e)

měnového rizika, pokud existuje;

f)

rizika pozitivní korelace.

3.   Ústřední protistrana pravidelně monitoruje adekvátnost snížení hodnoty. Ústřední protistrana reviduje strategie a postupy snížení hodnoty nejméně jednou ročně a po každé zásadní změně, která má vliv na expozici ústřední protistrany vůči riziku, ale měla by pokud možno zabránit rušivým nebo velkým skokovým změnám snížení hodnoty, které by mohly vést k procykličnosti. Strategie a postupy snížení hodnoty se validují nezávisle nejméně jednou ročně.

Článek 42

Limity koncentrace

1.   Ústřední protistrana stanoví a provádí strategie a postupy s cílem zajistit, aby zajištění zůstalo v dostatečné míře diverzifikováno, aby jeho likvidace byla možná ve vymezeném období držení bez výrazného tržního dopadu. Strategie a postupy stanoví opatření ke zmírňování rizika, která mají být uplatněna, jestliže jsou překročeny limity koncentrace stanovené v odstavci 2.

2.   Ústřední protistrana stanoví limity koncentrace pro:

a)

jednotlivé emitenty;

b)

typ emitenta;

c)

druh aktiva;

d)

každého člena clearingového systému;

e)

všechny členy clearingového systému.

3.   Limity koncentrace se stanoví konzervativně s přihlédnutím ke všem relevantním kritériím, včetně:

a)

finančních nástrojů vydaných emitenty stejného typu z hlediska hospodářských odvětví, činnosti, zeměpisné oblasti;

b)

výše úvěrového rizika finančního nástroje nebo emitenta na základě interního hodnocení ústřední protistranou. Při provádění tohoto hodnocení použije ústřední protistrana definovanou a objektivní metodiku, jež plně nespoléhá na externí stanoviska, a která zohledňuje riziko vyplývající z usazení emitenta v konkrétní zemi;

c)

likvidity a cenové volatility finančních nástrojů.

4.   Ústřední protistrana zajistí, aby jediná úvěrová instituce nebo rovnocenná finanční instituce z třetí země nebo subjekt, který je součástí téže skupiny jako úvěrová instituce, nebo finanční instituce z třetí země ručila maximálně za 10 % jejího zajištění. Pokud je zajištění, které ústřední protistrana obdržela v podobě záruk komerčních bank, vyšší než 50 % celkového zajištění, může být tento limit stanoven až na 25 %.

5.   Při výpočtu limitů stanovených v odstavci 2 zahrnuje ústřední protistrana celkovou expozici ústřední protistrany vůči emitentu, včetně výše kumulovaných úvěrových linek, depozitních certifikátů, termínovaných vkladů, spořících účtů, depozitních účtů, běžných účtů, nástrojů peněžního trhu a reverzního repa, které ústřední protistrana využívá. Tyto limity se nevztahují na zajištění v držení ústřední protistrany, které přesahuje minimální požadavky na marže, fond pro riziko selhání nebo jiné finanční zdroje.

6.   Při určování limitu koncentrace pro expozici ústřední protistrany vůči jednotlivým emitentům agreguje ústřední protistrana svou expozici vůči všem finančním nástrojům vydaným emitentem nebo subjektem skupiny, výslovně zaručeným emitentem nebo subjektem skupiny a vůči finančním nástrojům vydaným podniky, jejichž výhradním účelem je vlastnit výrobní prostředky, které jsou zásadní pro podnikání emitenta, a považuje ji za jediné riziko.

7.   Ústřední protistrana pravidelně sleduje adekvátnost svých strategií a postupů týkajících se limitu koncentrace. Ústřední protistrana reviduje své strategie a postupy týkající se limitu koncentrace alespoň jednou ročně a po každé zásadní změně, která má vliv na expozici ústřední protistrany.

8.   Ústřední protistrana informuje o použitelných limitech koncentrace a veškerých změnách těchto limitů příslušný orgán a členy clearingového systému.

9.   Pokud ústřední protistrana podstatně poruší limit koncentrace stanovený ve svých strategiích a postupech, bezodkladně informuje příslušný orgán. Ústřední protistrana zjedná nápravu porušení co nejdříve.

KAPITOLA XI

INVESTIČNÍ POLITIKA

(Článek 47 nařízení (EU) č. 648/2012)

Článek 43

Vysoce likvidní finanční nástroje

1. Pro účely čl. 47 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 lze dluhové nástroje považovat za vysoce likvidní, s minimálním úvěrovým a tržním rizikem, pokud se jedná o dluhové nástroje, které splňují každou z podmínek stanovených v příloze II.

Článek 44

Vysoce bezpečná ujednání pro uložení finančních nástrojů

1.   Pokud nemůže ústřední protistrana uložit finanční nástroje uvedené v článku 45 nebo ty, které jí byly složeny jako marže, příspěvky do fondu pro riziko selhání nebo příspěvky na jiné finanční zdroje, a to převedením vlastnického práva i práva ze zajištění, u provozovatele systému vypořádání cenných papírů, který zajistí plnou ochranu uvedených nástrojů, potom se takové finanční nástroje uloží u některé z těchto institucí:

a)

u centrální banky, která zajistí plnou ochranu uvedených nástrojů a umožní ústřední protistraně neprodlený přístup k finančním nástrojům, pokud je to třeba;

b)

u povolené úvěrové instituce podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES (9), která zajistí úplné oddělení a ochranu uvedených nástrojů a umožní ústřední protistraně neprodlený přístup k finančním nástrojům, pokud je to třeba, a o které může ústřední protistrana prokázat, že má na základě interního posouzení ústřední protistranou nízké úvěrové riziko. Při provádění takového hodnocení použije ústřední protistrana definovanou a objektivní metodiku, jež plně nespoléhá na externí stanoviska a která zohledňuje riziko vyplývající z usazení emitenta v konkrétní zemi;

c)

u finanční instituce z třetí země, na kterou se vztahují a která splňuje ustanovení o obezřetnostním dohledu považované příslušnými orgány za alespoň tak přísné, jako jsou ta uvedená ve směrnici 2006/48/ES, a která má spolehlivé účetní postupy, bezpečnostní postupy a interní kontroly a jež zajistí úplné oddělení a ochranu uvedených nástrojů, umožní ústřední protistraně neprodlený přístup k finančním nástrojům, pokud je to bude třeba, a o které může ústřední protistrana prokázat, že má na základě interního posouzení ústřední protistranou nízké úvěrové riziko. Při provádění takového hodnocení použije ústřední protistrana definovanou a objektivní metodiku, jež plně nespoléhá na externí stanoviska a která zohledňuje riziko vyplývající z usazení emitenta v konkrétní zemi.

2.   Pokud jsou finanční nástroje uloženy podle odst. 1 písm. b) nebo c), musí být drženy v rámci ujednání, která předcházejí veškerým ztrátám ústřední protistrany z důvodu selhání nebo platební neschopnosti povolené finanční instituce.

3.   Vysoce bezpečná ujednání pro uložení finančních nástrojů složených jako marže, příspěvků do fondu pro riziko selhání nebo příspěvků na jiné finanční zdroje povolí ústřední protistraně tyto finanční nástroje opětovně využít, pouze pokud jsou splněny podmínky v čl. 39 odst. 8 nařízení (EU) č. 648/2012 a pokud je cílem opětovného použití provedení plateb, řízení selhání člena clearingového systému nebo provedení interoperabilní dohody.

Článek 45

Vysoce bezpečná ujednání pro udržování hotovosti

1.   Pro účely čl. 47 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012 v případě, že je hotovost uložena jinde než u centrální banky, musí takový vklad splňovat každou z těchto podmínek:

a)

vklad je veden v jedné z těchto měn:

i)

měna, o jejíchž rizicích je ústřední protistrana schopna se značnou důvěrou doložit, že je schopna je řídit,

ii)

měna, ve které ústřední protistrana provádí clearing obchodů v rámci zajištění přijatého v této měně;

b)

vklad se uloží u jednoho z těchto subjektů:

i)

povolené úvěrové instituce podle směrnice 2006/48/ES, o které může ústřední protistrana na základě svého interního posouzení doložit, že má nízké úvěrové riziko. Při provádění tohoto hodnocení použije ústřední protistrana definovanou a objektivní metodiku, jež plně nespoléhá na externí stanoviska, a která zohledňuje riziko vyplývající z usazení emitenta v konkrétní zemi,

ii)

finanční instituce z třetí země, na kterou se vztahují a která splňuje ustanovení o obezřetnostním dohledu považované příslušnými orgány za alespoň tak přísné, jako jsou ta uvedená ve směrnici 2006/48/ES, a která má spolehlivé účetní postupy, bezpečnostní postupy a interní kontroly a o které může ústřední protistrana na základě svého interního posouzení doložit, že má nízké úvěrové riziko. Při provádění tohoto hodnocení použije ústřední protistrana definovanou a objektivní metodiku, jež plně nespoléhá na externí stanoviska, a která zohledňuje riziko vyplývající z usazení emitenta v konkrétní zemi.

2.   Pokud je hotovost držena do příštího dne v souladu s odstavcem 1, potom ne méně než 95 % takové hotovosti, vypočtených za průměrné období jednoho kalendářního měsíce, se uloží prostřednictvím ujednání, která zabezpečí zajištění hotovosti vysoce likvidními finančními nástroji, které splňují požadavky článku 45, s výjimkou požadavku odst. 1 písm. c) uvedeného článku.

Článek 45

Limity koncentrace

1.   Ústřední protistrana vytvoří a provádí strategie a postupy, jež zajistí, že finanční nástroje, do kterých jsou její finanční zdroje investovány, zůstanou dostatečně diverzifikované.

2.   Ústřední protistrana stanoví limity koncentrace a monitoruje koncentraci svých finančních zdrojů, pokud jde o:

a)

jednotlivé finanční nástroje;

b)

druhy finančních nástrojů;

c)

jednotlivé emitenty;

d)

typy emitentů;

e)

protistrany, se kterými jsou uzavřena ujednání podle čl. 44 odst. 1 písm. b) a c) nebo čl. 45 odst. 2.

3.   Při zvažování typů emitentů zohlední ústřední protistrana tyto skutečnosti:

a)

geografické rozložení;

b)

vzájemné závislosti a vícečetné vztahy, které subjekt může s ústřední protistranou mít;

c)

výši úvěrového rizika;

d)

expozice, které ústřední protistraně vůči emitentu vznikají v souvislosti s produkty, jejichž clearing ústřední protistrana provádí.

4.   Strategie a postupy stanoví opatření ke zmírňování rizika, která mají být uplatněna, jestliže jsou limity koncentrace překročeny.

5.   Při určování limitu koncentrace pro expozici ústřední protistrany vůči jednotlivým emitentům nebo uschovatelům agreguje ústřední protistrana expozici vůči všem finančním nástrojům vydaným nebo výslovně zaručeným emitentem a veškeré finanční zdroje uložené u uschovatele a považuje ji za jediné riziko.

6.   Ústřední protistrana pravidelně sleduje adekvátnost svých strategií a postupů týkajících se limitu koncentrace. Kromě toho ústřední protistrana reviduje své strategie a postupy týkající se limitu koncentrace alespoň jednou ročně a po každé zásadní změně, která má vliv na expozici ústřední protistrany.

7.   Pokud ústřední protistrana poruší limit koncentrace stanovený ve svých strategiích a postupech, bezodkladně informuje příslušný orgán. Ústřední protistrana zjedná nápravu porušení co nejdříve.

Článek 46

Nehotovostní zajištění

V případě, že je zajištění přijato v podobě finančních nástrojů v souladu s ustanoveními kapitoly X, použijí se pouze články 44 a 45.

KAPITOLA XII

PŘEZKUM MODELŮ, ZÁTĚŽOVÉ TESTOVÁNÍ A ZPĚTNÉ TESTOVÁNÍ

(Článek 49 nařízení (EU) č. 648/2012)

ODDÍL 1

Modely a programy

Článek 47

Validace modelu

1.   Ústřední protistrana provede komplexní validaci svých modelů, jejich metodik a rámce pro řízení rizika likvidity používaných ke kvantifikaci, agregaci a řízení svých rizik. Jakékoli zásadní revize nebo změny modelů, jejich metodik a rámce pro řízení rizika likvidity podléhají před použitím odpovídající úrovni řízení, včetně doporučení předložených výborem pro rizika, a validací kvalifikovanou a nezávislou osobou.

2.   Postup validace ústřední protistrany je zdokumentován a přinejmenším uvádí strategie použité k testování metodik týkajících se marží ústřední protistrany, fondu pro riziko selhání a jiných finančních zdrojů, a rámce pro výpočet likvidních finančních zdrojů. Jakékoli zásadní revize nebo úpravy těchto strategií podléhají před použitím odpovídající úrovni řízení, včetně doporučení předložených výborem pro rizika, a validaci kvalifikovanou a nezávislou osobou.

3.   Komplexní validace zahrnuje přinejmenším:

a)

hodnocení koncepční spolehlivosti modelů a rámce, včetně podpůrných důkazů vzniklých v průběhu vypracování;

b)

přezkum probíhajících postupů monitorování, včetně ověření postupů a referenčních hodnot;

c)

přezkum parametrů a předpokladů použitých při vypracování modelů, jejich metodik a rámce;

d)

přezkum adekvátnosti a vhodnosti modelů, jejich metodik a rámce přijatých s ohledem na druhy smluv, na které se vztahují;

e)

přezkum přiměřenosti scénářů zátěžového testování v souladu s kapitolou VII a článkem 52;

f)

analýzu výsledků testování.

4.   Ústřední protistrana stanoví kritéria, na jejichž základě vyhodnocuje, zda její modely, metodiky a rámec pro řízení rizika likvidity mohou být úspěšně validovány. Tato kritéria zahrnují úspěšné výsledky testování.

5.   Pokud nejsou údaje o cenách ihned k dispozici nebo nejsou spolehlivé, ústřední protistrana taková cenová omezení řeší a přinejmenším přijme konzervativní předpoklady na základě pozorovaných korelovaných nebo souvisejících trhů a aktuálního chování trhu.

6.   Pokud nejsou údaje o cenách ihned k dispozici nebo nejsou spolehlivé, systémy a modely oceňování použité za tímto účelem podléhají odpovídající úrovni řízení, včetně doporučení předložených výborem pro rizika, a validaci a testování. Ústřední protistrana zadá validaci svých modelů oceňování na základě řady tržních scénářů kvalifikované a nezávislé osobě, aby bylo zajištěno, že její modely přesně produkují odpovídající ceny, a v případě potřeby upraví svůj výpočet počátečních marží, aby odrážel jakékoli riziko zjištěné modelem.

7.   Ústřední protistrana pravidelně provádí hodnocení teoretických i empirických vlastností svého modelu marží pro všechny finanční nástroje, jejichž clearing provádí.

Článek 48

Programy testování

1.   Ústřední protistrana má zavedeny strategie a postupy, které upřesňují programy zátěžového a zpětného testování, které používá k hodnocení vhodnosti, přesnosti, spolehlivosti a odolnosti modelů a jejich metodik používaných k výpočtu svých mechanismů kontroly rizik, včetně marže, příspěvků do fondu pro riziko selhání a jiných finančních zdrojů za nejrůznějších tržních podmínek.

2.   Strategie a postupy ústřední protistrany uvádějí rovněž podrobnosti o programu zátěžového testování, který ústřední protistrana používá k posouzení vhodnosti, přesnosti, spolehlivosti a odolnosti rámce pro řízení rizika likvidity.

3.   Tyto strategie a postupy zahrnují přinejmenším metodiky pro zahrnutí výběru a vypracování vhodného testování, včetně portfolia a výběru údajů o trhu, periodicity testování, zvláštních charakteristik rizika spojených s finančními nástroji, u nichž je prováděn clearing, analýzu výsledků testování a výjimky a příslušná potřebná nápravná opatření.

4.   Ústřední protistrana do všech testů zahrne veškeré pozice klienta.

ODDÍL 2

Zpětné testování

Článek 49

Postup zpětného testování

1.   Ústřední protistrana posoudí své krytí maržemi prostřednictvím následného porovnání zjištěných a očekávaných výsledků získaných použitím modelů marží. Taková analýza zpětného testování se provádí každý den s cílem vyhodnotit, zda existují nějaké testovací výjimky z krytí maržemi. Pokrytí se posuzuje s ohledem na stávající pozice finančních nástrojů a členů clearingového systému a bere v úvahu potenciální dopady vyplývající ze zajištění portfolia a případně související s interoperabilní ústřední protistranou.

2.   Ústřední protistrana v rámci svého programu zpětného testování zváží příslušné historické časové horizonty s cílem zajistit, aby použitý rozsah pozorování byl dostatečný ke zmírnění jakéhokoli nepříznivého dopadu na statistickou významnost.

3.   Ústřední protistrana ve svém programu zpětného testování zohlední přinejmenším jasné statistické testování a kritéria výkonnosti, které ústřední protistrana určí pro posouzení výsledků zpětného testování.

4.   Ústřední protistrana pravidelně podává zprávy o výsledcích a analýze zpětného testování v podobě, která neporušuje obchodní tajemství, výboru pro rizika a žádá jej o doporučení při přezkumu svého modelu marží.

5.   Výsledky a analýza zpětného testování jsou k dispozici všem členům clearingového systému a klientům, pokud je ústřední protistrana zná. Pro všechny ostatní klienty jsou výsledky a analýza zpětného testování k dispozici na vyžádání u příslušných členů clearingového systému. Tyto informace jsou shrnuty v podobě, která neporušuje obchodní tajemství, a členové clearingového systému a klienti mají přístup pouze k podrobným výsledkům a analýze zpětného testování, které se týkají jejich vlastních portfolií.

6.   Ústřední protistrana vymezí postupy, aby upřesnila opatření, která by mohla přijmout, pokud jde o výsledky analýzy zpětného testování.

ODDÍL 3

Testování a analýza citlivosti

Článek 50

Postup testování a analýzy citlivosti

1.   Ústřední protistrana provádí testování a analýzu citlivosti, aby posoudila pokrytí svých modelů marží za různých tržních podmínek, s využitím historických údajů z období realizovaných krizových tržních podmínek a hypotetických údajů za období nerealizovaných krizových tržních podmínek.

2.   Ústřední protistrana použije celou řadu parametrů a předpokladů, aby zachytila různé historické a hypotetické podmínky, včetně nejvolatilnějších období, ke kterým došlo na trzích, jež obsluhuje, a extrémních změn korelací mezi cenami smluv, u nichž ústřední protistrana provádí clearing, aby porozuměla, jak by výše krytí maržemi mohla být ovlivněna vysoce krizovými tržními podmínkami a změnami důležitých parametrů modelu.

3.   Analýza citlivosti se provádí pro řadu skutečných a reprezentativních portfolií členů clearingového systému. Tato reprezentativní portfolia se vybírají na základě citlivosti vůči faktorům významného rizika a korelacím, kterým je ústřední protistrana vystavena. Toto testování a analýza citlivosti jsou navrženy tak, aby byly testovány klíčové parametry a předpoklady modelu počáteční marže v řadě intervalů spolehlivosti s cílem určit citlivost systému na chyby při kalibraci těchto parametrů a předpokladů. Patřičnou pozornost je třeba věnovat časové struktuře rizikových faktorů a předpokládané korelaci mezi rizikovými faktory.

4.   Ústřední protistrana vyhodnotí potenciální ztráty pozic členů clearingového systému.

5.   Ústřední protistrana vezme případně v úvahu parametry odrážející souběžné selhání členů clearingového systému, kteří vydávají finanční nástroje, jejichž clearing ústřední protistrana provádí, nebo podkladový nástroj derivátů, jejichž clearing ústřední protistrana provádí. Případně je třeba rovněž zohlednit dopady selhání klienta, který emituje finanční nástroje, jejichž clearing ústřední protistrana provádí, nebo podkladový nástroj derivátů, jejichž clearing ústřední protistrana provádí.

6.   Ústřední protistrana pravidelně podává zprávy o výsledcích testování a analýze citlivosti v podobě, která neporušuje obchodní tajemství, výboru pro rizika a žádá jej o doporučení při přezkumu svého modelu marží.

7.   Ústřední protistrana vymezí postupy, aby upřesnila opatření, která by mohla přijmout, pokud jde o výsledky analýzy testování citlivosti.

ODDÍL 4

Zátěžové testování

Článek 51

Postup zátěžového testování

1.   Při zátěžovém testování ústřední protistrany se použijí zátěžové parametry, předpoklady a scénáře pro modely používané k odhadu expozic, aby se zajistilo, že její finanční zdroje jsou za mimořádných, ale možných tržních podmínek dostatečné k pokrytí těchto expozic.

2.   V rámci programu zátěžového testování ústřední protistrany se požaduje, aby ústřední protistrana pravidelně prováděla řadu zátěžových testů a zohlednila produktový mix ústřední protistrany a všechny prvky svých modelů a jejich metodik a svůj rámec pro řízení rizika likvidity.

3.   Program zátěžového testování ústřední protistrany stanoví, že zátěžové testy se provádí s využitím definovaných scénářů zátěžového testování, které se týkají jak realizovaných, tak hypotetických mimořádných, ale možných tržních podmínek podle kapitoly VII. Realizované podmínky, které se mají použít, se případně přezkoumají a upraví. Ústřední protistrana rovněž zváží jiné formy vhodných scénářů zátěžového testování, včetně mimo jiné technického nebo finančního selhání svých zúčtovacích bank, nostro zprostředkovatelů, bank provádějících úschovu, poskytovatelů likvidity nebo interoperabilních ústředních protistran.

4.   Ústřední protistrana musí být schopna rychle upravit své zátěžové testy tak, aby obsáhly nová nebo nově se objevující rizika.

5.   Ústřední protistrana zohlední potenciální ztráty vyplývající ze selhání klienta, pokud je znám, jenž provádí clearing přes více členů clearingového systému.

6.   Ústřední protistrana pravidelně podává zprávy o výsledcích a analýze zátěžového testování v podobě, která neporušuje obchodní tajemství, výboru pro rizika a žádá jej o doporučení při přezkumu svých modelů, jejich metodik a svého rámce pro řízení rizika likvidity.

7.   Výsledky a analýza zátěžového testování se zpřístupní všem členům clearingového systému a klientům, pokud je ústřední protistrana zná. Pro všechny ostatní klienty jsou výsledky a analýza testování k dispozici na vyžádání u příslušných členů clearingového systému. Tyto informace jsou shrnuty v podobě, která neporušuje obchodní tajemství, a členové clearingového systému a klienti mají přístup pouze k podrobným výsledkům a analýze zátěžového testování, které se týkají jejich vlastních portfolií.

8.   Ústřední protistrana vymezí postupy, aby upřesnila opatření, která by mohla přijmout, pokud jde o výsledky analýzy zátěžového testování.

Článek 52

Rizikové faktory zátěžového testování

1.   Ústřední protistrana stanoví relevantní rizikové faktory, které jsou specifické pro smlouvy, jejichž clearing provádí, jež by mohly ovlivnit její ztráty, a má k dispozici vhodnou metodu k měření. Zátěžové testování ústřední protistrany případně zohlední přinejmenším rizikové faktory specifické pro tyto druhy finančních nástrojů:

a)

smlouvy související s úrokovými sazbami: Rizikové faktory týkající se úrokových sazeb v každé měně, ve které ústřední protistrana provádí clearing finančních nástrojů. Modelování výnosové křivky se rozdělí do různých segmentů splatnosti s cílem zachytit změny volatility úrokových sazeb na výnosové křivce. Počet souvisejících rizikových faktorů závisí na komplexnosti smluv o úrokových sazbách, jejichž clearing ústřední protistrana provádí. Bazické riziko, které vyplývá z ne zcela korelovaných pohybů mezi vládními a ostatními úrokovými sazbami s pevným výnosem, se zaznamená odděleně;

b)

smlouvy související se směnnými kurzy: Rizikové faktory týkající se každé cizí měny, ve které ústřední protistrana provádí clearing finančních nástrojů, a směnného kurzu mezi měnou, v níž jsou realizovány výzvy k doplnění zajištění a měnou, ve které ústřední protistrana provádí clearing finančních nástrojů;

c)

smlouvy související s akciemi: Rizikové faktory týkající se volatility jednotlivých emisí akcií na všech trzích, kde ústřední protistrana provádí clearing, a volatility různých sektorů celkového akciového trhu. Propracovanost a povaha techniky modelování pro daný trh musí odpovídat expozici ústřední protistrany vůči celkovému trhu, jakož i její koncentraci při jednotlivých emisích akcií na daném trhu;

d)

komoditní smlouvy: Rizikové faktory, které zohledňují různé kategorie a podkategorie komoditních smluv a souvisejících derivátů, jejichž clearing ústřední protistrana provádí, případně včetně změn výnosu z držení mezi derivátovými pozicemi a hotovostními pozicemi pro danou komoditu;

e)

smlouvy související s úvěry: Rizikové faktory, které zohledňují riziko pádu do defaultu, včetně kumulovaného rizika vyplývajícího z vícenásobných selhání, bazického rizika a volatility míry výtěžnosti.

2.   Ve svém zátěžovém testování se ústřední protistrana rovněž patřičně zaměří přinejmenším na tyto skutečnosti:

a)

korelace, včetně korelací mezi identifikovanými rizikovými faktory a podobnými smlouvami, jejichž clearing ústřední protistrana provádí;

b)

faktory týkající se implicitní a historické volatility smlouvy, u níž se provádí clearing;

c)

specifické charakteristiky všech nových smluv, u nichž má ústřední protistrana provést clearing;

d)

riziko koncentrace, a to včetně vůči členovi clearingového systému a subjektům v rámci skupiny členů clearingového systému;

e)

vzájemné závislosti a vícečetné vztahy;

f)

relevantní rizika včetně měnového rizika;

g)

stanovené limity expozic;

h)

riziko pozitivní korelace.

Článek 53

Zátěžové testování celkových finančních zdrojů

1.   Program zátěžového testování ústřední protistrany zajistí, aby její kombinace marží, příspěvků do fondu pro riziko selhání a jiných finančních zdrojů byla dostačující k pokrytí selhání nejméně dvou členů clearingového systému, vůči kterým má největší expozice, za mimořádných, ale možných tržních podmínek. Program zátěžového testování se také zaměří na případné ztráty vyplývající ze selhání subjektů téže skupiny jako dva členové clearingového systému, vůči nimž má největší expozice, za mimořádných, ale možných tržních podmínek.

2.   Program zátěžového testování ústřední protistrany zajistí, aby její marže a fond pro riziko selhání byly dostačující přinejmenším k pokrytí selhání člena clearingového systému, vůči kterému má největší expozice, nebo druhého a třetího největšího člena clearingového systému, jestliže je podle článku 42 nařízení (EU) č. 648/2012 součet jejich expozic větší.

3.   Ústřední protistrana provede pečlivou analýzu případných ztrát, které by mohla utrpět, a vyhodnotí potenciální ztráty pozic členů clearingového systému, včetně rizika, že likvidace takových pozic by mohla mít dopad na trh a na výši pokrytí maržemi ústřední protistrany.

4.   Ústřední protistrana musí ve svých zátěžových testech případně vzít v úvahu dopady selhání člena clearingového systému, který emituje finanční nástroje, jejichž clearing ústřední protistrana provádí, nebo podkladový nástroj derivátů, jejichž clearing ústřední protistrana provádí. Případně je rovněž třeba zohlednit dopady selhání klienta, který emituje finanční nástroje, jejichž clearing ústřední protistrana provádí, nebo podkladový nástroj derivátů, jejichž clearing ústřední protistrana provádí.

5.   Zátěžové testy ústřední protistrany zohlední likvidační období podle článku 26.

Článek 54

Zátěžové testování likvidních finančních zdrojů

1.   Program zátěžového testování ústřední protistrany zajistí, že její likvidní finanční zdroje jsou dostatečné v souladu s požadavky stanovenými v kapitole VIII.

2.   Ústřední protistrana má jasná a transparentní pravidla a postupy pro řešení nedostatku likvidních finančních zdrojů zdůrazněného v jejích zátěžových testech, aby zajistila vypořádání platebních povinností.

Ústřední protistrana má rovněž jasné postupy pro využívání výsledků a analýzy svých zátěžových testů, aby vyhodnotila a přizpůsobila adekvátnost svého rámce pro řízení rizik likvidity a poskytovatele likvidity.

3.   Scénáře zátěžových testů používané pro zátěžové testování likvidních finančních zdrojů zohlední strukturu a provoz ústřední protistrany a obsáhnou všechny subjekty, které by pro ni mohly představovat významné riziko likvidity. Tyto zátěžové testy rovněž vezmou v úvahu všechny silné vazby nebo podobné expozice mezi členy jejího clearingového systému, včetně jiných subjektů, které jsou součástí téže skupiny, a posoudí pravděpodobnost vícenásobných selhání a šíření nákazy mezi členy jejího clearingového systému, kterou mohou tato selhání způsobit.

ODDÍL 5

Pokrytí a využití výsledků testování

Článek 55

Udržování dostatečného pokrytí

1.   Ústřední protistrana vytvoří a udržuje postupy pro zachycení změn tržních podmínek, včetně nárůstu volatility či snížení likvidity finančních nástrojů, jejichž clearing provádí, s cílem rychle přizpůsobit výpočet svých maržových požadavků, aby odpovídajícím způsobem zohlednily nové podmínky na trhu.

2.   Ústřední protistrana provádí testování svého snížení hodnoty, aby zabezpečila, že zajištění lze proměnit na likvidní prostředky ve výši alespoň jeho snížené hodnoty za zjištěných, mimořádných, ale možných tržních podmínek.

3.   Pokud ústřední protistrana vybírá marže ve vztahu k portfoliu a nikoli k produktům, musí průběžně přezkoumávat a testovat kompenzace mezi produkty. Ústřední protistrana založí tyto kompenzace na obezřetné a ekonomicky smysluplné metodice, která odráží míru cenové závislosti mezi produkty. Ústřední protistrana zejména testuje, jak se korelace chovají během období skutečných a hypotetických krizových podmínek na trhu.

Článek 56

Přezkum modelů s použitím výsledků testování

1.   Ústřední protistrana má jasné postupy pro určení výše dodatečných marží, které možná bude muset vybrat, a to i vnitrodenně, a pro opětovné nastavení svého modelu marží, pokud zpětné testování naznačuje, že se model nechoval tak, jak se očekávalo, s tím výsledkem, že nestanoví příslušnou výši počáteční marže nezbytnou pro dosažení zamýšlené úrovně spolehlivosti. Pokud ústřední protistrana zjistila, že je nutné účtovat dodatečnou marži, učiní tak v rámci účtování příštích marží.

2.   Ústřední protistrana vyhodnotí zdroje výjimek z testování, na které upozornily její zpětné testy. V závislosti na zdroji výjimek rozhodne ústřední protistrana, zda je nutná zásadní změna modelu marží nebo modelů, které tvoří jeho vstupy, a zda je nutné nové nastavení stávajících parametrů.

3.   Ústřední protistrana vyhodnotí zdroje výjimek z testování, na které upozornily její zátěžové testy. Podle zdrojů výjimek rozhodne ústřední protistrana, zda je nutná zásadní změna jejích modelů, jejich metodik nebo rámce pro řízení rizika likvidity nebo zda je nutné opětovné nastavení stávajících parametrů a předpokladů.

4.   Pokud z výsledků testů vyplývá nedostatečné pokrytí marže, fondu pro riziko selhání nebo jiných finančních zdrojů, ústřední protistrana zvýší celkové pokrytí svých finančních zdrojů na přijatelnou úroveň při dalším účtování marží. Pokud z výsledků testů vyplývá nedostatek likvidních finančních zdrojů, ústřední protistrana zvýší své likvidní finanční zdroje na přijatelnou úroveň, jak nejdříve je to možné.

5.   Ústřední protistrana při přezkumu svých modelů, jejich metodik a rámce pro řízení rizika likvidity sleduje frekvenci opětovného výskytu výjimek z testování, aby řádně a bez zbytečného odkladu identifikovala a vyřešila problémy.

ODDÍL 6

Reverzní zátěžové testování

Článek 57

Reverzní zátěžové testování

1.   Ústřední protistrana provede reverzní zátěžové testy, které jsou navrženy tak, aby zjistily, za jakých tržních podmínek může kombinace jejích marží, fondu pro riziko selhání a jiných finančních zdrojů vést k nedostatečnému pokrytí úvěrových expozic, a kdy mohou být její likvidní finanční zdroje nedostatečné. Při provádění těchto testů modeluje ústřední protistrana mimořádné tržní podmínky, které přesahují rámec toho, co je považováno za možné tržní podmínky, aby pomohla určit omezení svých modelů, svého rámce pro řízení rizika likvidity, svých finančních zdrojů a svých likvidních finančních zdrojů.

2.   Ústřední protistrana vypracuje reverzní zátěžové testy přizpůsobené specifickým rizikům trhů a smlouvám, pro které poskytuje clearingové služby.

3.   Ústřední protistrana použije podmínky vymezené v odstavci 1 a výsledky a analýzu svého reverzního zátěžového testování, aby usnadnila identifikaci mimořádných, ale možných scénářů v souladu s kapitolou VII.

4.   Ústřední protistrana pravidelně podává zprávy o svých výsledcích a své analýze reverzního zátěžového testování v podobě, která neporušuje důvěrnost, aby výbor pro rizika mohl ve svém přezkumu vydat doporučení.

ODDÍL 7

Postupy pro případ selhání

Článek 58

Testování postupů pro případ selhání

1.   Ústřední protistrana testuje a reviduje své postupy pro případ selhání s cílem zajistit, aby byly účelné i účinné. Ústřední protistrana provádí jako součást testování svých postupů v případě selhání simulační cvičení.

2.   Ústřední protistrana po testování svých postupů pro případ selhání identifikuje veškeré nejistoty a vhodně své postupy přizpůsobí, aby tyto nejistoty zmírnila.

3.   Ústřední protistrana realizací simulačních cvičení ověří, zda všichni členové clearingového systému a případně klienti a jiné relevantní osoby, včetně interoperabilních ústředních protistran a případných poskytovatelů souvisejících služeb, jsou řádně informováni a jsou si vědomi postupů obsažených ve scénáři pro případ selhání.

ODDÍL 8

Četnost validace a testování

Článek 59

Četnost

1.   Ústřední protistrana provádí komplexní validaci svých modelů a jejich metodik nejméně jednou ročně.

2.   Ústřední protistrana provádí komplexní validaci svého rámce pro řízení rizika likvidity nejméně jednou ročně.

3.   Ústřední protistrana provádí plnou validaci svých modelů pro oceňování nejméně jednou ročně.

4.   Ústřední protistrana přezkoumá vhodnost postupů specifikovaných v článku 51 nejméně jednou ročně.

5.   Ústřední protistrana analyzuje a sleduje výkonnost svého modelu a pokrytí finančními zdroji v případě selhání zpětným testováním pokrytí maržemi nejméně jednou denně a prováděním zátěžových testů za použití standardních a předem stanovených parametrů a předpokladů nejméně jednou denně.

6.   Ústřední protistrana analyzuje a sleduje svůj rámec pro řízení rizika likvidity prováděním zátěžových testů svých likvidních finančních zdrojů nejméně jednou denně.

7.   Ústřední protistrana provádí podrobnou důkladnou analýzu výsledků testování nejméně jednou měsíčně, aby zajistila, že scénáře zátěžových testů, modely a rámec pro řízení rizika likvidity, základní parametry a předpoklady jsou správné. Tato analýza se provádí častěji za krizových tržních podmínek, a to včetně situace, kdy finanční nástroje, u nichž je prováděn clearing, nebo trhy, kde se poskytují služby, obecně vykazují vysokou volatilitu, stávají se méně likvidními nebo, pokud se velikost nebo koncentrace pozic držených jejími členy clearingového systému výrazně zvýší nebo pokud se očekává, že ústřední protistrana bude čelit krizovým tržním podmínkám.

8.   Analýza citlivosti se provádí nejméně jednou měsíčně, přičemž se použijí výsledky testů citlivosti. Tato analýza by měla být prováděna častěji, pokud jsou trhy nezvykle volatilní nebo méně likvidní nebo pokud se velikost nebo koncentrace pozic držených členy clearingového systému výrazně zvýší.

9.   Ústřední protistrana testuje nejméně jednou ročně kompenzace mezi finančními nástroji a způsob, jak se korelace chovají během období skutečných a hypotetických krizových tržních podmínek.

10.   Snížení hodnoty ústřední protistrany se testuje nejméně jednou měsíčně.

11.   Ústřední protistrana provádí reverzní zátěžové testy nejméně jednou za čtvrt roku.

12.   Ústřední protistrana své postupy pro případ selhání testuje a reviduje minimálně čtvrtletně a nejméně jednou ročně provádí simulační cvičení v souladu s článkem 61. Ústřední protistrana rovněž provádí simulační cvičení poté, co došlo k jakékoli zásadní změně jejích postupů pro případ selhání.

ODDÍL 9

Časové horizonty použité pro provádění testů

Článek 60

Časové horizonty

1.   Časové horizonty použité pro zátěžové testy jsou vymezeny v souladu s kapitolou VII a zahrnují budoucí mimořádné, ale možné tržní podmínky.

2.   Historické časové horizonty použité pro zpětné testy zahrnují údaje minimálně z posledního roku nebo dobu, po kterou provádí ústřední protistrana clearing relevantních finančních nástrojů, pokud je to méně než jeden rok.

ODDÍL 10

Zveřejňování informací

Článek 61

Informace, které mají být zveřejněny

1.   Ústřední protistrana zveřejní všeobecné zásady, které jsou základem pro její modely a jejich metodiky, povahu prováděných testů s obecným souhrnem výsledků testů a všechna přijatá nápravná opatření.

2.   Ústřední protistrana zveřejní klíčové aspekty svých postupů pro případ selhání, včetně:

a)

okolností, za nichž mohou být opatření přijata;

b)

toho, kdo může tato opatření učinit;

c)

rozsahu opatření, která mohou být přijata, včetně zacházení jak s vlastními pozicemi, tak s pozicemi klientů, finančními prostředky a aktivy;

d)

mechanismů pro řešení závazků ústřední protistrany vůči členům clearingového systému, kteří neselhali;

e)

mechanismů, jejichž cílem je pomoci řešit závazky člena clearingového systému, který selhal, vůči jeho klientům.

Článek 62

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Příloha I oddíl 2 písm. h) se použije po uplynutí tří let od data vstupu tohoto nařízení v platnost, pokud jde o obchody týkající se derivátů uvedených v čl. 2 odst. 4 písm. b) a d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 (10).

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. prosince 2012.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(2)  Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 352, 21.12.2012, s. 32.

(4)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.

(5)  Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87.

(6)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(7)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(8)  Viz strana 37 v tomto čísle Úředního věstníku.

(9)  Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1.


PŘÍLOHA I

Podmínky, které se vztahují na finanční nástroje, bankovní záruky a zlato považované za vysoce likvidní zajištění

ODDÍL 1

Finanční nástroje

Pro účely čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 jsou vysoce likvidním zajištěním ve formě finančních nástrojů finanční nástroje, které splňují podmínky podle přílohy II bodu 1 tohoto nařízení, nebo převoditelné cenné papíry a nástroje peněžního trhu, které splňují tyto podmínky:

a)

ústřední protistrana může příslušnému orgánu doložit, že finanční nástroje byly vydány emitentem, který má nízké úvěrové riziko na základě adekvátního interního hodnocení provedeného ústřední protistranou. Při provádění takového hodnocení použije ústřední protistrana definovanou a objektivní metodiku, jež plně nespoléhá na externí stanoviska a která určuje riziko vyplývající z usazení emitenta v konkrétní zemi;

b)

ústřední protistrana může příslušnému orgánu doložit, že finanční nástroje mají nízké tržní riziko na základě adekvátního interního hodnocení provedeného ústřední protistranou. Při provádění tohoto hodnocení uplatní ústřední protistrana definovanou a objektivní metodiku, jež plně nespoléhá na externí posudky;

c)

jsou denominovány v jedné z těchto měn:

i)

měna, u jejíhož rizika může ústřední protistrana příslušným orgánům doložit, že je schopna jej řídit,

ii)

měna, ve které ústřední protistrana provádí clearing smluv, v rámci zajištění požadovaného k pokrytí expozic ústřední protistrany v této měně;

d)

jsou volně převoditelné a bez jakéhokoli regulatorního či právního omezení nebo nároků třetí osoby, které by narušily likvidaci;

e)

jsou předmětem aktivního přímého prodeje nebo repo trhu s různorodou skupinou kupujících a prodávajících, k nimž může ústřední protistrana prokázat spolehlivý přístup, a to i za krizových podmínek;

f)

mají spolehlivé cenové údaje, které se pravidelně zveřejňují;

g)

nejsou emitovány:

i)

členem clearingového systému, který poskytuje zajištění, nebo subjektem, který je součástí stejné skupiny jako člen clearingového systému, s výjimkou krytého dluhopisu a pouze v případě, že aktiva kryjící tento dluhopis jsou náležitě oddělena na základě spolehlivého právního rámce a splňují požadavky stanovené v tomto oddíle,

ii)

ústřední protistranou nebo subjektem, který je součástí téže skupiny jako ústřední protistrana,

iii)

subjektem, jehož obchodní činnost zahrnuje poskytování služeb, jež jsou kritické pro fungování ústřední protistrany, pokud tímto subjektem není centrální banka pocházející z EHP nebo emisní centrální banka měny, ve které má ústřední protistrana expozice;

h)

ani jinak nepodléhají významnému riziku pozitivní korelace.

ODDÍL 2

Bankovní záruky

1.

Záruka komerční banky podléhající limitům schváleným příslušným orgánem musí splňovat následující podmínky, aby byla přijata jako zajištění podle čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012:

a)

vydává se jako záruka za nefinančního člena clearingového systému;

b)

byla vydána emitentem, o němž ústřední protistrana může příslušnému orgánu doložit, že má nízké úvěrové riziko na základě adekvátního interního hodnocení provedeného ústřední protistranou. Při provádění tohoto hodnocení použije ústřední protistrana definovanou a objektivní metodiku, jež plně nespoléhá na externí stanoviska a která zohledňuje riziko vyplývající z usazení emitenta v konkrétní zemi;

c)

je denominována v jedné z těchto měn:

i)

měna, u jejíhož rizika může ústřední protistrana příslušným orgánům doložit, že je schopna jej přiměřeně řídit,

ii)

měna, ve které ústřední protistrana provádí clearing smluv, v rámci zajištění požadovaného k pokrytí expozic ústřední protistrany v této měně;

d)

je neodvolatelná, nepodmíněná a emitent nemůže využít žádnou právní nebo smluvní výjimku nebo obhajobu, aby se bránil zaplacení záruky;

e)

na požádání ji lze splatit během období likvidace portfolia člena clearingového systému, který selhal, pokud nemá žádná regulatorní, právní nebo provozní omezení;

f)

není emitována:

i)

subjektem, který je součástí téže skupiny jako nefinanční člen clearingového systému, na kterého se záruka vztahuje,

ii)

subjektem, jehož obchodní činnost zahrnuje poskytování služeb, jež jsou kritické pro fungování ústřední protistrany, pokud tímto subjektem není centrální banka pocházející z EHP nebo emisní centrální banka měny, ve které má ústřední protistrana expozice;

g)

ani jinak nepodléhá významnému riziku pozitivní korelace;

h)

je plně kryta zajištěním, které splňuje tyto podmínky:

i)

nepodléhá riziku pozitivní korelace, které vychází z korelace s úvěrovou situací ručitele nebo nefinančního člena clearingového systému, pokud toto riziko pozitivní korelace nebylo dostatečně zmírněno snížením hodnoty zajištění,

ii)

ústřední protistrana k němu má neprodlený přístup a je odolné proti úpadku v případě současného selhání člena clearingového systému a ručitele;

i)

přijatelnost ručitele byla ratifikována radou ústřední protistrany po úplném posouzení emitenta a právního, smluvního a operačního rámce záruky v zájmu vysoké účinnosti záruky a byla oznámena příslušnému orgánu.

2.

Bankovní záruka vystavená centrální bankou musí splňovat následující podmínky, aby byla přijata jako zajištění podle čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012:

a)

je vydána centrální bankou pocházející z EHP nebo emisní centrální bankou měny, ve které má ústřední protistrana expozice;

b)

je denominována v jedné z těchto měn:

i)

měna, u jejíhož rizika může ústřední protistrana příslušným orgánům doložit, že je schopna jej přiměřeně řídit,

ii)

měna, ve které ústřední protistrana provádí clearing obchodů, v rámci zajištění požadovaného k pokrytí expozic ústřední protistrany v této měně;

c)

je neodvolatelná, nepodmíněná a emisní centrální banka nemůže využít žádnou právní nebo smluvní výjimku nebo obhajobu, aby se bránila zaplacení záruky;

d)

na požádání ji lze splatit během období likvidace portfolia člena clearingového systému, který selhal, pokud je bez jakýchkoli regulatorních, právních nebo provozních omezení nebo nároku jakékoli třetí osoby na ni.

ODDÍL 3

Zlato

Zlato musí být ve formě zlatých cihel z ryzího zlata a splňovat následující podmínky, aby bylo přijato jako zajištění podle čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012:

a)

drží ho přímo ústřední protistrana;

b)

je uloženo u centrální banky pocházející z EHP nebo emisní centrální banky měny, ve které má ústřední protistrana expozice, která má odpovídající mechanismy, aby chránila vlastnická práva člena clearingového systému nebo klientů ke zlatu, a umožňuje ústřední protistraně neprodlený přístup ke zlatu, je-li to potřeba;

c)

je uloženo u povolené úvěrové instituce podle směrnice 2006/48/ES, která má odpovídající mechanismy, aby chránila vlastnická práva člena clearingového systému nebo klientů ke zlatu, a umožňuje ústřední protistraně neprodlený přístup ke zlatu, je-li to potřeba, a ústřední protistrana může příslušnému orgánu doložit, že má nízké úvěrové riziko na základě adekvátního interního hodnocení provedeného ústřední protistranou. Při provádění takového hodnocení použije ústřední protistrana definovanou a objektivní metodiku, jež plně nespoléhá na externí stanoviska a která zohledňuje riziko vyplývající z usazení úvěrové instituce v konkrétní zemi;

d)

je uloženo u úvěrové instituce třetí země, která podléhá pravidlům obezřetnostního dohledu, jež jsou podle názoru příslušných orgánů alespoň stejně přísná jako pravidla stanovená ve směrnici 2006/48/ES, a dodržuje je a která má spolehlivé účetní postupy, postupy ochrany a interní kontroly a která má odpovídající mechanismy, aby chránila vlastnická práva člena clearingového systému nebo klientů ke zlatu, a umožňuje ústřední protistraně neprodlený přístup ke zlatu, je-li to potřeba, a ústřední protistrana může příslušnému orgánu doložit, že má nízké úvěrové riziko na základě adekvátního interního hodnocení provedeného ústřední protistranou. Při provádění takového hodnocení použije ústřední protistrana definovanou a objektivní metodiku, jež plně nespoléhá na externí stanoviska a která zohlední riziko vyplývající z usazení úvěrové instituce v konkrétní zemi.


PŘÍLOHA II

Podmínky, které se vztahují na vysoce likvidní finanční nástroje

1)

Pro účely čl. 47 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 lze finanční nástroje považovat za vysoce likvidní, s minimálním úvěrovým a tržním rizikem, pokud se jedná o dluhové nástroje, které splňují každou z těchto podmínek:

a)

byly vydány nebo explicitně zaručeny:

i)

vládou,

ii)

centrální bankou,

iii)

mezinárodní rozvojovou bankou uvedenou v příloze VI části 1 oddíle 4.2 směrnice 2006/48/ES,

iv)

Evropským nástrojem finanční stability nebo případně Evropským mechanismem stability;

b)

ústřední protistrana může prokázat, že mají nízké úvěrové a tržní riziko na základě interního posouzení provedeného ústřední protistranou. Při provádění tohoto hodnocení použije ústřední protistrana definovanou a objektivní metodiku, jež plně nespoléhá na externí stanoviska a která zohledňuje riziko vyplývající z usazení emitenta v konkrétní zemi;

c)

průměrná doba do splatnosti portfolia ústřední protistrany nepřesáhne dva roky;

d)

jsou denominovány v jedné z těchto měn:

i)

měna, u které může ústřední protistrana doložit, že je schopna její rizika řídit, nebo

ii)

měna, ve které ústřední protistrana provádí clearing obchodů v rámci zajištění přijatého v této měně;

e)

jsou volně převoditelné a bez jakéhokoli regulatorního omezení nebo nároků třetí osoby, které by narušily likvidaci;

f)

jsou předmětem aktivního přímého prodeje nebo repo trhu s různorodou skupinou kupujících a prodávajících, a to i za krizových podmínek, a ústřední protistrana k nim má spolehlivý přístup;

g)

jsou pravidelně zveřejňovány spolehlivé údaje o cenách těchto nástrojů.

2)

Pro účely čl. 47 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 lze za vysoce likvidní finanční investice s minimálním úvěrovým a tržním rizikem považovat rovněž derivátové smlouvy, pokud jsou uzavřeny za účelem:

a)

zajištění portfolia člena clearingového systému, který selhal, v rámci postupu ústřední protistrany pro řízení selhání, nebo

b)

zajištění měnového rizika vyplývajícího z jejího rámce pro řízení likvidity vypracovaného v souladu s kapitolou VIII.

Pokud jsou za těchto okolností použity derivátové smlouvy, jejich použití musí být omezeno na derivátové smlouvy, pro něž se pravidelně zveřejňují spolehlivé cenové údaje, a na dobu, která je nezbytná ke snížení úvěrového a tržního rizika, jemuž je ústřední protistrana vystavena.

Postup ústřední protistrany pro užití derivátových smluv schvaluje rada po konzultaci s výborem pro rizika.


Top