EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02004L0018-20140101
Directive 2004/18/EC of the European Parliament and of the Council of 31 March 2004 on the coordination of procedures for the award of public works contracts, public supply contracts and public service contracts
Consolidated text: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby
2004L0018 — CS — 01.01.2014 — 013.001
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, 30.4.2004, p.114) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
No |
page |
date |
||
L 326 |
17 |
29.10.2004 |
||
SMĚRNICE KOMISE 2005/51/ES Text s významem pro EHP ze dne 7. září 2005, |
L 257 |
127 |
1.10.2005 |
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2005/75/ES ze dne 16. listopadu 2005, |
L 323 |
55 |
9.12.2005 |
|
L 333 |
28 |
20.12.2005 |
||
L 363 |
107 |
20.12.2006 |
||
L 317 |
34 |
5.12.2007 |
||
L 74 |
1 |
15.3.2008 |
||
L 349 |
1 |
24.12.2008 |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 596/2009 ze dne 18. června 2009 |
L 188 |
14 |
18.7.2009 |
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/81/ES Text s významem pro EHP ze dne 13. července 2009 |
L 216 |
76 |
20.8.2009 |
|
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1177/2009 ze dne 30. listopadu 2009, |
L 314 |
64 |
1.12.2009 |
|
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1251/2011 ze dne 30. listopadu 2011, |
L 319 |
43 |
2.12.2011 |
|
L 158 |
184 |
10.6.2013 |
||
L 335 |
17 |
14.12.2013 |
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2004/18/ES
ze dne 31. března 2004
o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 47 odst. 2 a články 55 a 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise ( 1 ),
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ( 2 ),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů ( 3 ),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy ( 4 ), s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem dne 9. prosince 2003,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
U příležitosti nových změn směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby ( 5 ), směrnice Rady 93/36/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky ( 6 ) a směrnice Rady 93/37/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce ( 7 ), které jsou nutné ke splnění požadavků na zjednodušení a modernizaci vyjádřených veřejnými zadavateli a hospodářskými subjekty v jejich reakcích na Zelenou knihu, kterou přijala Komise dne 27. listopadu 1996, by uvedené směrnice měly být v zájmu srozumitelnosti přepracovány. Tato směrnice je založena na judikatuře Evropského soudního dvora, zejména na judikatuře týkající se kritérií pro zadání zakázky, která upřesňuje možnosti veřejných zadavatelů vyhovět potřebám dotčené veřejnosti, včetně oblasti životního prostředí nebo sociální oblasti, budou-li tato kritéria budou spojena s předmětem zakázky, neponechají-li veřejnému zadavateli neomezenou volnost výběru, budou-li výslovně uvedena a budou-i v souladu se základními zásadami uvedenými ve druhém bodu odůvodnění. |
(2) |
Zadávání zakázek sjednaných v členských státech jménem státu, regionálních nebo místních orgánů a jiných veřejnoprávních subjektů musí dodržovat zásady Smlouvy, zejména se zásadou volného pohybu zboží, zásadou svobody usazování a zásadou svobodného poskytování služeb a se zásadami z nich odvozenými, jako je zásada rovného zacházení, zásada zákazu diskriminace, zásada vzájemného uznávání, zásada proporcionality a zásada transparentnosti. Pro veřejné zakázky, které převyšují určitou hodnotu, je žádoucí, aby byla vypracována ustanovení zavádějící na úrovni Společenství koordinaci vnitrostátních zadávacích řízení těchto zakázek, jež by byla založena na těchto zásadách, aby zajistila jejich účinnost a zaručila otevření zadávání veřejných zakázek hospodářské soutěži. Tato koordinační ustanovení by proto měla být vykládána v souladu s výše uvedenými pravidly a zásadami, jakož i dalšími pravidly Smlouvy. |
(3) |
Tato koordinační ustanovení by měla být v co nejvyšší míře v souladu s platnými postupy a zvyklostmi v jednotlivých členských státech. |
(4) |
Členské státy by měly zajistit, aby účast uchazeče, který je veřejnoprávním subjektem, v zadávacím řízení veřejné zakázky nezpůsobila narušení hospodářské soutěže ve vztahu k soukromoprávním uchazečům. |
(5) |
Podle článku 6 Smlouvy jsou požadavky na ochranu životního prostředí zahrnuty do vymezení a provádění politik a činností Společenství uvedených v článku 3 Smlouvy, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje. Tato směrnice proto upřesňuje, jak mohou veřejní zadavatelé přispět k ochraně životního prostředí a podpoře udržitelného rozvoje, a současně jim zajišťuje možnost získat pro své zakázky nejlepší poměr kvality a ceny. |
(6) |
Nic v této směrnici by nemělo bránit zavedení nebo uplatňování opatření nutných k ochraně veřejné mravnosti, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, zdraví, života lidí a zvířat, ochraně rostlin, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj, za podmínky, že tato opatření jsou v souladu se Smlouvou. |
(7) |
Rozhodnutí Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho působnosti, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986 – 1994) ( 8 ) schválilo, pokud jde o záležitosti, které jsou v jeho působnosti, zejména Dohodu WTO o vládních zakázkách (dále jen „Dohoda“), jejímž cílem je vytvořit mnohostranný rámec vyvážených práv a povinností týkajících se veřejných zakázek se záměrem dosáhnout liberalizace a rozšíření světového obchodu. Se zřetelem k mezinárodním právům a závazkům, které vyplývají pro Společenství z přijetí Dohody, jsou opatření, která se mají vztahovat na uchazeče a výrobky ze signatářských třetích zemí, stanoveny Dohodou. Dohoda nemá přímý účinek. Veřejní zadavatelé, na které se Dohoda vztahuje, kteří splňují tuto směrnici a kteří ji uplatňují na hospodářské subjekty ze třetích zemí, které jsou signatáři Dohody, jednají tedy v souladu s Dohodou. Je také vhodné, aby tato směrnice zaručovala hospodářským subjektům ze Společenství podmínky pro účast na veřejných zakázkách, které jsou stejně příznivé jako podmínky pro hospodářské subjekty ze třetích zemí, které jsou signatáři Dohody. |
(8) |
Před zahájením zadávacího řízení mohou veřejní zadavatelé prostřednictvím „technického dialogu“ vyhledávat nebo přijímat informace, které mohou použít při přípravě zadávací dokumentace za předpokladu, že tyto informace nebudou bránit hospodářské soutěži. |
(9) |
S ohledem na rozmanitost veřejných zakázek na stavební práce by veřejným zadavatelům mělo být umožněno stanovit buď společné, nebo oddělené zadávání zakázek na návrh a provádění stavebních prací. Záměrem této směrnice není předepsat společné nebo oddělené zadávání. Rozhodnutí zadat zakázku společně nebo odděleně by mělo být založeno na kvalitativních a hospodářských kritériích, která mohou být vymezena vnitrostátním právem. |
(10) |
Zakázka může být považována za veřejnou zakázku na stavební práce, pouze pokud její předmět zvláště zahrnuje provedení činností uvedených v příloze I, a to i tehdy, když zakázka zahrnuje poskytování jiných služeb nezbytných k provedení těchto činností. Veřejné zakázky na služby, zejména v oblasti správy majetku, mohou za určitých okolností zahrnovat stavební práce. Pokud jsou však tyto stavební práce ve vztahu k hlavnímu předmětu zakázky pouze vedlejší a jsou jen jeho případným důsledkem nebo doplňkem, skutečnost, že jsou zahrnuty do zakázky, není důvodem, aby byla posuzována jako veřejná zakázka na stavební práce. |
(11) |
Je vhodné stanovit na úrovni Společenství definici rámcových dohod a zvláštních pravidel pro rámcové dohody uzavřené pro zakázky spadající do oblasti působnosti této směrnice. Podle těchto pravidel, pokud veřejný zadavatel uzavře v souladu s touto směrnicí rámcovou dohodu, jež se týká zejména zveřejňování, lhůt a podmínek pro podávání nabídek, může sjednat zakázky založené na této rámcové dohodě v době platnosti této dohody buď za použití podmínek stanovených v rámcové dohodě, nebo pokud nebyly všechny podmínky předem stanoveny v rámcové dohodě, obnovením soutěže mezi stranami rámcové dohody ve vztahu k těm podmínkám, které nebyly stanoveny. Obnovení soutěže by mělo být v souladu s určitými pravidly, jejichž cílem je zaručit nezbytnou pružnost a dodržování obecných zásad, zejména zásady rovného zacházení. Ze stejných důvodů by doba platnosti rámcové dohody měla být omezena a neměla by překročit čtyři roky, s výjimkou případů, které veřejní zadavatelé náležitě odůvodní. |
(12) |
Neustále se vyvíjejí určité nové elektronické techniky nákupu. Tyto techniky umožňují zvýšit hospodářskou soutěž a zlepšit efektivitu veřejných nákupů, zejména v oblasti časových a finančních úspor, které s sebou využívání těchto technik přináší. Veřejní zadavatelé mohou využívat elektronické techniky nákupu, je-li jejich využití je v souladu s pravidly této směrnice a se zásadami rovného zacházení, zákazu diskriminace a transparentnosti. V tomto ohledu může mít nabídka podaná uchazečem, zejména pokud byla soutěž obnovena podle rámcové dohody nebo je-li použit dynamický nákupní systém, formu elektronického katalogu tohoto uchazeče, pokud tento katalog používá prostředky sdělování vybrané veřejným zadavatelem v souladu s článkem 42. |
(13) |
S ohledem na rychlé rozšiřování elektronických systémů nákupu je vhodné zavést vhodná pravidla, která by veřejným zadavatelům umožnila plně využívat možností nabízených těmito systémy. Za této situace je nezbytné definovat plně elektronický dynamický nákupní systém pro nákupy pro běžnou potřebu a stanovit zvláštní pravidla pro zavedení a provozování tohoto systému, aby bylo zajištěno rovné zacházení se všemi hospodářskými subjekty, které mají zájem se jej účastnit. Každý hospodářský subjekt by měl mít možnost připojit se k takovému systému, pokud podal předběžnou nabídku v souladu se zadávací dokumentací a splňuje kritéria pro výběr. Tato technika nákupů umožňuje veřejným zadavatelům, prostřednictvím vypracování seznamu již vybraných uchazečů a možnosti připojit se poskytnuté novým uchazečům, disponovat poměrně širokým spektrem nabídek díky použitým elektronickým prostředkům, a tudíž zajistit optimální využití veřejných prostředků prostřednictvím široké hospodářské soutěže. |
(14) |
Vzhledem k pravděpodobnému nárůstu elektronických dražeb je vhodné stanovit na úrovni Společenství definici těchto dražeb a stanovit pro ně zvláštní pravidla, aby bylo zajištěno, že budou probíhat plně v souladu se zásadami rovného zacházení, zákazu diskriminace a transparentnosti. Proto je vhodné stanovit, aby se tyto elektronické dražby vztahovaly pouze na zakázky na stavební práce, dodávky a služby, pro které mohou být stanoveny přesné specifikace. To může být zejména případ opakujících se zakázek na dodávky, stavební práce nebo služby. Pro stejný účel musí být rovněž stanovena možnost určit pořadí uchazečů v kterékoli fázi elektronické dražby. Používání elektronických dražeb umožňuje veřejným zadavatelům vyžadovat po uchazečích předložení nových snížených cen, a je-li zakázka zadána hospodářsky nejvýhodnější nabídce, rovněž zkvalitnění jiných prvků nabídky než cen. Aby bylo zaručeno dodržení zásady transparentnosti, mohou být předmětem elektronických dražeb pouze prvky způsobilé k automatickému vyhodnocení elektronickými prostředky bez zásahu nebo vyhodnocování ze strany veřejného zadavatele, to znamená pouze prvky, které jsou kvantifikovatelné tak, že mohou být vyjádřeny v absolutních hodnotách nebo procentech. Naopak hlediska nabídek, která vyžadují vyhodnocení nekvantifikovatelných prvků, by neměla být předmětem elektronických dražeb. V důsledku toho by určité zakázky na stavební práce a služby, jejichž předmětem jsou plnění týkající se duševního vlastnictví, jako je projekt díla, neměly být předmětem elektronických dražeb. |
(15) |
V členských státech se rozvinuly určité techniky centralizace nákupů. Několik veřejných zadavatelů je pověřeno provedením nákupů nebo zadáním veřejných zakázek nebo uzavřením rámcových dohod pro jiné veřejné zadavatele. S ohledem na velké objemy nákupů tyto techniky umožňují zvýšit hospodářskou soutěž a zlepšit efektivitu veřejných nákupů. Je proto vhodné stanovit na úrovni Společenství definici ústředních nákupních subjektů používanou zadavateli. Rovněž by měly být vymezeny podmínky, za kterých mohou být v souladu se zásadami zákazu diskriminace a rovného zacházení veřejní zadavatelé, kteří nakupují stavební práce, dodávky nebo služby prostřednictvím ústředního nákupního subjektu, považováni za vyhovující této směrnici. |
(16) |
Aby byly vzaty v úvahu rozdíly existující v jednotlivých členských státech, měla by být členským státům dána možnost výběru, zda veřejní zadavatelé budou moci využít rámcové dohody, ústřední nákupní subjekty, dynamické nákupní systémy, elektronické dražby nebo soutěžní dialog, jak jsou definovány a upraveny touto směrnicí. |
(17) |
Zvyšování počtu prahových hodnot pro použití koordinačních opatření je pro veřejné zadavatele zdrojem komplikací. Navíc by tyto prahové hodnoty měly být s přihlédnutím k měnové unii stanoveny v eurech. Z tohoto důvodu by prahové hodnoty v eurech měly být stanoveny takovým způsobem, aby zjednodušovaly použití těchto ustanovení a zároveň zajistily soulad s prahovými hodnotami upravenými v Dohodě, které jsou vyjádřeny ve zvláštních právech čerpání. V této souvislosti by měla být přijata úprava pro pravidelné přezkoumávání těchto prahových hodnot vyjádřených v eurech, aby se, je-li to nutné, upravily podle případných odchylek v hodnotě eura ve vztahu ke zvláštním právům čerpání. |
(18) |
Pro účely použití procesních pravidel této směrnice a pro účely sledování je oblast služeb nejlépe znázorněna rozdělením do kategorií, které odpovídají určitým položkám jednotné nomenklatury, a jejich shromážděním ve dvou přílohách, II A a II B, podle režimu, kterému podléhají. Pokud jde o služby v příloze II B, nemělo by být příslušnými ustanoveními této směrnice dotčeno použití zvláštních pravidel Společenství pro dané služby. |
(19) |
Pokud jde o veřejné zakázky na služby, mělo by být úplné uplatňování této směrnice na přechodnou dobu omezeno na zakázky, u kterých směrnice dovoluje, aby se v plné míře využil potenciál pro zvýšení přeshraničního obchodu. Zakázky na jiné služby musí být po přechodnou dobu sledovány před tím, než bude přijato rozhodnutí o plném uplatňování této směrnice. Z tohoto důvodu musí být vymezen mechanismus pro toto sledování. Tento mechanismus by současně měl všem subjektům, které mají zájem, umožnit přístup k odpovídajícím informacím. |
(20) |
Veřejné zakázky zadávané veřejnými zadavateli, kteří vyvíjejí činnost v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, spadající do rámce těchto činností jsou upraveny směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb ( 9 ). Zakázky, které zadávají veřejní zadavatelé v souvislosti se svými činnostmi v oblasti služeb pro námořní, pobřežní nebo říční dopravu, však musí patřit do oblasti působnosti této směrnice. |
(21) |
S ohledem na stav účinné hospodářské soutěže na trhu v odvětví telekomunikací po zavedení pravidel zaměřených na liberalizaci tohoto odvětví by veřejné zakázky v této oblasti, které mají v první řadě veřejným zadavatelům umožnit vykonávat určitou činnost v odvětví telekomunikací, měly být z oblasti působnosti této směrnice vyloučeny. Tyto činnosti jsou vymezeny v souladu s definicemi uvedenými v článcích 1, 2 a 8 směrnice Rady 93/38/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací ( 10 ) tak, že tato směrnice se nepoužije pro zakázky, které byly vyloučeny z oblasti působnosti směrnice 93/38EHS podle jejího článku 8. |
(22) |
Je třeba stanovit případy, ve kterých je možné upustit od použití opatření pro koordinaci postup z důvodu státní bezpečnosti nebo státního tajemství nebo z důvodu použití zvláštních pravidel pro zakázky, která vyplývají z mezinárodních dohod týkajících se rozmístění ozbrojených sil nebo která jsou vlastní mezinárodním organizacím. |
(23) |
Podle článku 163 Smlouvy je podpora výzkumu a technického vývoje prostředkem k posílení vědecké a technologické základny průmyslu Společenství a otevření veřejných zakázek na služby přispívá k tomuto cíli. Tato směrnice by se neměla vztahovat na spolufinancování programů výzkumu a vývoje: zakázky na výzkum a vývoj jiné než ty, u kterých dosažený prospěch připadá výhradně veřejnému zadavateli, aby jej využil při provádění své činnosti za podmínky, že poskytovaná služba je zcela uhrazena veřejným zadavatelem, proto nejsou předmětem této směrnice. |
(24) |
V rámci služeb mají zakázky na nabývání nebo pronájem nemovitostí nebo práv k nim určité zvláštní rysy, které činí použití pravidel pro zadávání veřejných zakázek nevhodným. |
(25) |
Zadávání veřejných zakázek na určité audiovizuální služby v oblasti vysílání by mělo brát v úvahu význam kulturních a sociálních aspektů, což činí použití pravidel pro zadávání zakázek nevhodným. Z tohoto důvodu je třeba stanovit výjimku pro veřejné zakázky na služby, jejichž cílem je nákup, příprava, výroba nebo společná výroba hotových programů, a jiné přípravné, jako jsou služby týkající se scénářů nebo uměleckých představení nezbytných pro výrobu programu, a pro zakázky týkající se vysílacích časů. Tato výjimka by se však neměla vztahovat na dodávku technického zařízení nezbytného pro výrobu, společnou výrobu či vysílání těchto programů. „Vysíláním“ se rozumí přenos a šíření prostřednictvím jakékoli formy elektronické sítě. |
(26) |
Rozhodčí a smírčí služby obvykle poskytují právnické nebo fyzické osoby, které jsou určeny nebo vybrány způsobem, který se nemůže řídit pravidly pro zadávání zakázek. |
(27) |
V souladu s Dohodou nezahrnují finanční služby, na které se vztahuje tato směrnice, nástroje měnové politiky, směnné kursy, veřejný dluh, správu rezerv nebo jiné oblasti, týkající se transakcí s cennými papíry nebo jinými finančními nástroji, zejména transakcí veřejných zadavatelů, které mají za cíl peněžní či kapitálový zisk. Zakázky vztahující se k vydávání, nákupu, prodeji nebo převodu cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů tedy nejsou zahrnuty. Služby poskytované centrálními bankami jsou rovněž vyloučeny. |
(28) |
Zaměstnání a práce tvoří základní prvky pro zajištění rovnosti příležitostí pro všechny a přispívají k začlenění do společnosti. V této souvislosti přispívají chráněné dílny a programy chráněného zaměstnání účinným způsobem k začlenění nebo k opětovnému začlenění zdravotně postižených osob do trhu práce. Tyto dílny však nemusí být schopny získat zakázku za obvyklých podmínek hospodářské soutěže. V důsledku toho je vhodné stanovit, že členské státy mohou vyhradit pro tyto dílny právo účastnit se v zadávacím řízení veřejných zakázek nebo vyhradit plnění zakázky v rámci programů chráněného zaměstnání. |
(29) |
Technické specifikace vypracované veřejnými kupujícími by měly umožnit otevření veřejných zakázek hospodářské soutěži. S tímto cílem by mělo být možné podávat nabídky, které odrážejí rozmanitost technických řešení. Proto by mělo být možné vypracovat technické specifikace vyjádřené praktickým výkonem a funkčními požadavky, a je-li činěn odkaz na evropskou normu, nebo pokud taková norma neexistuje, na normu vnitrostátní, měly by být nabídky založené na jiných rovnocenných řešeních brány veřejnými zadavateli v úvahu. K prokázání rovnocennosti by uchazeči měli mít možnost využít jakéhokoli důkazu. Veřejní zadavatelé by měli být schopni odůvodnit každé rozhodnutí, že v daném případě rovnocennost neexistuje. Veřejní zadavatelé, kteří chtějí vymezit požadavky z hlediska životního prostředí v technických specifikacích dané zakázky, mohou stanovit požadavky z hlediska životního prostředí, jako je určitá výrobní metoda nebo konkrétní vliv skupin výrobků nebo služeb na životní prostředí. Mohou, ale nejsou povinni, použít vhodné specifikace vymezené ekoznačkami, jako je evropská ekoznačka, mezinárodní ekoznačka, vnitrostátní ekoznačka nebo jakákoli jiná ekoznačka, za podmínky, že požadavky týkající se značky jsou stanoveny a přijaty na základě vědecké informace v řízení, kterého se mohou účastnit všechny dotčené subjekty, jako jsou orgány státní správy, spotřebitelé, výrobci, distributoři nebo organizace na ochranu životního prostředí, a za podmínky, že značka je přístupná a dostupná všem subjektům, které mají zájem. Kdykoli je to možné, měli by veřejní zadavatelé stanovit technické specifikace tak, aby byla vzata v úvahu kritéria dostupnosti pro zdravotně postižené osoby nebo aby byly navrženy pro všechny uživatele. Technické specifikace by měly být jasně uvedeny takovým způsobem, aby všichni uchazeči věděli, co požadavky stanovené veřejným zadavatelem zahrnují. |
(30) |
Dodatečné informace týkající zakázky musí být uvedeny, jak je to obvyklé v členských státech, v zadávací dokumentaci pro každou zakázku nebo v jiném obdobném dokumentu. |
(31) |
Veřejní zadavatelé, kteří provádějí obzvláště složité projekty, mohou, aniž by za to mohli být podrobeni kritice, zjistit, že je objektivně nemožné vymezit prostředky, které by splňovaly jejich potřeby, nebo prostředky k posouzení toho, co jim může trh nabídnout, pokud jde o technická řešení nebo finanční či právní řešení. Tato situace může vzniknout zejména při provádění důležitých integrovaných projektů dopravní infrastruktury, rozsáhlých počítačových sítí nebo projektů se složitým a strukturovaným financováním, jejichž finanční a právní uspořádání nemůže být vymezeno předem. V míře, v jaké použití otevřeného nebo omezeného řízení neumožňuje zadání takových zakázek, je potřebné přijmout takovou úpravu průběhu řízení, která zachová nejen hospodářskou soutěž mezi hospodářskými subjekty, ale i potřebu veřejných zadavatelů projednat s každým zájemcem všechny aspekty zakázky. Takové řízení nesmí být použito způsobem, který by omezoval nebo narušoval hospodářskou soutěž, zejména změnami podstatných prvků zakázek nebo vnucováním nových podstatných prvků uchazeči nebo zapojením jakéhokoli jiného uchazeče než toho, který podal hospodářsky nejvýhodnější nabídku. |
(32) |
Za účelem podpory přístupu malých a středních podniků na trh veřejných zakázek je vhodné začlenit ustanovení o subdodávkách. |
(33) |
Podmínky plnění zakázky jsou slučitelné s touto směrnicí, pokud nejsou přímo nebo nepřímo diskriminační a pokud jsou uvedeny v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci. Mohou mít zejména za cíl podporu odborné přípravy na místě, zaměstnávání osob, které čelí zvláštním těžkostem v začlenění, boj proti nezaměstnanosti nebo ochranu životního prostředí. Jako příklad je možné, mezi jiným, uvést požadavky – použitelné během plnění zakázky – zaměstnat dlouhodobě nezaměstnané nebo provádět vzdělávací opatření pro nezaměstnané nebo pro mládež, dodržovat podstatu ustanovení základních úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) za předpokladu, že tato ustanovení nebyla provedena ve vnitrostátním právu, zaměstnat více tělesně postižených osob, než vyžadují vnitrostátní právní předpisy. |
(34) |
Právní předpisy a kolektivní smlouvy jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Společenství, které platí v oblasti pracovních podmínek a bezpečnosti práce, se uplatňují v průběhu plnění veřejné zakázky za podmínky, že tato pravidla a jejich použití jsou v souladu s právem Společenství. V přeshraničních situacích, kdy pracovníci z jednoho členského státu poskytují služby v jiném členském státě za účelem plnění zakázky, směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb ( 11 ) stanoví minimální podmínky, které musí být v hostitelské zemi ve vztahu k těmto vyslaným pracovníkům splněny. Jestliže vnitrostátní právo obsahuje ustanovení k tomuto účelu, může být nedodržení těchto závazků považováno za vážné pochybení nebo porušení práva, které se dotýká profesní etiky daného hospodářského subjektu, a může vést k vyloučení tohoto hospodářského subjektu ze zadávacího řízení veřejné zakázky. |
(35) |
S přihlédnutím k novým informačním a komunikačním technologiím a ke zjednodušením, která mohou přinést při zveřejňování zakázek a z hlediska účinnosti a transparentnosti zadávacích řízení, by elektronické prostředky měly být postaveny na roveň tradičním prostředkům sdělování a výměny informací. Vybrané prostředky a technologie by měly být co nejvíce slučitelné s technologiemi užívanými v ostatních členských státech. |
(36) |
K zajištění rozvoje účinné hospodářské soutěže v oblasti veřejných zakázek je nutné, aby oznámení o zakázce vypracovaná veřejnými zadavateli z členských států byla zveřejňována v celém Společenství. Informace obsažené v těchto oznámeních musí umožnit hospodářským subjektům ve Společenství určit, zda o navržené zakázky mají zájem. Za tímto účelem by mělo být subjektům poskytnuto dostatečné objasnění předmětu zakázky a podmínek, které jsou s ní spojeny. Je proto třeba zajistit lepší zviditelnění veřejných oznámení prostřednictvím vhodných nástrojů, jakými jsou standardní formuláře pro oznámení o zakázce a nomenklatura Společného slovníku pro veřejné zakázky (Common Procurement Vocabulary, CPV), upravené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 ( 12 ), jako referenční nomenklatura pro veřejné zakázky. V omezených řízeních je zveřejnění ještě výrazněji zaměřeno na to, aby zhotovitelům ze členských států umožnilo vyjádřit jejich zájem o zakázky tím, že se budou u veřejných zadavatelů ucházet o výzvu k podání nabídek podle požadovaných podmínek. |
(37) |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy ( 13 ) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) ( 14 ) by se v souvislosti s touto směrnicí měly použít pro přenos informací elektronickými prostředky. Zadávací řízení veřejných zakázek a pravidla platná pro veřejné soutěže na služby vyžadují vyšší stupeň bezpečnosti a důvěrnosti, než vyžadují tyto směrnice. Proto by měla zařízení pro elektronický příjem nabídek, žádostí o účast, plánů a projektů splňovat zvláštní dodatečné požadavky. Za tímto účelem by mělo být co nejvíce podporováno použití elektronického podpisu, a zejména zaručeného elektronického podpisu. Dobrovolné akreditační systémy by navíc mohly vytvářet příznivý rámec pro zvýšení úrovně poskytování osvědčovací služby pro tato zařízení. |
(38) |
Užívání elektronických prostředků vede k úsporám času. V důsledku toho by mělo být upraveno zkrácení minimálních lhůt, jsou-li používány elektronické prostředky, avšak s podmínkou, že jsou slučitelné se zvláštními způsoby přenosu stanovenými na úrovni Společenství. |
(39) |
Ověřování vhodnosti uchazečů v otevřených řízeních a zájemců v omezených řízeních a vyjednávacích řízeních s zveřejněním oznámení o zakázce, jakož i v soutěžním dialogu, a jejich výběr by měly být prováděny za transparentních podmínek. Za tímto účelem by měla být stanovena nediskriminační kritéria, která mohou veřejní zadavatelé použít při výběru soutěžitelů, a prostředky, které mohou použít k tomu, aby prokázali splnění těchto kritérií. Ve stejném duchu transparentnosti by se od veřejného zadavatele mělo vyžadovat, aby jakmile je zakázka zařazena do soutěže, uvedl kritéria pro výběr, která použije, a úroveň zvláštní způsobilosti, kterou může nebo nemusí od hospodářských subjektů vyžadovat před jejich přijetím do zadávacího řízení. |
(40) |
Veřejný zadavatel může omezit počet zájemců v omezených řízeních a vyjednávacích řízeních se zveřejněním oznámení o zakázce a v soutěžním dialogu. Takové snížení počtu uchazečů by mělo být provedeno na základě objektivních kritérií uvedených v oznámení o zakázce. Tato objektivní kritéria nemusí nezbytně obsahovat poměrnou váhu. Pro kritéria vztahující se k osobní situaci hospodářského subjektu může postačit obecný odkaz v oznámení o zakázce na předpoklady subjektů uvedené v článku 45. |
(41) |
V soutěžním dialogu a vyjednávacích řízeních se zveřejněním oznámení o zakázce by s ohledem na pružnost, která může být potřebná, jakož i na vysokou úroveň nákladů spojených s těmito metodami zadávání zakázek měli být veřejní zadavatelé oprávněni upravit řízení tak, aby bylo vedeno v navazujících fázích s cílem postupně a na základě předem uvedených kritérií pro zadání zakázky snižovat počet nabídek, o kterých povedou dialog nebo budou vyjednávat. Snížení počtu by mělo, pokud to počet vhodných řešení nebo zájemců dovolí, zajistit skutečnou hospodářskou soutěž. |
(42) |
Pravidla Společenství pro vzájemné uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci se použijí v případě, že je doklad o určité kvalifikaci je vyžadován pro účast v zadávacím řízení nebo v soutěži na určitý výkon. |
(43) |
Zadání veřejných zakázek hospodářským subjektům, které se účastnily na zločinném spolčení nebo které byly shledány vinnými z korupce nebo podvodu vůči finančním zájmům Evropských společenství nebo z praní peněz, by mělo být vyloučeno. Je-li to vhodné, měli by veřejní zadavatelé od zájemců a uchazečů požadovat, aby předložili patřičné dokumenty, a mají-li pochybnosti o osobní situaci zájemce nebo uchazeče, požádat o spolupráci příslušné orgány daného členského státu. K vyloučení těchto hospodářských subjektů by mělo dojít, jakmile se veřejný zadavatel dozví o rozhodnutí, které se týká takových protiprávních jednání, je vydáno v souladu s vnitrostátním právem a je pravomocné. Pokud vnitrostátní právo obsahuje ustanovení za tímto účelem, může být nedodržení právních předpisů týkajících se životního prostředí nebo právních předpisů týkajících se protiprávních dohod v oblasti veřejných zakázek, které bylo předmětem pravomocného rozhodnutí nebo rozhodnutí s rovnocenným účinkem, považováno za protiprávní jednání týkající se profesní etiky hospodářského subjektu nebo za vážné pochybení. Nedodržení vnitrostátních předpisů provádějících směrnice Rady 2000/78/ES ( 15 ) a 76/207/EHS ( 16 ), které se týkají rovného zacházení s pracovníky, které bylo předmětem pravomocného rozhodnutí nebo rozhodnutí s rovnocenným účinkem, může být považováno za protiprávní jednání týkající se profesní etiky hospodářského subjektu nebo za vážné pochybení. |
(44) |
Ve vhodných případech, kdy povaha stavebních prací nebo služeb odůvodňuje použití opatření nebo systémů řízení z hlediska ochrany životního prostředí během plnění veřejné zakázky, může být použití takových opatření nebo systémů vyžadováno. Systémy řízení z hlediska ochrany životního prostředí, nezávisle na jejich registraci v souladu s akty Společenství, jako je nařízení (ES) č. 761/2001 (EMAS) ( 17 ), mohou prokázat technickou způsobilost hospodářského subjektu provést zakázku. Kromě toho by popis opatření provedených hospodářským subjektem k zajištění stejné úrovně ochrany životního prostředí měl být přijat jako alternativní důkazní prostředek k registrovaným systémům řízení z hlediska ochrany životního prostředí. |
(45) |
Tato směrnice členským státům umožňuje sestavit úřední seznamy zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů služeb nebo vytvořit systém osvědčení veřejnými či soukromými subjekty, a upravit účinky takové registrace nebo takového osvědčení na zadávací řízení v jiném členském státě. Pokud jde o úřední seznam schválených hospodářských subjektů, je důležité vzít v úvahu judikaturu Soudního dvora v případech, kdy se hospodářský subjekt, který je součástí skupiny, odvolává na hospodářské, finanční nebo technické schopnosti jiných společností ve skupině na podporu své žádosti o registraci. V tomto případě je na hospodářském subjektu, aby prokázal, že bude skutečně disponovat těmito zdroji po celou dobu platnosti registrace. Pro účely této registrace proto členský stát může určit úroveň požadavků, které mají být splněny, a zejména, například pokud se tento subjekt odvolává na finanční kapacitu jiné společnosti ve skupině, může vyžadovat, aby odpovědná byla tato společnost, a je-li to nezbytné, tak společně a nerozdílně. |
(46) |
Zakázky by měly být zadávány na základě objektivních kritérií, která zajistí dodržení zásad transparentnosti, zákazu diskriminace a rovného zacházení a zaručí, že nabídky budou posuzovány v podmínkách účinné hospodářské soutěže. V důsledku toho je vhodné připustit použití pouze dvou kritérií: „nejnižší ceny“ a „hospodářsky nejvýhodnější nabídky“. K zajištění dodržení zásady rovného zacházení při zadávání zakázek je vhodné stanovit povinnost – danou judikaturou – zajistit nezbytnou transparentnost, která umožní každému uchazeči, aby byl přiměřeně informován o kritériích a opatřeních, která budou použita pro určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky. Je tedy na veřejných zadavatelích, aby uvedli kritéria pro zadání zakázky a poměrnou váhu přikládanou každému z těchto kritérií s dostatečným předstihem, aby je hospodářské subjekty znaly při vypracovávání svých nabídek. Veřejní zadavatelé mohou upustit od uvedení poměrné váhy kritérií pro zadání zakázky v náležitě odůvodněných případech, pro které musí být schopni uvést důvody, pokud poměrná váha nemůže být stanovena předem, zejména z důvodu složitosti zakázky. V těchto případech musí uvést sestupné pořadí důležitosti kritérií. Pokud se veřejní zadavatelé rozhodnou zadat zakázku podle hospodářsky nejvýhodnější nabídky, měli by nabídky posuzovat tak, aby určili, která z nich nabízí nejlepší poměr kvality a ceny. Proto by měly stanovit hospodářská a kvalitativní kritéria, která, brána jako celek, musí umožnit určit nabídku, která je pro veřejného zadavatele nejvýhodnější. Stanovení těchto kritérií závisí na předmětu zakázky do té míry, do jaké musí tato kritéria umožnit jak vyhodnocení úrovně plnění, jakou každá nabídka nabízí vzhledem k předmětu zakázky, jak je definován v technických specifikacích, tak posoudit poměr kvality a ceny u každé nabídky. Aby bylo zaručeno rovné zacházení, měla by kritéria pro zadání zakázky umožnit objektivní vyhodnocení a porovnání nabídek. Jsou-li jsou tyto podmínky splněny, mohou hospodářská a kvalitativní kritéria pro zadání zakázky, jako je splnění požadavků z hlediska životního prostředí, veřejnému zadavateli umožnit vyhovět potřebám dotčené veřejnosti, jak jsou uvedeny ve specifikacích zakázky. Za stejných podmínek může veřejný zadavatel použít kritéria zaměřená na splnění sociálních požadavků, které odpovídají zejména potřebám – vymezeným ve specifikacích zakázky – zvláště znevýhodněných skupin osob, ke kterým náležejí příjemci nebo uživatelé stavebních prací, dodávek nebo služeb, které jsou předmětem zakázky. |
(47) |
V případě veřejných zakázek na služby nesmí být kritérii pro zadání zakázky dotčeno použití vnitrostátních předpisů, které se týkají odměn za určité služby, jako jsou služby poskytované architekty, inženýry nebo právníky, a pokud jde o veřejné zakázky na dodávky, použití vnitrostátních právních předpisů, které stanoví pevné ceny školních učebnic. |
(48) |
Některé technické podmínky, a zejména podmínky týkající se oznámení, statistických zpráv a použité klasifikace a podmínky pro odkazy na takovou klasifikaci, bude nutné přijmout a doplnit s ohledem na měnící se technické požadavky. Seznamy veřejných zadavatelů uvedené v přílohách budou rovněž muset být aktualizovány. Je proto potřebné pro tento účel zavést pružný a rychlý schvalovací postup. |
(49) |
Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi ( 18 ). |
(50) |
Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny ( 19 ), by se mělo používat pro výpočet lhůt obsažených v této směrnici. |
(51) |
Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států, které se týkají lhůt pro provedení a použití směrnic 92/50/EHS, 93/36/EHS a 93/37/EHS, uvedených v příloze XI, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
OBSAH |
|
HLAVA I |
|
Definice a obecné zásady |
|
Článek 1 |
— Definice |
Článek 2 |
— Zásady zadávání zakázek |
Článek 3 |
— Udělování zvláštních nebo výlučných práv: doložka o zákazu diskriminace |
HLAVA II |
|
Pravidla pro veřejné zakázky |
|
KAPITOLA I |
|
Obecná ustanovení |
|
Článek 4 |
— Hospodářské subjekty |
Článek 5 |
— Podmínky vztahující se k dohodám uzavřeným v rámci Světové obchodní organizace |
Článek 6 |
— Důvěrnost |
KAPITOLA II |
|
Oblast působnosti |
|
Oddíl 1– Prahové hodnoty |
|
Článek 7 |
— Částky prahových hodnot pro veřejné zakázky |
Článek 8 |
— Zakázky dotované z více než 50 % veřejnými zadavateli |
Článek 9 |
— Metody výpočtu odhadované hodnoty veřejných zakázek, rámcových dohod a dynamických nákupních systémů |
Oddíl 2 – Zvláštní situace |
|
Článek 10 |
— Zadávání zakázek v oblasti obrany |
Článek 11 |
— Veřejné zakázky zadávané a rámcové dohody uzavírané ústředními nákupními subjekty |
Oddíl 3 – Vyloučené zakázky |
|
Článek 12 |
— Zakázky v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb |
Článek 13 |
— Zvláštní vyloučení v oblasti telekomunikací |
Článek 14 |
— Tajné zakázky nebo zakázky vyžadující zvláštní bezpečnostní opatření |
Článek 15 |
— Zakázky zadávané podle mezinárodních pravidel |
Článek 16 |
— Zvláštní vyloučení |
Článek 17 |
— Koncese na služby |
Článek 18 |
— Zakázky na služby zadávané na základě výlučného práva |
Oddíl 4 – Zvláštní úprava |
|
Článek 19 |
— Vyhrazené zakázky |
KAPITOLA III |
|
Úpravy vztahující se na veřejné zakázky na služby |
|
Článek 20 |
— Zakázky na služby uvedené v příloze II A |
Článek 21 |
— Zakázky na služby uvedené v příloze II B |
Článek 22 |
— Smíšené zakázky na služby uvedené v příloze II A a služby uvedené v příloze II B |
KAPITOLA IV |
|
Zvláštní pravidla pro zadávací dokumentaci a dokumenty týkající se zakázky |
|
Článek 23 |
— Technické specifikace |
Článek 24 |
— Varianty |
Článek 25 |
— Subdodávky |
Článek 26 |
— Podmínky plnění zakázky |
Článek 27 |
— Povinnosti týkající se daní, ochrany životního prostředí, ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek |
KAPITOLA V |
|
Řízení |
|
Článek 28 |
— Použití otevřených, omezených a vyjednávacích řízení a soutěžního dialogu |
Článek 29 |
— Soutěžní dialog |
Článek 30 |
— Případy, které odůvodňují použití vyjednávacího řízení s předchozím zveřejněním oznámení o zakázce |
Článek 31 |
— Případy, které odůvodňují použití vyjednávacího řízení bez zveřejnění oznámení o zakázce |
Článek 32 |
— Rámcové dohody |
Článek 33 |
— Dynamické nákupní systémy |
Článek 34 |
— Veřejné zakázky na stavební práce: zvláštní pravidla pro dotované programy bytové výstavby |
KAPITOLA VI |
|
Pravidla pro zveřejňování a transparentnost |
|
Oddíl 1 - Zveřejňování oznámení |
|
Článek 35 |
— Oznámení |
Článek 36 |
— Forma a způsob zveřejňování oznámení |
Článek 37 |
— Nepovinné zveřejnění |
Oddíl 2 - Lhůty |
|
Článek 38 |
— Lhůty pro doručení žádostí o účast a pro doručení nabídek |
Článek 39 |
— Otevřená řízení: zadávací dokumentace, dodatečné dokumenty a informace |
Oddíl 3 – Obsah a prostředky přenosu informací |
|
Článek 40 |
— Výzvy k podání nabídek, účasti na dialogu nebo k vyjednávání |
Článek 41 |
— Informování zájemců a uchazečů |
Oddíl 4 - Sdělování |
|
Článek 42 |
— Pravidla pro sdělování |
Oddíl 5 – Zprávy |
|
Článek 43 |
— Obsah zpráv |
KAPITOLA VII |
|
Průběh řízení |
|
Oddíl 1 - Obecná ustanovení |
|
Článek 44 |
— Ověření vhodnosti a výběr účastníků, zadávání zakázek |
Oddíl 2 – Kritéria pro kvalitativní výběr |
|
Článek 45 |
— Osobní situace zájemce nebo uchazeče |
Článek 46 |
— Vhodnost pro výkon odborné činnosti |
Článek 47 |
— Hospodářské a finanční předpoklady |
Článek 48 |
— Technická nebo odborná způsobilost |
Článek 49 |
— Normy pro zajišťování jakosti |
Článek 50 |
— Normy řízení z hlediska ochrany životního prostředí |
Článek 51 |
— Dodatečná dokumentace a informace |
Článek 52 |
— Úřední seznamy schválených hospodářských subjektů a osvědčení subjekty veřejného nebo soukromého práva |
Oddíl 3 – Zadání zakázky |
|
Článek 53 |
— Kritéria pro zadání zakázky |
Článek 54 |
— Používání elektronických dražeb |
Článek 55 |
— Mimořádně nízké nabídky |
HLAVA III |
|
Pravidla pro koncese na stavební práce |
|
KAPITOLA I |
|
Pravidla pro koncese na stavební práce |
|
Článek 56 |
— Oblast působnosti |
Článek 57 |
— Vyloučení z oblasti působnosti |
Článek 58 |
— Zveřejnění oznámení o koncesích na stavební práce |
Článek 59 |
— Lhůta |
Článek 60 |
— Subdodávky |
Článek 61 |
— Zadávání dodatečných stavebních prací koncesionáři |
KAPITOLA II |
|
Pravidla pro zakázky zadávané koncesionáři, kteří jsou veřejnými zadavateli |
|
Článek 62 |
— Platná pravidla |
KAPITOLA III |
|
Pravidla pro zakázky zadávané koncesionáři, kteří nejsou veřejnými zadavateli |
|
Článek 63 |
— Pravidla pro zveřejnění: prahová hodnota a výjimky |
Článek 64 |
— Zveřejnění oznámení |
Článek 65 |
— Lhůta pro doručení žádostí o účast a pro doručení nabídek |
HLAVA IV |
|
Pravidla pro veřejné soutěže na určitý výkon v oblasti služeb |
|
Článek 66 |
— Obecná ustanovení |
Článek 67 |
— Oblast působnosti |
Článek 68 |
— Vyloučení z oblasti působnosti |
Článek 69 |
— Oznámení |
Článek 70 |
— Forma a způsob zveřejňování oznámení o veřejných soutěžích na určitý výkon |
Článek 71 |
— Prostředky sdělování |
Článek 72 |
— Výběr soutěžících |
Článek 73 |
— Složení poroty |
Článek 74 |
— Rozhodnutí poroty |
HLAVA V |
|
Statistické povinnosti, výkonné pravomoci a závěrečná ustanovení |
|
Článek 75 |
— Statistické povinnosti |
Článek 76 |
— Obsah statistické zprávy |
Článek 77 |
— Poradní výbor |
Článek 78 |
— Přezkoumání prahových hodnot |
Článek 79 |
— Změny |
Článek 80 |
— Provedení |
Článek 81 |
— Mechanismy sledování |
Článek 82 |
— Zrušení |
Článek 83 |
— Vstup v platnost |
Článek 84 |
— Určení |
PŘÍLOHY |
|
Příloha I |
— Seznam činností uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. b) |
Příloha II |
— Seznam činností uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. b) |
Příloha II A |
|
Příloha II B |
|
Příloha III |
— Seznam a kategorie veřejnoprávních subjektů uvedených v čl. 1 odst. 9 druhém pododstavci |
Příloha IV |
— Ústřední orgány státní správy |
Příloha V |
— Seznam výrobků uvedených v článku 7 pro zakázky zadávané veřejnými zadavateli v oblasti obrany |
Příloha VI |
— Definice některých technických specifikací |
Příloha VII |
— Informace, které mají být obsaženy v oznámeních |
Příloha VII A |
— Informace, které musí být obsaženy v oznámeních o veřejné zakázce |
Příloha VII B |
— Informace, které musí být uvedeny v oznámeních o koncesi na stavební práce |
Příloha VII C |
— Informace, které musí být uvedeny v oznámeních o zakázce na stavební práce zadávané koncesionáři, kteří nejsou veřejnými zadavateli |
Příloha VII D |
— Informace, které musí být uvedeny v oznámení o veřejné soutěži na určitý výkon |
Příloha VIII |
— Hlavní vlastnosti zveřejňování |
Příloha IX |
— Rejstříky |
Příloha IX A |
— Veřejné zakázky na stavební práce |
Příloha IX B |
— Veřejné zakázky na dodávky |
Příloha IX C |
— Veřejné zakázky na služby |
Příloha X |
— Požadavky týkající se zařízení pro elektronický příjem nabídek, žádostí o účast a plánů a projektů ve veřejných soutěžích na určitý výkon |
Příloha XI |
— Lhůty pro provedení a použití (článek 80) |
Příloha XII |
— Srovnávací tabulka |
HLAVA I
DEFINICE A OBECNÉ ZÁSADY
Článek 1
Definice
1. Pro účely této směrnice se použijí definice uvedené v odstavcích 2 až 15.
2.
a) „Veřejné zakázky“ jsou úplatné smlouvy uzavřené písemnou formou mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli, jejichž předmětem je provedení stavebních prací, dodání výrobků nebo poskytnutí služeb ve smyslu této směrnice.
b) „Veřejné zakázky na stavební práce“ jsou veřejné zakázky, jejichž předmětem je buď provedení, nebo projekt i provedení stavebních prací vztahujících se k jedné z činností uvedených v příloze I nebo stavby, nebo provedení stavby, která odpovídá požadavkům stanoveným veřejným zadavatelem, jakýmikoli prostředky. „Stavbou“ se rozumí výsledek souboru stavebních nebo stavebně inženýrských prací, který je sám o sobě dostačující, aby plnil hospodářskou nebo technickou funkci.
c) „Veřejné zakázky na dodávky“ jsou veřejné zakázky jiné než uvedené v písmenu b), jejichž předmětem je koupě, koupě najaté věci, nájem nebo koupě na splátky výrobků, s předkupním právem nebo bez něho.
Veřejná zakázka, jejímž předmětem je dodávka výrobků a která vedle těchto dodávek zahrnuje rovněž umísťovací a instalační práce, se považuje za „veřejnou zakázku na dodávky“.
d) „Veřejné zakázky na služby“ jsou veřejné zakázky jiné než veřejné zakázky na stavební práce nebo na dodávky, jejichž předmětem je poskytování služeb uvedených v příloze II.
Veřejná zakázka, jejímž předmětem jsou jak výrobky, tak služby ve smyslu přílohy II, se považuje za „veřejnou zakázku na služby“, pokud hodnota daných služeb překračuje hodnotu výrobků zahrnutých touto zakázkou.
Zakázka, jejímž předmětem jsou služby uvedené v příloze II a která zahrnuje činnosti uvedené v příloze I pouze jako vedlejší součást hlavního předmětu zakázky, se považuje za veřejnou zakázku na služby.
3. „Koncese na stavební práce“ je smlouva stejného druhu jako veřejná zakázka na stavební práce s tou výjimkou, že protiplnění za provedení stavebních prací spočívá buď výhradně v právu využívat stavbu, nebo v tomto právu společně s platbou.
4. „Koncese na služby“ je smlouva stejného druhu jako veřejná zakázka na služby s tou výjimkou, že protiplnění za poskytnutí služeb spočívá buď výhradně v právu využívat služby, nebo v tomto právu společně s platbou.
5. „Rámcová dohoda“ je dohoda mezi jedním nebo více veřejnými zadavateli a jedním nebo více hospodářskými subjekty, jejímž účelem je stanovit podmínky, zejména s ohledem na ceny a případně na předpokládané množství, kterými se budou řídit zakázky zadávané během daného období.
6. „Dynamický nákupní systém“ je plně elektronický proces pro uskutečňování nákupů pro běžnou potřebu, jehož vlastnosti běžně dostupné na trhu splňují požadavky veřejného zadavatele a který je časově omezený a otevřený po celou dobu svého trvání všem hospodářským subjektům, které splňují kritéria pro výběr a podaly předběžnou nabídku v souladu se zadávací dokumentací.
7. „Elektronická dražba“ je opakující se proces, který zahrnuje elektronické zařízení pro předkládání nových, snížených cen nebo nových hodnot, které se týkají určitých prvků nabídek, k němuž dochází po prvním úplném vyhodnocení nabídek, a který umožňuje sestavit jejich pořadí při použití automatických metod vyhodnocení.
Určité zakázky na služby a na stavební práce, jejichž předmětem jsou plnění týkající se duševního vlastnictví, jako je koncepce díla, proto nemohou být předmětem elektronických dražeb.
8. Pojmy „zhotovitel“, „dodavatel“ nebo „poskytovatel služeb“ označují jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu nebo veřejný subjekt nebo skupinu těchto osob či subjektů, která na trhu nabízí, v uvedeném pořadí, provedení stavebních prací nebo staveb, výrobky nebo služby.
Pojem „hospodářský subjekt“ zahrnuje zároveň zhotovitele, dodavatele i poskytovatele služeb. Je používán pouze za účelem zjednodušení.
Hospodářský subjekt, který podal nabídku, se označuje jako „uchazeč“. Hospodářský subjekt, který požádal o výzvu k účasti v omezeném nebo vyjednávacím řízení nebo v soutěžním dialogu, se označuje jako „zájemce“.
9. „Veřejnými zadavateli“ se rozumí stát, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty, sdružení tvořená jedním či více takovými orgány nebo jedním či více veřejnoprávními subjekty.
„Veřejnoprávním subjektem“ se rozumí jakýkoli subjekt:
a) založený nebo zřízený za zvláštním účelem uspokojování potřeb obecného zájmu, který nemá průmyslovou nebo obchodní povahu;
b) který má právní subjektivitu a
c) je financován převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty; nebo je těmito orgány řízen; nebo je v jeho správním, řídicím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty.
Demonstrativní seznamy veřejnoprávních subjektů a kategorií těchto subjektů, které splňují kritéria uvedená v druhém pododstavci písm. a), b) a c), jsou uvedeny v příloze III. Členské státy pravidelně Komisi oznamují veškeré změny ve svých seznamech.
10. „Ústřední nákupní subjekt“ je veřejný zadavatel, který:
— získává dodávky nebo služby určené veřejným zadavatelům nebo
— zadává veřejné zakázky nebo uzavírá rámcové dohody na stavební práce, dodávky nebo služby určené veřejným zadavatelům.
11.
a) „Otevřená řízení“ jsou řízení, ve kterých může podat nabídku každý hospodářský subjekt, který má zájem.
b) „Omezená řízení“ jsou řízení, ve kterých může každý hospodářský subjekt žádat o účast a ve kterých pouze ty hospodářské subjekty, které vyzve veřejný zadavatel, mohou podat nabídku.
c) „Soutěžní dialog“ je řízení, ve kterém může každý hospodářský subjekt požádat o účast a ve kterém veřejný zadavatel vede dialog se zájemci přijatými do řízení s cílem nalézt jedno či více vhodných řešení, která jsou schopna splnit jeho požadavky a na jejichž základě jsou vybraní uchazeči vyzváni k podání nabídky.
Pro účely použití řízení uvedeného v prvním pododstavci se veřejná zakázka považuje za „zvláště složitou“, pokud veřejný zadavatel:
— objektivně nemůže vymezit v souladu s čl. 23 odst. 3 písm. b), c) nebo d) technické prostředky schopné splnit jeho potřeby nebo cíle, nebo
— objektivně nemůže stanovit právní nebo finanční rámec projektu.
d) „Vyjednávací řízení“ jsou řízení, ve kterých veřejný zadavatel konzultuje hospodářské subjekty podle svého výběru a vyjednává podmínky zakázky s jedním nebo více z nich.
e) „Veřejné soutěže na určitý výkon“ jsou řízení, která veřejnému zadavateli umožňují získat plán nebo projekt vybraný porotou v soutěži s udílením cen nebo bez něj, zvláště v oblasti územního plánování, architektury, stavebního inženýrství či zpracování dat.
12. Pojmy „písemný“ nebo „písemně“ označují jakýkoli soubor slov nebo čísel, který může být čten, reprodukován a dále sdělován. Tento soubor může zahrnovat informace přenášené a ukládané elektronickými prostředky.
13. „Elektronický prostředek“ je prostředek používající elektronické zařízení pro zpracování (včetně digitální komprese) a ukládání dat zaslaných, přenesených a obdržených po drátě, radiem, optickými prostředky nebo jinými elektromagnetickými prostředky.
14. „Společný slovník pro veřejné zakázky“ (Common Procurement Vocabulary, CPV) je referenční nomenklaturu platná pro veřejné zakázky, přijatá nařízením (ES) č. 2195/2002, při zajištění souladu s ostatními stávajícími nomenklaturami.
V případě odlišných výkladů oblasti působnosti této směrnice v způsobených možnými rozdíly mezi nomenklaturami CPV a NACE, uvedenými v příloze I, nebo mezi nomenklaturou CPV a nomenklaturou CPC (přechodnou verzí), uvedenými v příloze II, mají přednost nomenklatura NACE nebo CPC v tomto pořadí.
15. Pro účely článku 13, čl. 57 písm. a) a čl. 68 písm. b) se rozumí:
a) „veřejnou telekomunikační sítí“ veřejná telekomunikační infrastruktura, kterou mohou být předávány signály mezi vymezenými koncovými body sítě po drátě, pomocí mikrovln, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky;
b) „koncovým bodem sítě“ všechna fyzická připojení a jejich technické specifikace pro přístup, které tvoří součást veřejné telekomunikační sítě a jsou nezbytné pro přístup k této veřejné síti a fungující komunikaci prostřednictvím této sítě;
c) „veřejnými telekomunikačními službami“ telekomunikační služby, jejichž poskytováním členský stát výslovně pověřil jeden nebo více telekomunikačních subjektů;
d) „telekomunikačními službami“ služby, jejichž poskytování spočívá zcela nebo zčásti v přenosu a směrování signálů po veřejné telekomunikační síti prostřednictvím telekomunikačních procesů, s výjimkou rozhlasového a televizního vysílání.
Článek 2
Zásady zadávání zakázek
Veřejní zadavatelé jednají s hospodářskými subjekty na základě zásad rovnosti a zákazu diskriminace a postupují transparentním způsobem.
Článek 3
Udělování zvláštních nebo výlučných práv: doložka o zákazu diskriminace
Jestliže veřejný zadavatel udělí zvláštní nebo výlučná práva provádět činnost v oblasti veřejných služeb subjektu jinému, než je tento veřejný zadavatel, misí být v právním aktu, kterým se toto právo uděluje, stanoveno, že daný subjekt musí dodržovat zásadu zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti, pokud jde o zakázky na dodávky, které zadává třetím osobám jako součást svých činností.
HLAVA II
PRAVIDLA PRO VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
KAPITOLA I
Obecná ustanovení
Článek 4
Hospodářské subjekty
1. Zájemci nebo uchazeči, kteří jsou podle právních předpisů členského státu, ve kterém jsou usazeni, oprávněni poskytovat danou službu, nesmějí být odmítnuti pouze na základě skutečnosti, že právní předpisy členského státu, ve kterém je zakázka zadávána, vyžadují, aby byli buď fyzickou, nebo právnickou osobou.
V případě veřejných zakázek na služby a na stavební práce a v případě veřejných zakázek na dodávky, které zahrnují navíc služby nebo umísťovací nebo instalační práce, však lze po právnických osobách požadovat, aby v nabídce nebo v žádosti o účast uvedly jména a odpovídající odbornou kvalifikaci zaměstnanců, kteří budou zodpovídat za plnění dané zakázky.
2. Podávat nabídky nebo vystupovat jako zájemci mohou skupiny hospodářských subjektů. Veřejní zadavatelé nesmějí od těchto skupin vyžadovat určitou právní formu k tomu, aby mohly podat nabídku nebo žádost o účast, avšak od vybrané skupiny může být vyžadováno získání takové právní formy, jestliže jí byla zadána zakázka, pokud je tato přeměna nezbytná pro řádné plnění zakázky.
Článek 5
Podmínky vztahující se k dohodám uzavřeným v rámci Světové obchodní organizace
Pro účely zadávání zakázek veřejnými zadavateli musí členské státy ve vzájemných vztazích uplatňovat podmínky stejně příznivé jako jsou ty, které poskytují hospodářským subjektům ze třetích zemí při provádění Dohody o vládních zakázkách (dále jen „Dohoda“), uzavřené v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání. Členské státy vedou za tímto účelem vzájemné konzultace o opatřeních, která mají být podle Dohody přijata, v rámci poradního výboru pro veřejné zakázky uvedeného v článku 77.
Článek 6
Důvěrnost
Aniž jsou dotčena ustanovení této směrnice, zejména ta, která se týkají povinností v souvislosti s reklamou na zadávané zakázky a s poskytováním informací zájemcům a uchazečům uvedených v čl. 35 odst. 4 a čl. 41, a v souladu s vnitrostátním právem, kterým se veřejný zadavatel řídí, nezveřejňuje veřejný zadavatel informace, jež mu byly sděleny hospodářskými subjekty a byly jimi označeny za důvěrné; takové informace zahrnují zejména technická nebo obchodní tajemství a důvěrná hlediska nabídek.
KAPITOLA II
Oblast působnosti
Oddíl 1
Prahové hodnoty
Článek 7
Částky prahových hodnot pro veřejné zakázky
Tato směrnice se vztahuje na veřejné zakázky, které nejsou vyloučeny podle článků 10 a 11 nebo článků 12 až 18 a jejichž odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty (DPH) se rovná těmto prahovým hodnotám nebo je vyšší:
a) ►M14 134 000 EUR ◄ pro veřejné zakázky na dodávky a na služby jiné než ty, které jsou uvedeny v písm. b) třetí odrážce, zadané veřejnými zadavateli, kteří jsou uvedeni na seznamu ústředních orgánů státní správy v příloze IV; v případě veřejných zakázek na dodávky zadávaných veřejnými zadavateli, kteří působí v oblasti obrany,platí tento práh pouze pro zakázky, které se týkají výrobků uvedených v příloze V;
b) ►M14 207 000 EUR ◄ :
— pro veřejné zakázky na dodávky a na služby zadávané jinými veřejnými zadavateli než těmi, kteří jsou uvedeni v příloze IV,
— pro veřejné zakázky na dodávky zadávané veřejnými zadavateli uvedenými v příloze IV, kteří působí v oblasti obrany, jestliže se tyto zakázky týkají výrobků, které nejsou uvedeny v příloze V,
— pro veřejné zakázky na služby zadávané veřejným zadavatelem, jejichž předmětem jsou služby kategorie 8 přílohy II A, telekomunikační služby kategorie 5, jejichž zařazení v CPV je rovnocenné referenčním číslům CPC 7524, 7525 a 7526, nebo služby uvedené v příloze II B;
c) ►M14 5 186 000 EUR ◄ pro veřejné zakázky na stavební práce.
Článek 8
Zakázky dotované z více než 50 % veřejnými zadavateli
Tato směrnice se vztahuje na zadávání:
a) zakázek přímo dotovaných z více než 50 % veřejnými zadavateli, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH se rovná ►M14 5 186 000 EUR ◄ nebo je vyšší:
— jestliže se tyto zakázky týkají stavebně-inženýrských činností ve smyslu přílohy I,
— jestliže tyto zakázky zahrnují stavební práce pro nemocnice, zařízení určená pro sport, rekreaci a volný čas, školní a univerzitní budovy a budovy využívané pro správní účely;
b) zakázky na služby přímo dotované z více než 50 % veřejnými zadavateli, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH se rovná ►M14 207 000 EUR ◄ nebo je vyšší a jež jsou spojeny se zakázkou na stavební práce ve smyslu písmene a).
Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zabezpečily, že veřejní zadavatelé, kteří poskytují tyto dotace, zajistí dodržování této směrnice, je-li taková zakázka zadávána jedním nebo více subjekty jinými než veřejnými zadavateli, nebo tuto směrnici dodržovali, jestliže zadávají zakázku sami jménem a na účet těchto jiných subjektů.
Článek 9
Metody výpočtu odhadované hodnoty veřejných zakázek, rámcových dohod a dynamických nákupních systémů
1. Výpočet odhadované hodnoty zakázky je založen na celkové splatné částce bez DPH, odhadované veřejným zadavatelem. Tento výpočet bere v úvahu celkovou odhadovanou částku, která zahrnuje jakoukoli formu případné opce a případné obnovení zakázky.
Jestliže veřejný zadavatel poskytuje zájemcům či uchazečům ceny a platby, zahrne je do výpočtu odhadované hodnoty zakázky.
2. Odhad musí být platný v okamžiku, kdy je odesíláno oznámení o zakázce, jak je upraveno v čl. 35 odst. 2, nebo v případech, kdy takové oznámení není vyžadováno, v okamžiku, kdy veřejný zadavatel zahájí zadávací řízení.
3. Žádný projekt díla nebo navrhovaný nákup určitého množství dodávek nebo služeb nesmí být rozdělen tak, aby se zabránilo použití této směrnice.
4. Pokud jde o veřejné zakázky na stavební práce, musí výpočet odhadované hodnoty brát v úvahu jak náklady na stavební práce, tak celkovou odhadovanou hodnotu dodávek nezbytných k provedení stavebních prací, které veřejní zadavatelé dávají zhotoviteli k dispozici.
5.
a) Může-li zamýšlená stavba nebo nákup služeb vést k současnému zadání zakázek ve formě oddělených částí, vezme se v úvahu celková odhadovaná hodnota všech takových částí.
Je-li souhrnná hodnota částí rovna prahové hodnotě stanovené v článku 7 nebo je vyšší, použije se tato směrnice pro zadání každé části.
Veřejní zadavatelé se však mohou odchýlit od tohoto ustanovení v případě částí, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH je nižší než 80 000 EUR pro služby nebo 1 milion EUR pro stavební práce, za předpokladu, že celková hodnota těchto částí není vyšší než 20 % celkové hodnoty všech částí.
b) Může-li záměr na získání podobných dodávek vést k současnému zadání zakázek ve formě oddělených částí, bere se pro účely čl. 7 písm. a) a b) v úvahu celková odhadovaná hodnota všech těchto částí.
Je-li souhrnná hodnota částí rovná prahové hodnotě stanovené v článku 7 nebo je vyšší, použije se tato směrnice pro zadání každé části.
Veřejní zadavatelé se však mohou odchýlit od tohoto ustanovení v případě částí, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH je nižší než 80 000 EUR, za předpokladu, že celková hodnota těchto částí není vyšší než 20 % celkové hodnoty všech částí.
6. Pro veřejné zakázky na dodávky, jejichž předmětem je koupě najaté věci, nájem, pronájem nebo koupě výrobků na splátky, se za základ pro výpočet odhadované hodnoty zakázky bere tato hodnota:
a) v případě veřejných zakázek na dobu určitou, kdy je tato doba rovna dvanácti měsícům nebo kratší, celková odhadovaná hodnota za dobu trvání zakázky nebo, je-li doba trvání zakázky delší než dvanáct měsíců, celková hodnota, včetně odhadované zůstatkové hodnoty;
b) v případě zakázek na dobu neurčitou nebo v případě, že doba jejich trvání nemůže být definována, měsíční hodnota vynásobená 48.
7. V případě veřejných zakázek na dodávky nebo na služby, které jsou pravidelné povahy nebo které mají být obnovovány během daného období, se odhadovaná hodnota zakázky vypočte na základě:
a) buď celkové skutečné hodnoty po sobě jdoucích zakázek stejného druhu zadaných během předchozích dvanácti měsíců nebo předchozího finančního roku, pokud možno přizpůsobené odhadovaným změnám v množství nebo hodnotě během dvanácti měsíců následujících po první zakázce;
b) nebo celkové odhadované hodnoty po sobě jdoucích zakázek zadaných během dvanácti měsíců následujících po první dodávce nebo během účetního období, je-li delší než dvanáct měsíců.
Výběr metody použité pro výpočet odhadované hodnoty veřejné zakázky nesmí být proveden s úmyslem vyloučit ji z oblasti působnosti této směrnice.
8. Pro veřejné zakázky na služby se za základ pro výpočet odhadované hodnoty zakázky bere případně tato hodnota:
a) pro tyto druhy služeb:
i) pojišťovací služby: splatné pojistné a podobné odměny;
ii) bankovní služby a jiné finanční služby: poplatky, provize, úroky a podobné odměny;
iii) zakázky zahrnující projekt: poplatky, splatné provize a podobné odměny;
b) pro zakázky na služby, které neuvádějí celkovou cenu:
i) v případě zakázek na dobu určitou, je-li doba trvání rovna 48 měsícům nebo kratší: celková hodnota za celou dobu jejich trvání;
ii) v případě zakázek na dobu neurčitou nebo s dobou trvání delší než 48 měsíců: měsíční hodnota vynásobená 48.
9. U rámcových dohod a dynamických nákupních systémů se v úvahu bere nejvyšší odhadovaná hodnota bez DPH všech zakázek zamýšlených pro celou dobu platnosti dohody nebo trvání systému.
Oddíl 2
Zvláštní situace
Článek 10
Zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti
S výhradou článku 296 Smlouvy se tato směrnice použije na veřejné zakázky zadávané v oblasti obrany a bezpečnosti s výjimkou zakázek, na které se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti ( 20 ).
Tato směrnice se nevztahuje na zakázky, na které se směrnice 2009/81/ES nevztahuje podle svých článků 8, 12 a 13.
Článek 11
Veřejné zakázky zadávané a rámcové dohody uzavírané ústředními nákupními subjekty
1. Členské státy mohou stanovit, že veřejní zadavatelé mohou nakupovat stavební práce, dodávky nebo služby od nebo prostřednictvím ústředního nákupního subjektu.
2. Má se za to, že veřejní zadavatelé, kteří nakupují stavební práce, dodávky nebo služby od nebo prostřednictvím ústředního nákupního subjektu v případech uvedených v čl. 1 odst. 10, jednají v souladu s touto směrnicí, pokud ji dodržuje ústřední nákupní subjekt.
Oddíl 3
Vyloučené zakázky
Článek 12
Zakázky v odvětvích vodního hospodářství, energetiky a dopravy a poštovních služeb
Tato směrnice se nevztahuje na veřejné zakázky, jež jsou podle směrnice 2004/17/ES zadávány veřejnými zadavateli, kteří vykonávají jednu nebo více činností uvedených v článcích 3 až 7 uvedené směrnice, a jež jsou zadávány pro výkon těchto činností, ani na veřejné zakázky vyloučené z oblasti působnosti uvedené směrnice podle jejího čl. 5 odst. 2 a článků 19, 26 a 30.
Tato směrnice se však i nadále vztahuje na veřejné zakázky, jež jsou zadávány veřejnými zadavateli, kteří provádějí jednu nebo více činností uvedených v článku 6 směrnice 2004/17/ES, a jež jsou zadávány pro výkon těchto činností, pokud dotčený členský stát využije možnosti volby podle čl. 71 druhého pododstavce uvedené směrnice pro odklad její použitelnosti.
Článek 13
Zvláštní vyloučení v oblasti telekomunikací
Tato směrnice se nevztahuje na veřejné zakázky, jejichž hlavním účelem je umožnit veřejným zadavatelům poskytovat nebo využívat veřejné telekomunikační sítě nebo poskytovat veřejnosti jednu či více telekomunikačních služeb.
Článek 14
Tajné zakázky nebo zakázky vyžadující zvláštní bezpečnostní opatření
Tato směrnice se nevztahuje na veřejné zakázky, které jsou prohlášeny za tajné nebo pokud jejich plnění musí být v souladu s platnými právními a správními předpisy platnými v daném členském státě doprovázeno zvláštními bezpečnostními opatřeními nebo jestliže to vyžaduje ochrana základních bezpečnostních zájmů tohoto státu.
Článek 15
Zakázky zadávané podle mezinárodních pravidel
Tato směrnice se nevztahuje na veřejné zakázky, které se řídí jinými procesními pravidly a jež jsou zadávány:
a) podle mezinárodní dohody uzavřené v souladu se Smlouvou mezi členským státem a jednou nebo více třetími zeměmi, která se týká dodávek nebo stavebních prací určených pro společné provedení nebo využívání stavby signatářskými státy, nebo služeb určených pro společné provedení nebo využití projektu signatářskými státy; všechny dohody se sdělují Komisi, která může konzultovat Poradní výbor pro veřejné zakázky uvedený v článku 77;
b) podnikům členského státu nebo třetí země podle mezinárodní smlouvy týkající se rozmístění vojsk;
c) podle zvláštního postupu mezinárodní organizace.
Článek 16
Zvláštní vyloučení
Tato směrnice se nevztahuje na veřejné zakázky na služby, které se týkají:
a) nabývání nebo nájmu pozemků, stávajících budov nebo jiných nemovitostí nebo práv k nim jakýmikoli způsoby financování; vtahuje se však na smlouvy o finančních službách uzavřené v jakékoli formě současně s uzavřením kupní nebo nájemní smlouvy, před ním nebo po něm;
b) nabývání, přípravy, výroby nebo společné výroby programového vybavení určeného pro vysílání vysílacími společnostmi a zakázek na vysílací čas;
c) rozhodčích a smírčích služeb;
d) finančních služeb v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů, zejména operací veřejných zadavatelů, které mají za cíl získat peněžní prostředky či kapitál, a služeb centrálních bank;
e) pracovních smluv;
f) služeb ve výzkumu a vývoji jiných než těch, kde prospěch připadá výhradně veřejnému zadavateli, aby jej využil při vlastní činnosti, za podmínky, že poskytovaná služba je plně hrazena veřejným zadavatelem.
Článek 17
Koncese na služby
Aniž je dotčeno použití předpisů podle článku 3, nevztahuje se tato směrnice na koncese na služby, jak jsou vymezeny v čl. 1 odst. 4.
Článek 18
Zakázky na služby zadávané na základě výlučného práva
Tato směrnice se nevztahuje na veřejné zakázky na služby zadávané veřejným zadavatelem jinému veřejnému zadavateli nebo sdružení veřejných zadavatelů na základě výlučného práva, které jim náleží podle vyhlášených právních a správních předpisů, které jsou slučitelné se Smlouvou.
Oddíl 4
Zvláštní úprava
Článek 19
Vyhrazené zakázky
Členské státy mohou vyhradit účast na zadávacím řízení chráněným dílnám nebo jim vyhradit plnění zakázek v rámci programů chráněného zaměstnání, kdy většina dotčených zaměstnanců jsou zdravotně postižené osoby, které z důvodu povahy nebo vážnosti svého postižení nemohou vykonávat pracovní činnost v běžných podmínkách.
Oznámení o zakázce musí odkazovat na toto ustanovení.
KAPITOLA III
Úpravy vztahující se na veřejné zakázky na služby
Článek 20
Zakázky na služby uvedené v příloze II A
Zakázky, jejichž předmětem jsou služby uvedené v příloze II A, se zadávají v souladu s články 23 až 55.
Článek 21
Zakázky na služby uvedené v příloze II B
Zakázky, jejichž předmětem jsou služby uvedené v příloze II B, se řídí výhradně článkem 23 a čl. 35 odst. 4.
Článek 22
Smíšené zakázky na služby uvedené v příloze I1 A a služby uvedené v příloze II B
Zakázky, jejichž předmětem jsou jak služby uvedené v příloze II A, tak služby uvedené v příloze II B, se zadávají v souladu s články 23 až 55, je-li hodnota služeb uvedených v příloze II A vyšší než hodnota služeb uvedených v příloze II B. V ostatních případech se zakázky zadávají v souladu s článkem 23 a čl. 35 odst. 4.
KAPITOLA IV
Zvláštní pravidla pro zadávací dokumentaci a dokumenty týkající se zakázky
Článek 23
Technické specifikace
1. Technické specifikace, jak jsou vymezeny v bodu 1 přílohy VI, se uvádějí v dokumentech týkajících se zakázky, jako jsou oznámení o zakázce, zadávací dokumentace nebo dodatečné dokumenty. Vždy, kdy je to možné, by tyto technické specifikace měly být definovány tak, aby braly v úvahu kritéria přístupnosti pro zdravotně postižené osoby nebo aby byly navrženy pro všechny uživatele.
2. Technické specifikace musí uchazečům vytvořit podmínky pro rovný přístup a nesmějí vést k vytváření neodůvodněných překážek pro otevření zadávání veřejných zakázek hospodářské soutěži.
3. Aniž jsou dotčena právně závazná vnitrostátní technická pravidla, jsou-li v souladu s právem Společenství, musí být technické specifikace formulovány:
a) buď odkazem na technické specifikace uvedené v příloze VI a, v pořadí podle významu, na vnitrostátní normy přejímající evropské normy, evropská technická schválení, obecné technické specifikace, mezinárodní normy nebo jiné technické referenční systémy vypracované evropskými normalizačními subjekty nebo, pokud neexistují, na vnitrostátní normy, vnitrostátní technická schválení nebo vnitrostátní technické specifikace týkající se projektování, výpočtu a provádění staveb a použití výrobků. Každý odkaz je doprovázen slovy: „nebo rovnocenný“;
b) nebo formou požadavků na výkon nebo funkci; tyto požadavky mohou zahrnovat vlastnosti z hlediska životního prostředí. Tyto parametry však musí být dostatečně přesné, aby umožnily uchazečům určit předmět zakázky a veřejným zadavatelům zadat zakázku;
c) nebo formou požadavků na výkon nebo funkci, jak je uvedeno v písmenu b), s odkazem na specifikace uvedené v písmenu a) jako prostředek pro předpoklad shody s takovými požadavky na výkon nebo funkci;
d) nebo odkazem na specifikace uvedené v písmenu a) pro určité vlastnosti a odkazem na požadavky na výkon a funkci uvedené v písmenu b) pro ostatní vlastnosti.
4. Jestliže veřejný zadavatel využije možnosti odkázat na specifikace uvedené v odst. 3 písm. a), nesmí odmítnout nabídku pouze z důvodu, že nabízené výrobky a služby nejsou v souladu se specifikacemi, na které odkázal, pokud uchazeč ke spokojenosti veřejného zadavatele ve své nabídce jakýmkoli vhodným prostředkem prokáže, že řešení, která navrhuje, rovnocenným způsobem vyhovují požadavkům definovaným technickými specifikacemi.
Vhodný prostředek může představovat technická dokumentace výrobce nebo zkušební protokol uznaného subjektu.
5. Jestliže veřejný zadavatel využije možnosti stanovit požadavky na výkon nebo funkci uvedené v odstavci 3, nesmí odmítnout nabídku na stavební práce, výrobky nebo služby, které jsou v souladu s vnitrostátní normou přejímající evropskou normu, evropským technickým schválením, obecnou technickou specifikací, mezinárodní normou nebo technickým referenčním systémem vypracovaným evropským normalizačním subjektem, pokud tyto specifikace řeší požadavky na výkon nebo na funkci, které veřejný zadavatel stanovil.
Ve své nabídce musí uchazeč prokázat ke spokojenosti veřejného zadavatele jakýmikoli vhodným prostředkem, že stavba, výrobek nebo služba, která je v souladu s normou, splňuje požadavky veřejného zadavatele na výkon nebo funkci.
Vhodný prostředek může představovat technická dokumentace výrobce nebo zkušební protokol uznaného subjektu.
6. Jestliže veřejní zadavatelé stanoví vlastnosti z hlediska životního prostředí formou požadavků na výkon nebo na funkci, jak je uvedeno v odst. 3 písm. b), mohou používat podrobné specifikace nebo, je-li to třeba, jejich části, jak jsou definovány evropskými, mezinárodními nebo vnitrostátními ekoznačkami nebo jakoukoli jinou ekoznačkou, za předpokladu, že:
— tyto specifikace jsou vhodné pro vymezení vlastností dodávek nebo služeb, které jsou předmětem zakázky,
— požadavky na značku jsou definovány na základě vědeckých informací,
— ekoznačky jsou přijaty za použití řízení, kterého se mohou účastnit všechny dotčené subjekty, jako jsou orgány státní správy, spotřebitelé, výrobci, distributoři a organizace na ochranu životního prostředí,
— a jsou přístupné všem subjektům, které mají zájem.
Veřejní zadavatelé mohou uvést, že u výrobků a služeb opatřených ekoznačkou platí předpoklad, že splňují technické specifikace stanovené v zadávací dokumentaci; musí přijmout každý vhodný důkazní prostředek, jako je technická dokumentace výrobce nebo zkušební protokol uznaného subjektu.
7. „Uznané subjekty“ ve smyslu tohoto článku jsou zkušební a kalibrační laboratoře a osvědčovací a inspekční subjekty, které splňují platné evropské normy.
Veřejní zadavatelé přijímají osvědčení vydaná uznanými subjekty usazenými v jiných členských státech.
8. Není-li to odůvodněno předmětem zakázky, nesmějí technické specifikace odkazovat na určitou výrobu nebo zdroj nebo na určitý postup nebo na obchodní značky, patenty, typy nebo určitý původ či výrobu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých podniků nebo určitých výrobků. Takový odkaz je výjimečně dovolen, není-li dostatečně přesný a srozumitelný popis předmětu zakázky podle odstavců 3 a 4 možný; takový odkaz musí být doprovázen slovy „nebo rovnocenný“.
Článek 24
Varianty
1. Je-li kritériem pro zadání zakázky hospodářsky nejvýhodnější nabídka, mohou veřejní zadavatelé dát uchazečům souhlas k podání variant.
2. Veřejní zadavatelé v oznámení o zakázce uvedou, zda povolují podání variant nebo ne; bez tohoto údaje nejsou varianty povoleny.
3. Veřejní zadavatelé, kteří povolí podání variant, uvedou v zadávací dokumentaci minimální požadavky, jež musí varianty splňovat, a požadavky na jejich podávání.
4. Pouze varianty, které splňují minimální požadavky, stanovené těmito veřejnými zadavateli, jsou brány v úvahu.
V zadávacím řízení u veřejných zakázek na dodávky nebo na služby nesmějí veřejní zadavatelé, kteří povolili podání variant, odmítnout variantu pouze z toho důvodu, že by vedla, pokud by byla přijata, buď spíše k zakázce na služby než k zakázce na dodávky, nebo spíše k zakázce na dodávky než k zakázce na služby.
Článek 25
Subdodávky
V zadávací dokumentaci veřejný zadavatel od uchazeče může, nebo stanoví-li tak členský stát, musí požadovat, aby ve své nabídce uvedl, jakou část zakázky případně zamýšlí zadat třetím osobám, a všechny navrhované subdodavatele.
Tímto sdělením není dotčena odpovědnost hlavního hospodářského subjektu.
Článek 26
Podmínky plnění zakázky
Veřejní zadavatelé mohou stanovit zvláštní podmínky pro plnění zakázky za předpokladu, že jsou slučitelné s právem Společenství a jsou uvedeny v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci. Podmínky, kterými se řídí plnění zakázky, se mohou týkat zejména sociálních faktorů a životního prostředí.
Článek 27
Povinnosti týkající se daní, ochrany životního prostředí, ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek
1. Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci může, nebo stanoví-li tak členský stát, musí uvést subjekt nebo subjekty, od nichž může zájemce nebo uchazeč získat náležité informace o povinnostech týkajících se daní, ochrany životního prostředí, ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek, které platí v členském státě, regionu nebo v místě, kde mají být prováděny stavební práce nebo poskytovány služby, a které platí pro stavební práce prováděné na místě a pro služby poskytované během plnění zakázky.
2. Veřejný zadavatel, který poskytuje informace uvedené v odstavci 1, požádá uchazeče nebo zájemce, kteří se účastní zadávacího řízení, aby uvedli, že při vypracování své nabídky vzali v úvahu povinnosti týkající se ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek, které platí v místě, kde mají být provedeny práce nebo poskytnuta služba.
Prvním pododstavcem není dotčeno použití článku 55, který se týká přezkoumání mimořádně nízkých nabídek.
KAPITOLA V
Řízení
Článek 28
Použití otevřených, omezených a vyjednávacích řízení a soutěžního dialogu
Při zadávání svých veřejných zakázek veřejní zadavatelé použijí vnitrostátní řízení upravená pro účely této směrnice.
Zadávají tyto veřejné zakázky za použití otevřeného nebo omezeného řízení. Za zvláštních okolností, výslovně uvedených v článku 29, mohou veřejní zadavatelé zadat své veřejné zakázky prostřednictvím soutěžního dialogu. Ve zvláštních případech a za zvláštních okolností, výslovně uvedených v článcích 30 a 31, mohou použít vyjednávací řízení se zveřejněním oznámení o zakázce nebo bez něho.
Článek 29
Soutěžní dialog
1. V případě zvláště složitých zakázek mohou členské státy stanovit, že pokud se veřejný zadavatel domnívá, že použití otevřeného nebo omezeného řízení mu nedovolí zadat zakázku, může použít soutěžní dialog v souladu s tímto článkem.
Veřejná zakázka se zadává pouze na základě zadávacího kritéria pro hospodářsky nejvýhodnější nabídku.
2. Veřejní zadavatelé zveřejní oznámení o zakázce, ve kterém uvedou své potřeby a požadavky, které vymezí v tomto oznámení nebo popisném dokumentu.
3. Veřejní zadavatelé zahájí se zájemci vybranými v souladu s odpovídajícími ustanoveními článků 44 až 52 dialog, jehož cílem je určit a vymezit prostředky, které nejlépe vyhovují pro splnění jejich potřeb. Během tohoto dialogu mohou s vybranými zájemci projednat všechny aspekty zakázky.
V průběhu dialogu veřejní zadavatelé zajistí rovné zacházení se všemi uchazeči. Zejména neposkytují informace diskriminačním způsobem, který by mohl zvýhodnit některé uchazeče vůči jiným.
Veřejní zadavatelé nesmějí odhalit jiným účastníkům navrhovaná řešení nebo jiné důvěrné informace sdělené zájemcem, který se účastní dialogu, bez jeho souhlasu.
4. Veřejní zadavatelé mohou stanovit, že řízení se koná v navazujících fázích, s cílem snížit počet řešení k projednání během jednotlivých fází dialogu použitím kritérií pro zadání, uvedených v oznámení o zakázce nebo v popisném dokumentu. V oznámení o zakázce nebo v popisném dokumentu musí být uvedeno, že takový postup může být použit.
5. Veřejný zadavatel pokračuje v dialogu do té doby, než může určit jedno nebo více řešení, v případě potřeby po jejich porovnání, která jsou schopna splnit jeho potřeby.
6. Poté, co byl dialog prohlášen za ukončený, a poté, kdy o tom byli informování účastníci, je veřejní zadavatelé vyzvou k podání jejich konečných nabídek na základě jednoho nebo více řešení předložených a upřesněných během dialogu. Tyto nabídky musí obsahovat všechny nezbytné a požadované prvky, které jsou nutné pro plnění projektu.
Na žádost veřejného zadavatele mohou být tyto nabídky objasněny, upřesněny a zdokonaleny. Objasnění, upřesnění a zdokonalení nebo dodatečné informace však nesmějí zahrnovat změny základních prvků nabídky nebo výzvy k podání nabídek, jejichž obměna by mohla narušit soutěž nebo by měla diskriminační účinek.
7. Veřejní zadavatelé posuzují doručené nabídky na základě kritérií pro zadání zakázky stanovených v oznámení o zakázce nebo v popisném dokumentu a vyberou hospodářsky nejvýhodnější nabídku v souladu s článkem 53.
Na žádost veřejného zadavatele může být uchazeč určený jako ten, který podal hospodářsky nejvýhodnější nabídku, požádán o objasnění aspektů jeho nabídky nebo potvrzení závazků obsažených v nabídce, za předpokladu, že to nezpůsobí změnu podstatných prvků nabídky nebo výzvy k podání nabídek a nevznikne riziko narušení hospodářské soutěže nebo diskriminace.
8. Veřejní zadavatelé mohou účastníkům dialogu stanovit ceny nebo platby.
Článek 30
Případy, které odůvodňují použití vyjednávacího řízení s předchozím zveřejněním oznámení o zakázce
1. Veřejní zadavatelé mohou zadávat své veřejné zakázky ve vyjednávacím řízení po zveřejnění oznámení o zakázce v těchto případech:
a) v případě, že jsou v rámci otevřeného nebo omezeného řízení nebo v soutěžním dialogu podány nabídky, které jsou v rozporu s pravidly, nebo jsou-li podány pouze nabídky, které jsou nepřijatelné podle vnitrostátních předpisů slučitelných s články 4, 24, 25, 27 a kapitolou VII, pokud se původní podmínky zakázky podstatně nezmění.
Veřejní zadavatelé nemusí zveřejnit oznámení o zakázce, pokud do vyjednávacího řízení zahrnou pouze všechny ty uchazeče, kteří splňují kritéria článků 45 až 52 a kteří v předchozím otevřeném nebo omezeném řízení nebo soutěžním dialogu podali nabídky v souladu s formálními požadavky zadávacího řízení;
b) ve výjimečných případech, když povaha stavebních prací, dodávek nebo služeb nebo rizika s nimi spojená nedovolují předem stanovit celkovou cenu;
c) v případě služeb, mimo jiné služeb kategorie 6 přílohy II A a služeb týkajících se duševního vlastnictví, jako jsou služby zahrnující projekt děl, pokud je povaha služeb, které mají být poskytovány, taková, že specifikace zakázky nemohou být stanoveny s dostatečnou přesností, aby umožnily zadat zakázku výběrem nejlepší nabídky podle pravidel pro otevřené nebo omezené řízení;
d) v případě veřejných zakázek na stavební práce, jsou-li stavební práce vykonávány výlučně pro účely výzkumu, testování nebo vývoje, a nikoli s cílem dosáhnout ziskovosti nebo krytí nákladů na výzkum a vývoj.
2. V případech uvedených v odstavci 1 vyjednávají veřejní zadavatelé s uchazeči o jimi podaných nabídkách, aby je přizpůsobili požadavkům, které stanovili v oznámení o zakázce, v zadávací dokumentaci a v případných dodatečných dokumentech, a aby našli nejlepší nabídku v souladu s čl. 53 odst. 1.
3. Během vyjednávání zajistí veřejní zadavatelé rovné zacházení se všemi uchazeči. Zejména neposkytují diskriminačním způsobem informace, které mohou zvýhodnit některé uchazeče vůči jiným.
4. Veřejní zadavatelé mohou stanovit, že řízení se koná v navazujících fázích, s cílem snížit počet řešení k vyjednávání použitím kritérií pro zadání uvedených v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci. V oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci musí být uvedeno, že takový postup může být použit.
Článek 31
Případy, které odůvodňují použití vyjednávacího řízení bez zveřejnění oznámení o zakázce
Veřejní zadavatelé mohou zadávat své veřejné zakázky ve vyjednávacím řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce v těchto případech:
1) V případě veřejných zakázek na stavební práce, na dodávky a na služby:
a) jestliže v otevřeném nebo omezeném řízení nebyly podány žádné nabídky nebo žádné vhodné nabídky nebo žádné žádosti, za předpokladu, že se původní podmínky zakázky podstatně nezmění, a za podmínky, že Komisi je na její žádost zaslána zpráva;
b) jestliže zakázka může být z technických či uměleckých důvodů nebo z důvodů spojených s ochranou výlučných práv zadána pouze určitému hospodářskému subjektu;
c) pokud je to nezbytně nutné, nelze-li z důvodů krajní naléhavosti způsobené událostmi, které veřejní zadavatelé nemohli předvídat, dodržet lhůty stanovené pro otevřená, omezená nebo vyjednávací řízení se zveřejněním oznámení o zakázce, jak je uvedeno v článku 30. Okolnosti, které se uvádějí pro odůvodnění krajní naléhavosti, nesmějí být v žádném případě způsobeny veřejným zadavatelem.
2) V případě veřejných zakázek na dodávky:
a) jsou-li dané výrobky vyráběny výlučně pro účely výzkumu, pokusů, studia či vývoje, přičemž toto ustanovení se nevztahuje na výrobu ve velkém s cílem dosáhnout hospodářské životaschopnosti výrobku nebo pokrytí nákladů na výzkum a vývoj;
b) pro dodatečné dodávky od původního dodavatele, které jsou určeny buď pro částečné nahrazení běžných dodávek nebo zařízení, nebo rozšíření stávajících dodávek nebo zařízení, jestliže by změna dodavatele nutila veřejného zadavatele získávat materiál, který má odlišné technické vlastnosti, což by mělo za následek neslučitelnost nebo nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě; doba trvání těchto zakázek a opakovaných zakázek nesmí zpravidla překročit tři roky;
c) pro dodávky kotované a nakupované na burzách komodit;
d) pro nákup dodávek za zvláště výhodných podmínek, buď od dodavatele, který je s konečnou platností ukončuje svou obchodní činnost, nebo od správců konkursní podstaty nebo likvidátorů v případě úpadku, vyrovnání s věřiteli nebo podobného řízení podle vnitrostátních právních a správních předpisů;
3) V případě veřejných zakázek na služby, pokud daná zakázka následuje po veřejné soutěži na určitý výkon a musí být podle platných pravidel zadána vítěznému účastníku nebo jednomu z vítězných účastníků; v případě více vítězných účastníků musí být k účasti na vyjednávání vyzvání všichni vítězní účastníci.
4) V případě veřejných zakázek na stavební práce a veřejných zakázek na služby:
a) pro dodatečné stavební práce nebo služby, které nejsou zahrnuty v původně zvažovaném projektu nebo v původní zakázce, ale které se v důsledku nepředvídaných okolností stanou nezbytné pro provedení stavebních prací nebo služeb v nich popsaných, za podmínky, že je zakázka zadána hospodářskému subjektu, který tyto stavební práce nebo služby provádí,
— jestliže tyto dodatečné stavební práce nebo služby nemohou být technicky nebo hospodářsky odděleny od původní zakázky bez velkých obtíží pro veřejné zadavatele,
— nebo
— jestliže tyto stavební práce nebo služby, ačkoli jsou oddělitelné od plnění původní zakázky, jsou nezbytně nutné pro její dokončení.
Souhrnná hodnota zakázek zadaných na dodatečné stavební práce nebo služby však nesmí překročit 50 % částky původní zakázky;
b) pro nové stavební práce nebo služby, které spočívají v opakování podobných stavebních prací nebo služeb svěřených hospodářskému subjektu, kterému stejní veřejní zadavatelé zadali původní zakázku, za předpokladu, že tyto stavební práce nebo služby odpovídají základnímu projektu, na který byla původní zakázka zadána v otevřeném nebo omezeném řízení.
Možnost použití tohoto řízení musí být zveřejněna, jakmile je první projekt zařazen do soutěže a veřejní zadavatelé vezmou v úvahu celkové odhadované náklady na následné stavební práce a služby při použití článku 7.
Toto řízení lze použít pouze v průběhu tří let následujících po sjednání původní zakázky.
Článek 32
Rámcové dohody
1. Členské státy mohou stanovit, že veřejní zadavatelé mohou uzavírat rámcové dohody.
2. Za účelem uzavření rámcové dohody se veřejní zadavatelé řídí pravidly řízení uvedenými v této směrnici ve všech fázích až do zadání zakázek založených na této rámcové dohodě. Strany rámcové dohody se vybírají za použití kritérií pro zadání zakázky stanovených v souladu s článkem 53.
Zakázky založené na rámcové dohodě jsou zadávány postupy stanovenými v odstavcích 3 a 4. Tyto postupy mohou být použity pouze mezi veřejnými zadavateli a hospodářskými subjekty, jež jsou původními stranami rámcové dohody.
Při zadávání zakázek založených na rámcové dohodě nesmějí strany za žádných okolností provádět podstatné změny v podmínkách stanovených v této rámcové dohodě, zejména v případě uvedeném v odstavci 3.
Doba platnosti rámcové dohody nesmí překročit čtyři roky, kromě výjimečných, řádně, zejména předmětem rámcové dohody, odůvodněných případů.
Veřejní zadavatelé nesmějí rámcové dohody zneužívat nebo je používat způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval.
3. Je-li rámcová dohoda uzavřena pouze s jedním hospodářským subjektem, jsou zakázky založené na této rámcové dohodě zadávány v rámci podmínek stanovených v rámcové dohodě.
Při zadávání těchto zakázek se veřejní zadavatelé mohou písemně obrátit na hospodářský subjekt, který je stranou rámcové dohody, se žádostí o případné doplnění jeho nabídky, je-li nutné.
4. Jestliže je rámcová dohoda uzavřena s více hospodářskými subjekty, počet hospodářských subjektů musí být nejméně roven třem, existuje-li dostatečný počet hospodářských subjektů, které splňují kritéria pro výběr, nebo přípustných nabídek, které splňují kritéria pro zadání.
Zakázky založené na rámcových dohodách uzavřených s více hospodářskými subjekty mohou být zadány:
— buď použitím podmínek stanovených v rámcové dohodě bez obnovení hospodářské soutěže, nebo
— nejsou-li všechny podmínky stanoveny v rámcové dohodě a strany znovu soutěží na základě stejných, a je-li to nutné, přesněji formulovaných podmínek a případně dalších podmínek uvedených v zadávací dokumentaci rámcové dohody, tímto postupem:
—a) veřejní zadavatelé písemně konzultují každou zakázku, která má být zadána, s hospodářskými subjekty, které jsou schopny plnit předmět zakázky;
b) veřejní zadavatelé stanoví lhůtu, která je dostatečně dlouhá, aby umožnila podání nabídek pro každou konkrétní zakázku, s přihlédnutím k faktorům, jakými jsou složitost předmětu zakázky a čas potřebný k odeslání nabídek;
c) nabídky se podávají písemně a jejich obsah zůstává důvěrný až do uplynutí stanovené lhůty pro odpověď;
d) veřejní zadavatelé zadají každou zakázku uchazeči, který podal nejlepší nabídku na základě kritérií pro zadání zakázky uvedených v zadávací dokumentaci rámcové dohody.
Článek 33
Dynamické nákupní systémy
1. Členské státy mohou stanovit, že veřejní zadavatelé mohou použít dynamické nákupní systémy.
2. K zavedení dynamického nákupního systému postupují veřejní zadavatelé podle pravidel otevřeného řízení ve všech jeho fázích až po přidělení zakázek, které mají být zadány v rámci tohoto systému. Všichni uchazeči, kteří splňují kritéria pro výběr a kteří předložili předběžnou nabídku v souladu se zadávací dokumentací a veškerými případnými dodatečnými dokumenty, mají přístup k tomuto systému; předběžné nabídky mohou být kdykoli vylepšeny za předpokladu, že jsou i nadále v souladu se zadávací dokumentací. Pro zavedení tohoto systému a zadávání zakázek v jeho rámci smějí veřejní zadavatelé používat pouze elektronické prostředky v souladu s čl. 42 odst. 2 až 5.
3. Za účelem zavedení dynamického nákupního systému veřejní zadavatelé:
a) zveřejní oznámení o zakázce, ve kterém jasně sdělí, že bude použit dynamický nákupní systém;
b) upřesní v zadávací dokumentaci mimo jiné povahu zamýšlených nákupů v rámci tohoto systému, jakož i všechny nezbytné informace, které se týkají nákupního systému, použitého elektronického vybavení, technických opatření pro spojení a technických specifikací spojení;
c) poskytnou neomezený a úplný přímý přístup k zadávací dokumentaci a k veškerým dodatečným dokumentům elektronickými prostředky od zveřejnění oznámení až do ukončení fungování systému a uvedou v oznámení internetovou adresu, na které jsou tyto dokumenty k nahlédnutí.
4. Veřejní zadavatelé umožní po celou dobu trvání dynamického nákupního systému každému hospodářskému subjektu možnost podat předběžnou nabídku a být přijat do systému za podmínek uvedených v odstavci 2. Veřejní zadavatelé ukončí vyhodnocování nejpozději do 15 dnů ode dne podání předběžné nabídky. Mohou však prodloužit dobu pro vyhodnocení zakázky za předpokladu, že v mezidobí není vydána žádná výzva k podání nabídky.
Veřejný zadavatel informuje uchazeče uvedeného v prvním pododstavci v co nejkratší době o jeho přijetí do dynamického nákupního systému či o odmítnutí jeho předběžné nabídky.
5. Každá jednotlivá zakázka musí být předmětem výzvy k podání nabídky. Před vydáním výzvy k podání nabídky veřejní zadavatelé zveřejní zjednodušené oznámení o zakázce, kde vyzvou všechny hospodářské subjekty, které mají zájem, k podání předběžné nabídky v souladu s odstavcem 4 ve lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne, kdy bylo zjednodušené oznámení odesláno. Veřejní zadavatelé nemohou v zadávacím řízení pokračovat, dokud neukončí vyhodnocení všech předběžných nabídek, které v této lhůtě obdrží.
6. Veřejní zadavatelé vyzvou všechny uchazeče přijaté do systému k podání nabídky pro každou jednotlivou zakázku, která má být v rámci systému zadána. Pro tento účel veřejní zadavatelé stanoví lhůtu pro podání nabídek.
Veřejní zadavatelé zadají zakázku uchazeči, který předložil nejlepší nabídku na základě kritérií pro zadání zakázky uvedených v oznámení o zakázce pro zavedení dynamického nákupního systému. Tato kritéria mohou být případně upřesněna ve výzvě uvedené v prvním pododstavci.
7. Dynamický nákupní systém nesmí trvat déle než čtyři roky, kromě výjimečných a náležitě odůvodněných případů.
Veřejní zadavatelé nesmějí tento systém používat způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval.
Zúčastněným hospodářským subjektům ani účastníkům systému nesmějí být účtovány žádné poplatky.
Článek 34
Veřejné zakázky na stavební práce: zvláštní pravidla pro dotované programy bytové výstavby
V případě veřejných zakázek, které se vztahují k projektování a výstavbě v rámci dotovaných programů bytové výstavby, jejichž rozsah a složitost a odhadovaná doba trvání daného díla vyžaduje, aby bylo plánování od začátku založeno na úzké spolupráci v týmu, který zahrnuje zástupce veřejných zadavatelů, odborníky a zhotovitele odpovědného za provedení stavebních prací, může být pro výběr nejvhodnějšího zhotovitele pro začlenění do týmu přijat zvláštní postup.
Veřejní zadavatelé v oznámení o zakázce uvedou zejména co nejpřesnější popis stavebních prací, které je třeba provést, aby zhotovitelům, kteří mají zájem, umožnili získat reálnou představu o projektu. Veřejní zadavatelé navíc, v souladu s kvalitativními kritérii pro výběr uvedenými ve článcích 45 až 52, v tomto oznámení o zakázce uvedou osobní, technické, hospodářské a finanční podmínky, které musí zájemci splňovat.
Pokud veřejní zadavatelé využijí tohoto postupu, použijí články 2, 35, 36, 38, 39, 41, 42, 43 a 45 až 52.
KAPITOLA VI
Pravidla pro zveřejňování a transparentnost
Oddíl 1
Zveřejňování oznámení
Článek 35
Oznámení
1. Veřejní zadavatelé zveřejní prostřednictvím oznámení předběžných informací, které zveřejňuje Komise nebo oni sami na svém profilu kupujícího, jak je popsán v příloze VIII odst. 2 písm. b):
a) pokud jde o dodávky, celkovou odhadovanou hodnotu zakázek nebo rámcových dohod podle skupin výrobků, které mají v úmyslu zadat v průběhu následujících dvanácti měsíců, je-li celková odhadovaná hodnota, s přihlédnutím k článkům 7 a 9, rovná 750 000 EUR nebo vyšší.
Skupiny výrobků stanoví veřejní zadavatelé odkazem na nomenklaturu CPV;
b) pokud jde o služby, celkovou odhadovanou hodnotu zakázek nebo rámcových dohod pro každou z kategorií služeb, uvedených v příloze II A, které mají v úmyslu zadat v průběhu následujících dvanácti měsíců, je-li celková odhadovaná hodnota, s přihlédnutím k článkům 7 a 9, rovná 750 000 EUR nebo vyšší;
c) pokud jde o stavební práce, základní charakteristiky zakázek nebo rámcových dohod, které mají v úmyslu zadat a jejichž odhadovaná hodnota je rovná prahové hodnotě uvedené v článku 7 nebo vyšší, s přihlédnutím k článku 9.
Oznámení uvedená v písmenech a) a b) se zasílají Komisi nebo zveřejní na profilu kupujícího co nejdříve po začátku účetního období.
Oznámení uvedené v písmeni c) se zasílá Komisi nebo zveřejní na profilu kupujícího co nejdříve po přijetí rozhodnutí, kterým se schvaluje plán zakázek na stavební práce nebo rámcových dohod, které veřejní zadavatelé mají v úmyslu zadat nebo uzavřít.
Veřejní zadavatelé, kteří zveřejňují oznámení předběžných informací na svých profilech kupujícího, zašlou elektronicky Komisi oznámení o zveřejnění oznámení předběžných informací na svém profilu kupujícího, ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodu 3 přílohy VIII.
Zveřejnění oznámení uvedených v písmenech a), b) a c) je povinné jen tehdy, využijí-li veřejní zadavatelé možnost zkrátit lhůty pro doručení nabídek podle čl. 38 odst. 4.
Tento odstavec se nevztahuje na vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce.
2. Veřejní zadavatelé, kteří chtějí zadat veřejnou zakázku nebo rámcovou dohodu v otevřeném, omezeném nebo, za podmínek stanovených v článku 30, ve vyjednávacím řízení se zveřejněním oznámení o zakázce nebo, za podmínek stanovených v článku 29, v soutěžním dialogu, zveřejní svůj záměr prostřednictvím oznámení o zakázce.
3. Veřejní zadavatelé, kteří chtějí zavést dynamický nákupní systém, zveřejní svůj záměr prostřednictvím oznámení o zakázce.
Veřejní zadavatelé, kteří chtějí zadat zakázku na základě dynamického nákupního systému, zveřejní svůj záměr prostřednictvím zjednodušeného oznámení o zakázce.
4. Veřejní zadavatelé, kteří zadali veřejnou zakázku nebo uzavřeli rámcovou dohodu, zašlou oznámení o výsledcích zadávacího řízení do 48 dnů od zadání zakázky nebo uzavření rámcové dohody.
V případě rámcových dohod uzavřených v souladu s článkem 32 nejsou veřejní zadavatelé povinni zasílat oznámení o výsledcích zadávacího řízení pro každou zakázku založenou na této dohodě.
Veřejní zadavatelé zasílají oznámení o výsledku zadávání zakázek na základě dynamického nákupního systému do 48 dnů od zadání každé zakázky. Mohou však taková oznámení sdružit na čtvrtletním základě. V tom případě zasílají sdružená oznámení do 48 dnů od konce každého čtvrtletí.
V případě veřejných zakázek na služby uvedené v příloze II B veřejní zadavatelé v oznámení sdělí, zda souhlasí s jeho zveřejněním. Pro takové zakázky na služby Komise vypracuje pravidla pro sestavování statistických zpráv na základě těchto oznámení a pro zveřejnění těchto zpráv postupem podle čl. 77 odst. 2.
Určité informace o zadání zakázky nebo uzavření rámcové dohody nemusí být poskytnuty ke zveřejnění v případě, že by jejich zveřejnění bylo na překážku vynucování práva nebo by bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem nebo by poškozovalo oprávněné obchodní zájmy veřejných nebo soukromých hospodářských subjektů nebo by mohlo být na újmu korektní hospodářské soutěži mezi nimi.
Článek 36
Forma a způsob zveřejňování oznámení
1. Oznámení obsahují informace uvedené v příloze VII A a případně veškeré jiné informace považované veřejným zadavatelem za užitečné, ve formě standardních formulářů přijatých Komisí postupem podle čl. 77 odst. 2.
2. Oznámení zasílaná veřejnými zadavateli Komisi jsou předávána buď elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodu 3 přílohy VIII, nebo jinými prostředky. V případě použití urychleného řízení stanoveného v čl. 38 odst. 8 musí být oznámení zasílána buď telefaxem, nebo elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodu 3 přílohy VIII.
Oznámení se zveřejňují v souladu s technickými charakteristikami zveřejnění uvedenými v bodu 1 písm. a) a b) přílohy VIII.
3. Oznámení vypracovaná a zaslaná elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodu 3 přílohy VIII, se zveřejní do pěti dnů po jejich odeslání.
Oznámení která nejsou zaslána elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodu 3 přílohy VIII, se zveřejní do 12 dnů po jejich odeslání nebo, v případě urychleného řízení uvedeného v čl. 38 odst. 8, do pěti dnů po odeslání.
4. Oznámení se zveřejňují v plném znění v úředním jazyku Společenství, který vybral veřejný zadavatel, a toto původní jazykové znění je jediné závazné. Souhrn podstatných prvků každého oznámení se zveřejňuje v ostatních úředních jazycích.
Náklady na zveřejňování oznámení Komisí nese Společenství.
5. Oznámení a jejich obsah nesmějí být zveřejněny na vnitrostátní úrovni přede dnem jejich odeslání Komisi.
Oznámení zveřejněná na vnitrostátní úrovni nesmějí obsahovat jiné informace než ty, které jsou obsaženy v oznámeních zaslaných Komisi nebo zveřejněných na profilu kupujícího v souladu s čl. 35 odst. 1 prvním pododstavcem, a musí uvádět datum odeslání oznámení Komisi nebo zveřejnění na profilu kupujícího.
Oznámení předběžných informací nesmějí být zveřejněna na profilu kupujícího před tím, než je Komisi zasláno oznámení o jejich zveřejnění touto formou; musí uvádět datum odeslání.
6. Obsah oznámení, která nejsou odesílána elektronickými prostředky v souladu s formou a postupy pro přenos uvedenými v bodu 3 přílohy VIII, je omezen přibližně na 650 slov.
7. Veřejní zadavatelé musí být schopni prokázat datum odeslání oznámení.
8. Komise vydá veřejnému zadavateli potvrzení o zveřejnění předaných informací, ve kterém je uveden den zveřejnění. Toto potvrzení je důkazem o zveřejnění.
Článek 37
Nepovinné zveřejnění
Veřejní zadavatelé mohou v souladu s článkem 36 zveřejňovat oznámení týkající se veřejných zakázek, na která se nevztahuje povinnost zveřejňování stanovená touto směrnicí.
Oddíl 2
Lhůty
Článek 38
Lhůty pro doručení žádostí o účast a pro doručení nabídek
1. Při stanovení lhůt pro doručení nabídek a žádostí o účast zohledňují veřejní zadavatelé zejména složitost zakázky a čas nutný pro vypracování nabídek, aniž jsou dotčeny minimální lhůty stanovené tímto článkem.
2. V případě otevřených řízení činí minimální lhůta pro doručení nabídek 52 dnů ode dne, kdy bylo oznámení o zakázce odesláno.
3. V případě omezených řízení, vyjednávacích řízení se zveřejněním oznámení o zakázce uvedených v článku 30 a soutěžního dialogu:
a) je minimální lhůta pro doručení žádostí o účast 37 dnů ode dne, kdy bylo oznámení o zakázce odesláno;
b) v případě omezených řízení je minimální lhůta pro doručení nabídek 40 dnů ode dne, kdy byla výzva odeslána.
4. Jestliže veřejní zadavatelé zveřejnili oznámení předběžných informací, může být minimální lhůta pro doručení nabídek podle odstavce 2 a odst. 3 písm. b) zkrácena zpravidla na 36 dnů, ale v žádném případě na méně než 22 dnů.
V otevřených řízeních běží lhůta ode dne, kdy bylo oznámení o zakázce odesláno, a v omezených řízeních ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídek.
Zkrácené lhůty uvedené v prvním pododstavci jsou přípustné za předpokladu, že oznámení předběžných informací obsahovalo všechny informace vyžadované pro oznámení o zakázce v příloze VII A, pokud jsou tyto informace dostupné v době zveřejnění oznámení a toto oznámení předběžných informací bylo odesláno ke zveřejnění nejméně 52 dnů a nejvýše 12 měsíců přede dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zakázce.
5. Jsou-li oznámení vypracována a zasílána elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodu 3 přílohy VIII, mohou být lhůty pro doručení nabídek uvedené v odstavcích 2 a 4 v otevřených řízeních a lhůta pro doručení žádostí o účast uvedená v odst. 3 písm. a) v omezených a vyjednávacích řízeních a v soutěžním dialogu zkráceny o sedm dnů.
6. Lhůty pro doručení nabídek uvedené v odstavci 2 a odst. 3 písm. b) mohou být zkráceny o pět dnů, pokud veřejný zadavatel poskytuje volný, přímý a úplný přístup k zadávací dokumentaci a veškerým dodatečným dokumentům elektronickými prostředky ode dne zveřejnění oznámení v souladu s přílohou VIII, přičemž v textu oznámení uvede internetovou adresu, na které jsou tyto dokumenty přístupné.
Toto zkrácení lze sčítat se zkrácením uvedeným v odstavci 5.
7. Jestliže z jakéhokoli důvodu nebyly zadávací dokumentace a dodatečné dokumenty nebo informace poskytnuty ve lhůtách stanovených v článcích 39 a 40, přestože byly vyžádány včas, nebo pokud nabídky mohou být podány pouze po návštěvě daného místa nebo po kontrole dokumentů připojených k zadávací dokumentaci na místě, prodlouží se lhůty pro doručení nabídek tak, aby se všechny dotčené hospodářské subjekty mohly seznámit se všemi informacemi, které jsou potřebné pro předložení nabídky.
8. Nelze li v naléhavých případech dodržet lhůty stanovené v tomto článku dodržet, mohou veřejní zadavatelé pro omezená řízení a vyjednávací řízení se zveřejněním oznámení o zakázce uvedená v článku 30 stanovit:
a) lhůtu pro doručení žádostí o účast, jež nesmí být kratší než 15 dnů ode dne odeslání oznámení o zakázce nebo kratší než deset dnů, jestliže oznámení bylo zasláno elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro zasílání oznámení uvedenými v bodu 3 přílohy VIII;
b) a v případě omezených řízení lhůtu pro doručení nabídek, která nesmí být kratší než deset dnů ode dne výzvy k podání nabídek.
Článek 39
Otevřená řízení: zadávací dokumentace, dodatečné dokumenty a informace
1. Jestliže veřejní zadavatelé v otevřených řízeních neposkytují volný, přímý a úplný přístup k zadávací dokumentaci a k veškerým dodatečným dokumentům elektronickými prostředky v souladu s čl. 38 odst. 6, zašlou zadávací dokumentaci a dodatečné dokumenty hospodářským subjektům do šesti dnů od doručení žádosti o účast, pokud byla žádost podána s dostatečným předstihem před uplynutím lhůty pro podávání nabídek.
2. Zadavatelé nebo příslušné útvary poskytnou dodatečné informace k zadávací dokumentaci a dodatečným dokumentům nejpozději šest dnů před uplynutím lhůty stanovené pro doručení nabídek, je-li o ně požádáno s dostatečným předstihem.
Oddíl 3
Obsah a prostředky přenosu informací
Článek 40
Výzvy k podání nabídek, účasti na dialogu nebo k vyjednávání
1. V omezených řízeních, soutěžním dialogu a vyjednávacích řízeních se zveřejněním oznámení o zakázce ve smyslu článku 30 veřejní zadavatelé současně a písemně vyzývají vybrané zájemce k podání svých nabídek nebo k vyjednávání nebo, v případě soutěžního dialogu, k účasti na dialogu.
2. Výzva zájemcům obsahuje:
— buď kopii zadávací dokumentace nebo popisného dokumentu a veškerých dodatečných dokumentů,
— nebo odkaz na přístup k zadávací dokumentaci a k ostatním dokumentům uvedeným v první odrážce, jsou-li přímo dostupné elektronickými prostředky v souladu s čl. 38 odst. 6.
3. Pokud zadávací dokumentací, popisným dokumentem nebo dodatečnými dokumenty disponuje jiný subjekt než veřejný zadavatel odpovědný za zadávací řízení, uvádí výzva uvede adresu, na které lze tuto zadávací dokumentaci, popisný dokument a dodatečné dokumenty obdržet, a případně lhůtu pro žádost o tyto dokumenty, jakož i výši a způsob placení poplatku za obdržení těchto dokumentů. Příslušný útvar zašle tyto dokumenty hospodářskému subjektu bez prodlení po obdržení žádosti.
4. Dodatečné informace k zadávací dokumentaci, popisnému dokumentu nebo k dodatečným dokumentům sdělí veřejný zadavatel nebo příslušný útvar nejpozději šest dnů před uplynutím lhůty stanovené pro doručení nabídek, je-li o ně požádáno s dostatečným předstihem. V případě omezeného řízení nebo urychleného řízení činí tato lhůta čtyři dny.
5. Výzva k podání nabídek, k účasti na dialogu nebo k vyjednávání musí navíc obsahovat alespoň:
a) odkaz na zveřejněné oznámení o zakázce;
b) lhůtu pro doručení nabídek, adresu, na kterou mají být nabídky zaslány, a jazyk nebo jazyky, ve kterých mají být vypracovány;
c) v případě soutěžního dialogu adresu a datum stanovené pro zahájení konzultací a používaný jazyk nebo jazyky;
d) informace o dokumentech, které mají být případně přiloženy, buď na podporu ověřitelných prohlášení uchazeče v souladu s článkem 44, nebo pro doplnění informací uvedených ve zmíněném článku a za podmínek stanovených v článcích 47 a 48;
e) poměrnou váhu kritérií pro zadání zakázky nebo, je-li to vhodné, sestupné pořadí důležitosti těchto kritérií, není-li tato informace uvedena v oznámení o zakázce, zadávací dokumentaci nebo popisném dokumentu.
V případě zakázek zadávaných v souladu s pravidly stanovenými v článku 29 se však informace uvedené v písmenu b) výše neuvádějí ve výzvě k účasti na dialogu, ale ve výzvě k podání nabídky.
Článek 41
Informování zájemců a uchazečů
1. Veřejní zadavatelé musí co nejdříve informovat zájemce a uchazeče o přijatých rozhodnutích, která se týkají uzavření rámcové dohody, zadání zakázky nebo přijetí do dynamického nákupního systému, včetně důvodů pro rozhodnutí upustit od uzavření rámcové dohody nebo zadání zakázky, na kterou byla učiněna výzva k účasti v soutěži, nebo zahájit znovu řízení nebo upustit od zavedení dynamického nákupního systému; tato informace je poskytnuta písemně, jsou-li o to veřejní zadavatelé požádáni.
2. Na žádost dotčené strany veřejný zadavatel co nejrychleji sdělí:
— každému neúspěšnému zájemci důvody zamítnutí jeho žádosti,
— každému neúspěšnému uchazeči důvody odmítnutí jeho nabídky, včetně důvodů svého rozhodnutí o nerovnocennosti v případech uvedených v čl. 23 odst. 4 a 5 nebo důvodů svého rozhodnutí, že stavební práce, dodávky a služby nesplňují požadavky na výkon nebo funkci,
— každému uchazeči, který učinil přijatelnou nabídku, vlastnosti a relativní výhody vybrané nabídky, jakož i jméno úspěšného uchazeče nebo stran rámcové dohody.
Čas potřebný pro vypracování sdělení nesmí být v žádném případě delší než 15 dnů od doručení písemné žádosti.
3. Veřejní zadavatelé však mohou rozhodnout, že nesdělí určité informace uvedené v odstavci 1, které se týkají zadání zakázky, uzavření rámcové dohody nebo přijetí do dynamického nákupního systému, pokud by bylo jejich poskytnutí na překážku vymáhání práva nebo by bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem, poškozovalo by oprávněné obchodní zájmy veřejných nebo soukromých hospodářských subjektů nebo by mohlo být na újmu korektní hospodářské soutěži mezi nimi.
Oddíl 4
Sdělování
Článek 42
Pravidla pro sdělování
1. Všechna sdělení a výměna informací uvedené v této hlavě mohou být uskutečněny poštou, faxem, elektronickými prostředky v souladu s odstavci 4 a 5, telefonem v případech a za podmínek uvedených v odstavci 6, nebo kombinací těchto prostředků, podle výběru veřejného zadavatele.
2. Vybrané sdělovací prostředky musí být obecně dostupné, a nesmějí tudíž omezovat přístup hospodářských subjektů k zadávacímu řízení.
3. Sdělování, výměna a ukládání informací se provádí takovým způsobem, aby bylo zajištěno zachování integrity údajů a důvěrné povahy nabídek a žádostí o účast a aby veřejní zadavatelé přezkoumávali obsah nabídek a žádostí o účast až po uplynutí lhůty stanovené pro jejich podávání.
4. Nástroje použité pro sdělování elektronickými prostředky a jejich technické charakteristiky musí být nediskriminační, obecně dostupné a slučitelné s běžně užívanými informačními a komunikačními technologiemi.
5. Pro zařízení pro elektronický přenos a příjem nabídek a pro zařízení pro elektronický příjem žádostí o účast se použijí tato pravidla:
a) informace, které se týkají specifikací nezbytných pro podávání nabídek a žádostí o účast elektronickou cestou, včetně kódování, musí být k dispozici subjektům, které mají zájem. Zařízení pro elektronický příjem nabídek a žádostí o účast musí být navíc v souladu s požadavky přílohy X;
b) členské státy mohou v souladu s článkem 5 směrnice 1993/93/ES vyžadovat, aby elektronické nabídky byly doplněny zaručeným elektronickým podpisem podle odstavce 1 uvedeného článku;
c) členské státy mohou zavést nebo udržovat dobrovolné akreditační systémy určené ke zlepšení úrovně osvědčování pro taková zařízení;
d) uchazeči nebo zájemci se zavazují, že dokumenty, osvědčení a prohlášení uvedené v článcích 45 až 50 a článku 52, pokud nejsou dostupné v elektronické formě, před uplynutím lhůty stanovené pro podávání nabídek nebo žádostí o účast.
6. Pro podávání žádostí o účast platí tato pravidla:
a) žádosti o účast v zadávacím řízení těchto veřejných zakázek mohou být podány písemně nebo telefonicky;
b) je-li žádost o účast podána telefonicky, musí být písemné potvrzení odesláno před uplynutím lhůty stanovené pro jejich doručení;
c) veřejní zadavatelé mohou vyžadovat, je-li to nezbytné pro účely právního dokazování, aby byly žádosti o účast podané faxem potvrzeny poštou nebo elektronickými prostředky. Tento požadavek a lhůtu pro jeho splnění musí veřejný zadavatel uvést v oznámení o zakázce.
Oddíl 5
Zprávy
Článek 43
Obsah zpráv
O každé zakázce, každé rámcové dohodě a o každém zavedení dynamického nákupního systému veřejní zadavatelé vypracují písemnou zprávu, která musí obsahovat alespoň tyto informace:
a) název a adresu veřejného zadavatele, předmět a hodnotu zakázky, rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému;
b) jména úspěšných zájemců nebo uchazečů a důvody pro jejich výběr;
c) jména odmítnutých zájemců nebo uchazečů a důvody jejich odmítnutí;
d) důvody pro odmítnutí nabídek, které byly shledány jako mimořádně nízké;
e) jméno úspěšného uchazeče a důvody, proč byla jeho nabídka vybrána, a je-li to známo, podíl zakázky nebo rámcové dohody, který úspěšný uchazeč zamýšlí zadat třetím osobám;
f) u vyjednávacího řízení okolnosti uvedené v článcích 30 a 31, které odůvodňují použití tohoto řízení;
g) u soutěžního dialogu okolnosti uvedené v článku 29, které odůvodňují použití tohoto postupu;
h) je-li to nutné, důvody, proč se veřejný zadavatel rozhodl upustit od zadání zakázky, uzavření rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.
Veřejní zadavatelé přijmou vhodná opatření pro dokumentování průběhu zadávacích řízení prováděných elektronickými prostředky.
Zpráva nebo její hlavní body jsou sděleny Komisi, pokud o ně požádá.
KAPITOLA VII
Průběh řízení
Oddíl 1
Obecná ustanovení
Článek 44
Ověření vhodnosti a výběr účastníků, zadávání zakázek
1. Zakázky se zadávají na základě kritérií stanovených v článcích 53 a 55, s ohledem na článek 24 poté, co je veřejnými zadavateli ověřena vhodnost hospodářských subjektů, které nebyly vyloučeny podle článků 45 a 46, v souladu s kritérii hospodářských a finančních předpokladů, odborných a technických znalostí nebo způsobilosti, uvedenými v článku 47 až 52 a případně s nediskriminačními pravidly a kritérii uvedenými v odstavci 3.
2. Veřejní zadavatelé mohou od zájemců a uchazečů vyžadovat, aby splňovali minimální způsobilost v souladu s články 47 a 48.
Rozsah informací uvedených v článcích 47 a 48 a minimální úrovně způsobilosti požadované pro konkrétní zakázku musí být vztaženy k předmětu zakázky a být tomuto předmětu úměrné.
Tyto minimální úrovně jsou uvedeny v oznámení o zakázce.
3. V omezených řízeních, vyjednávacích řízeních se zveřejněním oznámení o zakázce a v soutěžním dialogu mohou veřejní zadavatelé omezit počet vhodných zájemců, které vyzvou k podání nabídky, vyjednávání nebo dialogu, za předpokladu, že je k dispozici dostatečný počet vhodných zájemců. Veřejní zadavatelé uvedou v oznámení o zakázce objektivní a nediskriminační kritéria nebo pravidla, která mají v úmyslu použít, minimální počet zájemců, které mají v úmyslu vyzvat a případně jejich maximální počet.
V omezeném řízení je minimální počet pět. Ve vyjednávacím řízení se zveřejněním oznámení o zakázce a v soutěžním dialogu je minimální počet tři. V každém případě musí být počet vyzvaných zájemců dostatečný, aby zajistil skutečnou hospodářskou soutěž.
Veřejní zadavatelé vyzvou takový počet zájemců, který je přinejmenším shodný s předem stanoveným minimálním počtem. Je-li počet zájemců, kteří splňují kritéria pro výběr a minimální úrovně způsobilosti, nižší než minimální počet, může veřejný zadavatel pokračovat v řízení tím, že vyzve jednoho nebo více zájemců, kteří mají požadované schopnosti. V této souvislosti nemůže veřejný zadavatel zapojit do stejného řízení jiné hospodářské subjekty, které nepožádaly o účast, ani zájemce, kteří nemají požadované schopnosti.
4. Jestliže veřejní zadavatelé využijí možnosti, stanovené v čl. 29 odst. 4 a čl. 30 odst. 4, snížit počet řešení k diskusi nebo nabídek k vyjednávání, učiní tak použitím kritérií pro zadání uvedených v oznámení o zakázce, zadávací dokumentaci nebo popisném dokumentu. V konečné fázi musí být počet, ke kterému se dospěje, dostatečný pro zajištění skutečné hospodářské soutěže, pokud je k dispozici dostatek řešení a vhodných zájemců.
Oddíl 2
Kritéria pro kvalitativní výběr
Článek 45
Osobní situace zájemce nebo uchazeče
1. Z účasti na veřejné zakázce je vyloučen každý zájemce nebo uchazeč, který byl odsouzen pravomocným rozsudkem známým veřejnému zadavateli, pro jeden nebo více následujících činů:
a) účast na zločinném spolčení, jak je vymezena v čl. 2 odst. 1 společné akce Rady 98/773/SVV ( 21 );
b) korupce, jak je vymezena v článku 3 aktu Rady ze dne 26. května 1997 ( 22 ) a v čl. 3 odst. 1 společné akce Rady 98/742/SVV ( 23 ) v pořadí jak jsou uvedeny;
c) podvod ve smyslu článku 1 úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství ( 24 );
d) praní peněz, jak je vymezeno v článku 1 směrnice Rady 91/308/EHS ze dne 10. června 1991 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz ( 25 ).
Členské státy upřesní, v souladu se svým vnitrostátním právem a s přihlédnutím k právu Společenství, podmínky pro uplatňování tohoto odstavce.
Mohou požadavek uvedený v prvním pododstavci upravit odchylně z důvodu zásadních požadavků obecného zájmu.
Pro účely tohoto odstavce veřejní zadavatelé zájemce nebo uchazeče případně požádají o poskytnutí dokladů uvedených v odstavci 3 a mohou se, pokud mají pochybnosti o osobní situaci těchto zájemců nebo uchazečů, obrátit na příslušné orgány, aby získali jakékoli informace o těchto zájemcích nebo uchazečích, které považují za nezbytné. Pokud se informace týkají zájemce nebo uchazeče usazeného ve státě jiném, než je stát veřejného zadavatele, může veřejný zadavatel požádat o spolupráci příslušné orgány. S přihlédnutím k vnitrostátním právním předpisům členského státu, ve kterém jsou zájemci nebo uchazeči usazeni, se tyto žádosti vztahují k právnickým nebo fyzickým osobám včetně, je-li to vhodné, vedoucích představitelů společnosti nebo jakékoli osoby s pravomocemi zastupovat, rozhodovat nebo kontrolovat zájemce nebo uchazeče.
2. Z účasti na zakázce může být vyloučen každý hospodářský subjekt:
a) který je v úpadku nebo v likvidaci, který je předmětem soudní správy, který uzavřel dohodu o vyrovnání se svými věřiteli, který pozastavil svou obchodní činnost nebo který je v podobné situaci vyplývající z podobných řízení podle vnitrostátních právních a správních předpisů;
b) který je předmětem řízení o prohlášení úpadku, řízení o návrhu na zrušení, řízení o uvalení soudní správy, řízení o návrhu na povolení vyrovnání nebo jiného podobného řízení podle vnitrostátních právních a správních předpisů;
c) který byl pravomocným rozsudkem uznán vinným, v souladu s právními předpisy země, ze spáchání trestného činu spojeného s jeho podnikáním;
d) který se dopustil vážného profesního pochybení, které mohou veřejní zadavatelé prokázat jakýmikoli prostředky;
e) který nesplnil povinnosti vztahující se k placení příspěvků na sociální zabezpečení podle právních předpisů země, v níž je usazen, nebo podle právních předpisů země veřejného zadavatele;
f) který nesplnil povinnosti vztahující se k placení daní a poplatků podle právních předpisů země, v níž je usazen, nebo podle právních předpisů země veřejného zadavatele;
g) který se dopustil vážného zkreslení při poskytování informací, které mohou být vyžadovány podle tohoto oddílu.
Členské státy upřesní, v souladu se svým vnitrostátním právem a s přihlédnutím k právu Společenství, podmínky pro uplatňování tohoto odstavce.
3. Veřejní zadavatelé přijmou jako dostatečný důkaz pro to, že se hospodářského subjektu žádný z případů uvedených v odst. 1 písm. a), b), c), e) nebo f) netýká:
a) pokud jde o odstavec 1 a odst. 2 písm. a), b) a c), předložení výpisu ze soudního spisu, nebo pokud to není možné, rovnocenného dokladu vydaného příslušným soudním nebo správním orgánem v zemi původu nebo v zemi, z níž tato osoba pochází, jenž dokazuje, že tyto požadavky byly splněny;
b) pokud jde o odst. 2 písm. e) nebo f), osvědčení vydané příslušným orgánem v dotčeném členském státě.
Jestliže daná země nevydává tyto doklady nebo osvědčení nebo jestliže se tyto doklady či osvědčení nevztahují na všechny případy uvedené v odstavci 1 a v odst. 2 písm. a), b) nebo c), mohou být nahrazeny místopřísežným prohlášením nebo, v členských státech, kde místopřísežná prohlášení nejsou upravena, čestným prohlášením, které učiní dotčená osoba před příslušným soudním nebo správním orgánem, notářem nebo příslušnou profesní nebo obchodní institucí v zemi původu nebo v zemi, z níž tato osoba pochází.
4. Členské státy určí orgány a subjekty příslušné k vydávání dokladů, osvědčení nebo prohlášení uvedených v odstavci 3 a sdělí je Komisi. Tímto sdělením není dotčeno použitelné právo v oblasti ochrany údajů.
Článek 46
Vhodnost pro výkon odborné činnosti
Každý hospodářský subjekt, který se hodlá podílet na veřejné zakázce, může být požádán, aby prokázal, jak je předepsáno v členském státě, kde je usazen, že je zapsán v jednom z profesních nebo obchodních rejstříků, nebo aby poskytl místopřísežné prohlášení nebo osvědčení, jak je popsáno v příloze IX A pro veřejné zakázky na stavební práce, v příloze IX B pro veřejné zakázky na dodávky a v příloze IX C pro veřejné zakázky na služby.
Jsou v zadávacích řízeních veřejných zakázek na služby zájemci nebo uchazeči povinni mít určité oprávnění nebo být členy určité organizace, aby mohli ve své zemi původu vykonávat danou službu, může veřejný zadavatel požadovat, aby prokázali, že jsou mají takové oprávnění či členství.
Článek 47
Hospodářské a finanční předpoklady
1. Důkaz o hospodářských a finančních předpokladech hospodářského subjektu může být poskytnut zpravidla jedním nebo více z těchto dokladů:
a) vhodnými výpisy z bank nebo případně dokladem o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání;
b) předložením rozvah nebo výpisů z rozvah, je-li zveřejnění rozvahy vyžadováno podle práva země, v níž je hospodářský subjekt usazen;
c) výkazem celkového obratu podniku a případně obratu v oblasti, která se zakázky týká, za nejvýše tři poslední účetní období, která jsou k dispozici, v závislosti na dni, kdy byl podnik zřízen nebo založen nebo kdy hospodářský subjekt zahájil podnikání, pokud je informace o těchto obratech dostupná.
2. Hospodářský subjekt může, je-li to nezbytné a pro určitou zakázku, využít schopnosti jiných subjektů, bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty. V tom případě musí veřejnému zadavateli prokázat, že bude disponovat nezbytnými prostředky, například tím, že předloží závazek těchto subjektů v tomto směru.
3. Za stejných podmínek může skupina hospodářských subjektů uvedená v článku 4 využít schopnosti účastníků skupiny nebo jiných subjektů.
4. Veřejný zadavatel v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k podání nabídky upřesní, který doklad nebo doklady uvedené v odstavci 1 vybral a jaké další doklady mají být poskytnuty.
5. Jestliže z jakéhokoli oprávněného důvodu není hospodářský subjekt schopen poskytnout doklady požadované veřejným zadavatelem, může prokázat své hospodářské a finanční předpoklady jakýmkoli jiným dokladem, který veřejný zadavatel považuje za vhodný.
Článek 48
Technická nebo odborná způsobilost
1. Technická nebo odborná způsobilost hospodářských subjektů se posuzuje a zkoumá v souladu s odstavci 2 a 3.
2. Doklady o technické způsobilosti hospodářského subjektu mohou být poskytnuty jedním nebo několika následujícími prostředky podle povahy, množství nebo důležitosti a použití stavebních prací, dodávek nebo služeb:
i) seznamem stavebních prací provedených za posledních pět let společně s osvědčeními o uspokojivém provedení nejvýznamnějších prací. Tato osvědčení uvedou hodnotu, datum a místo stavebních prací a upřesní, zda práce byly provedeny podle obchodních pravidel a řádně dokončeny. Je-li je to vhodné, předloží příslušný orgán tato osvědčení veřejnému zadavateli přímo;
ii) seznamem hlavních uskutečněných dodávek nebo hlavních služeb poskytnutých v posledních třech letech s částkami, daty a jmény dotčených veřejných či soukromých příjemců. Doklad o provedené dodávce a službách bude poskytnut:
— byl-li příjemcem veřejný zadavatel, ve formě osvědčení vydaných nebo spolupodepsaných příslušným orgánem;
— byl-li příjemcem soukromý kupující, osvědčením kupujícího nebo, pokud to není možné, pouhým prohlášením hospodářského subjektu;
b) přehledem techniků nebo zapojených technických útvarů, které patří přímo dodavateli či nikoli, zvláště těch, které jsou odpovědné za kontrolu jakosti, a v případě veřejných zakázek na stavební práce těch, které může zhotovitel povolat k provedení stavby;
c) popisem technického zařízení a opatření použitých dodavatelem nebo poskytovatelem služeb pro zajištění jakosti a popisem zařízení podniku pro studium a výzkum;
d) kontrolou výrobních kapacit dodavatele nebo technické způsobilosti poskytovatele služeb a případně také kontrolou prostředků pro studium a výzkum, které má k dispozici a opatření, která zavede pro kontrolu jakosti, jsou-li výrobky nebo služby, které mají být dodány, složité nebo jsou-li výjimečně požadovány pro zvláštní účel, provedenou veřejnými zadavateli nebo jejich jménem příslušným úředním orgánem země, v níž je dodavatel nebo poskytovatel služeb usazen, se souhlasem tohoto orgánu;
e) vzděláním a odbornou kvalifikací poskytovatele služeb nebo zhotovitele nebo řídících pracovníků podniku, zejména osoby nebo osob, které jsou odpovědné za poskytování služeb nebo řízení stavebních prací;
f) pro veřejné zakázky na stavební práce a veřejné zakázky na služby a pouze ve vhodných případech přehledem o opatřeních v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která budou moci hospodářské subjekty použít při plnění zakázky;
g) výkazem průměrného ročního počtu zaměstnanců poskytovatele služeb nebo zhotovitele a počtem řídících pracovníků za poslední tři roky;
h) výkazem nástrojů, provozních a technických zařízení, jež má poskytovatel služeb nebo zhotovitel k dispozici pro plnění zakázky;
i) údajem o části zakázky, kterou má poskytovatel služeb případně v úmyslu zadat subdodavatelům;
j) pokud jde o výrobky, které mají být dodány:
i) vzorky, popisy nebo fotografiemi, jejichž pravost musí být ověřena, pokud o to veřejný zadavatel požádá;
ii) osvědčeními vypracovanými úředními subjekty pro kontrolu kvality nebo uznanými agenturami potvrzujícími shodu výrobků, která je jasně určena odkazy na specifikace nebo normy.
3. Hospodářský subjekt může, je-li to nezbytné a pro určitou zakázku, využít schopnosti jiných subjektů, bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty. V tom případě musí veřejnému zadavateli prokázat, že bude disponovat nezbytnými prostředky pro plnění zakázky, například tím, že předloží závazek poskytnout nezbytné prostředky hospodářskému subjektu.
4. Za stejných podmínek může skupina hospodářských subjektů uvedená v článku 4 využít schopnosti účastníků skupiny nebo jiných subjektů.
5. V zadávacích řízeních veřejných zakázek, jejichž předmětem jsou dodávky vyžadující umísťovací a instalační práce, poskytování služeb nebo provádění stavebních prací, lze způsobilost hospodářských subjektů poskytnout služby nebo provést instalaci nebo stavbu hodnotit zejména s přihlédnutím k jejich dovednostem, výkonnosti, zkušenosti a spolehlivosti.
6. Veřejný zadavatel v oznámení nebo ve výzvě k podání nabídek upřesní, které doklady uvedené v odstavci 2 mají být poskytnuty.
Článek 49
Normy pro zajišťování jakosti
Jestliže veřejní zadavatelé vyžadují předložení osvědčení vydaných nezávislými subjekty, která dokládají, že hospodářský subjekt splňuje určité normy pro zajišťování jakosti, odkáží na systémy zajišťování jakosti založené na řadách odpovídajících evropských norem a ověřené subjekty, které vyhovují řadám evropských norem, pokud jde o vydávání osvědčení. Uznávají rovnocenná osvědčení od subjektů usazených v jiných členských státech. Přijímají od hospodářských subjektů rovněž jiné důkazy o rovnocenných opatřeních k zajištění jakosti.
Článek 50
Normy řízení z hlediska ochrany životního prostředí
Jestliže veřejní zadavatelé v případech uvedených v čl. 48 odst. 2 písm. f) vyžadují předložení osvědčení vydaných nezávislými subjekty, která dokládají, že hospodářský subjekt splňuje určité normy řízení z hlediska ochrany životního prostředí, odkáží na systém řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí Společenství (EMAS) nebo na normy řízení z hlediska ochrany životního prostředí založené na odpovídajících evropských nebo mezinárodních normách, ověřených subjekty, které vyhovují právu Společenství nebo odpovídajícím evropským či mezinárodním normám týkajícím se osvědčování. Uznávají rovnocenná osvědčení od subjektů usazených v jiných členských státech. Přijímají od hospodářských subjektů rovněž jiné důkazy o rovnocenných opatřeních k řízení z hlediska ochrany životního prostředí.
Článek 51
Dodatečná dokumentace a informace
Veřejní zadavatelé mohou vyzvat hospodářské subjekty, aby doplnily nebo objasnily osvědčení a doklady předložené podle článků 45 až 50.
Článek 52
Úřední seznamy schválených hospodářských subjektů a osvědčení subjekty veřejného nebo soukromého práva
1. Členské státy mohou zavést buď úřední seznamy schválených zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů služeb, nebo osvědčení vydávané veřejnoprávními či soukromoprávními osvědčovacími subjekty.
Členské státy přizpůsobí podmínky pro zápis do těchto seznamů a pro vydávání osvědčení osvědčovacími subjekty čl. 45 odst. 1 a odst. 2 písm. a) až d) a g), článku 46, čl. 47 odst. 1, 4 a 5, čl. 48 odst. 1, 2, 5 a 6, článku 49 a případně článku 50.
Členské státy je rovněž přizpůsobí čl. 47 odst. 2 a čl. 48 odst. 3, pokud jde o žádosti o zápis podané hospodářskými subjekty, které jsou součástí skupiny a které se odvolávají na prostředky dané jim k dispozici jinými společnostmi skupiny. V tom případě musí tyto subjekty prokázat orgánu, který úřední seznam sestavuje, že budou disponovat těmito prostředky po celou dobu platnosti osvědčení, které potvrzuje, že jsou zapsány do úředního seznamu, a že tyto společnosti budou v průběhu celé této doby splňovat požadavky kvalitativního výběru stanovené v článcích uvedených ve druhém pododstavci, na které subjekty odkazují při svém zápisu.
2. Hospodářské subjekty, které jsou zapsané do úředních seznamů nebo mají osvědčení, mohou zadavateli předložit pro každou zakázku osvědčení o zápisu vydané příslušným subjektem nebo osvědčení vydané příslušným osvědčovacím subjektem. V osvědčeních se uvádějí doklady, které jim umožnily zápis do seznamu nebo získání osvědčení, jakož i zařazení, které jim bylo na tomto seznamu přiděleno.
3. Ověřený zápis do úředních seznamů provedený příslušnými subjekty nebo osvědčení vydané osvědčovacím subjektem nezakládá z hlediska veřejných zadavatelů z jiných členských států předpoklad vhodnosti, s výjimkou čl. 45 odst. 1 a odst. 2 písm. a) až d) a g), článek 46, čl. 47 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 48 odst. 2 písm. a) bodu i), písm. b), e), g) a h) v případě zhotovitelů, odst. 2 písm. a) bodu ii), písm. b), c), d) a j) v případě dodavatelů a odst. 2 písm. a) bodu ii) a písm. c) až i) v případě poskytovatelů služeb.
4. Informace, které lze vyvodit ze zápisu do úředních seznamů nebo z osvědčení, nelze bezdůvodně zpochybnit. Pokud jde o placení příspěvků na sociální zabezpečení a daní, lze od každého zapsaného hospodářského subjektu kdykoli při nabídce zakázky vyžadovat další osvědčení.
Veřejní zadavatelé z jiných členských států použijí odstavec 3 a první pododstavec tohoto odstavce pouze ve prospěch hospodářských subjektů usazených v členském státě, který úřední seznam vede.
5. Pro jakýkoli zápis hospodářských subjektů z jiných členských států do úředního seznamu nebo pro vydání osvědčení těmto subjektům subjekty uvedenými v odstavci 1 nelze vyžadovat žádné další důkazy nebo údaje než ty, které se vyžadují od vnitrostátních hospodářských subjektů, a v každém případě pouze ty, které jsou uvedeny v článcích 45 až 49 a případně článku 50.
Hospodářské subjekty z jiných členských států však nejsou povinny žádat o takový zápis nebo osvědčení proto, aby se mohly podílet na veřejné zakázce. Veřejní zadavatelé uznají rovnocenná osvědčení od subjektů usazených v jiných členských státech. Přijmou rovněž jiné rovnocenné důkazy.
6. Hospodářské subjekty mohou kdykoli požádat o zápis do úředního seznamu nebo o vydání osvědčení. Musí být informovány v přiměřeně krátké době o rozhodnutí orgánu, který vypracovává seznam, nebo příslušného osvědčovacího subjektu.
7. Osvědčovací subjekty uvedené v odstavci 1 jsou subjekty, které splňují evropské normy pro osvědčení.
8. Členské státy, které mají úřední seznamy nebo osvědčovací subjekty uvedené v odstavci 1, jsou povinny sdělit Komisi a jiným členským státům adresu subjektu, kterému mají být žádosti zaslány.
Oddíl 3
Zadání zakázky
Článek 53
Kritéria pro zadání zakázky
1. Aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní a správní předpisy o odměňování určitých služeb, vycházejí veřejní zadavatelé při zadávání zakázek z těchto kritérií:
a) pokud se zakázka zadává na základě hospodářsky nejvýhodnější nabídky z hlediska veřejného zadavatele, která zahrnuje různá kritéria spojená s předmětem dané veřejné zakázky, jako jsou kvalita, cena, technická úroveň, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční servis a technická pomoc, datum dodání, dodací lhůta a lhůta pro dokončení; nebo
b) pouze nejnižší cena.
2. Aniž je dotčen třetí pododstavec, uvede v případě uvedeném v odst. 1 písm. a) veřejný zadavatel v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci nebo, v případě soutěžního dialogu, v popisném dokumentu poměrnou váhu, kterou přikládá každému z kritérií vybraných k určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky.
Tato váha může být vyjádřena stanovením rozmezí s přiměřeným maximálním rozpětím.
Pokud není podle názoru veřejného zadavatele stanovení poměrné váhy z prokazatelných důvodů možné, uvede veřejný zadavatel v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci nebo, v případě soutěžního dialogu, v popisném dokumentu kritéria v sestupném pořadí podle důležitosti.
Článek 54
Používání elektronických dražeb
1. Členské státy mohou stanovit, že veřejní zadavatelé mohou používat elektronickou dražbu.
2. V otevřených, omezených nebo vyjednávacích řízeních v případě uvedeném v čl. 30 odst. 1 písm. a) mohou veřejní zadavatelé rozhodnout, že zadání veřejné zakázky bude předcházet elektronická dražba, pokud specifikace zakázky mohou být přesně stanoveny.
Za stejných okolností se elektronická dražba může konat při obnovení soutěže mezi stranami rámcové dohody, jak je upraveno v čl. 32 odst. 4 druhém pododstavci druhé odrážce, a při zahájení soutěže o zakázky, které mají být zadány v rámci dynamického nákupního systému uvedeného v článku 33.
Elektronická dražba je založena:
— a) buď pouze na cenách, když je zakázka zadávána podle nejnižší ceny;
— b) nebo na cenách nebo hodnotách prvků nabídek uvedených v zadávací dokumentaci, pokud je zakázka zadávána podle hospodářsky nejvýhodnější nabídky.
3. Veřejní zadavatelé, kteří se rozhodnou použít elektronickou dražbu, uvedou tuto skutečnost v oznámení o zakázce.
Zadávací dokumentace obsahují, mimo jiné, tyto informace:
a) prvky, jejichž hodnota bude předmětem elektronické dražby, za předpokladu, že tyto prvky jsou kvantifikovatelné a lze je vyjádřit v absolutních hodnotách nebo procentech;
b) případná omezení hodnot, která mohou být navržena, jak vyplývají ze specifikací týkajících se předmětu zakázky;
c) informace, které budou uchazečům poskytnuty v průběhu elektronické dražby, a případně kdy jim budou poskytnuty;
d) důležité informace týkající se postupu elektronické dražby;
e) podmínky, za kterých budou uchazeči moci při dražbě podávat nabídky, a zejména nejmenší rozdíly, které budou případně vyžadovány pro zvýšení nabídky;
f) důležité informace týkající se používaného elektronického zařízení a opatření a technických specifikací spojení.
4. Předtím než veřejní zadavatelé přistoupí k elektronické dražbě, provedou úplné první vyhodnocení nabídek v souladu s jedním nebo více kritérii pro zadání zakázky a s poměrnou váhou, která jim byla přidělena.
Všichni uchazeči, kteří podali přijatelné nabídky, jsou elektronickými prostředky současně vyzváni, aby podali nové ceny nebo hodnoty; výzva obsahuje všechny důležité informace pro individuální připojení k použitému elektronickému zařízení a uvádí datum a čas zahájení elektronické dražby. Elektronická dražba se může konat ve více navazujících fázích. Elektronická dražba nesmí být zahájena dříve než dva pracovní dny po dni, kdy byly rozeslány výzvy.
5. Má-li být zakázka zadána podle hospodářsky nejvýhodnější nabídky, výzva obsahuje i výsledek úplného vyhodnocení nabídky dotyčného uchazeče provedeného v souladu s poměrnou váhou stanovenou v čl. 53 odst. 2 prvním pododstavci.
Výzva uvádí rovněž matematický vzorec, který se při elektronické dražbě použije pro určení automatických změn pořadí na základě podaných nových cen nebo nových hodnot. Tento vzorec zahrnuje poměrnou váhu všech kritérií stanovených pro určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky, jak je uvedeno v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci; za tímto účelem jsou veškerá případná rozpětí předem vyjádřena určitou hodnotou.
Jsou-li povoleny varianty, je pro každou variantu stanoven zvláštní vzorec.
6. Po celou dobu každé fáze elektronické dražby veřejní zadavatelé okamžitě sdělují všem uchazečům přinejmenším ty informace, které jim umožní kdykoli zjistit své momentální pořadí. Mohou též sdělit jiné informace týkající se jiných podaných cen nebo hodnot, za podmínky, že je to uvedeno v zadávací dokumentaci. Mohou rovněž kdykoli oznámit počet účastníků v dané fázi dražby. V žádném případě však nesmí zveřejnit totožnost účastníků v průběhu kterékoli fáze elektronické dražby.
7. Veřejní zadavatelé uzavírají elektronickou dražbu jedním nebo více z následujících způsobů:
a) ve výzvě k účasti na dražbě uvedou předem stanovené datum a čas;
b) pokud neobdrží žádné další nové ceny nebo nové hodnoty, které splňují požadavky na minimální rozdíly. V takovém případě veřejní zadavatelé ve výzvě k účasti na dražbě uvedou dobu od přijetí posledního podání do uzavření elektronické dražby;
c) pokud je počet fází dražby stanovený ve výzvě k účasti na dražbě vyčerpán.
Pokud se veřejní zadavatelé rozhodli uzavřít elektronickou dražbu v souladu s písmenem c), případně v kombinaci s opatřeními uvedenými v písmenu b), uvádí výzva k účasti na dražbě časový plán každé fáze dražby.
8. Po uzavření elektronické dražby veřejní zadavatelé zadají zakázku v souladu s článkem 53 na základě výsledků elektronické dražby.
Veřejní zadavatelé nesmějí elektronické dražby zneužívat nebo je používat způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval nebo měnil předmět zakázky, jak byl pro zakázku stanoven ve zveřejněném oznámení o zakázce a v zadávací dokumentaci.
Článek 55
Mimořádně nízké nabídky
1. Pokud se pro danou zakázku zdají být nabídky mimořádně nízké v poměru k výrobkům, stavebním pracím nebo službám, jež mají být poskytovány, nemůže zadavatel tyto nabídky odmítnout, aniž by nejdříve písemně požádal o upřesnění základních prvků nabídky, které považuje za důležité.
Tato upřesnění se mohou týkat zejména:
a) hospodářských aspektů stavebních postupů, výrobního procesu nebo poskytovaných služeb;
b) zvolených technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má uchazeč k dispozici pro provedení stavebních prací, dodávku výrobků nebo poskytnutí služeb;
c) původnosti stavebních prací, dodávek nebo služeb navrhovaných uchazečem;
d) souladu s předpisy o ochraně zaměstnanců a pracovních podmínkách platnými v místě, kde mají být stavební práce, služby či dodávky provedeny;
e) možnosti uchazeče získat státní podporu.
2. Veřejný zadavatel ověří tyto základní prvky konzultací s uchazečem, přičemž bere v úvahu dodané důkazy.
3. Jestliže veřejný zadavatel zjistí, že nabídka je mimořádně nízká proto, že uchazeč získal státní podporu, může být nabídka odmítnuta jen z tohoto důvodu pouze po konzultaci s uchazečem, a není-li uchazeč schopen v dostatečné lhůtě stanovené veřejným zadavatelem prokázat, že daná podpora byla poskytnuta podle zákona. Jestliže veřejný zadavatel odmítne nabídku za těchto okolností, uvědomí o tom Komisi.
HLAVA III
PRAVIDLA PRO KONCESE NA STAVEBNÍ PRÁCE
KAPITOLA I
Pravidla pro koncese na stavební práce
Článek 56
Oblast působnosti
Tato kapitola se vztahuje na všechny koncesní smlouvy na stavební práce uzavřené veřejnými zadavateli, jestliže se hodnota těchto smluv rovná nebo je vyšší než ►M14 5 186 000 EUR ◄ .
Tato hodnota se vypočítá v souladu s pravidly platnými pro zakázky na stavební práce vymezenými v článku 9.
Článek 57
Vyloučení z oblasti působnosti
Tato hlava se nevztahuje na koncese na stavební práce, které jsou uděleny:
a) v případech uvedených v článcích 13, 14 a 15 této směrnice, pokud jde o veřejné zakázky na stavební práce;
b) veřejnými zadavateli, kteří vykonávají jednu nebo více činností uvedených v článcích 3 až 7 směrnice 2004/17/ES, jsou-li tyto koncese uděleny pro provádění těchto činností.
Tato směrnice se však i nadále použije pro koncese na stavební práce udělené veřejnými zadavateli, kteří provádějí jednu nebo více činností uvedených v článku 6 směrnice 2004/17/ES, které jsou uděleny pro tyto činnosti, pokud dotčený členský stát využije možnosti volby uvedené v čl. 71 druhém pododstavci uvedené směrnice pro odklad její použitelnosti.
Článek 58
Zveřejnění oznámení o koncesích na stavební práce
1. Veřejní zadavatelé, kteří chtějí udělit koncesi na stavební práce, dají svůj úmysl na vědomí prostřednictvím oznámení.
2. Oznámení o koncesích na stavební práce obsahují informace uvedené v příloze VII C a případně veškeré jiné informace považované veřejným zadavatelem za užitečné, v souladu se standardními formuláři schválenými Komisí postupem podle čl. 77 odst. 2.
3. Oznámení se zveřejňují v souladu s čl. 36 odst. 2 až 8.
4. Článek 37 o zveřejňování oznámení se použije rovněž pro koncese na stavební práce.
Článek 59
Lhůta
Jestliže veřejní zadavatelé použijí koncesi na stavební práce, nesmí být lhůta pro předložení žádostí o koncesi kratší než 52 dnů ode dne odeslání oznámení, s výjimkou případů, kdy se použije čl. 38 odst. 5.
Použije se čl. 38 odst. 7.
Článek 60
Subdodávky
Veřejný zadavatel může:
a) buď od koncesionáře požadovat, aby zadal třetím osobám zakázky ve výši nejméně 30 % celkové hodnoty stavebních prací, na které má být koncese udělena, a současně zájemcům poskytl možnost zvýšit tento procentní podíl s tím, že minimální procentní podíl musí být uveden v koncesní smlouvě,
b) nebo od zájemců o koncesní smlouvy vyžadovat, aby ve svých nabídkách upřesnili případný procentní podíl z celkové hodnoty díla, na které má být koncese udělena, jež mají v úmyslu přidělit třetím osobám.
Článek 61
Zadávání dodatečných stavebních prací koncesionáři
Tato směrnice se nevztahuje na dodatečné stavební práce, které nejsou obsaženy v původně uvažovaném projektu, jenž je předmětem koncese, nebo v původní smlouvě, avšak které se v důsledku nepředvídaných okolností staly nezbytné pro provedení stavby v ní popsané, a které veřejný zadavatel svěřil koncesionáři s podmínkou, že jej zadá hospodářskému subjektu, který tuto stavební práci provádí:
— nemohou-li být tyto dodatečné práce technicky nebo hospodářsky odděleny od původní zakázky bez velkých obtíží pro veřejného zadavatele, nebo
— jsou-li tyto práce, byť oddělitelné od plnění původní zakázky, nezbytně nutné pro její dokončení.
Souhrnná hodnota zakázek zadaných na dodatečné práce nesmí překročit 50 % hodnoty koncese na stavební práce.
KAPITOLA II
Pravidla pro zakázky zadávané koncesionáři, kteří jsou veřejnými zadavateli
Článek 62
Platná pravidla
Pokud je koncesionářem veřejný zadavatel ve smyslu čl. 1 odst. 9, musí vyhovět ustanovením této směrnice pro veřejné zakázky na stavební práce v případě prací, které mají být provedeny třetími osobami.
KAPITOLA III
Pravidla pro zakázky zadávané koncesionáři, kteří nejsou veřejnými zadavateli
Článek 63
Pravidla pro zveřejnění: prahová hodnota a výjimky
1. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby koncesionáři stavebních prací, kteří nejsou veřejnými zadavateli, použili pravidla pro zveřejnění vymezená v článku 64 při zadávání zakázek na stavební práce třetím osobám, je-li hodnota takových zakázek rovna nebo vyšší než ►M14 5 186 000 EUR ◄ .
Zveřejnění se však nepožaduje, pokud zakázka na stavební práce splňuje podmínky uvedené v článku 31.
Hodnoty zakázek se vypočítávají v souladu s pravidly pro veřejné zakázky na stavební práce stanovenými v článku 9.
2. Skupiny podniků, které byly vytvořeny, aby získaly koncesi, nebo podniky s nimi příbuzné nejsou považovány za třetí osoby.
„Příbuzným podnikem“ se rozumí jakýkoli podnik, ve kterém může koncesionář přímo nebo nepřímo uplatňovat dominantní vliv, nebo jakýkoli podnik, který může uplatňovat dominantní vliv na koncesionáře, nebo který, jako koncesionář, podléhá dominantnímu vlivu jiného podniku v důsledku vlastnictví, finanční účasti nebo pravidel, kterými se řídí. Dominantní vliv podniku se předpokládá, když ve vztahu k jinému podniku, přímo nebo nepřímo:
a) drží většinu upsaného základního kapitálu podniku;
b) ovládá většinu hlasů, které plynou z akcií vydaných podnikem;
c) může jmenovat více než polovinu členů správního, řídicího nebo dozorčího orgánu podniku.
Vyčerpávající seznam těchto podniků musí být zahrnut do žádosti o koncesi. Tento seznam je aktualizován po všech následných změnách ve vztazích mezi těmito podniky.
Článek 64
Zveřejnění oznámení
1. Koncesionáři stavebních prací, kteří nejsou veřejnými zadavateli a kteří chtějí zadat zakázku na stavební práce třetí osobě, dají svůj úmysl na vědomí prostřednictvím oznámení.
2. Oznámení obsahují informace uvedené v příloze VII C a případně veškeré jiné informace považované koncesionářem stavebních prací za užitečné, v souladu se standardními formuláři schválenými Komisí postupem podle čl. 77 odst. 2.
3. Oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 36 odst. 2 až 8.
4. Článek 37 o dobrovolném zveřejnění oznámení se rovněž použije.
Článek 65
Lhůta pro doručení žádostí o účast a pro doručení nabídek
V zakázkách na stavební práce zadaných koncesionáři veřejných stavebních prací, kteří nejsou veřejnými zadavateli, nesmí být lhůta stanovená koncesionářem pro doručení žádostí o účast kratší než 37 dnů ode dne odeslání oznámení o zakázce a lhůta pro doručení nabídek kratší než 40 dnů ode dne odeslání oznámení o zakázce nebo výzvy k podání nabídky.
Použije se čl. 38 odst. 5, 6 a 7.
HLAVA IV
PRAVIDLA PRO VEŘEJNÉ SOUTĚŽE NA URČITÝ VÝKON V OBLASTI SLUŽEB
Článek 66
Obecná ustanovení
1. Pravidla pro organizaci veřejné soutěže na určitý výkon musí být v souladu s články 66 až 74 a být zpřístupněna těm, kdo mají o účast ve veřejné soutěži na určitý výkon zájem.
2. Přijetí účastníků do veřejné soutěže na určitý výkon nesmí být omezeno:
a) odkazem na území nebo část území členského státu;
b) z důvodu, že by podle práva členského státu, v němž je veřejná soutěž na určitý výkon organizována, účastník musel být buď výhradně fyzickou, nebo výhradně právnickou osobou.
Článek 67
Oblast působnosti
1. V souladu s touto hlavou soutěže na určitý výkon organizují:
a) veřejní zadavatelé, kteří jsou uvedeni v příloze IV jako ústřední orgány státní správy, pokud je prahová hodnota rovna nebo vyšší než ►M14 134 000 EUR ◄ ;
b) veřejní zadavatelé, kteří nejsou uvedeni v příloze IV, pokud je prahová hodnota rovna nebo vyšší než ►M14 207 000 EUR ◄ ;
c) všichni veřejní zadavatelé, pokud je prahová hodnota rovna nebo vyšší než ►M14 207 000 EUR ◄ , týkají-li se veřejné soutěže na určitý výkon služeb kategorie 8 přílohy II A, telekomunikačních služeb kategorie 5, jejichž zařazení v CPV jsou rovnocenná referenčním číslům CPC 7524, 7525 a 7526 nebo službám uvedeným v příloze II B.
2. Tato hlava se vztahuje na:
a) veřejné soutěže na určitý výkon organizované jako součást řízení vedoucího k zadání veřejné zakázky na služby;
b) veřejné soutěže na určitý výkon s cenami nebo platbami účastníkům.
V případech uvedených v písmenu a) se prahovou hodnotou rozumí odhadovaná hodnota veřejné zakázky na služby, bez DPH, včetně případných cen nebo plateb účastníkům.
V případech uvedených v písmeni b) se prahovou hodnotou rozumí celková částka cen a plateb, včetně odhadované hodnoty veřejné zakázky na služby, bez DPH, která by mohla být následně zadána podle čl. 31 odst. 3, jestliže veřejný zadavatel takové zadání nevyloučí v oznámení o veřejné soutěži na určitý výkon.
Článek 68
Vyloučení z oblasti působnosti
Tato hlava se nevztahuje na:
a) veřejné soutěže na určitý výkon ve smyslu směrnice 2004/17/ES, které jsou organizovány veřejnými zadavateli vykonávajícími jednu nebo více činností uvedených v článcích 3 až 7 uvedené směrnice a jsou organizovány pro výkon těchto činností; nevztahuje se ani na veřejné soutěže na určitý výkon vyloučené z oblasti působnosti uvedené směrnice.
Tato směrnice se však i napříště použije pro veřejné soutěže na určitý výkon zadávané veřejnými zadavateli, kteří provádějí jednu nebo více činností uvedených v článku 6 směrnice 2004/17/ES, a zadanými na tyto činnosti, pokud dotčený členský stát nevyužije možnosti volby podle čl. 71 druhého pododstavce uvedené směrnice, pro odklad její použitelnosti;
b) veřejné soutěže na určitý výkon, které jsou organizovány ve stejných případech, jako jsou případy uvedené v článcích 13, 14 a 15 této směrnice, pro veřejné zakázky na služby.
Článek 69
Oznámení
1. Veřejní zadavatelé, kteří chtějí organizovat veřejnou soutěž na určitý výkon, dají na vědomí svůj úmysl prostřednictvím oznámení o veřejné soutěži na určitý výkon.
2. Veřejní zadavatelé, kteří uspořádali soutěž na určitý výkon, zašlou oznámení o výsledcích veřejné soutěže na určitý výkon v souladu s článkem 36 a musí být schopni prokázat datum jeho odeslání.
Pokud by zveřejnění informací o výsledku veřejné soutěže na určitý výkon bylo na překážku prosazování práva, bylo v rozporu s veřejným zájmem či poškodilo oprávněné obchodní zájmy určitého veřejného nebo soukromého podniku nebo by mohlo být na újmu korektní hospodářské soutěži mezi poskytovateli služeb, nemusí být takové informace zveřejněny.
3. Článek 37 týkající se zveřejnění oznámení se použije rovněž pro veřejné soutěže na určitý výkon.
Článek 70
Forma a způsob zveřejňování oznámení o veřejných soutěžích na určitý výkon
1. Oznámení uvedená v článku 69 obsahují informace uvedené v příloze VII D v souladu se standardními formuláři oznámení přijatými Komisí postupem podle čl. 77 odst. 2.
2. Oznámení se zveřejňují v souladu s čl. 36 odst. 2 až 8.
Článek 71
Prostředky sdělování
1. Ustanovení čl. 42 odst. 1, 2 a 4 se použijí pro všechna sdělení týkající se veřejné soutěže na určitý výkon.
2. Sdělování, výměna a ukládání informací se provádí způsobem, který zajistí, že jsou integrita a důvěrná povaha všech informací předaných účastníky veřejné soutěže na určitý výkon zachovány a že se porota neseznámí s obsahem plánů a projektů dříve, než uplyne lhůta k jejich podání.
3. Pro zařízení pro elektronický příjem plánů a projektů se použijí tato pravidla:
a) informace vztahující se k nezbytným specifikacím pro předkládání plánů a projektů elektronickou cestou, včetně kódování, musí mít k dispozici subjekty, které mají zájem. Zařízení pro elektronický příjem plánů a projektů musí být navíc v souladu s požadavky přílohy X;
b) členské státy mohou zavést nebo provozovat dobrovolné akreditační systémy určené ke zlepšení úrovně služeb osvědčování pro taková zařízení.
Článek 72
Výběr soutěžících
Jsou-li veřejné soutěže na určitý výkon omezeny na určitý počet účastníků, stanoví veřejní zadavatelé jasná a nediskriminační kritéria pro výběr. Počet zájemců vyzvaných k účasti musí být v každém případě dostatečný pro zajištění skutečné soutěže.
Článek 73
Složení poroty
Porota se skládá výhradně z fyzických osob, které jsou nezávislé na účastnících veřejné soutěže na určitý výkon. Je-li od účastníků veřejné soutěže na určitý výkon vyžadována zvláštní odborná kvalifikace, musí mít nejméně třetina členů poroty tutéž nebo rovnocennou kvalifikaci.
Článek 74
Rozhodnutí poroty
1. Porota musí být ve svých rozhodnutích a stanoviscích nezávislá.
2. Zkoumá plány a projekty, které zájemci podali, anonymně a pouze na základě kritérií, která byla uvedena v oznámení o veřejné soutěži na určitý výkon.
3. Zaznamenává do zprávy podepsané svými členy pořadí projektů sestavené podle hodnoty každého projektu, společně s poznámkami poroty a všemi body, které případně vyžadují objasnění.
4. Anonymita musí být zachována až do doby, než porota dospěje ke stanovisku nebo k rozhodnutí.
5. Zájemci mohou být případně vyzváni, aby odpověděli na otázky, které porota zaznamenala v zápisu, a objasnili jakýkoli aspekt projektu.
6. Z rozhovoru mezi členy poroty a zájemci se vypracovává podrobný zápis.
HLAVA V
STATISTICKÉ POVINNOSTI, VÝKONNÉ PRAVOMOCI A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 75
Statistické povinnosti
S cílem umožnit posouzení výsledků použití této směrnice zašlou členské státy Komisi nejpozději do 31. října každého roku statistickou zprávu, vypracovanou v souladu s článkem 76, která se odděleně zabývá veřejnými zakázkami na dodávky, služby a stavební práce zadanými veřejnými zadavateli během předchozího roku.
Článek 76
Obsah statistické zprávy
1. Ve statistické zprávě se o každém veřejném zadavateli uvedeném v příloze IV podrobně uvede přinejmenším:
a) počet a hodnota zadaných zakázek zahrnutých do této směrnice,
b) počet a celková hodnota zakázek zadaných odchylně od Dohody.
Údaje uvedené v prvním pododstavci písm. a) musí být, je-li to možné, podrobně rozepsány podle:
a) použitých zadávacích řízení a
b) pro každé z těchto řízení podle stavebních prací, jak jsou uvedeny v příloze I, a výrobků a služeb, jak jsou uvedeny v příloze II, označené kategorií nomenklatury CPV,
c) státní příslušnosti hospodářského subjektu, kterému byla zakázka zadána.
Pokud byly zakázky sjednány na základě vyjednávacího řízení, musí být údaje uvedené v prvním pododstavci písm. a) rovněž podrobně rozepsány podle okolností uvedených ve článcích 30 a 31 a musí být uveden počet a hodnota zadaných zakázek podle členského státu a třetí země úspěšného zhotovitele.
2. Ve statistické zprávě se u každé kategorie veřejného zadavatele, která není uvedena v příloze IV, podrobně uvede přinejmenším:
a) počet a hodnota zadaných zakázek, podrobně rozepsaných v souladu s odst. 1 druhým pododstavcem,
b) celková hodnota zakázek zadaných odchylně od Dohody.
3. Statistická zpráva uvede jakoukoli jinou statistickou informaci, která je podle Dohody vyžadována.
Informace uvedené v prvním pododstavci se určují postupem podle čl. 77 odst. 2.
Článek 77
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor zřízený rozhodnutím Rady 71/306/EHS ( 26 ).
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
4. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a odst. 5 písm. b) a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí. Lhůty stanovené v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES jsou čtyři týdny v případě odst. 3 písm. c), dva týdny v případě odst. 4 písm. b) a šest týdnů v případě odst. 4 písm. e).
5. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1, 2, 4 a 6 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Článek 78
Přezkoumání prahových hodnot
1. ►M9 Komise ověří prahové hodnoty stanovené v článku 7 každé dva roky od 30. dubna 2004, a bude-li to nutné, přezkoumá je. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 77 odst. 4. Komise může ze závažných naléhavých důvodů použít postup pro naléhavé případy podle čl. 77 odst. 5.; ◄
Výpočet hodnoty těchto prahových hodnot je založen na průměrné denní hodnotě eura, vyjádřené ve zvláštních právech čerpání (ZPČ), za 24 měsíců končících posledním dnem měsíce srpna, který předchází přezkoumání s účinkem od 1. ledna. Hodnota takto přezkoumaných prahových hodnot se případně zaokrouhlí dolů na tisíce eur, aby bylo zajištěno, že platné prahové hodnoty stanovené Dohodou, vyjádřené v ZPČ, budou dodrženy.
2. Současně s přezkoumáním podle odstavce 1 Komise upraví následující prahové hodnoty:
a) prahové hodnoty stanovené v čl. 8 prvním pododstavci písm. a), v článku 56 a v čl. 63 odst. 1 prvním pododstavci podle přezkoumaných prahových hodnot platných pro veřejné zakázky na stavební práce;
b) prahovou hodnotu stanovenou v čl. 67 odst. 1 písm. a) podle přezkoumané prahové hodnoty platné pro veřejné zakázky na služby zadávané veřejnými zadavateli uvedenými v příloze IV;
c) prahové hodnoty stanovené v čl. 8 prvním pododstavci písm. b) a v čl. 67 odst. 1 písm. b) a c) podle přezkoumaných prahových hodnot platných pro veřejné zakázky na služby zadávané veřejnými zadavateli, kteří nejsou uvedeni v příloze IV.
Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 77 odst. 4. Komise může ze závažných naléhavých důvodů použít postup pro naléhavé případy podle čl. 77 odst. 5.
3. Prahová hodnota stanovená podle odstavce 1 v národních měnách členských států, které se neúčastní měnové unie, se v zásadě upravuje každé dva roky počínaje 1. lednem 2004. Výpočet této hodnoty je založen na průměrných denních hodnotách těchto měn, vyjádřených v eurech, za 24 měsíců končících posledním dnem měsíce srpna, který předchází přezkoumání s účinkem od 1. ledna.
4. Přezkoumané prahové hodnoty uvedené v odstavci 1 a jejich odpovídající hodnoty v národních měnách uvedené v odstavci 3 zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie na začátku měsíce listopadu, který následuje po jejich přezkoumání.
Článek 79
Změny
1. Komise může poradním postupem podle čl. 77 odst. 2 změnit:
a) postupy pro vypracovávání, zasílání, doručování, překlad, sběr a distribuci oznámení uvedených v článcích 35, 58, 64 a 69 a statistických zpráv uvedených v čl. 35 odst. 4 čtvrtém pododstavci a v článcích 75 a 76;
b) postup pro zasílání a zveřejňování údajů uvedených v příloze VIII z důvodu technického pokroku nebo z administrativních důvodů.
2. Komise může měnit následující prvky:
a) technické postupy pro metody výpočtu uvedené v čl. 78 odst. 1 druhém pododstavci a odst. 3;
b) postupy pro zvláštní odkazy v oznámeních na konkrétní zařazení v nomenklatuře CPV;
c) seznamy veřejnoprávních subjektů a jejich kategorií v příloze III, pokud se jejich změny, zejména na základě oznámení členských států, ukáží jako nutné;
d) seznamy ústředních orgánů státní správy v příloze IV, po úpravách nutných k plnění Dohody;
e) referenční čísla v nomenklatuře uvedená v příloze I, pokud se tím nemění věcná působnost této směrnice, a postupy pro odkazy v oznámeních na konkrétní zařazení v této nomenklatuře;
f) referenční čísla v nomenklatuře uvedená v příloze II, pokud se tím nemění věcná působnost této směrnice, a postupy pro odkazy v oznámeních na konkrétní zařazení v této nomenklatuře v rámci kategorií služeb uvedených v příloze;
g) technické podrobnosti a charakteristiky zařízení pro elektronický příjem uvedené v písmenech a), f) a g) přílohy X;
Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 77 odst. 3. Komise může ze závažných naléhavých důvodů použít postup pro naléhavé případy podle čl. 77 odst. 5.
Článek 80
Provedení
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. ledna 2006. Neprodleně o tom uvědomí Komisi.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, která přijmou v oblasti zahrnuté do této směrnice.
Článek 81
Mechanismy sledování
V souladu se směrnicí Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce ( 27 ) zajišťují členské státy provádění této směrnice účinnými, dostupnými a transparentními mechanismy.
Za tímto účelem mohou, mimo jiné, určit nebo zřídit nezávislý subjekt.
Článek 82
Zrušení
Směrnice 92/50/EHS, s výjimkou jejího článku 41, a směrnice 93/36/EHS a 93/37/EHS se zrušují s účinkem ode dne uvedeného v článku 80, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států ohledně lhůt pro provedení a používání uvedených v příloze XI.
Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XII.
Článek 83
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 84
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA I
SEZNAM ČINNOSTÍ UVEDENÝCH V ČL. 1 ODST. 2 PÍSM. b) ( 28 )
NACE (1) |
Kód CPV |
||||
SEKCE F |
STAVEBNICTVÍ |
||||
Oddíl |
Skupina |
Třída |
Popis |
Poznámky |
|
45 |
Stavebnictví |
Obsah tohoto oddílu: stavba nových budov a děl, renovace a běžné opravy |
45000000 |
||
45.1 |
Příprava staveniště |
45100000 |
|||
45.11 |
Demolice a bourání budov; příprava území a zemní práce |
Obsah této třídy: — demolice budov a jiných staveb — úklid stavenišť — zemní práce: výkop, zavážka, rovnání terénu a terénní úpravy stavenišť, hloubení příkopů, odstraňování skal, odstřel apod. — příprava nalezišť: —— ražení důlních děl, odstraňování nadloží a jiné rozvojové a přípravné práce Tato třída dále zahrnuje: — odvodňování stavenišť — odvodňování zemědělských a lesních ploch |
45110000 |
||
45.12 |
Průzkumné vrtné a hloubící práce |
Obsah této třídy: — průzkumné vrtné práce a jádrové vrty pro stavební, geofyzikální, geologické nebo podobné účely Tato třída nezahrnuje: — vrtné práce v ložiscích ropy a zemního plynu za účelem těžby, viz 11.20 — studnařské práce, viz 45.25 — hloubení šachet, viz 45.25 — průzkum ložisek ropy a zemního plynu, geofyzikální, geologická a seizmická měření, viz 74.20 |
45120000 |
||
45.2 |
Realizace kompletních staveb nebo jejich částí; stavební inženýrství |
45200000 |
|||
45.21 |
Všeobecná výstavba budov a stavebněinženýrských děl |
Obsah této třídy: — výstavba budov všeho druhu — výstavba stavebně — inženýrských staveb– mosty, včetně dálničních nadjezdů, viadukty, tunely a podzemní dráhy — dálková potrubí, telekomunikační a elektrická vedení — městské potrubní, kabelové a elektrické sítě; — související městské práce montáž a výstavba montovaných staveb na staveništi Tato třída nezahrnuje: — vedlejší a příležitostné služby související s těžbou ropy a zemního plynu, viz 11.20 — výstavba kompletních montovaných staveb z nebetonových dílů vlastní výroby, viz oddíly 20, 26 a 28 — stavební dílo jiné než budovy, které se týká stadionů, bazénů, tělocvičen, tenisových kurtů, golfových hřišť a ostatních sportovních zařízení, viz 45.23 — stavební instalace, viz 45.3 — dokončování budov, viz 45.4 — činnosti architektů a inženýrské činnosti, viz 74.20 — řízení stavebních projektů, viz 74.20 |
45210000 kromě: -45213316 45220000 45231000 45232000 |
||
45.22 |
Montáž střešních konstrukcí a pokládání střešních krytin |
Obsah této třídy: — montáž střech — pokládání střech — izolace proti vodě a vlhkosti |
45261000 |
||
45.23 |
Výstavba dálnic a silnic, letišť a sportovních zařízení |
Obsah této třídy: — výstavba dálnic, silnic, ulic jiných cest pro vozidla a pěší — výstavba železnic — výstavba letištních drah — stavební dílo jiné než budovy, které se týká stadionů, bazénů, tělocvičen, tenisových kurtů, golfových hřišť a ostatních sportovních zařízení — nátěry a značení povrchu silnic a parkovišť Tato třída nezahrnuje: — přípravné zemní práce, viz 45.11 |
45212212 a DA03 45230000 kromě: -45231000 -45232000 -45234115 |
||
45.24 |
Výstavba vodních děl |
Tato třída zahrnuje výstavbu: — vodních cest, přístavů (včetně jachetních), říčních děl, zdymadel apod. — přehrad a hrází — bagrování pod vodou — podzemní práce |
45240000 |
||
45.25 |
Ostatní stavební činnosti zahrnující speciální řemesla |
Obsah této třídy: — specializované činnosti vyžadující zvláštní odbornou kvalifikaci nebo vybavení — výstavba základů včetně pilotovánívrtání a výstavba studen, hloubení šachet — montáž ocelových prvků nikoli vlastní výroby — ohýbání oceli — zednické a dlaždičské práce — montáž a demontáž lešení a pohyblivých pracovních plošin, včetně jejich pronájmu — výstavba komínů a průmyslových pecí Tato třída nezahrnuje: — pronájem lešení bez jejich montáže a demontáže, viz 71.32 |
45250000 45262000 |
||
45.3 |
Stavebně montážní práce |
45300000 |
|||
45.31 |
Instalace elektrických rozvodů a zařízení |
Obsah této třídy: montáž v budovách a jiných stavbách: — elektrických rozvodů a zařízení — telekomunikačních systémů — elektrického vytápění — rozhlasových a televizních antén (pro obytné budovy) — protipožárních hlásičů — zabezpečovacích zařízení proti vloupání — výtahů a eskalátorů — hromosvodů apod. |
45213316 45310000 kromě: -45316000 |
||
45.32 |
Izolační práce |
Obsah této třídy: — montáž izolace tepelné, hlukové nebo vibrační v budovách a jiných stavbách Tato třída nezahrnuje: — izolaci proti vodě a vlhkosti, viz 45.22 |
45320000 |
||
45.33 |
Instalatérské práce |
Obsah této třídy: — montáž v budovách a jiných stavbách: —— vodovodního a sanitárního zařízení — plynového potrubí — vytápěcího, ventilačního, chladícího nebo klimatizačního zařízení a vedení — postřikovacích zařízení Tato třída nezahrnuje: — montáž elektrického vytápění, viz 45.31 |
45330000 |
||
45.34 |
Ostatní stavební montážní práce |
Obsah této třídy: — montáž osvětlovacích a signálních zařízení pro silnice, železnice, letiště a přístavy — montáž zařízení a pevných součástí jinde neuvedených v budovách a jiných stavbách |
45234115 45316000 45340000 |
||
45.4 |
Kompletační a dokončovací práce |
45400000 |
|||
45.41 |
Omítkářské a štukatérské práce |
Obsah této třídy: — omítání a štukování, včetně s tím souvisejícího laťování, na budovách a jiných stavbách a v jejich interiérech |
45410000 |
||
45.42 |
Truhlářské kompletační práce |
Obsah této třídy: — montáž dveří, oken, dveřních a okenních rámů, vestavěných kuchyní, schodišť, zařízení obchodů apod. nikoli vlastní výroby ze dřeva nebo jiných materiálů — dokončovací práce v interiéru jako obkládání stropů, stěn, montáž mobilních příček Tato třída nezahrnuje: — pokládka parket a jiných dřevěných podlahových krytin, viz 45.43 |
45420000 |
||
45.43 |
Obkládání stěn a pokládání podlahových krytin |
Obsah této třídy: — lepení nebo pokládka v budovách a jiných stavbách: —— keramických, betonových nebo kamenných dlaždic a obkládaček — parket a jiných dřevěných podlahových krytin, podlahových koberců a linoleí, včetně gumových a plastových podlahových krytin — teracových, mramorových, žulových nebo břidlicových podlahových krytin a obkladů stěn — lepení tapet |
45430000 |
||
45.44 |
Sklenářské, malířské a natěračské práce |
Obsah této třídy: — aplikace vnitřních a vnějších nátěrů budov — natírání inženýrských staveb — montáž skel a zrcadel Tato třída nezahrnuje: — montáž oken |
45440000 |
||
45.45 |
Ostatní dokončovací stavební práce |
Obsah této třídy: — montáž soukromých bazénů — čištění fasád tlakovou párou, pískem a podobné činnosti, které se týkají vnějšího pláště budov — ostatní kompletační a dokončovací stavební práce jinde neuvedené Tato třída nezahrnuje: — čištění interiérů budov a jiných staveb, viz 74.70 |
45212212 a DA04 45450000 |
||
45.5 |
Nájem stavebních a demoličních strojů a zařízení s obsluhou |
45500000 |
|||
45.50 |
Nájem stavebních a demoličních strojů a zařízení s obsluhou |
Tato třída nezahrnuje: — nájem stavebních nebo demoličních strojů a zařízení bez obsluhy, viz 71.32 |
45500000 |
||
(1) Nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 ze dne 9. října 1990 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství (Úř. věst. L 293, 24.10.1990, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (EHS) č. 761/93 (Úř. věst. L 83, 3.4.1993, s. 1). |
PŘÍLOHA II
SLUŽBY UVEDENÉ V ČL. 1 ODST. 2 PÍSM. d)
PŘÍLOHA II A ( 29 )
Kategorie |
Předmět |
Referenční číslo CPC (1) |
Referenční čísla CPV |
1 |
Údržbářské a opravářské služby |
6112, 6122, 633, 886 |
Od 50100000-6 do 50884000-5 (kromě 50310000-1 do 50324200-4 a 50116510-9, 50190000-3, 50229000-6, 50243000-0 a od 51000000-9 do 51900000-1 |
2 |
Pozemní přeprava (2) včetně přepravy peněz a kurýrních služeb s výjimkou přepravy pošty |
712 (kromě 71235), 7512, 87304 |
Od 60100000-9 do 60183000-4 (kromě 60160000-7, 60161000-4, 60220000-6), a od 64120000-3 do 64121200-2 |
3 |
Letecká přeprava cestujících i nákladu s výjimkou pošty |
73 (kromě 7321) |
Od 60410000-5 do 60424120-3 (kromě 60411000-2, 60421000-5), a 60500000-3 od 60440000-4 do 60445000-9 |
4 |
Pozemní přeprava pošty (2) a letecká přeprava pošty |
71235, 7321 |
60160000-7,60161000-4 60411000-2, 60421000-5 |
5 |
Telekomunikační služby |
752 |
Od 64200000-8 do 64228200-2 72318000-7 a od 72700000-7 do 72720000-3 |
6 |
Finanční služby a) pojišťovací služby b) bankovnictví a investiční služby (3) |
ex 81, 812, 814 |
Od 66100000-1 do 66720000-3 (3) |
7 |
Počítačové zpracování dat a s tím spojené služby |
84 |
Od 50310000-1 do 50324200-4 Od 72000000-5 do 72920000-5 (kromě 72318000-7 a od 72700000-7 do 72720000-3), 79342410-4 |
8 |
Služby ve výzkumu a vývoji (4) |
85 |
Od 73000000-2 do 73436000-7 (kromě 73200000-4, 73210000-7, 73220000-0 |
9 |
Účetnictví a audit |
862 |
Od 79210000-9 do 79223000-3 |
10 |
Průzkum trhu a veřejného mínění |
864 |
Od 79300000-7 do 79330000-6 a 79342310-9, 79342311-6 |
11 |
Poradenství (5) a s tím spojené služby |
865, 866 |
Od 73200000-4 do 73220000-0 Od 79400000-8 do 79421200-3 a 79342000-3, 79342100-4 79342300-6, 79342320-2 79342321-9, 79910000-6, 79991000-7 98362000-8 |
12 |
Služby architektů, inženýrské služby a integrované inženýrské služby, územní plánování, související vědeckotechnické poradenství, služby zkušeben a provádění analýz |
867 |
Od 71000000-8 do 71900000-7 (kromě 71550000-8) a 79994000-8 |
13 |
Reklamní služby |
871 |
Od 79341000-6 do 79342200-5 (kromě 79342000-3 a 79342100-4 |
14 |
Úklidové služby a domovní správa |
874, 82201 do 82206 |
Od 70300000-4 do 70340000-6, a Od 90900000-6 do 90924000-0 |
15 |
Vydavatelské a tiskařské služby za úplatu nebo na smluvním základě |
88442 |
Od 79800000-2 do 79824000-6 Od 79970000-6 do 79980000-7 |
16 |
Služby týkající se kanalizací a odvozu odpadu, sanitární a podobné služby |
94 |
Od 90400000-1 do 90743200-9 (kromě 90712200-3 Od 90910000-9 do 90920000-2 a 50190000-3, 50229000-6 50243000-0 |
(1) Nomenklatura CPC (přechodná verze), která je použita k vymezení oblasti působnosti směrnice 92/50/EHS. (2) S výjimkou železniční dopravy v kategorii 18. (3) S výjimkou smluv o finančních službách týkajících se vydání, nákupu a prodeje nebo převodu cenných papírů a jiných finančních nástrojů a služeb centrálních bank. Rovněž s výjimkou smluv o nabytí nebo nájmu pozemků, stávajících budov nebo jiných nemovitostí nebo práv s nimi spojených financovaných různými způsoby; avšak smlouvy o finančních službách uzavřené jakoukoliv formou současně, dříve nebo později, než je uzavřena kupní či nájemní smlouva, se touto směrnicí řídí. (4) S výjimkou smluv o službách ve výzkumu a vývoji jiných než těch, z nichž výsledky připadnou výlučně zadavateli nebo sektorovému zadavateli při výkonu jeho vlastní činnosti, pod podmínkou, že poskytovaná služba je plně uhrazena zadavatelem nebo sektorovým zadavatelem. (5) S výjimkou rozhodčích a smírčích řízení. |
Kategorie |
Předmět |
Referenční číslo CPC (1) |
Referenční čísla CPV |
17 |
Hotelové a restaurační služby |
64 |
Od 55100000-1 do 55524000-9 a od 98340000-8 do 98341100-6 |
18 |
Služby železniční dopravy |
711 |
Od 60200000-0 do 60220000-6 |
19 |
Služby vodní dopravy |
72 |
Od 60600000-4 do 60653000-0 a od 63727000-1 do 63727200-3 |
20 |
Doprovodné a vedlejší dopravní služby |
74 |
Od 63000000-9 do 63734000-3 (kromě 63711200-8, 63712700-0, 63712710-3, a Od 63727000-1 do 63727200-3), a 98361000-1 |
21 |
Právní služby |
861 |
Od 79100000-5 do 79140000-7 |
22 |
Služby personálních agentur a poskytování servisu (2) |
872 |
Od 79600000-0 do 79635000-4 (kromě 79611000-0, 79632000-3, 79633000-0), a od 98500000-8 do 98514000-9 |
23 |
Pátrací a bezpečnostní služby s výjimkou služeb přepravy pancéřovými vozy |
873 (kromě 87304) |
Od 79700000-1 do 79723000-8 |
24 |
Vzdělávání a služby odborného vzdělávání |
92 |
Od 80100000-5 do 80660000-8 (kromě 80533000-9, 80533100-0, 80533200-1 |
25 |
Rekreační, kulturní a sportovní služby |
93 |
79611000-0, a Od 85000000-9 do 85323000-9 (kromě 85321000-5 a 85322000-2 |
26 |
Rekreační, kulturní a sportovní služby (3) |
96 |
Od 79995000-5 do 79995200-7 a od 92000000-1 do 92700000-8 (kromě 92230000-2, 92231000-9, 92232000-6 |
27 |
Jiné služby |
||
(1) Nomenklatura CPC (přechodná verze), která je použita k vymezení oblasti působnosti směrnice 92/50/EHS. (2) S výjimkou pracovních smluv. (3) S výjimkou smluv za účelem koupě, vývoje, výroby nebo účasti na výrobě programového materiálu vysílacími společnostmi a smluv na poskytnutí vysílacího času. |
PŘÍLOHA III
SEZNAM A KATEGORIE VEŘEJNOPRÁVNÍCH SUBJEKTŮ UVEDENÝCH V ČL. 1 ODST. 9 DRUHÉM PODODSTAVCI
I — BELGIE
Subjekty
A
— Agence fédérale pour l'Accueil des demandeurs d'Asile – Federaal Agentschap voor Opvang van Asielzoekers
— Agence fédérale pour la Sécurité de la Chaîne alimentaire – Federaal Agentschap voor de Veiligheid van de Voedselketen
— Agence fédérale de Contrôle nucléaire – Federaal Agentschap voor nucleaire Controle
— Agence wallonne à l'Exportation
— Agence wallonne des Télécommunications
— Agence wallonne pour l'Intégration des Personnes handicapées
— Aquafin
— Arbeitsamt der Deutschsprachigen Gemeinschaft
— Archives générales du Royaume et Archives de l'Etat dans les Provinces – Algemeen Rijksarchief en Rijksarchief in de Provinciën Astrid
B
— Banque nationale de Belgique – Nationale Bank van België
— Belgisches Rundfunk- und Fernsehzentrum der Deutschsprachigen Gemeinschaft
— Berlaymont 2000
— Bibliothèque royale Albert Ier – Koninklijke Bilbliotheek Albert I
— Bruxelles-Propreté – Agence régionale pour la Propreté – Net–Brussel – Gewestelijke Agentschap voor Netheid
— Bureau d'Intervention et de Restitution belge – Belgisch Interventie en Restitutiebureau
— Bureau fédéral du Plan – Federaal Planbureau
C
— Caisse auxiliaire de Paiement des Allocations de Chômage – Hulpkas voor Werkloosheidsuitkeringen
— Caisse de Secours et de Prévoyance en Faveur des Marins – Hulp en Voorzorgskas voor Zeevarenden
— Caisse de Soins de Santé de la Société Nationale des Chemins de Fer Belges – Kas der geneeskundige Verzorging van de Nationale Maatschappij der Belgische Spoorwegen
— Caisse nationale des Calamités – Nationale Kas voor Rampenschade
— Caisse spéciale de Compensation pour Allocations familiales en Faveur des Travailleurs occupés dans les Entreprises de Batellerie – Bijzondere Verrekenkas voor Gezinsvergoedingen ten Bate van de Arbeiders der Ondernemingen voor Binnenscheepvaart
— Caisse spéciale de Compensation pour Allocations familiales en Faveur des Travailleurs occupés dans les Entreprises de Chargement, Déchargement et Manutention de Marchandises dans les Ports, Débarcadères, Entrepôts et Stations (appelée habituellement „Caisse spéciale de Compensation pour Allocations familiales des Régions maritimes“) – Bijzondere Verrekenkas voor Gezinsvergoedingen ten Bate van de Arbeiders gebezigd door Ladings – en Lossingsondernemingen en door de Stuwadoors in de Havens, Losplaatsen, Stapelplaatsen en Stations (gewoonlijk genoemd „Bijzondere Compensatiekas voor Kindertoeslagen van de Zeevaartgewesten“)
— Centre d'Etude de l'Energie nucléaire – Studiecentrum voor Kernenergie
— Centre de recherches agronomiques de Gembloux
— Centre hospitalier de Mons
— Centre hospitalier de Tournai
— Centre hospitalier universitaire de Liège
— Centre informatique pour la Région de Bruxelles-Capitale – Centrum voor Informatica voor het Brusselse Gewest
— Centre pour l'Egalité des Chances et la Lutte contre le Racisme – Centrum voor Gelijkheid van Kansen en voor Racismebestrijding
— Centre régional d'Aide aux Communes
— Centrum voor Bevolkings- en Gezinsstudiën
— Centrum voor landbouwkundig Onderzoek te Gent
— Comité de Contrôle de l'Electricité et du Gaz – Controlecomité voor Elekticiteit en Gas
— Comité national de l'Energie – Nationaal Comité voor de Energie
— Commissariat général aux Relations internationales
— Commissariaat-Generaal voor de Bevordering van de lichamelijke Ontwikkeling, de Sport en de Openluchtrecreatie
— Commissariat général pour les Relations internationales de la Communauté française de Belgique
— Conseil central de l'Economie – Centrale Raad voor het Bedrijfsleven
— Conseil économique et social de la Région wallonne
— Conseil national du Travail – Nationale Arbeidsraad
— Conseil supérieur de la Justice – Hoge Raad voor de Justitie
— Conseil supérieur des Indépendants et des petites et moyennes Entreprises – Hoge Raad voor Zelfstandigen en de kleine en middelgrote Ondernemingen
— Conseil supérieur des Classes moyennes
— Coopération technique belge – Belgische technische Coöperatie
D
— Dienststelle der Deutschprachigen Gemeinschaft für Personen mit einer Behinderung
— Dienst voor de Scheepvaart
— Dienst voor Infrastructuurwerken van het gesubsidieerd Onderwijs
— Domus Flandria
E
— Entreprise publique des Technologies nouvelles de l'Information et de la Communication de la Communauté française
— Export Vlaanderen
F
— Financieringsfonds voor Schuldafbouw en Eenmalige Investeringsuitgaven
— Financieringsinstrument voor de Vlaamse Visserij- en Aquicultuursector
— Fonds bijzondere Jeugdbijstand
— Fonds communautaire de Garantie des Bâtiments scolaires
— Fonds culturele Infrastructuur
— Fonds de Participation
— Fonds de Vieillissement – Zilverfonds
— Fonds d'Aide médicale urgente – Fonds voor dringende geneeskundige Hulp
— Fonds de Construction d'Institutions hospitalières et médico-sociales de la Communauté française
— Fonds de Pension pour les Pensions de Retraite du Personnel statutaire de Belgacom – Pensioenfonds voor de Rustpensioenen van het statutair Personeel van Belgacom
— Fonds des Accidents du Travail – Fonds voor Arbeidsongevallen
— Fonds d'Indemnisation des Travailleurs licenciés en cas de Fermeture d'Entreprises
— Fonds tot Vergoeding van de in geval van Sluiting van Ondernemingen ontslagen Werknemers
— Fonds du Logement des Familles nombreuses de la Région de Bruxelles-Capitale – Woningfonds van de grote Gezinnen van het Brusselse hoofdstedelijk Gewest
— Fonds du Logement des Familles nombreuses de Wallonie
— Fonds Film in Vlaanderen
— Fonds national de Garantie des Bâtiments scolaires – Nationaal Warborgfonds voor Schoolgebouwen
— Fonds national de Garantie pour la Réparation des Dégâts houillers – Nationaal Waarborgfonds inzake Kolenmijnenschade
— Fonds piscicole de Wallonie
— Fonds pour le Financement des Prêts à des Etats étrangers – Fonds voor Financiering van de Leningen aan Vreemde Staten
— Fonds pour la Rémunération des Mousses – Fonds voor Scheepsjongens
— Fonds régional bruxellois de Refinancement des Trésoreries communales – Brussels gewestelijk Herfinancieringsfonds van de gemeentelijke Thesaurieën
— Fonds voor flankerend economisch Beleid
— Fonds wallon d'Avances pour la Réparation des Dommages provoqués par des Pompages et des Prises d'Eau souterraine
G
— Garantiefonds der Deutschsprachigen Gemeinschaft für Schulbauten
— Grindfonds
H
— Herplaatsingfonds
— Het Gemeenschapsonderwijs
— Hulpfonds tot financieel Herstel van de Gemeenten
I
— Institut belge de Normalisation – Belgisch Instituut voor Normalisatie
— Institut belge des Services postaux et des Télécommunications – Belgisch Instituut voor Postdiensten en Telecommunicatie
— Institut bruxellois francophone pour la Formation professionnelle
— Institut bruxellois pour la Gestion de l'Environnement – Brussels Instituut voor Milieubeheer
— Institut d'Aéronomie spatiale – Instituut voor Ruimte aëronomie
— Institut de Formation permanente pour les Classes moyennes et les petites et moyennes Entreprises
— Institut des Comptes nationaux – Instituut voor de nationale Rekeningen
— Institut d'Expertise vétérinaire – Instituut voor veterinaire Keuring
— Institut du Patrimoine wallon
— Institut für Aus- und Weiterbildung im Mittelstand und in kleinen und mittleren Unternehmen
— Institut géographique national – Nationaal geografisch Instituut
— Institution pour le Développement de la Gazéification souterraine – Instelling voor de Ontwikkeling van ondergrondse Vergassing
— Institution royale de Messine – Koninklijke Gesticht van Mesen
— Institutions universitaires de droit public relevant de la Communauté flamande – Universitaire instellingen van publiek recht afangende van de Vlaamse Gemeenschap
— Institutions universitaires de droit public relevant de la Communauté française – Universitaire instellingen van publiek recht afhangende van de Franse Gemeenschap
— Institut national des Industries extractives – Nationaal Instituut voor de Extractiebedrijven
— Institut national de Recherche sur les Conditions de Travail – Nationaal Onderzoeksinstituut voor Arbeidsomstandigheden
— Institut national des Invalides de Guerre, anciens Combattants et Victimes de Guerre – Nationaal Instituut voor Oorlogsinvaliden, Oudstrijders en Oorlogsslachtoffers
— Institut national des Radioéléments – Nationaal Instituut voor Radio-Elementen
— Institut national pour la Criminalistique et la Criminologie – Nationaal Instituut voor Criminalistiek en Criminologie
— Institut pour l'Amélioration des Conditions de Travail – Instituut voor Verbetering van de Arbeidsvoorwaarden
— Institut royal belge des Sciences naturelles – Koninklijk Belgisch Instituut voor Natuurwetenschappen
— Institut royal du Patrimoine culturel – Koninklijk Instituut voor het Kunstpatrimonium
— Institut royal météorologique de Belgique – Koninklijk meteorologisch Instituut van België
— Institut scientifique de Service public en Région wallonne
— Institut scientifique de la Santé publique – Louis Pasteur – Wetenschappelijk Instituut Volksgezondheid – Louis Pasteur
— Instituut voor de Aanmoediging van Innovatie door Wetenschap en Technologie in Vlaanderen
— Instituut voor Bosbouw en Wildbeheer
— Instituut voor het archeologisch Patrimonium
— Investeringsdienst voor de Vlaamse autonome Hogescholen
— Investeringsfonds voor Grond- en Woonbeleid voor Vlaams-Brabant
J
— Jardin botanique national de Belgique – Nationale Plantentuin van België
K
— Kind en Gezin
— Koninklijk Museum voor schone Kunsten te Antwerpen
L
— Loterie nationale – Nationale Loterij
M
— Mémorial national du Fort de Breendonk – Nationaal Gedenkteken van het Fort van Breendonk
— Musée royal de l'Afrique centrale – Koninklijk Museum voor Midden- Afrika
— Musées royaux d'Art et d'Histoire – Koninklijke Musea voor Kunst en Geschiedenis
— Musées royaux des Beaux-Arts de Belgique – Koninklijke Musea voor schone Kunsten van België
O
— Observatoire royal de Belgique – Koninklijke Sterrenwacht van België
— Office central d'Action sociale et culturelle du Ministère de la Défense – Centrale Dienst voor sociale en culturele Actie van het Ministerie van Defensie
— Office communautaire et régional de la Formation professionnelle et de L'Emploi
— Office de Contrôle des Assurances – Controledienst voor de Verzekeringen
— Office de Contrôle des Mutualités et des Unions nationales de Mutualités – Controledienst voor de Ziekenfondsen en de Landsbonden van Ziekenfondsen
— Office de la Naissance et de l'Enfance
— Office de Promotion du Tourisme
— Office de Sécurité sociale d'Outre-Mer – Dienst voor de overzeese sociale Zekerheid
— Office for Foreign Investors in Wallonia
— Office national d'Allocations familiales pour Travailleurs salariés – Rijksdienst voor Kinderbijslag voor Werknemers
— Office national de Sécurité sociale des Administrations provinciales et locales – Rijksdienst voor sociale Zekerheid van de provinciale en plaatselijke Overheidsdiensten
— Office national des Vacances annuelles – Rijksdienst voor jaarlijkse Vakantie
— Office national du Ducroire – Nationale Delcrederedienst
— Office régional bruxellois de l'Emploi – Brusselse gewestelijke Dienst voor Arbeidsbemiddeling
— Office régional de Promotion de l'Agriculture et de l'Horticulture
— Office régional pour le Financement des Investissements communaux
— Office wallon de la Formation professionnelle et de l'Emploi
— Openbaar psychiatrisch Ziekenhuis-Geel
— Openbaar psychiatrisch Ziekenhuis-Rekem
— Openbare Afvalstoffenmaatschappij voor het Vlaams Gewest
— Orchestre national de Belgique – Nationaal Orkest van België
— Organisme national des Déchets radioactifs et des Matières fissiles – Nationale Instelling voor radioactief Afval en Splijtstoffen
P
— Palais des Beaux-Arts – Paleis voor schone Kunsten
— Participatiemaatschappij Vlaanderen
— Pool des Marins de la Marine marchande – Pool van de Zeelieden der Koopvaardij
R
— Radio et Télévision belge de la Communauté française
— Reproductiefonds voor de Vlaamse Musea
S
— Service d'Incendie et d'Aide médicale urgente de la Région de Bruxelles-Capitale – Brusselse hoofdstedelijk Dienst voor Brandweer en dringende medische Hulp
— Société belge d'Investissement pour les pays en développement – Belgische Investeringsmaatschappij voor Ontwinkkelingslanden
— Société d'Assainissement et de Rénovation des Sites industriels dans l'Ouest du Brabant wallon
— Société de Garantie régionale
— Sociaal economische Raad voor Vlaanderen
— Société du Logement de la Région bruxelloise et sociétés agréées – Brusselse Gewestelijke Huisvestingsmaatschappij en erkende maatschappijen
— Société publique d'Aide à la Qualité de l'Environnement
— Société publique d'Administration des Bâtiments scolaires bruxellois
— Société publique d'Administration des Bâtiments scolaires du Brabant wallon
— Société publique d'Administration des Bâtiments scolaires du Hainaut
— Société publique d'Administration des Bâtiments scolaires de Namur
— Société publique d'Administration des Bâtiments scolaires de Liège
— Société publique d'Administration des Bâtiments scolaires du Luxembourg
— Société publique de Gestion de l'Eau
— Société wallonne du Logement et sociétés agréées
— Sofibail
— Sofibru
— Sofico
T
— Théâtre national
— Théâtre royal de la Monnaie – De Koninklijke Muntschouwburg
— Toerisme Vlaanderen
— Tunnel Liefkenshoek
U
— Universitair Ziekenhuis Gent
V
— Vlaams Commissariaat voor de Media
— Vlaamse Dienst voor Arbeidsbemiddeling en Beroepsopleiding
— Vlaams Egalisatie Rente Fonds
— Vlaamse Hogescholenraad
— Vlaamse Huisvestingsmaatschappij en erkende maatschappijen
— Vlaamse Instelling voor technologisch Onderzoek
— Vlaamse interuniversitaire Raad
— Vlaamse Landmaatschappij
— Vlaamse Milieuholding
— Vlaamse Milieumaatschappij
— Vlaamse Onderwijsraad
— Vlaamse Opera
— Vlaamse Radio- en Televisieomroep
— Vlaamse Reguleringsinstantie voor de Elektriciteit- en Gasmarkt
— Vlaamse Stichting voor Verkeerskunde
— Vlaams Fonds voor de Lastendelging
— Vlaams Fonds voor de Letteren
— Vlaams Fonds voor de sociale Integratie van Personen met een Handicap
— Vlaams Informatiecentrum over Land- en Tuinbouw
— Vlaams Infrastructuurfonds voor Persoonsgebonden Aangelegenheden
— Vlaams Instituut voor de Bevordering van het wetenschappelijk- en technologisch Onderzoek in de Industrie
— Vlaams Instituut voor Gezondheidspromotie
— Vlaams Instituut voor het Zelfstandig ondernemen
— Vlaams Landbouwinvesteringsfonds
— Vlaams Promotiecentrum voor Agro- en Visserijmarketing
— Vlaams Zorgfonds
— Vlaams Woningsfonds voor de grote Gezinnen
II — BULHARSKO
Subjekty
— Икономически и социален съвет
— Национален осигурителен институт
— Национална здравноосигурителна каса
— Български червен кръст
— Българска академия на науките
— Национален център за аграрни науки
— Български институт за стандартизация
— Българско национално радио
— Българска национална телевизия
Kategorie
Státní podniky ve smyslu čl. 62 odst. 3 Търговския закон (обн., ДВ, бр.48/18.6.1991):
— Национална компания „Железопътна инфраструктура“,
— ДП „Пристанищна инфраструктура“,
— ДП „Ръководство на въздушното движение“,
— ДП „Строителство и възстановяване“,
— ДП „Транспортно строителство и възстановяване“,
— ДП „Съобщително строителство и възстановяване“,
— ДП „Радиоактивни отпадъци“,
— ДП „Предприятие за управление на дейностите по опазване на околната среда“,
— ДП „Български спортен тотализатор“,
— ДП „Държавна парично-предметна лотария“,
— ДП „Кабиюк“, Шумен,
— ДП „Фонд затворно дело“,
— Държавни дивечовъдни станции,
Státní univerzity zřízené podle článku 13 Закона за висшето образование (обн., ДВ, бр.112/27.12.1995):
— Аграрен университет – Пловдив,
— Академия за музикално, танцово и изобразително изкуство – Пловдив,
— Академия на Министерството на вътрешните работи,
— Великотърновски университет „Св. св. Кирил и Методий“,
— Висше военноморско училище „Н. Й. Вапцаров“ – Варна,
— Висше строително училище „Любен Каравелов“ – София,
— Висше транспортно училище „Тодор Каблешков“ – София,
— Военна академия „Г. С. Раковски“ – София,
— Национална музикална академия „Проф. Панчо Владигеров“ – София,
— Икономически университет – Варна,
— Колеж по телекомуникации и пощи – София,
— Лесотехнически университет – София,
— Медицински университет „Проф. д-р Параскев Иванов Стоянов“ – Варна,
— Медицински университет – Плевен,
— Медицински университет – Пловдив,
— Медицински университет – София,
— Минно-геоложки университет „Св. Иван Рилски“ – София,
— Национален военен университет „Васил Левски“ – Велико Търново,
— Национална академия за театрално и филмово изкуство „Кръстьо Сарафов“ – София,
— Национална спортна академия „Васил Левски“ – София,
— Национална художествена академия – София,
— Пловдивски университет „Паисий Хилендарски“,
— Русенски университет „Ангел Кънчев“,
— Софийски университет „Св. Климент Охридски“,
— Специализирано висше училище по библиотекознание и информационни технологии – София,
— Стопанска академия „Д. А. Ценов“ – Свищов,
— Технически университет – Варна,
— Технически университет – Габрово,
— Технически университет – София,
— Tракийски университет – Стара Загора,
— Университет „Проф. д-р Асен Златаров“ – Бургас,
— Университет за национално и световно стопанство – София,
— Университет по архитектура, строителство и геодезия – София,
— Университет по хранителни технологии – Пловдив,
— Химико-технологичен и металургичен университет – София,
— Шуменски университет „Епископ Константин Преславски“,
— Югозападен университет „Неофит Рилски“ – Благоевград,
Státní a obecní školy ve smyslu Закона за народната просвета (обн., ДВ, бр. 86/18.10.1991)
Kulturní instituce ve smyslu Закона за закрила и развитие на културата (обн., ДВ, бр.50/1.6.1999):
— Народна библиотека „Св. св. Кирил и Методий“,
— Българска национална фонотека,
— Българска национална филмотека,
— Национален фонд „Култура“,
— Национален институт за паметниците на културата,
— Театри (divadla),
— Опери, филхармонии и ансамбли (opery, filharmonické orchestry, sbory),
— Музеи и галерии (muzea a galerie),
— Училища по изкуствата и културата (umělecké a kulturní školy),
— Български културни институти в чужбина (bulharské zahraniční kulturní instituce),
Státní a/nebo obecní zdravotní zařízení uvedená v čl. 3 odst. 1 Закона за лечебните заведения (обн., ДВ, бр.62/9.7.1999).
Zdravotní zařízení uvedená v čl. 5 odst. 1 Закона за лечебните заведения (обн., ДВ, бр.62/9.7.1999):
— Домове за медико-социални грижи за деца,
— Лечебни заведения за стационарна психиатрична помощ,
— Центрове за спешна медицинска помощ,
— Центрове за трансфузионна хематология,
— Болница „Лозенец“,
— Военномедицинска академия,
— Медицински институт на Министерство на вътрешните работи,
— Лечебни заведения към Министерството на правосъдието,
— Лечебни заведения към Министерството на транспорта.
Právnické osoby neobchodní povahy zřízené pro uspokojování potřeb ve veřejném zájmu podle Закона за юридическите лица с нестопанска цел (обн., ДВ, бр.81/6.10.2000) a splňující podmínky § 1, odst. 21 Закона за обществените поръчки (обн., ДВ, бр. 28/6.4.2004).
III — ČESKÁ REPUBLIKA
— Pozemkový fond a jiné státní fondy
— Česká národní banka
— Česká televize
— Český rozhlas
— Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
— Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky
— Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR
— Univerzity
a jiné právnické subjekty zřízené zvláštním zákonem, které ke svému provozování a v souladu s rozpočtovými nařízeními využívají peněz ze státního rozpočtu, státních fondů, příspěvků mezinárodních institucí, rozpočtu obvodních orgánů nebo rozpočtů samosprávných územních celků.
IV — DÁNSKO
Subjekty
— Danmarks Radio
— Det landsdækkende TV2
— Danmarks Nationalbank
— Sund og Bælt Holding A/S
— A/S Storebælt
— A/S Øresund
— Øresundskonsortiet
— Metroselskabet I/S
— Arealudviklingsselskabet I/S
— Statens og Kommunernes Indkøbsservice
— Arbejdsmarkedets Tillægspension
— Arbejdsmarkedets Feriefond
— Lønmodtagernes Dyrtidsfond
— Naviair
Kategorie
— De Almene Boligorganisationer (organizace pro sociální bydlení)
— Andre forvaltningssubjekter (jiné orgány veřejné správy)
— Universiteterne, jf. lovbekendtgørelse nr. 1368 af 7. december 2007 af lov om universiteter (univerzity, viz úplné znění zákona č. 1368 ze dne 7. prosince 2007 o univerzitách)
V — NĚMECKO
Kategorie
Právnické osoby, které se řídí veřejným právem
Orgány, instituce a nadace, které se řídí veřejným právem a zřízené spolkovými, zemskými nebo místními orgány, zejména v těchto oblastech:
1. Orgány
— Wissenschaftliche Hochschulen und verfasste Studentenschaften – (vysoké školy a studentské organizace),
— berufsständige Vereinigungen (Rechtsanwalts-, Notar-, Steuerberater-, Wirtschaftsprüfer-, Architekten-, Ärzte- und Apothekerkammern) – (profesní sdružení zastupující advokáty, notáře, daňové poradce, účetní, architekty, lékaře a lékárníky),
— Wirtschaftsvereinigungen (Landwirtschafts-, Handwerks-, Industrie- und Handelskammern, Handwerksinnungen, Handwerkerschaften) – (obchodní a živnostenská sdružení: zemědělské, řemeslnické, průmyslové a obchodní komory, řemeslnické cechy a sdružení),
— Sozialversicherungen (Krankenkassen, Unfall- und Rentenversicherungsträger) – (instituce sociálního zabezpečení: fondy zdravotního, úrazového a důchodového pojištění),
— kassenärztliche Vereinigungen – (asociace lékařů ordinujících „na pokladnu“),
— Genossenschaften und Verbände – (družstva a jiná sdružení).
2. Organizace a nadace
Organizace, které nemají průmyslovou ani obchodní povahu, podléhají kontrole státu a vykonávají činnost ve veřejném zájmu, zejména v těchto oblastech:
— Rechtsfähige Bundesanstalten – (spolkové instituce s právní subjektivitou),
— Versorgungsanstalten und Studentenwerke – (penzijní organizace a studentské svazy),
— Kultur-, Wohlfahrts- und Hilfsstiftungen – (kulturní nadace, nadace sociální péče a materiální podpory).
Právnické osoby, které se řídí soukromým právem
Organizace, které nemají průmyslovou ani obchodní povahu, podléhají kontrole státu a vykonávají činnost ve veřejném zájmu, včetně kommunale Versorgungsunternehmen (komunálních podniků veřejných služeb):
— Gesundheitswesen (Krankenhäuser, Kurmittelbetriebe, medizinische Forschungseinrichtungen, Untersuchungs- und Tierkörperbeseitigungsanstalten) – (zdravotní péče: nemocnice, lázeňská zařízení, lékařské výzkumné ústavy, pokusné a testovací ústavy a kafilérie),
— Kultur (öffentliche Bühnen, Orchester, Museen, Bibliotheken, Archive, zoologische und botanische Gärten) – (kultura: veřejná divadla, orchestry, muzea, knihovny, archívy, zoologické a botanické zahrady),
— Soziales (Kindergärten, Kindertagesheime, Erholungseinrichtungen, Kinderund Jugendheime, Freizeiteinrichtungen, Gemeinschafts- und Bürgerhäuser, Frauenhäuser, Altersheime, Obdachlosenunterkünfte) – (sociální péče: mateřské školy, denní jesle, zotavovny, dětské domovy, ubytovny pro mladé, centra volného času, kulturní střediska a občanská střediska, domovy pro týrané ženy, domovy důchodců, ubytovací zařízení pro bezdomovce),
— Sport (Schwimmbäder, Sportanlagen und -einrichtungen) – (sport: koupaliště, sportovní zařízení),
— Sicherheit (Feuerwehren, Rettungsdienste) – (bezpečnost: hasičské sbory, jiné pohotovostní služby),
— Bildung (Umschulungs-, Aus-, Fort- und Weiterbildungseinrichtungen, Volksschulen) – (vzdělávání: výcviková, školící, doškolovací a rekvalifikační zařízení, večerní školy pro pracující),
— Wissenschaft, Forschung und Entwicklung (Großforschungseinrichtungen, wissenschaftliche Gesellschaften und Vereine, Wissenschaftsförderung) – (věda, výzkum a vývoj: velké výzkumné ústavy, vědecké společnosti a sdružení, subjekty na podporu vědy),
— Entsorgung (Straßenreinigung, Abfall- und Abwasserbeseitigung) – (odstraňování odpadu: úklid ulic, odvoz odpadu, čištění odpadních vod),
— Bauwesen und Wohnungswirtschaft (Stadtplanung, Stadtentwicklung, Wohnungsunternehmen soweit im Allgemeininteresse tätig, Wohnraumvermittlung) – (stavebnictví, inženýrské stavitelství a bytová výstavba: územní plánování, rozvoj měst, bytové podniky (jednající v obecném zájmu), agentury zprostředkovávající bydlení),
— Wirtschaft (Wirtschaftsförderungsgesellschaften) – (hospodářství: organizace na podporu hospodářského rozvoje),
— Friedhofs- und Bestattungswesen – (hřbitovní a pohřební služby),
— Zusammenarbeit mit den Entwicklungsländern (Finanzierung, technische Zusammenarbeit, Entwicklungshilfe, Ausbildung) – (spolupráce s rozvojovými zeměmi: financování, technická spolupráce, rozvojová pomoc, vzdělávání).
VI — ESTONSKO
— Eesti Kunstiakadeemia
— Eesti Muusika- ja Teatriakadeemia
— Eesti Maaülikool
— Eesti Teaduste Akadeemia
— Eesti Rahvusringhaaling
— Tagatisfond
— Kaitseliit
— Keemilise ja Bioloogilise Füüsika Instituut
— Eesti Haigekassa
— Eesti Kultuurkapital
— Notarite Koda
— Rahvusooper Estonia
— Eesti Rahvusraamatukogu
— Tallinna Ülikool
— Tallinna Tehnikaülikool
— Tartu Ülikool
— Eesti Advokatuur
— Audiitorkogu
— Eesti Töötukassa
— Eesti Arengufond
Kategorie
Jiné právnické osoby, které se řídí veřejným právem, nebo právnické osoby, které se řídí soukromým právem, v souladu s čl. 10 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek (RT I 21.7.2007, 15, 76).
VII — IRSKO
Subjekty
— Enterprise Ireland (marketing, rozvoj technologií a podnikání)
— Forfás (politika a poradenství pro podnikání, obchod, vědu, technologii a inovace)
— Industrial Development Authority
— FÁS (odborná příprava v průmyslu a v zaměstnanosti)
— Health and Safety Authority
— Bord Fáilte Éireann (rozvoj cestovního ruchu)
— CERT (odborná příprava v odvětví hotelnictví, restauračních služeb a cestovního ruchu)
— Irish Sports Council
— National Roads Authority
— Údarás na Gaeltachta (Úřad pro irsky hovořící regiony)
— Teagasc (výzkum, odborná příprava a rozvoj v odvětví zemědělství)
— An Bord Bia (podpora potravinářského průmyslu)
— Irish Horseracing Authority
— Bord na gCon (podpora a rozvoj odvětví dostihů greyhoundů)
— Marine Institute
— Bord Iascaigh Mhara (rozvoj rybolovu)
— Equality Authority
— Legal Aid Board
— Forbas (Forbairt)
Kategorie
— Health Service Executive
— Hospitals and similar institutions of a public character (nemocnice a podobné ústavy veřejné povahy)
— Vocational Education Committees (výbory pro odborné vzdělávání)
— Colleges and educational institutions of a public character (vyšší odborné školy a vzdělávací ústavy veřejné povahy)
— Central and Regional Fisheries Boards (ústřední a regionální rady pro rybolov)
— Regional Tourism Organisations (regionální organizace cestovního ruchu)
— National Regulatory and Appeals bodies (such as in the telecommunications, energy, planning etc. Areas) (vnitrostátní regulační a odvolací orgány, např. v telekomunikacích, energetice, plánování atd.)
— Agencies established to carry out particular functions or meet needs in various public sectors (e.g. Healthcare Materials Management Board, Health Sector Employers Agency, Local Government Computer Services Board, Environmental Protection Agency, National Safety Council, Institute of Public Administration, Economic and Social Research Institute, National Standards Authority, etc.) (subjekty vytvořené za účelem plnění zvláštních funkcí nebo uspokojování potřeb v různých veřejných odvětvích, např. Healthcare Materials Management Board, Health Sector Employers Agency, Local Government Computer Services Board, Environmental Protection Agency, National Safety Council, Institute of Public Administration, Economic and Social Research Institute, National Standards Authority atd.)
— Jiné veřejné subjekty, na něž se vztahuje definice veřejnoprávního subjektu.
VIII — ŘECKO
Kategorie
— Veřejné podniky a veřejné subjekty
— Právnické osoby, které se řídí veřejným právem a jsou vlastněné státem nebo které pravidelně dostávají nejméně 50 % svého ročního rozpočtu ve formě státních dotací podle platných ustanovení, nebo v nichž stát vlastní nejméně 51 % kapitálu.
— Právnické osoby, které se řídí soukromým právem a jsou vlastněné právnickými osobami, které se řídí veřejným právem, místními orgány na jakékoli úrovni, včetně Ústřední řecké asociace místních orgánů (K.E.Δ.K.E.), místními sdruženími obcí (místními správními oblastmi), jakož i veřejnými podniky nebo subjekty či právnickými osobami uvedenými v písm. b), nebo ty, jež jsou těmito právnickými osobami pravidelně dotovány ve výši nejméně 50 % ročního rozpočtu podle platných ustanovení nebo vlastních stanov, nebo právnické osoby uvedené výše, které vlastní nejméně 51 % kapitálu těchto právnických osob, které se řídí veřejným právem.
IX — ŠPANĚLSKO
Kategorie
— Orgány a subjekty veřejného práva, které podléhají „Ley 30/2007, de 30 de octubre, de Contratos del sector público“ – (španělskému právnímu předpisu o veřejných zakázkách) – v souladu s jeho článkem 3 a které nejsou součástí Administración General del Estado (všeobecné správy státu) – Administración de las Comunidades Autonómas – (správy autonomních regionů) – a Corporaciones Locales – (místních orgánů).
— Entidades Gestoras y los Servicios Comunes de la Seguridad Social – (správní orgány, běžné zdravotní a sociální služby).
X — FRANCIE
Subjekty
— Compagnies et établissements consulaires, chambres de commerce et d’industrie (CCI), chambres des métiers et chambres d’agriculture.
Kategorie
1. KategorieVnitrostátní veřejnoprávní subjekty
— Académie des Beaux-arts
— Académie française
— Académie des inscriptions et belles-lettres
— Académie des sciences
— Académie des sciences morales et politiques
— Banque de France
— Centre de coopération internationale en recherche agronomique pour le développement
— Ecoles d’architecture
— Institut national de la consommation
— Reunion des musées nationaux
— Thermes nationaux – Aix-les-Bains
— Groupements d’intérêt public; příklady:
— Agence EduFrance,
— ODIT France (observation, développement et ingénierie touristique),
— Agence nationale de lutte contre l’illettrisme.
2. Orgány veřejné správy na úrovni regionální, okresní nebo místní:
— Collèges,
— Lycées,
— Etablissements publics locaux d'enseignement et de formation professionnelle agricole,
— Etablissements publics hospitaliers,
— Offices publics de l’habitat.
3. Sdružení územních orgánů:
— Etablissements publics de coopération intercommunale,
— Institutions interdépartementales et interrégionales,
— Syndicat des transports d’Ile-de-France.
XI — CHORVATSKO
Zadavatelé uvedení v čl. 5 odst. 1 bodě 3 Zakon o javnoj nabavi (Narodne novine broj 90/11) (zákon o veřejných zakázkách, úřední věstník č. 90/11), tj. právnické osoby zvláště zřízené za účelem plnění potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu a splňují jednu z následujících podmínek:
— z více než 50 % jsou financovány ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu místního nebo regionálního samosprávného celku nebo z rozpočtu jiných podobných právnických osob, nebo
— jsou řízeny státními orgány, místními nebo regionálními samosprávnými celky nebo jinými podobnými právnickými osobami, nebo
— v jejich správním, dozorčím nebo řídicím orgánu je více než polovina členů jmenována státními orgány, regionálními nebo místními samosprávními celky nebo jinými podobnými právnickými osobami.
Příklady:
— Agency Alan d.o.o.,
— APIS IT d.o.o – Podpora v oblasti informačních systémů a informačních technologií,
— Národní soubor folklórních tanců Chorvatska „Lado“,
— Autocesta Rijeka – Zagreb d.d. (Dálnice Rijeka – Záhřeb),
— CARnet (Chorvatská síť pro vědu a výzkum),
— centra péče a pomoci,
— střediska sociální péče,
— ústavy sociální péče,
— zařízení zdravotnické péče,
— státní archívy,
— Státní institut pro ochranu přírody,
— Fond pro financování vyřazování z provozu jaderné elektrárny Krško a zneškodňování jaderného odpadu a vyhořelého jaderného paliva této jaderné elektrárny,
— Fond pro výplatu náhrad za zabavený majetek,
— Fond pro obnovu a rozvoj města Vukovar,
— Fond profesní rehabilitace a zaměstnávání osob se zdravotním postižením,
— Fond ochrany životního prostředí a energetické účinnosti,
— Chorvatská akademie věd a umění,
— Chorvatská banka pro obnovu a rozvoj,
— Hrvatska kontrola zračne plovidbe d.o.o. (chorvatská kontrola letového provozu),
— Hrvatska lutrija d.o.o. (chorvatská loterie),
— Chorvatská nadace pro kulturní dědictví,
— Chorvatská agrární komora,
— Chorvatský rozhlas a televize,
— Chorvatské sdružení technické kultury,
— Hrvatske autoceste d.o.o. (chorvatská správa dálnic),
— Hrvatske ceste d.o.o. (chorvatská správa silnic),
— Hrvatske šume d.o.o. (chorvatské lesy),
— Hrvatske vode (chorvatský podnik vodního hospodářství),
— Chorvatské audiovizuální centrum,
— Chorvatské středisko chovu koní – státní chovné farmy Đakovo a Lipik,
— Chorvatské středisko pro zemědělství, výživu a záležitosti venkova,
— Chorvatské středisko pro odstraňování min,
— Chorvatské pamětní a dokumentační středisko občanské války,
— Chorvatský olympijský výbor,
— Chorvatský provozovatel trhu s energiemi,
— Chorvatský paralympijský výbor,
— Chorvatský plavební rejstřík,
— Chorvatský památkový ústav,
— Chorvatský sportovní svaz neslyšících,
— Chorvatský ústav urgentní medicíny,
— Chorvatský národní ústav veřejného zdraví,
— Chorvatský ústav duševního zdraví,
— Chorvatský ústav důchodového pojištění,
— Chorvatský ústav pro normalizaci,
— Chorvatský ústav telemedicíny,
— Chorvatský toxikologický a antidopingový ústav,
— Chorvatský národní ústav transfuzního lékařství,
— Chorvatský úřad práce,
— Chorvatský ústav pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
— Chorvatský ústav zdravotního pojištění,
— Chorvatský ústav zdravotního pojištění proti nemocem z povolání,
— Jadrolinija (společnost veřejné lodní dopravy Jadrolinija),
— Chorvatské olympijské středisko – veřejná instituce,
— veřejné instituce vysokoškolského vzdělávání,
— národní parky – veřejné instituce,
— přírodní parky – veřejné instituce,
— státní vědecké ústavy,
— divadla, muzea, galerie, knihovny a další kulturní instituce zřízené Chorvatskou republikou nebo místními a regionálními samosprávnými celky,
— káznice,
— fakultní nemocnice,
— klinická nemocniční střediska,
— kliniky,
— Lexikografický institut Miroslava Krleži,
— přístavní orgány,
— sanatoria,
— lékárny zřízené regionálními samosprávnými celky,
— Matica hrvatska (Matice chorvatská),
— Mezinárodní středisko podvodní archeologie,
— Národní a univerzitní knihovna,
— Národní nadace na podporu životních podmínek žáků a studentů,
— Národní nadace rozvoje občanské společnosti,
— Národní nadace pro vědu, vysokoškolské vzdělávání a technologický rozvoj Chorvatské republiky,
— Národní středisko pro externí hodnocení vzdělávání,
— Národní vysokoškolská rada,
— Národní vědecká rada,
— úřední věstník (Narodne novine d.d.),
— výchovné/nápravné ústavy,
— vzdělávací instituce zřízené Chorvatskou republikou nebo místními a regionálními samosprávnými celky,
— všeobecné nemocnice,
— Plovput d.o.o. (státní podnik odpovědný za bezpečnost plavby),
— polikliniky,
— specializované nemocnice,
— Centrální rejstřík pojištěnců,
— Univerzitní výpočetní středisko,
— sportovní svazy,
— sportovní federace,
— zdravotnické záchranné služby,
— ústavy paliativní péče,
— ústavy zdravotní péče,
— Nadace policejní solidarity,
— vězení
— Institut pro obnovu Dubrovníku,
— Ústav pro osiva a sadbu,
— ústavy veřejného zdraví,
— Letecké technické centrum (Zrakoplovno – tehnički centar d.d.),
— místní správy pozemních komunikací.
XII — ITÁLIE
Subjekty
— Società Stretto di Messina S.p.A.
— Mostra d’oltremare S.p.A.
— Ente nazionale per l’aviazione civile – ENAC
— Società nazionale per l’assistenza al volo S.p.A. – ENAV
— ANAS S.p.A
Kategorie
— Consorzi per le opere idrauliche (sdružení pro vodohospodářské práce)
— Università statali, gli istituti universitari statali, i consorzi per i lavori interessanti le università (státní univerzity, státní univerzitní ústavy, sdružení pro univerzitní výzkumnou práci)
— Istituzioni pubbliche di assistenza e di beneficenza (veřejné a dobrovolné instituce sociálního zabezpečení)
— Istituti superiori scientifici e culturali, osservatori astronomici, astrofisici, geofisici o vulcanologici (vyšší vědecké a kulturní ústavy, astronomické, astrofyzikální, geofyzikální nebo vulkanologické observatoře)
— Enti di ricerca e sperimentazione (organizace provádějící výzkum a pokusy)
— Enti che gestiscono forme obbligatorie di previdenza e di assistenza (organizace spravující povinné sociální zabezpečení a sociální programy)
— Consorzi di bonifica (sdružení pro meliorace)
— Enti di sviluppo e di irrigazione (organizace pro rozvoj a zavlažování)
— Consorzi per le aree industriali (sdružení pro průmyslové oblasti)
— Enti preposti a servizi di pubblico interesse (organizace poskytující služby ve veřejném zájmu)
— Enti pubblici preposti ad attività di spettacolo, sportive, turistiche e del tempo libero (veřejné organizace pro kulturu, sport, cestovní ruch a volný čas)
— Enti culturali e di promozione artistica (kulturní organizace a organizace podporující umění)
XIII — KYPR
— Αρχή Ραδιοτηλεόρασης Κύπρου
— Επιτροπή Κεφαλαιαγοράς Κύπρου
— Επίτροπος Ρυθμίσεως Ηλεκτρονικών Επικοινωνιών και Ταχυδρομείων
— Ρυθμιστική Αρχή Ενέργειας Κύπρου
— Εφοριακό Συμβούλιο
— Συμβούλιο Εγγραφής και Ελέγχου Εργοληπτών
— Ανοικτό Πανεπιστήμιο Κύπρου
— Πανεπιστήμιο Κύπρου
— Τεχνολογικό Πανεπιστήμιο Κύπρου
— Ένωση Δήμων
— Ένωση Κοινοτήτων
— Αναπτυξιακή Εταιρεία Λάρνακας
— Ταμείο Κοινωνικής Συνοχής
— Ταμείο Κοινωνικών Ασφαλίσεων
— Ταμείο Πλεονάζοντος Προσωπικού
— Κεντρικό Ταμείο Αδειών
— Αντιναρκωτικό Συμβούλιο Κύπρου
— Ογκολογικό Κέντρο της Τράπεζας Κύπρου
— Οργανισμός Ασφάλισης Υγείας
— Ινστιτούτο Γενετικής και Νευρολογίας
— Κεντρική Τράπεζα της Κύπρου
— Χρηματιστήριο Αξιών Κύπρου
— Οργανισμός Χρηματοδοτήσεως Στέγης
— Κεντρικός Φορέας Ισότιμης Κατανομής Βαρών
— Ίδρυμα Κρατικών Υποτροφιών Κύπρου
— Κυπριακός Οργανισμός Αγροτικών Πληρωμών
— Οργανισμός Γεωργικής Ασφάλισης
— Ειδικό Ταμείο Ανανεώσιμων Πηγών Ενέργειας και Εξοικονόμησης Ενέργειας
— Συμβούλιο Ελαιοκομικών Προϊόντων
— Οργανισμός Κυπριακής Γαλακτοκομικής Βιομηχανίας
— Συμβούλιο Αμπελοοινικών Προϊόντων
— Συμβούλιο Εμπορίας Κυπριακών Πατατών
— Ευρωπαϊκό Ινστιτούτο Κύπρου
— Ραδιοφωνικό Ίδρυμα Κύπρου
— Οργανισμός Νεολαίας Κύπρου
— Κυπριακόν Πρακτορείον Ειδήσεων
— Θεατρικός Οργανισμός Κύπρου
— Κυπριακός Οργανισμός Αθλητισμού
— Αρχή Ανάπτυξης Ανθρώπινου Δυναμικού Κύπρου
— Αρχή Κρατικών Εκθέσεων Κύπρου
— Ελεγκτική Υπηρεσία Συνεργατικών Εταιρειών
— Κυπριακός Οργανισμός Τουρισμού
— Κυπριακός Οργανισμός Αναπτύξεως Γης
— Συμβούλια Αποχετεύσεων (tato kategorie odkazuje na Συμβούλια Αποχετεύσεων, zřízené a působící podle ustanovení Αποχετευτικών Συστημάτων Νόμου Ν.1(Ι) z roku 1971)
— Συμβούλια Σφαγείων (tato kategorie odkazuje na Κεντρικά και Κοινοτικά Συμβούλια Σφαγείων provozované místními orgány, zřízené a působící podle Σφαγείων Νόμου N.26(Ι) z roku 2003)
— Σχολικές Εφορείες (tato kategorie odkazuje na Σχολικές Εφορείες zřízené a působící podle ustanovení Σχολικών Εφορειών Νόμου N.108 z roku 2003)
— Ταμείο Θήρας
— Κυπριακός Οργανισμός Διαχείρισης Αποθεμάτων Πετρελαιοειδών
— Ίδρυμα Τεχνολογίας Κύπρου
— Ίδρυμα Προώθησης Έρευνας
— Ίδρυμα Ενέργειας Κύπρου
— Ειδικό Ταμείο Παραχώρησης Επιδόματος Διακίνησης Αναπήρων
— Ταμείο Ευημερίας Εθνοφρουρού
— Ίδρυμα Πολιτισμού Κύπρου
XIV — LOTYŠSKO
— Soukromoprávní subjekty, které provádějí nákup podle „Publisko iepirkumu likuma prasībām“.
XV — LITVA
— Zařízení pro výzkum a vzdělávání (instituce vyššího vzdělávání, vědeckovýzkumná zařízení, výzkumné a technologické parky a jiná zařízení a instituce, jejichž činnost souvisí s hodnocením nebo organizací výzkumu a vzdělávání)
— Vzdělávací zařízení (zařízení pro vyšší vzdělávání, vyšší odborné školy, školy pro všeobecné vzdělávání, předškolní zařízení, neformální vzdělávací instituce, speciální vzdělávací instituce a jiná zařízení)
— Kulturní zařízení (divadla, muzea, knihovny a jiná zařízení)
— Státní zařízení litevského zdravotnictví (zařízení soukromé zdravotní péče, veřejné zdravotní péče, farmaceutických činností a jiná zdravotnická zařízení atd.)
— Ústavy sociální péče
— Tělovýchovné a sportovní instituce (sportovní kluby, školy, centra, zařízení aj.)
— Zařízení národní obrany
— Zařízení pro ochranu životního prostředí
— Zařízení pro bezpečnost veřejnosti a veřejný pořádek
— Zařízení systému civilní ochrany a záchranného systému
— Poskytovatelé služeb cestovního ruchu (turistická informační centra a jiná zařízení poskytující služby cestovního ruchu)
— Jiné veřejné a soukromé osoby v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 4 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek („Valstybės žinios“(Úřední věstník) č. 84-2000, 1996; č. 4–102, 2006).
XVI — LUCEMBURSKO
— Établissements publics de l'État placés sous la surveillance d'un membre du gouvernement:
—— Fonds d'Urbanisation et d'Aménagement du Plateau de Kirchberg,
— Fonds de Rénovation de Quatre Ilôts de la Vieille Ville de Luxembourg,
— Fonds Belval.
— Établissements publics placés sous la surveillance des communes.
— Syndicats de communes créés en vertu de la loi du 23 février 2001 concernant les syndicats de communes.
XVII — MAĎARSKO
Subjekty
— Egyes költségvetési szervek (některé rozpočtové orgány)
— Az elkülönített állami pénzalapok kezelője (řídící subjekty zvláštních státních prostředků)
— A közalapítványok (veřejné nadace)
— A Magyar Nemzeti Bank
— A Magyar Nemzeti Vagyonkezelő Zrt.
— A Magyar Fejlesztési Bank Részvénytársaság
— A Magyar Távirati Iroda Részvénytársaság
— A közszolgálati műsorszolgáltatók (veřejnoprávní vysílací subjekty)
— Azok a közműsor-szolgáltatók, amelyek működését többségi részben állami, illetve önkormányzati költségvetésből finanszírozzák (veřejnoprávní vysílací subjekty financované z větší části z veřejného rozpočtu)
— Az Országos Rádió és Televízió Testület
Kategorie
— Organizace zřízené za účelem uspokojování potřeb v obecném zájmu, které nejsou průmyslové nebo obchodní povahy a jsou řízeny veřejnými subjekty nebo financovány z větší části veřejnými subjekty (z veřejného rozpočtu).
— Organizace zřízené zákonem, který určuje jejich veřejnou úlohu a provoz a které jsou řízeny veřejnými subjekty nebo financovány z větší části veřejnými subjekty (z veřejného rozpočtu).
— Organizace zřízené veřejnými subjekty za účelem provádění některých základních činností a řízené těmito veřejnými subjekty.
XVIII — MALTA
— Uffiċċju tal-Prim Ministru (Office of the Prime Minister)
—— Kunsill Malti Għall-Iżvilupp Ekonomiku u Soċjali (Malta Council for Economic and Social Development).
— Awtorità tax-Xandir (Broadcasting Authority).
— Industrial Projects and Services Ltd.
— Kunsill ta’ Malta għax-Xjenza u Teknoloġija (Malta Council for Science and Technology).
— Ministeru tal-Finanzi (Ministry of Finance)
—— Awtorità għas-Servizzi Finanzjarji ta’ Malta (Malta Financial Services Authority).
— Borża ta’ Malta (Malta Stock Exchange).
— Awtorità dwar Lotteriji u l-Loghob (Lotteries and Gaming Authority).
— Awtorità tal-Istatistika ta’ Malta (Malta Statistics Authority).
— Sezzjoni ta’ Konformità mat-Taxxa (Tax Compliance Unit).
— Ministeru tal-Ġustizzja u l-Intern (Ministry for Justice & Home Affairs)
—— Ċentru Malti tal-Arbitraġġ (Malta Arbitration Centre).
— Kunsilli Lokali (Local Councils).
— Ministeru tal-Edukazzjoni, Żgħażagħ u Impjiegi (Ministry of Education, Youth and Employment)
—— Junior College.
— Kulleġġ Malti għall-Arti, Xjenza u Teknoloġija (Malta College of Arts Science and Technology).
— Università' ta’ Malta (University of Malta).
— Fondazzjoni għall-Istudji Internazzjonali (Foundation for International Studies).
— Fondazzjoni għall-Iskejjel ta’ Għada (Foundation for Tomorrow’s Schools).
— Fondazzjoni għal Servizzi Edukattivi (Foundation for Educational Services).
— Korporazzjoni tal-Impjieg u t-Taħriġ (Employment and Training Corporation).
— Awtorità' tas-Saħħa u s-Sigurtà (Occupational Health and Safety Authority).
— Istitut għalStudji Turistiċi (Institute for Tourism Studies).
— Kunsill Malti għall-Isport.
— Bord tal-Koperattivi (Cooperatives Board).
— Pixxina Nazzjonali tal-Qroqq (National Pool tal-Qroqq).
— Ministeru tat-Turiżmu u Kultura (Ministry for Tourism and Culture)
—— Awtorità Maltija-għat-Turiżmu (Malta Tourism Authority).
— Heritage Malta.
— Kunsill Malti għall-Kultura u l-Arti (National Council for Culture and the Arts).
— Ċentru għall-Kreativita fil-Kavallier ta' San Ġakbu (St. James Cavalier Creativity Centre).
— Orkestra Nazzjonali (National Orchestra).
— Teatru Manoel (Manoel Theatre).
— Ċentru tal- Konferenzi tal-Mediterran (Mediterranean Conference Centre).
— Ċentru Malti għar-Restawr (Malta Centre for Restoration).
— Sovrintendenza tal-Patrimonju Kulturali (Superintendence of Cultural Heritage).
— Fondazzjoni Patrimonju Malti.
— Ministeru tal-Kompetittività u l-Komunikazzjoni (Ministry for Competitiveness and Communications)
—— Awtorità' ta’ Malta dwar il-Komuikazzjoni (Malta Communications Authority).
— Awtorità' ta’ Malta dwar l-Istandards (Malta Standards Authority).
— Ministeru tar-Riżorsi u Infrastruttura (Ministry for Resources and Infrastructure)
—— Awtorità' ta’ Malta dwar ir-Riżorsi (Malta Resources Authority).
— Kunsill Konsultattiv dwar l-Industija tal-Bini (Building Industry Consultative Council).
— Ministeru għal Għawdex (Ministry for Gozo)
— Ministeru tas-Saħħa, l-Anzjani u Kura fil-Komunità (Ministry of Health, the Elderly and Community Care)
—— Fondazzjoni għas-Servizzi Mediċi (Foundation for Medical Services).
— Sptar Zammit Clapp (Zammit Clapp Hospital).
— Sptar Mater Dei (Mater Dei Hospital).
— Sptar Monte Carmeli (Mount Carmel Hospital).
— Awtorità dwar il-Mediċini (Medicines Authority).
— Kumitat tal-Welfare (Welfare Committee).
— Ministeru għall-Investiment, Industrija u Teknologija ta’ Informazzjoni (Ministry for Investment, Industry and Information Technology)
—— Laboratorju Nazzjonali ta’ Malta (Malta National Laboratory).
— MGI/Mimcol.
— Gozo Channel Co. Ltd.
— Kummissjoni dwar il-Protezzjoni tad-Data (Data Protection Commission).
— MITTS
— Sezzjoni tal-Privatizzazzjoni (Privatization Unit).
— Sezzjoni għan-Negozjati Kollettivi (Collective Bargaining Unit).
— Malta Enterprise.
— Malta Industrial Parks.
— Ministeru għall-Affarijiet Rurali u l-Ambjent (Ministry for Rural Affairs and the Environment)
—— Awtorità ta’ Malta għall-Ambjent u l-Ippjanar (Malta Environment and Planning Authority).
— Wasteserv Malta Ltd.
— Ministeru għall-Iżvilupp Urban u Toroq (Ministry for Urban Development and Roads)
— Ministeru għall-Familja u Solidarjetà Socjali (Ministry for the Family and Social Solidarity)
—— Awtorità tad-Djar (Housing Authority).
— Fondazzjoni għas-Servizzi Soċjali (Foundation for Social Welfare Services).
— Sedqa.
— Appoġġ.
— Kummissjoni Nazzjonali Għal Persuni b’Diżabilità (National Commission for Disabled Persons).
— Sapport.
— Ministeru għall-Affarijiet Barranin (Ministry of Foreign Affairs)
—— Istitut Internazzjonali tal-Anzjani (International Institute on Ageing).
XIX — NIZOZEMSKO
Subjekty
— Ministerie van Binnenlandse Zaken en Koninkrijksrelaties
—— Nederlands Instituut voor Brandweer en rampenbestrijding (NIBRA)
— Nederlands Bureau Brandweer Examens (NBBE)
— Landelijk Selectie- en Opleidingsinstituut Politie (LSOP)
— 25 afzonderlijke politieregio's – (25 jednotlivých policejních regionů)
— Stichting ICTU
— Voorziening tot samenwerking Politie Nederland
— Ministerie van Economische Zaken
—— Stichting Syntens
— Van Swinden Laboratorium B.V.
— Nederlands Meetinstituut B.V.
— Nederland Instituut voor Vliegtuigontwikkeling en Ruimtevaart (NIVR)
— Nederlands Bureau voor Toerisme en Congressen
— Samenwerkingsverband Noord Nederland (SNN)
— Ontwikkelingsmaatschappij Oost Nederland N.V.(Oost N.V.)
— LIOF (Limburg Investment Development Company LIOF)
— Noordelijke Ontwikkelingsmaatschappij (NOM)
— Brabantse Ontwikkelingsmaatschappij (BOM)
— Onafhankelijke Post en Telecommunicatie Autoriteit (Opta)
— Centraal Bureau voor de Statistiek (CBS)
— Energieonderzoek Centrum Nederland (ECN)
— Stichting PUM (Programma Uitzending Managers)
— Stichting Kenniscentrum Maatschappelijk Verantwoord Ondernemen (MVO)
— Kamer van Koophandel Nederland
— Ministerie van Financiën
—— De Nederlandse Bank N.V.
— Autoriteit Financiële Markten
— Pensioen- & Verzekeringskamer
— Ministerie van Justitie
—— Stichting Reclassering Nederland (SRN)
— Stichting VEDIVO
— Voogdij- en gezinsvoogdij instellingen – (instituce pro poručnictví a opatrovnictví)
— Stichting Halt Nederland (SHN)
— Particuliere Internaten – (soukromé internáty)
— Particuliere Jeugdinrichtingen – (nápravná zařízení pro mladistvé)
— Schadefonds Geweldsmisdrijven
— Centraal Orgaan opvang asielzoekers (COA)
— Landelijk Bureau Inning Onderhoudsbijdragen (LBIO)
— Landelijke organisaties slachtofferhulp
— College Bescherming Persoongegevens
— Raden voor de Rechtsbijstand
— Stichting Rechtsbijstand Asiel
— Stichtingen Rechtsbijstand
— Landelijk Bureau Racisme bestrijding (LBR)
— Clara Wichman Instituut
— Ministerie van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit
—— Bureau Beheer Landbouwgronden
— Faunafonds
— Staatsbosbeheer
— Stichting Voorlichtingsbureau voor de Voeding
— Universiteit Wageningen
— Stichting DLO
— (Hoofd) productschappen – (zemědělské svazy)
— Ministerie van Onderwijs, Cultuur en Wetenschap
— Orgány příslušné pro:
—— veřejné nebo veřejně financované soukromé školy pro základní vzdělávání v rámci Wet op het primair onderwijs (zákon o základním vzdělávání),
— veřejné nebo veřejně financované soukromé školy pro zvláštní základní vzdělávání v rámci Wet op het primair onderwijs (zákon o základním vzdělávání),
— veřejné nebo veřejně financované soukromé školy a instituce pro zvláštní a střední vzdělávání v rámci Wet op de expertisecentra (zákon o vzdělávacích střediskách),
— veřejné nebo veřejně financované soukromé školy a instituce pro střední vzdělávání v rámci Wet op het voortgezet onderwijs (zákon o středním vzdělávání),
— veřejné nebo veřejně financované soukromé instituce v rámci Wet Educatie en Beroepsonderwijs (zákon o vzdělávání a odborném vzdělávání),
— univerzity a vysokoškolské instituce financované z veřejných zdrojů, distanční vysoká škola a univerzitní nemocnice v rámci Wet op het hoger onderwijs en wetenschappelijk onderzoek (zákon o vysokoškolském vzdělávání a vědeckém výzkumu),
— školní poradenské služby v rámci Wet op het primair onderwijs (zákon o základním vzdělávání) a Wet op de expertisecentra (zákon o vzdělávacích střediskách),
— vnitrostátní učitelská centra v rámci Wet subsidiëring landelijke onderwijsondersteunende activiteiten (zákon o dotacích pro vnitrostátní činnosti na podporu vzdělávání),
— vysílací organizace v rámci Mediawet (zákon o médiích), pokud jsou financovány z více než 50 % Ministerstvem školství, kultury a vědy,
— služby v rámci Wet Verzelfstandiging Rijksmuseale Diensten (zákon o privatizaci služeb státního muzea),
— jiné organizace a instituce v oblasti vzdělávání, kultury a vědy, které získávají více než 50 % svých finančních prostředků od Ministerstva vzdělávání, kultury a vědy.
— Veškeré organizace, které jsou z více než 50 % dotovány Ministerie van Onderwijs, Cultuur en Wetenschap, například:
—— Bedrijfsfonds voor de Pers (BvdP),
— Commissariaat voor de Media (CvdM),
— Informatie Beheer Groep (IB-Groep),
— Koninklijke Bibliotheek (KB),
— Koninklijke Nederlandse Academie van Wetenschappen (KNAW),
— Vereniging voor Landelijke organen voor beroepsonderwijs (COLO),
— Nederlands Vlaams Accreditatieorgaan Hoger Onderwijs (NVAO),
— Fonds voor beeldende kunsten, vormgeving en bouwkunst,
— Fonds voor Amateurkunsten en Podiumkunsten,
— Fonds voor de scheppende toonkunst,
— Mondriaanstichting,
— Nederlands fonds voor de film,
— Stimuleringsfonds voor de architectuur,
— Fonds voor Podiumprogrammering- en marketing,
— Fonds voor de letteren,
— Nederlands Literair Productie- en Vertalingsfonds,
— Nederlandse Omroepstichting (NOS),
— Nederlandse Organisatie voor Toegepast Natuurwetenschappelijk Onderwijs (TNO),
— Nederlandse Organisatie voor Wetenschappelijk Onderzoek (NWO),
— Stimuleringsfonds Nederlandse culturele omroepproducties (STIFO),
— Vervangingsfonds en bedrijfsgezondheidszorg voor het onderwijs (VF),
— Nederlandse organisatie voor internationale samenwerking in het hoger onderwijs (Nuffic),
— Europees Platform voor het Nederlandse Onderwijs,
— Nederlands Instituut voor Beeld en Geluid (NIBG),
— Stichting ICT op school,
— Stichting Anno,
— Stichting Educatieve Omroepcombinatie (EduCom),
— Stichting Kwaliteitscentrum Examinering (KCE),
— Stichting Kennisnet,
— Stichting Muziek Centrum van de Omroep,
— Stichting Nationaal GBIF Kennisknooppunt (NL-BIF),
— Stichting Centraal Bureau voor Genealogie,
— Stichting Ether Reclame (STER),
— Stichting Nederlands Instituut Architectuur en Stedenbouw,
— Stichting Radio Nederland Wereldomroep,
— Stichting Samenwerkingsorgaan Beroepskwaliteit Leraren (SBL),
— Stichting tot Exploitatie van het Rijksbureau voor Kunsthistorische documentatie (RKD),
— Stichting Sectorbestuur Onderwijsarbeidsmarkt,
— Stichting Nationaal Restauratiefonds,
— Stichting Forum voor Samenwerking van het Nederlands Archiefwezen en Documentaire Informatie,
— Rijksacademie voor Beeldende Kunst en Vormgeving,
— Stichting Nederlands Onderwijs in het Buitenland,
— Stichting Nederlands Instituut voor Fotografie,
— Nederlandse Taalunie,
— Stichting Participatiefonds voor het onderwijs,
— Stichting Uitvoering Kinderopvangregelingen/Kintent,
— Stichting voor Vluchteling-Studenten UAF,
— Stichting Nederlands Interdisciplinair Demografisch Instituut,
— College van Beroep voor het Hoger Onderwijs,
— Vereniging van openbare bibliotheken NBLC,
— Stichting Muziek Centrum van de Omroep,
— Nederlandse Programmastichting,
— Stichting Stimuleringsfonds Nederlandse Culturele Omroepproducties,
— Stichting Lezen,
— Centrum voor innovatie van opleidingen,
— Instituut voor Leerplanontwikkeling,
— Landelijk Dienstverlenend Centrum voor studie- en beroepskeuzevoorlichting,
— Max Goote Kenniscentrum voor Beroepsonderwijs en Volwasseneneducatie,
— Stichting Vervangingsfonds en Bedrijfsgezondheidszorg voor het Onderwijs,
— BVE-Raad,
— Colo, Vereniging kenniscentra beroepsonderwijs bedrijfsleven,
— Stichting kwaliteitscentrum examinering beroepsonderwijs,
— Vereniging Jongerenorganisatie Beroepsonderwijs,
— Combo, Stichting Combinatie Onderwijsorganisatie,
— Stichting Financiering Struktureel Vakbondsverlof Onderwijs,
— Stichting Samenwerkende Centrales in het COPWO,
— Stichting SoFoKles,
— Europees Platform,
— Stichting mobiliteitsfonds HBO,
— Nederlands Audiovisueel Archiefcentrum,
— Stichting minderheden Televisie Nederland,
— Stichting omroep allochtonen,
— Stichting Multiculturele Activiteiten Utrecht,
— School der Poëzie,
— Nederlands Perscentrum,
— Nederlands Letterkundig Museum en documentatiecentrum,
— Bibliotheek voor varenden,
— Christelijke bibliotheek voor blinden en slechtzienden,
— Federatie van Nederlandse Blindenbibliotheken,
— Nederlandse luister- en braillebibliotheek,
— Federatie Slechtzienden- en Blindenbelang,
— Bibliotheek Le Sage Ten Broek,
— Doe Maar Dicht Maar,
— ElHizjra,
— Fonds Bijzondere Journalistieke Projecten,
— Fund for Central and East European Bookprojects,
— Jongeren Onderwijs Media.
— Ministerie van Sociale Zaken en Werkgelegenheid
—— Sociale Verzekeringsbank
— Sociaal Economische Raad (SER)
— Raad voor Werk en Inkomen (RWI)
— Centrale organisatie voor werk en inkomen
— Uitvoeringsinstituut werknemersverzekeringen
— Ministerie van Verkeer en Waterstaat
—— RDW, Dienst Wegverkeer
— Luchtverkeersleiding Nederland (LVNL)
— Nederlandse Loodsencorporatie (NLC)
— Regionale Loodsencorporatie (RLC)
— Ministerie van Volkshuisvesting, Ruimtelijke Ordening en Milieubeheer
—— Kadaster
— Centraal Fonds voor de Volkshuisvesting
— Stichting Bureau Architectenregister
— Ministerie van Volksgezondheid, Welzijn en Sport
—— Commissie Algemene Oorlogsongevallenregeling Indonesië (COAR)
— College ter beoordeling van de Geneesmiddelen (CBG)
— Commissies voor gebiedsaanwijzing
— College sanering Ziekenhuisvoorzieningen
— Zorgonderzoek Nederland (ZON)
— Kontrolní subjekty v rámci Wet medische hulpmiddelen
— N.V. KEMA/Stichting TNO Certification
— College Bouw Ziekenhuisvoorzieningen (CBZ)
— College voor Zorgverzekeringen (CVZ)
— Nationaal Comité 4 en 5 mei
— Pensioen- en Uitkeringsraad (PUR)
— College Tarieven Gezondheidszorg (CTG)
— Stichting Uitvoering Omslagregeling Wet op de Toegang Ziektekostenverzekering (SUO)
— Stichting tot bevordering van de Volksgezondheid en Milieuhygiëne (SVM)
— Stichting Facilitair Bureau Gemachtigden Bouw VWS
— Stichting Sanquin Bloedvoorziening
— College van Toezicht op de Zorgverzekeringen organen ex artikel 14, lid 2c, Wet BIG
— Ziekenfondsen
— Nederlandse Transplantatiestichting (NTS)
— Regionale Indicatieorganen (RIO's)
XX — RAKOUSKO
— Všechny subjekty podléhající rozpočtové kontrole, kterou provádí „Rechnungshof“ (účetní dvůr), kromě těch, které mají průmyslovou nebo obchodní povahu.
XXI — POLSKO
(1) Veřejné univerzity a vysoké školy
— Uniwersytet w Białymstoku
— Uniwersytet w Gdańsku
— Uniwersytet Śląski
— Uniwersytet Jagielloński w Krakowie
— Uniwersytet Kardynała Stefana Wyszyńskiego
— Katolicki Uniwersytet Lubelski
— Uniwersytet Marii Curie-Skłodowskiej
— Uniwersytet Łódzki
— Uniwersytet Opolski
— Uniwersytet im. Adama Mickiewicza
— Uniwersytet Mikołaja Kopernika
— Uniwersytet Szczeciński
— Uniwersytet Warmińsko-Mazurski w Olsztynie
— Uniwersytet Warszawski
— Uniwersytet Rzeszowski
— Uniwersytet Wrocławski
— Uniwersytet Zielonogórski
— Uniwersytet Kazimierza Wielkiego w Bydgoszczy
— Akademia Techniczno-Humanistyczna w Bielsku-Białej
— Akademia Górniczo-Hutnicza im, St Staszica w Krakowie
— Politechnika Białostocka
— Politechnika Częstochowska
— Politechnika Gdańska
— Politechnika Koszalińska
— Politechnika Krakowska
— Politechnika Lubelska
— Politechnika Łódzka
— Politechnika Opolska
— Politechnika Poznańska
— Politechnika Radomska im, Kazimierza Pułaskiego
— Politechnika Rzeszowska im. Ignacego Łukasiewicza
— Politechnika Szczecińska
— Politechnika Śląska
— Politechnika Świętokrzyska
— Politechnika Warszawska
— Politechnika Wrocławska
— Akademia Morska w Gdyni
— Wyższa Szkoła Morska w Szczecinie
— Akademia Ekonomiczna im. Karola Adamieckiego w Katowicach
— Akademia Ekonomiczna w Krakowie
— Akademia Ekonomiczna w Poznaniu
— Szkoła Główna Handlowa
— Akademia Ekonomiczna im. Oskara Langego we Wrocławiu
— Akademia Pedagogiczna im. KEN w Krakowie
— Akademia Pedagogiki Specjalnej Im. Marii Grzegorzewskiej
— Akademia Podlaska w Siedlcach
— Akademia Świętokrzyska im. Jana Kochanowskiego w Kielcach
— Pomorska Akademia Pedagogiczna w Słupsku
— Akademia Pedagogiczna im. Jana Długosza w Częstochowie
— Wyższa Szkoła Filozoficzno-Pedagogiczna „Ignatianum“ w Krakowie
— Wyższa Szkoła Pedagogiczna w Rzeszowie
— Akademia Techniczno-Rolnicza im. J. J. Śniadeckich w Bydgoszczy
— Akademia Rolnicza im. Hugona Kołłątaja w Krakowie
— Akademia Rolnicza w Lublinie
— Akademia Rolnicza im. Augusta Cieszkowskiego w Poznaniu
— Akademia Rolnicza w Szczecinie
— Szkoła Główna Gospodarstwa Wiejskiego w Warszawie
— Akademia Rolnicza we Wrocławiu
— Akademia Medyczna w Białymstoku
— Akademia Medyczna imt Ludwika Rydygiera w Bydgoszczy
— Akademia Medyczna w Gdańsku
— Śląska Akademia Medyczna w Katowicach
— Collegium Medicum Uniwersytetu Jagiellońskiego w Krakowie
— Akademia Medyczna w Lublinie
— Uniwersytet Medyczny w Łodzi
— Akademia Medyczna im. Karola Marcinkowskiego w Poznaniu
— Pomorska Akademia Medyczna w Szczecinie
— Akademia Medyczna w Warszawie
— Akademia Medyczna im, Piastów Śląskich we Wrocławiu
— Centrum Medyczne Kształcenia Podyplomowego
— Chrześcijańska Akademia Teologiczna w Warszawie
— Papieski Fakultet Teologiczny we Wrocławiu
— Papieski Wydział Teologiczny w Warszawie
— Instytut Teologiczny im. Błogosławionego Wincentego Kadłubka w Sandomierzu
— Instytut Teologiczny im. Świętego Jana Kantego w Bielsku-Białej
— Akademia Marynarki Wojennej im. Bohaterów Westerplatte w Gdyni
— Akademia Obrony Narodowej
— Wojskowa Akademia Techniczna im. Jarosława Dąbrowskiego w Warszawie
— Wojskowa Akademia Medyczna im. Gen. Dyw. Bolesława Szareckiego w Łodzi
— Wyższa Szkoła Oficerska Wojsk Lądowych im. Tadeusza Kościuszki we Wrocławiu
— Wyższa Szkoła Oficerska Wojsk Obrony Przeciwlotniczej im. Romualda Traugutta
— Wyższa Szkoła Oficerska im. gen. Józefa Bema w Toruniu
— Wyższa Szkoła Oficerska Sił Powietrznych w Dęblinie
— Wyższa Szkoła Oficerska im. Stefana Czarnieckiego w Poznaniu
— Wyższa Szkoła Policji w Szczytnie
— Szkoła Główna Służby Pożarniczej w Warszawie
— Akademia Muzyczna im. Feliksa Nowowiejskiego w Bydgoszczy
— Akademia Muzyczna im. Stanisława Moniuszki w Gdańsku
— Akademia Muzyczna im. Karola Szymanowskiego w Katowicach
— Akademia Muzyczna w Krakowie
— Akademia Muzyczna im. Grażyny i Kiejstuta Bacewiczów w Łodzi
— Akademia Muzyczna im, Ignacego Jana Paderewskiego w Poznaniu
— Akademia Muzyczna im. Fryderyka Chopina w Warszawie
— Akademia Muzyczna im. Karola Lipińskiego we Wrocławiu
— Akademia Wychowania Fizycznego i Sportu im. Jędrzeja Śniadeckiego w Gdańsku
— Akademia Wychowania Fizycznego w Katowicach
— Akademia Wychowania Fizycznego im. Bronisława Czecha w Krakowie
— Akademia Wychowania Fizycznego im. Eugeniusza Piaseckiego w Poznaniu
— Akademia Wychowania Fizycznego Józefa Piłsudskiego w Warszawie
— Akademia Wychowania Fizycznego we Wrocławiu
— Akademia Sztuk Pięknych w Gdańsku
— Akademia Sztuk Pięknych Katowicach
— Akademia Sztuk Pięknych im, Jana Matejki w Krakowie
— Akademia Sztuk Pięknych im, Władysława Strzemińskiego w Łodzi
— Akademia Sztuk Pięknych w Poznaniu
— Akademia Sztuk Pięknych w Warszawie
— Akademia Sztuk Pięknych we Wrocławiu
— Państwowa Wyższa Szkoła Teatralna im. Ludwika Solskiego w Krakowie
— Państwowa Wyższa Szkoła Filmowa, Telewizyjna i Teatralna im, Leona Schillera w Łodzi
— Akademia Teatralna im. Aleksandra Zelwerowicza w Warszawie
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa im, Jana Pawła II w Białej Podlaskiej
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Chełmie
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Ciechanowie
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Elblągu
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Głogowie
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Gorzowie Wielkopolskim
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa im. Ks, Bronisława Markiewicza w Jarosławiu
— Kolegium Karkonoskie w Jeleniej Górze
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa im. Prezydenta Stanisława Wojciechowskiego w Kaliszu
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Koninie
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Krośnie
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa im, Witelona w Legnicy
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa im, Jana Amosa Komeńskiego w Lesznie
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Nowym Sączu
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Nowym Targu
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Nysie
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa im, Stanisława Staszica w Pile
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Płocku
— Państwowa Wyższa Szkoła Wschodnioeuropejska w Przemyślu
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Raciborzu
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa im, Jana Gródka w Sanoku
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Sulechowie
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa im, Prof. Stanisława Tarnowskiego w Tarnobrzegu
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Tarnowie
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa im. Angelusa Silesiusa w Wałbrzychu
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa we Włocławku
— Państwowa Medyczna Wyższa Szkoła Zawodowa w Opolu
— Państwowa Wyższa Szkoła Informatyki i Przedsiębiorczości w Łomży
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Gnieźnie
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Suwałkach
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Wałczu
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Oświęcimiu
— Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Zamościu
(2) Regionální a místní samosprávné kulturní instituce
(3) Národní parky
— Babiogórski Park Narodowy
— Białowieski Park Narodowy
— Biebrzański Park Narodowy
— Bieszczadzki Park Narodowy
— Drawieński Park Narodowy
— Gorczański Park Narodowy
— Kampinoski Park Narodowy
— Karkonoski Park Narodowy
— Magurski Park Narodowy
— Narwiański Park Narodowy
— Ojcowski Park Narodowy
— Park Narodowy „Bory Tucholskie“
— Park Narodowy Gór Stołowych
— Park Narodowy „Ujście Warty“
— Pieniński Park Narodowy
— Poleski Park Narodowy
— Roztoczański Park Narodowy
— Słowiński Park Narodowy
— Świętokrzyski Park Narodowy
— Tatrzański Park Narodowy
— Wielkopolski Park Narodowy
— Wigierski Park Narodowy
— Woliński Park Narodowy
(4) Veřejné základní a střední školy
(5) Veřejnoprávní provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání
— Telewizja Polska S.A. (polská televize)
— Polskie Radio S.A. (polský rozhlas)
(6) Veřejná muzea, divadla, knihovny a jiné veřejné kulturní instituce
— Muzeum Narodowe w Krakowie
— Muzeum Narodowe w Poznaniu
— Muzeum Narodowe w Warszawie
— Zamek Królewski w Warszawie
— Zamek Królewski na Wawelu – Państwowe Zbiory Sztuki
— Muzeum Żup Krakowskich
— Państwowe Muzeum Auschwitz-Birkenau
— Państwowe Muzeum na Majdanku
— Muzeum Stutthof w Sztutowie
— Muzeum Zamkowe w Malborku
— Centralne Muzeum Morskie
— Muzeum „Łazienki Królewskie“
— Muzeum Pałac w Wilanowie
— Muzeum Łowiectwa i Jeździectwa w Warszawie
— Muzeum Wojska Polskiego
— Teatr Narodowy
— Narodowy Stary Teatr Kraków
— Teatr Wielki – Opera Narodowa
— Filharmonia Narodowa
— Galeria Zachęta
— Centrum Sztuki Współczesnej
— Centrum Rzeźby Polskiej w Orońsku
— Międzynarodowe Centrum Kultury w Krakowie
— Instytut im, Adama Mickiewicza
— Dom Pracy Twórczej w Wigrach
— Dom Pracy Twórczej w Radziejowicach
— Instytut Dziedzictwa Narodowego
— Biblioteka Narodowa
— Instytut Książki
— Polski Instytut Sztuki Filmowej
— Instytut Teatralny
— Filmoteka Narodowa
— Narodowe Centrum Kultury
— Muzeum Sztuki Nowoczesnej w Warszawie
— Muzeum Historii Polski w Warszawie
— Centrum Edukacji Artystycznej
(7) Veřejné výzkumné instituce, výzkumné a rozvojové instituce a jiné výzkumné instituce
(8) Veřejné samosprávné řídící útvary zdravotní péče, jejichž zakládajícím orgánem je regionální nebo místní samospráva nebo její samosprávné sdružení
(9) Ostatní
— Panstwowa Agencja Informacji i Inwestycji Zagranicznych
XXII — PORTUGALSKO
— Institutos públicos sem carácter comercial ou industrial (veřejné instituce bez průmyslové či obchodní povahy)
— Serviços públicos personalizados (veřejné služby s právní subjektivitou)
— Fundações públicas (veřejné nadace)
— Estabelecimentos públicos de ensino, investigação científica e saúde (veřejné instituce pro vzdělávání, vědecký výzkum a zdraví)
— INGA (Instituto Nacional de Intervenção e Garantia Agrícola – Státní institut pro zemědělské invervence a záruky)
— Instituto do Consumidor
— Instituto de Meteorologia
— Instituto da Conservação da Natureza
— Instituto da Agua
— ICEP / Instituto de Comércio Externo de Portugal
— Instituto do Sangue
XXIII — RUMUNSKO
— Academia Română
— Biblioteca Națională a României
— Arhivele Naționale
— Institutul Diplomatic Român
— Institutul Cultural Român
— Institutul European din România
— Institutul de Investigare a Crimelor Comunismului
— Institutul de Memorie Culturală
— Agenția Națională pentru Programe Comunitare în Domeniul Educației și Formării Profesionale
— Centrul European UNESCO pentru Invățământul Superior
— Comisia Națională a României pentru UNESCO
— Societatea Română de Radiodifuziune
— Societatea Română de Televiziune
— Societatea Națională pentru Radiocomunicații
— Centrul Național al Cinematografiei
— Studioul de Creație Cinematografică
— Arhiva Națională de Filme
— Muzeul Național de Artă Contemporană
— Palatul Național al Copiilor
— Centrul Național pentru Burse de Studii în Străinătate
— Agenția pentru Sprijinirea Studenților
— Comitetul Olimpic și Sportiv Român
— Agenția pentru Cooperare Europeană în domeniul Tineretului (EUROTIN)
— Agenția Națională pentru Sprijinirea Inițiativelor Tinerilor (ANSIT)
— Institutul Național de Cercetare pentru Sport
— Consiliul Național pentru Combaterea Discriminării
— Secretariatul de Stat pentru Problemele Revoluționarilor din Decembrie 1989
— Secretariatul de Stat pentru Culte
— Agenția Națională pentru Locuințe
— Casa Națională de Pensii și alte Drepturi de Asigurări Sociale
— Casa Națională de Asigurări de Sănătate
— Inspecția Muncii
— Oficiul Central de Stat pentru Probleme Speciale
— Inspectoratul General pentru Situații de Urgență
— Agenția Națională de Consultanță Agrícola
— Agenția Națională pentru Ameliorare și Reproducție în Zootehnie
— Laboratorul Central pentru Carantină Fitosanitară
— Laboratorul Central pentru Calitatea Semințelor și a Materialului Săditor
— Insitutul pentru Controlul produselor Biologice și Medicamentelor de Uz Veterinar
— Institutul de Igienă și Sănătate Publică și Veterinară
— Institutul de Diagnostic și Sănătate Animală
— Institutul de Stat pentru Testarea și Inregistrarea Soiurilor
— Banca de Resurse Genetice Vegetale
— Agenția Națională pentru Dezvoltarea și Implementarea Programelor de Reconstrucție a Zonele Miniere
— Agenția Națională pentru Substanțe și Preparate Chimice Periculoase
— Agenția Națională de Controlul Exporturilor Strategice și al Interzicerii Armelor Chimice
— Administrația Rezervației Biosferei „Delta Dunării“ Tulcea
— Regia Națională a Pădurilor (ROMSILVA)
— Administrația Națională a Rezervelor de Stat
— Administrația Națională Apele Române
— Administrația Națională de Meteorologie
— Comisia Națională pentru Reciclarea Materialelor
— Comisia Națională pentru Controlul Activităților Nucleare
— Agenția Manageriala de Cercetare Stiințifică, Inovare și Transfer Tehnologic
— Oficiul pentru Administrare și Operare al Infrastructurii de Comunicații de Date „RoEduNet“
— Inspecția de Stat pentru Controlul Cazanelor, Recipientelor sub Presiune și Instalațiilor de Ridicat
— Centrul Român pentru Pregătirea și Perfecționarea Personalului din Transporturi Navale
— Inspectoratul Navigației Civile (INC)
— Regia Autonomă Registrul Auto Român
— Agenția Spațială Română
— Scoala Superioară de Aviație Civilă
— Regia Autonomă Autoritatea Aeronautică Civilă Română
— Aeroclubul României
— Centrul de Pregătire pentru Personalul din Industrie Bușteni
— Centrul Român de Comerț Exterior
— Centrul de Formare și Management București
— Agenția de Cercetare pentru Tehnică și Tehnologii militare
— Agenția Română de Intervenții și Salvare Navală-ARSIN
— Asociația Română de Standardizare (ASRO)
— Asociația de Acreditare din România (RENAR)
— Comisia Națională de Prognoză (CNP)
— Institutul Național de Statistică (INS)
— Comisia Națională a Valorilor Mobiliare (CNVM)
— Comisia de Supraveghere a Asigurărilor (CSA)
— Comisia de Supraveghere a Sistemului de Pensii Private
— Consiliul Economic și Social (CES)
— Agenția Domeniilor Statului
— Oficiul Național al Registrului Comerțului
— Autoritatea pentru Valorificarea Activelor Statului (AVAS)
— Consiliul Național pentru Studierea Arhivelor Securității
— Avocatul Poporului
— Institutul Național de Administrație (INA)
— Inspectoratul Național pentru Evidența Persoanelor
— Oficiul de Stat pentru Invenții și Mărci (OSIM)
— Oficiul Român pentru Drepturile de Autor (ORDA)
— Oficiul Național al Monumentelor Istorice
— Oficiul Național de Prevenire și Combatere a Spălării banilor (ONPCSB)
— Biroul Român de Metrologie Legală
— Inspectoratul de Stat în Construcții
— Compania Națională de Investiții
— Compania Națională de Autostrăzi și Drumuri Naționale
— Agenția Națională de Cadastru și Publicitate Imobiliară
— Administrația Națională a Imbunătățirilor Funciare
— Garda Financiară
— Garda Națională de Mediu
— Institutul Național de Expertize Criminalistice
— Institutul Național al Magistraturii
— Scoala Nationala de Grefieri
— Administrația Generală a Penitenciarelor
— Oficiul Registrului Național al Informațiilor Secrete de Stat
— Autoritatea Națională a Vămilor
— Banca Națională a României
— Regia Autonomă „Monetăria Statului“
— Regia Autonomă „Imprimeria Băncii Naționale“
— Regia Autonomă „Monitorul Oficial“
— Oficiul Național pentru Cultul Eroilor
— Oficiul Român pentru Adopții
— Oficiul Român pentru Imigrări
— Compania Națională „Loteria Română“
— Compania Națională „ROMTEHNICA“
— Compania Națională „ROMARM“
— Agenția Națională pentru Romi
— Agenția Națională de Presă „ROMPRESS“
— Regia Autonomă „Administrația Patrimoniului Protocolului de Stat“
— Institute și centre de cercetare (výzkumné instituty a centra)
— Instituții de Invățământ de Stat (státní vzdělávací instituty)
— Universități de Stat (státní univerzity)
— Muzee (muzea)
— Biblioteci de Stat (státní knihovny)
— Teatre de Stat, Opere, Operete, filarmonica, centre și case de Cultură, (státní divadla, opery, filharmonické orchestry, kulturní domy a centra)
— Reviste (časopisy)
— Edituri (nakladatelství)
— Inspectorate Scolare, de Cultură, de Culte (inspektoráty školských a kulturních zařízení a objektů užívaných pro bohoslužby)
— Complexuri, Federații și Cluburi Sportive (sportovní federace a kluby)
— Spitale, Sanatorii, Policlinici, Dispensare, Centre Medicale, Institute medico-Legale, Stații Ambulanță (nemocnice, léčebny, kliniky, zdravotní střediska, ústavy soudního lékařství, ambulanční služby)
— Unități de Asistență Socială (služby sociální péče)
— Tribunale (nižší soudy)
— Judecătorii (vyšší soudy)
— Curți de Apel (odvolací soudy)
— Penitenciare (vězeňské správy)
— Parchetele de pe lângă Instanțele Judecătorești (státní zastupitelství)
— Unități Militare (vojenské složky)
— Instanțe Militare (vojenské soudy)
— Inspectorate de Politie (policejní inspektoráty)
— Centre de Odihnă (domy s pečovatelskou službou)
XXIV — SLOVINSKO
— Javni zavodi s področja vzgoje, izobraževanja ter športa (veřejné subjekty v oblasti výchovy, vzdělávání a sportu)
— Javni zavodi s področja zdravstva (veřejné subjekty v oblasti zdravotnictví)
— Javni zavodi s področja socialnega varstva (veřejné subjekty v oblasti sociálního zabezpečení)
— Javni zavodi s področja kulture (veřejné subjekty v oblasti kultury)
— Javni zavodi s področja raziskovalne dejavnosti (veřejné subjekty v oblasti vědy a výzkumu)
— Javni zavodi s področja kmetijstva in gozdarstva (veřejné subjekty v oblasti zemědělství a lesnictví)
— Javni zavodi s področja okolja in prostora (veřejné subjekty v oblasti životního prostředí a územního plánování)
— Javni zavodi s področja gospodarskih dejavnosti (veřejné subjekty v oblasti hospodářství)
— Javni zavodi s področja malega gospodarstva in turizma (veřejné subjekty v oblasti živností a cestovního ruchu)
— Javni zavodi s področja javnega reda in varnosti (veřejné subjekty v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti)
— Agencije (agentury)
— Skladi socialnega zavarovanja (fondy sociálního zabezpečení)
— Javni skladi na ravni države in na ravni občin (veřejné fondy na úrovni státu a obcí)
— Družba za avtoceste v RS
— Subjekty zřízené státem nebo místními orgány v rámci rozpočtu Slovinské republiky nebo místních orgánů
— Ostatní právnické osoby odpovídající definici státních osob podle ZJN-2 čl. 3 odst. 2.
XXV — SLOVENSKO
— Právnická osoba vytvořená nebo zřízená určitým právním nebo správním opatřením za účelem uspokojování potřeb obecného zájmu, která nemá průmyslovou nebo obchodní povahu a zároveň splňuje alespoň jednu z následujících podmínek:
—— je plně nebo částečně financována veřejným zadavatelem, tj. vládním orgánem, obcí, samosprávným regionem nebo jinou právnickou osobou, která zároveň splňuje podmínky uvedené v čl. 1 odst. 9 písm. a) nebo b) nebo c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/EC,
— je řízena nebo kontrolována veřejným zadavatelem, tj. vládním orgánem, obcí, samosprávným regionem nebo jiným veřejnoprávním subjektem, který zároveň splňuje podmínky uvedené v čl. 1 odst. 9 písm. a) nebo b) nebo c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/EC,
— veřejný zadavatel, tj. vládní orgán, obec, samosprávný region nebo jiná právnická osoba, která zároveň splňuje podmínky uvedené v čl. 1 odst. 9 písm. a) nebo b) nebo c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/EC, jmenuje nebo volí více než polovinu členů svého řídícího nebo dozorčího orgánu.
Takovéto osoby jsou veřejnoprávními subjekty, které vykonávají činnost jako např.:
— podle zákona č. 16/2004 Sb. o Slovenské televizi,
— podle zákona č. 619/2003 Sb. o Slovenském rozhlase,
— podle zákona č. 581/2004 Sb. o zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 719/2004 Sb., poskytování veřejného zdravotního pojištění podle zákona č. 580/2004 Sb. o zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 718/2004 Sb.,
— podle zákona č. 121/2005 Sb., kterým bylo zveřejněno úplné znění zákona č. 461/2003 Sb. o sociálním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
XXVI — FINSKO
Veřejné nebo veřejně kontrolované subjekty a podniky, kromě těch, které mají průmyslovou nebo obchodní povahu.
XXVII — ŠVÉDSKO
Všechny neobchodní subjekty, jejichž veřejné zakázky podléhají dozoru Národní rady pro veřejné zakázky.
XXVIII — SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
Subjekty
— Design Council
— Health and Safety Executive
— National Research Development Corporation
— Public Health Laboratory Service Board
— Advisory, Conciliation and Arbitration Service
— Commission for the New Towns
— National Blood Authority
— National Rivers Authority
— Scottish Enterprise
— Ordnance Survey
— Financial Services Authority
Kategorie
— Maintained schools (dotované školy)
— Universities and colleges financed for the most part by other contracting authorities (univerzity a vyšší odborné školy převážně financované jinými veřejnými zadavateli)
— National Museums and Galleries (státní muzea a galerie)
— Research Councils (zařízení na podporu výzkumu)
— Fire Authorities (požární orgány)
— National Health Service Strategic Health Authorities (orgány státního zdravotnictví)
— Police Authorities (policejní orgány)
— New Town Development Corporations (společnosti pro plánování a rozvoj nových měst)
— Urban Development Corporations (společnosti pro rozvoj měst)
PŘÍLOHA IV
ÚSTŘEDNÍ ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY ( 31 )
BELGIE
1. Services publics fédéraux (ministerstva): |
1. Federale Overheidsdiensten (ministerstva): |
SPF Chancellerie du Premier Ministre |
FOD Kanselarij van de Eerste Minister |
SPF Personnel et Organisation |
FOD Kanselarij Personeel en Organisatie |
SPF Budget et Contrôle de la Gestion |
FOD Budget en Beheerscontrole |
SPF Technologie de l'Information et de la Communication (Fedict) |
FOD Informatie- en Communicatietechnologie (Fedict) |
SPF Affaires étrangères, Commerce extérieur et Coopération au Développement |
FOD Buitenlandse Zaken, Buitenlandse Handel en Ontwikkelingssamenwerking |
SPF Intérieur |
FOD Binnenlandse Zaken |
SPF Finances |
FOD Financiën |
SPF Mobilité et Transports |
FOD Mobiliteit en Vervoer |
SPF Emploi, Travail et Concertation sociale |
FOD Werkgelegenheid, Arbeid en sociaal overleg |
SPF Sécurité Sociale et Institutions publiques de Sécurité Sociale |
FOD Sociale Zekerheid en Openbare Instellingen van sociale Zekerheid |
SPF Santé publique, Sécurité de la Chaîne alimentaire et Environnement |
FOD Volksgezondheid, Veiligheid van de Voedselketen en Leefmilieu |
SPF Justice |
FOD Justitie |
SPF Economie, PME, Classes moyennes et Energie |
FOD Economie, KMO, Middenstand en Energie |
Ministère de la Défense |
Ministerie van Landsverdediging |
Service public de programmation Intégration sociale, Lutte contre la pauvreté et Economie sociale |
Programmatorische Overheidsdienst Maatschappelijke Integratie, Armoedsbestrijding en sociale Economie |
Service public fédéral de Programmation Développement durable |
Programmatorische federale Overheidsdienst Duurzame Ontwikkeling |
Service public fédéral de Programmation Politique scientifique |
Programmatorische federale Overheidsdienst Wetenschapsbeleid |
2. Régie des Bâtiments |
2. Regie der Gebouwen |
Office national de Sécurité sociale |
Rijksdienst voor sociale Zekerheid |
Institut national d'Assurance sociales pour travailleurs indépendants |
Rijksinstituut voor de sociale Verzekeringen der Zelfstandigen |
Institut national d'Assurance Maladie-Invalidité |
Rijksinstituut voor Ziekte- en Invaliditeitsverzekering |
Office national des Pensions |
Rijksdienst voor Pensioenen |
Caisse auxiliaire d'Assurance Maladie-Invalidité |
Hulpkas voor Ziekte-en Invaliditeitsverzekering |
Fond des Maladies professionnelles |
Fonds voor Beroepsziekten |
Office national de l'Emploi |
Rijksdienst voor Arbeidsvoorziening |
BULHARSKO
— Администрация на Народното събрание
— Aдминистрация на Президента
— Администрация на Министерския съвет
— Конституционен съд
— Българска народна банка
— Министерство на външните работи
— Министерство на вътрешните работи
— Министерство на държавната администрация и административната реформа
— Министерство на извънредните ситуации
— Министерство на земеделието и храните
— Министерство на здравеопазването
— Министерство на икономиката и енергетиката
— Министерство на културата
— Министерство на образованието и науката
— Министерство на околната среда и водите
— Министерство на отбраната
— Министерство на правосъдието
— Министерство на регионалното развитие и благоустройството
— Министерство на транспорта
— Министерство на труда и социалната политика
— Министерство на финансите
Státní orgány, státní komise, výkonné orgány a jiné státní orgány zřízené zákonem nebo usnesením Rady ministrů, jejichž činnosti souvisejí s výkonem výkonných pravomocí:
— Агенция за ядрено регулиране,
— Висшата атестационна комисия,
— Държавна комисия за енергийно и водно регулиране,
— Държавна комисия по сигурността на информацията,
— Комисия за защита на конкуренцията,
— Комисия за защита на личните данни,
— Комисия за защита от дискриминация,
— Комисия за регулиране на съобщенията,
— Комисия за финансов надзор,
— Патентно ведомство на Република България,
— Сметна палата на Република България,
— Агенция за приватизация,
— Агенция за следприватизационен контрол,
— Български институт по метрология,
— Държавна агенция „Архиви“,
— Държавна агенция „Държавен резерв и военновременни запаси“,
— Държавна агенция „Национална сигурност“,
— Държавна агенция за бежанците,
— Държавна агенция за българите в чужбина,
— Държавна агенция за закрила на детето,
— Държавна агенция за информационни технологии и съобщения,
— Държавна агенция за метрологичен и технически надзор,
— Държавна агенция за младежта и спорта,
— Държавна агенция по горите,
— Държавна агенция по туризма,
— Държавна комисия по стоковите борси и тържища,
— Институт по публична администрация и европейска интеграция,
— Национален статистически институт,
— Национална агенция за оценяване и акредитация,
— Националната агенция за професионално образование и обучение,
— Национална комисия за борба с трафика на хора,
— Агенция „Митници“,
— Агенция за държавна и финансова инспекция,
— Агенция за държавни вземания,
— Агенция за социално подпомагане,
— Агенция за хората с увреждания,
— Агенция по вписванията,
— Агенция по геодезия, картография и кадастър,
— Агенция по енергийна ефективност,
— Агенция по заетостта,
— Агенция по обществени поръчки,
— Българска агенция за инвестиции,
— Главна дирекция „Гражданска въздухоплавателна администрация“,
— Дирекция „Материално-техническо осигуряване и социално обслужване“ на Министерство на вътрешните работи,
— Дирекция „Оперативно издирване“ на Министерство на вътрешните работи,
— Дирекция „Финансово-ресурсно осигуряване“ на Министерство на вътрешните работи,
— Дирекция за национален строителен контрол,
— Държавна комисия по хазарта,
— Изпълнителна агенция „Автомобилна администрация“,
— Изпълнителна агенция „Борба с градушките“,
— Изпълнителна агенция „Българска служба за акредитация“,
— Изпълнителна агенция „Военни клубове и информация“,
— Изпълнителна агенция „Главна инспекция по труда“,
— Изпълнителна агенция „Държавна собственост на Министерството на отбраната“,
— Изпълнителна агенция „Железопътна администрация“,
— Изпълнителна агенция „Изпитвания и контролни измервания на въоръжение, техника и имущества“,
— Изпълнителна агенция „Морска администрация“,
— Изпълнителна агенция „Национален филмов център“,
— Изпълнителна агенция „Пристанищна администрация“,
— Изпълнителна агенция „Проучване и поддържане на река Дунав“,
— Изпълнителна агенция „Социални дейности на Министерството на отбраната“,
— Изпълнителна агенция за икономически анализи и прогнози,
— Изпълнителна агенция за насърчаване на малките и средни предприятия,
— Изпълнителна агенция по лекарствата,
— Изпълнителна агенция по лозата и виното,
— Изпълнителна агенция по околна среда,
— Изпълнителна агенция по почвените ресурси,
— Изпълнителна агенция по рибарство и аквакултури,
— Изпълнителна агенция по селекция и репродукция в животновъдството,
— Изпълнителна агенция по сортоизпитване, апробация и семеконтрол,
— Изпълнителна агенция по трансплантация,
— Изпълнителна агенция по хидромелиорации,
— Комисията за защита на потребителите,
— Контролно-техническата инспекция,
— Национален център за информация и документация,
— Национален център по радиобиология и радиационна защита,
— Национална агенция за приходите,
— Национална ветеринарномедицинска служба,
— Национална служба „Полиция“,
— Национална служба „Пожарна безопасност и защита на населението“,
— Национална служба за растителна защита,
— Национална служба за съвети в земеделието,
— Национална служба по зърното и фуражите,
— Служба „Военна информация“,
— Служба „Военна полиция“,
— Фонд „Републиканска пътна инфраструктура“,
— Авиоотряд 28.
ČESKÁ REPUBLIKA
— Ministerstvo dopravy
— Ministerstvo financí
— Ministerstvo kultury
— Ministerstvo obrany
— Ministerstvo pro místní rozvoj
— Ministerstvo práce a sociálních věcí
— Ministerstvo průmyslu a obchodu
— Ministerstvo spravedlnosti
— Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
— Ministerstvo vnitra
— Ministerstvo zahraničních věcí
— Ministerstvo zdravotnictví
— Ministerstvo zemědělství
— Ministerstvo životního prostředí
— Poslanecká sněmovna PČR
— Senát PČR
— Kancelář prezidenta
— Český statistický úřad
— Český úřad zeměměřičský a katastrální
— Úřad průmyslového vlastnictví
— Úřad pro ochranu osobních údajů
— Bezpečnostní informační služba
— Národní bezpečnostní úřad
— Česká akademie věd
— Vězeňská služba
— Český báňský úřad
— Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
— Správa státních hmotných rezerv
— Státní úřad pro jadernou bezpečnost
— Česká národní banka
— Energetický regulační úřad
— Úřad vlády České republiky
— Ústavní soud
— Nejvyšší soud
— Nejvyšší správní soud
— Nejvyšší státní zastupitelství
— Nejvyšší kontrolní úřad
— Kancelář Veřejného ochránce práv
— Grantová agentura České republiky
— Státní úřad inspekce práce
— Český telekomunikační úřad
DÁNSKO
— Folketinget
— Rigsrevisionen
— Statsministeriet
— Udenrigsministeriet
— Beskæftigelsesministeriet
— 5 styrelser og institutioner (5 odborů a institucí)
— Domstolsstyrelsen
— Finansministeriet
— 5 styrelser og institutioner (5 odborů a institucí)
— Forsvarsministeriet
— 5 styrelser og institutioner (5 odborů a institucí)
— Ministeriet for Sundhed og Forebyggelse
— Adskillige styrelser og institutioner, herunder Statens Serum Institut (několik odborů a institucí, včetně Statens Serum Institut)
— Justitsministeriet
— Rigspolitichefen, anklagemyndigheden samt 1 direktorat og et antal styrelser (velitel policie, státní zástupce, 1 generální ředitelství a určitý počet odborů)
— Kirkeministeriet
— 10 stiftsøvrigheder (10 diecézních úřadů)
— Kulturministeriet – Ministerstvo kultury
— 4 styrelser samt et antal statsinstitutioner (4 odbory a určitý počet institucí)
— Miljøministeriet
— 5 styrelser (5 odborů)
— Ministeriet for Flygtninge, Invandrere og Integration
— 1 styrelser (1 odbor)
— Ministeriet for Fødevarer, Landbrug og Fiskeri
— 4 direktoraterog institutioner (4 generální ředitelství a instituce)
— Ministeriet for Videnskab, Teknologi og Udvikling
— Adskillige styrelser og institutioner, Forskningscenter Risø og Statens uddannelsesbygninger (několik odborů a institucí, včetně Národní laboratoře Risoe a národních výzkumných a vzdělávacích ústavů)
— Skatteministeriet
— 1 styrelser og institutioner (1 odbor a několik institucí)
— Velfærdsministeriet
— 3 styrelser og institutioner (3 odbory a několik institucí)
— Transportministeriet
— 7 styrelser og institutioner, herunder Øresundsbrokonsortiet (7 odborů a institucí, včetně Øresundsbrokonsortiet)
— Undervisningsministeriet
— 3 styrelser, 4 undervisningsinstitutioner og 5 andre institutioner (3 odbory, 4 vzdělávací zařízení, 5 jiných institucí)
— Økonomi- og Erhvervsministeriet
— Adskilligestyrelser og institutioner (několik odborů a institucí)
— Klima- og Energiministeriet
— 3 styrelse og institutioner (3 odbory a instituce)
NĚMECKO
— Auswärtiges Amt
— Bundeskanzleramt
— Bundesministerium für Arbeit und Soziales
— Bundesministerium für Bildung und Forschung
— Bundesministerium für Ernährung, Landwirtschaft und Verbraucherschutz
— Bundesministerium der Finanzen
— Bundesministerium des Innern (pouze civilní zboží)
— Bundesministerium für Gesundheit
— Bundesministerium für Familie, Senioren, Frauen und Jugend
— Bundesministerium der Justiz
— Bundesministerium für Verkehr, Bau und Stadtentwicklung
— Bundesministerium für Wirtschaft und Technologie
— Bundesministerium für wirtschaftliche Zusammenarbeit und Entwicklung
— Bundesministerium der Verteidigung (ne vojenské zboží)
— Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit
ESTONSKO
— Vabariigi Presidendi Kantselei
— Eesti Vabariigi Riigikogu
— Eesti Vabariigi Riigikohus
— Riigikontroll
— Õiguskantsler
— Riigikantselei
— Rahvusarhiiv
— Haridus- ja Teadusministeerium
— Justiitsministeerium
— Kaitseministeerium
— Keskkonnaministeerium
— Kultuuriministeerium
— Majandus- ja Kommunikatsiooniministeerium
— Põllumajandusministeerium
— Rahandusministeerium
— Siseministeerium
— Sotsiaalministeerium
— Välisministeerium
— Keeleinspektsioon
— Riigiprokuratuur
— Teabeamet
— Maa-amet
— Keskkonnainspektsioon
— Metsakaitse- ja Metsauuenduskeskus
— Muinsuskaitseamet
— Patendiamet
— Tarbijakaitseamet
— Riigihangete Amet
— Taimetoodangu Inspektsioon
— Põllumajanduse Registrite ja Informatsiooni Amet
— Veterinaar- ja Toiduamet
— Konkurentsiamet
— Maksu –ja Tolliamet
— Statistikaamet
— Kaitsepolitseiamet
— Kodakondsus- ja Migratsiooniamet
— Piirivalveamet
— Politseiamet
— Eesti Kohtuekspertiisi Instituut
— Keskkriminaalpolitsei
— Päästeamet
— Andmekaitse Inspektsioon
— Ravimiamet
— Sotsiaalkindlustusamet
— Tööturuamet
— Tervishoiuamet
— Tervisekaitseinspektsioon
— Tööinspektsioon
— Lennuamet
— Maanteeamet
— Veeteede Amet
— Julgestuspolitsei
— Kaitseressursside Amet
— Kaitseväe Logistikakeskus
— Tehnilise Järelevalve Amet
IRSKO
— President's Establishment
— Houses of the Oireachtas – (Parlament)
— Department of the Taoiseach – (Úřad předsedy vlády)
— Central Statistics Office
— Department of Finance
— Office of the Comptroller and Auditor General
— Office of the Revenue Commissioners
— Office of Public Works
— State Laboratory
— Office of the Attorney General
— Office of the Director of Public Prosecutions
— Valuation Office
— Office of the Commission for Public Service Appointments
— Public Appointments Service
— Office of the Ombudsman
— Chief State Solicitor's Office
— Department of Justice, Equality and Law Reform
— Courts Service
— Prisons Service
— Office of the Commissioners of Charitable Donations and Bequests
— Department of the Environment, Heritage and Local Government
— Department of Education and Science
— Department of Communications, Energy and Natural Resources
— Department of Agriculture, Fisheries and Food
— Department of Transport
— Department of Health and Children
— Department of Enterprise, Trade and Employment
— Department of Arts, Sports and Tourism
— Department of Defence
— Department of Foreign Affairs
— Department of Social and Family Affairs
— Department of Community, Rural and Gaeltacht – (Gaelic speaking regions) Affairs
— Arts Council
— National Gallery
ŘECKO
— Υπουργείο Εσωτερικών
— Υπουργείο Εξωτερικών
— Υπουργείο Οικονομίας και Οικονομικών
— Υπουργείο Ανάπτυξης
— Υπουργείο Δικαιοσύνης
— Υπουργείο Εθνικής Παιδείας και Θρησκευμάτων
— Υπουργείο Πολιτισμού
— Υπουργείο Υγείας και Κοινωνικής Αλληλεγγύης
— Υπουργείο Περιβάλλοντος, Χωροταξίας και Δημοσίων Έργων
— Υπουργείο Απασχόλησης και Κοινωνικής Προστασίας
— Υπουργείο Μεταφορών και Επικοινωνιών
— Υπουργείο Αγροτικής Ανάπτυξης και Τροφίμων
— Υπουργείο Εμπορικής Ναυτιλίας, Αιγαίου και Νησιωτικής Πολιτικής
— Υπουργείο Μακεδονίας- Θράκης
— Γενική Γραμματεία Επικοινωνίας
— Γενική Γραμματεία Ενημέρωσης
— Γενική Γραμματεία Νέας Γενιάς
— Γενική Γραμματεία Ισότητας
— Γενική Γραμματεία Κοινωνικών Ασφαλίσεων
— Γενική Γραμματεία Απόδημου Ελληνισμού
— Γενική Γραμματεία Βιομηχανίας
— Γενική Γραμματεία Έρευνας και Τεχνολογίας
— Γενική Γραμματεία Αθλητισμού
— Γενική Γραμματεία Δημοσίων Έργων
— Γενική Γραμματεία Εθνικής Στατιστικής Υπηρεσίας Ελλάδος
— Εθνικό Συμβούλιο Κοινωνικής Φροντίδας
— Οργανισμός Εργατικής Κατοικίας
— Εθνικό Τυπογραφείο
— Γενικό Χημείο του Κράτους
— Ταμείο Εθνικής Οδοποιίας
— Εθνικό Καποδιστριακό Πανεπιστήμιο Αθηνών
— Αριστοτέλειο Πανεπιστήμιο Θεσσαλονίκης
— Δημοκρίτειο Πανεπιστήμιο Θράκης
— Πανεπιστήμιο Αιγαίου
— Πανεπιστήμιο Ιωαννίνων
— Πανεπιστήμιο Πατρών
— Πανεπιστήμιο Μακεδονίας
— Πολυτεχνείο Κρήτης
— Σιβιτανίδειος Δημόσια Σχολή Τεχνών και Επαγγελμάτων
— Αιγινήτειο Νοσοκομείο
— Αρεταίειο Νοσοκομείο
— Εθνικό Κέντρο Δημόσιας Διοίκησης
— Οργανισμός Διαχείρισης Δημοσίου Υλικού
— Οργανισμός Γεωργικών Ασφαλίσεων
— Οργανισμός Σχολικών Κτιρίων
— Γενικό Επιτελείο Στρατού
— Γενικό Επιτελείο Ναυτικού
— Γενικό Επιτελείο Αεροπορίας
— Ελληνική Επιτροπή Ατομικής Ενέργειας
— Γενική Γραμματεία Εκπαίδευσης Ενηλίκων
— Υπουργείο Εθνικής Άμυνας
— Γενική Γραμματεία Εμπορίου
ŠPANĚLSKO
— Presidencia de Gobierno
— Ministerio de Asuntos Exteriores y de Cooperación
— Ministerio de Justicia
— Ministerio de Defensa
— Ministerio de Economía y Hacienda
— Ministerio del Interior
— Ministerio de Fomento
— Ministerio de Educación, Política Social y Deportes
— Ministerio de Industria, Turismo y Comercio
— Ministerio de Trabajo e Inmigración
— Ministerio de la Presidencia
— Ministerio de Administraciones Públicas
— Ministerio de Cultura
— Ministerio de Sanidad y Consumo
— Ministerio de Medio Ambiente y Medio Rural y Marino
— Ministerio de Vivienda
— Ministerio de Ciencia e Innovación
— Ministerio de Igualdad
FRANCIE
1. Ministerstva
— Services du Premier ministre
— Ministère chargé de la santé, de la jeunesse et des sports
— Ministère chargé de l'intérieur, de l'outre-mer et des collectivités territoriales
— Ministère chargé de la justice
— Ministère chargé de la défense
— Ministère chargé des affaires étrangères et européennes
— Ministère chargé de l'éducation nationale
— Ministère chargé de l'économie, des finances et de l'emploi
— Secrétariat d’Etat aux transports
— Secrétariat d’Etat aux entreprises et au commerce extérieur
— Ministère chargé du travail, des relations sociales et de la solidarité
— Ministère chargé de la culture et de la communication
— Ministère chargé du budget, des comptes publics et de la fonction publique
— Ministère chargé de l'agriculture et de la pêche
— Ministère chargé de l'enseignement supérieur et de la recherche
— Ministère chargé de l'écologie, du développement durable et de l'aménagement du territoire
— Secrétariat d’Etat à la fonction publique
— Ministère chargé du logement et de la ville
— Secrétariat d’Etat à la coopération et à la francophonie
— Secrétariat d’Etat à l’outre-mer
— Secrétariat d’Etat à la jeunesse, des sports et de la vie associative
— Secrétariat d’Etat aux anciens combattants
— Ministère chargé de l'immigration, de l'intégration, de l'identité nationale et du co-développement
— Secrétariat d’Etat en charge de la prospective et de l’évaluation des politiques publiques
— Secrétariat d’Etat aux affaires européennes
— Secrétariat d’Etat aux affaires étrangères et aux droits de l’homme
— Secrétariat d’Etat à la consommation et au tourisme
— Secrétariat d’Etat à la politique de la ville
— Secrétariat d’Etat à la solidarité
— Secrétariat d'Etat en charge de l'industrie et de la consommation
— Secrétariat d'Etat en charge de l'emploi
— Secrétariat d'Etat en charge du commerce, de l'artisanat, des PME, du tourisme et des services
— Secrétariat d'Etat en charge de l'écologie
— Secrétariat d'Etat en charge du développement de la région-capitale
— Secrétariat d'Etat en charge de l'aménagement du territoire
2. Instituce, nezávislé orgány a soudy
— Présidence de la République
— Assemblée Nationale
— Sénat
— Conseil constitutionnel
— Conseil économique et social
— Conseil supérieur de la magistrature
— Agence française contre le dopage
— Autorité de contrôle des assurances et des mutuelles
— Autorité de contrôle des nuisances sonores aéroportuaires
— Autorité de régulation des communications électroniques et des postes
— Autorité de sûreté nucléaire
— Autorité indépendante des marchés financiers
— Comité national d’évaluation des établissements publics à caractère scientifique, culturel et professionnel
— Commission d’accès aux documents administratifs
— Commission consultative du secret de la défense nationale
— Commission nationale des comptes de campagne et des financements politiques
— Commission nationale de contrôle des interceptions de sécurité
— Commission nationale de déontologie de la sécurité
— Commission nationale du débat public
— Commission nationale de l’informatique et des libertés
— Commission des participations et des transferts
— Commission de régulation de l’énergie
— Commission de la sécurité des consommateurs
— Commission des sondages
— Commission de la transparence financière de la vie politique
— Conseil de la concurrence
— Conseil des ventes volontaires de meubles aux enchères publiques
— Conseil supérieur de l’audiovisuel
— Défenseur des enfants
— Haute autorité de lutte contre les discriminations et pour l’égalité
— Haute autorité de santé
— Médiateur de la République
— Cour de justice de la République
— Tribunal des Conflits
— Conseil d'Etat
— Cours administratives d'appel
— Tribunaux administratifs
— Cour des Comptes
— Chambres régionales des Comptes
— Cours et tribunaux de l'ordre judiciaire (Cour de Cassation, Cours d'Appel, Tribunaux d'instance et Tribunaux de grande instance)
3. Státní veřejné instituce
— Académie de France à Rome
— Académie de marine
— Académie des sciences d'outre-mer
— Académie des technologies
— Agence centrale des organismes de sécurité sociale (ACOSS)
— Agence de biomédicine
— Agence pour l'enseignement du français à l'étranger
— Agence française de sécurité sanitaire des aliments
— Agence française de sécurité sanitaire de l'environnement et du travail
— Agence Nationale pour la cohésion sociale et l'égalité des chances
— Agence nationale pour la garantie des droits des mineurs
— Agences de l'eau
— Agence Nationale de l'Accueil des Etrangers et des migrations
— Agence nationale pour l'amélioration des conditions de travail (ANACT)
— Agence nationale pour l'amélioration de l'habitat (ANAH)
— Agence Nationale pour la Cohésion Sociale et l'Egalité des Chances
— Agence nationale pour l'indemnisation des français d'outre-mer (ANIFOM)
— Assemblée permanente des chambres d'agriculture (APCA)
— Bibliothèque publique d'information
— Bibliothèque nationale de France
— Bibliothèque nationale et universitaire de Strasbourg
— Caisse des Dépôts et Consignations
— Caisse nationale des autoroutes (CNA)
— Caisse nationale militaire de sécurité sociale (CNMSS)
— Caisse de garantie du logement locatif social
— Casa de Velasquez
— Centre d'enseignement zootechnique
— Centre d'études de l'emploi
— Centre d'études supérieures de la sécurité sociale
— Centres de formation professionnelle et de promotion agricole
— Centre hospitalier des Quinze-Vingts
— Centre international d'études supérieures en sciences agronomiques (Montpellier Sup Agro)
— Centre des liaisons européennes et internationales de sécurité sociale
— Centre des Monuments Nationaux
— Centre national d'art et de culture Georges Pompidou
— Centre national des arts plastiques
— Centre national de la cinématographie
— Centre National d'Etudes et d'expérimentation du machinisme agricole, du génie rural, des eaux et des forêts (CEMAGREF)
— Centre national du livre
— Centre national de documentation pédagogique
— Centre national des œuvres universitaires et scolaires (CNOUS)
— Centre national professionnel de la propriété forestière
— Centre National de la Recherche Scientifique (C.N.R.S)
— Centres d'éducation populaire et de sport (CREPS)
— Centres régionaux des œuvres universitaires (CROUS)
— Collège de France
— Conservatoire de l'espace littoral et des rivages lacustres
— Conservatoire National des Arts et Métiers
— Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Paris
— Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Lyon
— Conservatoire national supérieur d'art dramatique
— Ecole centrale de Lille
— Ecole centrale de Lyon
— École centrale des arts et manufactures
— École française d'archéologie d'Athènes
— École française d'Extrême-Orient
— École française de Rome
— École des hautes études en sciences sociales
— Ecole du Louvre
— École nationale d'administration
— École nationale de l'aviation civile (ENAC)
— École nationale des Chartes
— École nationale d'équitation
— Ecole Nationale du Génie de l'Eau et de l'environnement de Strasbourg
— Écoles nationales d'ingénieurs
— Ecole nationale d’ingénieurs des industries des techniques agricoles et alimentaires de Nantes
— Écoles nationales d'ingénieurs des travaux agricoles
— École nationale de la magistrature
— Écoles nationales de la marine marchande
— École nationale de la santé publique (ENSP)
— École nationale de ski et d'alpinisme
— École nationale supérieure des arts décoratifs
— École nationale supérieure des arts et techniques du théâtre
— École nationale supérieure des arts et industries textiles Roubaix
— Écoles nationales supérieures d'arts et métiers
— École nationale supérieure des beaux-arts
— École nationale supérieure de céramique industrielle
— École nationale supérieure de l'électronique et de ses applications (ENSEA)
— Ecole nationale supérieure du paysage de Versailles
— Ecole Nationale Supérieure des Sciences de l'information et des bibliothécaires
— Ecole nationale supérieure de la sécurité sociale
— Écoles nationales vétérinaires
— École nationale de voile
— Écoles normales supérieures
— École polytechnique
— École technique professionnelle agricole et forestière de Meymac (Corrèze)
— École de sylviculture Crogny (Aube)
— École de viticulture et d'œnologie de la Tour- Blanche (Gironde)
— École de viticulture – Avize (Marne)
— Etablissement national d’enseignement agronomique de Dijon
— Établissement national des invalides de la marine (ENIM)
— Établissement national de bienfaisance Koenigswarter
— Établissement public du musée et du domaine national de Versailles
— Fondation Carnegie
— Fondation Singer-Polignac
— Haras nationaux
— Hôpital national de Saint-Maurice
— Institut des hautes études pour la science et la technologie
— Institut français d'archéologie orientale du Caire
— Institut géographique national
— Institut National de l'origine et de la qualité
— Institut national des hautes études de sécurité
— Institut de veille sanitaire
— Institut National d'enseignement supérieur et de recherche agronomique et agroalimentaire de Rennes
— Institut National d'Etudes Démographiques (I.N.E.D)
— Institut National d'Horticulture
— Institut National de la jeunesse et de l'éducation populaire
— Institut national des jeunes aveugles – Paris
— Institut national des jeunes sourds – Bordeaux
— Institut national des jeunes sourds – Chambéry
— Institut national des jeunes sourds – Metz
— Institut national des jeunes sourds – Paris
— Institut national de physique nucléaire et de physique des particules (I.N.P.N.P.P)
— Institut national de la propriété industrielle
— Institut National de la Recherche Agronomique (I.N.R.A)
— Institut National de la Recherche Pédagogique (I.N.R.P)
— Institut National de la Santé et de la Recherche Médicale (I.N.S.E.R.M)
— Institut national d'histoire de l'art (I.N.H.A.)
— Institut national de recherches archéologiques préventives
— Institut National des Sciences de l'Univers
— Institut National des Sports et de l'Education Physique
— Institut national supérieur de formation et de recherche pour l'éducation des jeunes handicapés et les enseignements inadaptés
— Instituts nationaux polytechniques
— Instituts nationaux des sciences appliquées
— Institut national de recherche en informatique et en automatique (INRIA)
— Institut national de recherche sur les transports et leur sécurité (INRETS)
— Institut de Recherche pour le Développement
— Instituts régionaux d'administration
— Institut des Sciences et des Industries du vivant et de l'environnement (Agro Paris Tech)
— Institut supérieur de mécanique de Paris
— Institut Universitaires de Formation des Maîtres
— Musée de l'armée
— Musée Gustave-Moreau
— Musée national de la marine
— Musée national Jean-Jacques Henner
— Musée du Louvre
— Musée du Quai Branly
— Muséum National d'Histoire Naturelle
— Musée Auguste-Rodin
— Observatoire de Paris
— Office français de protection des réfugiés et apatrides
— Office National des Anciens Combattants et des Victimes de Guerre (ONAC)
— Office national de la chasse et de la faune sauvage
— Office National de l'eau et des milieux aquatiques
— Office national d'information sur les enseignements et les professions (ONISEP)
— Office universitaire et culturel français pour l'Algérie
— Ordre national de la Légion d'honneur
— Palais de la découverte
— Parcs nationaux
— Universités
4. Jiné státní veřejné subjekty
— Union des groupements d'achats publics (UGAP)
— Agence Nationale pour l'emploi (A.N.P.E)
— Caisse Nationale des Allocations Familiales (CNAF)
— Caisse Nationale d'Assurance Maladie des Travailleurs Salariés (CNAMS)
— Caisse Nationale d'Assurance-Vieillesse des Travailleurs Salariés (CNAVTS)
CHORVATSKO
1. Státní orgány Chorvatské republiky
— chorvatský parlament,
— prezident Chorvatské republiky,
— kancelář prezidenta Chorvatské republiky,
— kancelář prezidenta Chorvatské republiky po uplynutí mandátu,
— vláda Chorvatské republiky,
— kanceláře vlády Chorvatské republiky,
— ministerstva,
— státní orgány,
— organizace státní správy,
— kanceláře místní správy,
— Ústavní soud Chorvatské republiky,
— Nejvyšší soud Chorvatské republiky,
— soudy,
— Státní soudní rada,
— státní zastupitelství,
— Kancelář státního žalobce,
— kancelář ombudsmana,
— Státní komise pro dohled nad řízeními o zadávání veřejných zakázek,
— Chorvatská národní banka,
— Národní auditorský úřad,
2. Státní agentury a úřady:
— Chorvatský úřad pro civilní letectví,
— Agentura pro elektronická média,
— Agentura pro vyšetřování leteckých nehod a incidentů,
— Agentura pro partnerství veřejného a soukromého sektoru,
— Agentura pro kvalitu a akreditaci ve zdravotnictví,
— Agentura pro léčivé přípravky výrobky a zdravotnické přístroje,
— Agentura pro mobilitu a programy Evropské unie,
— Agentura pro pobřežní námořní dopravu,
— Agentura pro obnovu pevnosti v Osijeku,
— Agentura pro výchovu a vzdělávání učitelů,
— Agentura pro tlaková zařízení,
— Agentura pro pojištění zaměstnaneckých nároků pro případy úpadku zaměstnavatele,
— Platební agentura pro zemědělství, rybolov a záležitosti venkova,
— Agentura pro zemědělskou půdu,
— Agentura pro transakce a zprostředkování v oblasti nemovitostí,
— Agentura pro prostředí s nebezpečím výbuchu,
— Agentura pro regionální rozvoj Chorvatské republiky,
— Regulační agentura pro železniční trh,
— Agentura pro přezkum systému provádění programů Evropské unie,
— Agentura pro bezpečnost železniční dopravy,
— Agentura pro odborné vzdělávání a přípravu a pro vzdělávání dospělých,
— Agentura pro správu národního majetku,
— Agentura pro vnitrozemské vodní cesty,
— Chorvatský úřad pro životní prostředí,
— Agentura pro ochranu osobních údajů,
— Chorvatský úřad pro hospodářskou soutěž,
— Agentura pro vědu a vysokoškolské vzdělávání,
— Státní agentura pro pojištění vkladů a sanaci bank,
— Finanční agentura,
— Chorvatská agentura pro výživu,
— Chorvatská agentura pro malé podniky,
— Chorvatská agentura pro dohled nad finančními službami,
— Chorvatská agentura pro povinné zásoby ropy,
— Chorvatský úřad pošt a elektronických komunikací,
— Chorvatská akreditační agentura,
— Chorvatský energetický regulační úřad,
— Chorvatská tisková agentura,
— Chorvatská zemědělská agentura,
— Ústřední agentura pro financování a uzavírání smluv.
ITÁLIE
1. Nákupní subjekty
— Presidenza del Consiglio dei Ministri
— Ministero degli Affari Esteri
— Ministero dell’Interno
— Ministero della Giustizia e Uffici giudiziari (esclusi i giudici di pace)
— Ministero della Difesa
— Ministero dell’Economia e delle Finanze
— Ministero dello Sviluppo Economico
— Ministero delle Politiche Agricole, Alimentari e Forestali
— Ministero dell’Ambiente – Tutela del Territorio e del Mare
— Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti
— Ministero del Lavoro, della Salute e delle Politiche Sociali
— Ministero dell' Istruzione, Università e Ricerca
— Ministero per i Beni e le Attività culturali, comprensivo delle sue articolazioni periferiche
2. Jiné státní veřejné subjekty:
— CONSIP (Concessionaria Servizi Informatici Pubblici).
KYPR
— Προεδρία και Προεδρικό Μέγαρο
—— Γραφείο Συντονιστή Εναρμόνισης
— Υπουργικό Συμβούλιο
— Βουλή των Αντιπροσώπων
— Δικαστική Υπηρεσία
— Νομική Υπηρεσία της Δημοκρατίας
— Ελεγκτική Υπηρεσία της Δημοκρατίας
— Επιτροπή Δημόσιας Υπηρεσίας
— Επιτροπή Εκπαιδευτικής Υπηρεσίας
— Γραφείο Επιτρόπου Διοικήσεως
— Επιτροπή Προστασίας Ανταγωνισμού
— Υπηρεσία Εσωτερικού Ελέγχου
— Γραφείο Προγραμματισμού
— Γενικό Λογιστήριο της Δημοκρατίας
— Γραφείο Επιτρόπου Προστασίας Δεδομένων Προσωπικού Χαρακτήρα
— Γραφείο Εφόρου Δημοσίων Ενισχύσεων
— Αναθεωρητική Αρχή Προσφορών
— Υπηρεσία Εποπτείας και Ανάπτυξης Συνεργατικών Εταιρειών
— Αναθεωρητική Αρχή Προσφύγων
— Υπουργείο Άμυνας
— Υπουργείο Γεωργίας, Φυσικών Πόρων και Περιβάλλοντος
—— Τμήμα Γεωργίας
— Κτηνιατρικές Υπηρεσίες
— Τμήμα Δασών
— Τμήμα Αναπτύξεως Υδάτων
— Τμήμα Γεωλογικής Επισκόπησης
— Μετεωρολογική Υπηρεσία
— Τμήμα Αναδασμού
— Υπηρεσία Μεταλλείων
— Ινστιτούτο Γεωργικών Ερευνών
— Τμήμα Αλιείας και Θαλάσσιων Ερευνών
— Υπουργείο Δικαιοσύνης και Δημοσίας Τάξεως
—— Αστυνομία
— Πυροσβεστική Υπηρεσία Κύπρου
— Τμήμα Φυλακών
— Υπουργείο Εμπορίου, Βιομηχανίας και Τουρισμού
—— Τμήμα Εφόρου Εταιρειών και Επίσημου Παραλήπτη
— Υπουργείο Εργασίας και Κοινωνικών Ασφαλίσεων
—— Τμήμα Εργασίας
— Τμήμα Κοινωνικών Ασφαλίσεων
— Τμήμα Υπηρεσιών Κοινωνικής Ευημερίας
— Κέντρο Παραγωγικότητας Κύπρου
— Ανώτερο Ξενοδοχειακό Ινστιτούτο Κύπρου
— Ανώτερο Τεχνολογικό Ινστιτούτο
— Τμήμα Επιθεώρησης Εργασίας
— Τμήμα Εργασιακών Σχέσεων
— Υπουργείο Εσωτερικών
—— Επαρχιακές Διοικήσεις
— Τμήμα Πολεοδομίας και Οικήσεως
— Τμήμα Αρχείου Πληθυσμού και Μεταναστεύσεως
— Τμήμα Κτηματολογίου και Χωρομετρίας
— Γραφείο Τύπου και Πληροφοριών
— Πολιτική Άμυνα
— Υπηρεσία Μέριμνας και Αποκαταστάσεων Εκτοπισθέντων
— Υπηρεσία Ασύλου
— Υπουργείο Εξωτερικών
— Υπουργείο Οικονομικών
—— Τελωνεία
— Τμήμα Εσωτερικών Προσόδων
— Στατιστική Υπηρεσία
— Τμήμα Κρατικών Αγορών και Προμηθειών
— Τμήμα Δημόσιας Διοίκησης και Προσωπικού
— Κυβερνητικό Τυπογραφείο
— Τμήμα Υπηρεσιών Πληροφορικής
— Υπουργείο Παιδείας και Πολιτισμού
— Υπουργείο Συγκοινωνιών και Έργων
—— Τμήμα Δημοσίων Έργων
— Τμήμα Αρχαιοτήτων
— Τμήμα Πολιτικής Αεροπορίας
— Τμήμα Εμπορικής Ναυτιλίας
— Τμήμα Οδικών Μεταφορών
— Τμήμα Ηλεκτρομηχανολογικών Υπηρεσιών
— Τμήμα Ηλεκτρονικών Επικοινωνιών
— Υπουργείο Υγείας
—— Φαρμακευτικές Υπηρεσίες
— Γενικό Χημείο
— Ιατρικές Υπηρεσίες και Υπηρεσίες Δημόσιας Υγείας
— Οδοντιατρικές Υπηρεσίες
— Υπηρεσίες Ψυχικής Υγείας
LOTYŠSKO
1. Ministerstva, ministerské sekretariáty pro zvláštní úkoly a jejich podřízené instituce
— Aizsardzības ministrija un tās padotībā esošās iestādes
— Ārlietu ministrija un tas padotībā esošās iestādes
— Bērnu un ģimenes lietu ministrija un tās padotībā esošas iestādes
— Ekonomikas ministrija un tās padotībā esošās iestādes
— Finanšu ministrija un tās padotībā esošās iestādes
— Iekšlietu ministrija un tās padotībā esošās iestādes
— Izglītības un zinātnes ministrija un tās padotībā esošās iestādes
— Kultūras ministrija un tas padotībā esošās iestādes
— Labklājības ministrija un tās padotībā esošās iestādes
— Reģionālās attīstības un pašvaldības lietu ministrija un tās padotībā esošās iestādes
— Satiksmes ministrija un tās padotībā esošās iestādes
— Tieslietu ministrija un tās padotībā esošās iestādes
— Veselības ministrija un tās padotībā esošās iestādes
— Vides ministrija un tās padotībā esošās iestādes
— Zemkopības ministrija un tās padotībā esošās iestādes
— Īpašu uzdevumu ministra sekretariāti un to padotībā esošās iestādes
— Satversmes aizsardzības birojs
2. Jiné státní instituce
— Augstākā tiesa
— Centrālā vēlēšanu komisija
— Finanšu un kapitāla tirgus komisija
— Latvijas Banka
— Prokuratūra un tās pārraudzībā esošās iestādes
— Saeimas kanceleja un tās padotībā esošās iestādes
— Satversmes tiesa
— Valsts kanceleja un tās padotībā esošās iestādes
— Valsts kontrole
— Valsts prezidenta kanceleja
— Tiesībsarga birojs
— Nacionālā radio un televīzijas padome
— Citas valsts iestādes, kuras nav ministriju padotībā (jiné státní instituce, které nejsou podřízeny ministerstvům)
LITVA
— Prezidentūros kanceliarija
— Seimo kanceliarija
— Instituce odpovědné Seimas (parlamentu):
—— Lietuvos mokslo taryba,
— Seimo kontrolierių įstaiga,
— Valstybės kontrolė,
— Specialiųjų tyrimų tarnyba,
— Valstybės saugumo departamentas,
— Konkurencijos taryba,
— Lietuvos gyventojų genocido ir rezistencijos tyrimo centras,
— Vertybinių popierių komisija,
— Ryšių reguliavimo tarnyba,
— Nacionalinė sveikatos taryba,
— Etninės kultūros globos taryba,
— Lygių galimybių kontrolieriaus tarnyba,
— Valstybinė kultūros paveldo komisija,
— Vaiko teisių apsaugos kontrolieriaus įstaiga,
— Valstybinė kainų ir energetikos kontrolės komisija,
— Valstybinė lietuvių kalbos komisija,
— Vyriausioji rinkimų komisija,
— Vyriausioji tarnybinės etikos komisija,
— Žurnalistų etikos inspektoriaus tarnyba.
— Vyriausybės kanceliarija
— Instituce odpovědné Vyriausybės (vládě):
—— Ginklų fondas,
— Informacinės visuomenės plėtros komitetas,
— Kūno kultūros ir sporto departamentas,
— Lietuvos archyvų departamentas,
— Mokestinių ginčų komisija,
— Statistikos departamentas,
— Tautinių mažumų ir išeivijos departamentas,
— Valstybinė tabako ir alkoholio kontrolės tarnyba,
— Viešųjų pirkimų tarnyba,
— Narkotikų kontrolės departamentas,
— Valstybinė atominės energetikos saugos inspekcija,
— Valstybinė duomenų apsaugos inspekcija,
— Valstybinė lošimų priežiūros komisija,
— Valstybinė maisto ir veterinarijos tarnyba,
— Vyriausioji administracinių ginčų komisija,
— Draudimo priežiūros komisija,
— Lietuvos valstybinis mokslo ir studijų fondas,
— Lietuvių grįžimo į Tėvynę informacijos centras.
— Konstitucinis Teismas
— Lietuvos bankas
— Aplinkos ministerija
— Instituce podléhající Aplinkos ministerija (Ministerstvu životního prostředí):
—— Generalinė miškų urėdija,
— Lietuvos geologijos tarnyba,
— Lietuvos hidrometeorologijos tarnyba,
— Lietuvos standartizacijos departamentas,
— Nacionalinis akreditacijos biuras,
— Valstybinė metrologijos tarnyba,
— Valstybinė saugomų teritorijų tarnyba,
— Valstybinė teritorijų planavimo ir statybos inspekcija.
— Finansų ministerija
— Instituce podléhající Finansų ministerija (Ministerstvu financí):
—— Muitinės departamentas,
— Valstybės dokumentų technologinės apsaugos tarnyba,
— Valstybinė mokesčių inspekcija,
— Finansų ministerijos mokymo centras.
— Krašto apsaugos ministerija
— Instituce podléhající Krašto apsaugos ministerijos (Ministerstvu národní obrany):
—— Antrasis operatyvinių tarnybų departamentas,
— Centralizuota finansų ir turto tarnyba,
— Karo prievolės administravimo tarnyba,
— Krašto apsaugos archyvas,
— Krizių valdymo centras,
— Mobilizacijos departamentas,
— Ryšių ir informacinių sistemų tarnyba,
— Infrastruktūros plėtros departamentas,
— Valstybinis pilietinio pasipriešinimo rengimo centras.
— Lietuvos kariuomenė
— Krašto apsaugos sistemos kariniai vienetai ir tarnybos
— Kultūros ministerija
— Instituce podléhající Kultūros ministerijos (Ministerstvu kultury):
—— Kultūros paveldo departamentas,
— Valstybinė kalbos inspekcija.
— Socialinės apsaugos ir darbo ministerija
— Instituce podléhající Socialinės apsaugos ir darbo ministerijos (Ministerstvu sociálního zabezpečení a práce):
—— Garantinio fondo administracija,
— Valstybės vaiko teisių apsaugos ir įvaikinimo tarnyba,
— Lietuvos darbo birža,
— Lietuvos darbo rinkos mokymo tarnyba,
— Trišalės tarybos sekretoriatas,
— Socialinių paslaugų priežiūros departamentas,
— Darbo inspekcija,
— Valstybinio socialinio draudimo fondo valdyba,
— Neįgalumo ir darbingumo nustatymo tarnyba,
— Ginčų komisija,
— Techninės pagalbos neįgaliesiems centras,
— Neįgaliųjų reikalų departamentas.
— Susisiekimo ministerija
— Instituce podléhající Susisiekimo ministerijos (Ministerstvu dopravy a spojů):
—