EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32011R1034

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1034/2011 ze dne 17. října 2011 o dohledu nad provozní bezpečností uspořádání letového provozu (ATM) a letových navigačních služeb a o změně nařízení (EU) č. 691/2010 Text s významem pro EHP

OJ L 271, 18.10.2011, p. 15–22 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Croatian: Chapter 07 Volume 020 P. 204 - 211

No longer in force, Date of end of validity: 01/01/2020; Zrušeno 32017R0373

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2011/1034/oj

18.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/15


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1034/2011

ze dne 17. října 2011

o dohledu nad provozní bezpečností uspořádání letového provozu (ATM) a letových navigačních služeb a o změně nařízení (EU) č. 691/2010

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb) (1), a zejména na článek 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru) (2), a zejména na článek 6 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670/EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES (3), a zejména na článek 8b uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle nařízení (ES) č. 216/2008 má Komise za pomoci Evropské agentury pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“) přijmout příslušná prováděcí pravidla, která stanoví řadu předpisů o provozní bezpečnosti týkajících se zavedení efektivní funkce dohledu nad bezpečností uspořádání letového provozu (ATM). Podle článku 8b nařízení č. 216/2008 mají být tato prováděcí pravidla vytvořena na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení) (4). Toto nařízení vychází z nařízení Komise (ES) č. 1315/2007 ze dne 8. listopadu 2007 o dohledu nad bezpečností řízení letového provozu a změně nařízení (ES) č. 2096/2005 (5).

(2)

Je potřeba přesněji vymezit úlohu a funkce příslušných úřadů na základě ustanovení nařízení (ES) č. 216/2008, nařízení (ES) č. 549/2004, nařízení (ES) č. 550/2004 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě) (6). Tato nařízení zahrnují požadavky týkající se provozní bezpečnosti letových navigačních služeb. Zatímco poskytovatelé nesou odpovědnost za bezpečné poskytování letových navigačních služeb, členské státy by prostřednictvím příslušných úřadů měly zajistit účinný dohled.

(3)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na vojenské činnosti a výcvik, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004 a čl. 1 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 216/2008.

(4)

Příslušné úřady by měly v souladu s tímto nařízením provádět regulační audity a hodnocení provozní bezpečnosti, které jsou součástí řádných inspekcí a hodnocení stanovených v nařízení (ES) č. 216/2008 a nařízení (ES) č. 550/2004.

(5)

Příslušné úřady by měly zvážit využití přístupu dohledu nad provozní bezpečností uplatněného v tomto nařízení i v jiných oblastech dohledu za účelem poskytnutí účinného a jednotného dozoru.

(6)

Funkční systémy, které umožňují uspořádání letového provozu, jsou využívány v rámci všech letových navigačních služeb i při uspořádání toku letového provozu (ATFM) a uspořádání vzdušného prostoru (ASM). Proto by jakékoli změny těchto funkčních systémů měly podléhat dohledu nad provozní bezpečností.

(7)

Příslušné úřady by měly přijmout veškerá nezbytná opatření v případě, že systém či část systému nesplňuje příslušné požadavky. V této souvislosti, a zejména v případě, kdy má být vydán příkaz k zajištění provozní bezpečnosti, by měl příslušný úřad zvážit vydání pokynů oznámeným subjektům, které se podílejí na vydávání prohlášení podle článku 5 nebo článku 6 nařízení (ES) č. 552/2004, aby vedly konkrétní šetření s ohledem na daný technický systém.

(8)

Každoroční podávání zpráv o dohledu nad provozní bezpečností příslušnými úřady by mělo přispět k transparentnosti a posílení účasti na dohledu nad provozní bezpečností. Tyto zprávy by měly být určeny Komisi, agentuře a členským státům, které tyto příslušné úřady jmenují či ustanoví. Dále by měly být tyto výroční zprávy o dohledu nad provozní bezpečností využívány v rámci regionální spolupráce, při standardizačních kontrolách podle nařízení (ES) č. 216/2008 a při mezinárodním monitorování dohledu nad provozní bezpečností. Do zpráv o příslušných opatřeních by měly být zahrnuty informace týkající se monitorování výkonnosti v oblasti provozní bezpečnosti, dodržování platných předpisů o provozní bezpečnosti organizacemi, nad nimiž je prováděn dohled, programu regulatorních auditů provozní bezpečnosti, hodnocení argumentů provozní bezpečnosti, změn funkčních systémů zaváděných organizacemi v souladu s postupy schválenými příslušným úřadem a příkazů k zajištění provozní bezpečnosti vydaných tímto úřadem.

(9)

Podle čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 216/2008 a čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 550/2004 by příslušné úřady měly navázat úzkou spolupráci, aby zajistily přiměřený dozor nad poskytovateli letových navigačních služeb, kteří poskytují služby v rámci vzdušného prostoru spadajícího pod pravomoc jiného členského státu než členského státu, který vydal osvědčení. Podle článku 15 nařízení (ES) č. 216/2008 by si příslušné úřady měly vyměňovat zejména vhodné informace o dohledu nad provozní bezpečností, pokud jde o jednotlivé organizace.

(10)

Agentura by měla dále vyhodnotit ustanovení tohoto nařízení, a to zejména ustanovení týkající se dohledu nad změnami v provozní bezpečnosti, a vydat stanovisko s ohledem na přizpůsobení takovýchto změn celkovému systémovému přístupu se zřetelem k začlenění těchto ustanovení do budoucí společné regulační struktury v oblasti provozní bezpečnosti civilního letectví a ke zkušenostem zúčastněných stran a příslušných úřadů. Cílem tohoto stanoviska agentury by mělo být také usnadnění provádění státního programu provozní bezpečnosti Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) v rámci Unie a jako součást tohoto celkového systémového přístupu.

(11)

Bezpečné provádění některých funkcí sítě zřízených podle nařízení (ES) č. 551/2004 vyžaduje, aby subjekt, který se na nich podílí, podléhal určitým požadavkům na provozní bezpečnost. Tyto požadavky, jejichž cílem je zajistit, aby takový subjekt nebo organizace pracovaly bezpečným způsobem, jsou stanoveny v Komise (EU) č. 677/2011 ze dne 7. července 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro funkce sítě uspořádání letového provozu (ATM) a kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2010 (7). Jedná se o organizační požadavky na provozní bezpečnost, které se velmi podobají obecným požadavkům stanoveným v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 1035/2011 (8), avšak které jsou přizpůsobeny odpovědnosti v oblasti provozní bezpečnosti funkcí sítě. S cílem podpořit celkový systémový přístup k regulaci provozní bezpečnosti v oblasti civilního letectví je třeba, aby provádění těchto požadavků podléhalo dohledu, stejně jako podléhají dohledu poskytovatelé letových navigačních služeb.

(12)

Skupina na vysoké úrovni pro budoucí regulační rámec evropské letecké dopravy zdůraznila ve svém doporučení z července 2007 potřebu oddělit regulační dohled od poskytování služeb nebo funkcí. V souladu s touto zásadou stanoví článek 6 nařízení (ES) č. 551/2004, že subjekt jmenovaný vykonáváním funkcí sítě musí podléhat příslušným opatřením zajišťujícím dohled. Vzhledem k tomu, že agentura již vykonává funkci nezávislý dohled nad provozní bezpečností celoevropských poskytovatelů ATM/ANS v souladu s článkem 22a nařízení (ES) č. 216/2008, bylo by plně v souladu s evropskou politikou provozní bezpečnosti letectví, kdyby jí byla svěřena podpora Komise při výkonu stejných úkolů týkajících se evropských funkcí sítě.

(13)

Nařízení (ES) č. 1315/2007 by proto mělo být zrušeno.

(14)

Nařízení Komise (EU) č. 691/2010 ze dne 29. července 2010, kterým se stanoví systém sledování výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě a mění nařízení (ES) č. 2096/2005 (9), by mělo být změněno s cílem přizpůsobit je tomuto nařízení.

(15)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro jednotné nebe,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Tímto nařízením se stanoví požadavky vztahující se na výkon funkce dohledu nad provozní bezpečností příslušnými úřady, pokud jde o letové navigační služby, uspořádání toku letového provozu (ATFM) a uspořádání vzdušného prostoru (ASM) pro všeobecný letový provoz a další funkce sítě.

2.   Toto nařízení se vztahuje na činnosti příslušných úřadů a kvalifikovaných subjektů, které jednají jejich jménem, pokud jde o dohled nad provozní bezpečností letových navigačních služeb, ATFM, ASM a dalších funkcí sítě.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článku 2 nařízení (ES) č. 549/2004 a v článku 3 nařízení (ES) č. 216/2008. Definice „osvědčení“ v čl. 2 bodu 15 nařízení (ES) č. 549/2004 se však nepoužije.

Rovněž se použijí tyto definice:

1)

„nápravným opatřením“ se rozumí opatření k odstranění příčiny zjištěné neshody;

2)

„funkčním systémem“ se rozumí kombinace systémů, postupů a lidských zdrojů uspořádaných tak, aby vykonávaly v rámci ATM určitou funkci;

3)

„manažerem struktury vzdušného prostoru“ se rozumí nezávislý a odborně příslušný subjekt pověřený podle čl. 6 odst. 2 nebo odst. 6 nařízení (ES) č. 551/2004 za účelem plnění povinností stanovených v uvedeném článku a v tomto nařízení;

4)

„funkcemi sítě“ se rozumí zvláštní funkce uvedené v článku 6 nařízení (ES) č. 551/2004;

5)

„organizací“ se rozumí buď poskytovatel letových navigačních služeb, nebo subjekt poskytující ATFM či ASM nebo další funkce sítě;

6)

„procesem“ se rozumí soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících činností, které přeměňují vstupy na výstupy;

7)

„argumentem provozní bezpečnosti“ se rozumí prokázání a důkaz, že navrhovaná změna funkčního systému může být zavedena na základě cílů nebo norem stanovených stávajícím regulativním rámcem v souladu s regulatorními požadavky na provozní bezpečnost;

8)

„příkazem k zajištění provozní bezpečnosti“ se rozumí dokument vydaný či přijatý příslušným úřadem, kterým se nařizuje provést ve funkčním systému opatření k obnovení provozní bezpečnosti v případě, že se prokáže, že by jinak mohla být snížena provozní bezpečnost letectví;

9)

„cílem provozní bezpečnosti“ se rozumí kvalitativní nebo kvantitativní údaj, který stanovuje nejvyšší frekvenci nebo pravděpodobnost, s níž lze očekávat výskyt rizika;

10)

„regulatorním auditem provozní bezpečnosti“ se rozumí systematické a nezávislé zkoumání prováděné příslušným úřadem nebo z jeho pověření, aby se určilo, zda celá opatření nebo jejich části související s provozní bezpečností, pokud jde o procesy a jejich výsledky, výrobky či služby, splňují požadavky na opatření související s provozní bezpečností a zda jsou účinně zaváděna a jsou vhodná k dosažení očekávaných výsledků;

11)

„regulatorními požadavky na provozní bezpečnost“ se rozumí požadavky stanovené Evropskou unií nebo vnitrostátními předpisy pro poskytování letových navigačních služeb nebo funkcí ATFM a ASM nebo jiných funkcí sítě, pokud jde o technickou a provozní způsobilost a vhodnost poskytovat tyto služby a funkce, řízení jejich provozní bezpečnosti, ale i systémy, jejich části a postupy s nimi spojené;

12)

„požadavkem na provozní bezpečnost“ se rozumí prostředek pro omezení rizik, určený strategií omezování rizik, který dosahuje určitého cíle provozní bezpečnosti, včetně požadavků organizačních, provozních, procedurálních, funkčních, výkonnostních a požadavků na vzájemnou operační součinnost (interoperabilitu) nebo parametrů prostředí;

13)

„ověřováním“ se rozumí potvrzení prostřednictvím předložení objektivních důkazů, že specifikované požadavky byly splněny;

14)

„celoevropskými ATM/ANS“ se rozumí činnost, která je navržena a zřízena pro uživatele ve většině členských států nebo ve všech členských státech a která může rovněž překračovat vzdušný prostor území, na které se vztahuje Smlouva.

Článek 3

Příslušné úřady pro dohled

Pro účely tohoto nařízení, a aniž je dotčeno vzájemné uznávání osvědčení poskytovatele letových navigačních služeb podle čl. 7 odst. 8 nařízení (ES) č. 550/2004 a článek 11 nařízení (ES) č. 216/2008, se příslušnými úřady pro dohled rozumí:

a)

v případě organizací, jejichž hlavní místo činnosti a případně též sídlo se nachází v členském státě, na jehož území poskytují letové navigační služby, vnitrostátní dozorový orgán jmenovaný nebo zřízený tímto členským státem;

b)

v případě organizací, u kterých byla odpovědnost za dohled nad provozní bezpečností podle dohod uzavřených mezi členskými státy v souladu s článkem 2 nařízení (ES) č. 550/2004 udělena odlišně od písmene a), příslušné úřady jmenované podle těchto dohod, přičemž tyto dohody musí být v souladu s požadavky čl. 2 odst. 3 až 6 nařízení (ES) č. 550/2004;

c)

v případě organizací poskytujících ATM či letové navigační služby ve vzdušném prostoru území, na něž se vztahuje Smlouva a jejichž hlavní místo činnosti a případně též sídlo se nachází mimo území podléhajícího ustanovením Smlouvy, Evropská agentura pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“);

d)

v případě organizací poskytujících celoevropské ATM/ANS a v případě veškerých ostatních funkcí sítě ve vzdušném prostoru území, na které se vztahuje Smlouva, agentura.

Článek 4

Funkce dohledu nad provozní bezpečností

1.   Příslušné úřady vykonávají dohled nad provozní bezpečností jako součást dozoru nad plněním požadavků platných pro letové navigační služby i pro ATFM, ASM a další funkce sítě za účelem sledování bezpečného poskytování těchto činností a ověření, zda jsou dodržovány příslušné regulatorní požadavky na provozní bezpečnost a všechna opatření k jejich zavedení.

2.   Při uzavírání dohody o dozoru nad organizacemi působícími ve funkčních blocích vzdušného prostoru, které zahrnují vzdušný prostor, jenž spadá do pravomoci více než jednoho členského státu, nebo v případě přeshraničního poskytování služeb dotyčné členské státy určí a udělí odpovědnost za dohled nad provozní bezpečností, aby bylo zajištěno, že:

a)

je jednoznačně stanovena odpovědnost za splnění každého ustanovení tohoto nařízení;

b)

členské státy mají přehled o mechanismech výkonu dohledu nad provozní bezpečností a o jejich výsledcích;

c)

je zajištěna výměna příslušných informací mezi úřadem/úřady pro dohled a úřadem pro vydávání osvědčení.

Členské státy pravidelně přezkoumávají dohodu a její praktické provádění, a to zejména s ohledem na dosahovanou výkonnost v oblasti provozní bezpečnosti.

3.   Při uzavírání dohod o dozoru nad organizacemi působícími ve funkčních blocích vzdušného prostoru nebo v přeshraničních činnostech, ve kterých je agentura příslušným úřadem pro alespoň jednu z organizací v souladu s čl. 3 písm. b), dotčené členské státy spolupracují s agenturou, aby se zajistilo splnění odst. 2 písm. a), b) a c).

Článek 5

Sledování výkonnosti v oblasti provozní bezpečnosti

1.   Příslušné úřady pravidelně sledují a hodnotí dosahované úrovně provozní bezpečnosti, aby zjistily, zda splňují regulatorní požadavky na provozní bezpečnost platné pro bloky vzdušného prostoru, které spadají do jejich pravomoci.

2.   Příslušné úřady využijí výsledků sledování provozní bezpečnosti zejména pro určování oblastí, ve kterých je nezbytnou prioritou ověřování dodržování regulatorních požadavků na provozní bezpečnost.

Článek 6

Ověřování dodržování regulatorních požadavků na provozní bezpečnost

1.   Příslušné úřady stanoví proces s cílem ověřit:

a)

dodržování příslušných regulatorních požadavků na provozní bezpečnost před vydáním či obnovením platnosti osvědčení nezbytného pro poskytování letových navigačních služeb, včetně podmínek souvisejících s provozní bezpečností, které jsou s ním spojeny;

b)

plnění veškerých povinností souvisejících s provozní bezpečností uvedených v ustanovujícím aktu vydaném v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 550/2004;

c)

trvalé dodržování příslušných regulatorních požadavků na provozní bezpečnost organizacemi;

d)

provádění cílů provozní bezpečnosti, požadavků na provozní bezpečnost a dalších podmínek souvisejících s provozní bezpečností uvedených v:

i)

prohlášeních o ověřování systémů, včetně všech příslušných prohlášení o shodě či vhodnosti pro použití částí systémů, vydaných v souladu s nařízením (ES) č. 552/2004,

ii)

postupech pro posouzení a omezování rizik stanovených na základě regulatorních požadavků na provozní bezpečnost platných pro letové navigační služby, ATFM, ASM a manažera struktury vzdušného prostoru;

e)

provádění příkazů k zajištění provozní bezpečnosti.

2.   Proces uvedený v odstavci 1:

a)

je založen na dokumentovaných postupech;

b)

je podložen dokumentací zvláště určenou jako návod pro personál provádějící dohled nad provozní bezpečností se zřetelem k výkonu jeho funkce;

c)

poskytuje dotyčné organizaci informace o výsledcích činností dohledu nad provozní bezpečností;

d)

je založen na regulatorních auditech provozní bezpečnosti a hodnoceních prováděných v souladu s články 7, 9 a 10;

e)

poskytuje příslušným úřadům důkazy potřebné pro další postup, včetně opatření stanovených v článku 9 nařízení (ES) č. 549/2004, v čl. 7 odst. 7 nařízení (ES) č. 550/2004 a v článcích 10, 25 a 68 nařízení (ES) č. 216/2008, v situacích, kdy regulatorní požadavky na provozní bezpečnost nejsou dodržovány.

Článek 7

Regulatorní audity provozní bezpečnosti

1.   Příslušné úřady nebo kvalifikované subjekty pověřené těmito úřady provádí regulatorní audity provozní bezpečnosti.

2.   Regulatorní audity provozní bezpečnosti uvedené v odstavci 1:

a)

poskytují příslušným úřadům důkazy o dodržování příslušných regulatorních požadavků na provozní bezpečnost a opatření k provádění tím, že zhodnotí potřebu zlepšení nebo nápravného opatření;

b)

jsou nezávislé na činnostech vnitřního auditu prováděných dotyčnou organizací jako součást jejích systémů řízení provozní bezpečnosti nebo kvality;

c)

jsou prováděny auditory oprávněnými v souladu s požadavky uvedenými v článku 12;

d)

vztahují se na opatření k provádění jako celek nebo na jejich části a na procesy, výrobky či služby;

e)

určují, zda:

i)

opatření k provádění jsou v souladu s regulatorními požadavky na provozní bezpečnost,

ii)

provedené činnosti jsou v souladu s opatřeními k provádění,

iii)

výsledky uskutečněných činností se shodují s výsledky očekávanými na základě opatření k provádění;

f)

vedou k nápravě jakýchkoli zjištěných neshod v souladu s článkem 8.

3.   Příslušné úřady v rámci programu inspekcí stanoveného v článku 8 prováděcího nařízení (EU) č. 1035/2011 sestaví a minimálně jednou za rok aktualizují program regulatorních auditů provozní bezpečnosti tak, aby:

a)

se tento program vztahoval na všechny oblasti, které se mohou týkat provozní bezpečnosti, se zaměřením na oblasti, ve kterých byly zjištěny problémy;

b)

se tento program týkal všech organizací, služeb a funkcí sítě působících pod dohledem příslušných úřadů;

c)

se zajistilo provádění auditů způsobem odpovídajícím úrovni rizika, které je spojeno s činnostmi organizací;

d)

se zajistilo provádění dostatečného počtu auditů po dobu dvou let k ověření dodržování příslušných regulatorních požadavků na provozní bezpečnost všemi organizacemi ve všech relevantních oblastech funkčního systému;

e)

se zajistila následná činnost provedení nápravných opatření.

4.   Příslušné úřady mohou podle potřeby rozhodnout o změně rozsahu naplánovaných auditů a o provedení dalších auditů.

5.   Příslušné úřady rozhodnou o tom, která opatření, prvky, služby, funkce, výrobky, fyzická místa a činnosti mají být předmětem auditu v určeném časovém rámci.

6.   Pozorování z auditů a zjištěné neshody se dokumentují. Zjištěné neshody jsou podloženy důkazy a identifikovány z hlediska příslušných regulatorních požadavků na provozní bezpečnost a souvisejících opatření k provádění, vůči nimž byl audit proveden.

7.   Vyhotoví se zpráva z auditu, včetně podrobností o nesouladu.

Článek 8

Nápravná opatření

1.   Příslušné úřady informují o zjištěních z auditu auditované organizace a zároveň vyžádají nápravná opatření k vyřešení zjištěných neshod, aniž je dotčeno jakékoli další opatření vyžadované platnými regulatorními požadavky na provozní bezpečnost.

2.   Auditované organizace určí nápravná opatření, jež uznají za vhodná pro odstranění nesouladu, a časový rámec pro jejich realizaci.

3.   Příslušné úřady posoudí nápravná opatření a způsob realizace stanovený auditovanými organizacemi a schválí je, pokud závěrem posouzení je, že jsou vhodná k odstranění nesouladu.

4.   Auditované organizace zahájí nápravná opatření schválená příslušnými úřady. Tato nápravná opatření a následný proces se ukončí ve lhůtě schválené příslušnými úřady.

Článek 9

Dohled nad provozní bezpečností změn funkčních systémů

1.   Při rozhodování o zavádění změn svých funkčních systémů týkajících se provozní bezpečnosti využívají organizace pouze postupů schválených dotčeným příslušným úřadem. V případě poskytovatelů letových provozních služeb a poskytovatelů komunikačních, navigačních nebo přehledových služeb dotčený příslušný úřad schválí tyto postupy v rámci prováděcího nařízení (EU) č. 1035/2011.

2.   Organizace uvědomí dotčený příslušný úřad o všech plánovaných změnách týkajících se provozní bezpečnosti. Příslušné úřady pro tyto účely zavedou vhodné správní postupy v souladu s vnitrostátním právem.

3.   Pokud se nepoužije článek 10, mohou organizace zavést oznámené změny na základě postupů stanovených v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 10

Postupy hodnocení navrhovaných změn

1.   Příslušné úřady hodnotí argumenty provozní bezpečnosti spojené s novými funkčními systémy nebo změnami stávajících funkčních systémů navrhovanými organizací, pokud:

a)

je při posuzování závažnosti prováděném v souladu s bodem 3.2.4 přílohy II prováděcího nařízení (EU) č. 1035/2011 stanovena kategorie závažnosti 1 nebo kategorie závažnosti 2, pokud jde o možné následky zjištěných nebezpečí, nebo

b)

zavedení těchto změn vyžaduje nové letecké normy.

Pokud příslušný úřady stanoví, že je třeba provést hodnocení v jiných situacích než těch, které jsou uvedeny v písmenech a) a b), oznámí organizaci, že provedou hodnocení provozní bezpečnosti oznámené změny.

2.   Hodnocení se provádí způsobem odpovídajícím úrovni rizika, které představuje nový funkční systém nebo navrhované změny stávajících funkčních systémů.

Hodnocení:

a)

se provedou s použitím dokumentovaných postupů;

b)

jsou podložena dokumentací zvláště určenou jako návod pro personál provádějící dohled nad provozní bezpečností se zřetelem k výkonu jeho funkce;

c)

zváží cíle provozní bezpečnosti, požadavky na provozní bezpečnost a další podmínky provozní bezpečnosti související se zvažovanou změnou, které byly stanoveny v:

i)

prohlášeních o ověřování systémů uvedených v článku 6 nařízení (ES) č. 552/2004,

ii)

prohlášeních o shodě nebo vhodnosti pro použití částí systémů uvedených v článku 5 nařízení (ES) č. 552/2004 nebo

iii)

dokumentaci posouzení a omezování rizik, jež byla vyhotovena na základě platných regulatorních požadavků na provozní bezpečnost;

d)

případně stanoví další podmínky provozní bezpečnosti související se zaváděním změny;

e)

posoudí přijatelnost předložených argumentů provozní bezpečnosti, přičemž se zohlední:

i)

identifikace nebezpečí,

ii)

důslednost v přiřazování kategorií závažnosti,

iii)

platnost cílů provozní bezpečnosti,

iv)

platnost, účinnost a proveditelnost požadavků na provozní bezpečnost a ostatních určených podmínek provozní bezpečnosti,

v)

důkaz o tom, že cíle provozní bezpečnosti, bezpečnostní požadavky na provozní bezpečnost a ostatní podmínky provozní bezpečnosti jsou soustavně plněny,

vi)

důkaz o tom, že proces použitý k vytvoření argumentů bezpečnosti splňuje regulatorní požadavky na provozní bezpečnost;

f)

ověří postupy používané organizacemi k vytvoření argumentů provozní bezpečnosti v souvislosti se zaváděním nového funkčního systému či zvažovanými změnami stávajících funkčních systémů;

g)

zjistí, zda je nezbytné ověřit soustavné dodržování předpisů;

h)

zahrnují veškerou nezbytnou součinnost s úřady odpovědnými za dohled nad provozní bezpečností letové způsobilosti a letového provozu;

i)

obsahují oznámení o schválení zvažovaných změn s případnými podmínkami, či o jejich neschválení podložené odůvodněním.

3.   Zavedení změn, které jsou předmětem daného hodnocení, do praxe musí být schváleno příslušnými úřady.

Článek 11

Kvalifikované subjekty

1.   V případě, že se příslušný úřad rozhodne přenést na kvalifikovaný subjekt pravomoc k provádění regulatorních auditů provozní bezpečnosti či hodnocení v souladu s tímto nařízením, zajistí, aby kritéria používaná pro výběr subjektu ze subjektů kvalifikovaných podle článku 3 nařízení (ES) č. 550/2004 a článku 13 nařízení (ES) č. 216/2008 zahrnovala následující skutečnosti:

a)

kvalifikovaný subjekt má předchozí zkušenost s hodnocením provozní bezpečnosti u subjektů v letectví;

b)

kvalifikovaný subjekt se zároveň neúčastní vnitřních činností v systémech řízení provozní bezpečnosti nebo kvality dotyčné organizace;

c)

veškerý personál, který se účastní provádění regulatorních auditů provozní bezpečnosti či hodnocení, je dostatečně vyškolen a kvalifikován a splňuje kvalifikační kritéria stanovená v čl. 12 odst. 3 tohoto nařízení.

2.   Kvalifikovaný subjekt vyjádří souhlas s tím, že může být předmětem auditu prováděného příslušným úřadem nebo jakoukoliv organizací tímto úřadem pověřenou.

3.   Příslušné úřady vedou záznam o kvalifikovaných subjektech pověřených tím, aby jejich jménem prováděly regulatorní audity provozní bezpečnosti či hodnocení. V těchto záznamech je dokumentováno plnění požadavků uvedených v odstavci 1.

Článek 12

Způsobilost pro vykonávání dohledu nad provozní bezpečností

1.   Členské státy a Komise zajistí, aby příslušné úřady měly způsobilost nezbytnou k zajištění dohledu nad provozní bezpečností nad organizacemi působícími pod jejich dohledem, včetně dostatečných finančních zdrojů pro provedení opatření stanovených v tomto nařízení.

2.   Příslušné úřady vyhotoví a každé dva roky aktualizují posouzení lidských zdrojů potřebných pro výkon funkcí dohledu nad provozní bezpečností, založené na analýze procesů požadovaných tímto nařízením a jejich uplatňování.

3.   Příslušné úřady zajistí, aby všechny osoby, které se podílejí na činnostech dohledu nad provozní bezpečností, byly způsobilé vykonávat požadovanou funkci. V tomto ohledu příslušné úřady:

a)

definují a dokumentují vzdělání, výcvik, technické a provozní znalosti, zkušenosti a kvalifikace týkající se povinností v každé funkci účastnící se dohledu nad provozní bezpečností v rámci jejich struktury;

b)

zajistí zvláštní školení pro osoby, které se podílejí na činnostech spočívajících v zajišťování dohledu nad provozní bezpečností v rámci jejich struktury;

c)

zajistí, aby personál určený k provádění regulatorních auditů provozní bezpečnosti, včetně auditujícího personálu z kvalifikovaných subjektů, splňoval specifická kvalifikační kritéria definovaná příslušným úřadem. Tato kritéria musí zahrnovat:

i)

znalosti a pochopení požadavků souvisejících s letovými navigačními službami, ATFM, ASM a dalšími funkcemi sítě, vůči nimž mohou být provedeny,

ii)

používání metod hodnocení,

iii)

schopnosti vyžadované pro vedení auditu,

iv)

prokázání způsobilosti auditorů hodnocením nebo jiným přijatelným způsobem.

Článek 13

Příkazy k zajištění provozní bezpečnosti

1.   Příslušné úřady vydají příkaz k zajištění provozní bezpečnosti, pokud ve funkčním systému zjistily nebezpečný stav, jenž vyžaduje okamžité přijetí opatření.

2.   Příkazy k zajištění provozní bezpečnosti jsou předán dotčeným organizacím a obsahují přinejmenším tyto informace:

a)

identifikaci nebezpečného stavu;

b)

identifikaci dotčeného funkčního systému;

c)

požadovaná opatření a jejich zdůvodnění;

d)

termín, dokdy mají požadovaná opatření zajistit soulad s daným příkazem k zajištění provozní bezpečnosti;

e)

datum jeho vstupu v platnost.

3.   Příslušné úřady předají kopii příkazu k zajištění provozní bezpečnosti agentuře a dalším příslušným úřadům, a to zejména těm, které se účastní dohledu nad provozní bezpečností dotčeného funkčního systému, a též Komisi.

4.   Příslušné úřady ověří plnění platných příkazů k zajištění provozní bezpečnosti.

Článek 14

Záznamy o dohledu nad provozní bezpečností

Příslušné úřady vedou příslušné záznamy vztahující se k procesu dohledu nad provozní bezpečností, včetně zpráv ze všech regulatorních auditů provozní bezpečnosti a ostatních záznamů vztahujících se k provozní bezpečnosti, které se týkají osvědčení, určení, dohledu nad provozní bezpečností změn, příkazů k zajištění provozní bezpečnosti a využití kvalifikovaných subjektů, a udržují k nim přístup.

Článek 15

Hlášení o dohledu nad provozní bezpečností

1.   Příslušné úřady každoročně vyhotoví zprávu o dohledu nad provozní bezpečností o opatřeních přijatých na základě tohoto nařízení. Výroční zpráva o dohledu nad provozní bezpečností rovněž obsahuje informace týkající se následujících skutečností:

a)

organizační struktury a postupů příslušného úřadu;

b)

vzdušného prostoru spadajícího pod pravomoc členského státu, který zřídil či jmenoval příslušný úřad a organizace podléhající dohledu tohoto příslušného úřadu;

c)

kvalifikovaných subjektů pověřených prováděním regulatorních auditů provozní bezpečnosti;

d)

stávající výše prostředků tohoto příslušného úřadu;

e)

veškerých problémů týkajících se provozní bezpečnosti identifikovaných v rámci procesů dohledu nad provozní bezpečností řízených příslušným úřadem.

2.   Členské státy využijí zpráv vyhotovených jejich příslušnými úřady při předkládání svých výročních zpráv pro Komisi, jak je stanoveno v článku 12 nařízení (ES) č. 549/2004.

Výroční zprávy o dohledu nad provozní bezpečností se zpřístupní dotčeným členským státům v případě funkčních bloků vzdušného prostoru, agentuře a v rámci programů či činností prováděných na základě uzavřených mezinárodních dohod, jejichž cílem je sledovat či auditovat provádění dohledu nad provozní bezpečností letových navigačních služeb, ATFM, ASM a ostatních funkcí sítě.

Článek 16

Výměna informací mezi příslušnými úřady

Příslušné úřady naváží úzkou spolupráci v souladu s články 10 a 15 nařízení (ES) č. 216/2008 a čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 550/2004 a uskutečňují výměnu veškerých vhodných informací k zajištění dohledu nad provozní bezpečností nad všemi organizacemi poskytujícími přeshraniční služby či vykonávající funkce přeshraničního charakteru.

Článek 17

Přechodná ustanovení

1.   Činnosti zahájené na základě nařízení Komise (ES) č. 1315/2007 před vstupem tohoto nařízení v platnost jsou prováděny v souladu s tímto nařízení.

2.   Úřad členského státu, který nese odpovědnost za dohled nad provozní bezpečností organizací, pro něž je v souladu s článkem 3 příslušným úřadem agentura, přenese 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost funkci dohledu nad provozní bezpečností těchto organizací na agenturu, s výjimkou dohledu nad provozní bezpečností manažera struktury vzdušného prostoru, kde se případné přenesení na Komisi podporovanou agenturou uskuteční v den vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 18

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1315/2007 se zrušuje.

Článek 19

Změny nařízení Komise (EU) č. 691/2010

Bod 1.1 písm. e) přílohy IV nařízení (EU) č. 691/2010 se nahrazuje tímto:

„e)

zprávy o bezpečnosti Národní bezpečnostní asociace (NSA – „National Safety Association“) uvedené v článku 7, 8 a 14 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1034/2011 (10) a také zprávy NSA o řešení zjištěných bezpečnostních nedostatků, které jsou předmětem plánů nápravných opatření;

Článek 20

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. října 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 10.

(2)  Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 20.

(3)  Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 291, 9.11.2007, s. 16.

(6)  Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 26.

(7)  Úř. věst. L 185, 15.7.2011, s. 1.

(8)  Viz strana 23 v tomto čísle Úředního věstníku.

(9)  Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 271, 18.10.2011, s. 15.“


Top