EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32008R0008

Nařízení Komise (ES) č. 8/2008 ze dne 11. prosince 2007 , kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91, pokud jde o společné technické požadavky a správní postupy platné pro obchodní leteckou dopravu (Text s významem pro EHP )

OJ L 10, 12.1.2008, p. 1–206 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2008/8/oj

12.1.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 10/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 8/2008

ze dne 11. prosince 2007,

kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91, pokud jde o společné technické požadavky a správní postupy platné pro obchodní leteckou dopravu

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 ze dne 16. prosince 1991 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví (1), a zejména na čl. 11 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EHS) č. 3922/91 stanoví, že Komise přijme změny společných technických požadavků a správních postupů uvedených v příloze III vyvolané vědeckým a technickým pokrokem.

(2)

Příloha III nařízení (EHS) č. 3922/91, která obsahuje společné technické požadavky a správní postupy platné pro obchodní leteckou dopravu, vychází ze souboru harmonizovaných pravidel přijatých Sdruženými leteckými úřady (JAA) pod názvem „Společné letecké předpisy – obchodní letecká doprava (letouny)“ (JAR-OPS 1) ve znění ze dne 1. ledna 2005 (změna 8).

(3)

Od 1. ledna 2005 byly předpisy JAR-OPS 1 pozměněny (změny 9 až 12) za účelem zlepšení bezpečnostních požadavků v nich uvedených. Nové požadavky by měly být použitelné co nejdříve, nejpozději ode dne použití přílohy III nařízení (EHS) č. 3922/91, tj. dne 16. července 2008.

(4)

Vzhledem k tomu, že přijetí těchto změn je naléhavé s cílem poskytnout dotčeným provozovatelům letecké dopravy a orgánům lhůtu nezbytnou k přizpůsobení se novým požadavkům, je třeba použít postup pro naléhavé případy stanovený v čl. 12 odst. 4 uvedeného nařízení.

(5)

Příloha III nařízení (EHS) č. 3922/91 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro leteckou bezpečnost zřízeného článkem 12 nařízení (EHS) č. 3922/91,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha III nařízení (EHS) č. 3922/91 se nahrazuje přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. prosince 2007.

Za Komisi

Jacques BARROT

místopředseda


(1)  Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 4. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1900/2006 (Úř. věst. L 377, 27.12.2006, s. 176).


PŘÍLOHA

PŘÍLOHA III

Společné technické požadavky a správní postupy platné pro obchodní leteckou dopravu

OPS 1: Obchodní letecká doprava (letouny)

Obsah

HLAVA A

Použitelnost a definice

HLAVA B

Obecně

HLAVA C

Osvědčování provozovatele a dozor nad ním

HLAVA D

Provozní postupy

HLAVA E

Provoz za každého počasí

HLAVA F

Výkonnost obecně

HLAVA G

Třída výkonnosti A

HLAVA H

Třída výkonnosti B

HLAVA I

Třída výkonnosti C

HLAVA J

Hmotnost a vyvážení

HLAVA K

Přístroje a vybavení

HLAVA L

Komunikační a navigační vybavení

HLAVA M

Údržba letounu

HLAVA N

Letová posádka

HLAVA O

Palubní průvodčí

HLAVA P

Příručky, deníky a záznamy

HLAVA Q

Omezení doby letové služby a služby a požadavky na dobu odpočinku

HLAVA R

Letecká přeprava nebezpečného zboží

HLAVA S

Bezpečnost

HLAVA A

POUŽITELNOST A DEFINICE

OPS 1.001

Použitelnost

Část 1 OPS stanoví požadavky použitelné na provoz jakéhokoli letounu k účelům obchodní letecké dopravy kterýmkoliv provozovatelem, jehož hlavní místo obchodní činnosti a jeho sídlo (pokud existuje) se nachází v členském státě (dále jen „provozovatel“). OPS 1 neplatí:

1.

pro letouny, jsou-li použity pro vojenské, celní a policejní služby, ani

2.

pro výsadkové a protipožární lety a s nimi související lety na místo určení a zpět, při nichž se přepravují osoby, které se obvykle nacházejí na palubě při výsadkových nebo protipožárních letech, ani

3.

pro lety bezprostředně před leteckými pracemi, v jejich průběhu a bezprostředně po nich, jestliže tyto lety souvisí s těmito leteckými pracemi, a při kterých, vyjma členů letové posádky, není přepravováno více než 6 osob nezbytných k provádění leteckých prací.

OPS 1.003

Definice

a)

Pro účely této přílohy se:

1.

„přijatým/přijatelným“ rozumí, že úřad nemá žádné námitky, pokud jde o vhodnost pro zamýšlený účel;

2.

„schváleným (úřadem)“ rozumí (úřadem) dokumentovaný jako vhodný k zamýšlenému účelu;

3.

„základním seznamem minimálního vybavení (MMEL)“ rozumí základní seznam (včetně preambule) podle příslušného typu letadla, který stanoví přístroje, položky vybavení nebo funkce, které při zachování úrovně bezpečnosti stanovené v příslušných certifikačních specifikacích letové způsobilosti mohou být dočasně neschopné provozu v důsledku konstrukční redundance nebo kvůli stanoveným postupům, podmínkám a omezením provozu a údržby a v souladu s platnými postupy zachování letové způsobilosti;

4.

„seznamem minimálního vybavení (MEL)“ rozumí seznam (včetně preambule), který pro provoz letadla za určitých podmínek stanoví konkrétní přístroje, položky vybavení nebo funkce, které jsou neschopné provozu při zahájení letu. Tento seznam vypracuje provozovatel pro příslušné letadlo při zohlednění definice letadla a příslušných podmínek provozu a údržby v souladu s postupem schváleným úřadem.

b)

Částí M a částí 145, na něž se v této příloze odkazuje, jsou části nařízení Komise (ES) č. 2042/2003 ze dne 20. listopadu 2003 (1).

HLAVA B

OBECNĚ

OPS 1.005

Obecně

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun pro účely obchodní letecké dopravy jinak než v souladu s předpisem OPS částí 1. Úlevy pro provoz letounů třídy výkonnosti B lze nalézt v dodatku 1 k OPS 1.005 a).

b)

Provozovatel musí splnit příslušné požadavky na letovou způsobilost stanovené se zpětnou platností pro letouny provozované v obchodní letecké dopravě.

c)

Každý letoun musí být provozován v souladu s podmínkami jeho osvědčení letové způsobilosti a v mezích schválených provozních omezení uvedených v jeho letové příručce.

d)

Všechna syntetická výcviková zařízení (STD), např. letové simulátory a letová výcviková zařízení (FTD), nahrazující letoun pro účely výcviku nebo přezkušování musí být způsobilá podle požadavků použitelných na syntetická výcviková zařízení. Provozovatel, který zamýšlí používat STD, musí obdržet souhlas úřadu.

OPS 1.020

Právní předpisy a postupy – odpovědnost provozovatele

Provozovatel zajistí, aby:

1.

všichni jeho zaměstnanci byli uvědomeni o tom, že jsou povinni dodržovat právní předpisy a postupy států, v nichž se provoz uskutečňuje, a které se vztahují k plnění jejich povinností, a

2.

všichni členové posádek byli obeznámeni s právními předpisy a postupy týkajícími se plnění jejich povinností.

OPS 1.025

Společný jazyk

a)

Provozovatel zajistí, aby se všichni členové posádky mohli dorozumívat společným jazykem.

b)

Provozovatel zajistí, aby veškerý provozní personál byl schopen rozumět jazyku, v němž jsou napsány ty části provozní příručky, které se týkají jeho povinností a odpovědnosti.

OPS 1.030

Seznam minimálního vybavení – odpovědnost provozovatele

a)

Provozovatel vypracuje pro každý letoun seznam minimálního vybavení (MEL) schválený úřadem, který je založený na příslušném základním seznamu minimálního vybavení (MMEL) (pokud existuje) a který klade nejméně tatáž omezení.

b)

Provozovatel nesmí provozovat letoun jinak než v souladu se seznamem minimálního vybavení, pokud mu to úřad nepovolí. Takové povolení za žádných okolností neumožňuje provoz mimo omezení uvedená v základním seznamu minimálního vybavení.

OPS 1.035

Systém jakosti

a)

Provozovatel zavede jeden systém jakosti a ustanoví jednoho vedoucího jakosti, aby sledoval dodržování a přiměřenost postupů požadovaných k zajištění bezpečného provozu a letové způsobilosti letounů. Sledování musí zahrnovat systém zpětné vazby k odpovědnému vedoucímu (viz také OPS 1.175 h) k zajištění nápravných opatření, jsou-li nezbytná.

b)

Systém jakosti musí obsahovat program zabezpečení jakosti, v němž jsou uvedeny postupy navržené k ověření, zda jsou všechny činnosti prováděny v souladu s použitelnými požadavky, normami a postupy.

c)

Systém jakosti a vedoucí jakosti musí být přijatelný pro úřad.

d)

Systém jakosti musí být popsán v příslušné dokumentaci.

e)

Bez ohledu na výše uvedený bod a) může úřad přijmout jmenování dvou vedoucích jakosti, jednoho pro provoz a druhého pro údržbu, pokud provozovatel určil jeden útvar řízení jakosti, aby zajistil jednotné uplatňování systému v celém provozu.

OPS 1.037

Program prevence leteckých nehod a bezpečnosti letů

a)

Provozovatel musí stanovit a udržovat program prevence leteckých nehod a bezpečnosti letů, který může být začleněn do systému jakosti, obsahující:

1.

programy k získání a udržování povědomí o nebezpečí u všech osob zapojených do provozu a

2.

program hlášení událostí umožňující shromažďování a hodnocení příslušných hlášení o incidentech a leteckých nehodách za účelem zjištění nepříznivého vývoje nebo určení nedostatků v zájmu bezpečnosti letů. Program musí chránit totožnost toho, kdo hlášení podává, a obsahovat možnost podat toto hlášení anonymně a

3.

vyhodnocování příslušných informací týkajících se leteckých nehod a incidentů a rozšiřování s ním souvisejících informací, avšak bez přisuzování viny, a

4.

program sledování letových údajů pro letouny přesahující maximální schválenou vzletovou hmotnost 27 000 kg. Sledování letových údajů (FDM) je aktivnější využití digitálních letových údajů z běžného provozu pro zlepšení bezpečnosti letectví. Z programu sledování letových údajů nesmí být vyvozována kárná odpovědnost a musí obsahovat záruky pro ochranu zdroje/ů poskytujícího/ích údaje; a

5.

jmenování osoby odpovědné za řízení programu.

b)

Návrhy nápravných opatření vyplývající z programu prevence leteckých nehod a bezpečnosti letů jsou povinností osoby odpovědné za řízení programu.

c)

Účinnost změn plynoucích z návrhů nápravných opatření zjištěných programem prevence leteckých nehod a bezpečnosti letů sleduje vedoucí jakosti.

OPS 1.040

Členové posádky

a)

Provozovatel zajistí, aby všichni členové letové posádky a palubní průvodčí vykonávající službu absolvovali výcvik a byli způsobilí k výkonu jim přidělených povinností.

b)

V případě členů posádky, kteří nejsou palubními průvodčími a kteří vykonávají své povinnosti v prostoru pro cestující, provozovatel zajistí, aby:

1.

si je cestující nepletli s palubními průvodčími;

2.

neobsazovali místa přidělená požadovaným palubním průvodčím;

3.

nebránili palubním průvodčím při plnění jejich povinností.

OPS 1.050

Informace o pátrání a záchraně

Provozovatel zajistí, aby v pilotním prostoru byly snadno dostupné veškeré nezbytné informace týkající se služeb pátrání a záchrany pro zamýšlený let.

OPS 1.055

Informace o palubním nouzovém vybavení a vybavení pro přežití

Provozovatel zajistí, aby byly k dispozici seznamy obsahující informace o palubním nouzovém vybavení a vybavení pro přežití, které je v jeho letounech, aby je mohl okamžitě sdělit koordinačním střediskům pátrání a záchrany. Informace musí obsahovat podle potřeby počty, barvy a druhy záchranných člunů, pyrotechnických prostředků, podrobnosti o zdravotnických potřebách pro případy nouze, o zásobách vody a o druhu a kmitočtech nouzového přenosného rádiového vybavení.

OPS 1.060

Nouzové přistání na vodě

Provozovatel nesmí provozovat letoun v konfiguraci se schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 30 na tratích nad vodními plochami ve vzdálenosti od pevniny vhodné pro nouzové přistání větší než 120 minut letu cestovní rychlostí nebo 400 námořních mil, podle toho, která vzdálenost je menší, pokud letoun nevyhovuje požadavkům příslušného předpisu pro nouzové přistání na vodě.

OPS 1.065

Přeprava válečných zbraní a válečného střeliva

a)

Provozovatel nesmí přepravovat válečné zbraně a válečné střelivo letecky, pokud neobdržel povolení od všech dotčených států.

b)

Provozovatel zajistí, aby válečné zbraně a válečné střelivo byly:

1.

uloženy v letounu na místě nepřístupném za letu cestujícím a

2.

vybity v případě palných zbraní, pokud před zahájením letu neudělily všechny dotčené státy povolení, že se takové válečné zbraně a válečné střelivo smí přepravovat za podmínek, které se zčásti nebo zcela liší od podmínek stanovených tímto bodem.

c)

Provozovatel zajistí, aby byly veliteli letadla před zahájením letu oznámeny podrobnosti a umístění všech válečných zbraní a válečného střeliva určených k přepravě na palubě letounu.

OPS 1.070

Přeprava sportovních zbraní a střeliva

a)

Provozovatel přijme veškerá přiměřená opatření, kterými zajistí, že mu budou ohlášeny všechny sportovní zbraně určené k letecké přepravě.

b)

Provozovatel, který přijímá k letecké přepravě sportovní zbraně, zajistí, aby byly:

1.

uloženy v letounu na místě nepřístupném za letu cestujícím, pokud úřad nestanovil, že splnění tohoto požadavku je neproveditelné, a uznal, že lze použít jiný postup, a

2.

vybity v případě palných zbraní nebo jiných zbraní, které mohou obsahovat střelivo.

c)

Střelivo pro sportovní zbraně lze přepravovat v prověřených zavazadlech cestujících s určitými omezeními podle technických pokynů (viz OPS 1.1160 b) 5) podle OPS 1.1150 a) 15.

OPS 1.075

Způsob přepravy osob

Provozovatel přijme veškerá přiměřená opatření, kterými zajistí, že za letu nebude nikdo v žádné části letounu, která není navržena pro přepravu osob, pokud velitel letadla nepovolil dočasný přístup do kterékoliv části letounu:

1.

za účelem provedení opatření nezbytného pro bezpečnost letounu, osoby, zvířete nebo zboží v této části letounu, nebo

2.

v níž je uložen náklad nebo zásoby a která je navržena tak, aby umožňovala osobě přístup za letu.

OPS 1.080

Úmyslně vynecháno

OPS 1.085

Odpovědnost posádky

a)

Člen posádky odpovídá za správný výkon svých povinností, které:

1.

souvisejí s bezpečností letounu a osob na jeho palubě a

2.

jsou stanoveny v pokynech a postupech, které jsou uvedeny v provozní příručce.

b)

Člen posádky musí:

1.

hlásit veliteli letadla každé selhání, poruchu, nesprávnou činnost nebo závadu, o níž je přesvědčen, že může ovlivnit letovou způsobilost nebo bezpečný provoz letounu včetně nouzových systémů;

2.

hlásit veliteli letadla každý incident, který ohrožuje nebo by mohl ohrozit bezpečnost provozu;

3.

využívat provozovatelův program hlášení událostí v souladu s OPS 1.037 a) 2. Ve všech těchto případech musí být kopie takového hlášení předána dotyčnému veliteli letadla.

c)

Výše uvedený bod b) nijak nezavazuje člena posádky hlásit událost, která již byla nahlášena jiným členem posádky.

d)

Člen posádky nesmí vykonávat službu v letounu:

1.

je-li pod vlivem léku/drogy, který/á by mohl/a ovlivnit jeho schopnosti způsobem snižujícím bezpečnost;

2.

po hloubkovém potápění, jestliže neuplynula přiměřená doba;

3.

po darování krve, jestliže neuplynula přiměřená doba;

4.

nejsou-li splněny příslušné zdravotní požadavky nebo je-li jakákoliv pochybnost, že může vykonávat přidělené povinnosti, nebo

5.

jestliže ví nebo má podezření, že trpí únavou nebo se natolik necítí dobře, že by let mohl být ohrožen.

e)

Na člena posádky se vztahují příslušné požadavky týkající se požívání alkoholických nápojů, které stanoví provozovatel, které jsou přijatelné pro úřad a zahrnují alespoň toto:

1.

nesmí požít alkoholický nápoj v době kratší než 8 hodin před stanoveným časem, v němž se má hlásit do služby nebo letové zálohy;

2.

nesmí zahájit službu na palubě s obsahem alkoholu v krvi větším než 0,2 promile;

3.

nesmí požít alkoholický nápoj ve službě na palubě nebo v letové záloze.

f)

Velitel letadla:

1.

odpovídá za bezpečnost všech členů posádky, cestujících a nákladu na palubě, jakmile přijde na palubu až do doby, kdy na konci letu opustí letoun;

2.

odpovídá za provoz a bezpečnost letounu od okamžiku, kdy je letoun poprvé připraven k pohybu za účelem pojíždění před vzletem až do chvíle, kdy se naposled zastaví na konci tohoto letu a motor/y používaný/é jako hlavní pohonná/é jednotka/y je/jsou vypnut/y;

3.

je oprávněn vydat jakýkoliv rozkaz, který považuje za nezbytný k zajištění bezpečnosti letounu a osob nebo majetku na jeho palubě;

4.

je oprávněn nechat vystoupit kteroukoli osobu nebo vyložit jakoukoli část nákladu, které podle jeho názoru mohou představovat potenciální ohrožení bezpečnosti letounu nebo osob na jeho palubě;

5.

nesmí dovolit v letounu přepravu osoby, která je zřejmě natolik pod vlivem alkoholu nebo drog, že by pravděpodobně ohrozila bezpečnost letounu nebo osob na jeho palubě;

6.

má právo odmítnout přepravu nežádoucích cestujících, osob deportovaných nebo ve vazbě, jestliže by jejich přeprava představovala jakékoliv riziko pro bezpečnost letounu nebo osob na jeho palubě;

7.

zajistí, aby všichni cestující byli seznámeni s umístěním nouzových východů a s umístěním a použitím důležitého bezpečnostního a nouzového vybavení;

8.

zajistí, aby byly dodrženy všechny provozní postupy a kontrolní seznamy v souladu s provozní příručkou;

9.

nesmí dovolit žádnému členu posádky vykonávat v průběhu vzletu, počátečního stoupání, konečného přiblížení a přistání jinou činnost než povinnosti požadované pro bezpečný provoz letounu;

10.

nesmí dovolit:

i)

vyřadit z činnosti, vypnout nebo vymazat za letu zapisovač letových údajů ani vymazat zapsané údaje po letu v případě letecké nehody nebo incidentu, které musí ohlásit,

ii)

vyřadit z činnosti nebo vypnout za letu zapisovač hlasu v pilotním prostoru, ledaže by se domníval, že by zapsané údaje, které by byly jinak automaticky vymazány, měly být zachovány pro vyšetřování incidentu nebo letecké nehody, ani nesmí dovolit ručně vymazat za letu nebo po letu zapsané údaje v případě letecké nehody nebo incidentu, které musí ohlásit;

11.

rozhodne, zda převezme nebo nepřevezme letoun se závadami povolenými seznamem povolených odchylek na draku (CDL) nebo seznamem minimálního vybavení (MEL), a

12.

zajistí, aby byla provedena předletová prohlídka.

g)

Velitel letadla nebo pilot pověřený prováděním letu přijme v nouzové situaci, která vyžaduje okamžité rozhodnutí a činnost, jakékoli opatření, které považuje za daných okolností za nezbytné. V takových případech se může v zájmu bezpečnosti odchýlit od platných pravidel, provozních postupů a metod.

OPS 1.090

Pravomoc velitele letadla

Provozovatel přijme veškerá přiměřená opatření, aby zajistil, že všechny osoby na palubě letounu uposlechnou všech oprávněných rozkazů udělených velitelem letadla k zajištění bezpečnosti letounu, osob a majetku na jeho palubě.

OPS 1.095

Pravomoc k pojíždění letounem

Provozovatel provede všechny přiměřené kroky, aby zajistil, že s letounem, za který je odpovědný, neprovádí pojíždění na pohybové ploše letiště osoba jiná než člen letové posádky, ledaže tato osoba sedící za řízením:

1.

byla řádně oprávněna provozovatelem nebo určeným zástupcem a je způsobilá k:

i)

pojíždění letounem,

ii)

používání radiotelefonu a

2.

obdržela pokyn vzhledem k plánu letiště, trasám, znakům, značení, návěstidlům, signálům a pokynům řízení letového provozu, frazeologii a postupům a může vyhovět provozním standardům požadovaným pro bezpečný pohyb letounu na letišti.

OPS 1.100

Přístup do pilotního prostoru

a)

Provozovatel zajistí, aby žádná osoba kromě členů letové posádky pověřených provedením letu neměla přístup do pilotního prostoru nebo v něm byla přepravována, pokud není:

1.

členem provozní posádky;

2.

zástupcem úřadu odpovědného za certifikaci, vydávání průkazů způsobilosti nebo inspekci, jehož výkon úředních povinností vyžaduje přístup do pilotního prostoru, nebo

3.

osobou, jejíž přeprava v tomto prostoru je povolena pokyny obsaženými v provozní příručce.

b)

Velitel letadla zajistí, aby:

1.

v zájmu bezpečnosti přístup do pilotního prostoru neodváděl pozornost nebo nenarušoval provádění letu a

2.

všechny osoby v pilotním prostoru byly seznámeny s příslušnými bezpečnostními postupy.

c)

Za konečné rozhodnutí o přístupu do pilotního prostoru odpovídá velitel letadla.

OPS 1.105

Neoprávněná přeprava

Provozovatel přijme veškerá přiměřená opatření, aby zajistil, že se na palubě letounu tajně neukryje žádná osoba ani náklad.

OPS 1.110

Přenosná elektronická zařízení

Provozovatel nesmí dovolit nikomu používat přenosné elektronické zařízení, které může nepříznivě ovlivnit výkonnost palubních systémů a vybavení, a musí přijmout veškerá přiměřená opatření, aby zajistil, že je nikdo na palubě letounu nepoužije.

OPS 1.115

Alkohol a drogy

Provozovatel nesmí povolit žádné osobě vstup do letounu nebo přítomnost v něm a musí přijmout veškerá přiměřená opatření, aby zajistil, že žádná osoba nevstoupí do letounu, je-li natolik pod vlivem alkoholu nebo drog, že by pravděpodobně ohrozila bezpečnost letounu nebo osob na palubě.

OPS 1.120

Ohrožování bezpečnosti

Provozovatel přijme veškerá přiměřená opatření, aby zajistil, že nikdo nebude jednat nebezpečně nebo nedbale, nebo že opomene provést úkon, a tím:

1.

ohrozí letoun nebo osobu na jeho palubě;

2.

způsobí nebo dovolí, aby letoun ohrozil osobu nebo majetek.

OPS 1.125

Dokumenty, které mají být na palubě

a)

Provozovatel zajistí, aby při každém letu byly na palubě tyto dokumenty nebo jejich kopie:

1.

osvědčení o zápisu do leteckého rejstříku;

2.

osvědčení letové způsobilosti;

3.

originál nebo kopie osvědčení hlukové způsobilosti (je-li vyžadováno), včetně anglického překladu, byl-li poskytnut úřadem odpovědným za vydávání osvědčení hlukové způsobilosti;

4.

originál nebo kopie osvědčení leteckého provozovatele (AOC);

5.

povolení rádiové stanice a

6.

originál nebo kopie osvědčení o pojištění zákonné odpovědnosti.

b)

Každý člen letové posádky musí mít při každém jednotlivém letu u sebe platný průkaz způsobilosti s příslušnou/ými kvalifikací/emi pro účely daného letu.

OPS 1.130

Příručky, které mají být na palubě

Provozovatel zajistí, aby:

1.

na palubě byly při každém letu platné části provozní příručky, které jsou důležité pro povinnosti posádky;

2.

na palubě letounu byly pro posádku za letu snadno přístupné ty části provozní příručky, které jsou požadovány k provedení letu, a

3.

na palubě každého letounu byla platná letová příručka, pokud úřad neuznal, že veškeré důležité informace pro tento letoun obsahuje provozní příručka předepsaná v části B dodatku 1 k OPS 1.1045.

OPS 1.135

Další informace a formuláře, které mají být na palubě

a)

Provozovatel zajistí, aby kromě dokumentů a příruček předepsaných v OPS 1.125 a OPS 1.130 byly na palubě při každém letu následující informace a formuláře, které jsou důležité pro daný druh a oblast provozu:

1.

provozní letový plán obsahující alespoň informace požadované v OPS 1.1060;

2.

technický deník letounu obsahující alespoň informace požadované v části M bodu M.A. 306, vedení technického deníku provozovatele;

3.

podrobnosti vyplněného letového plánu letových provozních služeb;

4.

příslušná instruující dokumentace NOTAM/AIS (letecké informační služby);

5.

příslušné meteorologické informace;

6.

dokumentace o hmotnosti a vyvážení uvedená v hlavě J;

7.

ohlášení zvláštních kategorií cestujících, jako jsou pracovníci bezpečnosti, nejsou-li pokládáni za členy posádky, postižené osoby, nežádoucí cestující, deportované osoby a osoby ve vazbě;

8.

ohlášení zvláštních nákladů, včetně nebezpečného zboží, obsahující písemné informace pro velitele letadla stanovené v OPS 1.1215 c);

9.

platné mapy a plánky s průvodní dokumentací, jak jsou stanoveny v OPS 1.290 b) 7;

10.

jakákoliv jiná dokumentace, kterou mohou požadovat dotčené státy, např. seznamy nákladu, seznamy cestujících apod., a

11.

formuláře pro hlášení z letu ke splnění požadavků úřadu a provozovatele.

b)

Úřad může povolit, aby informace uvedené podrobně výše v bodu a) nebo jeho části byly předloženy v jiné než tištěné podobě. Musí být zajištěna přiměřená dostupnost, použitelnost a spolehlivost.

OPS 1.140

Informace uchovávané na zemi

a)

Provozovatel zajistí, aby:

alespoň po dobu každého letu nebo řady letů:

i)

byly na zemi uchovávány informace týkající se letu, příslušné pro daný druh provozu, a

ii)

informace byly uchovány nejméně do doby, než jsou zhotoveny jejich kopie v místě, kde budou uloženy v souladu s OPS 1.1065, nebo nelze-li to provést,

iii)

tytéž informace byly přepravovány v ohnivzdorném pouzdře v letounu.

b)

Informace uvedené v bodu a) výše zahrnují:

1.

kopii provozního letového plánu, je-li to vhodné;

2.

kopie příslušné/ých části/í technického deníku letounu;

3.

dokumentaci NOTAM přesně vymezenou pro danou trať, je-li vydána provozovatelem;

4.

dokumentaci o hmotnosti a vyvážení, je-li požadována (viz OPS 1.625), a

5.

ohlášení zvláštních nákladů.

OPS 1.145

Zmocnění ke kontrolám

Provozovatel zajistí, aby osobě zmocněné úřadem bylo kdykoli dovoleno vstoupit na palubu a letět v kterémkoli letounu provozovaném v souladu s AOC, které vydal tento úřad, stejně jako vstoupit do pilotního prostoru a setrvat v něm s tím, že velitel letadla může odmítnout vstup do pilotního prostoru, pokud by tím podle jeho názoru byla ohrožena bezpečnost letounu.

OPS 1.150

Předkládání dokumentů a záznamů

a)

Provozovatel:

1.

umožní každé osobě zmocněné úřadem přístup ke všem dokladům a záznamům, které se vztahují k letovému provozu nebo údržbě, a

2.

předloží v přiměřené době veškeré doklady a záznamy, které se vztahují k letovému provozu nebo údržbě, pokud k tomu byl úřadem vyzván.

b)

Velitel letadla předloží dokumenty, které je předepsáno mít na palubě, osobě zmocněné úřadem v přiměřené době od okamžiku, kdy byl k tomu touto osobou vyzván.

OPS 1.155

Uchovávání dokumentů

Provozovatel zajistí, aby:

1.

veškeré originální doklady nebo jejich kopie, jejichž uchovávání se požaduje, byly uchovávány po požadovanou dobu i v případě, že přestává být provozovatelem letounu, a

2.

pokud se člen posádky, o němž provozovatel vedl záznamy doby letové služby, služby a odpočinku, stává členem posádky jiného provozovatele, byly tyto záznamy postoupeny novému provozovateli.

OPS 1.160

Uchovávání, předkládání a použití záznamů letových zapisovačů

a)

Uchovávání záznamů:

1.

Provozovatel letounu, na jehož palubě je letový zapisovač, musí uchovat po nehodě letounu v možném rozsahu původní záznamy pořízené zapisovačem, které se týkají této letecké nehody, po dobu nejméně 60 dnů, pokud vyšetřující úřad nenařídil jinak.

2.

Jestliže úřad nevydal předchozí povolení, musí provozovatel letounu, na jehož palubě je letový zapisovač, uchovat po incidentu, na nějž se vztahuje povinné hlášení, v možném rozsahu původní záznamy pořízené zapisovačem po dobu nejméně 60 dnů, pokud vyšetřující úřad nenařídil jinak.

3.

Kromě toho musí provozovatel letounu, na jehož palubě je letový zapisovač, nařídí-li to úřad, uchovat původní zaznamenané údaje po dobu 60 dnů, pokud vyšetřující úřad nenařídil jinak.

4.

Jestliže je předepsáno mít na palubě letounu zapisovač letových údajů, musí provozovatel tohoto letounu:

i)

uchovat záznamy po dobu provozní lhůty stanovené v OPS 1.715, 1.720 a 1.725, vyjma toho, že pro účely zkoušení a údržby zapisovačů letových údajů může být při zkoušení zapisovače smazána nejvýše hodina nejstaršího zaznamenaného materiálu, a

ii)

uchovávat dokument poskytující informace nezbytné k získání uložených údajů a jejich převedení do technických jednotek.

b)

Předkládání záznamů:

Provozovatel letounu, na jehož palubě je letový zapisovač, předloží v přiměřené lhůtě od okamžiku, kdy k tomu byl úřadem vyzván, záznam ze zapisovače, který je k dispozici nebo byl uschován.

c)

Použití záznamů:

1.

Záznamy zapisovače hlasu v pilotním prostoru nesmí být použity k jiným účelům než vyšetřování letecké nehody nebo incidentu, na něž se vztahuje povinné hlášení, vyjma případů, kdy s tím souhlasí všichni členové dotčené posádky.

2.

Záznamy zapisovače letových údajů se nesmí použít k jiným účelům než vyšetřování letecké nehody nebo incidentu, na něž se vztahuje povinné hlášení, vyjma případů, kdy tyto záznamy jsou:

i)

použity provozovatelem výhradně pro účely letové způsobilosti nebo údržby nebo

ii)

zbaveny informací umožňujících jejich identifikaci nebo

iii)

zpřístupněny zabezpečenými postupy.

OPS 1.165

Nájem/pronájem letounů

a)

Terminologie:

Pojmy použité v tomto bodu mají tento význam:

1.

Nájem/pronájem bez posádky (dry lease) – je případ nájmu/pronájmu, kdy je letoun provozován na AOC nájemce.

2.

Nájem/pronájem s posádkou (wet lease) – je případ nájmu/pronájmu, kdy je letoun provozován na AOC pronajímatele.

b)

Nájem/pronájem letounů mezi provozovateli Společenství:

1.

Pronájem letounů s posádkou (wet lease-out). Provozovatel Společenství, který poskytne letoun s kompletní posádkou jinému provozovateli Společenství v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 2407/92 ze dne 23. července 1992 o vydávání licencí leteckým dopravcům (2) a který si ponechá všechny funkce a odpovědnosti stanovené v hlavě C, zůstává provozovatelem letounu.

2.

Všechny nájmy/pronájmy s výjimkou pronájmu letounu s posádkou:

i)

s výjimkou výše uvedeného bodu b) 1 musí provozovatel Společenství využívající nebo poskytující letoun jinému provozovateli Společenství obdržet předchozí souhlas od příslušného úřadu. Všechny podmínky, které jsou součástí tohoto souhlasu, musí být obsaženy v nájemní smlouvě,

ii)

prvky nájemních smluv schválených úřadem jiných než nájemních smluv zahrnujících letoun a kompletní posádku, při nichž nedochází k přenosu funkcí a odpovědnosti, je nutno vzhledem k najímanému letounu pokládat za odchylky od AOC, podle kterého budou prováděny lety.

c)

Nájem/pronájem letounů mezi provozovatelem Společenství a právnickou nebo fyzickou osobou jinou než provozovatel Společenství:

1.

Nájem letounu bez posádky:

i)

provozovatel Společenství nesmí najmout bez schválení úřadu letoun bez posádky od jiné právnické nebo fyzické osoby než od jiného provozovatele Společenství. Všechny podmínky, které jsou součástí tohoto souhlasu, musí být obsaženy v nájemní smlouvě,

ii)

provozovatel Společenství zajistí, aby byly všechny odchylky od požadavků stanovených v hlavách K, L nebo v OPS 1.005 b) týkající se najímaných letounů bez posádky oznámeny úřadu a byly pro něj přijatelné.

2.

Nájem letounu s posádkou:

i)

provozovatel Společenství nesmí bez schválení úřadu najmout letoun s posádkou od jiné právnické nebo fyzické osoby než od jiného provozovatele Společenství,

ii)

provozovatel Společenství zajistí, aby s ohledem na letouny najímané s posádkou:

A)

bezpečnostní normy pronajímatele týkající se údržby a provozu byly rovnocenné normám stanoveným tímto nařízením,

B)

pronajímatel byl držitelem AOC vydaného státem, který je smluvní stranou Chicagské úmluvy,

C)

letoun měl standardní osvědčení letové způsobilosti vydané v souladu s přílohou 8 ICAO. Standardní osvědčení letové způsobilosti vydaná jiným členským státem, než je stát odpovědný za vydání AOC, budou uznána bez dalšího dokazování, byla-li vydána v souladu s částí 21, a

D)

byl splněn jakýkoli požadavek uplatněný úřadem nájemce.

3.

Pronájem letounu bez posádky:

Provozovatel Společenství může pronajmout letoun bez posádky pro účely obchodní letecké dopravy jinému provozovateli smluvního státu Chicagské úmluvy, pokud jsou splněny tyto podmínky:

A)

úřad osvobodil provozovatele od příslušných ustanovení části 1 OPS, když poté, co cizí úřad převzal písemně odpovědnost za dohled nad údržbou a provozem letoun/ů, vyňal letoun/y z jeho AOC, a

B)

letoun je udržován v souladu se schváleným programem údržby.

4.

Pronájem letounu s posádkou:

Provozovatel Společenství, který pronajímá letoun s úplnou posádkou jiné právnické nebo fyzické osobě v souladu s nařízením (EHS) č. 2407/92 a který si ponechává všechny funkce a odpovědnosti stanovené v hlavě C, zůstává provozovatelem letounu.

Dodatek 1 k OPS 1.005 a)

Provoz letounů třídy výkonnosti B

a)

Terminologie:

1.

Provoz z bodu A do bodu A – vzlet a přistání se uskutečňují na stejném místě.

2.

Provoz z bodu A do bodu B – vzlet a přistání se uskutečňují na různých místech.

3.

Noc – doba mezi koncem občanského soumraku a začátkem občanského svítání nebo jiný takový časový úsek mezi západem a východem slunce, který může stanovit příslušný úřad.

b)

Provoz, na který se tento dodatek vztahuje, může být prováděn s níže uvedenými úlevami.

1.

OPS 1.035 Systém jakosti: v případě velmi malého provozovatele může funkci vedoucího jakosti zastávat jmenovaný vedoucí pracovník, jsou-li používáni externí auditoři. Totéž platí, jestliže odpovědný vedoucí zastává jednu nebo více vedoucích funkcí.

2.

Vyhrazeno.

3.

OPS 1.075 Způsoby přepravy osob: Nepožaduje se pro provoz VFR jednomotorových letounů.

4.

OPS 1.100 Přístup do pilotního prostoru:

i)

provozovatel stanoví pravidla pro přepravu cestujících na sedadle pilota,

ii)

velitel letadla zajistí, aby:

A)

přeprava cestujících na sedadle pilota neodváděla pozornost nebo nenarušovala provádění letu a

B)

cestující na sedadle pilota byl obeznámen s příslušnými omezeními a bezpečnostními postupy.

5.

OPS 1.105 Neoprávněná přeprava: Nepožaduje se pro provoz VFR jednomotorových letounů.

6.

OPS 1.135 Další informace a formuláře, které mají být na palubě:

i)

pro provoz VFR jednomotorových letounů z bodu A do bodu A ve dne nemusí být na palubě následující dokumenty:

A)

provozní letový plán,

B)

technický deník letounu,

C)

instruující dokumentace NOTAM/AIS,

D)

meteorologické informace,

E)

ohlášení zvláštních kategorií cestujících atd. a

F)

ohlášení zvláštních nákladů včetně nebezpečného zboží atd.,

ii)

pro provoz VFR jednomotorových letounů z bodu A do bodu B ve dne se nemusí provádět ohlášení zvláštních kategorií cestujících, jak je uvedeno v OPS 1.135 a) 7,

iii)

pro provoz VFR z bodu A do bodu B za dne může být provozní letový plán ve zjednodušené podobě a musí obsahovat potřebné údaje o druhu provozu.

7.

OPS 1.215 Využívání letových provozních služeb (ATS): Pro provoz VFR jednomotorových letounů ve dne je nutno udržovat nezávazné spojení s ATS v rozsahu odpovídajícím druhu provozu. Služba pátrání a záchrany musí být zajištěna podle OPS 1.300.

8.

OPS 1.225 Letištní provozní minima: Pro provoz VFR budou tento požadavek normálně pokrývat standardní provozní minima VFR. Je-li to nutné, provozovatel stanoví dodatečné požadavky, které berou v úvahu faktory jako rádiové pokrytí, terén, povaha míst pro vzlety a přistání, letové podmínky a kapacita ATS.

9.

OPS 1.235 Postupy omezování hluku: Nepoužijí se pro provoz VFR jednomotorových letounů.

10.

OPS 1.240 Tratě a oblasti provozu:

Bod a) 1 se nepoužije pro provoz VFR jednomotorových letounů z bodu A do bodu A ve dne.

11.

OPS 1.250 Stanovení minimálních výšek letu:

Pro provoz VFR ve dne se tento požadavek uplatňuje takto: Provozovatel zajistí, aby provoz byl prováděn pouze na tratích nebo v těch oblastech, ve kterých může být udržována bezpečná vzdálenost od terénu, a musí brát v úvahu takové faktory, jako teplota, terén a nepříznivé meteorologické podmínky (např. silná turbulence a sestupné vzdušné proudění, opravy na odchylky teploty a tlaku od standardních hodnot).

12.

OPS 1.255 Zásady určování množství paliva:

i)

pro lety z bodu A do bodu A – Provozovatel stanoví minimální množství paliva, při jehož dosažení musí být let ukončen. Toto minimum, konečná záloha paliva, nesmí být menší, než je množství potřebné k letu s dobou trvání 45 minut,

ii)

pro lety z bodu A do bodu B – Provozovatel zajistí, aby předletový výpočet použitelného paliva požadovaného pro let zahrnoval:

A)

palivo pro pojíždění – palivo spotřebované před vzletem, je-li významné, a

B)

traťové palivo (palivo potřebné k dosažení cílového letiště) a

C)

záložní palivo:

1.

palivo, jehož množství není menší než 5 % plánovaného traťového paliva nebo v případě přeplánování za letu 5 % traťového paliva pro zbytek letu, a palivo pro nepředvídané okolnosti:

2.

konečná záloha paliva: palivo potřebné pro let po dobu dalších 45 minut (pístové motory) nebo 30 minut (turbínové motory) a

D)

palivo k letu na náhradní letiště: palivo potřebné k dosažení náhradního letiště přes letiště cílové, je-li požadováno náhradní letiště, a mimořádné palivo:

E)

palivo, které může velitel letadla požadovat navíc k palivu podle bodů A) až D).

13.

OPS 1.265 Přeprava nežádoucích cestujících, osob deportovaných nebo ve vazbě: Pro provoz VFR jednomotorových letounů a jestliže se nezamýšlí přeprava nežádoucích cestujících, osob deportovaných nebo ve vazbě, se od provozovatele nevyžaduje, aby stanovil postupy pro přepravu těchto cestujících.

14.

OPS 1.280 Rozsazování cestujících: Nepoužije se pro provoz VFR jednomotorových letounů.

15.

OPS 1.285 Instruktáž cestujících: Názorná ukázka a instruktáž musí být přiměřené druhu provozu. Při jednopilotním provozu nemohou být pilotu přiděleny úkoly, které odvádějí jeho pozornost od letových povinností.

16.

OPS 1.290 Příprava letu:

i)

provozní letový plán pro provoz z bodu A do bodu A – nepožaduje se,

ii)

pro provoz VFR z bodu A do bodu B ve dne – provozovatel zajistí, aby pro každý let byla vyplněna zjednodušená podoba provozního letového plánu odpovídající druhu provozu.

17.

OPS 1.295 Výběr letišť: Nepoužije se pro provoz VFR. Nezbytné pokyny pro použití letišť a míst pro vzlety a přistání jsou vydány prostřednictvím odkazu na OPS 1.220.

18.

OPS 1.310 Členové posádky na pracovních místech:

Pro provoz VFR jsou pokyny k této záležitosti vyžadovány pouze tehdy, je-li provoz prováděn ve dvoupilotní posádce.

19.

OPS 1.375 Řízení palivového systému za letu:

Uplatňování dodatku 1 k OPS 1.375 se nepožaduje pro provoz VFR jednomotorových letounů ve dne.

20.

OPS 1.405 Zahájení a pokračování přiblížení:

Nepoužije se pro provoz VFR.

21.

OPS 1.410 Provozní postupy – výška přeletu prahu dráhy:

Nepoužije se pro provoz VFR.

22.

OPS 1.430 až 1.460, včetně dodatků:

Nepoužije se pro provoz VFR.

23.

OPS 1.530 Vzlet:

i)

bod a) se použije s tímto doplněním. Úřad může případ od případu uznat jiné údaje o výkonnosti zpracované provozovatelem a založené na předvedení nebo doložených zkušenostech. Body b) a c) platí s tímto doplněním. Nelze-li požadavky tohoto bodu splnit z důvodů fyzikálních omezení týkajících se délky dráhy a existuje-li zřejmý veřejný zájem a nutnost provozu, může úřad uznat případ od případu jiné údaje o výkonnosti zpracované provozovatelem a založené na předvedení nebo doložených zkušenostech, které nejsou v rozporu s letovou příručkou letounu týkající se zvláštních postupů,

ii)

provozovatel, který chce uskutečnit provoz podle bodu i), musí obdržet předchozí souhlas úřadu, který vydal AOC. Tento souhlas bude:

A)

specifikovat typ letounu,

B)

specifikovat druh provozu,

C)

specifikovat letiště a příslušné dráhy,

D)

omezovat vzlet, který má být proveden za VMC,

E)

specifikovat kvalifikaci posádky a

F)

omezen na letouny, kterým bylo osvědčení typu vydáno poprvé před 1. lednem 2005,

iii)

provoz musí být přijat státem, na jehož území se letiště nachází.

24.

OPS 1.535 Bezpečná výška nad překážkami při vzletu – vícemotorové letouny:

i)

body a) 3, a) 4, a) 5, b) 2, c) 1, c) 2 a dodatek se nepoužijí pro provoz VFR ve dne,

ii)

pro provoz IFR nebo VFR ve dne se použijí body b) a c) s těmito odchylkami:

A)

vizuální výcvikové vedení je považováno za použitelné, jestliže letová dohlednost je 1 500 m nebo větší,

B)

maximální požadovaná šířka koridoru je 300 m, jestliže letová dohlednost je 1 500 m nebo větší.

25.

OPS 1.545 Přistání – cílové a náhradní letiště:

i)

bod se použije s tímto doplněním. Nelze-li požadavky tohoto bodu splnit z důvodů fyzikálních omezení týkajících se délky dráhy a existuje-li zřejmý veřejný zájem a nutnost provozu, může úřad uznat případ od případu jiné údaje o výkonnosti zpracované provozovatelem a založené na předvedení nebo doložených zkušenostech, které nejsou v rozporu s letovou příručkou letounu týkající se zvláštních postupů,

ii)

provozovatel, který chce uskutečnit provoz podle bodu i), musí obdržet předchozí souhlas úřadu, který vydal AOC. Tento souhlas bude:

A)

specifikovat typ letounu,

B)

specifikovat druh provozu,

C)

specifikovat letiště a příslušné dráhy,

D)

omezovat konečné přiblížení a přistání, které má být provedeno za VMC,

E)

specifikovat kvalifikaci posádky a

F)

omezen na letouny, kterým bylo osvědčení typu vydáno poprvé před 1. lednem 2005,

iii)

provoz musí být přijat státem, na jehož území se letiště nachází.

26.

OPS 1.550 Přistání – suché dráhy:

i)

bod se použije s tímto doplněním. Nelze-li požadavky tohoto bodu splnit z důvodů fyzikálních omezení týkajících se délky dráhy a existuje-li zřejmý veřejný zájem a nutnost provozu, úřad může uznat případ od případu jiné údaje o výkonnosti, které nejsou v rozporu s letovou příručkou letounu, údaje týkající se zvláštních postupů zpracované provozovatelem a založené na předvedení nebo doložených zkušenostech,

ii)

provozovatel, který chce uskutečnit provoz podle bodu i), musí obdržet předchozí souhlas úřadu, který vydal AOC. Tento souhlas bude:

A)

specifikovat typ letounu,

B)

specifikovat druh provozu,

C)

specifikovat letiště a příslušné dráhy,

D)

omezovat konečné přiblížení a přistání, které má být provedeno za VMC,

E)

specifikovat kvalifikaci posádky a

F)

omezen na letouny, kterým bylo osvědčení typu vydáno poprvé před 1. lednem 2005,

iii)

provoz musí být přijat státem, na jehož území se letiště nachází.

27.

Vyhrazeno.

28.

OPS 1.650 Denní provoz VFR:

Bod 1.650 se použije s tímto doplněním. Jednomotorové letouny, kterým bylo vydáno poprvé jednotlivé osvědčení letové způsobilosti před 22. květnem 1995, může úřad osvobodit od požadavků bodů f), g), h) a i), jestliže by jejich splnění vyžadovalo dodatečné vybavení.

29.

Část M bod M.A.704, výklad řízení zachování letové způsobilosti:

Výklad řízení zachování letové způsobilosti může být přizpůsoben provozu, který má být prováděn.

30.

Část M bod M. A. 306, vedení technického deníku provozovatele:

Úřad může schválit zjednodušenou podobu vedení technického deníku odpovídající druhu prováděného provozu.

31.

OPS 1.940 Složení letové posádky:

Body a) 2, a) 4 a b) se nepoužijí pro provoz VFR ve dne, jestliže však OPS 1 požaduje 2 piloty, je nutno použít v plném rozsahu bod a) 4.

32.

OPS 1.945 Přeškolovací výcvik a přezkušování:

i)

bod a) 7 – Traťové lety pod dozorem (LIFUS) lze provádět na jakémkoli letounu použitelné třídy. Počet požadovaných LIFUS závisí na složitosti provozu, který má být prováděn,

ii)

bod a) 8 se nepožaduje.

33.

OPS 1.955 Jmenování do funkce velitele letadla:

Bod b) se použije následovně: Úřad může uznat zkrácení velitelského kurzu v závislosti na druhu prováděného provozu.

34.

OPS 1.960 Velitelé letadel s průkazem způsobilosti obchodního pilota:

Bod a) 1 i) se nepoužije pro VFR provoz ve dne.

35.

OPS 1.965 Opakovací výcvik a přezkušování:

i)

bod a) 1 se použije pro provoz VFR ve dne takto: Celý výcvik a přezkušování musí odpovídat druhu provozu a třídě letounu, na kterém člen letové posádky létá, přičemž se patřičně přihlédne k používání zvláštního vybavení,

ii)

bod a) 3 ii) se použije následovně: Výcvik na letounu může provádět examinátor třídní kvalifikace (CRE), letový examinátor (FE) nebo examinátor typové kvalifikace (TRE),

iii)

bod a) 4 i) se použije následovně: Přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem může provádět examinátor typové kvalifikace (TRE), examinátor třídní kvalifikace (CRE) nebo vhodně kvalifikovaný velitel letadla jmenovaný provozovatelem a přijatelný pro úřad, vyškolený pro CRM a posuzování dovedností CRM,

iv)

bod b) 2 se použije pro provoz VFR ve dne následovně: Uskutečňuje-li se provoz v průběhu období, které není delší než osm po sobě následujících měsíců, postačuje jedno přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem. Toto přezkoušení odborné způsobilosti musí být provedeno před zahájením letů obchodní letecké dopravy.

36.

OPS 1.968 Způsobilost pilota řídit z kteréhokoli pilotního sedadla:

Dodatek 1 se nepoužije pro provoz VFR jednomotorových letounů ve dne.

37.

OPS 1.975 Traťová a letištní kvalifikace:

i)

pro provoz VFR ve dne se nepoužijí body b), c) a d), vyjma toho, kdy provozovatel zajistí, aby v případech, kdy se vyžaduje zvláštní povolení státu, v němž se letiště nachází, byly dodrženy související požadavky,

ii)

pro provoz IFR nebo provoz VFR v noci jako alternativa k bodům b) až d) může být traťová a letištní kvalifikace obnovena následovně:

A)

vyjma provozu na nejnáročnější letiště dokončením nejméně 10 úseků v oblastech provozu během posledních dvanácti měsíců navíc k případnému požadavku samostatné přípravy,

B)

provoz na nejnáročnější letiště může být prováděn pouze tehdy, jestliže:

1.

velitel letadla byl kvalifikován pro letiště v průběhu předchozích 36 měsíců, návštěvou za letu jako člen letové posádky nebo jako pozorovatel,

2.

přiblížení je provedeno za VMC z příslušné minimální sektorové nadmořské výšky a

3.

před letem byla provedena odpovídající samostatná předletová příprava.

38.

OPS 1.980 Létání na více typech nebo variantách:

i)

nepoužije se, jestliže je provoz omezen na jednopilotní třídy pístových letounů provozovaných podle VFR ve dne,

ii)

pro provoz IFR a VFR v noci se požadavek uvedený v dodatku 1 k OPS 1.980 bodu d) 2 i) týkající se 500 hodin na odpovídajícím místě posádky před využitím práv 2 potvrzení průkazu způsobilosti snižuje na 100 hodin nebo úseků, jestliže se jedno z potvrzení vztahuje na třídu. Předtím, než pilot převezme povinnosti spojené s výkonem funkce velitele letadla, musí být proveden kontrolní let.

39.

OPS 1.981 Létání na vrtulnících a letounech:

Bod a) 1 se nepoužije, jestliže je provoz omezen na jednopilotní třídy pístových letounů.

40.

Vyhrazeno.

41.

OPS 1.1060 Provozní letový plán:

Nepožaduje se pro provoz VFR ve dne z bodu A do bodu A. Pro provoz VFR ve dne z bodu A do bodu B se požaduje, ale letový plán může mít zjednodušenou podobu odpovídající druhu prováděného provozu (srov. OPS 1.135).

42.

OPS 1.1070 Výklad řízení zachování letové způsobilosti:

Výklad řízení zachování letové způsobilosti může být upraven na provoz, který má být prováděn.

43.

OPS 1.1071 Technický deník letounu:

Použije se, jak je uvedeno pro část M bod M. A. 306, vedení technického deníku provozovatele.

44.

Vyhrazeno.

45.

Vyhrazeno.

46.

OPS 1.1240 Výcvikové programy:

Výcvikové programy musí být upraveny podle druhu prováděného provozu. Samostatný výcvikový program je přijatelný pro provoz VFR.

47.

OPS 1.1250 Kontrolní seznam postupů prohledávání letounu:

Nepoužije se pro provoz VFR ve dne.

Dodatek 1 k OPS 1.125

Dokumenty, které mají být na palubě

Viz OPS 1.125.

V případě ztráty nebo odcizení dokumentů uvedených v OPS 1.125 je povoleno pokračovat v letu až na základnu nebo do místa, kde může být poskytnut náhradní dokument.

HLAVA C

OSVĚDČOVÁNÍ PROVOZOVATELE A DOZOR NAD NÍM

OPS 1.175

Obecná pravidla pro osvědčování leteckého provozovatele

Poznámka 1: Dodatek 1 k tomuto bodu vymezuje obsah a podmínky osvědčení leteckého provozovatele (AOC).

Poznámka 2: Dodatek 2 k tomuto bodu vymezuje požadavky na řízení a organizaci.

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun pro účely obchodní letecké dopravy jinak než v souladu s požadavky a podmínkami osvědčení leteckého provozovatele (AOC).

b)

Žadatel o AOC nebo o jeho změnu musí umožnit úřadu přezkoumat všechna bezpečnostní hlediska navrhovaného provozu.

c)

Žadatel o AOC:

1.

nesmí být držitelem AOC vydaného jiným úřadem, není-li to výslovně schváleno dotčenými úřady;

2.

musí mít hlavní místo obchodní činnosti a sídlo, pokud existuje, ve státě odpovědném za vydání AOC;

3.

musí přesvědčit úřad, že je schopen provádět bezpečné lety.

d)

Má-li provozovatel zapsány letouny v různých členských státech, musí být přijata vhodná opatření, aby byl zajištěn odpovídající dozor nad bezpečností.

e)

Provozovatel musí úřadu umožnit přístup do své organizace a do svých letounů a s ohledem na údržbu i do organizace schválené podle části–145 zapojené do údržby jeho letounů, aby mohl úřad rozhodnout, že průběžně splňuje požadavky OPS 1.

f)

Úřad AOC pozmění, pozastaví jeho platnost nebo je zruší, není-li nadále přesvědčen, že provozovatel může zachovat bezpečný provoz.

g)

Provozovatel musí úřad přesvědčit, že:

1.

jeho organizace a řízení jsou vhodné a patřičně přizpůsobené rozsahu a oblasti provozu a

2.

byly stanoveny postupy pro dozor nad provozem.

h)

Provozovatel musí jmenovat odpovědného vedoucího, který je přijatelný pro úřad a který bude mít statutární pravomoc zajišťovat, aby se veškeré provozní činnosti a údržba financovaly a prováděly v souladu s normami požadovanými úřadem.

i)

Provozovatel musí jmenovat vedoucí pracovníky, kteří jsou přijatelní pro úřad a kteří odpovídají za řízení a dozor v těchto oblastech:

1.

letový provoz;

2.

systém údržby;

3.

výcvik posádek a

4.

pozemní provoz.

j)

Jedna osoba může zastávat více než jednu vedoucí funkci, je-li to přijatelné pro úřad, avšak u provozovatelů, kteří zaměstnávají na plný úvazek 21 a více zaměstnanců, se požadují nejméně dvě osoby k pokrytí všech čtyř oblastí odpovědnosti.

k)

U provozovatelů, kteří zaměstnávají na plný úvazek 20 a méně zaměstnanců, lze jednu nebo více jmenovaných funkcí obsadit odpovědným vedoucím, jestliže je to přijatelné pro úřad.

l)

Provozovatel zajistí, aby byl každý let prováděn v souladu s ustanoveními provozní příručky.

m)

Provozovatel musí zařídit vhodné zařízení pozemní obsluhy k zajištění bezpečné obsluhy svých letů.

n)

Provozovatel zajistí, aby jeho letouny byly vybaveny a jeho posádky měly kvalifikaci, jak je požadováno pro oblast a druh provozu.

o)

Provozovatel musí splnit požadavky na údržbu v souladu s částí M u všech letounů provozovaných za podmínek jeho AOC.

p)

Provozovatel musí úřadu poskytnout kopii provozní příručky stanovené v hlavě P a všech jejich změn nebo revizí.

q)

Provozovatel musí udržovat na své hlavní provozní základně podpůrná zařízení vhodná pro danou oblast a druh provozu.

OPS 1.180

Vydávání, změny a zachování platnosti AOC

a)

Provozovateli nebude vystaveno AOC nebo nebude provedena změna AOC a jeho AOC pozbude platnosti, pokud:

1.

provozované letouny nemají standardní osvědčení letové způsobilosti vydané členským státem v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1702/2003 ze dne 24. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací (3). Standardní osvědčení letové způsobilosti vydaná jiným členským státem, než je stát odpovědný za vydání AOC, budou uznána bez dalšího dokazování, jsou-li vydána v souladu s částí 21;

2.

systém údržby nebyl schválen úřadem v souladu s částí M hlavou G a

3.

provozovatel úřad nepřesvědčil, že je schopen:

i)

zavést a udržovat přiměřenou organizaci,

ii)

zavést a udržovat systém jakosti v souladu s OPS 1.035,

iii)

splnit požadované výcvikové programy,

iv)

splnit požadavky na údržbu odpovídající povaze a rozsahu stanoveného provozu, včetně příslušných požadavků stanovených v OPS 1.175 g) až o), a

v)

splnit OPS 1.175.

b)

Bez ohledu na ustanovení OPS 1.185 f) musí provozovatel úřadu oznámit co nejdříve každou změnu informací předložených podle OPS 1.185 a).

c)

Úřad může požadovat provedení jednoho nebo více předváděcích letů provedených jako obchodní dopravní lety, není-li přesvědčen o tom, že byly splněny požadavky výše uvedeného bodu a).

OPS 1.185

Správní požadavky

a)

Provozovatel zajistí, aby prvotní žádost o AOC a případně o jakoukoliv jeho změnu nebo obnovení obsahovala tyto informace:

1.

úřední a obchodní název, sídlo a poštovní adresu žadatele;

2.

popis navrhovaného provozu;

3.

popis organizace řízení;

4.

jméno odpovědného vedoucího;

5.

jména osob ve významných vedoucích funkcích, včetně osob odpovědných za letový provoz, systém údržby, výcvik posádek a pozemní provoz spolu s jejich kvalifikací a praxí, a

6.

provozní příručku.

b)

Prvotní žádost o AOC, případně o jeho změnu nebo obnovení, musí s ohledem pouze na systém údržby provozovatele obsahovat pro každý typ letounu, který má být provozován, tyto informace:

1.

výklad řízení zachování letové způsobilosti provozovatele;

2.

program/y údržby letounů provozovatele;

3.

technický deník letounu;

4.

případně technickou/é specifikaci/e smlouvy/smluv o údržbě mezi provozovatelem a organizací oprávněnou k údržbě podle části–145;

5.

počet letounů.

c)

Žádost o prvotní vydání AOC musí být předložena nejméně 90 dnů před datem zamýšleného provozu s tím, že provozní příručka může být předložena nejpozději 60 dnů před datem zamýšleného provozu.

d)

Žádost o změnu AOC musí být předložena nejméně 30 dnů před datem zamýšleného provozu, nebylo-li dohodnuto jinak.

e)

Žádost o obnovení AOC musí být předložena nejméně 30 dnů před skončením doby jeho platnosti, nebylo-li dohodnuto jinak.

f)

S výhradou mimořádných okolností musí být úřad informován o navrhované změně jmenovaného vedoucího pracovníka nejméně 10 dnů předem.

Dodatek 1 k OPS 1.175

Obsah a podmínky osvědčení leteckého provozovatele

AOC obsahuje tyto údaje:

a)

název a sídlo (hlavní místo obchodní činnosti) provozovatele;

b)

datum vydání a dobu platnosti;

c)

popis druhu schváleného provozu;

d)

typ/y letounu/ů schválených k použití;

e)

poznávací značky schváleného/ých letounu/ů s tím, že provozovatelům může být schválen systém poskytování informací úřadu o poznávacích značkách letounů provozovaných na jejich AOC;

f)

oblasti, v nichž se povoluje provoz;

g)

zvláštní omezení a

h)

zvláštní oprávnění/schválení, např.:

kategorie II/III (včetně schválených minim),

(MNPS)

specifikace minimální navigační výkonnosti,

(ETOPS)

provoz dvoumotorových letounů se zvětšenou vzdáleností od přiměřeného letiště,

(RNAV)

prostorová navigace,

(RVSM)

snížená minima vertikálních rozstupů,

přeprava nebezpečného zboží,

oprávnění poskytovat palubním průvodčím základní bezpečnostní výcvik a případně vydávat osvědčení podle hlavy O u těch provozovatelů, kteří takovýto výcvik poskytují přímo či nepřímo.

Dodatek 2 k OPS 1.175

Organizace držitele AOC a její řízení

a)

Obecně:

Provozovatel musí mít dobrou a účinnou strukturu řízení, aby mohl zajistit bezpečné provádění letů. Jmenovaní vedoucí pracovníci musí mít manažerské schopnosti společně s odpovídajícími technickými/provozními kvalifikacemi v letectví.

b)

Jmenovaní vedoucí pracovníci:

1.

Provozní příručka musí obsahovat popis činností a odpovědnosti jmenovaných vedoucích pracovníků včetně jejich jmen. Úřadu musí být písemně oznámena každá zamýšlená nebo provedená změna jmenování do funkce nebo činností.

2.

Provozovatel zařídí, aby v nepřítomnosti jmenovaných vedoucích pracovníků byla zajištěna nepřetržitost dozoru.

3.

Jmenovaný vedoucí pracovník držitele AOC nesmí být jmenovaným vedoucím pracovníkem žádného jiného držitele AOC, není-li to přijatelné pro dotčené úřady.

4.

Jmenovaní vedoucí pracovníci musí mít smluvně dohodnutý dostatečný počet hodin práce, aby mohli plnit řídící funkce spojené s rozsahem a zaměřením provozu.

c)

Přiměřený počet pracovníků a dozor nad nimi:

1.

Členové posádky. Provozovatel musí zaměstnávat pro plánovaný provoz dostatek letových posádek a palubních průvodčích, kteří absolvovali výcvik a byli přezkoušeni v souladu s hlavou N, případně hlavou O.

2.

Pozemní personál:

i)

Počet pozemního personálu závisí na povaze a rozsahu provozu. Především provozní oddělení a oddělení pozemní obsluhy musí být obsazena vyškolenými pracovníky, kteří důkladně znají svou odpovědnost v rámci organizaci.

ii)

Provozovatel, který uzavírá smlouvy s jinými organizacemi za účelem poskytování určitých služeb, zůstává odpovědný za dodržování patřičných norem. V těchto případech má jmenovaný vedoucí pracovník za úkol zajistit, aby každý subdodavatel splňoval požadované normy.

3.

Dozor:

i)

Počet dozorujících pracovníků, které je nutno ustanovit, závisí na organizační struktuře provozovatele a na počtu jeho zaměstnanců.

ii)

Povinnosti a odpovědnost těchto dozorujících pracovníků musí být stanoveny a jejich úvazky upraveny tak, aby mohli vykonávat své povinnosti v oblasti dozoru.

iii)

Dozor nad členy posádek a pozemním personálem musí provádět osoby, které mají dostatečné zkušenosti a osobní kvality, aby mohly zajistit dosažení norem uvedených v provozní příručce.

d)

Pracovní prostory:

1.

Provozovatel zajistí, aby pracovní prostor, který je k dispozici na každé provozní základně, byl dostatečný pro personál, jehož činnost se týká bezpečnosti letového provozu. Je nutno vzít v úvahu potřeby pozemního personálu zabývajícího se provozním řízením, uchováváním a předkládáním důležitých záznamů a potřeby posádek v souvislosti s jejich přípravou na let.

2.

Administrativní služby musí být schopny distribuovat neprodleně provozní pokyny a jiné informace všem, kterých se týkají.

e)

Dokumentace:

Provozovatel zajistí systém vypracování příruček, jejich změn a jiné dokumentace.

HLAVA D

PROVOZNÍ POSTUPY

OPS 1.195

Provozní řízení

Provozovatel musí:

a)

zavést a dodržovat metodu výkonu provozního řízení schválenou úřadem a

b)

vykonávat provozní řízení u každého letu, který je prováděn podle podmínek jeho AOC.

OPS 1.200

Provozní příručka

Provozovatel poskytne provozní příručku podle hlavy P, kterou používá provozní personál jako vodítko.

OPS 1.205

Způsobilost provozního personálu

Provozovatel zajistí, aby veškerý personál, který je přidělen nebo který se přímo podílí na pozemním a letovém provozu, byl správně vyškolen, prokázal své schopnosti při plnění konkrétních povinností a aby si byl vědom své odpovědnosti a vztahu těchto povinností k provozu jako celku.

OPS 1.210

Zavedení postupů

a)

Provozovatel zavede pro každý typ letounu postupy a pokyny obsahující povinnosti pozemního personálu a posádek pro všechny druhy provozu na zemi i za letu.

b)

Provozovatel zavede systém kontrolních seznamů, které mají členové posádky používat ve všech fázích letu letounu za normálních, mimořádných a nouzových podmínek, aby bylo zajištěno dodržení provozních postupů uvedených v provozní příručce.

c)

Provozovatel nesmí od členů posádky vyžadovat, aby vykonávali v kritických fázích letu jiné činnosti než činnosti nezbytné pro bezpečný provoz letounu.

OPS 1.215

Využívání letových provozních služeb

Provozovatel zajistí, aby se letové provozní služby využívaly pro všechny lety vždy, jsou-li dostupné.

OPS 1.216

Provozní pokyny za letu

Provozovatel zajistí, aby jeho provozní pokyny za letu týkající se změny letového plánu byly v případě, že je to možné, před přenosem do letounu koordinovány s příslušným stanovištěm letových provozních služeb.

OPS 1.220

Schvalování letišť provozovatelem

Provozovatel schválí použití pouze takových letišť, která jsou přiměřená pro daný/é typ/y letounu/ů a daný druh provozu.

OPS 1.225

Letištní provozní minima

a)

Provozovatel stanoví letištní provozní minima podle OPS 1.430 pro každé letiště odletu, cílové nebo náhradní, schválené k použití v souladu s OPS 1.220.

b)

Jakékoli zvýšení uložené úřadem musí být přidáno k minimu stanovenému v souladu s výše uvedeným bodem a).

c)

Minima pro určitý druh postupu přiblížení a přistání jsou považována za použitelná, jestliže:

1.

pozemní zařízení znázorněná na příslušné mapce, která jsou nezbytná pro zamýšlený postup, jsou provozuschopná;

2.

palubní systémy nezbytné pro daný druh přiblížení jsou provozuschopné;

3.

jsou splněna stanovená kritéria výkonnosti letounu a

4.

posádka má odpovídající kvalifikaci.

OPS 1.230

Postupy odletů a přiblížení podle přístrojů

a)

Provozovatel zajistí, aby byly používány postupy odletů a přiblížení podle přístrojů stanovené státem, v němž se letiště nachází.

b)

Bez ohledu na výše uvedený bod a) může velitel letadla využít povolení řízení letového provozu odchýlit se od zveřejněné odletové nebo příletové trati za předpokladu, že budou dodržena kritéria bezpečných výšek nad překážkami a vzaty plně v úvahu provozní podmínky. Konečné přiblížení musí být provedeno vizuálně nebo v souladu se stanoveným postupem přiblížení podle přístrojů.

c)

Postupy, které se liší od postupů požadovaných podle výše uvedeného bodu a), smí provozovatel zavést pouze tehdy, byly-li schváleny státem, v němž se letiště nachází, je-li to požadováno, a jestliže byly uznány úřadem.

OPS 1.235

Postupy omezování hluku

a)

Provozovatel zavede provozní postupy k omezování hluku při letech podle přístrojů v souladu se svazkem 1 ICAO PANS OPS (dok. 8168–OPS/611).

b)

Postupy stoupání po vzletu k omezení hluku stanovené provozovatelem pro jakýkoli typ letounu by měly být stejné pro všechna letiště.

OPS 1.240

Trati a oblasti provozu

a)

Provozovatel zajistí, aby lety byly prováděny pouze po takových tratích a v takových oblastech, pro které:

1.

jsou k dispozici pozemní zařízení a služby, včetně meteorologických, které jsou přiměřené pro plánovaný provoz;

2.

výkonnost letounu, který se má použít, je přiměřená ke splnění požadavků týkajících se minimální výšky letu;

3.

vybavení letounu, který se má použít, splňuje minimální požadavky pro plánovaný provoz;

4.

jsou k dispozici vhodné mapy a plánky (viz OPS 1.135 a) 9;

5.

jsou k dispozici přiměřená letiště v rámci časových/vzdálenostních omezení podle OPS 1.245, jsou-li použity dvoumotorové letouny;

6.

jsou k dispozici plochy umožňující provést bezpečné vynucené přistání, jsou-li použity jednomotorové letouny.

b)

Provozovatel zajistí, aby lety byly prováděny při dodržení všech omezení na tratích nebo v oblastech provozu, které uložil úřad.

OPS 1.241

Provoz ve vymezeném vzdušném prostoru se sníženými minimy vertikálních rozstupů (RVSM)

Provozovatel nesmí provozovat letoun ve vymezených částech vzdušného prostoru, v nichž na základě regionální letecké navigační dohody platí minimum vertikálního rozstupu 300 m (1 000 ft), pokud k tomu nebyl oprávněn úřadem (oprávnění RVSM) (viz také OPS 1.872).

OPS 1.243

Provoz v oblastech se stanovenými požadavky navigační výkonnosti

a)

Provozovatel zajistí, aby byl letoun provozovaný ve vymezených oblastech nebo ve vymezené části stanoveného vzdušného prostoru, v nichž jsou na základě regionálních leteckých navigačních dohod stanoveny požadavky minimální navigační výkonnosti, certifikován podle těchto požadavků a v případě potřeby aby úřad poskytl příslušné provozní oprávnění (viz také OPS 1.865 c) 2, OPS 1.870 a OPS 1.872).

b)

Provozovatel letounu provozovaného v oblastech uvedených v bodu a) zajistí, aby všechny postupy pro nepředvídané okolnosti stanovené úřadem odpovědným za dotčený vzdušný prostor byly zahrnuty do provozní příručky.

OPS 1.245

Maximální vzdálenost od přiměřeného letiště pro dvoumotorové letouny bez oprávnění ETOPS

a)

Bez výslovného oprávnění úřadu v souladu s OPS 1.246 a) (oprávnění ETOPS) nesmí provozovatel provozovat dvoumotorový letoun na trati zahrnující bod ve vzdálenosti od přiměřeného letiště větší, než je v případě:

1.

letounů třídy výkonnosti A buď:

i)

s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující 20 nebo více, nebo

ii)

s maximální vzletovou hmotností 45 360 kg nebo více,

vzdálenost proletěná za 60 minut při cestovní rychlosti s jedním nepracujícím motorem stanovené podle níže uvedeného bodu b);

2.

letounů třídy výkonnosti A:

i)

s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující 19 nebo menším a

ii)

s maximální vzletovou hmotností menší než 45 360 kg,

vzdálenost proletěná za 120 minut nebo, je-li to schváleno úřadem, za 180 minut u proudových letounů při cestovní rychlosti s jedním nepracujícím motorem stanovené podle níže uvedeného bodu b);

3.

letouny třídy výkonnosti B nebo C:

i)

vzdálenost proletěná za 120 minut při cestovní rychlosti s jedním nepracujícím motorem stanovené podle níže uvedeného bodu b) nebo

ii)

300 námořních mil podle toho, která vzdálenost je menší.

b)

Provozovatel stanoví pro výpočet maximální vzdálenosti od přiměřeného letiště pro každý typ nebo variantu provozovaného dvoumotorového letounu rychlost nepřekračující VMO založenou na pravé vzdušné rychlosti, kterou může letoun udržovat s jedním nepracujícím motorem za těchto podmínek:

1.

mezinárodní standardní atmosféra (ISA);

2.

horizontální let:

i)

pro proudové letouny v:

A)

FL 170 nebo

B)

maximální letové hladině, do níž může letoun stoupat s jedním nepracujícím motorem s použitím celkové vertikální rychlosti stanovené v jeho letové příručce a kterou může udržovat, podle toho, která hodnota je nižší,

ii)

pro vrtulové letouny v:

A)

FL 80 nebo

B)

maximální letové hladině, do níž může letoun stoupat s jedním nepracujícím motorem s použitím celkové vertikální rychlosti stanovené v jeho letové příručce a kterou může udržovat, podle toho, která hodnota je nižší;

3.

maximální trvale přípustný tah nebo výkon zbývajícího pracujícího motoru;

4.

hmotnost letounu nejméně taková, která je výsledkem:

i)

vzletu s maximální vzletovou hmotností pro výšku hladiny moře a

ii)

stoupání se všemi pracujícími motory do optimální výšky cestovního letu v režimu maximálního doletu a

iii)

cestovního letu se všemi pracujícími motory v režimu maximálního doletu v této výšce, dokud celková doba letu od vzletu není rovna použitelnému prahovému času stanovenému v bodu a) výše.

c)

Provozovatel zajistí, aby v jeho provozní příručce byly uvedeny pro každý typ nebo variantu tyto údaje:

1.

cestovní rychlost s jedním nepracujícím motorem stanovená podle výše uvedeného bodu b) a

2.

maximální vzdálenost od přiměřeného letiště stanovená v souladu s výše uvedenými body a) a b).

Poznámka: Rychlosti a výšky (letové hladiny) uvedené výše jsou určeny pouze k použití při stanovování maximální vzdálenosti od přiměřeného letiště.

OPS 1.246

Provoz dvoumotorových letounů se zvětšenou vzdáleností od přiměřeného letiště (ETOPS)

a)

Provozovatel nesmí uskutečňovat provoz za prahovou vzdáleností stanovenou podle OPS 1.245, pokud k tomu nebyl oprávněn úřadem (oprávnění ETOPS).

b)

Před prováděním letu ETOPS provozovatel zajistí, aby bylo k dispozici vhodné náhradní letiště ETOPS na trati buď v mezích schválené doby letu na náhradní letiště, nebo doby letu na náhradní letiště stanovené na základě provozuschopnosti letounu podle toho, která vzdálenost je kratší (viz také OPS 1.297 d)).

OPS 1.250

Stanovení minimálních výšek letu

a)

Provozovatel stanoví minimální výšky letu a způsoby určení těchto výšek, které zajišťují požadovanou bezpečnou výšku nad terénem s přihlédnutím k požadavkům hlav F až I pro všechny úseky tratí, které mají být létány.

b)

Způsob stanovení minimálních výšek letu musí schválit úřad.

c)

Jsou-li minimální výšky letu stanovené přelétávanými státy vyšší než ty, které stanovil provozovatel, platí vyšší hodnoty.

d)

Provozovatel při stanovení minimálních výšek letu vezme v úvahu tyto faktory:

1.

přesnost, s níž lze stanovit polohu letounu;

2.

pravděpodobné nepřesnosti údajů použitých výškoměrů;

3.

charakteristiky terénu na tratích nebo v oblastech provozu (např. náhlé změny nadmořské výšky);

4.

pravděpodobnost výskytu nepříznivých meteorologických podmínek (např. silná turbulence a sestupné vzdušné proudy) a

5.

možné nepřesnosti leteckých map.

e)

Při plnění požadavků výše uvedeného bodu d) je nutno věnovat pozornost:

1.

opravám na odchylky teploty a tlaku od standardních hodnot;

2.

požadavkům řízení letového provozu a

3.

možným nepředvídatelným nahodilostem na plánované trati.

OPS 1.255

Zásady určování množství paliva

a)

Provozovatel stanoví zásady určování množství paliva pro účely plánování letů a přeplánování za letu, aby při každém letu zabezpečil na palubě dostatek paliva pro plánovaný let a zálohu k pokrytí odchylek od plánovaného letu.

b)

Provozovatel zajistí, aby plánování letů bylo založeno alespoň na níže uvedených bodech 1 a 2:

1.

postupech, které jsou obsaženy v provozní příručce, a údajích odvozených z:

i)

údajů poskytnutých výrobcem letounu nebo

ii)

platných specifických údajů o letounu odvozených ze systému sledování spotřeby paliva;

2.

provozních podmínkách, za nichž má být let proveden, včetně:

i)

reálných údajů o spotřebě paliva letounu,

ii)

předpokládané hmotnosti,

iii)

očekávaných meteorologických podmínek a

iv)

postupů a omezení daných letovými provozními službami.

c)

Provozovatel zajistí, aby předletový výpočet použitelného paliva potřebného pro let zahrnoval:

1.

palivo pro pojíždění;

2.

traťové palivo;

3.

záložní palivo, které se skládá z:

i)

paliva pro nepředvídané okolnosti,

ii)

paliva k letu na náhradní letiště, je-li požadováno náhradní letiště cílového letiště (Tím není vyloučena volba letiště odletu jako náhradního letiště cílového letiště.),

iii)

konečné zálohy paliva a

iv)

dodatečného paliva, vyžaduje-li je daný druh provozu (např. ETOPS), a

4.

mimořádné palivo, vyžaduje-li je velitel letadla.

d)

Provozovatel zajistí, aby postupy pro výpočet použitelného paliva požadovaného při přeplánování za letu, kdy let má pokračovat po jiné trati nebo na jiné cílové letiště, než bylo původně plánováno, zahrnovaly:

1.

traťové palivo pro zbytek letu;

2.

záložní palivo, které se skládá z:

i)

paliva pro nepředvídané okolnosti,

ii)

paliva k letu na náhradní letiště, je-li požadováno náhradní letiště cílového letiště (Tím není vyloučena volba letiště odletu jako náhradního letiště cílového letiště.),

iii)

konečné zálohy paliva a

iv)

dodatečného paliva, vyžaduje-li je daný druh provozu (např. ETOPS), a

3.

mimořádné palivo, vyžaduje-li je velitel letadla.

OPS 1.260

Přeprava osob se sníženou pohyblivostí

a)

Provozovatel stanoví postupy pro přepravu osob se sníženou pohyblivostí.

b)

Provozovatel zajistí, aby osobám se sníženou pohyblivostí nebyla přidělována sedadla ani aby neobsazovaly sedadla, kde by jejich přítomnost mohla překážet:

1.

posádce při plnění jejích povinností;

2.

přístupu k nouzovému vybavení nebo

3.

nouzové evakuaci letounu.

c)

Veliteli letadla musí být oznámeno, že na palubě budou přepravovány osoby se sníženou pohyblivostí.

OPS 1.265

Přeprava nežádoucích cestujících, osob deportovaných nebo ve vazbě

Provozovatel stanoví postupy pro dopravu nežádoucích cestujících, osob deportovaných nebo ve vazbě, aby zajistil bezpečnost letounu a osob na jeho palubě. Veliteli letadla musí být oznámeno, že výše uvedené osoby mají být přepravovány na palubě.

OPS 1.270

Uložení zavazadel a nákladu

(viz dodatek 1 k OPS 1.270)

a)

Provozovatel stanoví postupy, aby zajistil, že do kabin pro cestující budou brána pouze taková příruční zavazadla, která tam lze přiměřeně a bezpečně uložit.

b)

Provozovatel stanoví postupy, aby zajistil, že veškerá zavazadla a náklad na palubě, který by mohl způsobit zranění nebo škody, zatarasit uličky nebo východy při změně polohy, je v úložných prostorech konstruovaných tak, aby se zabránilo jeho pohybu.

OPS 1.275

Záměrně nepoužito

OPS 1.280

Rozsazování cestujících

Provozovatel stanoví postupy, kterými zajistí, aby cestující byli rozsazováni tak, aby v případě nutnosti nouzové evakuace mohli být co nejlépe nápomocni a nepřekáželi v evakuaci letounu.

OPS 1.285

Instruktáž cestujících

Provozovatel zajistí, aby:

a)

obecně:

1.

cestující byli ústně informováni o otázkách bezpečnosti. Celá instruktáž nebo její části mohou být provedeny audiovizuálně,

2.

cestujícím byla poskytnuta karta s bezpečnostními pokyny, na níž jsou formou vyobrazení uvedeny informace o činnosti nouzového vybavení a o nouzových východech, které by cestující pravděpodobně použili;

b)

před vzletem:

1.

cestující byli podle potřeby informováni o těchto záležitostech:

i)

o pravidlech týkajících se kouření,

ii)

o nastavení opěradel sedadel do svislé polohy a uložení stolků,

iii)

o umístění nouzových východů,

iv)

o umístění a použití únikové cesty vyznačené v blízkosti podlahy,

v)

o ukládání příručních zavazadel,

vi)

o omezeních při používání přenosných elektronických zařízení a

vii)

o umístění a obsahu karty s bezpečnostními pokyny a

2.

cestujícím se názorně předvedlo:

i)

používání dvou- nebo vícebodových bezpečnostních pásů, včetně jejich zapínání a rozepínání,

ii)

umístění a použití kyslíkového vybavení, je-li požadováno (viz OPS 1.770 a OPS 1.775). Cestující musí být rovněž instruováni, aby uhasili veškeré kuřivo, používá-li se kyslík, a

iii)

umístění a použití plovacích vest, jsou-li požadovány (viz OPS 1.825);

c)

po vzletu:

1.

cestující byli podle potřeby upozorněni na:

i)

pravidla týkající se kouření a

ii)

používání dvou- nebo vícebodových bezpečnostních pásů včetně přínosů zapnutých bezpečnostních pásů z hlediska bezpečnosti, když sedí, bez ohledu na rozsvícené tablo „Připoutejte se“;

d)

před přistáním:

1.

cestující byli podle potřeby upozorněni na:

i)

pravidla týkající se kouření,

ii)

používání dvou- nebo vícebodových bezpečnostních pásů,

iii)

nastavení opěradel sedadel do svislé polohy a uložení stolků,

iv)

opětovné uložení příručních zavazadel a

v)

omezení při používání přenosných elektronických zařízení;

e)

po přistání:

1.

cestující byli upozorněni na:

i)

pravidla týkající se kouření a

ii)

používání dvou- nebo vícebodových bezpečnostních pásů;

f)

při nouzových situacích během letu byli cestující instruováni o nouzových úkonech vhodných pro dané okolnosti.

OPS 1.290

Příprava letu

a)

Provozovatel zajistí, aby pro každý zamýšlený let byl vyplněn provozní letový plán.

b)

Velitel letadla nesmí zahájit let, dokud se nepřesvědčil, že:

1.

letoun je způsobilý k letu;

2.

letoun není provozován v rozporu s ustanovením seznamu povolených odchylek na draku (CDL);

3.

pro let, který má být proveden, jsou k dispozici přístroje a vybavení požadované podle hlavy K a L;

4.

přístroje a vybavení jsou v provozuschopném stavu, kromě výjimek uvedených v seznamu minimálního vybavení (MEL);

5.

jsou k dispozici ty části provozní příručky, které jsou požadovány k provedení daného letu;

6.

na palubě jsou dokumenty, doplňkové informace a formuláře podle OPS 1.125 a OPS 1.135;

7.

na palubě jsou platné mapy, plánky a související dokumenty nebo rovnocenné informace nutné k zabezpečení zamýšleného provozu letounu včetně případné odchylky, kterou lze přiměřeně předpokládat. To zahrnuje případné převodní tabulky nezbytné k podpoře provozu v případě, že je nutno použít metrické výšky, nadmořské výšky a letové hladiny;

8.

jsou k dispozici přiměřená pozemní zařízení a služby požadované pro plánovaný let;

9.

při plánovaném letu lze splnit ustanovení provozní příručky s ohledem na požadavky týkající se paliva, oleje, kyslíku, minimálních bezpečných výšek, provozních minim letišť a dostupnosti náhradních letišť;

10.

náklad je správně rozložen a bezpečně upevněn;

11.

hmotnost letounu na začátku rozjezdu je taková, aby let mohl být proveden v souladu s příslušnými hlavami F až I, a

12.

lze splnit případná další provozní omezení kromě těch, která jsou uvedena v bodech 9 a 11.

OPS 1.295

Výběr letišť

a)

Provozovatel stanoví pro plánování letu postupy výběru cílového nebo náhradního letiště podle OPS 1.220.

b)

Provozovatel musí v provozním letovém plánu vybrat a určit náhradní letiště pro vzlet, pokud by nebylo možné z meteorologických nebo výkonnostních důvodů vrátit se na letiště odletu. Náhradní letiště pro vzlet musí ležet ve vzdálenosti nejvýše:

1.

pro dvoumotorové letouny buď:

i)

jedné hodiny letu cestovní rychlostí stanovenou v letové příručce pro skutečnou vzletovou hmotnost a pro let s jedním nepracujícím motorem za standardních podmínek v bezvětří, nebo

ii)

provozovatelova schváleného prahového času ETOPS s výhradou případného omezení podle MEL až do nejvýše dvou hodin cestovní rychlostí stanovenou v letové příručce pro danou vzletovou hmotnost a pro let s jedním nepracujícím motorem za standardních podmínek v bezvětří, jestliže letoun i posádka jsou oprávněny k provozu ETOPS, nebo

2.

dvou hodin letu cestovní rychlostí stanovenou v letové příručce pro danou vzletovou hmotnost a pro let s jedním nepracujícím motorem za standardních podmínek v bezvětří pro tří- a čtyřmotorové letouny, a

3.

pokud letová příručka nestanoví cestovní rychlost s jedním nepracujícím motorem, musí se pro výpočet vzdálenosti použít rychlost, které bude dosaženo při nastavení zbývajícího/ch motoru/ů na maximální trvale přípustný výkon.

c)

Provozovatel nemusí zvolit žádné náhradní letiště cílového letiště pro každý let za podmínek letu podle přístrojů, pokud:

1.

jsou splněny obě níže uvedené podmínky:

i)

doba plánovaného letu od vzletu do přistání není delší než 6 hodin a

ii)

na cílovém letišti jsou k dispozici a použitelné dvě samostatné dráhy a příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi pro cílové letiště či jejich kombinace naznačují, že v době jedné hodiny před předpokládaným příletem na cílové letiště a hodinu po něm základna oblačnosti bude alespoň 2 000 ft nebo okruhová výška bude + 500 ft podle toho, která hodnota je vyšší, a dohlednost bude nejméně 5 km,

nebo

2.

cílové letiště je osamocené a neexistuje přiměřené náhradní letiště cílového letiště.

d)

Provozovatel musí zvolit dvě náhradní letiště cílového letiště, jestliže:

1.

příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi pro cílové letiště či jejich kombinace naznačují, že v době začínající hodinu před předpokládanou dobou příletu a končící hodinu po předpokládaném příletu budou meteorologické podmínky horší než použitelná plánovací minima, nebo

2.

nejsou k dispozici žádné meteorologické informace.

e)

Provozovatel určí v provozním letovém plánu případná požadovaná náhradní letiště.

OPS 1.297

Plánovací minima pro lety IFR

a)

Plánovací minima pro náhradní letiště při vzletu. Provozovatel nesmí vybrat letiště jako náhradní letiště při vzletu, jestliže příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi či jejich kombinace nenaznačují, že v době začínající hodinu před předpokládanou dobou příletu a končící hodinu po předpokládaném příletu na toto letiště budou meteorologické podmínky stejné nebo lepší než použitelná minima pro přistání stanovená podle OPS 1.225. Jestliže je jediným použitelným přiblížením přístrojové přiblížení nebo přiblížení okruhem, je nutno vzít v úvahu nejnižší základnu oblačnosti. Je nutno přihlédnout k veškerým omezením vztahujícím se k letům s jedním nepracujícím motorem.

b)

Plánovací minima pro cílová letiště a náhradní letiště cílového letiště. Provozovatel zvolí pouze ta cílová letiště nebo náhradní letiště cílového letiště, jestliže příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi či jejich kombinace naznačují, že v době začínající hodinu před předpokládanou dobou příletu a končící hodinu po předpokládaném příletu na toto letiště budou meteorologické podmínky stejné nebo lepší než níže uvedená použitelná plánovací minima:

1.

plánovací minima pro cílové letiště kromě osamocených cílových letišť:

i)

dráhová dohlednost (RVR) / dohlednost stanovená podle OPS 1.225 a

ii)

nejnižší základna oblačnosti pro přístrojové přiblížení nebo přiblížení okruhem stejná nebo vyšší než minimální výška pro klesání (MDH) a

2.

plánovací minima pro náhradní letiště cílového letiště a osamocená cílová letiště jsou v souladu s tabulkou 1:

Tabulka 1

Plánovací minima – náhradní letiště na trati a náhradní letiště cílového letiště – osamocená cílová letiště

Druh přiblížení

Plánovací minima

Kat. II a III

Kat. I (poznámka 1)

Kat. I

Přístrojové přiblížení

(poznámka 1 a 2)

Přístrojové přiblížení

Přístrojové přiblížení

(poznámka 1 a 2) větší o

200 ft/1 000 m

Přiblížení okruhem

Přiblížení okruhem (poznámka 2 a 3)

Poznámka 1: Dráhová dohlednost (RVR).

Poznámka 2: Nejnižší základna oblačnosti musí být stejná nebo vyšší než minimální výška pro klesání (MDH).

Poznámka 3: Dohlednost.

c)

Plánovací minima pro náhradní letiště na trati. Provozovatel nesmí vybrat letiště za náhradní letiště na trati, jestliže příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi či jejich kombinace nenaznačují, že v době začínající hodinu před předpokládanou dobou příletu a končící hodinu po předpokládaném příletu na toto letiště budou meteorologické podmínky stejné nebo lepší než plánovací minima podle tabulky 1.

d)

Plánovací minima pro náhradní letiště na trati při provozu ETOPS. Provozovatel nesmí vybrat letiště za náhradní letiště na trati při provozu ETOPS, jestliže příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi či jejich kombinace nenaznačují, že v době začínající hodinu před předpokládanou dobou příletu a končící hodinu po předpokládaném příletu na toto letiště budou meteorologické podmínky stejné nebo lepší než plánovací minima stanovená v tabulce 2, a jestliže nebudou v souladu s oprávněním provozovatele k provozu ETOPS.

Tabulka 2

Plánovací minima – ETOPS

Druh přiblížení

Plánovací minima

(Požadovaná dráhová dohlednost/dohlednost a případně nejnižší základna oblačnosti)

 

Letiště s

 

alespoň 2 samostatnými postupy přiblížení založenými na dvou samostatných prostředcích sloužících 2 samostatným drahám

alespoň 2 samostatnými postupy přiblížení založenými na dvou samostatných prostředcích sloužících 1 dráze

nebo

alespoň 1 postupem přiblížení založeným na 1 prostředku sloužícím 1 dráze

Přesné přístrojové přiblížení kat. II, III (ILS, MLS)

Přesné přístrojové přiblížení minima kat. I

Minima přístrojového přiblížení

Přesné přístrojové přiblížení kat. I (ILS, MLS)

Minima přístrojového přiblížení

Minima přiblížení okruhem, nebo nejsou-li k dispozici, pak minima pro přístrojové přiblížení zvětšená o 200 ft/1 000 m

Přístrojové přiblížení

Minima přístrojového přiblížení nebo minima přiblížení okruhem, jsou-li nižší, zvětšená o 200 ft/1 000 m

Minima přiblížení okruhem nebo minima pro přístrojové přiblížení, jsou-li vyšší, zvětšená o 200 ft/1 000 m

Přiblížení okruhem

Minima pro přiblížení okruhem

OPS 1.300

Předkládání letového plánu letových provozních služeb

Provozovatel zajistí, aby let nebyl zahájen, pokud nebyl předložen letový plán letových provozních služeb nebo nebyly uloženy přiměřené informace, které by umožnily uvést do pohotovosti pohotovostní služby, pokud by byly požadovány.

OPS 1.305

Plnění/odčerpávání paliva, když cestující nastupují, vystupují nebo jsou na palubě

(viz dodatek 1 k OPS 1.305)

Provozovatel zajistí, aby letoun nebyl plněn nebo aby z něj nebyl odčerpáván letecký benzín nebo palivo se širokým rozsahem destilačních teplot (např. Jet-B nebo rovnocenné palivo), nebo může-li dojít ke směsi těchto druhů paliva, jestliže cestující nastupují, jsou na palubě nebo vystupují. Ve všech ostatních případech musí být přijata nezbytná bezpečnostní opatření a na palubě letounu musí být přítomen kvalifikovaný personál, který je připraven zahájit a řídit evakuaci letounu nejúčelnějším a nejrychlejším způsobem.

OPS 1.307

Plnění/odčerpávání paliva se širokým rozsahem destilačních teplot

Provozovatel stanoví postupy pro plnění/odčerpávání paliva se širokým rozsahem destilačních teplot (např. Jet-B nebo rovnocenné palivo), pokud je toto palivo požadováno.

OPS 1.308

Vytlačování a vlečení

a)

Provozovatel zajistí, aby všechny postupy vytlačování a vlečení splňovaly příslušné letecké normy a postupy.

b)

Provozovatel zajistí, aby umisťování letounu před pojížděním a po něm nebylo prováděno vlečným tahačem bez tyče, pokud:

1.

letoun není vlastní konstrukcí chráněn před poškozením systému řízení příďového podvozku následkem vlečení tahačem bez tyče nebo

2.

systém/postup nevaruje letovou posádku, že k takovému poškození může dojít nebo že k němu došlo, nebo

3.

vlečný tahač bez tyče je navržen tak, aby zabránil poškození daného typu letounu.

OPS 1.310

Členové posádky na pracovních místech

a)

Členové letové posádky:

1.

Každý člen letové posádky, který je ve službě v pilotním prostoru, musí být v průběhu vzletu a přistání na svém pracovním místě.

2.

Každý člen letové posádky, který je ve službě, musí být ve všech ostatních fázích letu na svém pracovním místě, pokud jeho nepřítomnost není nezbytná k výkonu jeho povinnosti v souvislosti s provozem nebo z fyziologických důvodů za předpokladu, že nejméně jeden pilot s příslušnou kvalifikací je v každém okamžiku u řízení letounu.

3.

Každý člen letové posádky, který je ve službě, musí být ve všech fázích letu pozorný. Jestliže dojde ke ztrátě pozornosti, je nutno přijmout příslušná protiopatření. Pociťuje-li neočekávanou únavu, lze použít postup řízeného odpočinku organizovaný velitelem letadla, pokud to dovolí pracovní zatížení. Řízený odpočinek provedený tímto způsobem nelze nikdy považovat za část doby odpočinku pro účely výpočtu omezení doby letu, ani použít k určení doby ve službě.

b)

Palubní průvodčí. Během kritických fází letu musí na všech palubách letounu obsazených cestujícími sedět na určených pracovních místech požadovaný počet palubních průvodčích.

OPS 1.315

Pomocné prostředky pro nouzovou evakuaci

Provozovatel stanoví postupy, kterými zajistí, aby před pojížděním, vzletem a přistáním a kdykoli je to proveditelné a bezpečné, byl uveden do pohotovosti pomocný prostředek pro evakuaci letadla, který se automaticky uvádí do pracovní polohy.

OPS 1.320

Sedadla, dvou- a vícebodové bezpečnostní pásy

a)

Členové posádky:

1.

Během vzletu a přistání a kdykoli to velitel letadla považuje v zájmu bezpečnosti za nezbytné, musí být každý člen posádky řádně upoután všemi určenými dvou- a vícebodovými bezpečnostními pásy.

2.

Každý člen letové posádky, pokud je na svém pracovním místě v pilotním prostoru, musí být během ostatních fází letu upoután bezpečnostními pásy.

b)

Cestující:

1.

Velitel letadla zajistí, aby před vzletem, přistáním, v průběhu pojíždění a kdykoli je to nutné v zájmu bezpečnosti, byl každý cestující na palubě na svém sedadle nebo lůžku a aby byl řádně upoután dvou- nebo vícebodovým bezpečnostním pásem, pokud je jím jeho místo vybaveno.

2.

Provozovatel přijme opatření a velitel letadla zajistí, aby vícenásobné obsazení sedadel letounu bylo přípustné pouze u sedadel k tomu určených, a to pouze jednou dospělou osobou a jedním malým dítětem, které bude bezpečně upoutáno doplňujícím dětským pásem nebo jiným poutacím zařízením.

OPS 1.325

Zajištění kabiny cestujících a palubních bufetů

a)

Provozovatel stanoví postupy, kterými zajistí, aby před pojížděním, vzletem a přistáním byly všechny východy a únikové cesty prosty překážek.

b)

Velitel letadla zajistí, aby před vzletem a přistáním a kdykoli je to považováno za nezbytné v zájmu bezpečnosti bylo veškeré vybavení a zavazadla správně zajištěno.

OPS 1.330

Dostupnost nouzového vybavení

Velitel letadla zajistí, aby veškeré nouzové vybavení bylo snadno dostupné k okamžitému použití.

OPS 1.335

Kouření na palubě

a)

Velitel letadla zajistí, aby žádné osobě na palubě nebylo dovoleno kouřit:

1.

považuje-li se to v zájmu bezpečnosti za nezbytné;

2.

po dobu, kdy je letoun na zemi, není-li to dovoleno v souladu s postupy uvedenými v provozní příručce;

3.

mimo vyznačené kuřácké prostory, v uličkách a na toaletách;

4.

v nákladových prostorech nebo v jiných prostorech, kde je přepravován náklad, který není uložen v ohnivzdorných kontejnerech nebo zakryt ohnivzdornou plachtou, a

5.

v prostorách kabiny, v nichž je poskytován kyslík.

OPS 1.340

Meteorologické podmínky

a)

Při letu IFR velitel letadla nesmí:

1.

zahájit vzlet ani

2.

letět za bod, od nějž platí změněný letový plán v případě přeplánování za letu, pokud nemá k dispozici informace, že očekávané meteorologické podmínky na cílovém letišti nebo požadovaném/ých náhradním/ích letišti/ích stanoveném/ých v OPS 1.295 jsou stejné nebo lepší než plánovací minima podle OPS 1.297.

b)

Při letu IFR velitel letadla nesmí letět za:

1.

bod rozhodnutí, používá-li se postupu s bodem rozhodnutí, nebo

2.

předem stanovený bod, používá-li se postupu s předem stanoveným bodem, pokud nemá k dispozici informace, že očekávané meteorologické podmínky na cílovém letišti nebo požadovaném/ých náhradním/ích letišti/ích stanoveném/ých v OPS 1.295 jsou stejné nebo lepší než plánovací minima podle OPS 1.225.

c)

Při letu IFR nesmí velitel letadla pokračovat v letu k plánovanému cílovému letišti, pokud poslední dostupné informace neudávají, že v předpokládané době příletu budou meteorologické podmínky na cílovém letišti nebo alespoň jednom náhradním letišti cílového letiště stejné nebo lepší než provozní minima příslušného letiště.

d)

Při letu VFR nesmí velitel letadla zahájit vzlet, pokud aktuální meteorologické zprávy nebo kombinace aktuálních meteorologických zpráv a předpovědí nenaznačují, že meteorologické podmínky na trati nebo na té části trati, která bude prolétnuta podle pravidel letu za viditelnosti, budou v příslušném čase takové, aby bylo možno vyhovět těmto pravidlům.

OPS 1.345

Led a jiná znečištění – postupy na zemi

a)

Provozovatel stanoví postupy, jež je nutno dodržet, pokud je nezbytné provést pozemní odmrazování a ochranu proti námraze a s tím spojené příslušné prohlídky letounu/ů.

b)

Velitel letadla nesmí zahájit vzlet, pokud vnější povrchy nejsou zbaveny všech nánosů, které by mohly nepříznivě ovlivnit výkonnost nebo ovladatelnost letounu vyjma v míře povolené letovou příručkou.

OPS 1.346

Led a jiná znečištění – postupy za letu

a)

Provozovatel stanoví postupy pro lety v předpokládaných nebo skutečných podmínkách námrazy.

b)

Velitel nesmí zahájit let ani úmyslně letět v předpokládaných nebo skutečných podmínkách námrazy, není-li letoun certifikován a vybaven tak, aby se mohl s těmito podmínkami vyrovnat.

OPS 1.350

Zásoba paliva a oleje

Velitel letadla nesmí zahájit let, pokud se nepřesvědčí, že na palubě letounu je alespoň plánované množství paliva a oleje, které umožňuje bezpečně dokončit let s přihlédnutím k očekávaným provozním podmínkám.

OPS 1.355

Podmínky vzletu

Velitel letadla se musí před zahájením vzletu přesvědčit, že podle jemu dostupných informací jsou počasí na letišti a stav dráhy, které má být použito, takové, aby nebránily bezpečnému vzletu a odletu.

OPS 1.360

Použití provozních minim pro vzlet

Před zahájením vzletu se velitel letadla musí přesvědčit, že dráhová dohlednost nebo dohlednost ve směru vzletu letounu je před zahájením vzletu stejná nebo lepší než použitelné minimum.

OPS 1.365

Minimální výšky letu

Velitel letadla nebo pilot pověřený prováděním letu nesmí letět v menší výšce, než jsou stanovené minimální nadmořské výšky letu vyjma toho, kdy je to nezbytné pro vzlet nebo přistání.

OPS 1.370

Simulované mimořádné situace za letu

Provozovatel stanoví postupy, kterými zajistí, aby mimořádné nebo nouzové situace vyžadující použití části nebo všech mimořádných nebo nouzových postupů a simulace IMC umělými prostředky nebyly prováděny při obchodních dopravních letech.

OPS 1.375

Řízení palivového systému za letu

(viz dodatek 1 k OPS 1.375)

a)

Provozovatel stanoví postup, kterým zajistí provádění kontrol množství paliva a řízení palivového systému za letu.

b)

Velitel letadla zajistí, aby množství použitelného paliva nebylo za letu menší než množství paliva nezbytného k letu na letiště, na němž lze provést bezpečné přistání, při zbytku paliva rovnajícím se konečné záloze paliva.

c)

Velitel letadla vyhlásí stav nouze, je-li vypočtené množství použitelného paliva při přistání menší než požadovaná konečná záloha paliva.

OPS 1.380

Záměrně nepoužito

OPS 1.385

Použití doplňkové dodávky kyslíku

Velitel letadla zajistí, aby členové letové posádky vykonávající povinnosti nezbytné k bezpečnému provozu letounu za letu používali trvale doplňkovou dodávku kyslíku, je-li kabinová výška větší než 10 000 ft po dobu delší než 30 minut nebo je-li větší než 13 000 ft.

OPS 1.390

Kosmické záření

a)

Provozovatel musí vzít v úvahu vystavení všech členů posádky kosmickému záření za letu při plnění jejich povinností během služby (včetně těch, kteří za letu odpočívají nebo se pouze přemisťují) a musí provést níže uvedená opatření pro ty posádky, u nichž je vystavení ozáření větší než 1 mSv za rok:

1.

vyhodnocovat jejich dávky ozáření;

2.

vzít v úvahu vyhodnocené dávky ozáření při plánování pracovních rozvrhů za účelem snížení dávek u těch členů posádek, kteří jsou vysoce vystaveni ozáření;

3.

informovat dotčené členy posádek o zdravotních rizicích, která jejich práce přináší;

4.

zajistit, aby plánované pracovní rozvrhy žen v posádkách, které provozovateli oznámily, že jsou těhotné, odpovídaly co nejnižším dosaženým dávkám ozáření pro plod a v každém případě zajišťovaly, že dávka nepřekročí 1 mSv po zbytek těhotenství;

5.

zajistit vedení individuálních záznamů pro ty členy posádky, kteří jsou vystaveni vysokému ozáření. Tato ozáření jsou každému jednotlivci oznamována pravidelně jednou za rok a rovněž při jejich odchodu od provozovatele.

b)

1.

Provozovatel nesmí provozovat letoun ve výšce větší než 15 000 m (49 000 ft), jestliže vybavení stanovené v OPS 1.680 a) 1 není provozuschopné nebo nejsou-li splněny postupy stanovené v OPS 1.680 a) 2.

2.

Velitel letadla nebo pilot pověřený prováděním letu zahájí sestup, jakmile je to proveditelné, jsou-li překročeny mezní hodnoty dávek kosmického záření uvedené v provozní příručce.

OPS 1.395

Zjištění blízkosti země

Velitel letadla nebo pilot pověřený prováděním letu zajistí okamžité zahájení nápravného opatření k obnovení podmínek bezpečného letu, jestliže člen letové posádky nebo systém signalizace nebezpečného přiblížení k zemi zjistí nepatřičnou blízkost země.

OPS 1.398

Použití palubního protisrážkového systému (ACAS)

Provozovatel stanoví postupy, kterými zajistí, že:

a)

jestliže je ACAS instalován a provozuschopný, musí být za letu používán v režimu, který umožňuje vždy vyvolat radu k vyhnutí (RA), ledaže by to nebylo za stávajících momentálních podmínek přijatelné;

b)

jestliže je systémem ACAS zjištěna nepřiměřená blízkost k jinému letadlu (RA), velitel letadla nebo pilot pověřený prováděním letu musí zajistit, aby bylo ihned zahájeno jakékoli nápravné opatření stanovené RA, ledaže by to ohrozilo bezpečnost letounu;

nápravné opatření:

i)

nesmí být opačného smyslu, než je opatření stanovené RA,

ii)

musí být ve správném smyslu stanoveno RA, i kdyby to bylo v rozporu s vertikálním prvkem pokynu řízení letového provozu (ATC),

iii)

musí být minimem možným ke splnění indikace RA;

c)

předepsaná komunikace ACAS ATC je stanovena;

d)

jakmile je konfliktní situace vyřešena, letoun se okamžitě vrátí k podmínkám pokynů nebo povolení ATC.

OPS 1.400

Podmínky pro přiblížení a přistání

Velitel letadla se musí před zahájením přiblížení na přistání přesvědčit na základě jemu dostupných informací, že meteorologické podmínky na letišti a stav dráhy, která má být použita, nebudou bránit bezpečnému přiblížení, přistání ani nezdařenému přiblížení s ohledem na informace o výkonnosti uvedené v provozní příručce.

OPS 1.405

Zahájení a pokračování přiblížení

a)

Velitel letadla nebo pilot pověřený prováděním letu může zahájit přiblížení bez ohledu na hlášenou dráhovou dohlednost/dohlednost, ale v přiblížení nesmí pokračovat za vnější návěstidlo nebo za rovnocennou polohu, jestliže hlášená dráhová dohlednost/dohlednost je menší než použitelná minima.

b)

Není-li dráhová dohlednost k dispozici, lze hodnotu dráhové dohlednosti odvodit převodem hlášené dohlednosti podle dodatku 1 k OPS 1.430 bodu h).

c)

Jestliže po průletu vnějšího návěstidla nebo rovnocenné polohy podle bodu a) poklesne hlášená dráhová dohlednost/dohlednost pod použitelná minima, v přiblížení se smí pokračovat do výšky rozhodnutí (DA/H) nebo do minimální výšky pro klesání (MDA/H).

d)

Není-li vnější návěstidlo ani rovnocenná poloha, velitel letadla nebo pilot pověřený prováděním letu rozhodne, zda bude pokračovat nebo zda přeruší přiblížení na úseku konečného přiblížení, dříve než sestoupí pod výšku 1 000 ft nad letištěm. Jestliže minimální výška pro klesání (MDA/H) je ve výšce 1 000 ft nebo výše nad letištěm, provozovatel stanoví pro každý postup přiblížení výšku, pod kterou nesmí přiblížení pokračovat, je-li dráhová dohlednost/dohlednost menší než použitelná minima.

e)

Přiblížení smí pokračovat pod výšku rozhodnutí (DA/H) nebo pod minimální výšku pro klesání (MDA/H) a přistání může být dokončeno, pokud je ve výšce rozhodnutí nebo v minimální výšce pro klesání získána a udržována vizuální reference.

f)

Dráhová dohlednost v pásmu bodu dotyku je vždy závazná. Dráhová dohlednost ve středu a na konci dráhy je rovněž závazná, pokud je hlášená a relevantní. Minimální hodnota dráhové dohlednosti pro střed dráhy je 125 m nebo požadovaná hodnota dráhové dohlednosti v pásmu bodu dotyku, pokud je nižší, a na konci dráhy je minimální hodnota dráhové dohlednosti 75 m. Pro letouny vybavené systémem řízení dojezdu nebo povelovým systémem pro dojezd je minimální hodnota dráhové dohlednosti pro střed dráhy 75 m.

Poznámka: Výrazem „relevantní“ se v této souvislosti rozumí ta část dráhy použité ve fázi vysoké rychlosti při přistání až do rychlosti přibližně 60 kt.

OPS 1.410

Provozní postupy – výška přeletu prahu dráhy

Provozovatel stanoví provozní postupy navržené tak, aby zajistily, že letoun používaný k provádění přesných přístrojových přiblížení bude přelétávat práh dráhy v bezpečné výšce a v konfiguraci a letové poloze letounu předepsané pro přistání.

OPS 1.415

Palubní deník

Velitel letadla zajistí, aby byl vyplněn palubní deník.

OPS 1.420

Hlášení událostí

a)

Terminologie

1.

Incident. Událost jiná než letecká nehoda spojená s provozem letadla, která ovlivňuje nebo by mohla ovlivnit bezpečnost provozu.

2.

Vážný incident. Incident, jehož okolnosti naznačují, že téměř došlo k letecké nehodě.

3.

Letecká nehoda. Událost spojená s provozem letadla, která se stala mezi dobou, kdy kterákoli osoba nastoupila do letadla s úmyslem letět, a dobou, kdy všechny takovéto osoby letadlo opustily, a při které:

i)

osoba byla smrtelně nebo těžce zraněna následkem:

A)

přítomnosti v letadle,

B)

přímého kontaktu s kteroukoli částí letadla, včetně částí, které se od letadla oddělily, nebo

C)

přímého vystavení proudu plynů (vytvořených letadlem),

s výjimkou případů, kdy ke zranění došlo přirozeným způsobem nebo způsobila-li si ho osoba sama nebo bylo-li způsobeno jinou osobou nebo jestliže šlo o černého pasažéra ukrývajícího se mimo prostory normálně používané pro cestující a posádku, nebo

ii)

letadlo bylo tak poškozeno nebo utrpělo takovou konstrukční poruchu, že byla nepříznivě ovlivněna pevnost konstrukce, výkonnost nebo letové charakteristiky letadla, což si obvykle vyžádá významnou opravu nebo výměnu postižených částí s výjimkou poruchy nebo poškození motoru, jestliže je toto poškození omezeno pouze na motor, jeho kryty nebo příslušenství; nebo došlo k poškození vrtulí, koncových oblouků křídel, antén, pneumatik, brzd, aerodynamických krytů nebo k malým vrypům nebo proražením potahu nebo

iii)

letadlo je nezvěstné nebo je na zcela nepřístupném místě.

b)

Hlášení incidentů. Provozovatel stanoví postupy pro hlášení incidentů, které berou v úvahu níže popsanou odpovědnost a okolnosti popsané v bodu d).

1.

OPS 1.085 b) upřesňuje odpovědnost členů posádky týkající se hlášení incidentů, které ohrožují nebo by mohly ohrozit bezpečnost provozu.

2.

Velitel letadla nebo provozovatel předloží úřadu hlášení každého incidentu, který ohrozil nebo mohl ohrozit bezpečné provedení letu.

3.

Hlášení musí být odeslána do 72 hodin od doby, kdy se incident udál, pokud tomu nebrání výjimečné okolnosti.

4.

Velitel letadla zajistí, aby do technického deníku letounu byly zapsány všechny technické závady a překročení technických omezení, k nimž došlo v době, kdy byl odpovědný za let. Jestliže závady nebo překročení technických omezení ohrožují nebo by mohly ohrozit bezpečné provedení letu, musí velitel letadla navíc podat hlášení úřadu v souladu s bodem b) 2.

5.

V případě incidentů hlášených podle bodů b) 1, b) 2 a b) 3, které plynou z jakékoli poruchy, nesprávné činnosti nebo závady na letounu, jeho vybavení nebo jakéhokoli pozemního pomocného vybavení nebo se jich týkají nebo které ovlivňují nebo by mohly nepříznivě ovlivnit zachování letové způsobilosti letounu, musí provozovatel ve stejné době, kdy je podáno hlášení úřadu, informovat rovněž organizaci odpovědnou za projekci či vývoj nebo odpovědného dodavatele nebo případně organizaci odpovědnou za zachování letové způsobilosti.

c)

Hlášení leteckých nehod a vážných incidentů

Provozovatel stanoví postupy pro hlášení leteckých nehod a vážných incidentů, přičemž přihlédne k níže popsané odpovědnosti a k okolnostem popsaným níže v bodu d).

1.

Velitel letadla ohlásí provozovateli každou leteckou nehodu nebo vážný incident, k nimž došlo v době, kdy byl odpovědný za let. Není-li velitel letadla schopen toto hlášení podat, převezme tento úkol jiný člen posádky, který je způsobilý tak učinit, přičemž se bere v úvahu posloupnost ve velení stanovená provozovatelem.

2.

Provozovatel zajistí, aby úřadu státu provozovatele nebo nejbližšímu příslušnému úřadu (není-li úřad ve státě provozovatele) a jakékoli jiné organizaci požadované státem provozovatele, která má být informována, byla oznámena nejrychlejším dostupným způsobem jakákoli letecká nehoda nebo vážný incident a – pouze v případě letecké nehody – nejméně předtím, než se letounem pohne, pokud tomu nebrání výjimečné okolnosti.

3.

Velitel letadla nebo provozovatel letounu předloží úřadu ve státě provozovatele hlášení ve lhůtě 72 hodin od doby, kdy k letecké nehodě nebo vážnému incidentu došlo.

d)

Zvláštní hlášení

Události, pro které se musí použít zvláštní oznámení a způsoby hlášení, jsou uvedeny níže:

1.

Incidenty v letovém provozu. Velitel letadla oznámí neprodleně incident dotyčnému stanovišti řízení letového provozu a informuje je o svém úmyslu podat hlášení o incidentu v letovém provozu po skončení letu pokaždé, bylo-li letadlo za letu ohroženo:

i)

nebezpečím srážky s jiným létajícím zařízením,

ii)

chybnými postupy v letovém provozu nebo neplněním příslušných postupů letovými provozními službami nebo letovou posádkou,

iii)

poruchou zařízení letových provozních služeb.

Kromě toho oznámí velitel letadla incident úřadu.

2.

Palubní protisrážkový systém (ACAS) – rada k vyhnutí (RA). Velitel letadla oznámí dotčenému stanovišti řízení letového provozu a podá hlášení ACAS úřadu, kdykoli bylo letadlo za letu nuceno provést manévr v důsledku rady k vyhnutí ACAS.

3.

Nebezpečí střetu a střety s ptáky

i)

Velitel letadla informuje neprodleně místní stanoviště řízení letového provozu, kdykoli zpozoruje možné nebezpečí střetu s ptáky.

ii)

Jestliže si je vědom, že došlo ke střetu s ptákem, podá velitel letadla po přistání písemné hlášení o střetu s ptákem úřadu, kdykoli se letadlo, za které odpovídá, střetne s ptákem a tento střet má za následek značné poškození letadla nebo ztrátu či selhání funkce kteréhokoli důležitého zařízení. Jestliže je střet s ptákem zjištěn v nepřítomnosti velitele letadla, odpovídá za podání hlášení provozovatel.

4.

Incidenty a letecké nehody s nebezpečným zbožím. Provozovatel nahlásí incidenty a letecké nehody s nebezpečným zbožím úřadu a příslušnému úřadu ve státě, v němž došlo k letecké nehodě nebo incidentu, jak je stanoveno v dodatku 1 k OPS 1.1225. První hlášení se odešle do 72 hodin od události, nebrání-li tomu výjimečné okolnosti, a zahrne podrobnosti známé v té době. Případně se musí co nejdříve podat následná zpráva uvádějící jakékoli dodatečně zjištěné informace (viz také OPS 1.1225).

5.

Protiprávní vměšování. Došlo-li na palubě letadla k protiprávnímu vměšování, podá velitel letadla nebo v případě jeho nepřítomnosti provozovatel hlášení místnímu úřadu a úřadu státu provozovatele okamžitě, jakmile je to možné (viz také OPS 1.1245).

6.

Setkání s potenciálně nebezpečnými podmínkami. Velitel letadla oznámí příslušnému stanovišti řízení letového provozu okamžitě, jakmile je to možné, setká-li se za letu s potenciálně nebezpečnými podmínkami, např. s nesprávnou činností pozemního nebo navigačního zařízení, meteorologickým jevem nebo oblakem tvořeným vulkanickým popelem.

OPS 1.425

Vyhrazeno

Dodatek 1 k OPS 1.270

Uložení zavazadel a nákladu

Postupy, které provozovatel stanoví s cílem zajistit, aby příruční zavazadla a náklad byly přiměřeně a bezpečně uloženy, musí brát v úvahu tyto požadavky:

1.

každý předmět přepravovaný v kabině musí být uložen pouze na místě, které je s to omezit jeho pohyb;

2.

nesmí být překročena omezení týkající se hmotnosti označená štítky v úložných prostorech nebo v jejich blízkosti;

3.

nesmí být použito úložných prostorů pod sedadly, pokud sedadlo není opatřeno zádržkou a velikost zavazadla nedovoluje jeho přiměřené zajištění tímto vybavením;

4.

předměty nesmí být ukládány na toaletách nebo opírány o přepážky, které nejsou schopny omezit jejich pohyb vpřed, do strany nebo nahoru, a pokud přepážky nejsou opatřeny štítky, na nichž je uvedena největší hmotnost, která tam smí být umístěna;

5.

zavazadla a náklad umístěný ve skříňkách či přihrádkách nesmí mít velikost, která by bránila bezpečnému zajištění dvířek v zavřené poloze;

6.

zavazadla a náklad nesmí být uloženy tak, aby bránily v přístupu k nouzovému vybavení, a

7.

před vzletem, před přistáním a kdykoli se rozsvítí tabla „Připoutejte se“ nebo je to přikázáno jinak, musí být provedeny kontroly, aby bylo zajištěno, že zavazadla jsou uložena tak, že s ohledem na odpovídající fázi letu nemohou překážet evakuaci letounu ani způsobit zranění pádem (nebo jiným pohybem).

Dodatek 1 k OPS 1.305

Plnění/odčerpávání paliva, když cestující nastupují, vystupují nebo jsou na palubě

Provozovatel stanoví provozní postupy pro plnění a odčerpávání paliva, když cestující nastupují, vystupují nebo jsou na palubě, aby zajistil tato bezpečnostní opatření:

1.

při plnění a odčerpávání paliva s cestujícími na palubě musí na předepsaném místě zůstat kvalifikovaná osoba. Tato kvalifikovaná osoba musí být schopna zvládnout nouzové postupy týkající se požární ochrany a hašení požáru, udržování spojení, zahájení a řízení evakuace;

2.

mezi pozemním personálem, který dohlíží na plnění paliva, a kvalifikovaným personálem na palubě letadla musí být zajištěna oboustranná komunikace a musí být neustále k dispozici prostřednictvím vnitřní komunikace letounu nebo jiných vhodných prostředků;

3.

posádka, personál a cestující musí být upozorněni, že se bude plnit nebo odčerpávat palivo;

4.

tabla „Připoutejte se“ musí být zhasnuta;

5.

tabla „nekuřte“ musí být spolu s osvětlením kabin rozsvícena, aby bylo možno rozpoznat nouzové východy;

6.

cestující musí být instruováni, aby si rozepnuli bezpečnostní pásy a nekouřili;

7.

na palubě musí být dostatek kvalifikovaného personálu připraveného k okamžité nouzové evakuaci;

8.

plnění paliva musí být okamžitě zastaveno, jestliže se během plnění/odčerpávání uvnitř letounu zjistí přítomnost jeho výparů či vyvstane jakékoli jiné nebezpečí;

9.

prostor na zemi pod východy určenými k nouzové evakuaci a pro uvedení skluzů do pracovní polohy musí zůstat volný a

10.

je stanoveno opatření k bezpečné a rychlé evakuaci.

Dodatek 1 k OPS 1.375

Řízení palivového systému za letu

a)

Kontroly paliva za letu:

1.

Velitel letadla zajistí provádění kontrol množství paliva za letu v pravidelných intervalech. Množství zbývajícího paliva musí být zapisováno a vyhodnocováno k:

i)

porovnání skutečné a plánované spotřeby,

ii)

provedení kontroly, zda zbývající palivo postačuje k dokončení letu, a

iii)

určení očekávaného zbytku paliva po příletu na cílové letiště.

2.

Musí se zaznamenávat důležité údaje o palivu.

b)

Řízení palivového systému za letu:

1.

Jestliže se při kontrole množství paliva zjistí, že by jeho vypočtený zbytek po příletu na cílové letiště byl menší než množství požadované k letu na náhradní letiště s připočtením konečné zálohy paliva, musí velitel letadla vzít v úvahu letový provoz a provozní podmínky převládající na cílovém letišti, po trati letu na náhradní letiště a na náhradním letišti cílového letiště, aby rozhodl, zda pokračovat na cílové nebo náhradní letiště, aby nepřistál s menším množstvím, než je konečná záloha paliva.

2.

Let na osamocené cílové letiště:

Je nutno určit poslední bod, z něhož ještě lze letět na jakékoli použitelné náhradní letiště na trati. Před dosažením tohoto bodu musí velitel letadla vyhodnotit očekávaný zbytek paliva nad osamoceným letištěm, meteorologické podmínky, letový provoz a provozní podmínky převládající na osamoceném letišti a na letištích na trati před rozhodnutím, zda pokračovat na osamocené letiště nebo zda letět na náhradní letiště na trati.

HLAVA E

PROVOZ ZA KAŽDÉHO POČASÍ

OPS 1.430

Letištní provozní minima – obecně

(viz dodatek 1 k OPS 1.430)

a)

Provozovatel stanoví letištní provozní minima pro každé letiště, jehož použití plánuje, která nesmí být nižší než hodnoty uvedené v dodatku 1. Způsob stanovení těchto minim musí být přijatelný pro úřad. Tato minima nesmí být nižší, než jsou minima stanovená pro tato letiště státem, na jehož území se letiště nachází, vyjma zvláštního souhlasu tohoto státu.

Poznámka: Výše uvedený bod nezakazuje výpočet provozních minim pro neplánované náhradní letiště za letu, pokud se provádí schváleným způsobem.

b)

Provozovatel musí při stanovování letištních provozních minim pro konkrétní let vzít plně v úvahu:

1.

typ, výkonnost a vlastnosti letounu;

2.

složení letové posádky, způsobilost a zkušenosti jejích členů;

3.

rozměry a vlastnosti drah, jejichž použití lze zvolit;

4.

přiměřenost a výkonnost pozemních prostředků, které jsou dostupné pro přiblížení za podmínek letu za viditelnosti a podle přístrojů;

5.

vybavení, které je na palubě podle potřeby k dispozici pro navigaci nebo k řízení dráhy letu při vzletu, přiblížení, podrovnání, přistání, dojezdu a při nezdařeném přiblížení;

6.

překážky v prostorech přiblížení, nezdařeného přiblížení, počátečního stoupání pro provedení nepředvídaných postupů a nezbytné bezpečné výšky nad překážkami;

7.

bezpečnou nadmořskou výšku/výšku nad překážkami pro postupy přiblížení podle přístrojů a

8.

prostředky k určení a hlášení meteorologických podmínek.

c)

Kategorie letounů, na něž se v této hlavě odkazuje, musí být odvozeny podle metodiky uvedené v dodatku 2 k OPS 1.430 c).

OPS 1.435

Terminologie

Pojmy použité v této hlavě mají tento význam:

1.

Přiblížení okruhem. Fáze letu za viditelnosti pro přiblížení podle přístrojů pro přivedení letadla do polohy vhodné pro přistání na dráze, která není vhodně umístěna pro přímé přiblížení.

2.

Postupy za podmínek nízké dohlednosti (LVP). Postupy používané na letišti k zajištění bezpečného provozu při přiblížení za provozních podmínek II. a III. kategorie a při vzletech za podmínek nízké dohlednosti.

3.

Vzlet za podmínek nízké dohlednosti (LVTO). Vzlet, při kterém je dráhová dohlednost (RVR) nižší než 400 m.

4.

Systém řízení letu. Systém, do nějž patří systém automatického přistání nebo hybridní systém přistání.

5.

Systém řízení letu pasivní při poruše. Systém řízení letu, u něhož nedojde při poruše ke stavu významného rozvážení, k odchylce od dráhy letu nebo výšky, ale přistání se nedokončí v automatickém režimu. U tohoto systému přejímá po poruše řízení letounu pilot.

6.

Systém řízení letu provozuschopný po poruše. Systém řízení letu, kde při poruše pod varovnou výškou může zbývající část automatického systému dokončit přiblížení, podrovnání a přistání. V případě poruchy se bude systém automatického přistání chovat jako systém pasivní při poruše.

7.

Hybridní systém přistání provozuschopný po poruše. Systém, který se skládá z hlavního systému automatického přistání pasivního při poruše a z vedlejšího nezávislého systému navádění letadla, který pilotovi umožňuje dokončit po poruše hlavního systému přistání při ručním řízení.

Poznámka: Typickým vedlejším nezávislým systémem vedení letadla je monitorovaný průhledový displej umožňující vedení letadla na požadovanou trajektorii letu, který má normálně podobu povelové informace, ale alternativně může mít i podobu informace o situaci (nebo o odchylce).

8.

Přiblížení za viditelnosti. Přiblížení, při němž se část nebo celý postup přiblížení podle přístrojů nedokončí a přiblížení se provede s vizuální referencí podle terénu.

OPS 1.440

Provoz za podmínek nízké dohlednosti – obecná provozní pravidla

(viz dodatek 1 k OPS 1.440)

a)

Provozovatel nesmí provádět provoz za provozních podmínek II. nebo III. kategorie, pokud:

1.

nejsou všechny letouny uvažované pro tento druh provozu certifikovány pro provoz s výškou rozhodnutí menší než 200 ft nebo bez výšky rozhodnutí a pokud nejsou vybaveny v souladu s CS-AWO pro provoz za každého počasí nebo podle rovnocenného předpisu schváleného úřadem;

2.

není zaveden vhodný systém záznamu úspěšných a neúspěšných přiblížení nebo automatických přistání, který umožňuje monitorovat celkovou bezpečnost tohoto provozu;

3.

provoz není schválen úřadem;

4.

letovou posádku netvoří alespoň dva piloti a

5.

výška rozhodnutí se neurčuje rádiovým výškoměrem.

b)

Provozovatel nesmí provádět vzlety při dráhové dohlednosti nižší než 150 m (letouny kategorie A, B a C) nebo 200 m (letouny kategorie D), nebyly-li schváleny úřadem.

OPS 1.445

Provoz za podmínek nízké dohlednosti – význam letišť

a)

Provozovatel nesmí použít letiště k provozu za provozních podmínek II. nebo III. kategorie, pokud není pro tento provoz schváleno státem, v němž se nachází.

b)

Provozovatel ověří, zda jsou na letištích, na nichž má být prováděn provoz za podmínek nízké dohlednosti (LVP), stanoveny a prosazovány postupy provozu za podmínek nízké dohlednosti.

OPS 1.450

Provoz za podmínek nízké dohlednosti – výcvik a kvalifikace

(viz dodatek 1 k OPS 1.450)

Provozovatel před prováděním vzletů za podmínek nízké dohlednosti a provozu za podmínek II. a III. kategorie zajistí, aby:

1.

každý člen letové posádky:

i)

dokončil výcvik a přezkoušení podle dodatku 1, včetně výcviku na letovém simulátoru v provozu za mezních hodnot dráhové dohlednosti a výšky rozhodnutí podle oprávnění provozovatele k provozu za podmínek II. a III. kategorie, a

ii)

měl kvalifikaci v souladu s dodatkem 1;

2.

výcvik a přezkoušení bylo prováděno v souladu s podrobnými osnovami schválenými úřadem a zahrnutými do provozní příručky. Tento výcvik se požaduje kromě výcviku stanoveného v hlavě N; a

3.

kvalifikace letové posádky byla přesně vymezena pro druh provozu a typ letounu.

OPS 1.455

Provoz za podmínek nízké dohlednosti – provozní postupy

(viz dodatek 1 k OPS 1.455)

a)

Provozovatel stanoví postupy a pokyny, které budou používány při vzletech za podmínek nízké dohlednosti a při provozu za provozních podmínek II. a III. kategorie. Tyto postupy musí být zapracovány do provozní příručky a musí obsahovat podle potřeby povinnosti členů letové posádky při pojíždění, vzletu, přiblížení, podrovnání, přistání, dojezdu a nezdařeném přiblížení.

b)

Velitel letadla se přesvědčí, že:

1.

stav vizuálních a nevizuálních zařízení je dostatečný pro zahájení vzletu za podmínek nízké dohlednosti nebo zahájení přiblížení za podmínek II. nebo III. kategorie;

2.

podle informací letových provozních služeb jsou v platnosti příslušné postupy pro provoz za podmínek nízké dohlednosti před zahájením vzletu za podmínek nízké dohlednosti nebo přiblížení za podmínek II. nebo III. kategorie a

3.

členové letové posádky mají potřebnou kvalifikaci před zahájením vzletu za podmínek nízké dohlednosti s dráhovou dohledností menší než 150 m (letouny kategorie A, B a C) nebo 200 m (letouny kategorie D) nebo přiblížení za provozních podmínek II. nebo III. kategorie.

OPS 1.460

Provoz za podmínek nízké dohlednosti – minimální vybavení

a)

Provozovatel musí v provozní příručce uvést minimální vybavení, které musí být provozuschopné při zahájení vzletu za podmínek nízké dohlednosti nebo přiblížení za provozních podmínek II. nebo III. kategorie v souladu s letovou příručkou nebo jiným schváleným dokumentem.

b)

Velitel letadla se přesvědčí, zda stav letounu a jeho palubních systémů příslušných pro daný druh provozu je přiměřený druhu provozu, který má být proveden.

OPS 1.465

Provozní minima pro lety VFR

(viz dodatek 1 k OPS 1.465)

Provozovatel zajistí, aby:

1.

lety VFR byly prováděny v souladu s pravidly letu za viditelnosti a podle tabulky v dodatku 1 k OPS 1.465;

2.

nebyly zahajovány zvláštní lety VFR, je-li dohlednost nižší než 3 km, a aby nebyly dále prováděny, je-li dohlednost nižší než 1,5 km.

Dodatek 1 k OPS 1.430

Letištní provozní minima

a)

Minima pro vzlet

1.

Obecně

i)

Minima pro vzlet stanovená provozovatelem musí být vyjádřena limity dohlednosti nebo dráhové dohlednosti s přihlédnutím ke všem významným vlivům na každém letišti, jehož použití je plánováno, a k vlastnostem letounu. Na letištích, na nichž je přesně stanovena potřeba vidět a vyhnout se překážkám při vzletu nebo při vynuceném přistání, musí být stanoveny další podmínky (např. nejnižší základna oblačnosti).

ii)

Velitel letadla nesmí zahájit vzlet, pokud meteorologické podmínky na letišti odletu nejsou stejné nebo lepší než platná minima pro přistání na tomto letišti, není-li k dispozici vhodné náhradní letiště při vzletu.

iii)

Je-li hlášena meteorologická dohlednost nižší, než se požaduje pro vzlet, a dráhová dohlednost není hlášena, smí být vzlet zahájen pouze tehdy, může-li velitel letadla určit, že dráhová dohlednost/dohlednost ve směru vzletové dráhy je stejná nebo lepší než požadované minimum.

iv)

Není-li k dispozici hlášení meteorologické dohlednosti ani dráhová dohlednost, vzlet smí být zahájen pouze tehdy, může-li velitel letadla určit, že dráhová dohlednost/dohlednost ve směru vzletové dráhy je stejná nebo lepší než požadované minimum.

2.

Vizuální reference. Minima pro vzlet musí být zvolena tak, aby zajišťovala orientaci postačující k řízení letounu jak v případě přerušeného vzletu za nepříznivých okolností, tak i v případě pokračování ve vzletu po poruše kritické pohonné jednotky.

3.

Požadovaná dráhová dohlednost/dohlednost

i)

Minima stanovená provozovatelem pro vzlet vícemotorových letounů s takovou výkonností, že v případě selhání kritické pohonné jednotky v libovolném bodu vzletu mohou buď zastavit, nebo pokračovat ve vzletu, dosáhnout výšky 1 500 ft nad letištěm a přelétnout všechny překážky v požadované bezpečné výšce, musí být vyjádřena hodnotami dráhové dohlednosti/dohlednosti, které nesmí být nižší než hodnoty uvedené v tabulce 1 s výjimkami uvedenými v bodu 4 níže:

Tabulka 1

Dráhová dohlednost/dohlednost pro vzlet

Dráhová dohlednost/dohlednost pro vzlet

Prostředky

Dráhová dohlednost/dohlednost

(poznámka 3)

Žádné (pouze ve dne)

500 m

Dráhová postranní světla nebo osové značky

250/300 m (poznámka 1 a 2)

Dráhová postranní světla, osová dráhová řada

200/250 m (poznámka 1)

Dráhová postranní světla, osová dráhová řada a vícenásobné informace o dráhové dohlednosti

150/200 m (poznámka 1 a 4)

Poznámka 1: Vyšší hodnoty platí pro letouny kategorie D.

Poznámka 2: Pro noční lety se požadují alespoň dráhová postranní světla a koncová světla dráhy.

Poznámka 3: Hlášenou hodnotu dráhové dohlednosti/dohlednosti pro počáteční část rozjezdu může nahradit odhad pilota.

Poznámka 4: Požadované hodnoty dráhové dohlednosti musí být dosaženo na všech příslušných měřicích místech s výjimkou uvedenou v poznámce 3.

ii)

Pro vícemotorové letouny, jejichž výkonnost jim neumožňuje splnit podmínky výše uvedeného bodu a) 3 i) v případě poruchy kritické pohonné jednotky, může být nezbytné okamžitě znovu přistát, vidět překážky v prostoru vzletu a vyhnout se jim. Takové letouny smí být provozovány s použitím níže uvedených minim pro vzlet za předpokladu, že jsou schopny dodržet platné bezpečné výšky nad překážkami v případě selhání motoru ve stanovené výšce. Minima pro vzlet stanovená provozovatelem musí být založena na výšce, z níž lze konstruovat čistou dráhu vzletu s jednou nepracující pohonnou jednotkou. Použitá minima dráhové dohlednosti nesmí být nižší než libovolná ze dvou hodnot uvedených v tabulce 1 výše nebo v následující tabulce 2.

Tabulka 2

Předpokládaná výška nad dráhou při poruše motoru v závislosti na dráhové dohlednosti/dohlednosti

Dráhová dohlednost/dohlednost pro vzlet – dráha letu

Předpokládaná výška nad dráhou při poruše motoru

Dráhová dohlednost/dohlednost (poznámka 2)

< 50 ft

200 m

51–100 ft

300 m

101–150 ft

400 m

151–200 ft

500 m

201–300 ft

1 000 m

> 300 ft

1 500 m (poznámka 1)

Poznámka 1:1 500 m se rovněž použije, nelze-li zkonstruovat přesnou dráhu vzletu.

Poznámka 2: Hlášenou dráhovou dohlednost/dohlednost pro počáteční část rozjezdu může nahradit odhad pilota.

iii)

Není-li k dispozici hlášení dráhové dohlednosti ani meteorologické dohlednosti, nesmí velitel letadla zahájit vzlet, pokud nemůže určit, zda aktuální podmínky splňují použitelná vzletová minima.

4.

Výjimky z bodu a) 3 i):

i)

Provozovatel smí snížit minima pro vzlet na 125 m dráhové dohlednosti (letouny kategorie A, B a C) nebo na 150 m (letouny kategorie D), jsou-li splněny požadavky uvedené v bodech A) až E) a s výhradou schválení úřadu, jestliže:

A)

jsou v platnosti postupy provozu za podmínek nízké dohlednosti;

B)

jsou v činnosti dráhová osová světla velké svítivosti s roztečemi 15 m nebo menšími a dráhová postranní světla velké svítivosti s roztečemi 60 m nebo menšími;

C)

členové letových posádek úspěšně dokončili výcvik na letovém simulátoru;

D)

na začátku rozjezdu je z pilotního prostoru vidět úsek 90 m a

E)

požadované hodnoty dráhové dohlednosti bylo dosaženo na všech příslušných měřících místech.

ii)

Provozovatel letounu vybaveného schváleným systémem bočního vedení při vzletu smí snížit minima dráhové dohlednosti pro vzlet pod 125 m (letouny kategorie A, B a C) nebo 150 m (letouny kategorie D), avšak nikoliv pod 75 m, pokud je k dispozici ochrana dráhy a prostředky jako pro přistání za provozních podmínek III. kategorie s podmínkou, že snížení minim schválí úřad.

b)

Přístrojové přiblížení

1.

Minima systému

i)

Provozovatel zajistí, aby minima systému pro postupy přístrojového přiblížení založená na použití ILS bez sestupového majáku (pouze kurzový maják), na VOR, NDB, SRA a VDF nebyla nižší než hodnoty minimální výšky pro klesání (MDH) uvedené v tabulce 3.

Tabulka 3

Minima systému pro přístrojové přiblížení

Minima systému zařízení

Zařízení

Nejnižší MDH

ILS (bez sestupového majáku – LLZ)

250 ft

SRA (končící v 1/2 NM)

250 ft

SRA (končící v 1 NM)

300 ft

SRA (končící ve 2 NM)

350 ft

VOR

300 ft

VOR/DME

250 ft

NDB

300 ft

VDF (QDM a QGH)

300 ft

2.

Minimální výška pro klesání. Provozovatel zajistí, aby minimální výška pro klesání pro přístrojové přiblížení nebyla menší než buď:

i)

bezpečná výška/hladina nad překážkami (OCH/OCL) pro danou kategorii letounu, nebo

ii)

minimum systému.

3.

Vizuální reference. Pilot nesmí pokračovat v přiblížení pod MDA/MDH, jestliže zřetelně nevidí alespoň jednu z těchto vizuálních referencí jím rozlišitelných pro zamýšlenou dráhu:

i)

prvky přibližovací světelné soustavy,

ii)

práh dráhy,

iii)

prahové značky,

iv)

prahová světla,

v)

světla označení prahu dráhy,

vi)

sestupový vizuální indikátor,

vii)

dotykové pásmo nebo značky dotykového pásma,

viii)

světla dotykového pásma,

ix)

dráhovou postranní řadu nebo

x)

jiné vizuální reference schválené úřadem.

4.

Požadovaná dráhová dohlednost. Nejnižší minima, která provozovatel může použít pro přístrojové přiblížení, jsou:

Poznámka 1: Úplnými zařízeními se rozumí dráhové značky, 720 m nebo více dlouhá světelná přibližovací soustava se světly velké nebo střední svítivosti, dráhová postranní řada, prahová světla a koncová světla dráhy. Světla musí být rozsvícena.

Poznámka 2: Neúplnými zařízeními se rozumí dráhové značky, 420–719 m dlouhá světelná přibližovací soustava se světly velké nebo střední svítivosti, dráhová postranní řada, prahová světla a koncová světla dráhy. Světla musí být rozsvícena.

Poznámka 3: Základními zařízeními se rozumí dráhové značky, světelná přibližovací soustava kratší než 420 m se světly velké nebo střední svítivosti, libovolná délka světelné přibližovací soustavy se světly malé svítivosti, dráhová postranní řada, prahová a koncová světla dráhy. Světla musí být rozsvícena.

Poznámka 4: Bez světelných přibližovacích zařízení znamená, že jsou k dispozici dráhové značky, dráhová postranní řada, prahová a koncová světla dráhy nebo nejsou k dispozici vůbec žádná světla.

Poznámka 5: Tabulky lze použít pouze pro obvyklá přiblížení s jmenovitým sklonem sestupu nejvýše 4°. Při větších sklonech sestupu se obvykle požaduje, aby v minimální výšce pro klesání bylo vidět vizuální sestupové naváděcí zařízení (např. PAPI).

Poznámka 6: Výše uvedená čísla jsou buď hlášené dráhové dohlednosti, nebo meteorologické dohlednosti převedené na dráhovou dohlednost jako v bodu h) níže.

Poznámka 7: Minimální výška pro klesání uvedená v tabulkách 4a, 4b, 4c a 4d se vztahuje k prvotnímu výpočtu minimální výšky pro klesání. Při výběru s ní spojené dráhové dohlednosti není nutné brát v úvahu zaokrouhlování na nejbližších deset stop, které se může provádět z provozních důvodů, např. při přepočtech na minimální nadmořskou výšku pro klesání (MDA).

Tabulka 4a

Dráhová dohlednost pro přístrojové přiblížení – úplná zařízení

Minima pro přístrojové přiblížení

Úplná zařízení (poznámka 1, 5, 6 a 7)

MDH

Dráhová dohlednost/kategorie letounu

A

B

C

D

250–299 ft

800 m

800 m

800 m

1 200 m

300–449 ft

900 m

1 000 m

1 000 m

1 400 m

450–649 ft

1 000 m

1 200 m

1 200 m

1 600 m

650 ft a více

1 200 m

1 400 m

1 400 m

1 800 m


Tabulka 4b

Dráhová dohlednost pro přístrojové přiblížení – neúplná zařízení

Minima pro přístrojové přiblížení

Neúplná zařízení (poznámka 2, 5, 6 a 7)

MDH

Dráhová dohlednost/kategorie letounu

A

B

C

D

250–299 ft

1 000 m

1 100 m

1 200 m

1 400 m

300–449 ft

1 200 m

1 300 m

1 400 m

1 600 m

450–649 ft

1 400 m

1 500 m

1 600 m

1 800 m

650 ft a více

1 500 m

1 500 m

1 800 m

2 000 m


Tabulka 4c

Dráhová dohlednost pro přístrojové přiblížení – základní zařízení

Minima pro přístrojové přiblížení

Základní zařízení (poznámka 3, 5, 6 a 7)

MDH

Dráhová dohlednost/kategorie letounu

A

B

C

D

250–299 ft

1 200 m

1 300 m

1 400 m

1 600 m

300–449 ft

1 300 m

1 400 m

1 600 m

1 800 m

450–649 ft

1 500 m

1 500 m

1 800 m

2 000 m

650 ft a více

1 500 m

1 500 m

2 000 m

2 000 m


Tabulka 4d

Dráhová dohlednost pro přístrojové přiblížení – bez světelných přibližovacích zařízení

Minima pro přístrojové přiblížení

Bez světelných přibližovacích zařízení (poznámka 4, 5, 6 a 7)

MDH

Dráhová dohlednost/kategorie letounu

A

B

C

D

250–299 ft

1 500 m

1 500 m

1 600 m

1 800 m

300–449 ft

1 500 m

1 500 m

1 800 m

2 000 m

450–649 ft

1 500 m

1 500 m

2 000 m

2 000 m

650 ft a více

1 500 m

1 500 m

2 000 m

2 000 m

5.

Noční provoz. Pro noční provoz musí být rozsvícena minimálně dráhová postranní řada, prahová a koncová světla dráhy.

c)

Přesné přístrojové přiblížení – provozní podmínky I. kategorie

1.

Obecně. Provozem za provozních podmínek I. kategorie je přesné přístrojové přiblížení a přistání s použitím ILS, MLS nebo PAR s výškou rozhodnutí nejméně 200 ft a s dráhovou dohledností nejméně 550 m.

2.

Výška rozhodnutí. Provozovatel zajistí, aby výška rozhodnutí pro přesné přístrojové přiblížení I. kategorie nebyla menší než:

i)

nejmenší výška rozhodnutí určená letovou příručkou letounu, pokud je v ní uvedena,

ii)

nejmenší výška, do níž lze použít prostředek pro přesné přístrojové přiblížení bez požadované vizuální reference,

iii)

bezpečná výška/hladina nad překážkami (OCH/OCL) pro danou kategorii letounu nebo

iv)

200 ft.

3.

Vizuální reference. Pilot nesmí pokračovat v přiblížení pod výšku rozhodnutí pro provozní podmínky I. kategorie stanovenou podle bodu c) 2, jestliže zřetelně nevidí alespoň jednu z těchto vizuálních referencí jím rozlišitelných pro zamýšlenou dráhu:

i)

prvky přibližovací světelné soustavy,

ii)

práh dráhy,

iii)

prahové značky,

iv)

prahová světla,

v)

světla označení prahu dráhy,

vi)

sestupový vizuální indikátor,

vii)

dotykové pásmo nebo značky dotykového pásma,

viii)

světla dotykového pásma nebo

ix)

dráhovou postranní řadu.

4.

Požadovaná dráhová dohlednost. Nejnižší minima, která provozovatel může použít při letech za provozních podmínek I. kategorie, jsou:

Tabulka 5

Dráhová dohlednost pro přiblížení za provozních podmínek I. kategorie v závislosti na zařízeních a výšce rozhodnutí

Minima I. kategorie

Výška rozhodnutí (poznámka7)

Zařízení/dráhová dohlednost (poznámka 5)

úplné

(poznámka 1 a 6)

neúplné

(poznámka 2 a 6)

základní

(poznámka 3 a 6)

žádné

(poznámka 4 a 6)

200 ft

550 m

700 m

800 m

1 000 m

201–250 ft

600 m

700 m

800 m

1 000 m

251–300 ft

650 m

800 m

900 m

1 200 m

301 ft a více

800 m

900 m

1 000 m

1 200 m

Poznámka 1: Úplnými zařízeními se rozumí dráhové značky, 720 m nebo více dlouhá světelná přibližovací soustava se světly velké nebo střední svítivosti, dráhová postranní řada, prahová světla a koncová světla dráhy. Světla musí být rozsvícena.

Poznámka 2: Neúplnými zařízeními se rozumí dráhové značky, 420–719 m dlouhá světelná přibližovací soustava se světly velké nebo střední svítivosti, dráhová postranní řada, prahová světla a koncová světla dráhy. Světla musí být rozsvícena.

Poznámka 3: Základními zařízeními se rozumí dráhové značky, světelná přibližovací soustava kratší než 420 m se světly velké nebo střední svítivosti, libovolná délka světelné přibližovací soustavy se světly malé svítivosti, dráhová postranní řada, prahová a koncová světla dráhy. Světla musí být rozsvícena.

Poznámka 4: Bez světelných přibližovacích zařízení znamená, že jsou k dispozici dráhové značky, dráhová postranní řada, prahová a koncová světla dráhy nebo nejsou k dispozici vůbec žádná světla.

Poznámka 5: Výše uvedená čísla jsou buď hlášené dráhové dohlednosti, nebo meteorologické dohlednosti převedené na dráhovou dohlednost podle bodu h) níže.

Poznámka 6: Tabulka platí pro obvyklá přiblížení s úhlem sklonu klesání do 4° (stupňů) včetně.

Poznámka 7: Výška rozhodnutí uvedená v tabulce 5 se vztahuje k počátečnímu výpočtu výšky rozhodnutí. Při výběru s ní spojené dráhové dohlednosti není nutné brát v úvahu zaokrouhlování na nejbližších deset stop, které se může provádět z provozních důvodů (např. při vyjádření výšky rozhodnutí nadmořskou výškou).

5.

Jednopilotní provoz. Pro jednopilotní provoz musí provozovatel vypočíst minimální dráhovou dohlednost pro všechna přiblížení podle OPS 1.430 a tohoto dodatku. Dráhová dohlednost pod 800 m není přípustná, vyjma případy použití vhodného autopilota připojeného na ILS nebo MLS, kdy se použijí normální minima. Použitá výška rozhodnutí nesmí být menší než 1,25 × nejmenší výška použití autopilota.

6.

Noční provoz. Pro noční provoz musí být rozsvícena minimálně dráhová postranní řada, prahová a koncová světla dráhy.

d)

Přesné přístrojové přiblížení – provozní podmínky II. kategorie

1.

Obecně. Provozem za provozních podmínek II. kategorie je přesné přístrojové přiblížení a přistání s použitím ILS nebo MLS při:

i)

výšce rozhodnutí menší než 200 ft, avšak větší než 100 ft, a

ii)

dráhové dohlednosti nejméně 300 m.

2.

Výška rozhodnutí. Provozovatel zajistí, aby výška rozhodnutí pro provoz za provozních podmínek II. kategorie, nebyla menší než:

i)

nejmenší výška rozhodnutí určená letovou příručkou letounu, pokud je v ní uvedena,

ii)

nejmenší výška, do níž lze použít prostředek pro přesné přístrojové přiblížení bez požadované vizuální reference,

iii)

bezpečná výška/hladina nad překážkami (OCH/OCL) pro danou kategorii letounu,

iv)

výška rozhodnutí, pro níž má letová posádka oprávnění, nebo

v)

100 ft.

3.

Vizuální reference. Pilot nesmí pokračovat v přiblížení pod výšku rozhodnutí kategorie II stanovenou podle bodu d) 2, pokud nemá trvalou vizuální referenci podle segmentu nejméně tří po sobě jdoucích světel osové řady přibližovací světelné soustavy, osové dráhové řady, světel dotykového pásma dráhy nebo postranní dráhové řady či jejich kombinace. Tato vizuální reference musí obsahovat příčný prvek přibližovací soustavy, tj. její příčku, práh nebo krátkou příčku osvětlení dotykového pásma.

4.

Požadovaná dráhová dohlednost. Nejnižší minima, která provozovatel může použít pro provoz za provozních podmínek II. kategorie, jsou:

Tabulka 6

Dráhová dohlednost (RVR) pro přiblížení za provozních podmínek II. kategorie v závislosti na výšce rozhodnutí

Minima II. kategorie

 

V automatickém režimu do výšky menší než výška rozhodnutí (viz poznámka 1)

Výška rozhodnutí

RVR/kategorie letounu

A, B a C

RVR/kategorie

letounu D

100 ft–120 ft

300 m

300 m (poznámka 2)/350 m

121 ft–140 ft

400 m

400 m

141 ft a více

450 m

450 m

Poznámka 1: Odkaz na „automatický režim do výšky menší než výška rozhodnutí“ znamená trvalé zapnutí systému automatického řízení do výšky, která není větší než 80 % použitelné výšky rozhodnutí. Požadavky na letovou způsobilost mohou tedy ovlivnit použitelnou výšku rozhodnutí prostřednictvím minimální schválené výšky použití autopilota.

Poznámka 2: 300 m lze použít pro letoun kategorie D provádějící přistání v automatickém režimu.

e)

Přesné přístrojové přiblížení – provozní podmínky III. kategorie

1.

Obecně. Provoz za provozních podmínek III. kategorie se člení takto:

i)

Provozní podmínky kategorie III A. Přesné přístrojové přiblížení a přistání s použitím ILS nebo MLS při:

A)

výšce rozhodnutí nižší než 100 ft a

B)

dráhové dohlednosti nejméně 200 m.

ii)

Provozní podmínky kategorie III B. Přesné přístrojové přiblížení a přistání s použitím ILS nebo MLS při:

A)

výšce rozhodnutí nižší než 50 ft nebo bez stanovené výšky rozhodnutí a

B)

dráhové dohlednosti nižší než 200 m, nejméně však 75 m.

Poznámka: Pokud výška rozhodnutí (DH) a dráhová dohlednost (RVR) nepatří do stejné kategorie, RVR bude určovat kategorii, v níž se provoz zvažuje.

2.

Výška rozhodnutí. Provozovatel zajistí, aby výška rozhodnutí pro provoz s výškou rozhodnutí nebyla menší než:

i)

nejmenší výška rozhodnutí určená letovou příručkou letounu, pokud je v ní uvedena,

ii)

nejmenší výška, do níž lze použít prostředek pro přesné přístrojové přiblížení bez požadované vizuální reference, nebo

iii)

výška rozhodnutí, pro níž má letová posádka oprávnění.

3.

Provoz bez stanovené výšky rozhodnutí. Provoz bez stanovené výšky rozhodnutí lze provádět pouze tehdy, pokud:

i)

je provoz bez stanovené výšky rozhodnutí povolen letovou příručkou,

ii)

prostředek pro přiblížení a zařízení letiště umožňují provoz bez stanovené výšky rozhodnutí a

iii)

provozovatel má oprávnění k provozu za provozních podmínek III. kategorie bez stanovené výšky rozhodnutí.

Poznámka: V případě dráhy pro provoz za provozních podmínek III. kategorie lze předpokládat, že umožňuje provoz bez stanovené výšky rozhodnutí, pokud takový provoz není výslovně omezen ve vydané letecké informační příručce (AIP) nebo NOTAMem.

4.

Vizuální reference

i)

Pilot nesmí pokračovat při letu za provozních podmínek kategorie IIIA a IIIB s pasivními systémy řízení letu při poruše v přiblížení pod výšku rozhodnutí stanovenou podle bodu e) 2, pokud nemá trvalou vizuální referenci nejméně podle segmentu tří po sobě jdoucích světel osové řady přibližovací světelné soustavy, osové dráhové řady, světel dotykového pásma dráhy nebo postranní dráhové řady či jejich kombinace.

ii)

Pilot nesmí pokračovat při letu za provozních podmínek kategorie IIIB se systémy řízení letu provozuschopnými při poruše v přiblížení pod výšku rozhodnutí stanovenou podle bodu e) 2, pokud nemá trvalou vizuální referenci zahrnující nejméně jedno světlo dráhové osové řady.

iii)

Při provozu za provozních podmínek III. kategorie bez stanovené výšky rozhodnutí se nepožaduje, aby pilot viděl dráhu před dotykem.

5.

Požadovaná dráhová dohlednost. Nejnižší minima, která provozovatel může použít při provozu za provozních podmínek III. kategorie, jsou:

Tabulka 7

Dráhová dohlednost (RVR) pro přiblížení III. kategorie v závislosti na DH a systému řízení/vedení dojezdu

Minima III. kategorie

Kategorie přiblížení

Výška rozhodnutí (ft)

(poznámka 3)

Systém řízení/vedení dojezdu

RVR (m)

III A

Méně než 100 ft

Nepožaduje se

200 m (poznámka 1)

III B

Méně než 100 ft

Pasivní při poruše

150 m (poznámka 1 a 2)

III B

Méně než 50 ft

Pasivní při poruše

125 m

III B

Méně než 50 ft nebo bez výšky rozhodnutí

Provozuschopný při poruše

75 m

Poznámka 1: Činnost posádky v případě poruchy autopilota ve výšce nebo pod výškou pro rozhodování v pasivním provozu kategorie III při poruše.

Poznámka 2: Pro letouny certifikované podle CS-AWO pro provoz za každého počasí 321 b) 3.

Poznámka 3: Nezbytnost vybavení řízením letů je stanovena v CS-AWO pro provoz za každého počasí podle minimální certifikované výšky rozhodnutí.

f)

Přiblížení okruhem

1.

Nejnižší minima pro provozovatele pro přiblížení okruhem jsou:

Tabulka 8

Dohlednost a minimální výška pro klesání (MDH) při přiblížení okruhem v závislosti na kategorii letounu

 

Kategorie letounu

A

B

C

D

MDH

400 ft

500 ft

600 ft

700 ft

Minimální meteorologická dohlednost

1 500 m

1 600 m

2 400 m

3 600 m

2.

Přiblížení okruhem s předepsanými dráhami letu je přípustným postupem ve smyslu tohoto bodu.

g)

Přiblížení za viditelnosti. Provozovatel nesmí pro přiblížení za viditelnosti použít dráhovou dohlednost nižší než 800 m.

h)

Převod hlášené meteorologické dohlednosti na dráhovou dohlednost

1.

Provozovatel zajistí, aby se převod meteorologické dohlednosti na dráhovou dohlednost nepoužíval při výpočtu minim pro vzlet, minim II. a III. kategorie, nebo je-li k dispozici hlášená dráhová dohlednost.

Poznámka: Jestliže je RVR hlášena větší než maximální hodnota stanovená provozovatelem letiště, např. „RVR více než 1 500 metrů“, není považována za hlášenou RVR v této souvislosti a je možno použít převodní tabulku.

2.

Provozovatel zajistí, aby při převádění meteorologické dohlednosti na dráhovou dohlednost za všech ostatních okolností, než jsou uvedeny v bodu h) 1, byla používána tato tabulka:

Tabulka 9

Převod dohlednosti na dráhovou dohlednost (RVR)

Prvky osvětlení v provozu

RVR = hlášená meteorologická dohlednost x

Den

Noc

Přibližovací soustava velké svítivosti

1,5

2,0

Jiný než výše uvedený druh osvětlení

1,0

1,5

Žádné osvětlení

1,0

Nepřichází v úvahu

Dodatek 2 k OPS 1.430 c)

Kategorie letounů – provoz za každého počasí

a)

Klasifikace letounů

Kritériem pro klasifikaci letounů a jejich zařazení do jednotlivých kategorií je indikovaná rychlost nad prahem (VAT), která se rovná pádové rychlosti (VSO) vynásobené 1,3 nebo VS1G vynásobené 1,23 v přistávací konfiguraci a s maximální schválenou přistávací hmotností. Je-li k dispozici VSO i VS1G, použije se ta, která dává vyšší VAT. Kategorie letounů odpovídající hodnotám VAT jsou uvedeny v této tabulce:

Kategorie letounu

VAT

A

menší než 91 kt

B

od 91 do 120 kt

C

od 121 do 140 kt

D

od 141 do 165 kt

E

od 166 do 210 kt

Přistávací konfiguraci, kterou je nutno vzít v úvahu, definuje provozovatel nebo výrobce letounu.

b)

Trvalá změna kategorie (maximální přistávací hmotnosti)

1.

Provozovatel smí trvale omezit maximální přistávací hmotnost a použít této hmotnosti ke stanovení VAT, pokud to schválí úřad.

2.

Kategorie vymezená určitému letounu musí být trvalá a nezávislá na měnících se podmínkách každodenního provozu.

Dodatek 1 k OPS 1.440

Provoz za podmínek nízké dohlednosti – obecná provozní pravidla

a)

Obecně. Pro zavádění a schvalování provozu za podmínek nízké dohlednosti platí tyto postupy.

b)

Prokázání provozuschopnosti. Účelem prokázání provozuschopnosti je zjistit nebo potvrdit použití a efektivnost příslušných systémů vedení letadla, výcviku, postupů letových posádek, programů údržby a příruček k uplatnění schváleného programu kategorie II/III.

1.

Pokud je požadována DH 50 ft nebo vyšší, musí být uskutečněno nejméně 30 přiblížení a přistání v provozu za použití systémů kategorie II/III instalovaných v každém typu letadla. Je-li DH nižší než 50 ft, pak je nutno provést nejméně 100 přiblížení a přistání, pokud úřad neschválí jinak.

2.

Jestliže má provozovatel různé varianty téhož typu letounu, využívající tytéž základní systémy řízení letu a zobrazování letových údajů, nebo různé základní systémy řízení letu a zobrazování letových údajů na tomtéž typu letadla, musí prokázat, že tyto varianty splňují základní kritéria výkonnosti systému, ale nemusí provádět úplné prokázání provozuschopnosti pro každou variantu. Úřad může rovněž uznat snížení počtu přiblížení a přistání v závislosti na uznání zkušeností získaných jiným provozovatelem s AOC vydaným podle OPS 1, který používá stejný typ nebo variantu letounu a stejné postupy.

3.

Překračuje-li počet neúspěšných přiblížení 5 % z celkového počtu (např. neuspokojivé přistání, odpojení systému), program vyhodnocování musí být postupně rozšířen o alespoň 10 přiblížení a přistání, dokud není celkový počet výskytu selhání nižší než 5 %.

c)

Shromažďování údajů pro prokázání provozuschopnosti. Každý žadatel vypracuje způsob shromažďování údajů (např. formulář, který používá letová posádka) k zaznamenávání výkonnosti přiblížení a přistání. Výsledné údaje a shrnutí údajů z prokazování musí být poskytnuty úřadu k vyhodnocení.

d)

Rozbor údajů. Neuspokojivá přiblížení nebo automatická přistání musí být dokumentována a vyhodnocena.

e)

Nepřetržité monitorování

1.

Provozovatel musí po získání počátečního povolení nepřetržitě monitorovat provoz, aby zjistil jakékoli nežádoucí tendence dříve, než se stanou nebezpečnými. K tomuto účelu lze využít hlášení letových posádek.

2.

Po dobu dvanácti měsíců je nutno uchovávat tato hlášení:

i)

celkový počet přiblížení provedených typem letounu, jehož palubní vybavení pro II. nebo III. kategorii bylo použito k provedení uspokojivých skutečných nebo cvičných přiblížení do příslušných minim II. nebo III. kategorie, a

ii)

hlášení neuspokojivých přiblížení nebo přistání v automatickém režimu rozdělených podle letiště a poznávací značky letounu v tomto členění:

A)

závady palubního vybavení,

B)

potíže zaviněné pozemním zařízením,

C)

nezdařená přiblížení vlivem pokynů řízení letového provozu nebo

D)

jiné příčiny.

3.

Provozovatel stanoví postup monitorování výkonnosti systému automatického přistání každého letounu.

f)

Přechodná období

1.

Provozovatelé bez předchozích zkušeností s provozem za provozních podmínek II. nebo III. kategorie

i)

Provozovatel bez předchozích zkušeností s provozem za provozních podmínek II. nebo III. kategorie může získat oprávnění k provozu kategorie II nebo IIIA až po nejméně šestiměsíční praxi s provozem daného typu letounu za provozních podmínek I. kategorie.

ii)

Provozovatel může získat oprávnění k provozu za provozních podmínek kategorie IIIB po ukončení šesti měsíců provozu za provozních podmínek kategorie II nebo IIIA na daném typu letounu. Úřad může při vydávání takovéhoto oprávnění požadovat po další období dodržování vyšších minim, než jsou nejnižší použitelná minima. Zvyšování minim se bude normálně vztahovat na dráhovou dohlednost nebo na omezování provozu bez výšky rozhodnutí a musí být zvoleno tak, aby nevyžadovalo žádnou změnu provozních postupů.

2.

Provozovatelé s předchozími zkušenostmi s provozem za provozních podmínek II. nebo III. kategorie. Úřad může povolit provozovateli s předchozími zkušenostmi s provozem za provozních podmínek II. nebo III. kategorie na jeho žádost kratší přechodné období.

g)

Údržba vybavení pro provoz II. a III. kategorie a pro vzlety za podmínek nízké dohlednosti. Provozovatel společně s výrobcem stanoví pokyny pro údržbu palubních naváděcích systémů a zařadí je do svého programu údržby letounu uvedeného v části M bodu M.A.302, který musí být schválen úřadem.

h)

Způsobilost letišť a drah

1.

Každý letoun v kombinaci typ/palubní vybavení/dráha musí být ověřen úspěšným dokončením nejméně jednoho přiblížení a přistání za podmínek kategorie II nebo lepších, které předchází zahájení provozu kategorie III.

2.

Pro dráhy s nerovným terénem před prahem dráhy nebo s jinými předvídatelnými nebo známými nedostatky musí být každý z letounů v kombinaci typ/palubní vybavení/dráha ověřen provozem za podmínek kategorie I nebo lepších, které předchází zahájení provozu kategorie II nebo III.

3.

Jestliže má provozovatel různé varianty téhož typu letadla využívající tytéž základní systémy řízení letu a zobrazování letových údajů nebo různé základní systémy řízení letu a zobrazování letových údajů na tomtéž typu letadla, musí prokázat, že tyto varianty splňují požadavky na výkonnost systému, ale nemusí provádět úplné prokázání provozu pro každou kombinaci varianty/dráhy.

4.

Provozovatel používající stejný typ/variantu letounu a kombinace palubního vybavení a postupů si může přiznat k dobru zkušenosti a záznamy jiného provozovatele v souladu s tímto bodem.

Dodatek 1 k OPS 1.450

Provoz za podmínek nízké dohlednosti – výcvik a kvalifikace

a)

Obecně: Provozovatel zajistí, aby programy výcviku letových posádek v provozu za podmínek nízké dohlednosti obsahovaly výcvik členěný na výcvikové kurzy na zemi, na letovém simulátoru nebo letový výcvik. Provozovatel může zkrátit obsah kurzu stanoveného v níže uvedených bodech 2 a 3, pokud je zkrácený obsah přijatelný pro úřad.

1.

Členové letových posádek bez zkušeností s lety za provozních podmínek II. nebo III. kategorie musí dokončit nezkrácený program výcviku uvedený v bodech b), c) a d).

2.

Členové letových posádek se zkušenostmi s lety za provozních podmínek II. nebo III. kategorie u jiného provozovatele mohou absolvovat zkrácený kurz výcviku na zemi.

3.

Členové letových posádek se zkušenostmi s lety za provozních podmínek II. nebo III. kategorie u provozovatele mohou absolvovat zkrácený kurz výcviku na zemi, na letovém simulátoru nebo letového výcviku. Zkrácený kurz obsahuje alespoň požadavky bodů d) 1, d) 2 i) nebo případně d) 2 ii) a d) 3 i).

b)

Pozemní výcvik. Provozovatel zajistí, aby počáteční pozemní výcvik v provozu za podmínek nízké dohlednosti obsahoval alespoň:

1.

charakteristiku a omezení ILS nebo MLS;

2.

charakteristiku vizuálních prostředků;

3.

charakteristiku mlhy;