Věc C‑314/12

UPC Telekabel Wien GmbH

v.

Constantin Film Verleih GmbH a Wega Filmproduktionsgesellschaft mbH

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberster Gerichtshof)

„Řízení o předběžné otázce — Sbližování právních předpisů — Autorské právo a práva s ním související — Informační společnost — Směrnice 2001/29/ES — Webové stránky zpřístupňující veřejnosti kinematografická díla bez souhlasu nositelů práva souvisejícího s právem autorským — Článek 8 odst. 3 — Pojem ‚zprostředkovatelé, jejichž služby jsou třetí stranou využívány k porušování autorského práva nebo práva s ním souvisejícího‘ — Poskytovatel internetového připojení — Příkaz určený poskytovateli internetového připojení, jenž mu zakazuje poskytovat zákazníkům přístup k webovým stránkám — Vyvážení základních práv“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 27. března 2014

1. Předběžné otázky – Pravomoc Soudního dvora – Meze – Zjevně irelevantní otázky a hypotetické otázky položené v kontextu, který vylučuje užitečnou odpověď – Otázky, které nemají vztah k předmětu sporu v původním řízení – Nedostatek pravomoci Soudního dvora

   (Článek 267 SFEU)

2. Sbližování právních předpisů – Autorské právo a práva s ním související – Směrnice 2001/29 – Harmonizace určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti – Zprostředkovatel ve smyslu čl. 8 odst. 3 směrnice – Poskytovatel přístupu k webovým stránkám, na nichž jsou zpřístupňovány předměty ochrany bez souhlasu nositele práv souvisejících s právem autorským – Zahrnutí

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29, čl. 8 odst. 3)

3. Sbližování právních předpisů – Autorské právo a práva s ním související – Směrnice 2001/29 – Harmonizace určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti – Webové stránky, na nichž jsou zpřístupňovány předměty ochrany bez souhlasu nositele práv souvisejících s právem autorským – Příkaz určený poskytovateli internetového připojení, jenž mu zakazuje poskytovat zákazníkům přístup k takovým webovým stránkám – Podmínky a způsoby provádění – Vyvážení základních práv – Posouzení vnitrostátním soudem

   (Listina základních práv Evropské unie, články 11, 16, čl. 17 odst. 2 a článek 51; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29, čl. 8 odst. 3)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 19–21)

2.  Článek 8 odst. 3 směrnice 2001/29 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti musí být vykládán v tom smyslu, že osoba, která na webových stránkách zpřístupňuje předměty ochrany bez souhlasu nositele práv ve smyslu čl. 3 odst. 2 této směrnice, využívá služeb poskytovatele internetového připojení těch osob, které si tyto předměty prohlížejí, kterýžto musí být považován za zprostředkovatele ve smyslu čl. 8 odst. 3 uvedené směrnice.

   Poskytovatel přístupu k internetu, který umožňuje svým klientům přístup k předmětům ochrany zpřístupňovaným na internetu třetí stranou, je totiž zprostředkovatelem, jehož služby jsou třetí stranou využívány k porušování autorského práva nebo práv s ním souvisejících ve smyslu čl. 8 odst. 3 směrnice 2001/29. Tento závěr je potvrzen cílem sledovaným směrnicí 2001/29. Vyloučení poskytovatelů internetového připojení z působnosti čl. 8 odst. 3 směrnice 2001/29 by totiž podstatně snížilo ochranu nositelů práv zamýšlenou touto směrnicí.

   (viz body 32, 33, 40, výrok 1)

3.  Základní práva uznaná unijním právem musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo poskytovateli internetového připojení prostřednictvím příkazu vydaného soudem zakázáno poskytovat zákazníkům přístup k webovým stránkám, na nichž jsou online zpřístupňovány předměty ochrany bez souhlasu nositelů práv, pokud tento soudní příkaz neupřesňuje, jaká opatření musí tento poskytovatel připojení přijmout, a pokud tento poskytovatel může uniknout sankcím postihujícím porušení uvedeného soudního příkazu prokázáním toho, že již přijal všechna opatření, jež po něm lze rozumně požadovat, avšak za podmínky, že přijatá opatření zbytečně nezbavují uživatele internetu možnosti využít oprávněného přístupu k dostupným informacím a vedou k zabránění nebo alespoň ke ztížení neoprávněných prohlížení předmětů ochrany a ke skutečnému odrazování uživatelů internetu, kteří využívají služeb adresáta tohoto soudního příkazu, od prohlížení těchto předmětů, které byly zpřístupněny při porušení práva duševního vlastnictví, což musí ověřit vnitrostátní orgány a soudy.

   (viz bod 64, výrok 2)