Věc C‑382/12 P

MasterCard Inc. a další

v.

Evropská komise

„Kasační opravný prostředek — Vedlejší kasační prostředky — Přípustnost — Článek 81 ES — Platební systémy využívající debetní karty, debetní karty s odloženou splatností (charge karty) a kreditní karty — Mnohostranně sjednané dispozitivní mezibankovní poplatky — Sdružení podniků — Omezení hospodářské soutěže z hlediska účinku — Kritérium soudního přezkumu — Pojem ‚vedlejší omezení‘ — Objektivně nezbytný a přiměřený charakter — Přiměřené ‚srovnávací hypotézy‘ — Dvoustranné systémy — Zacházení s přílohami žaloby v prvním stupni“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 11. září 2014

1. Kasační opravný prostředek — Vedlejší kasační opravný prostředek — Přípustnost — Povinnost podat vedlejší opravný prostředek samostatným podáním — Pravidlo zavedené novým jednacím řádem Soudního dvora — Nepoužití tohoto pravidla v případě kasačního opravného prostředku podaného před datem vstupu této úpravy v platnost — Vedlejší opravný prostředek podaný před tímto datem — Přípustnost

   (Jednací řád Soudního dvora, čl. 57 odst. 7 a čl. 176 odst. 2; Jednací řád Soudního dvora z roku 1991, čl. 37 odst. 6)

2. Soudní řízení — Návrh na zahájení řízení — Formální požadavky — Stručný popis dovolávaných žalobních důvodů — Právní důvody neuvedené v žalobě — Odkaz na okolnosti uvedené v příloze — Nepřípustnost

   (Článek 256 odst. 1 SFEU; Statut Soudního dvora, čl. 21 a čl. 53 první pododstavec; Jednací řád Tribunálu, čl. 44 odst. 1 písm. c)]

3. Kasační opravný prostředek — Důvody kasačního opravného prostředku — Chybné posouzení skutkového stavu — Nepřípustnost — Přezkum posouzení skutkového stavu a důkazů Soudním dvorem — Vyloučení s výjimkou případu zkreslení — Právní posouzení skutkového stavu — Přípustnost

   (Článek 256 odst. 1 SFEU; Statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)

4. Kartelové dohody — Rozhodnutí sdružení podniků — Pojem

   (Článek 81 odst. 1 ES)

5. Kartelové dohody — Narušení hospodářské soutěže — Vedlejší omezení — Pojem — Nezbytné omezení provádění hlavní operace — Objektivní a přiměřený charakter — Omezení, v jehož důsledku se stala hlavní operaci obtížnější nebo méně ziskovou — Vyloučení z pojmu — Zvláštní povaha nezbytnosti omezení, jež může být předmětem výjimky

   (Článek 81 odst. 1 a 3 ES)

6. Kartelové dohody — Narušení hospodářské soutěže — Vedlejší omezení — Pojem — Nezbytné omezení provádění hlavní operace — Objektivní a přiměřený charakter — Posouzení přiměřené povahy

   (Článek 81 odst. 1 a 3 ES)

7. Kasační opravný prostředek — Důvody kasačního opravného prostředku — Nedostatečné odůvodnění — Implicitní odůvodnění Tribunálem — Přípustnost — Podmínky

   (Článek 256 SFEU; Statut Soudního dvora, čl. 36 a 53 první pododstavec; Jednací řád Tribunálu, článek 81)

8. Kasační opravný prostředek — Důvody kasačního opravného prostředku — Důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že se Tribunál nezabýval žalobním důvodem — Způsoby předložení

   (Článek 256 odst. 1 SFEU; Statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec; Jednací řád Soudního dvora 1991, čl. 112 odst. 1 první pododstavec písm. c)]

9. Kasační opravný prostředek — Důvody kasačního opravného prostředku — Požadavek přesnosti kritiky týkající se odůvodnění Tribunálu — Nejasný důvod — Nepřípustnost

   (Článek 256 odst. 1 SFEU; Statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec; Jednací řád Soudního dvora 1991, čl. 112 odst. 1 první pododstavec písm. c)]

10. Hospodářská soutěž — Rozhodnutí o uplatnění pravidel hospodářské soutěže — Soudní přezkum — Rozsah — Přezkum legality ohledně právního i skutkového stavu

    (Článek 81 odst. 1 ES; čl. 261 SFEU a 263 SFEU; Nařízení Rady č. 1/2003, článek 31)

11. Kartelové dohody — Narušení hospodářské soutěže — Posouzení v závislosti na hospodářském a právním kontextu — Neprovedení přezkumu ovlivnění hospodářské soutěže v případě neexistence sporných dohod — Nepřípustnost

    (Článek 81 odst. 1 ES)

12. Kasační opravný prostředek — Důvody kasačního opravného prostředku — Odůvodnění rozsudku vykazující porušení unijního práva — Výrok založený na jiných právních důvodech

    (Článek 256 odst. 1 SFEU; Statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)

13. Kartelové dohody — Narušení hospodářské soutěže — Kritéria pro posouzení — Protisoutěžní předmět — Dostatečné zjištění

    (Článek 81 odst. 1 ES)

14. Kasační opravný prostředek — Důvody kasačního opravného prostředku — Pouhé zopakování žalobních důvodů a argumentů předložených před Tribunálem — Neurčení dovolávaného nesprávného právního posouzení — Nepřípustnost

    (Článek 256 odst. 1 SFEU; Statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec; Jednací řád Soudního dvora 1991, čl. 112 odst. 1 první pododstavec písm. c)]

15. Kartelové dohody — Zákaz — Výjimka — Podmínky — Zlepšení výroby nebo distribuce produktů anebo příspěvek k technickému či hospodářskému pokroku — Citelné objektivní výhody, které jsou s to vyvážit nevýhody, způsobované dohodou v oblasti hospodářské soutěže — Uplatnění těchto kritérií na dvoustranný systém — Příznivý dopad na spotřebitele na souvisejícím zvláštním trhu — Nedostatečnost — Nezbytnost konstatování výhod na relevantním trhu

    (Článek 81 odst. 3, ES)

16. Kartelové dohody — Zákaz — Výjimka — Podmínky — Důkazní břemeno — Rozsah

    (Článek 81 odst. 3, ES)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 23, 24)

2.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 36 až 39)

3.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 60, 113, 119)

4.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 62, 63, 68, 71, 72, 76)

5.  Je-li třeba určit, zda může protisoutěžní omezení nepodléhat zákazu stanovenému v čl. 81 odst. 1 ES z toho důvodu, že je vedlejší ve vztahu k hlavní operaci, která nemá takovou protisoutěžní povahu, je třeba zjistit, zda by takovou operaci nebylo bez dotčeného omezení možno uskutečnit. Skutečnost, že by uvedenou operaci bez dotčeného omezení bylo možno provést jen obtížně nebo by byla méně zisková, nelze považovat za skutečnost, která tomuto omezení přiznává objektivně nezbytnou povahu, jež je nutná k tomu, aby mohlo být považováno za vedlejší. Takovýto výklad by se totiž rovnal rozšiřování tohoto pojmu na omezení, která nejsou zcela nezbytná k provedení hlavní operace. Takový výsledek by narušoval užitečný účinek zákazu stanoveného v čl. 81 odst. 1 ES.

   Tento výklad nicméně nevede k vytvoření spojitosti mezi jednak podmínkami stanovenými judikaturou ke kvalifikaci omezení pro účely použití čl. 81 odst. 1 ES jako vedlejšího, a jednak kritérii nezbytného charakteru požadovaného podle čl. 81 odst. 3 ES, aby se na zakázané omezení mohla uplatnit výjimka. Tato dvě ustanovení sledují totiž vzájemně odlišné cíle a posledně uvedené kritérium se týká otázky, zda koordinace mezi podniky, která je způsobilá mít výrazně nepříznivý dopad na parametry hospodářské soutěže na trhu, jako jsou zejména ceny, kvantita a kvalita výrobků nebo služeb, a tedy podléhá zásadě zákazu stanovené v čl. 81 odst. 1 ES, může být nicméně v rámci čl. 81 odst. 3 ES považována za nezbytnou pro zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského pokroku s tím, že přiznává spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho vyplývajících. Kritérium objektivní nezbytnosti se naopak týká otázky, zda v případě neexistence daného omezení obchodní samostatnosti hrozí, že operace nebo hlavní činnost, na kterou se nevztahuje zákaz stanovený v čl. 81 odst. 1 ES a ve vztahu k níž je omezení podružné, se neuskuteční nebo v ní nebude možno pokračovat. Proto pouze omezení, která jsou nutná k tomu, aby hlavní operace mohla být v každém případě uskutečněna, lze považovat za omezení, na něž se vztahuje teorie o vedlejších omezeních, a okolnost, že neexistence vedlejších operací může mít negativní dopad na hlavní operaci, sama o sobě neznamená, že vedlejší operace musí být považovány za objektivně nutné, jelikož tento systém nadále funguje i při jejich neexistenci.

   (viz body 91–94, 180)

6.  V rámci posouzení vedlejšího charakteru určitého omezení obchodní samostatnosti ve vztahu k hlavní operaci nebo hlavní činnosti pro účely použití čl. 81 odst. 1 ES je nutno přezkoumat nejen nezbytnost tohoto omezení pro uskutečnění uvedené operace nebo činnosti, ale též přiměřenost zmíněného omezení co se týče cílů sledovaných touto operací nebo činností.

   K vyvrácení vedlejšího charakteru omezení se lze opírat o existenci realistických alternativ omezujících hospodářskou soutěž v menší míře než dotčené omezení. V tomto ohledu alternativy, z nichž může Komise vycházet při posuzování objektivní nezbytnosti omezení, se neomezují na situaci, jež by nastala v případě neexistence dotčeného omezení, ale mohou zahrnout i další srovnávací hypotézy vycházející zejména z realistických situací, jež by mohly nastat v případě neexistence uvedeného omezení.

   (viz body 107, 109, 111)

7.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 112, 188, 189)

8.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 148)

9.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 151)

10.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 155, 156)

11.  Tribunál se nesprávného právního posouzení dopustí tehdy, jestliže v rámci své analýzy omezujících účinků na hospodářskou soutěž mnohostranných mezibankovních poplatků platebního systému provozovaného prostřednictvím mezinárodní organizace, které se uplatní zejména ohledně přeshraničních plateb kreditní kartou v rámci Evropského hospodářského prostoru nebo v eurozóně, nevezme vůbec na zřetel pravděpodobný – ne-li přijatelný – zákaz zpoplatnění ex post (tzn. zpoplatnění provedených poté, co byla uskutečněna koupě některým z majitelů karet vydávající banky u některého z obchodníků zúčtovací banky a transakce byla předána k zúčtování) za předpokladu neexistence těchto poplatků, ale vychází pouze z kritéria ekonomické životaschopnosti systému, který funguje bez zmíněných poplatků, a to pouze na základě zákazu zpoplatnění ex post, aby odůvodnil zohlednění takovéhoto zákazu.

    (viz body 161, 165–167, 169, 173–175, 177)

12.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 170, 174, 175, 190, 198)

13.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 184, 185)

14.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 215, 216, 218)

15.  Na každé rozhodnutí sdružení podniků, které je v rozporu s čl. 81 odst. 1 ES, lze uplatnit výjimku podle odstavce 3 tohoto článku, pouze pokud splňuje podmínky, jež jsou v něm uvedeny, včetně podmínky, že přispívá ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží anebo k podpoře technického či hospodářského pokroku. Pokud ostatně není možné oddělit rozhodnutí sdružení podniků od hlavní operace nebo činnosti, s nimiž je spjato, aniž by došlo k ohrožení jejich existence a cílů, je třeba přezkoumat slučitelnost tohoto omezení s článkem 81 ES společně se slučitelností hlavní operace nebo činnosti, k nimž má akcesorický vztah.

    Je-li naopak konstatováno, že takové rozhodnutí není objektivně nutné k provedení určité operace nebo činnosti, lze v rámci čl. 81 odst. 3 ES zohlednit pouze objektivní výhody zvlášť vyplývající z uvedeného rozhodnutí.

    Zlepšení ve smyslu první podmínky stanovené v čl. 81 odst. 3 nelze ztotožňovat s každou výhodou, kterou partneři z dotčené dohody získají v rámci své výrobní nebo distribuční činnosti. Toto zlepšení s sebou musí přinášet zejména citelné a objektivní výhody, jež jsou s to vyvážit nevýhody, které dohoda představuje v oblasti hospodářské soutěže.

    V těchto souvislostech je v případě existence dvoustranného systému k posouzení, zda opatření, které v zásadě porušuje zákaz stanovený v čl. 81 odst. 1 ES – v rozsahu, v němž vytváří omezující účinky ve vztahu k jedné ze dvou skupin spotřebitelů zapojených do tohoto systému – může splňovat první podmínku stanovenou v článku 81 odst. 3 ES, nutno zohlednit systém, jehož součástí je toto opatření, popřípadě včetně veškerých objektivních výhod vyplývajících z uvedeného opatření nejen na trhu, na kterém bylo konstatováno omezení, ale také na trhu, který zahrnuje druhou skupinu spotřebitelů zapojených do tohoto systému, zejména je-li nesporné, že se oba segmenty dotyčného systému prolínají. Proto je třeba případně posoudit, zda tyto výhody mohou kompenzovat nevýhody, jež totéž opatření způsobuje z hlediska hospodářské soutěže. Zejména při přezkumu první podmínky stanovené v článku 81 odst. 3 ES je v zásadě třeba zohlednit všechny objektivní výhody nejen na relevantním trhu, ale též na souvisejícím zvláštním trhu.

    V případě, kdy jsou omezující účinky konstatovány pouze na jednom z trhů dvoustranného systému, nejsou však výhody vyplývající z omezujícího opatření na souvisejícím odděleném trhu, který je též spojen s uvedeným systémem, samy o sobě schopny vyrovnat nevýhody vyplývající z tohoto opatření, jestliže neexistuje žádný důkaz existence výrazných objektivních výhod přičitatelných uvedenému opatření na relevantním trhu, zejména pak nejsou-li spotřebitelé nacházející se na zmíněných trzích v podstatě identičtí.

    (viz body 230, 231, 234, 237, 240, 242)

16.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 235, 236)