This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62013CJ0155
Shrnutí rozsudku
Shrnutí rozsudku
Věc C‑155/13
Società Italiana Commercio e Servizi srl (SICES) a další
v.
Agenzia Dogane Ufficio delle Dogane di Venezia
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Commissione tributaria regionale di Venezia-Mestre)
„Zemědělství — Nařízení (ES) č. 341/2007 — Článek 6 odst. 4 — Celní kvóty — Česnek čínského původu — Dovozní licence — Nepřevoditelnost práv plynoucích z některých dovozních licencí — Obcházení — Zneužití práva“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 13. března 2014
Právo Evropské unie – Protiprávní výkon práva vyplývajícího z unijního ustanovení – Plnění představující zneužívající praktiku – Skutečnosti, které je třeba vzít v úvahu – Ověření příslušející vnitrostátnímu soudu
Zemědělství – Společná organizace trhů – Ovoce a zelenina – Dovozy ze třetích zemí – Režim dovozů – Celní kvóta – Dovoz hospodářským subjektem zboží nakoupeného mimo Unii od jiného hospodářského subjektu, který vyčerpal vlastní dovozní licence – Zpětný prodej zboží druhému hospodářskému subjektu po dovozu – Přípustnost – Omezení – Zneužití práva – Ověření příslušející vnitrostátnímu soudu
(Nařízení Komise č. 341/2007, čl. 4 odst. 2 a čl. 6 odst. 4)
Viz znění rozhodnutí.
(viz body 29–34)
Článek 6 odst. 4 nařízení č. 341/2007 o otevření a správě celních kvót a zavedení režimu dovozních licencí a osvědčení o původu pro česnek a některé jiné zemědělské produkty dovážené ze třetích zemí musí být vykládán v tom smyslu, že v zásadě nebrání transakcím, kterými dovozce, jenž je držitelem licencí na dovoz se sníženou celní sazbou, nakoupí zboží mimo Unii od subjektu, jenž je sám tradičním dovozcem ve smyslu čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení, avšak vyčerpal vlastní licence na dovoz se sníženou celní sazbou, a pak mu ho zpětně prodá poté, co ho doveze do Unie. Takové transakce nicméně představují zneužití práva, pokud byly vytvořeny uměle za hlavním účelem využití preferenčního sazebního režimu. K ověření existence zneužívající praktiky je zapotřebí, aby předkládající soud zohlednil všechny skutečnosti a okolnosti projednávaného případu, včetně obchodních transakcí, které dotčenému dovozu předcházely a po něm následovaly.
(viz bod 40 a výrok)