Věc C-133/11

Folien Fischer AG

a

Fofitec AG

v.

Ritrama SpA

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof)

„Prostor svobody, bezpečnosti a práva — Soudní příslušnost v občanských a obchodních věcech — Zvláštní příslušnost ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti — Negativní určovací žaloba (‚negative Feststellungsklage‘) — Právo osoby, která údajně způsobila škodnou událost, aby podala žalobu proti potenciálnímu poškozenému u soudu místa, kde k této události údajně došlo nebo může dojít, za účelem určení neexistence deliktní odpovědnosti“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 25. října 2012

1. Předběžné otázky – Přípustnost – Podmínky – Otázky vykazující vztah k realitě nebo předmětu sporu – Žádost, která Soudnímu dvoru poskytuje dostatek upřesnění týkajících se skutkového a právního kontextu

   (Článek 267 SFEU)

2. Soudní spolupráce v občanských věcech – Příslušnost a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech – Nařízení č. 44/2001 – Zvláštní příslušnost – Příslušnost ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti – Negativní určovací žaloba – Zahrnutí

   (Nařízení Rady č. 44/2001, čl. 5 bod 3)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 22–28)

2.  Článek 5 bod 3 nařízení č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že negativní určovací žaloba, jejímž cílem je nechat určit neexistenci deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti, spadá do působnosti tohoto ustanovení.

   Je sice pravda, že tato žaloba znamená převrácení úloh, které obvykle existují ve věcech týkajících se deliktní odpovědnosti, neboť žalobce je potenciálním dlužníkem pohledávky založené na deliktním jednání, zatímco žalovaný je údajným poškozeným tímto jednáním, toto převrácení úloh však negativní určovací žalobu z působnosti čl. 5 bodu 3 nařízení č. 44/2001 vyloučit nemůže. Cíle předvídatelnosti příslušného soudu a právní jistoty, které toto ustanovení sleduje, totiž nesouvisejí s tím, kdo vystupuje jako žalobce a kdo jako žalovaný, ani s ochranou žalobce či žalovaného. Krom toho, i když jsou zájmy žalobce, který podal negativní určovací žalobu, a zájmy toho, kdo podá návrh směřující k tomu, aby bylo rozhodnuto, že žalovaný odpovídá za škodu, a aby mu byla uložena náhrada škody, odlišné, v obou případech se přezkum provedený soudem, jemuž byla věc předložena, týká v podstatě týchž skutkových a právních okolností.

   (viz body 43–45, 48, 55 a výrok)

Věc C-133/11

Folien Fischer AG

a

Fofitec AG

v.

Ritrama SpA

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof)

„Prostor svobody, bezpečnosti a práva — Soudní příslušnost v občanských a obchodních věcech — Zvláštní příslušnost ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti — Negativní určovací žaloba (‚negative Feststellungsklage‘) — Právo osoby, která údajně způsobila škodnou událost, aby podala žalobu proti potenciálnímu poškozenému u soudu místa, kde k této události údajně došlo nebo může dojít, za účelem určení neexistence deliktní odpovědnosti“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 25. října 2012

1. Předběžné otázky — Přípustnost — Podmínky — Otázky vykazující vztah k realitě nebo předmětu sporu — Žádost, která Soudnímu dvoru poskytuje dostatek upřesnění týkajících se skutkového a právního kontextu

   (Článek 267 SFEU)

2. Soudní spolupráce v občanských věcech — Příslušnost a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech — Nařízení č. 44/2001 — Zvláštní příslušnost — Příslušnost ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti — Negativní určovací žaloba — Zahrnutí

   (Nařízení Rady č. 44/2001, čl. 5 bod 3)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 22–28)

2.  Článek 5 bod 3 nařízení č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že negativní určovací žaloba, jejímž cílem je nechat určit neexistenci deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti, spadá do působnosti tohoto ustanovení.

   Je sice pravda, že tato žaloba znamená převrácení úloh, které obvykle existují ve věcech týkajících se deliktní odpovědnosti, neboť žalobce je potenciálním dlužníkem pohledávky založené na deliktním jednání, zatímco žalovaný je údajným poškozeným tímto jednáním, toto převrácení úloh však negativní určovací žalobu z působnosti čl. 5 bodu 3 nařízení č. 44/2001 vyloučit nemůže. Cíle předvídatelnosti příslušného soudu a právní jistoty, které toto ustanovení sleduje, totiž nesouvisejí s tím, kdo vystupuje jako žalobce a kdo jako žalovaný, ani s ochranou žalobce či žalovaného. Krom toho, i když jsou zájmy žalobce, který podal negativní určovací žalobu, a zájmy toho, kdo podá návrh směřující k tomu, aby bylo rozhodnuto, že žalovaný odpovídá za škodu, a aby mu byla uložena náhrada škody, odlišné, v obou případech se přezkum provedený soudem, jemuž byla věc předložena, týká v podstatě týchž skutkových a právních okolností.

   (viz body 43–45, 48, 55 a výrok)