EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62016CJ0547

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 23. listopadu 2017.
Gasorba SL a další v. Repsol Comercial de Productos Petrolíferos SA.
Hospodářská soutěž – Článek 101 SFEU – Dohody mezi podniky – Obchodní vztahy mezi provozovateli čerpacích stanic a petrochemickými podniky – Dlouhodobá smlouva o výhradním odběru pohonných hmot – Rozhodnutí, jímž Evropská komise prohlásila závazky podniku za závazné – Rozsah závaznosti rozhodnutí Komise o závazcích pro vnitrostátní soudy – Článek 9 odst. 1 a čl. 16 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003.
Věc C-547/16.

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 23. listopadu 2017.
Gasorba SL a další v. Repsol Comercial de Productos Petrolíferos SA.
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Supremo.
Hospodářská soutěž – Článek 101 SFEU – Dohody mezi podniky – Obchodní vztahy mezi provozovateli čerpacích stanic a petrochemickými podniky – Dlouhodobá smlouva o výhradním odběru pohonných hmot – Rozhodnutí, jímž Evropská komise prohlásila závazky podniku za závazné – Rozsah závaznosti rozhodnutí Komise o závazcích pro vnitrostátní soudy – Článek 9 odst. 1 a čl. 16 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003.
Věc C-547/16.

Digital reports (Court Reports - general - 'Information on unpublished decisions' section)

Věc C‑547/16

Gasorba SL a další

v.

Repsol Comercial de Productos Petrolíferos SA

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Supremo)

„Hospodářská soutěž – Článek 101 SFEU – Dohody mezi podniky – Obchodní vztahy mezi provozovateli čerpacích stanic a petrochemickými podniky – Dlouhodobá smlouva o výhradním odběru pohonných hmot – Rozhodnutí, jímž Evropská komise prohlásila závazky podniku za závazné – Rozsah závaznosti rozhodnutí Komise o závazcích pro vnitrostátní soudy – Článek 9 odst. 1 a čl. 16 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 23. listopadu 2017

  1. Hospodářská soutěž–Správní řízení–Ukončení protiprávních jednání–Rozhodnutí Komise, kterým se prohlašují za závazné závazky podle článku 9 nařízení č. 1/2003–Vznik legitimního očekávání u dotyčných podniků ohledně souladu jejich jednání s článkem 101 SFEU–Neexistence

    (Článek 101 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 9 odst. 1)

  2. Hospodářská soutěž–Správní řízení–Ukončení protiprávních jednání–Rozhodnutí Komise, kterým se závazky podle článku 9 nařízení č. 1/2003 prohlašují za závazné–Závaznost pro vnitrostátní soudy–Rozsah

    (Článek 4 odst. 3 SEU; články 101 SFEU a 102 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, body 13 až 22 odůvodnění a čl. 9 odst. 1 a čl. 16 odst. 1)

  1.  Ze znění čl. 9 odst. 1 uvedeného nařízení přitom vyplývá, že účinkem rozhodnutí přijatého na základě tohoto článku je zejména prohlásit za závazné závazky nabídnuté podniky, jež jsou takové povahy, že reagují na výhrady Komise týkající se hospodářské soutěže, které Komise uvedla v předběžném posouzení. Je třeba konstatovat, že takové rozhodnutí nepotvrzuje slučitelnost praktiky, která byla předmětem výhrad, s článkem 101 SFEU. Z toho vyplývá, že rozhodnutí přijaté na základě čl. 9 odst. 1 nařízení č. 1/2003 nemůže u dotčených podniků vyvolat legitimní očekávání ohledně skutečnosti, že jejich jednání je v souladu s článkem 101 SFEU.

    (viz body 25, 28)

  2.  Článek 16 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích [101] a [102 SFEU] musí být vykládán v tom smyslu, že rozhodnutí o závazcích, které Evropská komise přijala podle čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení ohledně určitých dohod mezi podniky, nebrání vnitrostátním soudům v tom, aby posuzovaly soulad uvedených dohod s pravidly hospodářské soutěže a aby tyto dohody na základě čl. 101 odst. 2 SFEU případně prohlásily za neplatné. Kromě toho bod 13 odůvodnění ve spojení s bodem 22 odůvodnění nařízení č. 1/2003 výslovně uvádějí, že rozhodnutí o závazcích nebrání orgánům pro hospodářskou soutěž ani vnitrostátním soudům v rozhodování o případu a nemají vliv na pravomoc soudů a orgánů pro hospodářskou soutěž členských států používat články 101 a 102 SFEU.

    Vnitrostátní soudy však nemohou ponechat bez povšimnutí tento druh rozhodnutí. Takové akty každopádně mají povahu rozhodnutí. Mimoto jak zásada loajální spolupráce zakotvená v čl. 4 odst. 3 SEU, tak cíl účinného a jednotného uplatňování unijního práva v oblasti hospodářské soutěže vyžadují, aby vnitrostátní soud zohlednil předběžné posouzení Komise a považoval ho za indicii, ba dokonce za neúplný důkaz o protisoutěžní povaze dotčené dohody s ohledem na čl. 101 odst. 1 SFEU. Jelikož Komise může podle čl. 9 odst. 1 nařízení č. 1/2003, ve spojení s bodem 13 odůvodnění tohoto nařízení, provést pouze „předběžné posouzení“ situace v oblasti hospodářské soutěže, ačkoli rozhodnutí o závazcích přijaté na základě tohoto článku posléze nestanoví, zda došlo nebo ještě dochází k protiprávnímu jednání, nelze vyloučit, že vnitrostátní soud dospěje k závěru, že praktika, jež je předmětem rozhodnutí o závazcích, porušuje článek 101 SFEU a že na rozdíl od Komise hodlá rozhodnout, že došlo k porušení tohoto článku.

    (viz body 26, 27, 29, 30 a výrok)

Top