Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62010CJ0461

Shrnutí rozsudku

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 19. dubna 2012.
Bonnier Audio AB a další v. Perfect Communication Sweden AB.
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Högsta domstolen.
Autorské právo a práva s ním související – Zpracování údajů prostřednictvím internetu – Zásah do výlučného práva – Audioknihy zpřístupněné na internetu prostřednictvím serveru FTP z IP adresy poskytnuté poskytovatelem internetového připojení – Soudní příkaz určený poskytovateli internetového připojení sdělit jméno a adresu uživatele IP adresy.
Věc C‑461/10.

Věc C-461/10

Bonnier Audio AB a další

v.

Perfect Communication Sweden AB

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Högsta domstolen)

„Autorské právo a práva s ním související — Zpracování údajů prostřednictvím internetu — Zásah do výlučného práva — Audioknihy zpřístupněné na internetu prostřednictvím serveru FTP z IP adresy poskytnuté poskytovatelem internetového připojení — Soudní příkaz určený poskytovateli internetového připojení sdělit jméno a adresu uživatele IP adresy“

Shrnutí rozsudku

  1. Sbližování právních předpisů – Uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí – Směrnice 2006/24 – Působnost – Porušení autorského práva prostřednictvím internetu

    (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58, 2004/48, články 8 a 15, a 2006/24)

  2. Sbližování právních předpisů – Oblast telekomunikací – Zpracování osobních údajů a ochrana soukromí v odvětví elektronických komunikací – Směrnice 2002/58 – Dodržování práv duševního vlastnictví – Směrnice 2004/48 – Porušení autorského práva prostřednictvím internetu

    (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58 a 2004/48)

  1.  Směrnice 2006/24/ES o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání použití vnitrostátní právní úpravy, zavedené na základě článku 8 směrnice 2004/48 o dodržování práv duševního vlastnictví, která umožňuje, aby za účelem identifikace konkrétního účastníka nebo uživatele internetu bylo poskytovateli internetového připojení nařízeno, aby majiteli nebo držiteli autorského práva sdělil totožnost účastníka, kterému byla přidělena IP adresa (adresa internetového protokolu), která byla údajně použita při porušení uvedeného práva, neboť taková právní úprava nespadá do věcné působnosti směrnice 2006/24.

    Zaprvé totiž z článku 11 ve spojení s dvanáctým bodem směrnice 2006/24 vyplývá, že tato směrnice představuje speciální a přesně vymezenou právní úpravu, která se odchyluje od obecné směrnice 2002/58, konkrétně od jejího čl. 15 odst. 1, a nahrazuje jej.

    Zadruhé, uvedená vnitrostátní právní úprava sleduje cíl odlišný od cíle směrnice 2006/24. Týká se poskytování údajů v rámci občanskoprávního řízení pro účely určení zásahu do práv duševního vlastnictví, zatímco směrnice 2006/24 se vztahuje výlučně na zpracovávání a uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných poskytovateli veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí, s cílem zajistit dostupnost těchto údajů pro účely vyšetřování, odhalování a stíhání závažných trestných činů, jakož i jejich poskytování příslušným vnitrostátním orgánům. V tomto ohledu nemá význam skutečnost, že dotčený stát směrnici 2006/24 dosud neprovedl, třebaže již uplynula k tomu stanovená lhůta.

    (viz body 40, 43–44, 46, 61 a výrok)

  2.  Směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) a směrnice 2004/48 o dodržování práv duševního vlastnictví směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje, aby za účelem identifikace konkrétního účastníka nebo uživatele internetu bylo poskytovateli internetového připojení nařízeno, aby majiteli nebo držiteli autorského práva sdělil totožnost účastníka, kterému byla přidělena IP adresa (adresa internetového protokolu), která byla údajně použita při porušení uvedeného práva, v rozsahu, v němž tato právní úprava umožňuje vnitrostátnímu soudu, jemuž byl předložen návrh na nařízení sdělení osobních údajů, podaný aktivně legitimovanou osobou, poměřit v závislosti na okolnostech každého případu a s ohledem na požadavky vyplývající ze zásady proporcionality dotčené protichůdné zájmy.

    Při provedení těchto směrnic totiž členské státy musí dbát na to, aby se opíraly o výklad těchto směrnic, který umožní zajistit spravedlivou rovnováhu mezi jednotlivými základními právy chráněnými právním řádem Unie. Navíc orgány a soudy členských států při plnění opatření provádějících tyto směrnice musí nejen vykládat své vnitrostátní právo v souladu s těmito směrnicemi, ale rovněž dbát na to, aby se neopíraly o takový jejich výklad, který by byl v rozporu s uvedenými základními právy nebo s jinými obecnými zásadami unijního práva, jako je zásada proporcionality.

    (viz body 56, 61 a výrok)

Top

Věc C-461/10

Bonnier Audio AB a další

v.

Perfect Communication Sweden AB

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Högsta domstolen)

„Autorské právo a práva s ním související — Zpracování údajů prostřednictvím internetu — Zásah do výlučného práva — Audioknihy zpřístupněné na internetu prostřednictvím serveru FTP z IP adresy poskytnuté poskytovatelem internetového připojení — Soudní příkaz určený poskytovateli internetového připojení sdělit jméno a adresu uživatele IP adresy“

Shrnutí rozsudku

  1. Sbližování právních předpisů — Uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí — Směrnice 2006/24 — Působnost — Porušení autorského práva prostřednictvím internetu

    (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58, 2004/48, články 8 a 15, a 2006/24)

  2. Sbližování právních předpisů — Oblast telekomunikací — Zpracování osobních údajů a ochrana soukromí v odvětví elektronických komunikací — Směrnice 2002/58 — Dodržování práv duševního vlastnictví — Směrnice 2004/48 — Porušení autorského práva prostřednictvím internetu

    (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58 a 2004/48)

  1.  Směrnice 2006/24/ES o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání použití vnitrostátní právní úpravy, zavedené na základě článku 8 směrnice 2004/48 o dodržování práv duševního vlastnictví, která umožňuje, aby za účelem identifikace konkrétního účastníka nebo uživatele internetu bylo poskytovateli internetového připojení nařízeno, aby majiteli nebo držiteli autorského práva sdělil totožnost účastníka, kterému byla přidělena IP adresa (adresa internetového protokolu), která byla údajně použita při porušení uvedeného práva, neboť taková právní úprava nespadá do věcné působnosti směrnice 2006/24.

    Zaprvé totiž z článku 11 ve spojení s dvanáctým bodem směrnice 2006/24 vyplývá, že tato směrnice představuje speciální a přesně vymezenou právní úpravu, která se odchyluje od obecné směrnice 2002/58, konkrétně od jejího čl. 15 odst. 1, a nahrazuje jej.

    Zadruhé, uvedená vnitrostátní právní úprava sleduje cíl odlišný od cíle směrnice 2006/24. Týká se poskytování údajů v rámci občanskoprávního řízení pro účely určení zásahu do práv duševního vlastnictví, zatímco směrnice 2006/24 se vztahuje výlučně na zpracovávání a uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných poskytovateli veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí, s cílem zajistit dostupnost těchto údajů pro účely vyšetřování, odhalování a stíhání závažných trestných činů, jakož i jejich poskytování příslušným vnitrostátním orgánům. V tomto ohledu nemá význam skutečnost, že dotčený stát směrnici 2006/24 dosud neprovedl, třebaže již uplynula k tomu stanovená lhůta.

    (viz body 40, 43–44, 46, 61 a výrok)

  2.  Směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) a směrnice 2004/48 o dodržování práv duševního vlastnictví směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje, aby za účelem identifikace konkrétního účastníka nebo uživatele internetu bylo poskytovateli internetového připojení nařízeno, aby majiteli nebo držiteli autorského práva sdělil totožnost účastníka, kterému byla přidělena IP adresa (adresa internetového protokolu), která byla údajně použita při porušení uvedeného práva, v rozsahu, v němž tato právní úprava umožňuje vnitrostátnímu soudu, jemuž byl předložen návrh na nařízení sdělení osobních údajů, podaný aktivně legitimovanou osobou, poměřit v závislosti na okolnostech každého případu a s ohledem na požadavky vyplývající ze zásady proporcionality dotčené protichůdné zájmy.

    Při provedení těchto směrnic totiž členské státy musí dbát na to, aby se opíraly o výklad těchto směrnic, který umožní zajistit spravedlivou rovnováhu mezi jednotlivými základními právy chráněnými právním řádem Unie. Navíc orgány a soudy členských států při plnění opatření provádějících tyto směrnice musí nejen vykládat své vnitrostátní právo v souladu s těmito směrnicemi, ale rovněž dbát na to, aby se neopíraly o takový jejich výklad, který by byl v rozporu s uvedenými základními právy nebo s jinými obecnými zásadami unijního práva, jako je zásada proporcionality.

    (viz body 56, 61 a výrok)

Top