Věc C-177/20

„Grossmania“ Mezőgazdasági Termelő és Szolgáltató Kft.

v.

VAS Megyei Kormányhivatal

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce
podaná Győri Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság)

 Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 10. března 2022

„Řízení o předběžné otázce – Zásady unijního práva – Přednost – Přímý účinek – Loajální spolupráce – Článek 4 odst. 3 SEU – Článek 63 SFEU – Povinnosti členského státu vyplývající z rozsudku vydaného v řízení o předběžné otázce – Výklad pravidla unijního práva Soudním dvorem v rozsudku vydaném v řízení o předběžné otázce – Povinnost zajistit plný účinek unijního práva – Povinnost vnitrostátního soudu nepoužít vnitrostátní právní úpravu, která je v rozporu s unijním právem, tak jak je vykládáno Soudním dvorem – Správní rozhodnutí, které nabylo právní moci při neexistenci opravného prostředku k soudu – Zásady rovnocennosti a efektivity – Odpovědnost členského státu“

Členské státy – Povinnosti – Povinnost loajální spolupráce – Povinnosti vnitrostátních soudů – Vnitrostátní právní úprava stanovící zánik požívacích práv ze zákona a jejich výmaz z katastru nemovitostí – Vnitrostátní právní úprava neslučitelná s unijním právem, tak jak je vykládáno Soudním dvorem – Povinnost nepoužít uvedenou vnitrostátní právní úpravu – Výmaz požívacích práv, který nabyl právní moci při neexistenci opravného prostředku k soudu – Povinnost odstranit protiprávní důsledky porušení unijního práva – Povinnost nařídit příslušnému orgánu provést opětovný zápis uvedených práv – Nemožnost opětovného zápisu – Právo na náhradu

(Článek 4 odst. 3 SEU; článek 63 a článek 267 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, čl. 17 odst. 1)

(viz body 45, 57, 58, 62, 64-68, 75 a výrok)

Shrnutí

„Grossmania“ Mezőgazdasági Termelő és Szolgáltató Kft. (dále jen „Grossmania“), společnost se sídlem v Maďarsku, jejímiž společníky jsou však státní příslušníci jiných členských států, byla držitelkou požívacích práv k zemědělské půdě v Maďarsku. Dne 1. května 2014 byla její práva vymazána z katastru nemovitostí na základě maďarské právní úpravy, která stanovila, že požívací práva k zemědělské půdě, jež byla předtím smluvně zřízena mezi osobami bez blízkého příbuzenského vztahu, k tomuto datu zanikají ex lege. V roce 2018 Soudní dvůr v rozsudku SEGRO a Horváth(1) rozhodl, že volný pohyb kapitálu ve smyslu článku 63 SFEU brání takové vnitrostátní právní úpravě. V návaznosti na tento rozsudek požádala společnost Grossmania u příslušných orgánů o opětovný zápis svých požívacích práv. Její žádost však byla zamítnuta.

Győri Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság (soud pro správní a pracovněprávní agendu v Győru, Maďarsko), který měl posoudit legalitu tohoto odmítnutí opětovného zápisu, se rozhodl položit Soudnímu dvoru otázku ohledně rozsahu závazných účinků rozsudků vydaných v řízení o předběžné otázce. Podle tohoto soudu totiž z rozsudku Soudního dvora SEGRO a Horváth vyplývá, že maďarské právní předpisy, na nichž bylo založeno zamítnutí žádosti společnosti Grossmania, jsou v rozporu s unijním právem. Na rozdíl od situací, které vedly k vydání uvedeného rozsudku, však společnost Grossmania nenapadla výmaz svých požívacích práv u soudu. Uvedený soud si tedy klade otázku, zda s ohledem na rozsudek SEGRO a Horváth přesto může vyloučit použití dotčených vnitrostátních právních předpisů z důvodu jejich rozporu s unijním právem a nařídit příslušným orgánům, aby provedly opětovný zápis vymazaných požívacích práv.

Soudní dvůr ve svém rozsudku upřesňuje povinnosti členských států, zejména vnitrostátních soudů, vyplývající z rozsudku vydaného v řízení o předběžné otázce z hlediska vnitrostátní právní úpravy, která je v rozporu s unijním právem, v případě pravomocného rozhodnutí provádějícího tuto právní úpravu, jakož i opatření, která tyto státy musí přijmout k odstranění protiprávních důsledků způsobených toutéž právní úpravou.

Závěry Soudního dvora

Soudní dvůr nejprve připomíná, že pokud jeho judikatura přinesla jasnou odpověď na otázku týkající se výkladu unijního práva, musí vnitrostátní soud učinit vše nezbytné k tomu, aby se tento výklad prosadil. Na základě zásady přednosti unijního práva musí vnitrostátní soud upustit od použití jakékoli vnitrostátní právní úpravy, která je v rozporu s ustanovením unijního práva, které má přímý účinek, pokud jej nelze vyložit v souladu s tímto právem. Tento přímý účinek je přiznán zejména článku 63 SFEU zakotvujícímu volný pohyb kapitálu. Vzhledem k tomu, že z rozsudku SEGRO a Horváth vyplývá, že dotčená maďarská právní úprava je neslučitelná s článkem 63 SFEU, je tedy předkládající soud, k němuž byla podána žaloba na neplatnost rozhodnutí založeného na této právní úpravě, povinen zaručit plný účinek uvedeného článku tím, že uvedenou vnitrostátní právní úpravu nepoužije.

Soudní dvůr dále zdůrazňuje, že podle zásad efektivity a loajální spolupráce vyplývající z čl. 4 odst. 3 SEU mohou zvláštní okolnosti uložit vnitrostátnímu správnímu orgánu, aby přezkoumal pravomocné rozhodnutí. V této souvislosti je nutno nalézt rovnováhu mezi požadavkem právní jistoty a požadavkem legality z hlediska unijního práva. Posledně uvedený požadavek má v projednávané věci velký význam vzhledem k rozsáhlým neblahým důsledkům vyplývajícím z dotčené vnitrostátní právní úpravy a z výmazu požívacích práv, kterým je tato právní úprava prováděna. Jak totiž vyplývá rovněž z rozsudku Komise v. Maďarsko (Požívací práva k zemědělské půdě)(2), tato právní úprava představuje zjevné a závažné porušení jak základní svobody stanovené v článku 63 SFEU, tak práva na vlastnictví zaručeného v čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie, neboť toto porušení se dotýkalo více než 5 000 státních příslušníků jiných členských států než Maďarska.

Vzhledem k tomu, že vnitrostátní právní úprava může mimoto vést k nejasnostem ohledně nutnosti napadnout rozhodnutí o výmazu přijatá na základě této právní úpravy, nemůže požadavek právní jistoty odůvodnit nemožnost případně stanovenou v maďarském právu napadnout v rámci žaloby směřující proti odmítnutí opětovného zápisu požívacích práv výmaz těchto práv, který se mezitím stal pravomocným. Vnitrostátní soud, kterému byla věc předložena, by tedy měl tuto nemožnost vyloučit jako odporující zásadám efektivity a loajální spolupráce.

Konečně má Soudní dvůr za to, že při neexistenci zvláštních pravidel unijního práva týkajících se podmínek odstranění protiprávních důsledků porušení článku 63 SFEU za okolností projednávané věci mohou opatření k zajištění dodržování unijního práva spočívat zejména v opětovném zápisu protiprávně zrušených požívacích práv do katastru nemovitostí. Předkládající soud však musí s ohledem na právní a skutkový stav panující v době rozhodování ověřit, zda je důvodné příslušnému orgánu nařídit, aby provedl takovýto opětovný zápis, nebo zda tomu brání objektivní a legitimní překážky, jako je nabytí půdy, k níž se vážou tato požívací práva, novým vlastníkem v dobré víře. Ukáže-li se, že takový opětovný zápis není možný, k odstranění protiprávních důsledků porušení unijního práva je nezbytné přiznat bývalým držitelům zrušených požívacích práv náhradu způsobilou nahradit hospodářskou ztrátu vyplývající ze zrušení těchto práv.

Kromě toho nezávisle na výše uvedených opatřeních plná účinnost unijního práva znamená, že jednotlivci, kteří byli poškozeni porušením tohoto práva, mají na základě zásady odpovědnosti státu za škody způsobené takovým porušením rovněž právo na náhradu škody, v souladu s podmínkami stanovenými judikaturou Soudního dvora, které se v projednávané věci zdají být splněny.

1      Rozsudek ze dne 6. března 2018, SEGRO a Horváth (C‑52/16 a C‑113/16, EU:C:2018:157).

2      Rozsudek ze dne 21. května 2019, Komise v. Maďarsko (Požívací práva k zemědělské půdě) (C‑235/17, EU:C:2019:432).