Věc T‑574/18 R

Agrochem-Maks d.o.o.

v.

Evropská komise

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 21. ledna 2019

„Řízení o předběžných opatřeních – Přípravky na ochranu rostlin – Účinná látka oxasulfuron – Neobnovení schválení pro účely uvádění na trh – Návrh na odklad provádění – Neexistence naléhavosti – Vážení zájmů“

1. Řízení o předběžných opatřeních – Odklad provádění – Předběžná opatření – Podmínky přiznání – Vážná a nenapravitelná újma – Finanční újma – Vážnost újmy – Situace, jež může ohrozit existenci společnosti-žalobkyně – Posouzení s ohledem na její velikost a obrat, jakož i situaci příslušnosti ke skupině – Činnost na vysoce regulovaných trzích – Zohlednění okolností každého konkrétního případu

   (články 278 SFEU a 279 SFEU)

   (viz body 32–35, 39, 40–47, 49)

2. Právo Evropské unie – Zásady – Ochrana legitimního očekávání – Uplatňování vůči unijní právní úpravě – Podmínky – Nezbytnost pro unijní orgán vytvořit situaci způsobilou vyvolat legitimní očekávání – Postup obnovení schválení látky na ochranu rostlin – Výsledky mezitímní zprávy předložené zpravodajským členským státem – Absence legitimního očekávání

   (viz bod 48)

3. Řízení o předběžných opatřeních – Odklad provádění – Předběžná opatření – Podmínky přiznání – Prováděcí nařízení týkající se neobnovení schválení účinné látky pro účely uvádění na trh – Identifikace rizik pro lidské zdraví – Soudní přezkum – Rozsah – Vážení všech dotčených zájmů

   (články 268, 278, 279 a 340 SFEU)

   (viz body 85–94)

Shrnutí

V usnesení Agrochem-Maks v. Komise (T‑574/18 R) vydaném dne 21. ledna 2019 předseda Tribunálu zamítl návrh na nařízení předběžného opatření založený na článcích 278 a 279 SFEU, který podala společnost vykonávající činnosti na chorvatském trhu s přípravky na ochranu rostlin, znějící na odklad provádění prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1019, kterým se neobnovuje schválení účinné látky oxasulfuron ( 1 ). Návrh na nařízení předběžného opatření byl podán v rámci žaloby na neplatnost uvedeného prováděcího nařízení. Společnost v podstatě uplatnila vážnou a nenapravitelnou újmu v důsledku nebezpečí negativního zásahu do jejího obratu, ztráty podílu na trhu a snížení její celkové hodnoty podniku.

Zaprvé, co se týče naléhavosti, a konkrétněji, pokud jde o závažnost tvrzené újmy v projednávaném případě, která je čistě finanční povahy, předseda Tribunálu připomněl, že pokud jde o ztrátu odpovídající podílu nižšímu než 10 % obratu podniků působících na vysoce regulovaných trzích, finanční problémy, které by těmto podnikům mohly vzniknout, patrně nemohou ohrozit samotnou existenci těchto podniků, a dále pokud jde o ztrátu představující téměř dvě třetiny obratu těchto podniků, i když připustil, že finanční problémy způsobené těmto podnikům mohly ohrozit jejich existenci ve vysoce regulovaném odvětví, jako je odvětví výrobků na ochranu rostlin, které často vyžaduje rozsáhlé investice a kde příslušné orgány mohou být nuceny zasáhnout, pokud se objeví rizika pro veřejné zdraví, z důvodů, které dotyčné podniky nemohou vždy předvídat, je na těchto podnicích, aby se zabezpečily proti následkům tohoto zásahu prostřednictvím vhodné politiky, s výjimkou případů, kdy samy musí nést újmu vyplývající z takovéhoto zásahu. Bylo upřesněno, že soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních se při posuzování vážnosti újmy nemůže omezit pouze na mechanické a rigidní použití relevantních obratů. Přísluší mu též zohlednit okolnosti každého konkrétního případu a dát je v okamžiku přijímání svého rozhodnutí do souvislosti se vzniklou újmou z hlediska obratu. Podle předsedy Tribunálu tento zákaz mechanické a rigidní analýzy, který byl uplatněn zejména s cílem umožnit soudu posouzení, zda vážnost tvrzené újmy mohla být prokázána navzdory skutečnosti, že obrat nepřesáhl orientační prahovou hodnotu 10 %, musí být rovněž chápán tak, že ukládá soudu, aby ověřil, zda s přihlédnutím k okolnostem věci neměla být vážnost újmy navzdory překročení této prahové hodnoty prokázána.

V tomto ohledu předseda Tribunálu nejprve uvedl, že skutečnost, že je někdo distributorem dotyčné látky, znamená jednak to, že nemusí nést stejné finanční náklady, jako jsou náklady vzniklé v rámci rozvoje činnosti výrobce, a jednak ukládá povinnost prokázat neexistenci řešení v podobě vhodné náhrady.

Předseda Tribunálu dále rozhodl, že skutečnost, že se žalobkyně vyvíjí na vysoce regulovaném trhu, vede k tomu, že je třeba zohlednit její obchodní strategii. V rámci tohoto posouzení, bez existence jiného důkazu o případných opatřeních, která společnost případně přijala k zamezení vzniku potenciálně rizikové situace s ohledem na povahu dotyčného trhu, nemůže překročení orientační prahové hodnoty 10 % samo o sobě přesvědčit soudce příslušného k rozhodování o předběžném opatření o vážnosti tvrzené újmy.

V této souvislosti bylo ještě zdůrazněno s připomínkou, že zásady ochrany legitimního očekávání se lze dovolávat pouze ve vztahu k situaci, v níž mohlo dojít k jeho vzniku a která byla vyvolána orgánem oprávněným k přijetí konečného rozhodnutí, že v rámci postupu obnovení schválení látky na ochranu rostlin nemůže vyplývat žádná zásada ochrany legitimního očekávání s ohledem na výsledky prozatímní zprávy poskytnuté členským státem zpravodajem, přičemž tato zpráva představuje pouze mezitímní fázi postupu, která je dobře známá a nijak nepředjímá konečný výsledek, který bude přijat Komisí.

Zadruhé, pokud jde o vážení zájmů, a konkrétněji, pokud jde o argument dotčené společnosti, podle kterého dotyčná účinná látka nepředstavuje nebezpečí, jež je známé a prokázáno pro veřejné zdraví, předseda Tribunálu zejména uvedl, že dotčená společnost nemůže vyvozovat přesvědčivý argument ze skutečnosti, že látka byla bezpečně po dlouhou dobu používána v Unii, aniž byl zaznamenán škodlivý účinek na lidské zdraví. V odvětví přípravků na ochranu rostlin není totiž ojedinělý vědecký vývoj, který tak poskytuje příležitost znovu posoudit látky z pohledu nových vědeckých poznatků a objevů. To je základ postupů pro obnovení schválení a důvod časových omezení vztahujících se na povolení k uvedení na trh. Proto se přezkum provedený soudcem příslušným pro rozhodování o předběžných opatřeních v rámci vážení zájmů musí týkat již identifikovaných rizik na straně jedné a na straně druhé rizik, která nelze vyloučit. Mimoto mu nepřísluší provádět technické posouzení vědeckých údajů, které by překračovalo jeho pravomoci. V důsledku toho jsou argumenty týkající se neexistence rizika pro veřejné zdraví, které byly vzneseny v rámci prokázání existence fumus boni juris, součástí přezkumu legality řízení a nemohou, bez dalších důkazů a s výjimkou případného uznání zjevně nesprávného posouzení, vést soudce příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních, aby v rámci vážení zájmů upřednostnil tyto argumenty před napadenými posouzeními, které jsou v zásadě výsledkem podrobného a úplného přezkumu. To platí tím spíše, že tvrzená újma nevyplývá, pokud jde o veřejné zdraví, ze shromážděných vědeckých údajů, ale právě z jejich neexistence. Nedostatek informací přitom neumožňuje vyloučit rizika pro veřejné zdraví, která je tedy nutné vzít v úvahu s ohledem na ostatní dotčené zájmy, s vědomím jednak, že požadavky spojené s ochranou veřejného zdraví musí mít v zásadě nesporně přednost před hospodářskými důvody, a jednak, že přednost požadavků ochrany veřejného zdraví může odůvodnit omezení, která mají negativní důsledky – a to i značné – pro některé hospodářské subjekty.

( 1 ) – Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1019 ze dne 18. července 2018, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh neobnovuje schválení účinné látky oxasulfuron a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (Úř. věst. 2018, L 183, s. 14).