Věc T‑31/18

Luisa Izuzquiza
a
Arne Semsrott

v.

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž

Rozsudek Tribunálu (prvního senátu) ze dne 27. listopadu 2019

„Přístup k dokumentům – Nařízení (ES) č. 1049/2001 – Dokumenty týkající námořní operace vedené v roce 2017 ve Středozemním moři agenturou Frontex – Nasazená plavidla – Odepření přístupu – Článek 4 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1049/2001 – Výjimka týkající se ochrany veřejného zájmu v oblasti veřejné bezpečnosti“

1. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Oblast působnosti – Žádost o přístup vyžadující vyhledávání v databázích – Zahrnutí – Pojem existující dokument – Dokument vytvořený z informací získaných z databází s využitím existujících vyhledávacích nástrojů – Zahrnutí

   [Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 3 písm. a)]

   (viz body 51–54)

2. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Povinnost uvést odůvodnění – Rozsah – Prokázání existence rozumně předvídatelného a nikoliv čistě hypotetického nebezpečí ohrožení chráněného zájmu

   (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, bod 11 odůvodnění a článek 4)

   (viz body 58–62, 74)

3. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana veřejného zájmu – Soudní přezkum – Rozsah – Meze

   [Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 1 písm. a)]

   (viz body 63–65)

4. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana veřejného zájmu – Veřejná bezpečnost – Rozsah – Poměření komunikační povinnosti s potřebami veřejné bezpečnosti

   [Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 1 písm. a) první odrážka, a nařízení 2016/1624, čl. 8 odst. 3 a čl. 74 odst. 2]

   (viz body 91–93)

5. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana veřejného zájmu – Veřejná bezpečnost – Odepření přístupu – Povinnost uvést odůvodnění – Rozsah

   [Článek 296 SFEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 1 písm. a) první odrážka]

   (viz body 107, 108, 112)

Shrnutí

V rozsudku ze dne 27. listopadu 2019, Izuzquiza a Semsrott v. Frontex (T‑31/18), Tribunál zamítl žalobu podanou proti odepření přístupu k dokumentům obsahujícím informace týkající se operace Triton ze strany Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), na základě výjimky týkající se ochrany veřejného zájmu v oblasti veřejné bezpečnosti.

V projednávané věci Luisa Izuzquiza a Arne Semsrott, žalobci, podali u agentury Frontex žádost o přístup k dokumentům obsahujícím informace týkající se jména, druhu a vlajky všech plavidel, která agentura Frontex nasadila mezi 1. červnem a 30. zářím 2017 ve Středozemním moři v rámci operace Triton. Operace Triton, zahájená v listopadu 2014, měla za cíl zlepšení ostrahy a kontroly bezpečnosti hranic pomocí společných hlídek a vybavení, které poskytly členské státy. Agentura Frontex odepřela žalobcům přístup k dokumentům obsahujícím tyto informace na základě výjimky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) první odrážce nařízení č. 1049/2011 ( 1 ), týkající se ochrany veřejného zájmu v oblasti veřejné bezpečnosti.

Nejprve, pokud jde o argument uplatněný žalobci, podle něhož agentura Frontex nepřezkoumala, zda každý požadovaný dokument spadal pod výjimku odůvodněnou veřejnou bezpečností, Tribunál připomněl, že i když se právo na přístup k dokumentům orgánů týká pouze existujících dokumentů, které jsou skutečně v držení dotyčného orgánu, musí se mezi existujícím a novým dokumentem, pokud jde o elektronické databáze, rozlišovat na základě kritéria přizpůsobeného specifickým technickým vlastnostem těchto databází. Existující dokument musí být tedy kvalifikován jako všechny informace, které lze extrahovat z elektronické databáze v rámci jejího běžného používání s využitím předem naprogramovaných vyhledávacích nástrojů, i když tyto informace nebyly dosud v této podobě zobrazeny nebo nebyly nikdy vyhledávány zaměstnanci orgánu. Pokud je tudíž vytvořen dokument obsahující takové informace, nejsou dotyčný orgán nebo agentura povinny individuálně zkoumat každý z dokumentů, z nichž pocházejí požadované údaje; podstatné je, aby předmětem takového zkoumání byly informace, o něž se jedná.

Dále Tribunál zdůraznil, že jelikož se výjimky stanovené v článku 4 nařízení č. 1049/2001 odchylují od zásady co nejširšího zpřístupnění dokumentů veřejnosti, pokud dotyčný orgán rozhodne o odepření přístupu k dokumentu, o jehož předání byl požádán, je v zásadě povinen vysvětlit, jak by mohl přístup k tomuto dokumentu konkrétně a skutečně ohrozit zájem chráněný výjimkou. Kromě toho musí být nebezpečí takovéhoto ohrožení rozumně předvídatelné a nikoli čistě hypotetické.

Nakonec Tribunál uvedl, že žalovaný orgán nebo agentura není povinna, vyřizuje-li žádost, jejímž cílem je zpřístupnění některých informací, prozradit v odůvodnění napadeného aktu informace, v jejichž důsledku by byl v případě zpřístupnění uvedených informací ohrožen veřejný zájem chráněný výjimkou namítanou tímto orgánem nebo agenturou. Pokud by taková povinnost existovala, orgán nebo agentura by sám či sama o sobě poskytnutím těchto vysvětlení ohledně použití, která by mohla představovat požadované informace, vytvořil nebo vytvořila situaci, v níž by jeho nebo jejím jednáním byla ohrožena veřejná bezpečnost, jejíž ochrana je zejména jeho nebo jejím úkolem. V projednávaném případě agentura Frontex tvrdila, že v případě prozrazení požadovaných informací by bylo možné se v kombinaci s informacemi veřejně dostupnými na některých internetových stránkách nebo námořních nástrojích seznámit s polohou hlídkujících plavidel, a pokud by měly tyto informace k dispozici zločinecké sítě zapojené do převaděčství a obchodování s lidmi, mohly by tyto sítě přizpůsobit svůj modus operandi za účelem obcházení ostrahy hranic. Tato vysvětlení umožňují žalobcům pochopit důvody, pro které jim byl odepřen přístup k požadovaným informacím.

( 1 ) – Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001, L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).