Věc C‑220/18 PPU

ML

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hanseatisches Oberlandesgericht v Brémách)

„Řízení o předběžné otázce – Naléhavé řízení o předběžné otázce – Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech – Evropský zatýkací rozkaz – Rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV – Článek 1 odst. 3 – Postupy předávání mezi členskými státy – Podmínky výkonu – Důvody pro odmítnutí výkonu – Listina základních práv Evropské unie – Článek 4 – Zákaz nelidského či ponižujícího zacházení – Vězeňské podmínky ve vystavujícím členském státě – Rozsah přezkumu prováděného vykonávajícími justičními orgány – Existence opravného prostředku ve vystavujícím členském státě – Ujištění poskytnuté orgány uvedeného členského státu“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 25. července 2018

1. Předběžné otázky–Naléhavé řízení o předběžné otázce–Podmínky–Osoba ve výkonu trestu odnětí svobody–Řešení sporu, které může mít dopad na výkon trestu odnětí svobody

   (Statut Soudního dvora, článek 23a; jednací řád Soudního dvora, článek 107)

2. Justiční spolupráce v trestních věcech–Rámcové rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu a o postupech předávání mezi členskými státy–Předávání odsouzených nebo podezřelých osob soudním orgánům, které vydaly zatýkací rozkaz–Povinnost ctít základní práva a obecné právní zásady–Rozsah–Meze

   (Listina základních práv Evropské unie, článek 4; rámcové rozhodnutí Rady 2002/584, ve znění rámcového rozhodnutí 2009/299)

3. Justiční spolupráce v trestních věcech–Rámcové rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu a o postupech předávání mezi členskými státy–Článek 15 odst. 2–Předávání odsouzených nebo podezřelých osob soudním orgánům, které vydaly zatýkací rozkaz–Důsledky konstatování nebezpečí nelidského či ponižujícího zacházení s osobou, která je předmětem evropského zatýkacího rozkazu

   (Listina základních práv Evropské unie, článek 4; rámcové rozhodnutí Rady 2002/584, ve znění rámcového rozhodnutí 2009/299, čl. 15 odst. 2)

4. Justiční spolupráce v trestních věcech–Rámcové rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu a o postupech předávání mezi členskými státy–Předávání odsouzených nebo podezřelých osob soudním orgánům, které vydaly zatýkací rozkaz–Povinnost ctít základní práva a obecné právní zásady–Vězeňské podmínky ve vystavujícím členském státě–Nebezpečí nelidského či ponižujícího zacházení–Ověření vykonávajícím justičním orgánem–Rozsah

   (Listina základních práv Evropské unie, článek 4; rámcové rozhodnutí Rady 2002/584, ve znění rámcového rozhodnutí 2009/299, čl. 1 odst. 3, článek 5 a čl. 6 odst. 1)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 43–46)

2.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 54–62)

3.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 63–66)

4.  Článek 1 odst. 3, článek 5 a čl. 6 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/JAI ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy ve znění rámcového rozhodnutí Rady 2009/299/JAI ze dne 26. února 2009, musí být vykládány v tom smyslu, že pokud má vykonávající justiční orgán důkazy o existenci systémových či plošných nedostatků týkajících se podmínek uvěznění ve vězeňských zařízeních vystavujícího členského státu, jejichž přesnost musí ověřit předkládající soud s ohledem na všechny dostupné aktualizované informace:

   –

   existenci skutečného nebezpečí, že osoba dotčená evropským zatýkacím rozkazem vystaveným pro účely výkonu trestu odnětí svobody bude předmětem nelidského nebo ponižujícího zacházení ve smyslu článku 4 Listiny, vykonávající justiční orgán nemůže vyloučit jen z toho důvodu, že uvedená osoba má ve vystavujícím členském státě k dispozici prostředek právní ochrany, který jí umožňuje napadnout podmínky svého uvěznění, ačkoli existenci takového prostředku právní ochrany může uvedený orgán zohlednit pro účely rozhodnutí o předání dotčené osoby;

   –	vykonávající justiční orgán má povinnost přezkoumat pouze podmínky uvěznění ve vězeňských zařízeních, ve kterých je podle informací, které má k dispozici, konkrétně předvídáno uvěznění dotčené osoby, a to i dočasné či přechodné;

   –	vykonávající justiční orgán musí za tím účelem ověřit pouze konkrétní a přesné podmínky uvěznění dotčené osoby, které jsou relevantní pro určení, zda je dotčená osoba vystavena skutečnému nebezpečí nelidského nebo ponižujícího zacházení ve smyslu článku 4 Listiny;

   –	vykonávající justiční orgán může zohlednit informace poskytnuté jinými orgány vystavujícího členského státu, než vystavujícím justičním orgánem, jako je konkrétně ujištění, že dotčená osoba nebude předmětem nelidského nebo ponižujícího zacházení ve smyslu článku 4 Listiny.

   (viz bod 117 a výrok)