Věc C‑559/16

Birgit Bossen a další

proti

Brussels Airlines SA/NV

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht Hamburg)

„Řízení o předběžné otázce – Doprava – Nařízení (ES) č. 261/2004 – Čl. 7 odst. 1 – Společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu – Let o několika úsecích – Pojem ‚vzdálenost‘ “

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 7. září 2017

1. Doprava–Letecká doprava–Nařízení č. 261/2004–Společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu–Právo na náhradu škody v případě zrušení letu–Použitelnost na případ významného zpoždění–Zásada rovného zacházení

   (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 261/2004, bod 3 odůvodnění a články 5, 6 a 7)

2. Doprava–Letecká doprava–Nařízení č. 261/2004–Společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu–Právo na náhradu škody v případě zpoždění letu–Let o několika úsecích–Pojem „vzdálenost“–Rozsah

   (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 261/2004, čl. 7 odst. 1)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 18–22)

2.  Článek 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91, musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „vzdálenost“ zahrnuje v případě leteckých spojů s mezipřistáním pouze vzdálenost mezi místem prvního odletu a cílovým místem určení, kterou je třeba vypočítat ortodromickou metodou bez ohledu na skutečnou délku letu.

   Při určení výše náhrady škody je tedy třeba přihlédnout pouze ke vzdálenosti mezi místem prvního odletu a cílovým místem určení a případné navazující lety do úvahy brát nelze.

   Soudní dvůr konkrétně uvedl, že základem nároku na náhradu škody je nepohodlí spočívající v časové ztrátě v rozsahu tří nebo více hodin oproti původně plánované přepravě, která je i v případě letů s mezipřistáním zjištěna při příletu do cílového místa určení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne26. února 2013, Folkerts,C‑11/11, EU:C:2013:106, bod 35). Vzhledem k povaze takto způsobeného nepohodlí přitom případné rozdíly ve skutečné délce letu nemají na míru takového nepohodlí samy o sobě žádný vliv.

   (viz body 29, 31–33 a výrok)