Věc C‑546/16

Montte SL

proti

Musikene

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Órgano Administrativo de Recursos Contractuales de la Comunidad Autónoma de Euskadi (přezkumný správní orgán pro veřejné zakázky Autonomního společenství Baskicko)]

„Řízení o předběžné otázce – Článek 267 SFEU – Pravomoc Soudního dvora – Postavení předkládajícího orgánu coby soudu – Směrnice 2014/24/EU – Postupy při zadávání veřejných zakázek – Otevřené řízení – Kritéria pro zadání – Technické hodnocení – Minimální počet bodů – Hodnocení založené na ceně“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 20. září 2018

1. Předběžné otázky – Předložení sporu Soudnímu dvoru – Vnitrostátní soud ve smyslu článku 267 SFEU – Pojem – Órgano Administrativo de Recursos Contractuales de la Comunidad Autónoma de Euskadi (Přezkumný správní orgán pro veřejné zakázky autonomního společenství Baskicko) – Zahrnutí

   (Článek 267 SFEU)

2. Sbližování právních předpisů – Postupy při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby – Směrnice 2014/24 – Zadávání veřejných zakázek – Otevřené řízení – Kritéria zadávání – Vnitrostátní právní úprava, podle níž veřejní zadavatelé mohou vyloučit nejprve nabídky, které nedosahují minimálního počtu bodů stanoveného v zadávací dokumentaci v rámci technického hodnocení – Přípustnost

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24, článek 67)

3. Sbližování právních předpisů – Postupy při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby – Směrnice 2014/24 – Zadávání veřejných zakázek – Otevřené řízení – Kritéria zadávání – Možnost, aby veřejný zadavatel snížil počet nabídek k jednání nebo počet řešení k diskusi – Vnitrostátní právní úprava, podle níž veřejní zadavatelé mohou vyloučit nejprve nabídky, které nedosahují minimálního počtu bodů stanoveného v zadávací dokumentaci v rámci technického hodnocení – Přípustnost

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24, čl. 29 odst. 6, čl. 30 odst. 4 a článek 66)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 21–25)

2.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, podle níž veřejní zadavatelé mohou v zadávací dokumentaci upravující zadání veřejné zakázky v otevřeném řízení stanovit minimální požadavky v souvislosti s technickým hodnocením tak, že předložené nabídky, které nedosáhnou předem stanoveného minimálního počtu bodů po tomto hodnocení, jsou vyloučeny z následného hodnocení založeného jak na technických kritériích, tak na ceně.

   Za tímto účelem, jak uvedla Komise ve svém písemném vyjádření, článek 67 směrnice 2014/24 nebrání ve fázi zadávání zakázky možnosti vyloučit nejprve předložené nabídky, které nedosahují předem stanoveného minimálního počtu bodů v rámci technického hodnocení. V této souvislosti je patrné, že nabídka, která nedosáhne této prahové hodnoty, v zásadě neodpovídá potřebám veřejného zadavatele a nesmí být zohledněna při určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Veřejný zadavatel tedy v takovém případě není povinen určit, zda cena takové nabídky je nižší než u nevyloučených nabídek, které dosahují uvedené prahové hodnoty, a odpovídají tedy potřebám veřejného zadavatele. V tomto kontextu je ještě třeba upřesnit, že pokud je veřejná zakázka zadávána v návaznosti na technické hodnocení, veřejný zadavatel bude nutně muset zohlednit cenu nabídek, které dosahují minimálního počtu bodů z technického hlediska.

   (viz body 32, 33, 39, výrok 1)

3.  Článek 66 směrnice 2014/24 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, podle níž veřejní zadavatelé mohou v zadávací dokumentaci upravující zadání veřejné zakázky v otevřeném řízení stanovit minimální požadavky v souvislosti s technickým hodnocením tak, že předložené nabídky, které nedosáhnou předem stanoveného minimálního počtu bodů po tomto hodnocení, jsou vyloučeny z následných fází zadávání veřejné zakázky, a to nehledě na počet zbylých uchazečů.

   V tomto ohledu je třeba za předpokladu, že byly v projednávaném případě správně uplatněny podmínky kladené směrnicí 2014/24, zejména v jejích článcích 18 a 67, uznat, že veřejný zadavatel zajistil účinnou hospodářskou soutěž. Mimoto je třeba bez dalšího upřesnit, že i kdyby v návaznosti na technické hodnocení zbyla pouze jediná nabídka, kterou může veřejný zadavatel zohlednit, není posledně uvedený povinen tuto nabídku přijmout (obdobně viz rozsudek ze dne 16. září 1999, Fracasso a Leitschutz, C‑27/98, EU:C:1999:420, body 32 až 34). Pokud se za takových okolností veřejný zadavatel domnívá, že se zadávací řízení vyznačuje vzhledem k zvláštnostem a předmětu dotyčné zakázky nedostatkem účinné hospodářské soutěže, může toto řízení ukončit a v případě potřeby zahájit nové řízení s jinými kritérii pro zadání.

   Podle článku 66 směrnice 2014/24 veřejní zadavatelé zajisté musí, pokud využijí možnosti snížit počet nabídek k jednání podle čl. 29 odst. 6 této směrnice, nebo možnosti snížit počet řešení k diskusi podle čl. 30 odst. 4 uvedené směrnice, provést toto snížení na základě kritérií pro zadání uvedených v zadávací dokumentaci tak, že počet úspěšných nabídek v konečné fázi umožní zajistit skutečnou hospodářskou soutěž, pokud je k dispozici dostatek nabídek, které splňují požadované podmínky. Nicméně z důvodů uvedených v bodě 37 tohoto rozsudku se věc v původním řízení týká jiné situace, než jsou situace, na které se vztahuje čl. 29 odst. 6 a čl. 30 odst. 4 směrnice 2014/24, takže tato věc nespadá pod článek 66 této směrnice. Nezbytnost zajistit skutečnou hospodářskou soutěž do konečné fáze řízení stanovená v posledně uvedeném článku se tudíž netýká takových otevřených řízení, jako je řízení dotčené v původním řízení.

   (viz body 41–44, výrok 2)