ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(druhého senátu)

18. května 2015

Valéria Anna Gyarmathy

v.

Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA)

„Veřejná služba — Zaměstnanci EMCDDA — Dočasný zaměstnanec — Neobnovení pracovní smlouvy — Psychické obtěžování — Žádost o pomoc — Administrativní šetření — Rozsudek pro zmeškání — Přezkum přípustnosti žaloby — Akt nepříznivě zasahující do právního postavení — Nepřípustnost — Uložení náhrady nákladů řízení“

Předmět:

Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, kterou se V. Gyarmathy domáhá zrušení několika rozhodnutí přijatých Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA nebo dále jen „Monitorovací centrum“), týkajících se žádosti o pomoc v souvislost s údajným psychickým obtěžováním a neobnovení její smlouvy dočasného zaměstnance. Žalobkyně dále požaduje náhradu morální a materiální újmy, kterou podle svého názoru utrpěla v důsledku napadených rozhodnutí.

Rozhodnutí:

Žaloba se odmítá. Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.

Shrnutí

1. Úředníci – Povinnost administrativy poskytnout pomoc – Žádost o pomoc – Pojem – Žádost o přijetí rozhodnutí nebo poskytnutí odškodnění na základě článku 24 služebního řádu – Povinnost administrativy přezkoumat stížnosti týkající se psychického obtěžování a informovat stěžovatele o dalším postupu vyřizování jeho stížnosti – Podmínka – Dodržení postupu pro podání stížnosti před zahájením soudního řízení

   (Služební řád, článek 24 a čl. 90 odst. 1)

2. Žaloby úředníků – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Pojem – Dopis zaslaný dočasnému zaměstnanci, kterým se mu připomíná datum uplynutí platnosti jeho smlouvy – Vyloučení – Rozhodnutí neobnovit pracovní smlouvu – Zahrnutí

   (Služební řád, čl. 90 odst. 2)

3. Žaloby úředníků – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Pojem – Rozhodnutí, kterým se zastavuje šetření zahájené na základě žádosti o pomoc – Zahrnutí

   (Služební řád, články 90 a 91)

1.  Za žádost o pomoc musí být považována nejen žádost podaná úředníkem nebo zaměstnancem, který tvrdí, že z důvodu svého postavení a služebních povinností je on sám nebo členové jeho rodiny obětí vyhrožování, urážky nebo pomluvy nebo jiného útoku vůči osobě nebo majetku, ale rovněž každá žádost úředníka vyzývající orgán oprávněný ke jmenování k přijetí rozhodnutí nebo k náhradě škody z důvodu souvisejícího s článkem 24 služebního řádu, i když závadné jednání bylo ukončeno.

   Za tímto účelem stačí, aby úředník nebo zaměstnanec, který od svého orgánu požaduje pomoc na základě článku 24 služebního řádu, podal žádost v tomto smyslu podle čl. 90 odst. 1 služebního řádu a předložil alespoň neúplný důkaz o existenci útoků, kterým je podle svého tvrzení vystaven. V případě existence takovýchto důkazů je dotčený orgán povinen přijmout odpovídající opatření, zejména tak, že ve spolupráci s autorem stížnosti provede šetření, aby zjistil skutkový stav, který byl důvodem ke stížnosti. Povinnost pomoci zahrnuje zejména povinnost administrativy vážně, rychle a ve vší důvěrnosti přezkoumat stížnosti týkající se psychického obtěžování a informovat stěžovatele o dalším postupu vyřizování jeho stížnosti.

   (viz body 31 a 32)

   Odkazy:

   Soud pro veřejnou službu: rozsudky Klug v. EMEA, F‑35/07, EU:F:2008:150, bod 74 a citovaná judikatura, a Faita v. EHSV, F‑92/11, EU:F:2013:130, bod 48

2.  Ve smyslu čl. 90 odst. 2 služebního řádu zasahují nepříznivě do právního postavení pouze akty nebo opatření s právně závaznými účinky, jimiž mohou být dotčeny zájmy úředníka nebo zaměstnance tím, že podstatným způsobem mění jeho právní postavení. Takové akty musí v případě zaměstnance, na kterého se vztahuje pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie, pocházet od orgánu oprávněného uzavírat pracovní smlouvy a musí mít povahu rozhodnutí. Mimoto akt, který neobsahuje žádnou novou skutečnost oproti dřívějšímu aktu, představuje akt čistě potvrzující dřívější akt, a proto nemůže mít za účinek započetí běhu nové lhůty k podání žaloby.

   Dopis, který zaměstnanci pouze připomíná ustanovení jeho smlouvy týkající se data uplynutí platnosti této smlouvy a který tedy neobsahuje žádné nové skutečnosti oproti těmto ustanovením, nepředstavuje akt nepříznivě zasahující do právního postavení. Naopak, pokud může být smlouva obnovena, představuje rozhodnutí administrativy o neobnovení smlouvy akt nepříznivě zasahující do právního postavení, který je odlišný od předmětné smlouvy a který může být předmětem stížnosti nebo i žaloby podané ve lhůtách stanovených služebním řádem. Takové rozhodnutí, které je přijato v návaznosti na opětovné zkoumání zájmu služby a situace dotčené osoby, totiž obsahuje novou skutečnost oproti původní smlouvě a nemůže být považováno za akt, který tuto smlouvu pouze potvrzuje.

   (viz body 44 a 46)

   Odkazy:

   Soud pro veřejnou službu: rozsudky Bennett a další v. OHIM, F‑102/09, EU:F:2011:138, body 57 až 59, a Solberg v. EMCDDA, F‑124/12, EU:F:2013:157, body 16 až 18 a citovaná judikatura

3.  Akty nebo rozhodnutími, které mohou být předmětem žaloby na neplatnost, jsou opatření s právně závaznými účinky, jimiž mohou být přímo a bezprostředně dotčeny zájmy žalobce tím, že podstatným způsobem mění jeho právní postavení.

   Rozhodnutí, kterým se zastavuje šetření zahájené na základě žádosti o pomoc, zasahuje nepříznivě do právního postavení žadatele v rozsahu, v němž vede k odložení žádosti o pomoc.

   (viz body 54 a 55)

   Odkazy:

   Soud pro veřejnou službu: rozsudek Labiri v. EHSV, F‑124/10, EU:F:2013:21, body 42 a 53 a citovaná judikatura