Věc C‑427/12

Evropská komise

v.

Evropský parlament a Rada Evropské unie

„Žaloba na neplatnost — Volba právního základu — Články 290 SFEU a 291 SFEU — Akt v přenesené pravomoci a prováděcí akt — Nařízení (EU) č. 528/2012 — Článek 80 odst. 1 — Biocidní přípravky — Evropská agentura pro chemické látky — Stanovení poplatků Komisí“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 18. března 2014

1. Žaloba na neplatnost – Předmět – Částečné zrušení – Podmínka – Oddělitelná povaha napadených ustanovení

   (Článek 263 SFEU)

2. Orgány Evropské unie – Výkon pravomocí – Oprávnění přijímat akty v přenesené pravomoci nebo prováděcí akty přiznané Komisi – Posuzovací pravomoc unijního zákonodárce – Soudní přezkum – Meze – Prováděcí pravomoc svěřená Komisi v souvislosti s poplatky hrazenými Evropské agentuře pro chemické látky – Přípustnost

   (Články 290 SFEU a 291 SFEU; Směrnice Evropského parlamentu a Rady 528/2012, čl. 80 odst. 1)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 16–19)

2.  Článek 80 odst. 1 nařízení č. 528/2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání přiznává Komisi pravomoc přijmout prováděcí nařízení podle čl. 291 odst. 2 SFEU týkající se poplatků hrazených Evropské agentuře pro chemické látky v souvislosti s různými jejími činnostmi v rámci provádění tohoto nařízení.

   Pojem „prováděcí akt“ ve smyslu článku 291 SFEU musí být posuzován ve vztahu k pojmu „akt v přenesené pravomoci“, jak vyplývá z článku 290 SFEU.

   Pokud unijní zákonodárce svěří Komisi v legislativním aktu přenesenou pravomoc na základě čl. 290 odst. 1 SFEU, má posledně uvedená přijmout pravidla, kterými se doplňují nebo mění prvky tohoto aktu, které nejsou podstatné. Podle druhého pododstavce tohoto ustanovení musí být cíle, obsah, rozsah a dobu trvání přenesení pravomoci výslovně vymezeny legislativním aktem provádějícím takové přenesení. Tento požadavek implikuje, že účelem přiznání přenesené pravomoci je přijetí pravidel, která patří do normativního rámce, jak jej vymezuje základní legislativní akt.

   Naproti tomu pokud tentýž zákonodárce svěří Komisi prováděcí pravomoc na základě čl. 291 odst. 2 SFEU, má posledně uvedená upřesnit obsah legislativního aktu za účelem zajištění jeho provedení za jednotných podmínek ve všech členských státech.

   Unijní zákonodárce disponuje při rozhodování, zda přizná Komisi přenesenou pravomoc podle čl. 290 odst. 1 SFEU nebo prováděcí pravomoc podle čl. 291 odst. 2 SFEU, posuzovací pravomocí. Soudní přezkum je tak omezen na zjevně nesprávná posouzení týkající se toho, zda zákonodárce mohl mít důvodně za to, zaprvé, že právní rámec, který stanovil v případě systému poplatků uvedeného v čl. 80 odst. 1 nařízení č. 528/2010, vyžaduje za účelem svého provedení pouze upřesnění, a jeho nepodstatné prvky nemusí být doplněny ani změněny, a zadruhé, že ustanovení nařízení č. 528/2012 týkající se tohoto systému vyžadují k provedení jednotné podmínky.

   Jak hlavní zásadu sytému poplatků, tak podmínky a kritéria, kterým podléhá výkon pravomoci, jež Komisi přiznává čl. 80 odst. 1 nařízení č. 528/2012, stanovil unijní zákonodárce v tomto legislativním aktu. Výkon uvedené pravomoci tak zapadá do normativního rámce stanoveného samotným legislativním aktem, jehož nepodstatné prvky nemohou být prováděcím aktem změněny ani doplněny.

   Z tohoto vyplývá, že unijní zákonodárce mohl mít důvodně za to, že čl. 80 odst. 1 nařízení č. 528/2012 svěřuje Komisi pravomoc upřesnit normativní obsah uvedeného nařízení v souladu s čl. 291 odst. 2 SFEU.

   Nadto vzhledem k tomu, že systém poplatků uvedený v čl. 80 odst. 1 nařízení č. 528/2012 se týká poplatků hrazených agentuře Unie, lze přiznání prováděcí pravomoci Komisi podle čl. 291 odst. 2 SFEU považovat za přiměřené za účelem zajištění jednotných podmínek provedení tohoto systému v Unii.

   (viz body 32, 35, 38–40, 43, 46, 49, 52, 53)