ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE (samosoudce)

18. prosince 2015

Carlo De Nicola

v.

Evropská investiční banka (EIB)

„Veřejná služba — Zaměstnanci EIB — Hodnocení — Hodnotící posudek za rok 2009 — Protiprávnost rozhodnutí odvolacího výboru — Odmítnutí povýšení — Nevydání rozhodnutí ve věci samé“

Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, kterou se C. De Nicola v podstatě domáhá zaprvé zrušení rozhodnutí odvolacího výboru (dále jen „odvolací výbor“) Evropské investiční banky (EIB nebo dále jen „Banka“) ze dne 22. září 2010, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání směřující ke zrušení a změně jeho hodnotícího posudku za rok 2009, zadruhé zrušení uvedeného hodnotícího posudku, zatřetí zrušení „všech souvisejících, následných i předcházejících aktů“, zejména rozhodnutí EIB nepovýšit jej ze dne 25. března 2010, a začtvrté uložení povinnosti EIB nahradit mu majetkovou i nemajetkovou újmu, kterou údajně utrpěl.

Rozhodnutí odvolacího výboru Evropské investiční banky ze dne 22. září 2010 se zrušuje. Není namístě rozhodovat o návrhovém žádání směřujícím ke zrušení hodnotícího posudku za rok 2009, rozhodnutí ze dne 25. března 2010 týkajícího se odmítnutí povýšení žalobce a „všech souvisejících, následných i předcházejících aktů“. Ve zbývající části se žaloba zamítá. Evropská investiční banka ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené C. De Nicolou.

Shrnutí

1. Úředníci — Zaměstnanci Evropské investiční banky — Hodnocení — Hodnotící posudek — Napadení u odvolacího výboru Banky — Rozsah přezkumu

   (Pracovní řád zaměstnanců Evropské investiční banky, článek 22)

2. Žaloby úředníků — Zaměstnanci Evropské investiční banky — Zrušující rozsudek — Účinky — Povinnost přijmout opatření k výkonu rozsudku — Rozsudek, kterým se zrušuje rozhodnutí odvolacího výboru o hodnotícím posudku — Povinnost Banky předložit uvedenému výboru znovu výtky formulované osobou, která podala odvolání

   (Článek 266 SFEU)

1.  Skutečnost, že odvolací výbor ustavený Evropskou investiční bankou v oblasti hodnocení zaměstnanců má možnost zrušit jakékoli tvrzení obsažené v hodnotícím posudku zaměstnance Banky, znamená, že uvedený výbor je oprávněn přezkoumat opodstatněnost každého z těchto tvrzení před jeho zrušením. Rozsah této pravomoci tak jednoznačně přesahuje rozsah pouhé pravomoci přezkoumat legalitu a zrušit výrok aktu, jelikož zahrnuje možnost prohlásit neplatnými i důvody pro přijetí jeho výroku bez ohledu na jejich význam ve struktuře odůvodnění uvedeného aktu. Tato úplná přezkumná pravomoc odvolacího výboru je potvrzena pravomocí, jež je mu výslovně přiznána k úpravě konečného hodnocení zásluh, které je výsledkem celkového posouzení výkonu osoby, která podala odvolání. Změna konečného hodnocení zásluh dotčené osoby totiž vyžaduje, aby tento výbor podrobně přezkoumal všechna posouzení zásluh obsažená v napadeném posudku z hlediska existence případného nesprávného právního či skutkového posouzení a aby případně mohl nahradit hodnotitele při novém posouzení těchto zásluh.

   Odvolací výbor tedy musí provést úplný přezkum hodnotícího posudku, který je mu předložen, z hlediska opodstatněnosti každého z hodnocení obsažených v tomto posudku, jelikož jeho přezkum není omezen na ověření existence zjevně nesprávného posouzení.

   (viz body 49 až 51)

   Odkazy:

   Tribunál Evropské unie: rozsudky ze dne 27. dubna 2012, De Nicola v. EIB, T‑37/10 P, EU:T:2012:205, bod 41, a ze dne 16. září 2013, De Nicola v. EIB, T‑618/11 P, EU:T:2013:479

2.  Vzhledem k působnosti ustanovení o pravomoci odvolacího výboru ustaveného Evropskou investiční bankou v oblasti hodnocení zaměstnanců může zrušením rozhodnutí uvedeného výboru ze strany unijního soudu vzniknout z administrativního hlediska výhoda ve prospěch osoby, která podala k uvedenému výboru odvolání, a povinnost k tíži Banky předložit odvolacímu výboru znovu výtky formulované výše uvedenou osobou, která podala odvolání, aby odvolací výbor mohl správně a v rámci plného rozsahu svých pravomocí rozhodnout o příslušném hodnotícím posudku.

   (viz bod 58)

   Odkazy:

   Tribunál Evropské unie: usnesení ze dne 21. září 2015, De Nicola v. EIB, T‑848/14 P, EU:T:2015:719, bod 40