Věc C-444/07

Úpadkové řízení zahájené

proti

MG Probud Gdynia sp. z o.o.

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sąd Rejonowy Gdańsk-Północ w Gdańsku)

„Soudní spolupráce v občanských věcech — Nařízení (ES) č. 1346/2000 — Úpadková řízení — Odmítnutí členského státu uznat rozhodnutí o zahájení úpadkového řízení učiněné příslušným soudem jiného členského státu, jakož i rozhodnutí, která se týkají průběhu a skončení tohoto úpadkového řízení“

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 21. ledna 2010   I ‐ 419

Shrnutí rozsudku

Soudní spolupráce v občanských věcech – Úpadková řízení – Nařízení č. 1346/2000 – Uznání úpadkového řízení zahájeného soudem členského státu – Rozhodnutí o zahájení úpadkového řízení

(Nařízení Rady č. 1346/2000, články 3, 4, 5, 10, 16, 17, 25 a 26)

Nařízení č. 1346/2000 o úpadkovém řízení musí být vykládáno v tom smyslu, že po zahájení hlavního úpadkového řízení v některém členském státě jsou příslušné orgány jiného členského státu, ve kterém nebylo zahájeno žádné vedlejší úpadkové řízení, povinny, s výhradou důvodů pro odmítnutí vycházejících z čl. 25 odst. 3 a článku 26 tohoto nařízení, uznat a vykonat všechna rozhodnutí týkající se tohoto hlavního úpadkového řízení, a nejsou tudíž na základě právních předpisů tohoto jiného členského státu oprávněny nařídit exekuční opatření týkající se majetku dlužníka, proti němuž bylo zahájeno úpadkové řízení, který se nachází na území výše uvedeného jiného členského státu, pokud to právní předpisy státu, který zahájil řízení, neumožňují a pokud nejsou splněny podmínky, na které se váže použití článků 5 a 10 uvedeného nařízení.

S touto výhradou a z důvodu obecné platnosti, která musí být přiznána každému hlavnímu úpadkovému řízení, zahrnuje totiž úpadkové řízení zahájené v členském státě veškerá aktiva dlužníka, včetně aktiv nacházejících se v jiném členském státě, a právem státu, který zahájil řízení, se řídí nejen zahájení úpadkového řízení, ale též průběh a skončení tohoto řízení. Z tohoto důvodu toto právo určuje způsob nakládání s majetkem nacházejícím se v jiných členských státech, jakož i účinky úpadkového řízení na opatření, jejichž předmětem může být tento majetek.

(viz body 43, 46–47 a výrok)