Keywords
Summary

Keywords

1. Kasační opravný prostředek – Důvody opravného prostředku – Nesprávné posouzení skutkového stavu – Nepřípustnost – Přezkum posouzení důkazních materiálů Soudním dvorem – Vyloučení s výjimkou případu zkreslování

(Článek 225 odst. 1 ES; Statut Soudního dvora, čl. 58 odst. 1)

2. Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Narušení hospodářské soutěže

(Článek 81 odst. 1 ES)

3. Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Dohody mezi podniky – Narušení hospodářské soutěže

(Článek 81 odst. 1 ES)

4. Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Narušení hospodářské soutěže

(Článek 81 odst. 1 ES)

5. Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Narušení hospodářské soutěže

(Článek 81 odst. 1 ES)

6. Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Narušení hospodářské soutěže

(Článek 81 odst. 1 ES)

Summary

1. Z článku 225 ES a z prvního pododstavce článku 58 statutu Soudního dvora v tomto ohledu vyplývá, že jedině Soud je příslušný jednak zjistit skutkový stav, kromě případu, kdy věcná nesprávnost těchto zjištění vyplývá z písemností ve spise, které mu byly předloženy, a jednak tento skutkový stav posoudit. Pokud Soud zjistil nebo posoudil skutkový stav, Soudní dvůr je na základě článku 225 ES příslušný k výkonu přezkumu právní kvalifikace těchto skutkových okolností a právních důsledků, které z nich Soud vyvodil.

Soudní dvůr tedy není příslušný ke zjišťování skutkového stavu ani v zásadě k přezkoumávání důkazů, které Soud přijal na podporu tohoto skutkového stavu. Pokud totiž tyto důkazy byly řádně získány a byly dodrženy obecné právní zásady a procesní pravidla použitelná v oblasti důkazního břemene a zajišťování důkazů, přísluší samotnému Soudu posoudit hodnotu, kterou je třeba přidělit důkazům, které mu byly předloženy. Takové posouzení tudíž nepředstavuje, s výhradou případu zkreslování těchto důkazů, právní otázku, která by jako taková podléhala přezkumu Soudního dvora.

V tomto ohledu takové zkreslení musí zjevně vyplývat z písemností ve spisu, aniž by bylo nutné provést nové posouzení skutkového stavu a důkazů.

(viz body 51–52, 54)

2. Dohodu lze považovat za dohodu s omezujícím cílem i tehdy, pokud omezení hospodářské soutěže není jejím jediným účelem, ale sleduje také jiné legitimní cíle.

(viz bod 64)

3. Pro zjištění, zda dohoda má omezující cíl ve smyslu článku 81 ES, je namístě brát zřetel nejen na její znění, ale s ohledem na ekonomický a právní kontext i na další faktory, jako jsou cíle sledované dohodou jako takovou.

(viz bod 66)

4. Dohoda v oblasti distribuce má omezující cíl ve smyslu článku 81 ES, pokud jasně vyjadřuje vůli znevýhodňovat prodej na vývoz oproti vnitrostátnímu prodeji, a vede tak k rozdělování relevantního trhu.

Uvedeného cíle může být dosaženo nejen přímým omezováním vývozu, ale rovněž nepřímými opatřeními, například když dodavatel motorových vozidel zavádí v rámci smluv o autorizovaném prodeji opatření, která ze systému prémií poskytovaných autorizovaným prodejcům vylučují prodej na vývoz, jelikož taková opatření působí na ekonomické podmínky uvedených operací.

(viz body 67–68)

5. Pro posouzení, zda dohoda má být považována za zakázanou z důvodu narušování hospodářské soutěže, které je jejím důsledkem, je třeba přezkoumat hospodářskou soutěž ve skutečném rámci, který by vznikl nebýt sporné dohody.

Proto za takové situace, jako v případě, že dodavatel motorových vozidel zavede v rámci smluv o autorizovaném prodeji opatření, která ze systému prémií poskytovaných autorizovaným prodejců vylučují prodej na vývoz, bylo namístě prošetřit chování těchto prodejců a soutěžní situaci na relevantním trhu za předpokladu, že by prodej na vývoz nebyl z politiky v oblasti prémií vyloučen.

(viz body 72–73)

6. Důkaz o úmyslu účastníků dohody o omezování hospodářské soutěže není rozhodující pro zjištění, zda tato dohoda má za cíl takové omezování.

Naproti tomu, ačkoli úmysl účastníků není pro určení omezující povahy dohody nezbytný, Komisi ani soudům Společenství nic nezakazuje, aby tento úmysl zohlednily.

(viz body 77–78)